Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet

Podobné dokumenty
Projekt Brána do vesmíru

Projekt Brána do vesmíru

Projekt Brána do vesmíru

Projekt Brána do vesmíru

Metodika měření linearity CCD snímačů

Zpracování obrazu a fotonika 2006

Jak na Slunce? Pozorování Slunce

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

K většině poznatků o vesmíru přispěla astrofotografie. Ale tématem přednášky bude spíše seznámení se s fotografií krás oblohy, ne vědecký výzkum.

Technická specifikace předmětu veřejné zakázky

Teprve půlka přednášek?! já nechci

DIGITÁLNÍ FOTOGRAFIE

Úvod 7. Komu je kniha určena 7. Kapitola 1 Specifika astronomické fotografie 8

Digitální astronomická. fotografie. zimní semestr Radek Prokeš. FJFI ČVUT v Praze

2D grafika. Jak pracuje grafik s 2D daty Fotografie Statické záběry Záběry s pohybem kamery PC animace. Počítačová grafika, 2D grafika 2

CT-prostorové rozlišení a citlivost z

Astrofotografie, Motto: Jindy než v noci stejně na koníčky není čas

Pořízení rastrového obrazu

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Omezení barevného prostoru

Dalekohled (nejen) astronomický 1. Když se řekne dalekohled dalekohled 2. Základní vlastnosti dalekohledu 3. Pár rad pro jeho výběr

Digitalizace historických negativů

Optika v počítačovém vidění MPOV

Analýza a zpracování digitálního obrazu

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

GRAFICKÉ FORMÁTY V BITMAPOVÉ GRAFICE

MOŽNOSTI POZOROVÁNÍ PROJEVŮ SLUNEČNÍ AKTIVITY NA HVĚZDÁRNĚ VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

iphone 7 a Canon 70D Pavel Kocur úterý 18. října 2016

Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15

TELEVIZNÍ ZÁZNAM A REPRODUKCE OBRAZU

A HYPERMEDIÁLNÍ MULTIMEDIÁLNÍ SYSTÉMY OBRAZOVÁ DATA SVĚTLO ZPRACOVÁNÍ OBRAZU OBRAZ. Jak pořídit statický obraz

Optoelektronické senzory. Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém

Úvod do zpracování obrazů. Petr Petyovský Miloslav Richter

Téma: Vektorová grafika. Určete pravdivost následujícího tvrzení: "Grafická data jsou u 2D vektorové grafiky uložena ve voxelech."

ZPRACOVÁNÍ OBRAZU přednáška 4

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno. prezentace je součástí projektu FRVŠ č.2487/2011

Rastrová grafika. body uspořádané do pravidelné matice

Webové stránky. 16. Obrázky na webových stránkách, optimalizace GIF. Datum vytvoření: str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch.

Technika pořizování digitální fotodokumentace

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Zdroj:

Nekonvenční metody snímání zemského povrchu

ELCOM, a.s. Pavel Růčka E ELCOM, a.s.

Úpravy fotografie s kalibrační tabulkou x-rite do verze adobe phostohop CS5 a camera RAW 6 (proces 2010)

Úvod...9 Historie počítačů...9 Digitální fotoaparát...10 Co čekat od počítače...10 Historie od verze 5 po verzi

SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA METEORŮ HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY. 6) Snímání obrazu

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Grafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Č ást 1 Základníprincipy, senzory, multispektrálnídata. Co je DPZ?

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov

DZDDPZ5 Zvýraznění obrazu - prahování. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Ing. Tomáš Peňáz, Ph.D. Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Počítačová grafika. OBSAH Grafické formy: Vektorová grafika Bitmapová (rastrová grafika) Barevné modely

1. Polotóny, tisk šedých úrovní

Klasická a digitální mikrofotografie Příklad zpracování (= úprav) digitální (mikro)fotografie Příklady analýzy obrazu

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Digitální fotoaparáty Ing. Jakab Barnabáš

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015

13 Barvy a úpravy rastrového

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

Zpracování obrazu v FPGA. Leoš Maršálek ATEsystem s.r.o.

