PROGNÓZA VÝVOJE POČETNÍHO STAVU A POHLAVNÍ A VĚKOVÉ STRUKTURY OBYVATELSTVA OBCE PSÁRY NA OBDOBÍ 214 23 Východiska, předpoklady a základní výsledky prognózy RNDr. Boris Burcin, Ph.D. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. RNDr. Luděk Šídlo, Ph.D. Praha, září 214
1 OBSAH Úvodem... 2 Aktuální rámce populačního vývoje... 4 Vstupní metodické a terminologické poznámky... 6 Vymezení sledované populace... 8 Vstupní demografická informace... 9 Obecné podmínky a předpoklady analýzy a prognózy vývoje obyvatelstva... 1 Základní výsledky prognózy... 12 Vývoj celkového počtu obyvatel... 12 Změny věkové struktury... 14 Vývoj vybraných věkových kategorií... 15 Závěrečné poznámky... 18
2 ÚVODEM Cílem řízení reálných systémů je zajistit jejich plynulé a zároveň efektivní fungování a trvale, nebo alespoň dlouhodobě udržitelný rozvoj. Ne jinak tomu je i v případě specifických systémů představovaných lidskou společností nebo jejími součástmi. Zajistit plynulé a efektivní fungování a požadovaný vývoj znamená včas předvídat potenciální úskalí a cílenými rozhodovacími kroky předcházet negativním důsledkům vývoje, případně je minimalizovat. Objektem řízení společnosti se nejčastěji stávají sami lidé, neboť představují klíčový prvek všech sociálních systémů. Cílem řídících snah se přitom stávají jak jednotlivci, tak také nejrůzněji vymezené skupiny lidí spolu se svými, z daného hlediska podstatnými vlastnostmi. Mnohé z kvalitativních znaků konkrétních osob či jejich skupin přitom významně korelují s jejich základními demografickými znaky: pohlavím a věkem, respektive s početní velikostí a pohlavní a věkovou strukturou dané skupiny. Konkrétní lidská společnost je navíc organizována na územním principu. Proto nás nejčastěji zajímají územně vymezené entity lidí tvořené obyvatelstvem daného území. Vývoj početní velikosti a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentuje hlavní předmět demografických (populačních) analýz a prognóz. Výsledky demografických analýz a zejména prognóz se tak stávají jedním z nejdůležitějších podkladů pro rozhodování při řízení rozvoje daného společenství lidí a území, v němž žijí. Současně jsou základním východiskem prognostických úvah o vývoji řady jiných, nedemografických charakteristik obyvatelstva a nejrůznějších reálných systémů na obyvatelstvo bezprostředně vázaných. Tyto úvahy jsou z pohledu demografie považovány za prognózy odvozené. Lidé v sociálních systémech Význam demografických prognóz Předmětem odvozených prognóz mohou být nejrůznější sociální nebo sociálně demografické struktury a jejich perspektivní vývoj. Jedná se například o počet a struktur rodin či domácností nebo na základě demografických parametrů odvozené odhady potřebné kapacity veřejných zařízení či služeb, charakteristik zaměstnanosti a trhu práce, příjmů a výdajů veřejných rozpočtů, nezbytné technické infrastruktury, chování spotřebitelů či výběr účinných marketingových strategií, objemu a struktury nabízených komerčních služeb nebo zboží hromadné spotřeby, apod. Předkládaná demografická studie si klade za cíl zmapovat v základních obrysech dosavadní populační vývoj obce Psáry a na základě vědeckého poznání tohoto vývoje a jeho podstatných souvislostí sestavit prognostický odhad změn početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva dotčeného územně-správního celku v detailu, který by umožnil efektivní rozhodování místní samosprávy v rozsahu jejích kompetencí a podloženou argumentaci ve vztahu k voličům i nadřazeným správním strukturám. Cíl a obsah studie Studii tvoří dvě oddělené složky, textová a tabulková. Textová část je rozdělena do dvou základních částí analytické a prognostické, v nichž jsou v ucelené podobě představeny, diskutovány a přehledně prezentovány hlavní výsledky prognosticky orientovaných analýz a předpoklady a výsledky navazující prognózy. Tabulková část obsahuje detailní výsledky všech tří variant sestavené demografické prognózy, v jednoletém kroku a v jednoletém detailu struktury i ve standardních agregacích prezentované absolutní a relativní počty obyvatel, vybrané vývojové indexy a ukazatele struktury. Kompletní výstupy studie jsou k dispozici v tištěné i v elektronické podobě. V elektronickém formátu jsou kromě všech tiskových souborů ve formátu pdf dostupné také pracovní tabulky s detailními výsledky ve formátu xls usnadňující uživatelům další využití základních výstupů prognózy.
3 Autoři studie děkují Českému statistickému úřadu Krajské správě pro Středočeský kraj za účinnou spolupráci při přípravě vstupních datových souborů a Obecnímu úřadu Psáry, jmenovitě starostovi obce panu Milanu Váchovi a asistentce starosty paní Ivě Janečkové za aktivní spolupráci a pomoc se zajištěním dat a dalších relevantních informací v průběhu příprav a zpracování této studie.
