O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko

Podobné dokumenty
Ř A ČESKÝ KONSONANTICKÝ SYSTÉM [*] Milan Romportl

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN P8b

NĚKTERÉ OBVYKLÉ PROBLÉMY PŘI OSVOJOVÁNÍ ČESKÉHO HLÁSKOVÉHO SYSTÉMU CIZINCI (Ne)problematický vztah hláska foném grafém

Úvod do praxe stínového řečníka. Proces vytváření řeči

Šablona: I/2Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Zvuková stránka jazyka

Konsonanty. 1. úvod. 2. frikativy. - zúžením v místě artikulace vzniká sloupec vzduchu, směrodatná je délka předního tubusu

Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, FIT VUT Brno

1. ÚVOD 2. GRAFICKÝ ZÁPIS ZVUKOVÉ PODOBY JAZYKA 2.1 Písmo 2.2 Pravopis 2.3 Fonetická transkripce

(4) Samohlásky a souhlásky

FONETIKA A FONOLOGIE I.

Vlny konečné amplitudy vyzařované bublinou vytvořenou jiskrovým výbojem ve vodě

Segmentální struktura čínské slabiky Segmental Structure of Mandarin Syllable

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů


ň Í č č ž ž ď š č ž Ť Ť Ť č Ť ž Ť ž Ď š Ť š č š ť Í č ž ž š ž Ť č Ď š ž š Ť Ž ž č š Ť š š č č ž č Ť ž Ó Ť ť č ň č č č š ž ž ť Ť č ž č ž č č č č Ť Í č

Zvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku

á ů ů ř ě Í Ž ýš ý ů ř š ý ř š ý Í ž Í ž úř ě ž Ž ř é á ě ž é Ž á é Ž á ě Ž ř ů é ěř ě ř ý á ř ř ú á á ý ú á ř á á ů é ř úř š ýš ý ů ů á á é š ě á é á

Okruhy pojmů ke zkoušce, podzim 2016

Brzdné zkoušky s motocyklem Suzuki Bandit 1200

Systém českých hlásek

Vliv přístroje SOMAVEDIC Medic na poruchy magnetických polí

JAK VZNIKÁ LIDSKÝ HLAS? Univerzita Palackého v Olomouci

- analogická úprava podnět dal Josef Dobrovský, 1819, zavedl psaní i/y v koncovkách podle analogie (po c pouze i, po s, z i/y podle analogie)

ůž íč á Ě Éč Í ř á í Ř ř ř šň ý é Í í ó Í ě ě Í Í á í á í ý é ě ž ěží á í ě í é Í í Í š ý á Í š ý é č íří ý ěž ž í Í Í í í í é č á č ě ě á ě č ř Ť ě í

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Vliv přístroje Somavedic Medic na geopaticky podmíněné poruchy magnetického pole

Příloha č. 1. amplitudová charakteristika filtru fázová charakteristika filtru / frekvence / Hz. 1. Určení proudové hustoty

ř á ú ý ý á é é ř é ř á Š Č ž á á Č Á ý á Ú ř š ř á é ň ř é ý ř ř ř á é é á á ý ý é ř úř á ý ř ý ž ý ř ž úř ř ář é Ž ř á Ž ř ý á ý é áš á ý ď ř á š ř

Š š š ž Ť š Ť č č ď ž č Ť ž č č Ť ž ž ž ž Í ž ž ž č ž Ť š č š ď Ť Ž Ó Ť Ť š š ž č Ž ž š š š Ť Ť Ť Ž Ť š š č Ť ž Í š š ž š ž ŤŽ Ť š ž Š ť ž Í ď č š š š

Í ž

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

STATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti

Í Ě É Č Í Í ň á é á é á ý ú ů š š é á š č ř é ů š á é á é é ž é ř ř á é ý ů ž š á š é ž ř á š ř ž ý ž á á Ě č ý ý ů ř ů ý ů é č á á á ř Ř ý á ů ž ř ý