Počítače a grafika. Ing. Radek Poliščuk, Ph.D. Přednáška č.7. z předmětu

Základy planetárnej astrofotografie 1. Výber astronomického ďalekohľadu 2. Záznamová technika 3. RGB vs. Monochrome 4. Atmosférické podmienky 5. Ako n

POČÍTAČOVÁ GRAFIKA. Počítačová grafika 1

Harmonická analýza tiskových struktur

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

Fungování předmětu. Technologické trendy v AV tvorbě, stereoskopie 2

Návrh rozsahu přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability. skiagrafických radiodiagnostických rtg zařízení s digitalizací obrazu.

Odborná stáž ve Valašském Meziříčí

Grafická a multimediální laboratoř ÚVOD. U058 Zoner Photo Studio editace fotografií 3 LS 2014 Ing. Martin Seko

1 Jasové transformace

Algoritmizace prostorových úloh

N I K O N S. R. O. Oběžník č. bvso srpna 2009 Dosáhněte na nedosažitelné Zahajujeme prodej nové série monokulárů Nikon EDG Fieldscope

Moderní trendy měření Radomil Sikora

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Základy tvorby velkoplošné prezentace

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

Problematika dosahu OE přístrojů v reálných atmosférických podmínkách

od 70mm (měřeno od zadní desky s axiálním výstupem) interní prvky opatřeny černou antireflexní vrstvou, centrální trubice s vnitřní šroubovicí

Konstrukční varianty systému pro nekoherentní korelační zobrazení

Vlastnosti digitálních fotoaparátů

Digitální fotografie

4. Základy zpracování videa na počítači

Fungování předmětu. 12 vyučovacích hodin ve 3 blocích Evidence docházky Zápočtový test Aktuální informace a materiály na smetana.filmovka.

Jasové transformace. Karel Horák. Rozvrh přednášky:

Pozorování erupcí v emisních čarách a jejich zpracování

Stučný přehled toho co zde uslyšíte

Základy NIR spektrometrie a její praktické využití

Zadání: Úkolem je sestrojit jednoduchý spektrometr a určit jeho základní parametry pozorováním spektra známého objektu.

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník MĚŘICKÝ SNÍMEK PRVKY VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ORIENTACE CHYBY SNÍMKU

Rozdělení přístroje zobrazovací

VY_32_INOVACE_INF4_12. Počítačová grafika. Úvod

Kurz digitální fotografie. blok 1 data/úpravy fotografií

Základy digitální fotografie

Transkript:

Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet Zdeněk ŘEHOŘ III. Zpracování snímků planet IV. Příklady snímků planet

I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz

I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz Projevy atmosféry: Propustnost [-] Rozptyl [-] Turbulence [-] 0.9 0.8 0.7 0.6 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 1 0 300 400 500 600 700 800 900 1000 1100 1200 1300 λ [nm] - pokles intensity obrazu, - pokles kontrastu obrazu, - geometrické deformace obrazu. Závěr: - vliv atmosféry klesá s rostoucí vlnovou délkou,

II. Základy pořizování snímků planet Specifika zpracování planetárních snímků: - relativní dostatek světla, - záznam poměrně malých prostorových úhlů, - velmi často nízký kontrast pozorovaných detailů.

II. Teorie pořizování snímků planet Možné postupy při zpracování obrázků planet: 1. Klasické zpracování z více snímků ve viditelné oblasti 2. Využití IČ oblasti s nižším vlivem atmosféry 3. Dvoukanálové zpracování

II. Teorie pořizování snímků planet 3. Dvoukanálové zpracování 1. Klasické zpracování z více snímků ve viditelné oblasti 1. Záznam v primárním ohnisku Volitelný filtr CCD1 2. Afokální projekce, popř. projekce za okulár Flexible Mirror Volitelný filtr CCD1

II. Teorie pořizování snímků planet Projev atmosféry při skládání více snímků Úskalí: nevhodným zpracováním lze snížit rozlišení výsledného snímku

