Jak (ne)získat grant GAČR M. Holeček (P108), P. Polach (P101) Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Jak to bylo dříve Zpravodaj projektu. Zpravodaj navrhoval oponenty (ČR, svět). Oponenti hodnotili v 10-ti bodové stupnici řadu otázek. Seřazení projektů podle bodového hodnocení. Ovšem (zejména v pozdějších letech) významná role zpravodajů při stanovení konečného pořadí v rámci oborového uskupení. Zipování sestavení celkového pořadí, podle nějž přidělovány peníze.
a důsledky Většina projektů průměrné hodnocení 9-10 (!!). Dát v některém kritériu nižší známku často znamenalo potopit projekt (problém u zahraničních posudků). Oponent neměl žádné srovnání a nic ho neomezovalo ve snaze projekt podpořit či potopit. Úspěšnost grantu silně záviselo na taktice zpravodaje (výběr oponentů apod.). O pořadí pak rozhodla i řada náhodných jevů
Od roku 2009. První kolo Všechny projekty v rámci oborového uskupení hodnotí stálá skupina (cca 10) expertů tzv. panel. Každý projekt hodnocen 4 experty panelu (popř. člen jiného panelu u mezioborových projektů). Každý člen panelu tak hodnotí cca 40 projektů, známky A, B, C, z nich 30% musí být C ( vyhodit ) a současně A ( vynikající ) nemůže být víc než 30%. Člen panelu neví, kdo má jaké projekty (kromě předsedy a místopředsedy pokud nejsou v konfliktu zájmů )!
Od roku 2009: První kolo-závěr Členové panelu mají zveřejněno hodnocení všech projektů, tj. projektu je např. AABC (popř. AAABC). Zasedá panel a podle ohodnocení se určí 30% projektů, které dále nepostupují. Dále se určí 30% projekt s předběžnou známkou A, zbytek je B. Postupujícím projektům se přidělí několik mezinárodních hodnotitelů, kterým se zasílá projekt. Mezinárodní hodnotitel tedy již nemá srovnání, většinou obdrží pouze jeden projekt.
Od roku 2009: Co se děje dál... Čeká se na posudky mezinárodních hodnotitelů, někteří neodpovídají, urguje se, hledají se další apod. Po uzávěrce situace následující: některé projekty mají dva a více zahranič posudků, některé jeden, zcela výjimečně žádný (k této situaci by nemělo docházet). Členové panelu mají zveřejněna všechna hodnocení. Např: projekt má AABA - A AB. Nyní samostatně ohodnotí všechny projekty známkou A,B,C, opět 30% C, max 30%A.
Od roku 2009: Spějeme k závěru Zasedá panel (dva dny) a dělá závěrečné pořadí v rámci daného oborového uskupení. Každý projekt má nyní cca 16 známek, např. ABBC - B - A AABCBBCAAB. Pořadí se sestavuje nejen podle těchto známek, ale i v rámci diskuse členů panelu čtou se posudky, zvažuje se zahraniční posudek, porovnávají se projekty navzájem, diskutuje se o historii týmu, některé sporné projekty se tak probírají velmi důkladně (!). Toto pořadí vstupuje do závěrečného zipování
Psychologie hodnocení Hodnotitel se nechce v panelu blamovat (např. dát A u mizerného projektu!). Hodnocení C musí být schopen zdůvodnit (pokud píše posudek, tak musí být zřetelně napsáno proč jej nedoporučuje ). Tedy intenzívně hledá problém, chybu, nedokonalost, kterou by dokázal v panelu obhájit. C vítězí nad A (!) (hodnotitel může přehlédnout chybu v projektu a dát např. A, ale pokud někdo připustí, že dal omylem C, nepůsobí to dobře).
Psychologie hodnocení Panel neposuzuje hodnocení nějakých anonymních expertů, ale svá vlastní! Každý tedy se snaží obhájit své stanovisko! Klíčová je první fáze a v ní je hodnotitel tlačen do maximálně objektivního zhodnocení (viz výše) a současně musí 30% projektů vyhodit, tj. hledá chyby (největší radost udělají na první pohled odbyté projekty, nebo ty, kde něco chybí!). Projekty se tedy pečlivě čtou! Není příliš taktické, když se v projektu navrhují vysoké mzdové náklady
Některé závěry (P108) Překvapivě velké množství shod po prvním kole (14 AAAA nebo AAAB, 17 CCCC nebo CCCB na cca 100 projektů). Minimální možnost lobování (není žádný prostor popostrčit projekt výše, pokud k tomu není opravdu pádný důvod). Nejen projekty, ale i navrhovatelé a celé týmy se někdy důkladně prob(p)írají (!). Mezinárodní posudky slabina systému (navrhovatel by měl pečlivě zvážit své návrhy zahraničních oponentů).
Některé závěry (P101) Mezinárodním posudkům věnována v panelu menší pozornost zahraniční oponenti navržení navrhovatelem jsou použiti až na 3 či 4 místo. Při stanovování závěrečného pořadí za panel věnována značná pozornost posudkům, aby nemohly být napadeny v rámci stanovování pořadí v sekci technických věd.
Některé závěry (P101) Velká váha kladena na projekty a vybavenost pracoviště, na publikační aktivitu navrhovatele ne tolik jako v jiných panelech. Kolega vás nemá šanci postrčit. Velká pozornost věnována původnosti projektu a to i v případě odlišného odborného zaměření zpravodaje (internet).
Jak tedy podat grant? 1. Proč jej chci podat? Opravdu mám ujasněno, co chci? Jsem ochoten tomu obětovat dost času, i když výsledek velmi nejistý? Jen zkoušet štěstí znamená hazard s vlastním kreditem! 2. Pořádně sepsat vše, co je požadováno. 3. Psát stručně, srozumitelně (!), věcně. Hodnotitel není zpravidla expert v dané problematice! A nemá moc času zdlouhavě hledat, o co vlastně jde. 4. Detaily jsou důležité (rozbor financí apod.), protože se v nich může někdo velmi důkladně šťourat (viz hledání adeptů na C ).
Jak tedy podat grant? 5. Dát grant do správného panelu! (nikdo vás nebude někam přemísťovat ). Volba panelu je i zásadním taktickým krokem vašeho postupu 6. Zvážit, zda grant formulovat mezioborově hodnocení experta z jiného panelu nemusí grantu mnohdy prospět. 7. Všechny své výstupy a předchozí výsledky citovat úplně, korektně a zřetelně (nemlžit!). To platí i u dílčích zpráv a vůbec všech výstupů (nezapomínejte, že hodnotitele mají povětšinou internet ).
Co se hodnotí? Původnost, vědecká závažnost, perspektivnost projektu a očekávaný přínos projektu pro základní výzkum (ne aplikační!). Zpracování návrhu projektu, cíle řešení a navrhované výstupy. Koncepce, metodika a časový plán (!). Navrhovatel a tým (publikační úroveň, vybavení apod.). Přiměřenost finančních nákladu (pozor na osobní!).
Možná nedorozumění Mohou přijít dva posudky jeden projekt vychválí a druhý jej hrozivě zkritizuje. To však nic neznamená ten, kdo kritizoval, dával C a musel to obhájit! Skončila doba formulací váš projekt se v pořadí úspěšně hodnocených projektů bohužel neumístil (!) Hodnocení není formální, projekty se poměrně dost propírají. Negativní posudek může být užitečný pro další práci a přípravu nového projektu. Netřeba propadat skepsi!
Kdo už grant má Upozornění: pětileté granty mají po třech letech řešení dílčí zprávu na úrovni závěrečné a měly by mít od panelu hodnocení výborně (letos výjimka). Pozor na přesuny financí (fond účelově určených prostředků, mzdy studentů), při přesunu mezi mzdami a věcnými prostředky nutno žádat GA ČR.
Kdo už grant má Kontrola realizačních výstupů grantu pozor na stejné příspěvky. V článcích a konferenčních příspěvcích nutnost poděkování GA ČR. Pozor na výstupy v závěrečné kartě projektu. Možnost kontroly výsledků grantu i po 1 a 2 letech ( to appear ).
Poznatky ze sekce technických věd Vloni třetí nejsilnější sekce. Způsob zipování projektů na rok 2010. Uznány specifika panelů. Význam hodně projektů. Způsob řazení bilaterálních projektů.
Poznatky ze sekce technických věd Pro letošek: bude nová zadávací dokumentace GA ČR neví se přesně jaká. Zatím se neví přesné datum vyhlášení ani ukončení podávání projektů. Bude vyšší návaznost projektů na RIV.
A na závěr nezbývá než popřát hodně štěstí a volbu správné taktiky při boji o grant! A my jen dodáváme, že při samotném hodnocení v panelu už vám nemůžeme nijak pomoci (ale to je snad dobře )