PISA - LETÁK I Učení pro život Jsou mladí lidé připraveni na to, aby se vyrovnali s požadavky budoucnosti? Jsou schopni přicházet s novými myšlenkami a nápady, zdůvodňovat je a sdělovat je efektivně ostatním? Mají kapacity k tomu, aby se celý život dále vzdělávali? Jsou některé typy výuky a organizace chodu školy efektivnější než ostatní? To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému. Úroveň výsledků vzdělávání v různých zemích je možné popsat pomocí mezinárodních indikátorů. Vývoje těchto indikátorů se v rámci výzkumu OECD/PISA účastní spolu s dalšími zeměmi všech 29 členských zemí OECD. Co je OECD/PISA? Země, které se účastní výzkumu OECD/PISA jsou: Austrálie Belgie Brazílie* Čína* Lucembursko Maďarsko Mexiko Německo Česká republika Nový Zéland Dánsko Finsko Francie Holandsko Island Irsko Itálie Japonsko Kanada Korea Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Ruská federace* Řecko Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Lotyšsko* Velká Británie Hvězdičkou (*) jsou označeny země, které nejsou členy OECD. Výzkum PISA představuje mezinárodní hodnocení dovedností a znalostí patnáctiletých žáků. Jeho cílem je zjistit, do jaké míry získávají žáci na konci povinné školní docházky znalosti a dovednosti, které mají zásadní význam pro jejich plnohodnotné zařazení do společnosti. Spolupráce na úrovni vlád jednotlivých zemí Výzkum PISA je založen na vzájemné spolupráci zúčastněných zemí a plně využívá jejich odborného potenciálu. Při jejím řízení realizuje OECD společné politické zájmy a záměry
vlád jednotlivých zemí. Společně je tak vyvíjena metoda hodnocení žáků, která bude pro všechny země validní, bude spolehlivě měřit důležité dovednosti žáků a bude založena na skutečných životních situacích. Nástroj pravidelného monitorování První šetření výzkumu PISA se uskuteční v roce 2000. Další šetření se budou opakovat v cyklech vždy po třech letech. Jádro všech šetření je tvořeno třemi hlavními oblastmi: čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotností. V rámci každého cyklu budou dvě třetiny testovacího času věnovány jedné z těchto oblastí, tzv. hlavní oblasti, která bude zkoumána do větší hloubky. Hlavními oblastmi jsou čtenářská gramotnost v roce 2000, matematická gramotnost v roce 2003 a přírodovědná gramotnost v roce 2006. Rozsáhlé mezinárodní šetření V každé zemi bude výzkum prováděn na vzorku o velikosti 4 000-10 000 žáků. Žáci budou v rámci písemného testu řešit množství různých úloh. Spolu s testem vyplní i dotazník týkající se jejich zázemí, jejich názorů a zkušeností. Čím je výzkum PISA jedinečný? Výzkum PISA je v prvé řadě zaměřen na otázky důležité pro celou společnost. Vlády zemí chtějí znát odpovědi na otázky typu: "Jsou děti v našich školách připravovány na plnohodnotné zapojení do společnosti?" nebo "Jaká struktura vzdělávacího systému a jaké vzdělávací metody maximalizují šance žáků se slabým sociálním a ekonomickým zázemím?" nebo "Jak velký vliv má kvalita výukových prostředků ve škole na výsledky žáků?" Výzkum PISA je vytvářen tak, aby přispěl k nalezení odpovědí na tyto otázky, a to konkrétně prostřednictvím konzistentně podaného souboru výsledků z velkého počtu zemí. Výzkum PISA je podložen dynamickým modelem celoživotního učení. Tento model vychází z toho, že během života neustále získáváme nové znalosti a dovednosti potřebné pro úspěšné přizpůsobování se měnícímu se světu. Žáci se ve škole nemohou naučit všechno, co budou v dospělém životě potřebovat. Aby se v dalším životě dokázali dále a efektivně učit, potřebují pevné základy v takových klíčových oblastech, jako je čtenářská gramotnost, matematika a přírodní vědy. Žáci se musí také naučit organizovat a vést svou vlastní výuku, umět se učit samostatně i ve skupinách a umět překonávat překážky během učebního procesu. To vyžaduje, aby si byli vědomi svého vlastního procesu myšlení, učebních postupů a metod. Aby mohl výzkum hodnotit také tyto aspekty, nebude zjišťovat pouze znalosti a dovednosti žáků, ale bude se jich ptát také na jejich vlastní způsob učení, na záliby, které je motivují, a na to, čemu dávají ve školní výuce přednost. Výzkum PISA je nástrojem pro monitorování v průběhu času. To, že budou v průběhu devíti let detailně pokryty všechny tři zmiňované oblasti, přičemž každé tři roky bude možné materiály aktualizovat, umožní zemím pravidelně a plánovitě monitorovat své pokroky v klíčových oblastech vzdělávání.
Výzkum PISA testuje schopnosti řešit situace reálného života. Předchozí mezinárodní výzkumy byly zaměřeny především na "školní vědomosti". Nový výzkum OECD je zaměřen na měření toho, jak žáci uspějí v testovaných oblastech za hranicemi učiva vymezeného školními osnovami. Co se bude hodnotit? Znalosti a dovednosti žáka PISA bude hodnotit některé znalosti a dovednosti žáka, které mu umožní plně se zařadit do společnosti a stát se člověkem, který se učí po celý život. Některé prvky, jako je ovládnutí klíčových vědeckých pojmů a představ, jsou sice součástí školního kurikula, ve výzkumu PISA je však hodnoceno jejich zvládnutí přesahující hranice příslušných školních předmětů. Zejména je hodnocena schopnost žáka s těmito pojmy a představami aktivně pracovat a jejich pomocí řešit problémy skutečného života. Koncept matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti PISA 2000 bude zkoumat tři oblasti: čtenářskou gramotnost, matematickou gramotnost a přírodovědnou gramotnost. Termín gramotnost má vystihovat šíři znalostí, dovedností a schopností, které jsou hodnoceny. Hodnocené oblasti jsou proto definovány pomocí obsahu nebo struktury znalostí, které žák potřebuje ke zvládnutí úkolů, dále pomocí postupů a metod, které musí použít a pomocí kontextu, ve kterém jsou znalosti a dovednosti aplikovány. Pro každou oblast bude vytvořena spojitá škála, na které budou pomocí skórů vyjádřeny úrovně výsledků jednotlivců a rozložení výsledků celé populace. Žáci však nebudou rozděleni na "gramotné" a "negramotné", ale jejich výkon bude popsán řadou po sobě jdoucích úrovní jejich úspěšnosti. Širší postoje a schopnosti Kromě znalostí a dovedností souvisejících s hodnocenými oblastmi zaujímají ve výzkumu významné místo také tzv. mezipředmětové dovednosti, které prostupují širšími oblastmi lidského konání a není je proto možné vázat k jedinému předmětu. Proto bude analyzována i motivace a další postoje žáka. V roce 2003 se výzkum speciálně zaměří na schopnost žáka řešit problémy. Čtenářská gramotnost V rámci výzkumu čtenářské gramotnosti budou žáci provádět široké spektrum úkolů s různými druhy textu, přičemž úkolem může být jak získávání informací z textu, tak prokázání hlubšího pochopení, interpretace textu a hodnocení jeho obsahu a podoby. Použité texty nebudou zahrnovat pouze prozaické pasáže, ale i různé typy dokumentů, jako jsou seznamy, formuláře, grafy a diagramy. Matematická gramotnost Matematická gramotnost zahrnuje využití matematických schopností na různých úrovních, počínaje uplatněním standardních matematických operací a konče matematickým myšlením a chápáním. Vyžaduje též znalost a schopnost aplikace širšího rozsahu matematických témat, jako je např. pravděpodobnost, změna a růst, tvar a prostor, kvantitativní dokazování, neurčitost a závislosti. Použity jsou matematické okruhy jako je algebra, aritmetika a geometrie.
Přírodovědná gramotnost Přírodovědná gramotnost spočívá ve využívání základních vědeckých pojmů a představ potřebných pro pochopení přírodního světa a pro rozhodování, která se jej týkají. To samozřejmě zahrnuje rozpoznávání vědeckých otázek, vyhledávání důkazů, vyvozování závěrů a jejich formulace. Nyní i v nejbližší době budou využity vědecké pojmy a představy týkající se světa, který žáka obklopuje. Tyto pojmy a představy jsou vybrány zejména z tematických okruhů Věda v životě a zdraví, Země a životní prostředí a Technika. Jaké budou výstupy výzkumu PISA? Výsledky výzkumu budou zprostředkovány v řadě publikací. První mezinárodní zpráva, která bude zveřejněna v roce 2001, bude obsahovat celkové výsledky. OECD bude současně vydávat řadu analytických publikací, které se budou zabývat využitím výsledků výzkumu při politických rozhodováních. Nakonec bude bohatý soubor dat získaných v šetření zpřístupněn všem těm, kteří chtějí provádět své vlastní analýzy. Výsledky budou shrnuty na webové stránce: http://www.pisa.oecd.org. Výsledky výzkumu PISA poskytnou základní informaci o úrovni znalostí a dovedností žáků. V každé oblasti budou výsledky žáků prezentovány pomocí kontinuální škály, která bude popisovat jejich schopnost provádět určité úkoly. Výsledky bude možné sledovat odděleně i pro jednotlivé definované podskupiny žáků - např. pro děvčata a chlapce, pro různé sociálněekonomické skupiny apod. Bude vyvinuto úsilí nalézt takové analytické metody, které budou identifikovat klíčové demografické, sociální, ekonomické a vzdělávací faktory, které ovlivňují výsledky žáka a školy. PISA poskytne široký základ pro politicky orientované analýzy výsledků. PISA bude například: dávat výsledky žáka do souvislosti s výukou, analyzovat vztah mezi výsledky žáků a takovými školními faktory, jako je kvalita materiálních i lidských zdrojů školy, veřejná či privátní kontrola, financování a rozhodovací mechanismy, analyzovat rozdíly v rozložení výsledků v jednotlivých zemích, včetně informace o tom, jaké jsou rozdíly ve výsledcích žáků různých škol, i o tom, do jaké míry škola ovlivňuje vztah mezi výsledkem žáka a ekonomickou, sociální a kulturní úrovní jeho rodiny, porovnávat takové aspekty života žáka, jako je jeho vztah k učení a životu ve škole a v prostředí rodiny. Každé tři roky poskytne soubor nových poznatků a analýz informace o tom, jak se mění žákovské charakteristiky. Porovnáním směru a velikosti změn v různých zemích mohou příslušní zodpovědní činitelé dát do souvislosti lokální vývoj s globálním a čelit tak výzvám nového tisíciletí.
Jakým způsobem budou žáci testováni? Široké spektrum testových položek Úlohy budou mít tištěnou podobu a žáci budou své odpovědi psát. Žáci budou navíc muset přečíst velké množství textu (často kombinovaného s diagramy) a zodpovídat navazující otázky. U některých otázek budou žáci vybírat odpověď z více nabízených možností, na jiné budou tvořit své vlastní odpovědi. Důvodem velkého množství testových materiálů je snaha objektivně zjistit, zda žák umí o dané oblasti aktivně přemýšlet spíše než jednoduše aplikovat znalosti získané ve škole. Vývoj testových položek v zúčastněných zemích Jeden z nejdůležitějších rysů výzkumu PISA je ten, že budou testovány skutečně užitečné dovednosti a znalosti způsobem validním pro mnoho různých zemí. Během roku 1999 bylo v rámci pilotního šetření ověřeno v zúčastněných zemích velké množství úloh. Získané výsledky budou využity k výběru nejvhodnějších úloh pro vytvoření indikátorů užitečných dovedností a znalostí, které budou validní v mezinárodním srovnávání žáků. Doba testování a množství položek Jednotliví žáci budou psát test dvě hodiny čistého času. Protože však bude každému žákovi přiřazen vždy jeden z devíti různých testových sešitů sestavených z různě kombinovaných testových položek, bude zabezpečeno široké pokrytí jednotlivých testovaných oblastí. Informace o zázemí žáka a o jeho škole Každý žák stráví asi 20 minut odpovídáním na otázky v dotazníku. Dotazník budou 30 minut vyplňovat i ředitelé všech zúčastněných škol. Tyto dotazníky poskytnou důležité informace o kontextu výzkumu a budou napomáhat interpretaci a analýzám výsledků. Konsorcium pro výzkum PISA Výzkum je realizován mezinárodním konsorciem řízeném Australskou radou pro pedagogický výzkum (Australia Council for Educational Research - ACER). Toto konsorcium je složeno z těchto institucí: Netherlands National Institute for Educational Measurment (CITO) z Nizozemska, Education Testing Service (ETS) a Westat ze Spojených států a National Institute for Educational Research (NIER) z Japonska. Konsorcium výzkumu PISA má dalekosáhlé zkušenosti v navrhování a realizaci podobných šetření v národním i mezinárodním měřítku a zároveň spojuje dohromady zkušenosti uznávaných expertů ze 32 zemí. Další informace Publikace Měření znalostí a dovedností - Nová koncepce hodnocení žáků (ÚIV, 1999) poskytuje detailní popis výzkumu PISA i každé z testovaných domén, k dispozici v průběhu listopadu 1999 v ÚIV.