Příloha 1 Strana 1. Naměřené hodnoty v mikroteslách (barevné hodnoty dle stupnice), souřadnice v metrech

ř ž ť ť čá á ý ý á á áč ž ý ě ě ů á ř ž ř á ř ž ř ž ň á ř ř ř ý ěř ž ž ý č á ř ý č č šť á á Ú ý ó ž ť č ž á ě á š ě ř á á ě ůř ů ě š á ř ž á ě ř ř š ž

Business Process Modeling Notation


Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

Anglický jazyk pro 6. ročník

filtry FIR zpracování signálů FIR & IIR Tomáš Novák

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

ž ě é ú ž é ů á ž ú á š ú Í Ť č é ž ě š ý ěž é řá é é Í č é ž ý Í ě ť ě ě ž é úř ž ř ú ý ř žá ý ý ř ú ý ý ůž ý ř á ě á á ř ě é á á ě ř á ř á é á á é ž

ř ř ě š ě ě é ř é ě é é ř ě ěš á é é ú žá ýš é á á á ř ý é áž á é ý ó žá ů žá ů á ýš á žá é ř ýš é ň á žá ů ý á ýš á é žá é ř ýš é ň á ýš žá ů ě á á á

í í ú ř Í ř í á í é é é Í á ý ň ř í š í č í í á í í é í í í á á ó ě Í í ě í í í í í řá ů čč ř č á í í í ě á ě ě í á í š ť Í ě Í ř ě í ě č Í ř é č š ě

Anglický jazyk pro 8. ročník

1 Modelování systémů 2. řádu

á ž á ř á ě é á ý ř é ř ý ý š ě š ě é ěř é Í ý ě ř é ě ý ř á úř á á úř á á ň Š á é ě á á é é á ě ý á é ú ž á ě é é ó á ý ý ý ě ýš é á ůž ý ř š ý é úř

á ž á á á áš ň ž ů ý á ý á ř á á řá ů á áš ž ž á č š ř á č ýš ý ý á č á ýš č ř š řů č ý č ý ýš á č ýš á ž á á š č ý á č č ý á řů č ý č š á á řů ř ů á

Í ž í í Š ž á ř ž ú ú áš á ě Ž ž ě ř ř Íá Š í ž Š í ž á ž š ž á íš ž á č ý á ř á ž Š ě ž š í í é ú á ž á á ý íš é á ě ě Ž ž ť é á í í á á ý ž é á ě ř

č š ř ů ř Č š ř ů ř Ž ř Í č č ř č č ř ů ř ř š ř ů š š ů Í Č š ř ů ř Č ů Š š ř ů ř ř š č ř ř š ČÍ Č č Ů č ř š ř č Ž ú ň š ř ř ů š ř Š Ů ó č ú ň ř šš Š

á á ž á ý á ě é ý ěř é ý á ě é ť ý é š ó á ů ú á Ž á ý Ť ň ó é ř ě é ř ú á é ř é ů ě á ě ě é á ú ě ěř á ě ě řá Ú á á ž ě á á é Š á ě ě á š é é ě é ě á

ě ý ř ř š š á ě š Č á š á ř á ě Č á ý ž ý Č á ý ě é ř á á ý á ě š é Ř š ý á é é ě š ě á é ž é é á Š ř é ýš ě á ě á é š é ě š ž ů ý ě ý ů ý ý ž á á á ř

ď Ž Ž č č č č Ž Ž ď č Ď č ď Ž Ž č Ů Ž ť č ň Ž ď Ý Ž Ž č ť Ž č Ž ú Ž ď č č Ž č č č č č č Ž ů

Š Ý ÚŘ Ň É Ž Ř ň Í ě ý ů Ž é é é ýš áš é ě é é áš ě ý á á é ů ů é š é é á á ě á ě é é é š á ů ý é ář Ú á ů ó úř ň é ú ň é Ú á Š á ě ý ý á ř á ř á ý ú