4 AKTUÁLNÍ RÁMCE POPULAČNÍHO VÝVOJE Populační vývoj České republiky, jejích regionů, měst i venkovských obcí doznal v uplynulém čtvrtstoletí řady zásadních změn. Některé základní vývojové trendy, jako například stabilní pokles celkové úrovně úmrtnosti, přetrvávají již bezmála tři desítky let, jiné prošly opakovanými změnami. Přitom nové směry vývoje mohou být diametrálně odlišné od směrů předcházejících. Jako příklad lze uvést obrat ve vývoji úrovně celkové plodnosti před zhruba deseti lety nebo poměrně často se měnící základní parametry migrace. Nejde přitom jen o výsledné objemy a demografické struktury migračních proudů. Nezanedbatelně byly a jsou modifikovány také jejich směry, tedy geografické či prostorové charakteristiky migrace. Uvedené a mnohé další změny jsou především reakcí na vývoj prostředí, ve kterém se reprodukce odehrává, tedy na vývoj sociálních, ekonomických i politických podmínek, a to nejenom v daném území, ale i v jeho podstatném okolí. Z hlediska aktuálního populačního vývoje České republiky a jejích územních součástí patřily k nejvýznamnějším změnám prostředí, kromě permanentního procesu modernizace, především zásadní politické a následné sociálně-ekonomické změny po roce 1989, vstup země do Evropské unie v roce 24 a recentně pak i vleklá globální ekonomická krize a její sociální důsledky, včetně přetrvávající nejistoty, kterou v poslední době dále zvyšuje narůstající mezinárodní politická nestabilita. Například členství České republiky v Unii ve své úvodní fázi jednoznačně působilo ve směru růstu životní úrovně obyvatelstva a zvyšovalo jeho důvěru v budoucnost. Důvěra v budoucnost asociující se v našem kulturním prostředí především s vývojovou stabilitou je přitom jedním z podstatných faktorů populační reprodukce. Migraci bezpochyby ovlivnilo jak ohlášení budoucího přistoupení naší země k Schengenské dohodě, tak toto přistoupení samo, a zejména postupné začleňování se Česka do evropského trhu práce. Na druhé straně se do pozorovaného režimu reprodukce obyvatelstva a jeho demografických struktur výrazně promítnuly a dále promítají dlouhodobé ekonomické obtíže, zhoršující se uplatnění mladých lidí na trhu práce, vysoká nezaměstnanost a s nimi spojené nejistoty dotýkající se života rozhodující části společnosti. Aktuální změny vnějších podmínek populačního vývoje Nejen po vlivem přetrvávajících ekonomických problémů, ale také s ohledem na zásadní změny na trhu s bydlením, které spočívají v přechodu od historického vývoje založeného převisu poptávky nad nabídkou ke zcela opačné situaci, se významně mění podmínky populačního vývoje jmenovitě na lokální úrovni. Například u obce Psáry, obdobně jako u většiny ostatních obcí v suburbánní zóně Prahy, pozorujeme v posledních několika letech pokles počtu dokončený bytů a s tím související redukci migračních zisků i počtů nově narozených dětí. Na druhé straně má obec Psáry ve svých správních hranicích stále ještě k dispozici relativně rozsáhlé rozvojové plochy pro novou bytovou výstavbu. Je proto téměř jisté, že bytová výstavba v rozsahu podstatném pro celkový populační vývoj obce Psáry bude pokračovat i v dalších letech a poznamená jak počet, tak demografickou strukturu obyvatel této obce. Vedle existujících nepravidelností věkové struktury obyvatel, které určují budoucí počty potenciálních matek, budoucí úrovně plodnosti a v menší míře i úmrtnosti, to bude především migrační výměna obyvatelstva, co významně poznamená budoucí populační vývoj obce a jeho prostřednictvím i vývoj nároků jejích obyvatel na veřejné služby a infrastrukturu. Bytová výstavba jako hlavní faktor populačního růstu Demografický vývoj na úrovni obcí výrazně determinuje zejména nároky v oblasti předškolní výchovy a základního školství, a do značné míry také v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, jejichž adresáty jsou určité věkové skupiny obyvatel. Přitom všeobecně platí, že má-li být usměrňování společenského vývoje i vývoje jeho jednotlivých složek, včetně výše uvedených, efektivní, musí probíhat v dostatečném předstihu a mělo by být náležitě promyšleno
5 a plánováno. Jedním z nejdůležitějších podkladů pro tuto činnost jsou právě populační prognózy, které představující realistické, vědecky podložené představy o budoucím vývoji početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva daného území. Proto věříme, že předkládaná studie přispěje k rozšíření prostoru pro racionální úvahy a diskuse o možnostech řešení otázek, které souvisí s demografickým vývojem obce Psáry.
