Vznik dřeva přednáška



Podobné dokumenty
Praktické cvičení č. 10.

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Stavba stonku. Stavba stonku

Praktické cvičení č. 8.

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Stavba kořene. Stavba kořene

Vladimír Vinter

Praktické cvičení č. 9.

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

Vladimír Vinter

Vladimír Vinter

(cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Biologické základy péče o stromy II.

Faktory ovlivňující strukturu dřeva

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Cytologie a anatomie pro pokročilé aneb Úvod do rostlinné embryologie

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Určování dřev podle makroskopických znaků

Růst a vývoj rostlin

Anatomie, histologie a embryologie

Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení

11. Morfologie - stonek

MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE

Vodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Vladimír Vinter

3) Růst a vývoj. a) Embryogeneze a cytokineze b) Meristém a vývoj rostliny c) Vývoj listů a kořenů KFZR 1

10. Morfologie - kořen

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

kvantitativní změna přirůstá hmota, zvětšuje se hmotnost a rozměry rostliny rostou celý život a rychleji než živočichové

DŘEVO pracovní list II.

Anatomie, histologie a embryologie

Z Buchanan et al. 2000

Biologie - Kvinta, 1. ročník

Praktické cvičení č. 11.

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Stromy. Řešení. Pracovní list

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Fyzikální vlastnosti dřeva. v biologickém praktiku

Makroskopická stavba dřeva

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je

Co poskytuje rostlinám sekundární růst?

Praktické cvičení č. 5.

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Makroskopická stavba dřeva

Mikroskopické preparační techniky pro analýzu rostlinných stonků

Buněčná teorie života:

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí kořene. Materiál je plně funkční pouze s použitím

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

Vakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

ZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013

1) Pokud dlouhé svisle zavěšené těleso (např. lano) neunese svou vlastní tíhu, jakým opatřením nedosáhneme zlepšení?

Vladimír Vinter

Praktické cvičení č. 1.

pletiva dělivá = meristémy

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

Osnova přednášky 2: Charakteristika rostlinné buňky: cytoskelet, buněčná stěna. Histologie: a. Meristémy, jejich úloha v růstu a vývoji rostlin

Identifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv

Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení

RASTLINNÉ PLETIVÁ. Rozdeľujú sa podľa: 1. Podľa stupňa vývoja

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

Mendelova univerzita v Brně

Transkript:

Vznik dřeva přednáška

strana 2 2 Rostlinné tělo a růst

strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u mnohobuněčných přibývá i počet buněk a komplexita orgánů - spojeno i se změnami struktury = diferenciace

strana 4 4 Rostlinné tělo - tvořeno pletivy = buňky stejného tvaru, funkce a původu - stejný původ = vznikly dělením zygoty - zygota dává vznik zárodku ukrytému v semeni - při klíčení semene dochází k dělení buněk zárodku vznikají nové buňky, resp. pletiva

strana 5 5 Rostlinná pletiva

strana 6 6 Rostlinná pletiva Rozdělení dle funkce: meristematická mají dělivou schopnost trvalá nemají dělivou schopnost Dále se člení na: krycí, vodivá, základní

strana 7 7 Meristematická pletiva - mají dělivou schopnost Rozdělení dle lokalizace: a) apikální b) bazální c) interkalární d) laterální

strana 8 8 Meristematická pletiva Apikální meristém prýtu Apikální meristém (v pupenech) vyvíjející se listy laterální meristém prýt Kořenové apikální meristémy Apikální meristém kořenu kořen apikální meristémy podélný řez apikální a laterální meristémy

strana 9 9 Meristematická pletiva Rozdělení dle původu: a) protomeristém b) primární c) sekundární Další členění: a) determinované meristémy časově omezená činnost b) nedeterminované meristémy v činnosti po dlouhou dobu

strana 10 10 Typy růstu a) primární = dlouživý, tj. růst do délky (výšky) - činností primárních meristémů (na vzrostném vrcholu a v kořenových špičkách) primární stavba b) sekundární = tloušťkový růst - činností sekundárních meristémů (kambium, felogen) sekundární stavba

strana 11 11 Primární růst Jehličnany (nahosemenné rostliny) Apex vzrostného vrcholu tvoří protomeristém, tzv. apikální iniciály dělením vzniká skupina centrálních mateřských buněk antiklinální dělení periferní meristém periklinální dělení dřeňový meristém periferní meristém epidermis, primární kůra, pericykl, základní pletivo dřeňový meristém dřeň část základního pletiva zachovává dělivou fci = prokambium

strana 12 12 Primární růst Listnáče (krytosemenné rostliny) Apikální iniciály dělením vzniká: tunika antiklinální dělení epidermis korpus periklinální i antiklinální dělení primární kůra, pericykl, základní pletivo, dřeň část základního pletiva zachovává dělivou fci = prokambium