II. Teorie pořizování snímků planet 2. Využití spektrální oblasti s nižším vlivem atmosféry (IČ) Úskalí: obrázky planet v různých spektrálních oborech se mohou výrazně lišit

II. Teorie pořizování snímků planet 3. Dvoukanálové zpracování a) s využitím IR kanálu a klasickým zpracováním Beam Splitter Flexible Mirror Vi IR CCD1 CCD2

II. Teorie pořizování snímků planet 3. Dvoukanálové zpracování b) s využitím separace vlivu atmosféry f Flexible Mirror Volitelný filtr Beam Splitter F CCD1 CCD2 - - - - F c) s využitím adaptivní optiky

III. Zpracování snímků planet 1. Základní zásady A) Volba správného přístroje - optimální jsou zrcadlové dalekohledy o apertuře 200-400 mm, refraktory od průměru 127 mm - doporučeny jsou větší ohniskové vzdálenosti (výhodné zvláště katadioptrické systémy SC, MC a samozřejmě kvalitní refraktory) - pevná (masivní) ustavená montáž, její periodická chyba není kritická - doporučeny jsou větší ohniskové vzdálenosti (výhodné zvláště katadioptrické systémy SC, MC a samozřejmě kvalitní refraktory) - CCD: výhodnější černobílé s filrovým kolem a možností vyčítání RAW snímku ČB kamery: udávané rozlišení je rovno fyzickému, BAREVNÉ kamery: udávané rozlišení je interpolované např. bar. kamera 640x480 má rozlišení na každou barevnou složku zpravidla 320x240

III. Zpracování snímků planet 1. Základní zásady B) Snímání obrazu - velikost obrazu (vzorkování): ideální, aby na jeden pixel připadal úhel rovný třetině až polovině Dawesova limitu dalekohledu (q = 118/D) - velikost obrazu úměrně snížit stavu atmosféry -rozlišení snímku: volit vždy nejvyšší fyzické rozlišení čipu (např. u webkamer často 640x480), -vhodný SW: - standardně dodávaný ke kameře (např. AMCap), - specializovaný (K3CCD Tools, Astrovideo)

III. Zpracování snímků planet 1. Základní zásady - Dawes. limit dalekohled: D [mm] 100 150 200 254 288 355 q [ ] 1.14 0.77 0.57 0.46 0.41 0.33 - Velikost obrazu na chipu v primárním ohnisku pro různé OS D [mm] v ["] f [mm] Velikost obrazu v ohn. rovině [um] Velikost objektu o velikosti 10' [mm] Teoretický (min.) počet řádků pro objekt 10 Doporučený počet řádků pro objekt 10 60 2.40 600 6.98 1.75 28 83 100 1.44 1000 6.98 2.91 46 139 127 1.13 1500 8.25 4.36 59 176 150 0.96 1500 6.98 4.36 69 208 200 0.72 1200 4.19 3.49 93 278 254 0.57 1200 3.30 3.49 118 353 Velikost pixelu detektoru [um]: 9.00

III. Zpracování snímků planet C) Snímání obrazu - strategie Strategie: více framů na 1 obrázek - PROČ více obrázků: - snížení vlivu turbulence (sázka na štěstěnu), - snížení šumu detektoru. - KOLIK obrázků: - neexistuje jednoznačná odpověď, - záleží na stavu atmosféry Země, - vliv má i šum detektoru. - počet snímků x šum detektoru: - pro kvalitní snímek CCD kamerou zpravidla stačí 50-100 (200) snímků. - webkamery mají zpravidla vyšší šum => pro stejně kvalitní snímek je nutné použít více snímků. ( i 1000 až 2000, tj. 1-2 minuty snímání při 15 obr./s).