6 VSTUPNÍ METODICKÉ A TERMINOLOGICKÉ POZNÁMKY Demografický vývoj reprezentovaný změnami početní velikosti a věkové struktury obyvatelstva je určován porodností, úmrtností a v případě malých a migračně otevřených územních celků, k nimž správní území obce Psáry jednoznačně patří, také a zejména stěhováním. Stěžejní postavení migrace, která je z důvodu značné komplexity své podmíněnosti nejobtížněji prognózovatelným populačním procesem, vytváří spolu s malou početní velikostí sledované populace a všeobecně nízkou spolehlivostí statistiky stěhování, a zejména evidencí vystěhování, poměrně složitou prognostickou situaci. Situaci je o to komplikovanější, že v roce 21 došlo ke změně definice obyvatele České republiky, když do této statistické kategorie byli zahrnuti také cizinci s pobytovým vízem nad 9 dnů (dlouhodobé vízum) nebo s povolením k dlouhodobému pobytu. Tuto čistě administrativní změnu přitom nejméně do roku 24 provázely více či méně zásadní úpravy praxe statistického zjišťování zahraničního i vnitřního stěhování cizinců. V současnosti jsou mezi obyvatele České republiky počítání cizinci s trvalým pobytem a cizinci s pobytem dlouhodobým, kteří splňují podmínku pobytu delšího než 1 rok. Turbulentní vývoj statistické praxe společně s nemožností tuto novou, reprodukčně naprosto odlišnou součást obyvatelstva oddělit na úrovni demografických událostí i bilančních struktur od obyvatel s trvalým pobytem ovlivnily jak kvalitu dat, tak také relativně značnou vnitřní homogenitu naší populace z hlediska reprodukčního chování. Tím utrpěla srovnatelnost dat nejen v rámci časových řad hodnot jednotlivých charakteristik migrace ale zčásti i charakteristik ostatních reprodukčních procesů. Na druhé straně prognostickou činnost podpořila dostupnost detailních demografických údajů za Českou republiku, vybrané regiony i obec Psáry, které poskytl Český statistický úřad. Popsané informační podmínky se logicky odrazily v přístupu k řešení zadaného úkolu a ve výběru použitých metod. Při prognostické činnosti byly důsledně respektovány hlavní mezinárodně přijaté zásady a metodická doporučení vázaná pro tvorbu populačních prognóz. Jelikož obyvatelstvo obce Psáry patří k málo početným populacím, staly se podstatným vodítkem při analýze a prognózování jeho vývoje také aktuální poznatky a prognostické představy o demografickém vývoji na úrovni vyšších územních celků, jmenovitě České republiky a vybraných územních celků (hl. m. Prahy, Středočeského kraje a okresů Praha-východ a Prahazápad). Jedním ze základních východisek zpracování studie bylo též vyhodnocení předpokladů a výsledků prognóz vývoje obyvatelstva některých jiných obcí v suburbánní zóně Prahy, stejně jako řady obcí, regionů a Česka jako celku vytvořených stejným autorským kolektivem v uplynulých letech. Složky populačního vývoje a možnosti jejich prognózování Zvolený přístup a použité metody Při sestavení prezentované prognózy byla použita klasická kohortně-komponentní metoda, jejíž princip spočívá v pojímání procesu demografické reprodukce jako souhrnného procesu tvořeného třemi relativně autonomními dílčími procesy neboli složkami reprodukce: porodností (plodností), úmrtností a migrací, a v samostatném přístupu k prognózování vývoje každé z nich. Výsledky jednotlivých dílčích prognóz jsou v dalším kroku aplikace uvedené metody transformovány do hodnot parametrů odpovídajícího projekčního modelu. Souhrnná prognóza pak vzniká opakovaným použitím daného projekčního modelu, kdy v jednoletém kroku projekce jsou na odpovídající pohlavní a věkovou strukturu obyvatelstva aplikovány získané specifické intenzity plodnosti, úmrtnosti a vystěhování a očekávané počty přistěhovalých v analogickém členění podle pohlaví a věku. Tímto způsobem jsou postupně získány počty žijících mužů a žen podle jednoletých věkových skupin ke konci každého kalendářního roku období prognózy. Těžiště práce na prognóze vývoje obyvatelstva správního území obce Psáry konkrétně spočívalo v řešení tří základních problémových okruhů: (a) v určení výchozích věkových struktur, (b) v nalezení základních tendencí a vhodných analogií vývoje a (c) v prognostickém odhadu
