www.zlinskedumy.cz 1
PŘEHLED ČESKÉHO GOTICKÉHO MALÍŘSTVÍ MISTR TŘEBOŇSKÉHO OLTÁŘE EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky
na sklonku 14.stol. vznikl tzv. krásný sloh Po smrti Karla IV. přichází největší osobnost českého středověkého umění Mistr Třeboňského oltáře Umělec je nazván podle velkého křídlového oltáře z kostela sv. Jiljí při klášteře augustiniánů V oltáři se zobrazila myšlenka bezprostředního osvícení člověka Bohem a některé ikonografické zvláštnosti jako zmrtvýchvstání ze zapečetěného hrobu, ve kterém sv. Augustin spatřoval paralelu k zavřenému klínu Panny Marie. není realista jako Theodorik, ale pracuje více s barvou-krásný sloh zobrazuje elegantní dvorské madony
V jeho díle se spojily vlivy domácí, francouzské a italské Pro jeho dílo jsou typické měkce modelované tvary šerosvit umocňující pocit tajemnosti a něžně líbezné ženské tváře Nový přístup se neprojevil jen v jejich epickém líčení, ale v citovém výkladu a vnitřním prožitku Svatý děj sice byl přenesen do roviny lidského života, ale neztratil nic na náboženském smyslu. Obdivuhodný je i malířův zájem o skutečnost.
Dovedl zachytit nejen krajinu, zvěř, šaty a zbroj, ale i různé hmoty jako kov a kámen Malíř balancuje mezi abstrakcí a realitou Největším spojencem malíře se stala barva Intenzivní, vystupňovaná od žhavých tónů k světlým odstínům Odstíny ve spojení se světlem, která rozpouští místní barvu, vytváří jemné přechody
Oltář namaloval kolem r. 1380 byl namalován pro kostel sv. Jiljí v Třeboni na přání Petra z Rožmberka skládá se ze 3 desek, kdy vnější strana zobrazuje pašijové výjevy (ze života Ježíše) a vnitřní strana vždy po třech světcích a světicích Kristovy pašije: Kristus na hoře Olivetské Kladení do hrobu Zmrtvýchvstání
kompozice je založená na uhlopříčkách oko diváka putuje po krajině a postavách porušen vztah mezi prostorem a figurou věci jsou řazeny od spodu nahoru vše směřuje vzhůru k Bohu jako v architektuře jsou zde již prvky renesance (zobrazení ptáků, kostýmů, přírody) užívá dobových kostýmů realistická vegetace charakteristika látek-mramoru,kovu
Kristus na hoře olivetské v 1. plánu 3 apoštolové ve 2. plánu Kristus ve 3.plánu - vojáci a Jidáš Kristus je umístěn do hloubky obrazu od apoštolů ho odděluje skála nejblíže k divákům je Petr opírá se o skálu (symbol Petra skála) Kristus je větší než apoštolové (= hieratická perspektiva = důležitější osoby jsou větší),pozadí je rudé se zlatými hvězdami ( = symbol krve,ale i nebeského království),před Kristem je kalich hořkosti,ježíš strachy potí krev,v levém horním rohu je třetí výjem Jidáš s vojáky
Kristus je větší než apoštolové hieratická perspektiva = důležitější osoby jsou větší pozadí je rudé se zlatými hvězdami symbol krve, ale i nebeského království před Kristem je kalich hořkosti Ježíš strachy potí krev v levém horním rohu je třetí výjev Jidáš s vojáky kompozice: rozděleno diagonálně: Jidáš strom skála Kristus - apoštolové
Zmrtvýchvstání rozděleno na 3 části spodní část je pozemská s udiveným žoldnéřem a tíhou náhrobku střední je nehmotná, mystická odlehčená postava Krista, Kristus se vznáší nad sarkofágem a vojáky třetí část je krajina s rudým nebem divák se soustředí na štíhlou a ušlechtilou postavu Krista
jemné přechody ze světel do stínů nad hlavou je symbol kříže (= utrpení) na zadních stranách je sv. Jeroným, Kateřina, Markéta zbrojnoši mají tehdejší oděv na kříži je prapor se symbolem Beránka Božího Kristus-krásná štíhlá postava, rány po hřebech, vousy vyjádření citů - úžas zbrojnošů psychologizace postav užívá lehký kouřový šerosvit záliba v průhledných látkách
Kladení do hrobu diagonálně je sarkofág Kristus je v průsvitném rouchu Josef z Arimetie je u jeho nohou s váčkem peněz symbol, že odkoupil Ježíšovo tělo Marie má šátek se stopami Ježíšovy krve Kristovo utrpení je zobrazeno krvavými ranami
Další díla: Sv. Kateřina Sv. Barbora Sv. Markéta Adorace Krista z Hluboké - hieratická perspektiva Madona roudnická italský vliv Ježíšek a Marie se nedívají na diváka komunikují spolu očima vrcholné dílo krásného slohu
Dějiny českého výtvarného umění I. / Praha, Academia, 1984 Jan Royt, Středověké malířství v Čechách, Praha, Karolinum, 2002, ISBN 80-246-0265-2