Č é š ě é é á é é ó á ú é š ě é š ě šř é é é á ú š ě é š ě šř é é á ú é š ě úř é š ó Č š ó ý Ž ý á ř ě ř é ě ý ř á úř á ř á ě ž ř ý á ý ř é ř á žš á ž

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jarmila Kuchařová Týdenní dotace hodin: 9 hodin Ročník: druhý

č á á á ů áš á á á ř á á á á ň á š á č á á ř á á č Ú á Žďá á ř á á ř á š á á Ů á š á á řá š á á šč á á ň á ů á á á á Ňá š š Ú á ž á á š á á á á á č ř

7 ZÁVĚRY. 3. Podobně jako žákovská družstva kmenového klubu experimentálního družstva byla sledována i žákovská družstva dalších vybraných klubů.

AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Frekvenční spektrum lidského hlasu

š ě š č éú č Í č č ě č ů č ěňčň é čí é ď č Ž Ž č č ý ěť č Ž ú Ž É ý č č č ůž č é é ň ý č Č ěř č ě ě ě É š ěž é Í Í ě ě č ý Í ď ýď ž Ť ň ř Íš ěž č ý ěž

4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín Komunikační a slohová výchova 1. plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

ě ý ř š ž ř ě ř ě Č ř ě Ž á ě ě á ů ý á ť ž ž ý ě ě ý š ř á á áž ě ůž ž š ť ž á ý ž ý Ž š ř ř ř á áž ě ř ř Ž ó ř á ě ř ý á ě ž ř ž Ú á ě Ž Ž ý ř á ě ř

ZPOMALENÍ AUTOMOBILŮ A SLOŽENÍ GUMOVÉ SMĚSI PROTEKTOROVANÝCH PLÁŠŤŮ

ř č é ř č ě é č ě ý ý ř ů á á ř áš ř ý á Í Ž ý ůč š é ý ý é š ě ž č é č é á ě ý ě á ý é é á á á ě ý ž á ď á ů á é š é ý ý Ž ř ý é é č é č é ě ě é č ě

ý Č á ý á č ář ý ý ů á ě ě ě ů á žš řá řá šš á ř ř ž šš řá ůž ý á č Ž á ě žš řá č ý ž ě ě á ý á ř ž ř Í ř á ý á á žš Ťá ř ý á ý žš řá ář ý á ý ý á ář

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

PROGRAM PŘEDŠKOLÁCKÉHO KROUŽKU 2016/2017

Akustika. 3.1 Teorie - spektrum


ř ě ř ě ř ý ý é ý ě ě ě ř é ř ě ěš éř š š ú ř é ř Ž ů ý é ě é ř ě ř é ý é ěš ý ý ěš ý š ř ě ř ý ú ě ý ř é ř ě ř é ě ěš é ž ě é ý Ú Ž ř ýš éř š ě ě ě ě

á í š ř á Š í á á í š ř á š í á Žá č Í čá Š ÍŘÁ č á ř š á í á á ě ř á š á á á á Š řá ý ř á ě í é č ř š í á ř í šší é é ě á á š ý á é é í Š řá ý á í ě

č Ť š Ť č č š Í č Í Í Ů Ž Ý š Í č Ů š Ť š Ú č Í č Í š Ů š č č Ž č ť Ů š ť ď č ť ť š Ý ú š č ť č ť ť č š ď č č š š ď ť ď šš č š

3. Domácnosti a bydlení seniorů

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Zapnutí Zmáčkněte jakékoli tlačítko. Vypnutí Gymboss se sám vypne po 5 minutách nečinnosti (nesmí být spuštěn odpočet), nebo ho můžete vypnout v menu.

Á Ý Ú Á Ě Á Ů Á Ý Ů Ú É Á

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

kde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1).