strana 13 13 Vzrostný vrchol u nahosemenných (A) a krytosemenných (B)

strana 14 14 Vznik primárních svazků cévních U jehličnanů i listnáčů souvisí tvorba dřeva během primárního růstu s činností prokambia prokambium odděluje nové buňky centrifugálně buňky primárního lýka (protofloém) centripetálně buňky primárního dřeva (protoxylém) centrifugálně buňky primárního lýka (metafloém) centripetálně buňky primárního dřeva (metaxylém)

strana 15 15 Vznik kambia mezi svazky cévními tzv. zbytkový meristém odděluje parenchymatické buňky tvoří dřeňové paprsky Prokambium cévních svazků a zbytkový meristém se spojují do souvislého prstence -- fascikulární kambium -- interfascikulární kambium souvislý válec pak označujeme jako kambium Vznikem kambia končí primární růst Kambium odděluje buňky sekundárního lýka a sekundárního dřeva.

strana 16 16 Primární stavba stonku

strana 17 17 Konec primárního růstu

strana 18 18 Sekundární růst sekundární růst

strana 19 19 Od primární stavby k sekundární stavbě Proces utváření kmínku od apikálního meristému po druhotné tloustnutí lze rozčlenit po výšce kmínku na tyto zóny: a) embryonální zóna (0,01 0,02 mm) b) determinanční zóna (0,02 0,04 mm) c) diferenciační zóna 0,04 25 mm) d) zóna sekundárního tloustnutí kmínku (> 25 mm) (viz obr. na následujícím snímku)

strana 20 20 Schéma primární a části sekundární stavby kmínku dřevin

strana 21 21 Kambium

strana 22 22 Kambium laterální meristém produkuje buňky dřeva (xylém) a lýka (floém) kambiální zóna = kambiální iniciály + mateřské buňky dřeva a lýka kambiální zóna

strana 23 23 Kambium lokalizace dřeň (medulla) korek (felém) felogen zelená kůra lýko (floém) kambium dřevo (xylém)

strana 24 24 Kambium Kambiální iniciály vřetenovité kambiální iniciály (obr. a, b) délka: 0,7 5 mm (jehličnany), 0,1 1,6 mm (listnáče) iniciály dřeňových paprsků (obr c, d)

strana 25 25 Kambium Dělení buněk kambiální zóny A) periklinální dělení B) antiklinální dělení C) pseudotransversální dělení

strana 26 26 Kambium Schéma vrstevnatého (A) a nevrstevnatého (B) kambia. Tangenciální řez.

strana 27 27 Schéma anatomických elementů dřeva a kambiálních iniciál.

strana 28 28 Činnost kambia

strana 29 29 Činnost kambia Kambium během roku: A na začátku vegetačního období B plně aktivní, tj. odděluje nové buňky dřeva a lýka C dormantní kambium, tj. mimo vegetační období Smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), příčný řez. Úsečka představuje 100 μm

strana 30 30 Diferenciace

strana 31 31 Diferenciace Růst spojen nejen s nárůstem počtu buněk ale i se změnou kvality buňky oddělené z kambiální zóny jsou si podobné musí se ještě diferencovat (rozrůznit) na jednotlivé typy anatomických elementů diferenciace buněk dřeva se skládá ze 3 fází: 1) radiální rozšiřování 2) sekundární tloustnutí buněčné stěny 3) lignifikace buněčné stěny

strana 32 32 Mechanismus diferenciace buněk xylému Fáze diferenciace buněk xylému 1) Radiální rozšiřování -- buňka získává svůj tvar a velikost -- BS: SL + P -- buňky jsou stále živé (cytoplazma + organely)

strana 33 33 Mechanismus diferenciace buněk xylému Fáze diferenciace buněk xylému 2) Sekundární tloustnutí BS -- tvoří se jednotlivé vrstvy sekundární BS -- BS: SL + P + S -- buňky jsou ještě živé

strana 34 34 Mechanismus diferenciace buněk xylému Fáze diferenciace buněk xylému 3) Lignifikace BS -- ukládání ligninu do vrstev BS -- BS: SL + P + S -- nastává programová smrt buňky (ne u parenchymatických buněk)

strana 35 35 Mechanismus diferenciace buněk xylému Na příčném řezu diferencujícím se letokruhem lze rozlišit tyto zóny: a) zóna dělících se mateřských buněk (kambiální zóna) b) zóna radiálního rozšiřování (fáze 1) c) zóna dozrávání (fáze 2 a 3) d) zóna zralých buněk (plně diferencované buňky) diferenciace tracheid jarního dřeva a) b) c) d) diferenciace tracheid letního dřeva a) b) c) d) podle Wodzického