EKONOMIE 1.Přednáška Základy ekonomie Proč studovat ekonomii? Od druhé světové války je společnost ekonomií naprosto ovládnuta. Základní poučka, že více se rovná lépe, se využívá na čím dál tím větší počet oblastí a principy platící původně pouze pro ekonomickou vědu se začínají aplikovat na veškeré společenské dění. Politika, vzdělání, životní styl, to vše se začíná řídit dle kritéria výhodnosti a výnosnosti, potažmo zákony nabídky a poptávky. Optikou zisků/ztrát se nahlíží i na tak neekonomickou sféru, jakou jsou lidské vztahy. Ezra Mishan, Spor o ekonomický růst Ať už s výrokem pana Mishana souhlasíme, nebo ne, ať jej považujeme za alarmující či ne, můžeme zřejmě všichni souhlasit, že ekonomie zasahuje do života každého člověka v naší zemi, ať už v roli plátce daní, spotřebitele, výrobce či jiné. Určité znalosti ekonomie je tedy možné zahrnout do povinného základu znalostní každého člověka. Přestože nám může připadat, že ekonomie je pro běžného člověka příliš složitá, je založena na principech, jež jsou nám všem naprosto přirozené a běžně je v každodenním životě používáme a ve světle těchto souvislostí by nám mělo být jasné, proč je Ekonomie označována jako věda společenská. - 1 -
Výchozí předpoklady (studia) Ekonomie Fakta: Lidé mají určité potřeby (a chtějí je uspokojit) lidské potřeby jsou neomezené (uspokojením jedné potřeby vzniká jiná, vyšší potřeba) Potřeby lze uspokojovat určitými produkty (výrobky nebo službami) získanými použitím zdrojů tyto zdroje jsou však omezené => Nutnost provedení volby (resp. mnoha voleb): Které potřeby uspokojíme s omezenými zdroji? (není reálné, aby všichni lidé uspokojili všechny své potřeby) Základní předpoklady Existují předměty, které jsou omezené a užitečné, jež nazýváme vzácné statky. Lidé uspokojují své potřeby spotřebou těchto vzácných statků. Vzácné statky představují bohatství, jež však nestačí k uspokojení všech potřeb. Zdroje pro tvorbu těchto statků jsou také vzácné. Základní otázky ekonomie Jaké potřeby budeme uspokojovat? Jaké produkty budeme vyrábět? Jaké zdroje použijeme na jejich výrobu? Kdo bude produkty vyrábět? Kdo je bude spotřebovávat, resp. čí potřeby budou spokojeny? Jak dojde ke směně mezi výrobci a spotřebiteli? Při jaké ceně? Bude tento systém efektivní? (A bude spravedlivý?) Předmět ekonomie Ekonomická teorie zkoumá, jak se používají vzácné zdroje k výrobě užitečných statků, jak jsou tyto statky rozdělovány a jak se v těchto procesech chovají jednotlivé ekonomické subjekty domácnosti (jednotlivci), podniky a vlády Předmět zkoumání ekonomie Ekonomie je věda o možnostech tvorby bohatství, tj. jak nejlépe využívat omezené zdroje, o způsobech rozdělování, zachování a užití bohatství. Ekonomie: Ekonomie = věda o bohatství věda týkající se procesů směny a výroby věda o volbě mezi nedostatkovými zdroji věda o penězích, kapitálu... Makro vs. Mikroekonomický pohled na ekonomii Z hlediska objektu zkoumání dělíme ekonomii na: Mikroekonomii (zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů, např. domácností, firem, dílčích trhů; zajímá se o optimální rozsah jejich produkce, tvorbu cen atd.) Makroekonomii (zkoumá chování ekonomiky státu jako celku). Sledované indikátory: růst hrubého domácího produktu, míra inflace a nezaměstnanost, atd. - 2 -
