Geolog. stavba: štíty pevninské sibiřský čínský indický arabský POVRCH ASIE Štíty spojeny vyvrásněnými pásem. pohořími I. Alpsko himalájské (třetihorní) 2 až 3 místní pásma 1. př. Taurus, Zagroské hory, Himaláj Mount Everest (Čomolungma) 2. př. Arménská vysočina, Elborz, Kopet dag, Hindukúš, Karákorám, Transhimaláj Spojují se v Pamíru ("střecha světa") mezi nimi: Anatolská plošina Íránská vysočina 3. př. Kavkaz Velký/Malý nejvyšší hory (nečinné sopky) Elbrus, Kazbeg v proláklinách nížiny př. Indoganžská (řeky Indus, Ganga), Mezopotámská (Eufrat, Tigris společné ústí Šat Al Arab) zálivy př. Perský II. Tichomořské (od Malajsie Filipíny Tehaj-wan Rjúkjú Jap. Sachalin Kurily pol. Kaměatka) I. Vliv oceánů propadliny příkopy Jávský, Japonský, Kurilský, Filipínský Ohnivý prstenec planety kontakt litosferických desek prochází i přes Japonsko zemětřesení => zemětřesení a sopečná aktivita PODNEBÍ ASIE Tichý jen úzké pobřeží převažuje západní proudění, bríza (brízové proudění) Severní ledový studený arktický vzduch Indický letní a zimní monzuny (Omjakon, Verchojanské: -71 C) II. Kontinentalita (převažuje, př. Mongolsko) Oceanita III. Vliv nadmožské výšky teplota vláha!nejdeštivější místo světa návětr. str. Himalájí Čerápundží: 10871 mm ročně Podnebné pásy od J k S 1) tropický rovníkový monzunový suchý! JV a V Asie trop. cyklóny (tajfuny) 2) subtropický V Asie, Středomoří 1/7
3) mírný (kont. oceanita) 4) subpolární * 1 5) polární * 1 *permafrost věčně zmrzlá půda a) Severní ledový oceán b) Tichý oceán c) Indický oceán VODSTOVO ASIE Řeky b) Ob Irtyš Jenysej Indiyirka Jana Kalima Amur Žlutá Chuang Che Jang Cet Jang dlouhá řeka Si-Perka Megong Menam Salvin Iravadi Ganga Prahmentutru Induj Šat Al Arrab Eufrat Tygrys Jezera Arul. jezero Abudajra Syrdarja Kaspické moře (jez.) Bajkal Balchaš Issyk-kul' Taulesap od rovníku k severu VEGETAČNÍ PÁSY 1) TDL Japonské souostroví část Zadní Indie 2) Trop. střídavě vlhké lesy okrajové (příbřežní) části Přední Indie 3) Svana centrální část Indie osamocené strany 4) Pouště střední Asie 2/7
Alyzykum, Karakum, Aralkum Mongolsko Gobi nálezy fosílií hornaté oblasti údolí, pánve v JZ Asii v Pákistánu, Afgánistánu Arabský poloostrov suché pasáty 5) Subtrop. rostl. Z a V část Kavkazu (okolí kaspického jezera) část V Asie: Čína, J část Indického pol. 6) Stepi od povolží k Altyi část Mongolska 7) Lesy mírného pásu tzv. tajga Sibiř (Modříny) 8) Tundra S okraj asij. pevniny 9) Polární pouště a. v Sev. led. o. Špicferky, Novosibiřské ostrovy 9,5 mil. km 2 1,2 mld. ob. Zemědělství ČÍNA 70 % ob. dříve tradiční rodinný systém po 2. svět. válce: kolektivizace půdy práce v lidových komunách (=> dovoz potravin) hladomor 80. léta tržní systém (opět rodinný způsob hospodaření; r. 1985 soběstačnost v potravinářství) V Z Z horstva, náhor. plošiny, pouště V nížiny S region (mírný pás) rýže (až 2 ročně) pšenice, kukuřice, proso, bavlna, soja J region (subtrop. pás) rýže (až 3 ročně) pobřeží jíhočínského moře trop. plodiny: c. třtina, ananas, kaučukovník živ. výroba vepř., ovce, drůbež, ryby Průmysl velká a úplná surovin. základna: černé uhlí, Fe, Mn, ropa zaostalý (ne zbrojní) v období vlivu býv. Sov. svazu potlačení tradičního lehkého průmyslu na úkor těžkého jader. potenciál Ekonomika (souhrn) podíl pobřeží 2 (i vlivem nedostatečné dopravní sítě) vznik ZEZu (zvláštní ekon. zóny) 3/7
vznik otevřených přístavů => velké exportní obl. levná prac. síla prům: text., oděvní, elektronický + strojní (drobné zboží) centrum: Šanghaj, Nanjing, Kanton, Shenzen, Honkong (1. 7. 97) JAPONSKO Hospodářský úspěch zázrak 60. a 70. let (20. st.) Příčiny A) od pol. 19. st. podpora těžkého průmyslu hutn. stavba lodí zbraně do 2. svět. války se Jap. stalo moderní velmocí (snaha vyrovnat se technicky i vojensky Západu) (omezit vliv Západu v Asii, tj. předejít kolonizaci) B) poválečný růst S Korea Jap. donuceno k... demilitarizaci demonopolizaci demokratizaci...hosp. a polit. života (zajištěno ústavou a zákonodárstvím) provedení zeměď. reformy: (ne podpora státu dotacemi, ale celní ochrana) pomoc USA: potraviny finanč. dotace (po válce) vojen. ochrana zpřístupnění modern. technologií otevření amer. trhu pro jap. výrobky potraviny a oděvy,...pro válku v Koreji vlastní strategie: podpora perspekt. odvětví (elektronika, auta, lodě, hutn.) ochrana vlastního trhu orientace na export zaibecu výr. obch. společ. široké spektrum výrobků efekt. výroby zdroje výzkumu => dříve 10 % růst HDP ( Západ 2-3 %) 70. léta uvolnění ochrany trhu (dnes cly ochrana jen někt. výrobků) přesun: starší obři (auta) noví obři (PC) rozděluje S a J koreu 38 ROVNOBĚŽKA S. Š. 25 mil. ob. S Korea (Pchjongjang) 122 762 km 2 kom. stát Ekonomika pokles (prům. 5 % ročně) 4/7
Průmysl hutn. energ. těžební: Fe, Mg, č. uhlí! zbrojní tradiční lehký ústup Zemědělství pokles => opakující se hladomor rýže J Korea (Soul) 45 mil. ob. 99 263 km 2 demokr. stát Asijský drak Ekonomika po rychlé akceleraci -> stagnace, dnes pozvolný nárůst Prům: elektronika (Samsung 5. na světě) lodě (Hyundai 1. na světě) automobily (4. na světě po USA; Jap., SRN) koncerny: osobní Hyndai, Kia, Daewoo; nákl. a. Ssangyong textilní oděvní Zeměď. 6. na světě Doprava TGV moderní přístavy, letiště JV ASIE horstva neširoká údolí řek (kromě dol. části toků) Vlhké tropy monzuny TDL těžba (teak, eben, mahagon na export) mýcení pro zeměď. rychlé vyčerpání živin + lateritizace zarůstá druhotným porostem (IMPERATA) Náročné životní podmínky trvale vysoké teploty v nížinách přívalové deště málo úrodné půdy bujná trop. vegetace tajfuny vulkanismus + zemětřesení (riftová zóna) Moře rybolov doprav. komunikace (př. Singapur) těžba nerost. surovin tzv. Sundský šelf ropa (!Brunej)! pirátství Zemědělství dol. toky (Iravadi, Salšin, Menam, Me 5/7
J ASIE Pákistán do r. 1971 V (dnes Bangladéš) Z Kmenové střety (př. Bulučistán) Střety s Indií (př. Kašmír) + s Čínou Islámábád Karáčí Zemědělství hl. Pětiříčí Pandžáb monzuny pš., rýže, bavlna (export) zelená revoluce učení nových zemědělských postupů Jaderné zbraně Bangladéš (Dháka) Islám Bengálský záliv Náplavové území Gangy a Bnamaputry + monzuny + dobrý zavlaž. systém => 2/3 státu obděláváno (rýže) zelenina jute Obrovská hustota zalidnění (přes 830 ob/km 2 ) Vysoká přiroz. přírůstek nedostatečný ek. růst => potravin. pomoc Tajfuny => záplavy Srí Lanka na ostrově Ceilon čaj, kakao, kaučuk (export)! pokles cen rýže, cukr, olej (nutný částečný dovoz Sinkálci Tamilové 70 % budhisté 20 % hinduisté tuha jeden z největších těžařů na světě Nepál Turistika (vysokohorská) vývoz rýže (do Indie) Bhútán 90 dolarů pro turisty denně (v ceně ubytování, doprava..., zbytek připadá státu) Maledivy Seychely Irán 20 nejlidnatější a nejrozlehlejší zemí světa muslimové 10 1190 světových zásob ropy 60 % ob. žije ve městech => přelidnění prům. věk: 70,56 let Saúdská arábie významné zás. ropy státní obč. pouze muslimové náboř. Islám vlažná kultura 6/7
J ASIE INDIE Předkoloniální Koloniální Postkoloniální dnes produkce celého sortimentu prům. výrobků decentralizace průmyslu (př. směr do vnitrozemí) ekonom. systém mez. tržní hospodářství (ceny) centrálně řízené Hornatá obl. Suché klima, rozkolísání t suché klima Arilský pol., blízký východ ve dne 50 C, v noci 0 C rozpínání a smršťování půdy praskliny Nedostatek H 2O (boj pastevci rolníci) rolníci kolébka semenného zemědělství bezodtoká obl. Eufrat + Tygris > Šat Al Arab pouště, polopouště, stepi národnostní, kmenové konflikty 3 hl. náboženství judaismus křesťanství islám dnes dominantní (sjednocuje region) Jeruzalém Strategická oblast světa <= ropa perský záliv hl. oblasti: V středomoří Izrael (st. náboženství judaismus) Jordánsko Libanon (cestovní ruch) Sýrie stát osy zla Povodí střed. a dol. toku E. + T. zemědělství JZ ASIE Pobřeží perského z. + těžba ropy a z. plynu + bud. prům. (chem., stroj., potr.) + odsolování vody + závlahy + infrastruktura + přistěhovalectví (Indie, Pákistán a arabské státy == nájemná síla) Pobžení malé Asie břehy Basporu, Dardanel, Marmarského m. 7/7