7 vývoje všech složek reprodukce obyvatelstva. Výsledná prognóza byla sestavena s použitím programového vybavení vytvořeného autory studie. V textu předkládané prognostické studie se objevují některé odborné termíny; mezi nimi se nejčastěji opakují názvy základních agregátních charakteristik intenzity dílčích reprodukčních procesů jako je míra úhrnné plodnosti (zkráceně úhrnná plodnost ), naděje dožití při narození a migrační saldo. Úhrnná plodnost vyjadřuje počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu za celé její reprodukční období (15 49 let) za předpokladu, že by plodnost zůstala po celou tuto dobu na stejné úrovni jako v daném kalendářním roce nebo jinak vymezeném období. Naděje dožití při narození je průměrná doba prožitá jedincem z dané populace za předpokladu, že by byl v průběhu celého svého života vystaven intenzitám úmrtnosti odpovídajícím intenzitám úmrtnosti podle věku zaznamenaným v daném kalendářním roce či jinak definovaném období. Migrační saldo představuje rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob, ať již celkem nebo v členění podle pohlaví a věku migrantů. Terminologie
8 VYMEZENÍ SLEDOVANÉ POPULACE Zadání objednatele vymezilo sledovanou populaci územně a to jako obyvatelstvo ve smyslu aktuální statistické definice žijící ve správním území obce Psáry. Obec Psáry má rozlohu 11,22 km 2 a patří tak mezi středně velké obce. Území obce Psáry tvoří katastrální území Psáry a Dolní Jirčany. Podle výsledků oficiální bilance obyvatelstva ČSÚ žilo na tomto území k 31. prosinci 213 celkem 3 577 obyvatel, z toho 1 75 (48,9 %) mužů a 1 827 (51,1 %) žen. V době posledního sčítání (k 26. 3. 211) počet obyvatel činil 3 298, což by znamenalo přírůstek o 279 osob za téměř tři roky. Jedná se však o různé kategorie obyvatel. V prvním případě jsou započítáni všichni obyvatelé (občané ČR s trvalým a cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem) přihlášení k pobytu v obci, kdežto ve druhém případě se jedná o všechny osoby s obvyklým bydlištěm na území obce, tedy všechny osoby bydlící v obci v obydlených bytech. Obyvatelstvo obce Psáry Podle oficiálních bilancí vycházejících z posledního sčítání žilo v Psárech k 1. lednu 211 celkem 3 331 obyvatel první z výše uvedených kategorií (občané ČR s trvalým a cizinci s trvalým nebo dlouhodobým pobytem), což vzhledem k poloze obce v suburbánním pásu Prahy vede k překvapivému výsledku, že totiž je v obci k pobytu hlášeno poněkud více obyvatel, než kolik ji tam žije. Obvykle je tento poměr opačný v obcích suburbia má zpravidla obvyklý pobyt více osob, než je těch, kteří jsou v místě k pobytu přihlášeny.
Věk Věk B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 9 VSTUPNÍ DEMOGRAFICKÁ INFORMACE Výchozí pohlavní a věková struktura obyvatelstva byla plně převzata z oficiálních bilancí. Český statistický úřad poskytl pro účely této studie detailní struktury obyvatelstva podle pohlaví a jednotek věku s tím, že nejnovější z nich (obr. 1b), vztahující se k 31. 12. 213, byla použita jako výchozí pro souhrnné prognostické výpočty, čímž se rok 213 stal zároveň prahovým rokem prognózy. 2 95 Psáry 9 85 ČR 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 MUŽI ŽENY 3 25 2 15 1 5 1,6 1,2,8,4,,4,8 1,2 1,6 Podíl obyvatel (v %) Obr. 1a: Výchozí věková struktura obyvatel obce Psáry ve srovnání s věkovou strukturou obyvatel Česka (k 31. 12. 2) 213 95 Psáry 9 85 ČR 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 MUŽI ŽENY 3 25 2 15 1 5 1,6 1,2,8,4,,4,8 1,2 1,6 Podíl obyvatel (v %) Obr. 1b: Výchozí věková struktura obyvatel obce Psáry ve srovnání s věkovou strukturou obyvatel Česka (k 31. 12. 213) Další potřebné demografické údaje, konkrétně počet a struktura zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých podle pohlaví a věku stejně jako počet a struktura živě narozených podle věku matky byly převzaty z běžné evidence demografických událostí zpracovávané taktéž Českým statistickým úřadem. Analytické ukazatele za obce Psáry přitom byly počítány za jednotlivé kalendářní roky období 21 213 a vzhledem k malé početní velikosti jejího obyvatelstva i za období 22 25, 26 29, 21 212. Omezená délka časové řady je vyvážena její vyšší mírou vnitřní homogenity, neboť zahrnuje pouze obyvatelstvo podle aktuální definice. Proto jsou použité hodnoty ukazatelů v čase prakticky plně srovnatelné.