Vznik a vývoj ekonomické teorie Ekonomická teorie není pouze jedna - vždy existovala a existuje celá řada ekonomických škol, směrů a proudů. Různá řešení obecných ekonomických problémů je vždy nutno chápat v kontextu měnících se podmínek sociálněekonomického vývoje. Starověká filosofie zkoumala mnohé problémy týkající se politických a ekonomických aspektů společenského uspořádání, např. otázky forem vlády, uspořádání a funkcí státu. Ekonomické myšlení se po staletí vyvíjelo v rámci filosofie počátky ekonomického myšlení antického Řecka (shrnuty v díle Aristotela) Xenofón Oikonomikós, učení o zásadách a pravidlech správného řízení starořecké otrokářské domácnosti (oikos = dům, domácnost a nomos = pravidlo, zákon, standard). Platón koncepce ideálního státu jako garanta obecného blaha; zkoumá řadu ekonomických otázek (dělbu práce, peníze, vlastnictví aj.) Vznik ekonomické vědy Zhruba od 15. století n.l. se osamostatnila od filosofie. Ve vývoji existovalo paralelně několik často i protichůdných škol. Liberalismus prosazuje samoregulaci trhem, (klasická škola ekonomie, Friedmanův monetarismus, nová klasická makroekonomie), trh vyřeší všechny problémy Dirigismus prosazuje regulaci státem, (merkantilismus, keynesiánci, noví keynesiánci), trh všechny problémy nevyřeší a je potřeba regulace Regulovat či nezasahovat? Dirigismus V 15. století se objevuje Merkantilismus - první dirigistická ekonomie, předstupeň ekonomie jako samostatné vědy Hlavní zásady merkantilismu: bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi bohatství se vytváří v obchodních vztazích (mezinárodní obchod) cílem obchodu je aktivní obchodní bilance k tomu slouží protekcionismus, státní subvence a vydávání ochranných cel Přímé zásahy státu do ekonomiky omezily volnou konkurenci a měly zabránit úniku zlata ze země. - 3 -
Pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomie snaha o eliminaci subjektivních stránek v ekonomické vědě; popisuje realitu takovou, jaká je; ekonom jakožto vědec Normativní ekonomie formuluje teze o tom, jaká by ekonomická skutečnost měla být; zabírá se otázkami, jež vyžadují rozhodnutí lidí, hodnotí stávající stav nebo vývoj; ekonom jakožto poradce politiků (hledá způsoby jak zlepšit svět) Metody zkoumání Metody zkoumání aplikované v ekonomii: Pozorování Statistické metody Dedukce Analýza Modelování Experiment Ekonomická realita je příliš složitá na to, aby mohla být zcela popsána ve své komplexnosti. Proto se využívají zjednodušené modely (opomíjíme některé detaily a zaměřujeme se jen na důležité faktory). Matematické modely nám mají jednoduše pomoci vyjádřit určitou myšlenku, princip, vzorec chování. Avšak musíme také připustit, že některé vzorce chování (jednotlivců nebo společnosti) lze vysvětlit pomocí matematických modelů jen zčásti, nebo vůbec. V ekonomii je typická častá závislost veličin lineární (určité zjednodušení reality) či nelineární (v realitě častější) Závislost vyjadřována grafy a diagramy Např. množství Q je funkcí ceny P Lineární rostoucí a klesající funkce P i P i Q i Qi Ekonomické zákony Různé názory ekonomických škol Ekonomický zákon - spontánně existující, poznaná a realitou potvrzená souvislost mezi ekonomickými kategoriemi, která je na lidské vůli nezávislá Souvislost musí být podstatná, opakující se a relativně stálá. Příklady: zákon vzácnosti - statky, u kterých byly náklady na získání největší, jsou nejvzácnější, a tedy nejdražší. zákon klesající poptávky - vzroste-li cena určitého produktu, pak za jinak stejných podmínek zpravidla klesne poptávka. - 4 -