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

š ě ú ě Á ŘÁ č

FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY S VÝCHODO-ZÁPADNÍ ORIENTACÍ A POUZE JEDNÍM MPP TRACKEREM

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Ý ň č Ť š ň Ť š ň č š š Ť š Ť čč Ť š Í č č Ť š č Ť Ť š š š č č ň š Ó č č š š č š š Í š Ť Í š Ť č Í š Ť š š Ť Ť š š Ť Ť Ť Ť Ť č š Ď č č š Ť Í š č č Ť č

Ř Á Á Ř Á Á ř ý á á ř á á á č ř ý á á á á é á á šš á ň ž é Ú š á á é ů Ž ůž š é é ý ý é á ó č é á á š é č ě Č á á á ě ě š é ř ž á ě ř é ý á ý ř ž š é

ě é ř š á á á á ě š á ž ř š é řž á ý á á ď ú š ú á á ěž ě š é Šř ž ú ě é á ú š š á ů á ú á ů á ů á ů á ů á ů ů á ů á ů á á ý ě ď ý ž ž ě ě ř á é ěř ž

AKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti

á é ěř é á Úř ř é ě ý ř á úř é é á ěř é é ř Ž Žá ář é Š šč ř á ě Ž ř ý á ý ř é á ě ě š ř ů ř á á Š ř á ě Ž é Ž ů é áš ě ě š ř ů á á ů á ě ý á á ř ě Š

HTS Report. d2-r. d2-r. Jan Novák ID Datum administrace Standard 1. Vydání. Hogrefe Testcentrum, Praha

český jazyk a literatura

ř šť é ů š á ž á ů Ž á á ě č šť á ř é ř á ě á ž á ě é é č é ť á á č á á ééč ě ě š ř ů á Ž é á ř ř č á ř š é ě ř ě á á á ář é Í ř č á á Ž č ř ě ů ě žá

Předmět: Český jazyk. hlasité čtení, praktické čtení. hlasité i tiché čtení s porozuměním

á ž č ě ý ý ě š řá š É á ř ě á ě š š á ě ý Š řá ě č úč ů á č ě ř š ý á ž ý ž řá č ř ě ý čš ě ž ř á č ý ýš č ě ř á ř č ý ýš č á č č ě ýš č ě š á á á ž

Í š á Ž ě žá š é ř ř ě á š á š á á á á ř ůž ř á á á č ř á č ř š á ř šš é é ďě á á š á ě ě š ř ů é á ě ř š é á á á á ě á š ů č č é ě á ž é é á ě žš ž á

Německý jazyk - Kvinta

ř ř š ů ř šř š ď

5.5 Malé vody. kapitola Výskyt a důsledky

Transkript:

Linguistica ONLINE. Published: October 9, 2013 http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/isacenko/isa-001.pdf ISSN 1801-5336 O AKUSTICE ČESKÉ HLÁSKY Ř [*] Alexander V. Isačenko Abstract. Acoustical investigations into the nature of Czech ř-sounds have shown that these sounds are not always pronounced as thrills [sic!]. Unvoiced [ř ] is often pronounced as a sequence of an unvoiced [ř ] and a characteristic friction whose acoustic properties are distinctly different from both [ž] and [š]. The Czech phoneme /ř/ is interpreted as a sonorant affricate with the feature [+strident]. 0. Čeština disponuje hláskou, která je obvykle popisována jako apikoalveolární vibranta (thrill) se třecím šumem. Tato hláska má dvě podoby: znělé [ř] a neznělé [ř ]. Varianty vykazují komplementární distribuci a všichni badatelé je považují za alofony jednoho fonému. O distribuci obou alofonů pojednává článek P. Zimy 4. Distribuční status fonému /ř/ není jednoznačný: v určitém okolí se chová jako sonora, na rozhraní mezi slovy naproti tomu jako hláska třená 3. 1. Je všeobecně známé, že výslovnost českého [ř] a obou jeho variant je pro cizince velmi obtížná. Znělé [ř] se nahrazuje spojením [r + ž] a neznělé [ř ] pomocí [r + š]. S takovým časovým rozložením hlásky ř většina českých fonetiků rozhodně nesouhlasí. B. Hála předpokládá, že je třecí šum přerušován kmitáním jazyka v průběhu celé fonace. Počet kmitů jazyka má být u hlásky ř vyšší, jazyk také kmitá rychleji a proud vzduchu při fonaci je intenzivnější než u českého lingválního r 2. 2. Sonografické analýzy ukázaly, že vibrace špičky jazyka při výslovnosti obou variant ř, kterou většina badatelů předpokládá, se projevuje buďto velmi málo, nebo se vyskytuje pouze v počáteční fázi fonace. Obrázek 1 ukazuje sonogram první slabiky slova řádný ['řa:dni:]. Artikulace začíná nasazením hlasu (a) a pokračuje jako vertikální ale jen nepravidelně strukturovaný šum rozdělený na formanty (b). Na křivce intenzity (na obrázku nahoře) lze jen sotva rozeznat jednotlivé kmity jazyka, které u lingválního r tvoří zřetelné záhyby směrem dolů. Pokud si k porovnání vezmeme sonogram první slabiky slova žádný ['ža:dni:] (obr. 2), zjistíme, že se i zde začíná nasazením hlasu (c), zatímco obraz vlastního šumu (d) není homogennější než obraz «vibranty» [ř]. Na křivce intenzity hlásky [ž] lze mimo jiné rozeznat kolísání, které bychom očekávali spíše u hlásky ř. Ve slově maří ['maři:] (obr. 3) jsou na sonogramu jasně rozeznatelné první tři kmity jazyka při realizaci [ř] jako vertikální linie, další kmity jazyka (dva?) jsou nezřetelné. Hláska [ž] je ve slově maží ['maži:] (obr. 4) sice také strukturována vertikálně, ale nejedná se zde o žádný periodický jev. Věnováno panu profesoru Eberhardu Zwirnerovi k 65. narozeninám. [*] Previously published as Isačenko, Alexander V. 1965. Zur Akustik des tschechischen ř-lautes. Phonetica 12.1 12. Translated by Zuzana Malášková. [Editor s note]

Obr. 1. Sonogram slabiky [řa:] ve slově ['řa:dni:]: (a) nasazení hlasu, (b) nepravidelně strukturovaný šum [ř]. Obr. 2. Sonogram slabiky [ža:] ve slově ['ža:dni:]: (c) nasazení hlasu, (d) šum [ž]. Obr. 3. Sonogram slova ['maři:]. Všimněte si kolmých čar, pomocí nichž lze poznat kmitání špičky jazyka. Obr. 4. Sonogram slova ['maži:]. Všimněte si nepravidelného členění [ž]. Obr. 5. Sonogram slova ['kořeni:]. Periodické kmity jazyka zde nelze rozpoznat. Obr. 6. Sonogram slova ['koženi:]. [ž] vykazuje zřetelné (neperiodické) vertikální členění. 2