1 OBECNÉ PODMÍNKY A PŘEDPOKLADY ANALÝZY A PROGNÓZY VÝVOJE OBYVATELSTVA Plnohodnotná analýza aktuálního populačního vývoje je v případě zadaného územního celku proveditelná pouze s určitými obtížemi. Důvodem v tomto případě nejsou chybějící nebo nedostatečně spolehlivé strukturální údaje umožňující výpočet demografických ukazatelů v potřebném detailu a dostatečně dlouhých časových řadách, ale především nižší počty událostí, které jsou primárně dány relativně malou početní velikosti obyvatelstva obce Psáry. Z důvodu menších četností vykazují časové řady hodnot většiny ukazatelů za obec významně menší stabilitu než za vyšší územní celky. Proto mnohé vývojové trendy objektivně existující na úrovni obce Psáry mohou našemu pozorování zůstat skryty za náhodnými prvky vývoje. Naštěstí je možné učinit si z dostupných informací a jejich porovnání s údaji za populačně větší celky alespoň rámcovou představu o aktuální úrovni intenzity a interní struktuře jednotlivých procesů v celcích typu a velikosti obce Psáry. Proto se řešení zadané úlohy neobešlo bez poměrně širokého uplatnění principu analogie již ve fázi analýz, přestože tento princip je obvykle uplatňován především ve fázi prognostické. Nedostatečné velikosti statistických souborů a eliminace jejich vlivu na výsledky analýz Právě při odhadu perspektivního vývoje sledovaných populací často přihlížíme k reálnému či očekávanému vývoji v početně větších populačních celcích a v nemalé míře také k obecným poznatkům o pravidelnostech vývojových změn komplexní (územní neboli geografické) a dílčí (např. sociální, etnické, kulturní aj.) diferenciace úrovně jednotlivých složek populační reprodukce. Konkrétně v našem případě jsme při prognózování plodnosti a úmrtnosti vycházeli z poznatků a představ o vývoji těchto procesů České republice, v hl. m. Praze, ve Středočeském kraji a v neposlední řadě i venkovských okresech Prahy. Zároveň jsme přihlédli také k výsledkům dřívějších výzkumů demografického vývoje na území suburbánní zóny Prahy. Významnou roli nutně sehrály i poznatky o specifických rysech souboru obyvatel obce Psáry jako celku, stejně jako představy o dalším vývoji těchto specifik, a také parametry uvažované bytové výstavby. Charakter reprodukce obyvatelstva obce Psáry je do jisté míry formován její obytnou funkcí a geografickou polohou v zázemí metropole. Věková struktura obyvatel je v rozhodující míře poplatná historii bytové výstavby na území obce Psáry po roce 198 a zejména pak po roce 199, a časovým parametrům osídlování. Mladšímu bytovému fondu odpovídá věková struktura mladší, než je věková struktura obyvatel Česka jako celku. Jak z hlediska podílu osob ve věku 6 a více let (16,2 %), tak z hlediska průměrného věku (37,2 roku) patří obec Psáry k demograficky mladým územním celkům. Její obyvatelé tak měli ke konci roku 213 průměrný věk o 4,3 roku a podíl osob ve věku 6 a více let o 8 procentních bodů nižší než obyvatelé České republiky. Z grafů na obr. 1a a 1b je zřejmé výrazně nižší zastoupení seniorů a zejména pak těch starších z nich, žen i mužů ve věku vyšším než 7 let. Celková úroveň plodnosti obyvatelek obce a úroveň úmrtnosti na jejím území žijících mužů a žen je v zásadě srovnatelná s údaji za Středočeský kraj, což do značné míry odpovídá dynamicky se v posledních letech rozvíjející sídelní funkcí obce, parametrům nového bydlení a částečně také sociálně ekonomické struktuře jejího obyvatelstva. Podobnou shodu vykazuje také většina detailnějších strukturálních charakteristik plodnosti a úmrtnosti. Obyvatelstvo obce Psáry je demograficky mladší než obyvatelstvo Česka Při sestavování dále prezentované prognózy jsme uplatnili představy o demografickém vývoji na vyšších úrovních územního členění státu získané při sestavování naší nejnovější prognózy vývoje obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 214 a České republiky z roku 213 (nepublikováno) a aktuální představy o perspektivách bytové výstavby na území obce zprostředkované zadavatelem. Tyto představy jsme přitom korigovali na základě informací, které jsme získali z jiných zdrojů. V případě migrace a zároveň i plodnosti se do naší anticipace
11 budoucnosti promítly mimo jiné také aktuální vývoj na trhu s bydlením, postupně slábnoucí dynamika realizace odložené plodnosti z 9. let a první poloviny minulé dekády, stejně jako proklamované reprodukční záměry či ideály mladých lidí, které signalizují jejich přetrvávající většinový příklon k modelu rodiny se dvěma dětmi. U úmrtnosti jsme vzali do úvahy existenci dlouhodobého a značně stabilního trendu vyjádřeného v poměrně pravidelném poklesu celkové intenzity tohoto procesu. Ten je podpořen stále ještě značným potenciálem dalšího růstu naděje dožití vyplývajícím ze srovnání úmrtnosti u nás a ve vyspělých evropských zemích. Migrace navíc reflektuje jisté nasycení trhu v minulých letech a problémy na trhu s bydlením posledních let související s globální hospodářskou recesí, výrazným zpomalením hospodářského růstu