Ekonomika Ekonomika = národní hospodářství Ekonomika = systém vztahů mezi ekonomickými subjekty Ekonomika = praktická aplikace ekonomie Zatímco ekonomie je teoretická věda, ekonomika je reálný systém (jev). Ekonomie popisuje ekonomiku a procesy v ní probíhající a v ekonomice se naopak využívají poznatky z ekonomie Základní ekonomické subjekty Jednotlivci (domácnosti) z hlediska rozhodování a činností se někdy domácnost chová jako jednotlivec; snaží se uspokojit své potřeby Firmy produkují statky (výrobky a služby) Stát reguluje fungování ekonomiky Základní problémy ekonomického subjektu Co (vyrábět)? - jaké výrobky, v jaké proporci Jak (vyrábět)? - jaké zdroje a v jaké kombinaci budou použity k výrobě Pro koho (vyrábět)? - jak se rozdělí vyrobený produkt mezi osoby a skupiny osob Zdroje bohatství Práce mzda (výrobce vytvoří materiální a nemateriální produkty, kterými uspokojuje své potřeby ) Půda renta (zasazené semínko do půdy přinese klas, ve kterém je semínek více, půda navíc obsahuje nerosty) Kapitál zisk (vhodně investované peníze přinesou větší množství peněz) Rozdělení bohatství Tržní častěji preferováno, působení tržního mechanismu, reakce ex post Státní regulace často přináší nové problémy, subjektivismus Užití bohatství Výrobní vytváří nové statky Finální spotřeba naplnění smyslu ekonomické činnosti, snaha o maximalizaci užitku plynoucího ze spotřeby - 5 -
Volba a ekonomie Se 120,- Kč (omezený zdroj) si můžete ve své oblíbené restauraci zakoupit (a spotřebovat) např. 6 piv Vzhledem k omezenosti zdrojů se musíte rozhodnout pro jednu variantu, případně zvolit ještě jinou variantu, na kterou stačí Vaše zdroje. Problém volby spočívá v tom, že abychom získali jednu věc, musíme se obvykle vzdát jiné věci, kterou bychom také chtěli. Volba a obětovaná příležitost Půjdu dnes odpoledne do přírody projet se na horském kole X nebo raději na brigádu, abych si vydělal nějaké peníze (např. 500,- Kč)? S touto volbou jsou spojené tzv. náklady obětované příležitosti angl. opportunity costs (oportunitní náklady) představují něco, čeho se musíme vzdát, jestliže chceme získat něco jiného. Chceme-li se projet odpoledne na kole, musíme se vzdát ušlého výdělku na brigádě (500,- Kč) a naopak, chceme-li jít na brigádu, musíme se vzdát požitku z jízdy na kole. Co zvolíme? Náklady obětované příležitosti Předpokládejme, že za výlet na kole zaplatíte 100 Kč (použití lanové dráhy). Pokud pojedete na výlet, jaké budou vaše ekonomické náklady? Zaplatíte 100 Kč a ještě se ochudíte o 500 Kč za brigádu (přestože je fakticky nezaplatíte, jen jste měli možnost je získat, ale nevyužili jste ji). Celkem jsou tedy Vaše ekonomické náklady 600 Kč. Pokud byste šli na brigádu, skutečně si vyděláte 500 Kč a ještě ušetříte 100 Kč za lanovku. Na druhou stranu se ochudíte o požitek z výletu. Vaše rozhodnutí, zda půjdete na výlet nebo na brigádu bude záviset na tom, zda má pro Vás výlet na kole větší nebo menší hodnotu (užitek) než 600 Kč. Další pojmy Vstupy a výstupy součást každého výrobního procesu; prvotní a druhotné (meziprodukt) Technologie (výrobní metoda) kombinace zdrojů a výrobního postupu Zákon klesajících výnosů přidáváním stejného množství jednoho vstupu se od určitého množství přírůstek produkce snižuje Hranice produkčních možností (PPF) vyjadřuje možnosti výroby dvou statků při omezených zdrojích, tj. hranici mezi dosažitelnou a nedosažitelnou úrovní produkce. Jestliže ekonomika operuje na hranici produkčních možností, pak vyrábí efektivně. Další pojmy II. Externality vstupy a výstupy výroby, které neprocházejí trhem, jsou externí Pozitivní ext. užitečné efekty činnosti ek. subjektů Negativní ext. škodlivé účinky výroby Veřejné statky obecně prospěšné statky, které nemůže zajišťovat soukromý sektor; nelze vyloučit jednotlivé subjekty z jejich spotřeby Dělba práce rozčlenění výrobního procesu na jednotlivé části a specializaci pracovních úkonů; jedna z hlavních metod zvyšování produktivity práce - 6 -
S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělba práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz. - 7 -