Znělé [ř] ve slově kořenný ['kořeni:] nevykazuje žádné zřetelné periodické kmity jazyka (obr. 5); třecí šum je nejasně strukturovaný. Porovnáme-li s tímto sonogram slova kožený ['koženi:], lze zde spíše rozeznat vertikální členění šumu, ačkoli se vlastně jedná o homogenní [ž] (obr. 6). V dosud uvedených případech je znělé [ř] rozděleno jen náznakem do diskrétních po sobě jdoucích segmentů (flaps), ze kterých je možné usuzovat, že opravdu dochází k nepřetržité vibraci špičky jazyka. Obr. 7. Sonogram slova ['př enos]. Kmity jazyka jsou v nejspodnějším formantu jen nezřetelné. Na křivce intenzity nelze rozeznat žádné kmitavé pohyby jazyka. Šipka ukazuje na místo řezu. Obr. 8. Sonogram slova ['pšeno]. Šipka ukazuje na místo řezu. 3. Nyní se budeme věnovat neznělé variantě [ř ]. Ve slově přenos ['př enos] lze sice rozeznat v oblasti nejspodnějšího formantu určité vertikální členění (obr. 7), avšak křivka intenzity sotva vykazuje nějaké záhyby. Pokud si ke srovnání vezmeme slovo pšeno ['pšeno], tak uvidíme, že i zde v obou nejspodnějších formantech dochází k určitému vertikálnímu členění, ačkoli však u [š] nelze hovořit o «kmitání» špičky jazyka (obr. 8). Po všech výše uvedených informacích je sporné, zda se neznělé [ř ] odlišuje od neznělého [š] výhradně výrazným vertikálním členěním šumu. Pokud porovnáme sonogram slova mař [mař ] (obr. 9) se sonogramem slova maž [maš] (obr. 10), zjistíme, že u slova [mař ] je viditelný jeden výrazný kmit jazyka na začátku artikulace neznělého [ř ] (šipka). Celé další trvání realizace [ř ] je vyplněno naprosto nepravidelně členěným šumem, který zahrnuje všechny formantové oblasti. Neznělé [š] ve slově [maš] je o něco kratší než [ř] ve slově [mař ]. Ve slově mokř [mokř ] jsou na sonogramu (obr. 11) jasně vidět dva zřetelné kmity jazyka (šipky). Přitom se očividně jedná o rolované neznělé [r ]. Zbylá část artikulace (více než 80 % celkové doby trvání) je vyplněná trvalým třecím šumem. Sonogram slova vepř [vepř ] ukazuje, že neznělé [ř ] lze, přinejmenším v koncové pozici, vyslovit i bez jakékoli vibrace jazyka (obr. 12). Průběh šumové hlásky je homogenní a nevykazuje žádné stopy periodické vibrace špičky jazyka. Ze sonogramů slov [mař ] a [mokř ] vyplývá, že se u české hlásky ř vyskytuje v některých pozicích s jednou časovou sekvencí «neznělé [r ] (s 1 až n kmity jazyka) + stálý třecí šum», tedy přesně taková realizace, kterou čeští fonetikové a jazykovědci odmítají jako «cizorodou» a «špatnou». 3

Obr. 9. Sonogram slova [mař ]. [ř ] začíná jedním zřetelným kmitem jazyka (šipka). Šum [ ř ] není periodicky strukturován, ačkoli lze rozeznat rychlé, avšak jen nepravidelné kmitavé pohyby jazyka. Obr. 10. Sonogram slova [maš]. [š] je o něco kratší než [ř ] ve slově [mař ]. Obr. 11. Sonogram slova [mokř ]. [ř ] začíná dvěma zřetelnými kmity jazyka (šipky) a potom přechází do kontinuálního šumu. Obr. 12. Sonogram slova [vepř ]. [ř ] tvoří kontinu- ální šum bez rozeznatelných kmitů jazyka 4. J. Chlumský již v roce 1911 pomocí svých kymografických zkoumání prokázal, že by se měly rozlišovat dva typy hlásky ř: (a) ř, které vibruje vždy bez výjimky, a (b) ř vibrující pouze na začátku artikulace, které pak přechází do plynulé spirantické artikulace. Spiran- tická část artikulace může dle J. Chlumského činit polovinu či ještě větší část celkové délky 1. Tato pozorování byla potvrzena moderními metodami zkoumání. Ukázalo se však, že spirantický podíl může tvořit až 90 % celkové délky realizace hlásky [ř ]. 5. České lingvální r je vibranta s 1 až n kmity jazyka bez zaznamenatelného třecího šumu. Hláska ř je oproti tomu vibranta (s 1 až n kmity) se třecím šumem. K vibracím špičky jazyka, jak jsme viděli, nedochází nutně ve všech fázích artikulace této hlásky; kmity jazyka mohou být omezeny na začátek artikulace. Fonematický systém češtiny vykazuje dva fonémy, které by bylo možné popsat jako spojení dentálního závěru s následným třecím šumem. Jsou to afrikáty /c/ ( = [t + s]) a /č/ (= [t + s]). U /ř/, které chceme popsat především jako «[r] + třecí šumová složka», nedochází k žádnému celkovému vytvoření závěru. Hláska ř začíná neúplným závěrem charak- 4