ve světě a jeho průvodní jevy, zejména prudkým poklesem poptávky po pracovní síle. Ta totiž ve druhé polovině minulého desetiletí významně stimulovala především stěhování cizinců. Výchozí představy o vývoji složek populační reprodukce Orientační přehled výsledných prognostických představ o vývoji jednotlivých složek demografické reprodukce obyvatelstva obce Psáry poskytují očekávané hodnoty agregátních ukazatelů uvedené v tab. 1. Tab. 1: Očekávaný vývoj složek demografické reprodukce, 213 23, obec Psáry Rok Plodnost (úhrnná plodnost) Úmrtnost (naděje dožití při narození v letech) muži ženy Migrace (migrační saldo) nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 214 1,4 1,45 1,5 76,11 76,71 77,17 81,15 81,64 82,2 19 31 44 217 1,38 1,44 1,5 76,65 77,44 78,6 81,59 82,24 82,77 38 64 84 22 1,48 1,57 1,66 77,18 78,13 78,88 82,1 82,82 83,48 49 85 16 225 1,41 1,53 1,65 77,95 79,23 8,21 82,63 83,71 84,58 19 35 29 23 1,3 1,43 1,6 78,68 8,24 81,41 83,16 84,49 85,53 11 22 18
12 ZÁKLADNÍ VÝSLEDKY PROGNÓZY Prognóza vývoje obyvatelstva obce Psáry byla v souladu se zadáním zpracována za dané území jako jeden celek. Výslednou prognózu početního stavu a pohlavní a věkové struktury obyvatelstva reprezentují celkem tři varianty budoucího vývoje: střední, vysoká a nízká, přičemž střední varianta představuje nejpravděpodobnější trajektorii sledovaného vývoje. Vysoká a nízká varianta pak vymezují realistické rámce budoucího vývoje s ohledem na míru neurčitosti výsledků daných střední variantou. Tyto rámce by neměly být dalším vývojem v příslušném období překročeny, resp. jejich překročení je relativně málo pravděpodobné. Varianty budoucího vývoje Střední varianta vznikla aplikací parametrů projekčního modelu, které odpovídají středním variantám očekávaného vývoje všech složek populační reprodukce (plodnosti, úmrtnosti, imigrace a emigrace) na výchozí pohlavně věkovou strukturu obyvatel obce (k 31. 12. 213) poskytnutou Českým statistickým úřadem. Vysoká a nízká varianta jsou analogicky založeny na kombinaci odpovídajících variant dílčích prognóz a vycházejí ze stejné pohlavně věkové struktury obyvatelstva jako varianta střední. Pokud není uvedeno jinak, jsou v dalším textu diskutovány pouze výsledky odpovídající střední variantě očekávaného vývoje. Kompletní výsledky prognózy zahrnující všechny tři varianty tvoří samostatnou tabulkovou část předkládané studie. Vývoj celkového počtu obyvatel Počet obyvatel obce Psáry s krajní pravděpodobností dále poroste v celém období prognózy. Podle střední varianty by mělo do roku 22 dojít k vzestupu počtu obyvatel na hodnotu vyšší než 4,1 tis. osob, tedy zhruba o,5 tis. osob představujících asi 15 % výchozího stavu. Podle nízké varianty počítající s vyšší intenzitou úmrtnosti, nižší plodností a zhruba polovičními migračními zisky by nárůst počtu obyvatel měl činit necelých 1 %, což by v roce 22 reprezentovalo v úhrnu přibližně o,2 tis. obyvatel více než koncem roku 213. Vysoká varianta však z reálných scénářů nevylučuje ani růst o zhruba 2 % výchozího stavu, tedy o,7 tis. obyvatel až na 4,3 tis. osob (obr. 2). V horizontu roku 23 lze předpokládat vzestup počtu obyvatel nejpravděpodobněji celkem o 3 %, na úroveň 4,7 tis. obyvatel s reálnými mezemi mezi 4,2 a 4,9 tis. obyvatel. To znamená, že by v roce 23 nemělo na území obce s poměrně vysokou pravděpodobností žít méně než 4 tis. a více než 5 tis. obyvatel. Očekávaný nárůst celkového počtu obyvatel podle všech variant prognózy by měla zajišťovat migrace za menšího přispění přirozené měny. Podíl přirozené měny na celkovém přírůstku počtu obyvatel by se totiž měl podle konkrétní varianty vývoje pohybovat po celé období prognózy jen v rozmezí od 17 do 37 %. Celkově dominantní postavení migrace bude dáno zejména její vysokou intenzitou v první polovině období prognózy (obr. 3), kdy by měla být podle všeobecných předpokladů realizována bytová výstavba většího rozsahu. Počet obyvatel obce Psáry dále poroste Migrace jako hlavní faktor růstu
214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 Počet 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 Počet obyvatel ( v tis.) B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 13 5, 4,8 4,6 4,4 4,2 4, 3,8 3,6 3,4 3,2 3, Střední varianta Nízká varianta Vysoká varianta Obr. 2: Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy 12 11 1 9 Přirozený přírůstek Saldo stěhování Celkový přírůstek 8 7 6 5 4 3 2 1 Obr. 3: Očekávaná bilance obyvatelstva, 214 23, obec Psáry, střední varianta prognózy