III. Zpracování snímků planet C) Snímání obrazu - strategie - expozice: - delší expozice + nižší zisk (gain) = méně snímků - kratší expozice + vyšší zisk (gain) = více snímků - délka expozice dílčích snímků: výhodnější je nižší obrazová frekvence delšími expozicemi (50-150 ms, 5-25 obr./s) - nastavení zisku (gain): vyšší hodnota zisku přináší i vyšší úroveň šumu - jak dlouho lze snímat sérii na 1 obrázek: - neexistuje jednoznačná odpověď, teoreticky po takovou dobu, než vlastní rotace planety se posune o 1 pixel, - vlivem atmosféry Země lze ale zpravidla použít čas i několikrát delší. - řádově jde o minuty, přijatelný je záznam zpravidla do 5 minut

III. Zpracování snímků planet Snímání obrazu - shrnutí - nepoužívat automatické nastavení kamery, ale manuální, - doporučení: delší expozice s minimální úrovní zisku, - vyvážení bílé pracuje zpravidla v automatickém režimu velmi dobře, - základní pravidlo: na obrázku by neměli existovat saturované oblasti.

III. Zpracování snímků planet Obecný postup zpracování obrazu 1. Sesouhlasení snímků (alignment) 2. Skládání snímků (stacking) 3. Zvýraznění detailů (wavelet transformation) 4. Finální dozpracování obrázků, popř. skládání různých finálních snímků z různých spektr. oblastí Pozn: jednotlivé spektrální oblasti je doporučeno zpracovávat odděleně

III. Zpracování snímků planet Zpracování obrazu -vhodný SW: - Registax, -základní strategie: - základní operace i K3CCD Tools, - pro finální zpracování Photoshop, popř. obdobný obrazový editor (PaintShop Pro, ) - výběř obrázků na základě jejich kvality a velikosti odchylky od skládaného, - ČB kamery: pro LRGB zpracování zpracovat každý kanál samostatně, - výběr referenčního snímku: - nejlépe se osvědčuje výběr průměrného snímku - snímky ze středu snímání nejlépe redukují vliv vlastní rotace planety.

III. Zpracování snímků planet Velikost oblasti: REGISTAX: Alignment (sesouhlasení snímků) - celý snímek planety: vhodné, jestliže rotace planety neovlivňuje detaily uprostřed kotouče - výběr detailu planety: vhodné při vysokém kontrastu zobrazení výsledek: vyšší detaily uprostřed kotouče, horší u jeho okraje - nastavení zpracování: - lepší výsledky dává manuální zpracování - doporučená metoda určování kvality snímků: LOCAL CONTRAST s nastavenou malou hodnotou (0-5) - doporučeno využívat předfiltraci každého snímku zvlášť - nepoužívat Optimize&Stack, ale samostatně obě operace

III. Zpracování snímků planet REGISTAX: Stack (skládání snímků) Nastavení: - doporučení: vyloučit ze zpracování 10-30% nejhorších snímků (volba Stack graph, popř. Stack List) - lepších výsledků lze dosáhnout předfiltrací filtrem Focus (to platí zejména pro webkamery) - používat volbu Histo strech (expanduje odstíny šedé na 32 bitů)

III. Zpracování snímků planet REGISTAX: Wavelet (postprocesing snímku) - nejprve provést vyrovnání histogramu a gama křivky (volby Histo a Gama) - vlnkové transformace: 1:1 jemné malé detaily, 6:1 velké struktury. - na závěr ukládat obrázek ve formátu TIF, popř. PNG (16 bit) Závěrečné zpracování snímku - v grafickém editoru (PhotoShop, PaintShop Pro, )

IV. Příklady snímků Saturn (28. 3. 2006, Mak127/1500) jeden IČ snímek jeden RGB snímek složený IČ snímek složený RGB snímek výsledný snímek

IV. Příklady snímků Mars (10. 11. 2005, N254/1250) Mars (15. 11. 2005, N254/1250)

IV. Příklady snímků Jupiter + IO (28. 4. 2005, N254/1250) Jupiter (19. 5. 2005, N254/1250) Jupiter (19. 7. 2006, N254/1250)

IV. Příklady snímků Přelety ISS 1. 7. 2006 21. 7. 2006 15. 11. 2005, Josef Huber, zrcadlo 80 cm

IV. Příklady snímků Děkuji za pozornost