teristickým pro [r], avšak vytvoření úžiny je zde výraznější než u [r]. Následný třecí šum může být periodicky přerušovaný dalšími kmity jazyka po celou dobu jeho trvání ( ). Hláska [ř] však také může začínat jedním nebo více kmity charakteristickými pro r a přejít ve stálý třecí šum ( nebo nebo ). V obou případech by bylo možné porovnat vztah /r/:/ř/ se vztahem mezi /s/:/c/ popř. /š/:/č/. Obr. 13. Řez [š] ve slově ['pšeno] (srov. obr. 8). Obr. 14. Řez [ř ] ve slově ['př enos] (srov. obr. 9). 6. H. Kučera popisuje české fonémy /c/, /č/ a /ř/ jako ostře znějící (strident) [2, str. 24]. Jsou to jediné fonémy systému, které podle H. Kučery disponují zmíněným rysem. Takové slovní páry jako [maš] a [mař ] čeští posluchači jednoznačně rozlišují, a to i v případě, že se [ř ] vyslovuje s velmi málo výrazným či vůbec žádným kmitavým pohy- bem jazyka (sr. obr. 9). Zřetelně vnímatelný akustický rozdíl mezi [š] a [ř] lze tedy hledat pouze v akustické struktuře podílu šumu hlásky [ř]: slovo [vepř ] (obr. 12) nikdy nebude vnímáno jako *[vepš], ačkoli zde však dochází pouze ke kontinuálnímu třecímu šumu. Hlásky [ž š] mají skutečně jinou formantovou strukturu než [ř ř ]. Charakteristické formanty uvedených hlásek lze schematicky lokalizovat takto: [ž] [š] [ř] [ř ] asi 2500 ~ 2500 ~ 3000 ~ 3000 ~ 3250 ~ asi 3500 ~ 4500 ~ 4500 ~ (5000 ~) ( 5000 ~) 5000 ~ 5000 ~ 6000 ~ 6250 ~ 6500 ~ 6500 ~ 6500 ~ 7000 ~ 7000 ~ 7250 ~ 7250 ~ Tyto výsledky naměřené na sonogra mu jsou částečně potvrzené řezy frekvencí. Obrázek 13 ukazuje řez [š] ve slově [pšeno] (místo řezu je na obrázku 8 označeno šipkou); obrázek 14 znázorňuje řez [ř ] ve slově [př enos] (místo řezu je na obrázku 7 označeno šipkou). Formantové oblasti hlásek [ž š ř ř ] jsou schematicky znázorněny na obrázku 15. Vidíme, že je třecí šum hlásek [ř] a [ř ] kompaktnější než u [ž] a [š]. Na druhé straně je šum [ř] a [ř ] jasnější než šum [ž] a [š]. Obě tyto vlastnosti dohromady mohou být přiřazeny rysu «ostře znějící» (strident). Tím je řečeno, že rys «ostře znějící» představuje akustický korelát artikulačního rysu «afrikáta». Stejně jako /c/ a /č/ je také české /ř/ afrikáta, přičemž se 5