Věk Věk Věk Věk B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 14 Změny věkové struktury Budoucí vývoj věkové struktury obyvatel obce Psáry bude ovlivněn také výchozí věkovou strukturou s jejími charakteristickými nepravidelnostmi a v nemalé míře i očekávaným rozsahem migračních pohybů (nikoliv jen celkového migračního salda) spolu se specifickými věkovými strukturami základních migračních proudů. Aktuální demografická struktura sledovaného obyvatelstva se vyznačuje vysokou nepravidelností. Svým zastoupením jí jednoznačně dominují generace narozených v 7. letech, tedy dnešní třicátníci a čtyřicátníci a jejich děti, většinou ve věku školní docházky. Tyto strukturální nepravidelnosti by měly být dalším vývojem, jmenovitě intenzivní migrační výměnou postupně vyrovnávány. Přesto však i v roce 23 bude výsledná věková struktura obyvatel obce charakteristická svou značnou nepravidelností (obr. 4) Nadcházejících 17 let nebude na vyrovnání nepravidelnosti výchozí věkové struktury stačit 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 213 215 MUŽI ŽENY 6 4 2 2 4 6 Počet obyvatel (v tis.) 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 213 22 MUŽI ŽENY 6 4 2 2 4 6 Počet obyvatel (v tis.) 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 213 225 MUŽI ŽENY 6 4 2 2 4 6 Počet obyvatel (v tis.) 1 95 9 85 8 75 7 65 6 55 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 213 23 MUŽI ŽENY 6 4 2 2 4 6 Počet obyvatel (v tis.) Obr. 4: Očekávaná věková struktura, 215 (22, 225, 23), obec Psáry, střední varianta prognózy
Počet obyvatel (v tis.) B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 15 Vývoj vybraných věkových kategorií Vlivem relativně stabilního zastoupení žen v reprodukčním věku očekáváme v obci Psáry přinejmenším v následujících deseti letech obdobně stabilní počty narozených dětí. V důsledku stabilní porodnosti a zvýšených migračních přírůstků pak v nejbližších letech zvýší počet dětí ve věku 14 dokončených let, přičemž by se měl po většinu sledovaného období pohybovat na úrovni zhruba o deset procent vyšší, než byla hodnota výchozí (obr. 5). Vzhledem k poměrně dynamickému růstu počtu obyvatel však musíme počítat s tím, že relativní zastoupení dětské složky v populaci bude průběžně klesat z výchozích více než 19 % k zhruba 16 %. Počet dětí vzroste, jejich podíl se však sníží 3, Předproduktivní Produktivní Poproduktivní 2,5 2, 1,5 1,,5, 213 215 22 225 23 Obr. 5: Očekávané rozdělení obyvatelstva do základních věkových skupin, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy Očekávaný početní růst obyvatel v produktivním věku (zde 2 64 let) bude přímým důsledkem předpokládané intenzivní migrační výměny a po roce 22 také přechodu početných generací obyvatel narozených po roce 2 přes uvedenou hranici produktivního věku (zde 2 let). Podíl osob v produktivním věku však do roku 23 přesto poklesne, a to bezmála o šest procentních bodů. Poproduktivní složka obyvatelstva bude v populaci obce Psáry po celé období zastoupena ve srovnání s Českou republikou podprůměrně, přestože počet osob nad hranicí 65 let vzroste v následujících sedmnácti letech téměř jistě o bezmála 15 %. Podíl osob v poproduktivním věku (seniorů) na celkovém počtu obyvatel by přes svůj dynamický růst neměl v horizontu roku 23 přesáhnout 2 %. Obyvatelstvo obce Psáry je a bude v období prognózy v porovnání s obyvatelstvem Prahy i Česka demograficky významně mladší, přestože dalším vývojem bude velmi pravděpodobně již jen stárnout (obr. 6). V horizontu roku 23 by přitom průměrný věk obyvatel území měl dosáhnout hodnoty dnešního celostátního průměru. Počet osob v produktivním věku vzroste, podíl se však také sníží Obyvatelstvo obce zůstane relativně mladé
213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 Průměrný věk (v letech) B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 16 43, 42,5 42, Muži Ženy 41,5 Celkem 41, 4,5 4, 39,5 39, 38,5 38, 37,5 37, 36,5 36, Obr. 6: Očekávaný vývoj průměrného věku obyvatel, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy Komparace očekávaných věkových struktur se strukturou výchozí naznačuje, že změny podílu dětské i poproduktivní složky obyvatelstva v sobě skrývají některé poměrně složité strukturální změny, které po celé období prognózy budou poplatné dílčím nepravidelnostem výchozí věkové struktury a výrazné věkové selektivnosti probíhajícího migračního procesu. Pro rozhodovací proces jsou pak tyto vnitřní změny obvykle důležitější než změny početní velikosti či zastoupení široce pojatých věkových kategorií. Například pro rozhodování o kapacitě předškolních zařízení spravovaných obcí Psáry je důležité, že v nejbližších přibližně sedmnácti letech nelze reálně očekávat růst počtu dětí ve věku 3 5 let. Jejich počet s největší pravděpodobností poklesne ve srovnání s koncem roku 213 zhruba o čtvrtinu a přes předpokládaný opětovný vzestup přibližně v letech 219 až 225 se již na současnou úroveň patrně nevrátí. V absolutním vyjádření tyto změny znamenají pokles početního stavu dětí ve věku docházky do mateřské školy z přibližně o 45 dětí, ze 175 na 13 dětí a jeho následnou stabilizaci na hladině 14 až 15 dětí. Poptávka po místech ve školkách je za svým vrcholem Počet dětí ve skupině 6 1 let, která v rozhodující míře vymezuje velikost kontingentu dětí na prvním stupni základních škol, pravděpodobně dále poroste, ale jen do roku 215, kdy by měl být vyšší přibližně o 18 % než v roce 213. Stejně jako počet dětí předškolního věku, tak také počet dětí ve věku 6 1 let začne záhy po dosažení svého maxima poměrně dynamicky klesat. Mezi lety 216 a 222 by měl poklesnout přibližně z 3 na 23 dětí, tedy zhruba deset procent pod výchozí úroveň z roku 213. V závěru období prognózy by však měl opět dosáhnout přibližně stejné úrovně jako na jeho počátku. Jestliže ke konci roku 213 žilo podle údajů ČSÚ na území obce Psáry téměř 4 dětí ve věku povinné školní docházky, potom v letech 219 22, kdy by jejich počet měl s největší pravděpodobností kulminovat, by dětí mezi 6. a 15. rokem života mělo reálně být kolem 5. Výrazně k tomu přispějí zejména změny ve věkové skupině 11 14 dokončených let odpovídají věku docházky na druhý stupeň základních škol. Dětí v této skupině by mělo být absolutně nejvíce na přelomu desetiletí, a to přes 25, což by ve srovnání s výchozím stavem (14 dětí) znamenalo zhruba o 8 % vyšší počet. Přestože po roce 222 bude pravděpodobně počet všech dětí školou povinných klesat, neměl by tento vývoj vést do roku 23 k poklesu pod hranici 45 dětí reprezentující o patnáct procent vyšší hodnotu, než výchozí stav z roku 213 (obr. 7a b). Počet dětí ve věku povinné školní docházky vzroste asi o pětinu
213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 Počet Změna (v %) 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 213 214 215 216 217 218 219 22 221 222 223 224 225 226 227 228 229 23 Počet Změna (v %) B. Burcin T. Kučera L. Šídlo: 17 375 35 325 2 3 5 6 1 11 14 15 18 19 23 12 11 1 9 2 3 5 6 1 11 14 15 18 19 23 3 8 275 25 7 6 5 225 2 175 4 3 2 1 15 125-1 -2 1-3 Obr. 7a: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy, absolutně Obr. 7b: Očekávaný vývoj počtu dětí a mládeže podle vybraných věkových skupin, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy, relativně Strukturální změny v rámci kontingentu dětí a mládeže ve věku přípravy na zaměstnání, které mají bydliště v obci Psáry, budu mimo jakoukoliv pochybnost výrazné. Plného srovnání, v absolutním i relativním vyjádření, s nimi však snesou také změny na druhém konci věkové pyramidy, v rámci kategorie seniorů. Již sám vzestup počtu seniorů, tedy osob ve věku 65 let a vyšším, bude nepřehlédnutelný. V horizontu prognózy bychom měli být svědky jeho vzestupu o více než 14 % ve srovnání s rokem 213. V rámci této kategorie pak nejdynamičtěji poroste počet i podíl nejstarších občanů, osob ve věku 85 a více let, kterých může být na konci období prognózy, tj. v závěru roku 23 zhruba čtyřnásobek počtu zaznamenaného koncem roku 213 (obr. 8 a b). Výrazně vzroste počet seniorů a mezi nimi pak zejména počet těch nejstarších 9 8 7 65+ 75+ 85+ 45 4 35 65+ 75+ 85+ 6 3 5 4 25 2 15 3 1 2 5 1-5 Obr. 8a: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy, absolutně Obr. 8b: Očekávaný vývoj počtu seniorů podle vybraných věkových skupin, 213 23, obec Psáry, střední varianta prognózy, relativně
18 ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY Poměrně rozsáhlá bytová výstavba posledních zhruba třiceti a zejména pak patnácti až dvaceti let ovlivnila a i v budoucnu bude ovlivňovat početní stav a demografickou strukturu obyvatel obce Psáry. Jedná se o nevratný proces, který přirozeně vyvolává tlaky na rozšíření a modernizace technické i sociální infrastruktury obce. Aby reakce veřejné správy na budoucí změny mohla být adekvátní, včasná a efektivní, je nezbytné mít dostatečně spolehlivou představu o nanejvýš pravděpodobném perspektivním demografickém vývoji obce. Právě takovou představu se snaží poskytnout předkládaná populační prognóza. Při práci s výsledky jakékoliv prognózy je však potřeba mít neustále na paměti, že prognostické závěry jsou specifickým druhem kvalifikovaných odhadů. Jako takové mají pravděpodobnostní charakter a jsou tedy zatíženy větší či menší mírou neurčitosti. S vědomím této skutečnosti musí být také interpretovány. Pro usnadnění interpretace hlavní, tj. střední varianty jsou v tabulkové části této prognostické studie publikovány výsledky obou krajních variant budoucího vývoje v identické struktuře jako varianta střední. Při interpretaci výsledků prognóz je současně nezbytné si pamatovat, že spolehlivost výsledků výrazně klesá se vzdalujícím se časovým horizontem. Tuto skutečnost zřetelně ilustruje rozevírání se variant směrem do budoucnosti. Proto a také s ohledem na malou početní velikost prognózované populace a konkrétní informační podmínky, v nichž prognózování probíhalo, doporučujeme považovat prognostické odhady v horizontu vzdálenějším než 5 až 1 let za orientační. Prognózy obecně jsou navíc odhadem nanejvýš pravděpodobného vývoje právě a pouze v době svého vzniku a nemohou být v žádném okamžiku své platnosti spolehlivější než statistická data a poznatky, z nichž samy vycházejí. Také proto musí být populační a na ně navazující prognózy podle základních pravidel prognostiky a obecně přijatých mezinárodních doporučení pravidelně aktualizovány, aby si uchovaly svou původní užitnou hodnotu.