závěrová část /ř/ odpovídající vibrantní povaze r může buďto periodicky opakovat v celé její realizaci, nebo se může vyskytovat pouze na začátku. Obr. 15. Schematické zobrazení rozdělení formantů u [ž], [š], [ř] a [ř ]. Slabě šrafované formanty lze rozeznat jen nejasně. 7. Čeští fonetikové, kteř í rozhodně odmítají chápat hlásku ř jako [r + ž], popř. jako [r + š], mají pravdu, neboť šum [ř] a [ř ] opravdu není žádné [ž] popř. [š]. Označíme-li tento ostře znějící třecí šum hlásky ř jako [ž*] a [š*], pak můžeme chápat foném /ř/ z artikulačního hlediska jako afrikátu typu [r + ž*] (se znělým [r]), popř. jako [r + š*] (s neznělým [r ]). Tato afrikáta se vyskytuje v následujících variantách: vibranta částečná vibrace kontinuální šum znělá: [rž* rž* rž* ] nebo [rž* (rž*) ž*ž* ] nebo [ž*ž*ž* ] neznělá: [r š* r š* r š* ] nebo [r (r š*) š*š*... ] nebo [s*s*s* ] 8. Někteří mluvčí češtiny používají místo normálního lingválního [r] zadní [R] (různá arti- typicky ne hlás- kulace). Tito mluvčí pak také pravidelně nahrazují hlásky [ř] a [ř ], a sice kami [z] a [s], ale intenzivními (ostře znějícími) variantami [v] a [f], které zde budeme + označovat jako [v*] a [f*]. Volbu právě této substituce je možné odvodit nehledě na distribuční hlediska ++ z principu relevantní podobnosti: ostře znějící hlásky [v* f*] jsou spiranty a nikoliv apiko-alveolární vibranty, a přesto jsou tomu specifickému třecímu šumu po ostře znějícím [ž* š*] fonému /ř/ podobnější než apiko-alveolární spiranty [ž š], které právě rys «strident» nevykazují. Skutečnost, že je výslovnost [R] u českých mluvčích zpravidla provázena zmíněnou substitucí ř, se zdá podporovat tvrzení, že jsou fonémy /r/ a /ř/ v systému spolu velmi úzce spojeny a opravňuje nás k předpokladu, že je /ř/ třeba považovat za sonoru, a sice za afrikovanou sonoru i přes určité odlišné distribuční rysy +++. + Ostře znějící hlásky [v*] a [f*] vykazují ve frekvenčním rozmezí mezi 6250 a 7500 Hz charakteristický nárůst intenzity, který u obvyklého [v] a [f] chybí. Příslušné sonogramy zde z důvodu nedostatku místa ne- */pf/, */kf/, */kv/ se v této pozici nevyskytují, takže hlásky [v* f*] v této pozici mohly být uvedeny. ++ V češtině se vyskytují např. na začátku slova skupiny konsonantů /př/ a /pš/, /kř/ a /kš/, /vř/ a /vš/, zatímco skupiny konsonantů typu nemohou být zaměněny za žádnou jinou spirantu, a nemůže tedy dojít k nedorozumění. +++ Na tomto místě bych chtěl poděkovat řediteli fonetického institutu univerzity v Uppsale, panu profesoru Dr. Göranu Hammarströmovi, za jeho velkorysost, se kterou mi umožnil přístup k přístrojům jeho institutu 6

1. Chlumský, J.: Une variété peu connue de l r linguale (Le ř tchèque). Rev. Phonétique 1: 58 (1911). 2. Hála, B.: Výslovnost spisovné češtiny, její zásady a pravidla, I; str. 22 23 (Praha 1955). 3. Kučera, H.: The phonology of Czech; str. 30-31, 34-35 (Mouton & Co., s-gravenhage 1961). 4. Zima, P.: Souhláska ř v českém systému znělostní asimilace. Sborník slavistických pra- cí; str. 36 43 (Praha 1958). Literatura a za to, že mě zasvětil do techniky moderní elektroakustiky. Můj dík patří také lektoru českého jazyka na slavistickém ústavu univerzity v Uppsale, panu Dr. Jiřímu Marvanovi, který vyslovoval jednotlivé příklady, za jeho snahu při kompilaci pokusných materiálů. 7

2024 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář