Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti

Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti Journal of Safety Research and Applications JOSRA Číslo: 2/2008

OBSAH ČÍSLA 1. Recenzovaná část... 3 1.1. OVĚŘENÍ MODELU ŠÍŘENÍ PROJEVŮ A ÚČINKŮ OHROŽJÍCÍCH UDÁLOSTÍ PROJEKT SPREAD ČÁST 1: Příprava a provedení terénních testů... 3 1.2. K problému multidisciplinárního pojetí BOZP... 13 1.3. KULOVÝ STEREO TEPLOMĚR NOVÝ PŘÍSTROJ VYVINUTÝ VE VÚBP PRAHA... 18 1.4. Systémy managamentu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle požadavků normy BS OHSAS 18001:2007 v kontextu integrovaných systémů řízení... 25 2. Nerecenzovaná Část... 33 2.1. studenti VŠE v praze spoluvytvářejí podobu e-learningových kurzů VÚBP, v.v.i. 33 2.2. Komplexní výzkum a management technologických a přírodních RIZIK VÝSLEDKY řešení doktorského projektu... 35 2.3. Informace o konferenci Věk jako příležitost... 39 2.4. Konference věnovaná prevenci rizik, úrazů a negativních projevů chování dětí a mládeže... 41 2.5. Několik poznámek k výzkumu BOZP... 46 2

1. RECENZOVANÁ ČÁST 1.1. OVĚŘENÍ MODELU ŠÍŘENÍ PROJEVŮ A ÚČINKŮ OHROŽJÍCÍCH UDÁLOSTÍ PROJEKT SPREAD ČÁST 1: PŘÍPRAVA A PROVEDENÍ TERÉNNÍCH TESTŮ VERIFICATION OF THE SPREAD MODEL OF LIFE- ENDANGERING EVENTS EFFECTS AND IMPACTS SPREAD PROJECT - PART 1: PREPARING AND FIELD TESTS Michaela Havlová 1, Petr Skřehot 2 1 T SOFT spol. s r.o., havlova@tsoft.cz 2 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., skrehot@vubp-praha.cz Abstrakt K ohrožení obyvatelstva a životního prostředí nebezpečnými látkami může v současné době dojít nejen při havarijních únicích z technologických a výrobních zařízení nebo při dopravních nehodách, ale také při teroristickém útoku. Aby mohly být tyto události věrohodně numericky modelovány, je nutné vyvinout a ověřit příslušný model šíření a účinků. Již nyní je k dispozici celá řada softwarových nástrojů, avšak není mnoho těch, které dokáží modelovat rozptyl oblaků aerosolů. Přihlédneme-li ke skutečnosti, že aerosoly mohou představovat vážné ohrožení obyvatelstva, protože mohou sloužit jako nosiče nebezpečných látek, je vývoj příslušného rozptylového modelu aktuální potřebou. Žádný skutečně kvalitní model se však neobejde bez praktického ověření v reálných podmínkách. Pro tento účel je potřeba provést za předem definovaných podmínek terénní testy a za využití nejmodernějších metod detekce a vyhodnocení naměřených dat pak získat informace nutné pro zpřesnění navrženého modelu i určení okrajových podmínek jeho možného použití. Výše uvedená problematika je v uvedeném rozsahu a kvalitě v současnosti řešena jen několika málo výzkumnými institucemi na světě. V České republice se tomuto problému věnuje v rámci řešení projektu 1H-PK2/35: Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí společnosti T SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Projekt je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Klíčová slova: modelování, rozptyl, terénní testy, atmosféra Abstract Nowadays, the inhabitants and environment can be endangered by dangerous substance not only when they escape from processing and manufacturing facilities, but also in case of a terrorist attack. To be able to provide credible numerical models of the events, it is necessary 3

to develop and verify a relevant model of spread and impacts. Although there is a wide range of software tools already available, very few of them are capable of modelling the spread of aerosol clouds. Regarding the fact that aerosols can pose a serious threat to inhabitants, as they can serve as carriers of dangerous substances, the development of an adequate spread model is necessary. However, no high-quality model can do without being tested and verified in real conditions. For this reason it is necessary to carry out field tests under pre-defined conditions and using the latest detection methods, and to evaluate the measured data in order to gain information necessary for the improvement of the model and specification of boundary conditions for its future use. The above described issue is in the defined scope and quality resolved by only a few research institutions in the world. In the Czech Republic this issue is covered by the project of 1H-PK2/35: Verification of the model of spread and impacts of life-threatening events carried out by T SOFT Company, Occupational Safety Research Institute, ISATech Company and the Association for Chemical and Metallurgical Production. The project is financially supported by the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic. Key words: modelling, dispersion, field tests, atmosphere Úvod Výzkumný projekt 1H-PK2/35 Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí, pracovně označovaný jako SPREAD, má za cíl ověřit model šíření prachových částic, resp. aerosolů, které mohou v případě mimořádné události plnit také roli nosičů toxických, radioaktivních či biologických informací. Většina modelovacích programů pracuje převážně s událostmi typu průmyslových havárií, ale v dnešním světě nelze vyloučit ani použití špinavé bomby při teroristickém útoku. Cílem projektu je proto vytvořit matematický model pro rozptyl oblaku pevného aerosolu uvedeného do vznosu jednorázovou iniciací. Unikátní součástí projektu SPREAD je ověřování navrženého modelu za reálných podmínek v terénu. Projekt, který byl zahájen v roce 2005 a který v roce 2008 končí, je spolufinancován Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR. Řešiteli jsou společnosti T SOFT, s.r.o., Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., ISATech, s.r.o. a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Dalšími spolupracujícími organizacemi jsou například Český hydrometeorologický ústav, Ústav pro životní prostředí University Karlovy, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, Ústav termomechaniky Akademie věd ČR, Pyrotechnický odbor Policejního Prezidia ČR, Policejní akademie ČR a Univerzita obrany v Brně. Na terénních testech se aktivně podíleli také vojáci z 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany Armády ČR. Terénní testy Hlavním výstupem projektu je ověřený matematický model ve formě funkčního softwaru. Tento modul je postupně vyvíjen již od konce roku 2006, přičemž v letech 2007 a 2008 byl postupně ověřován a zpřesňován na základě výsledků získaných ze čtyř sérií terénních testů. Ověřování matematického modelu v terénu je poměrně významnou a nejnáročnější součástí vývoje modelovacích softwarů. Ovšem ne každý software, který je k dispozici na trhu, je takto ověřen, což jejich uživatelé většinou ani nevědí. Výsledky poskytované těmito programy lze proto z mnoha důvodů považovat na velmi nejisté a pro účely přesného modelování následků mimořádné události je nelze použít. Z tohoto ohledu je projekt SPREAD unikátní, protože v podobném rozsahu nebyly u nás během posledních let žádné modely ověřovány. Prvním krokem při přípravě terénních testů je vždy výběr nejvhodnější lokality, která musí splňovat několik kritérií. Tento úkol byl jedním z nejdůležitějších ale i nejtěžších. Dalším 4

krokem byl výběr stopovače, který by byl vhodný k provedení testů. Se stopovačem velmi úzce souvisí další krok, kterým je výběr trhaviny. Trhavina pro tento typ použití nesmí spékat vybraný stopovač a musí mít dostatečnou výbuchovou rychlost. Jelikož projekt uvažuje jako iniciační událost použití tzv. špinavé bomby, měla by být trhavina i relativně snadno dostupná. Všechny tyto aspekty byly při výběru zohledňovány. Výběr lokality Již v roce 2006, rok před provedením hlavních testů, byly provedeny předtesty, které měly za cíl prověřit správnost navržené metodiky a identifikovat možné problémy, se kterými se lze při provádění hlavních testů setkat. Pro tento účel byla vybrána lokalita Tisá, kde se nachází vojenský výcvikový prostor 31. brigády chemické, biologické a radiační ochrany AČR v Liberci. Polygon v lokalitě Tisá (okres Ústí nad Labem) představuje travnatou plochu přibližně oválného tvaru uzavřenou po obvodu lesním porostem. Plocha polygonu byla pokryta travnatou vegetací, která byla v době terénních testů posekána. Odstraněna byla také většina náletových dřevin, které by mohly svou přítomností ovlivnit charakter proudění vzduchu nad plochou polygonu. Provedení testů však ukázalo, že je tato lokalita zcela nevhodná, protože proudění vzduchu zde bylo výrazně ovlivňováno místní topografií, terénními překážkami a také velikostí a tvarem otevřené plochy. Tyto testy ukázaly, že otevřená a rovná krajina s dostatečným volným prostorem pro rozmístění detekčních míst je pro tento typ terénních zkoušek naprosto nezbytná. Pro hlavní testy bylo tedy nutné vytipovat a zajistit jiný prostor, kde by bylo možné provádět báňskou činnost. Lokalitou pro hlavní testy se stalo polní letiště v Ústí nad Labem (viz obr. 1 a 2), kde bylo Českým báňským úřadem povoleno provádět řízené výbuchy. Testy byly provedeny v roce 2007 a to ve třech etapách v dubnu, červnu a září. Kromě aspektů čistě odborných byly při výběru lokality zohledněny také její dostupnost, možnost zajištění technických a materiálních potřeb a finanční náročnost. Obrázek 1: Letecký snímek lokality Ústí nad Labem a jejího nejbližšího okolí; Zdroj: www.mapy.cz 5

Obrázek 2: Pohled na jihozápadní polovinu plochy letiště v Ústí nad Labem; Autor: Michaela Havlová. Výběr termínů a klimatologické charakteristiky lokality Výběr termínů vhodných pro provedení testů byl proveden na základě výsledků analýzy klimatických charakteristik lokality a analýzy rozptylových podmínek, které zpracoval Český hydrometeorologický ústav v Ústí nad Labem. Základními požadavky pro volbu termínů byly: Různá roční období s absencí extrémních podmínek pro rozptyl aerosolu v ovzduší zcela vyloučena byla taková období, kdy se v lokalitě vyskytuje nejvíce dní s příliš dobrými rozptylovými podmínkami, resp. nepříznivými. Pro to, aby bylo možné ověřit rozptylový model pro tzv. nejpravděpodobnější scénář, bylo nutné testy provést nejlépe při částečně zhoršených podmínkách rozptylu, které statisticky nastávají nejčastěji (viz obr. 3). Období s rozdílnou insolací tento požadavek je důležitý z hlediska zohlednění vlivu energie slunečního záření dopadajícího na povrch. Připravovaný softwarový modul bude totiž uživateli nabízet možnost volby ročního období. Pokud možno období s nízkou mírou uplatnění termické konvekce výrazné zahřívání zemského povrchu vede ke vzniku výstupných proudů, které mohou výrazným způsobem negativně ovlivnit průběh měření. Z tohoto důvodu je nutné testy provádět mimo nejteplejší měsíce roku a v denních hodinách, kdy ještě není zemský povrch příliš prohřátý (nejlépe v dopoledních hodinách). Období s malým počtem dnů s nárazovým větrem, větrem proměnlivého směru a s co nejnižší průměrnou rychlostí větru vítr je hlavní faktor, který se uplatňuje při rozptylu vzniklého oblaku v atmosféře (viz obr. 4). Kolísání rychlosti větru a proměnlivost směru proudění je však faktor, který výraznou měrou ovlivní průběh experimentu. Díky této skutečnosti může být trajektorie postupu oblaku komplikovaná, což výrazně ztěžuje jak vyhodnocení výsledků, tak i jejich využitelnost pro validaci matematického aparátu, který je postaven na Suttonově modelu, jež uvažuje neměnné podmínky v proudění vzduchu. Nízká průměrná rychlost (cca do 3,5 m/s) je pak vhodná pro to, že za takových podmínek se oblak příliš nerozšiřuje do prostoru a koncentrace částic proto se vzdáleností od epicentra výbuchu klesá pomaleji. Tato skutečnost je důležitá pro pasivní detekci částic záchytem na terčících. 6

Při vyšších rychlostech větru jsou terčíky také výrazněji obtékány vzduchem, což snižuje účinnost záchytu částic na jejich povrchu. Vysoká relativní četnost jihozápadního až západního proudění pro získání co možná nejlepších výsledků, je nutné, aby orientace sítě korelovala s převládajícím směrem větru v této lokalitě. Síť je proto orientována ve směru JZ-SV. Období s nízkou pravděpodobností výskytu srážkové činnosti a mlh srážková činnost nebo zvýšená vlhkost vzduchu výraznou měrou ovlivní depozici částic, která však pro účely testů není zohledňována. Proto, aby nebyly výsledky zkreslovány výrazným úbytkem počtu částic tímto způsobem, je nutné provádět testy mimo období s největší četností srážek a výskytu mlh (viz obr. 5). Terén, kde je možné zajistit požadovanou výšku rostlinného pokryvu (požadovaná hodnota koeficientu drsnosti povrchu z 0 ) pro všechny testy. Pro statistické vyhodnocení úspěšných testů je nutné, aby nebyly při žádném z nich výrazněji měněny podmínky, vyjma podmínek atmosférických. Tento požadavek se vztahuje také na drsnost povrchu, která se výrazně uplatňuje při šíření oblaků těžších než vzduch. Minimální časový odstup mezi jednotlivými testy nejen z důvodu průběžného vyhodnocení, ale také pro zajištění pokrytí jednotlivých ročních období s různými atmosférickými podmínkami, je vhodné, aby minimální časový odstup mezi jednotlivými sériemi testů byl alespoň 2 měsíce. Tato výše uvedená kritéria jsou nejlépe splněna v měsících dubnu, červnu a září, což lze doložit i níže uvedenými výsledky analýz provedených Českým hydrometeorologickým ústavem. Ne všechny aspekty jsou sice splněny zcela, nicméně tyto termíny představují optimální kompromis. Obrázek 3: Charakteristika rozptylových podmínek během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ. 7

Obrázek 4: Průměrné rychlosti větru během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ. Obrázek 5: Počty dní s mlhou během roku v lokalitě letiště v Ústí nad Labem (šipky znázorňují vybrané termíny); Zdroj: studie ČHMÚ. Stopovač Výběr nosiče pro testy byl další velmi důležitou otázkou. Z analýz vyplynulo, že lidskému tělu bude působit nejvážnější problémy nosič, který je velmi malý a může do těla pronikat. Ideální velikost frakce dle vlivu na lidský organismus, bez ohledu na to, jakou látku nosič bude obsahovat, je velikost od 2 do 10 µm. Jedná se tedy o respirabilní frakci, kterou je člověk schopen vdechnout až do plicních sklípků. Tento nosič kromě toho, že musí být velmi malý, musí být navíc snadno dostupný, snadno detekovatelný a nesmí při výbuchu měnit frakci. Z tohoto důvodu byl pro testy vybrán mikromletý sklářský písek z lokality Střeleč nebo práškový, mikromletý grafit. Z ekologických i praktických důvodů, jako je např. opakování testů v krátkém sledu za sebou, byl zvolen mikromletý sklářský písek obsahujícího 99,9 % SiO 2 (CAS: 14808-60-7). Z hlediska mineralogicko petrografického se jedná o písek vyrobeného z pískovce o převažující frakci 0,1 až 0,6 mm. Pro praktické ověření spékavosti stopovače bylo za laboratorních podmínek provedeno žíhaní pěti náhodně vybraných vzorků křemenného písku. Při stanovení podmínek žíhání bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že při výbuchu by případně probíhalo suché slinování čistého 8

křemene bez přítomnosti taveniny. Lze-li počítat s počáteční teplotou tání křemene kolem 1500 o C a s tím, že slinování nastává přibližně při 0,8 absolutní teploty tání křemene, byla stanovena teplota žíhání na 1200 o C. Působení tlaků se při této zkoušce neuvažovalo. Zkoumané vzorky byly volně nasypány na podložku a umístěny do žíhací pece. Vzorky byly žíhány při stanovené teplotě v časových intervalech 1 až 5 minut. Uvedený časový interval řádově převyšoval působení teplot při výbuchu. Při porovnání snímků před a po žíhání je zřejmé, že za atmosférického tlaku nemá teplota 1200 o C žádný vliv na změnu částic křemene. Nedocházelo k žádným pevným srůstům mezi částicemi a ani k patrným deformacím na povrchu částic (viz obr. 6 a 7). Obrázek 6: Detail jednotlivých zrn písku před žíháním; Autor: Petr Dvořák. Obrázek 7: Detail jednotlivých zrn písku po žíhání; Autor: Petr Dvořák. Specifikace výbuchů Prováděné testy měly kromě samotného uvádění jemně mletého křemene do vznosu a sledování jeho rozptylu v atmosféře také za cíl ověřit, zda má druh použité výbušné slože vliv na následný průběh rozptylu vzniklého oblaku. Pro tento účel byly proto specificky vybrány vhodné trhaviny, které se lišily ve sledovaných parametrech, především pak v detonační rychlosti. Tato veličina totiž určuje rychlost rozletu materiálu uváděného do vznosu, což může mít v konečném důsledku vliv na tvar vzniklého oblaku. Dalším parametrem, který bylo nutné při výběru vhodné trhaviny také zohlednit, bylo výbuchové teplo. Pro minimalizaci vzniku aglomerátů je nutné, aby bylo co nejnižší, tj. aby nedocházelo ke spékání částic a vytváření tak větších celků. Tato skutečnost by totiž výraznou měrou ovlivnila průběh testů, protože by tak došlo ke znatelnému úbytku množství materiálu, který by se v podobě oblaku šířil přes polygon, na kterém byly rozmístěny detekční body. Jelikož není snadné určit množství, které by tímto nežádoucím procesem bylo vyloučeno z rozptylu v atmosféře, potažmo hmotnost materiálu tvořícího vzniklý oblak, je zjevné, že tento parametr je značně důležitý. 9

Výběr výbušniny by měl zohledňovat také požadavky na bezpečnost práce. Z tohoto ohledu jsou nejvhodnější zejména trhaviny s nižší detonační rychlostí a nižším výbuchovým teplem. Vybrané charakteristiky nejpoužívanějších průmyslových trhavin jsou uvedeny v tabulce 1. Tabulka 1: Vybrané charakteristiky nejpoužívanějších průmyslových trhavin. Název trhaviny DAP 1A PERMONEX V 19 PERMON EXTRA 18 PERUNIT 20 DANUBIT 1 DANUBIT GEOFEX SEMTEX 1A SEMTEX P 30 SEMTEX 10 Druh trhaviny a její konzistence povrchová sypká skalní sypká skalní sypká skalní plastická skalní plastická speciální plastická speciální plastická speciální tvrdé desky speciální plastická SYNTHESIT V 18 důlně bezpečná sypká HARMONIT VESUVIT TN důlně bezpečná poloplastická Hustota nálože (g/cm 3 ) Detonační rychlost (m/s) 0,95 3 000 3 768 1,0 4 800 4 086 1,35 3 900 2 931 1,48 5 600 4 668 1,45 5 000 4 396 1,55 6 400 4 459 1,4 7 300 4 980 1,3 2 500 1 591 1,4 7 200 5 030 1,05 3 800 3 349 1,1 1 900 2 093 speciální sypká 1,7 2 050 3 050 Výbuchové teplo (kj/kg) Po provedené analýze výše uvedených vlastností byly pro provádění testů vybrány trhaviny: SEMTEX 1A, Semtex P 30, Ostravit C a Permon 10. Stanovení konstrukce výbušného systému Pro základní pohled na sestavení nálože s ohledem na slinování je nutno zohlednit skutečnost s působením tlakového účinku na malých vzdálenostech (do 10 poloměrů nálože), který je způsoben hlavně zplodinami výbuchu, ve větších vzdálenostech od nálože pak rázovou vlnou. Nutnost snížení tlakového efektu výbuchu na křemenný písek lze alespoň z části řešit zamezením vlastního kontaktu trhaviny s pískem. Vzdálenost písku od trhaviny může být zajištěna různými obaly (papírová krabice, karton, měkký plast apod.) nebo i sypkou látkou 10

jako je například chlorid sodný ve slabé vrstvě. Pro účely terénních testů byly využívány převážně kartony nebo polyethylen. Celý výbušný systém byl tedy řešen jako vrstevnatá nálož, kdy trhavina byla oddělena od křemenného písku přepážkou s tím, že celý systém byl bez pevného obalu (viz obr. 8). Důležitou součástí systému je také dostatečně masivní, pevná podložka, která umožní využít maximum energie vzniklé při explozi pro uvedení písku do vznosu. Pro tento účel byla použita dvou až třívrstvá litinová podložka (viz obr. 9), která poměrně dobře odolávala výbuchu používaných náložek (podle typu trhaviny byly používány náložky o hmotnostech 0,5 kg až 3 kg), ačkoli se po výbuchu vždy zdeformovala středově centrovaným průhybem (viz obr. 10). Obrázek 8: Výbušný systém připravený k explozi; Autor: Michaela Havlová. Obrázek 9: Výbušný systém před umístěním křemenného písku; Autor: Michaela Havlová. 11

Obrázek 10: Epicentrum po provedeném výbuchu; Autor: Michaela Havlová. Pokračování v příštím čísle časopisu JOSRA. 12

1.2. K PROBLÉMU MULTIDISCIPLINÁRNÍHO POJETÍ BOZP TO MULTIDISCIPLINARITY OF OCCUPATIONAL SAFETY AND HEALTH BRANCH PhDr. Oldřich Matoušek Abstrakt Článek je věnován tématu, kterým je diskuse nad současným pojetím BOZP z hlediska odborného systémového přístupu. Autor předkládá stručnou rekapitulaci historického vývoje vědění o lidské činnosti a jejího vlivu na zdraví člověka. Lze tak získat obrázek o postupném rozvoji v této oblasti, ze které se zrodila dnes samostatná vědní disciplína hygiena práce. Autor zmiňuje také pojem kultura bezpečnosti, který dává do kontextu s předkládaným tématem a v části věnované popisu jednotlivých typů pracovních systémů blíže presentuje některé její prvky. Klíčová slova: BOZP, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pracovní systémy, multidisciplinární přístup, úvahy Abstract The article deals with a discussion on today s OSH concept viewed from an expert system approach. The author puts forward a brief recapitulation of the historical development of knowledge on man s activities and their influence on human health. It seems to find out a picture on progressive development in this area, from which an individual scientific discipline occupational hygiene has originated. In the context of the investigated subject the author also mentions a concept of safety culture. In the section describing particular types of the working systems a number of elements of safety culture are presented in more detail. Keywords: OSH, occupational safety and health, workind systems, multidisciplinarity Úvod V letošním roce začíná vycházet nový časopis Journal of Occupational Safety Research and Applications. Je zaměřen na přenos a sdílení nejnovějších poznatků z teorie a praxe (výzkum a aplikace) v multidisciplinární oblasti, jakou představuje bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP). Činnosti a snahy, včetně normativních opatření, jejichž cílem je vytváření takových pracovních podmínek (kultury bezpečnosti), při nichž jsou rizika pracovních úrazů, nemocí z povolání a dalších zdravotních poškození, včetně stresogenních faktorů, buď zcela odstraněna, nebo alespoň snížena na ekonomicky únosnou míru, jsou v angličtině označovány jako Industrial (occupational) health and safety, ve francouzštině Securité du travil, v němčině jako Arbeitsschutz, v ruštině Bezopasnost truda. Mezi první průkopníky, kteří se zaměřili na vliv určitých profesí či činnosti na zdraví, patří řecký lékař a filosof Hippokrates (460 380 př.n.l.). Ve spise Corpus Hippocraticum o vlivu prostředí na organismus mimo jiné uvádí, že je mnoho povolání, jež jsou spojena 13

s rozmanitým ohrožením zdraví a tudíž je nutné u každého nemocného zjistit, jaké povolání vykonává. Švýcarský lékař, přírodovědec a filosof Paracelsus (1493 1541) studoval mimo jiné účinek různých chemických látek na člověka, prosazoval celostný pohled na člověka a význam osobnosti. Německý lékař G. Agricola (1494 1555) je autorem dvanáctisvazkového díla o hornictví a hutnictví, v němž podrobně zkoumal účinky práce na člověka v těchto odvětvích a formy poškození zdraví. Počátky oboru hygieny práce jako samostatné medicínské discipliny spadají do druhé poloviny 19. století, která sehrála rozhodující úlohu v oblasti vlivu faktorů prostředí na člověka. Současně dochází k uplatnění poznatků oboru fyziologie práce, která se zaměřuje na stanovení limitů přijatelnosti pracovní zátěže, jako je tělesná námaha, energetický výdej, stanovení fyziologicky vhodných pracovních poloh a pohybů, režimu práce a odpočinku atd. K doplňujícím oborům, jejichž poznatková základna se v období po 2. světové válce výrazně rozšířila a prohloubila právě v souvislosti s pracovními aktivitami, patří psychologie práce (např. otázky kapacity při detekci a interpretaci zrakových a sluchových informací, aktivace vyšší nervové činnosti (paměť, představivost, rozhodování, kognitivní procesy, adaptabilita, zátěžová tolerance, funkce motivátorů včetně vlivu sociálního klimatu na výkonnost atd.). Významné jsou dále poznatky z oblasti statické a dynamické antropologie. Záměr chápat studium pracovní činnosti jako fenomén vyžadující nový přístup vycházející z požadavku součinnosti či kooperace řady oborů, podnítil vznik tzv. vědy o práci. Jejími propagátory byli zejména psychologové v Německu v období mezi první a druhou světovou válkou. Byli to např. F. Gieze, autor publikace Handbuch der Arbeitswissentschaft (1925 1932), O. Lipmann Lehrbuch der Arbeitswissentschaft (1932) a další. Vědu o práci chápou jako vědu o podmínkách (určujících faktorech) práce a symptomech připravenosti (pohotovosti) k výkonu. Ve výčtu faktorů jsou mimo jiných uvedeny faktory věcné tj. pracovní klima, osvětlení, akustické podmínky, uspořádání pracovního místa atd. Problémy lidské práce včetně ochrany života a zdraví nelze studovat z úzkého, izolovaného pohledu jednoho faktoru a jedné disciplíny. V pracovním systému je chápán člověk jako biologická jednotka, jehož reakce a jednání nemůže být plně pochopeno bez vztahu k ostatním složkám a podmínkám pracovního systému. To předpokládá součinnost více oborů, přičemž, který oborový přístup bude dominantní, záleží na povaze studovaného problému. Potřeba syntetizujícího pohledu na pracovní činnost prostřednictvím volně spojených oborů vznikla v průběhu druhé světové války v souvislosti s obrannými a útočnými vojenskými systémy, jejichž dramatický rozvoj kladl mimořádné požadavky na práci s nimi. V této souvislosti se ukázalo, že je nutné rozšířit poznatky o člověku, o jeho výkonové kapacitě, zvládání mimořádných situací, spolehlivosti atd. Po druhé světové válce byly získané zkušenosti doplněny a v jistém ohledu transponovány do oblasti pracovních činností v nejrůznějších odvětvích. Vznikla tak ergonomie jako multidisciplinární obor (nebo snad věda), sjednocující tradiční obory. Nově vytvořený název (ergonomie) vznikl spojením řeckých pojmů ergo = práce a nomos = zákon. Podle Encyclopaedia of Occupational Health and Safety (ILO) je pojem ergonomie užíván jednak jako označení oblasti vědeckých a technických znalostí ve vztahu k člověku a jeho práci, jednak jako ukazatele, jak jsou tyto znalosti využívány k dosažení vyšší úrovně vzájemné adaptace mezi člověkem a jeho prací z humanitního (zdravotního) i z ekonomického hlediska (produktivita práce). Ve starších publikacích Mezinárodní organizace práce je ergonomie lapidárně vyjádřena sloganem: Ergonomics = making work human. 14

Pracovní systémy a BOZP Pracovním systémem se rozumí systém skládající se z osoby (osob), pracovních prostředků (nástroje, stroje a různá technická zařízení), jejichž součinností (interakcí) v rámci pracovního procesu je splněn určitý pracovní úkol v daném prostředí a za okolností daných úkolem (ČSN ISO 6385 83 3510). Jeho komponenty tj. člověk stroj prostředí a jejich vzájemné vztahy a ovlivňování jsou chápány jako elementy adaptivního systému, přičemž interakce mohou být značně složité, mohou být kladné i nežádoucí. Např. mohou rozšiřovat a prohlubovat profesionální způsobilost, získání nových znalostí a dovedností, příznivě ovlivňovat pracovní kapacitu, seberealizaci a spokojenost. Na druhé straně mohou být příčinou různých pracovních stresorů, porušení duševní rovnováhy, tělesné a duševní únavy (lokální, celkové, chronické), příčinou nežádoucích situací a okolností, jejichž důsledkem je vznik pracovního úrazu, poškození zdraví, narušení funkcí biologických systémů (změny vegetativních procesů), profesionální onemocnění apod. Typy pracovních systémů a jejich možný vliv na BOZP Práce s nástrojem bez použití jiného zdroje energie, tj. pouze lidské. Jde o elementární formu vztahu člověk ruční nástroj, nářadí apod., jehož efektivnost je z hlediska dosahovaných účinků relativně malá. Je to nejjednodušší typ pracovního systému. Nástroje jsou většinou jednoúčelové, pracovní úkony (pohyby) se opakují a výsledek je ovlivněn relativně stabilními, opakovanými pohybovými stereotypy horních končetin a požadavky na vizuálně motorickou koordinaci. Pracovní prostředí je touto činností jen minimálně ovlivňováno. BOZP: Zvýšený (nežádoucí) podíl statické práce, jednostranné přetížení stále stejných svalových skupin, často nefyziologická pracovní poloha, výskyt lokální únavy, přetížení pohybového aparátu, vznik otlaků (traumat) ruky v důsledku nevhodných (neergonomických) tvarů úchopových částí nástrojů a jiných ručních pomůcek. Drobná zranění nástrojem. Práce s nástrojem s vnějším přívodem energie. Složitější vztah vyžadující určité znalosti při používání elektrických a pneumatických nástrojů. Efektivnost je ve srovnání s předcházejícím typem větší. Pohybové stereotypy se často mění, zatěžují horní končetiny včetně malých svalových skupin a při neobvyklých pracovních polohách např. v omezeném prostoru, v různých výškách apod., vyžadují zaujímání různých pracovních poloh. BOZP: Lokální i celkové přetížení hybného aparátu při nefyziologických polohách. Riziko přenosu lokálních vibrací na horní končetiny případně na celé tělo, zasažení elektrickým proudem, tlakovým vzduchem, hlučnost, případně prašnost. Stacionární stroj či strojní zařízení. Jde o pracovní systém, kde vztah mezi obsluhou a pracovním prostředkem je složitější. Vyžaduje nejen určité pohybové stereotypy, ale klade též nároky na percepci a identifikaci informačních zdrojů (přímých i zprostředkovaných sdělovače), na odborné znalosti při seřizování stroje, měření výstupů, dodržování pracovního postupu při výměně (montáži) přídavných zařízení jako jsou upínací přípravky, dělící hlavy apod. BOZP: Většinou trvalá pracovní poloha v stoji (přetížení hybného aparátu). V hromadné a sériové výrobě (časté zásobování a odebírání obrobků), jednostranné a dlouhodobé přetížení různých svalových skupin, monotonie. Mechanická a energetická rizika v důsledku odletu třísek, zachycení rotujícími částmi stroje, uvolnění (pád) části stroje, materiálu, kluzká podlaha, omezený pracovní prostor, nepořádek, zasažení elektrickým proudem, přímý styk se škodlivými látkami (chladící media), nevhodná umístění ovládačů požadované síly. Celkové a místní osvětlení se zřetelem na zrakové nároky, viditelnost míst přímo zrakem sledovaných, 15

umístění, rozlišitelnost a čitelnost sdělovačů, tvarová rozlišitelnost ovládačů, ovzduší (znečištění) v důsledku prašnosti, aerosolů apod. Poloautomatické a automatické stroje a zařízení. Pracovní systémy s částečně či s úplným programováním strojních i mezioperačních úkonů a operací samočinně probíhajících, NC stroje (numeric control stroje řízené počítačem). Jsou to většinou specializovaná technická zařízení, jejich různé sestavy jako např. obráběcí linky, případně linky na výrobu balení různých výrobků. Podstatně jsou zvýšeny požadavky na kvalifikaci, odborné znalosti a zkušenosti na seřízení a kontrolu (programování). Do této skupiny lze zařadit též různé typy manipulátorů, průmyslových robotů při montáži složitých výrobků, povrchové úpravě dílců apod., vybavené senzory a zpětnou vazbou. BOZP: Omezení vstupu a zásahu do systému tj. rizika z mechanických příčin (kryty, zástěny, signalizace), hlučnost, únik škodlivých aerosolů do ovzduší např. u svařovacích robotů, při lakování a úpravě povrchů včetně záření. Pásová výroba montážní linky. Typickým znakem je rozdrobenost pracovních úkolů na krátké časové úseky a jejich neustálé opakování, kdy pracovní tempo je dáno rychlostí pohybu pásu či dopravního zařízení. Při montáži drobných výrobků, jejich balení apod. jde o činnosti vykonávané trvale vsedě, často spojených s nežádoucí polohou horní části trupu a s přetěžováním svalových skupin (ruky a paží). Montáž velkých celků např. spotřební elektroniky, dopravních prostředků apod. výrazně zvyšuje nároky na pohybový systém, někdy též fyzickou námahu a zaujímání nefyziologických pracovních poloh, např. práce v předklonu, v různých pracovních výškách, v podřepu apod. Ve většině případů jde o nepřetržitý provoz. BOZP: Monotonie, riziko vzniku onemocnění kloubů, šlachových úponů a svalů horních končetin. Rychlost pohybu dopravníku se zřetelem na výkonnost, časový tlak. Způsob rotace pracovních směn, noční směny, střídání pracovníků na jednotlivých pozicích. Mechanická rizika různého typu. Hluk a osvětlení. Dálkové kontrolované a řízené systémy (velíny, dozorny, řídící centra apod.). Požadavky na tělesnou zdatnost, fyzickou zátěž a pohybový systém jsou zanedbatelné. Zvýšené až vysoké nároky na psychické funkce jako jsou kognitivní procesy (detekce a interpretace různým způsobem kódovaných informací používání počítačů, rozhodovací procesy na základě různých kritérií, operativní a dlouhodobá paměť, představivost atd.). Racionální uvažování, odolnost a stabilita chování při mimořádných stavech systému (poruchy, havárie). BOZP: Celkové uspořádání a vybavení pracoviště. Viditelnost, čitelnost a jednoznačnost zrakových informačních zdrojů (soustavy scelovačů, technologická schémata, tabule, signalizace poruch atd.). Způsob přípravy a ověřování způsobilosti, nácvik havarijních postupů. Rotace pracovních směn. Osvětlení, ovzduší, komunikace s technologicky souvisejícími pracovišti, s venkovní obsluhou. Velkoplošná kancelářská pracoviště. Jsou to nově budovaná pracoviště nebo rekonstruované prostory v budovách, které předtím sloužily jinému účelu. Motivem k jejich zřizování jsou jednak důvody ekonomické (určité snížení nákladů), jednak představa, že se zvýší produktivita a efektivnost práce. Do této skupiny pracovních systémů patří např. výpočetní střediska, zpracování různých dokladů stejného typu, poskytování informací zákazníkům, nabídkové služby atd. Typickým znakem je větší počet stejně vybavených jednotlivých pracovních míst, většinou pracovní stůl, sedadlo, monitor. Při nesplnění hygienických požadavků na pracovní prostředí se může jednat o budovy, mající nežádoucí důsledky na pracovní pohodu a o výskyt objektivních příčin zdravotních potíží. To je případ tzv. syndromu nemocných budov sick building syndrom. Zdravotní potíže se nejčastěji týkají zrakových 16

funkcí (trvalé sledování monitorů), ovzduší a mikroklimatických podmínek (čistota, proudění, vlhkost vzduchu, průvan, nevhodná teplota). Z psychologického hlediska pocit ztráty soukromí, připoutanost k pracovnímu místu, trvalý dozor a další. BOZP: Plošné a výškové rozměry prostoru kanceláře, u klimatizovaných kanceláří funkce klimatizačního systému (množství přiváděného hygienicky nezávadného vzduchu, regulace proudění a teploty vzduchu), údržba a kontrola. Prašnost a mikrobiální znečištění, osvětlení (odrazivost ploch, intenzita), svítidla (umístění, jasy, reflexy), rušivé účinky hluku. Pracovní pojíždějící stroje a zařízení jsou v jistém smyslu též pracovní systémy. Do této skupiny lze zahrnout zemědělské, stavební a silniční stroje, jeřáby, prostředky vnitrozávodové dopravy atd. Společným znakem většiny je řídící kabina s nezbytným vybavením pro daný účel. BOZP: Rozměry kabiny (přístup, únik), umístění ovládačů a scelovačů, vnucená pracovní poloha, riziko celotělového přenosu vibrací, výfukové plyny, kouř, klimatické vlivy, riziko převrhnutí (ochranné konstrukce ROPS), pracovní úrazy (připojování přídavných agregátů) při poruchách apod. Závěr Z uvedených příkladů pracovních systémů vyplývá, že v každém z nich mohou být různé typy ohrožení, či vznikat nežádoucí události, které je nutno identifikovat a hodnotit jejich závažnost. Rizikovým faktorem mohou být určitě konstrukční vlastnosti pracovních prostředků, vlastnosti energií, materiálu, chemických látek atd., vlastní technologický proces, okolnosti a podmínky ztěžující bezpečný výkon. Těmito podmínkami se rozumí např. omezený prostor pro práci, práce ve výškách, nevhodné typy ručních nástrojů, ruční manipulace s těžkými břemeny, hluk, vibrace, mikroklima, záření atd. Většinou dochází ke kombinovanému (společnému působení rizikových faktorů povahy fyzikální, chemické, biologické, psychologické, které působí současně nebo následně na organismus např. v souvislosti se zvýšenými nároky na energetický výdej, na mentální a senzorické procesy, na imunitní systém atd. Důležité jsou např. kombinované účinky některých chemických látek. Jejich některé kombinace zesilují účinek (agravují). Známý je poznatek působení celotělových vibrací a značné hlučnosti, což představuje účinek aditivní, překročení limitů mikroklimatu a hlučnosti, limitů přípustnosti hmotnosti břemen (energetického výdeje) a prašnosti, hlučnosti jsou dalšími příklady. V praxi se často setkáváme s tím, že v případech různých šetření na pracovištích je problém BOZP formulován izolovaně, bez ohledu na další pracovní podmínky a tudíž k jeho řešení je povolán odborník např. hygienik, fyziolog, psycholog. Výsledky jejich šetření a měření s použitím specifických metod používaných v tom či onom oboru mohou být sice užitečné, nicméně by bylo vhodnější např. problém hlučnosti posuzovat v širších souvislostech a nikoliv jako zjednodušenou souvislost: příčina následek. Víceoborový přístup, systémový způsob hodnocení úrovně BOZP vyžaduje většinou kooperaci pracovníků příslušných oborů a globální pohled na daný problém. Systémové, globální, integrované řešení problémů v BOZP jak v konkrétních provozních podmínkách, tak v metodice konstruování, projektování nových pracovišť nepochybně přispívá ke zvýšení kultury práce a k ochraně života a zdraví. 17

1.3. KULOVÝ STEREO TEPLOMĚR NOVÝ PŘÍSTROJ VYVINUTÝ VE VÚBP PRAHA GLOBE STEREOTHERMOMETER A NEW INSTRUMENT DEVELOPED IN OCCUPATIONAL SAFETY RESEARCH INSTITUTE IN PRAGUE Miloslav V. Jokl 1, Stanislav Malý 3, Zdeněk Jirák 2, Hana Tomášková 4, Daniel Šebesta 1 1 Czech Technical University, Prague, miloslav.jokl@fsv.cvut.cz 2 University of Ostrava,zdenek.jirak@osu.cz 3 Occupational Safety Research Institute, Prague,malys@vubp-praha.cz 4 Institute of Public Health in Ostrava,hana.tomaskova@zuova.cz Abstrakt Dle EN ISO 7730 je předepsáno hodnocení RTA (t ra -t rb ). Měření bylo provedeno v analytickém zařízení vnitřního klimatu. Bylo potvrzeno, že nový nástroj, tj. stereoteploměr, který byl vyvinut ve výzkumném týmu Dr. Malého, může být pro tento účel aplikován. Je to koule o průměru 15 cm, která je rozdělena do šesti segmentů; plošná teplota každého segmentu se nazývá stereoteplota (t stereo ). Průměrná hodnota všech šesti stereoteplot je rovná teplotě koule (t g ). Asymetrie sálavého tepla může být vyčíslena z rovnic (6), (7) a (8) a z obrázku č. 7. Stereoteploměr je vyráběn SIPOCH, s.r.o. Praha. Tato společnost vyvíjela rovněž elektroniku a příslušnou techniku tohoto nástroje (Ing. L. Vajner). Tento příspěvek představuje novou metodu hodnocení asymetrie sálavého tepla. Klíčová slova: sálavé teplo, tepelná zátěž, komfort, stereoteploměr Abstract According to EN ISO 7730 the estimation of RTA (t ra -t rb ) is prescribed; it has been measured by Indoor Climate Analyzer of Bruel and Kjaer. It was proved that a new instrument, globe stereothermometer, developed in Malý s research group, can be applied for this purpose.it is a globe of 15cm in diameter divided into 6 segments; the surface temperature of each segment is called stereotemperature (t stereo ). The mean value of all six stereotemperatures equals to globe temperature (t g ). Radiant Temperature Asymmetry can be estimated from equations (6),(7)and (8) and from Fig. 7.Stereothermometer is produced by SIPOCH Ltd. Prague. The company also developed electronics and technology of the instrument (dipl. Ing. L. Vajner). This paper introduces new method for radiant temperature asymmetry estimation. Keywords: radiant temperature asymmetry, local comfort criteria, thermal comfort 18

Figure 1. One side irradiation at the workplace from the window Introduction The so called Radiant Temperature Asymmetry (RTA) is the recommended criterion for nonuniform thermal load on human body, e.g. from radiating window (Fig. 1), heated floor, heated or cooled ceiling, the workplaces at furnaces in iron and glass works, by the standard EN ISO 7730. It is valid for three categories A, B, C depending on various predicted percentage of dissatisfied people (PPD): A is the most comfortable, for the lowest PPD, C for the highest PPD. An example of prescribed values of RTA is presented in Tab. 1 (Tab. A4 EN ISO 7730) (JOKL, 2002)(PETRÁŠ [et al.], 2004). Table 1. RTA by EN ISO 7730:2005 Radiant Temperature Asymmetry - RTA Category Warm ceiling Cool wall Cool ceiling Warm wall A < 5 < 10 < 14 < 23 B < 5 < 10 < 14 < 23 C < 7 < 13 < 18 < 35 The estimation of RTA up to now RTA is measured up to now by Indoor Climate Analyzer type 1213, Bruel and Kjaer, Denmark. There is a special sensor for this purpose with this instrument, so called RTA (Radiant Temperature Asymmetry) transducer MM 0036 (Fig. 2), By means of PT100 radiant heat is estimated coming from two opposite sides A and B: surface temperatures t ra and t rb of a small plane are measured and their difference (t ra - t rb ) is the RTA. 19

Figure 2. RTA transducer (MM 0036) of Indoor Climate Analyzer from Bruel and Kjaer A new way of RTA estimation It is based on a new instrument application, the so called globe stereothermometer. Principle of stereothermometer First have a look at an ordinary globe thermometer (GT). There is a big difference in success of GT and other instruments, developed for the same purpose: GT is used from the year 1923 continuously as a part of many national standards, government directives and hygienic 20

prescriptions. There is a simple reason for it: GT does not try to be a model of human body, it is only a part of human body thermal equilibrium equation, operative temperature can be substituted by globe temperature. Of course, globe temperature includes exactly only air and radiant temperature thus as a criterion of human comfort the relationship on other factors must be taken into account, on air velocity and humidity, clothing, activity, adaptation and exposure time. What is valid for the whole GT can be written approximately also for a part of it, for its segment. For GT of 15cm in diameter six segments have been proved quite satisfactory (originally 18 segments were tested). The surface temperature of each segment is called stereotemperature, i.e. the mean value of all six stereotemperatures equals globe temperature. For the scheme of instrument see Fig. 3 and Fig. 4 there is a photo. It is produced by SIPOCH Ltd. Prague. The company also developed electronics and technology of the instrument (dipl. Ing. L. Vajner). Supposing a) the equality of heat transfer coefficients for irradiated and non-irradiated segment, b) the stereotemperature of non-irradiated segment equals globe temperature, the simple equation based on segments heat balance can be derived where t ra - t rb RTA [ C] t stereo stereotemperature, i.e. temperature of exposed segment [ C] t g globe temperature [ C] h c heat transfer coefficient by convection [W -1.m 2.K] h r heat transfer coefficient by radiation [W -1.m 2.K] These equations cannot be applied in practice because the calculation of heat transfer coefficients is a difficult problem. Therefore the experimental estimation of equations is necessary. Experimental estimation of the relationship between RTA and the difference stereotemperature minus globe temperature The impact of vertical and horizontal surface has been tested in the climatic chamber (dimensions 3x2x2 m) (Fig. 5). Keeping globe temperature constant 24 C the temperatures of the vertical surfaces was chosen 14, 19, 24, 29, 34 a 44 C,the temperatures of the horizontal surfaces 45, 53 a 58 C (Tab. 2). Tab. 2 Conditions in climatic chamber Vertical radiant surface Horizontal radiant surface Exp. t g t ra Δ t ra- t g Exp. t g t ra Δ t ra- t g Exp. t g t ra Δ t ra- t g W/m 2 No. ( o C) ( o C) ( o C) No. ( o C) ( o C) ( o C) No. ( o C) ( o C) ( o C) 1 24 24 0 4 24 29 +5 7 24 45 21 100 2 24 14-10 5 24 34 +10 8 24 53 29 150 21

Figure 5. Measurements in climatic chamber, where 1. vertical warm radiant panel, 2. vertical cool radiant panel, 3. radiant temperature, 4. stereothermometer, 5. air velocity, 6. globe thermometer Vernon-Jokl, 7. direction of air flow, 8. ceiling radiant panel, 9. control room window, 10. entrance. RTA, t ra, t rb, air flow velocities( chosen 0.25 m/s, 0.5 m/s a 1.0 m/s) air temperatures, relative air humidities were measured by Indoor Climate Analyzer Type 1213(Bruel and Kjaer) respecting EN ISO 7726. The stereotemperatures t stereo (the temperature of the exposed segment) and globe temperature were measured by stereothermometer. The results are presented in Fig. 6 a 7. The temperature t ra (temperature of the irradiated plane side) against the stereotemperature (temperature of the irradiated segment) for three velocities (0.25 m/s, 0.5 m/s and 1.0 m/s) is presented in Fig. 6. Correlation coefficients are high (R 2 =0.9797 up to 0.9908), thus the graph can be applied to practice for the estimation of t ra on the basis of measured stereotemperature t ra = 3.4153 t stereo -57.004 [ C] for v=0.25 m/s (3) t ra = 4.14 t stereo -74.971 [ C] for v=0.5 m/s (4) t ra = 5.46 t stereo -108.33 [ C] for v=1.0 m/s (5) RTA (=t ra - t rb ) depends on the difference stereotemperature minus globe temperature (t stereo minus t g ), see Fig. 7.and following equations: t ra -t rb = 3.6242(t stereo t g ) 0.5098 [ C] for v=0,25 m/s (6) t ra -t rb = 4.3807(t stereo t g ) 1.3907 [ C] for v=0.5 m/s (7) t ra -t rb = 5.1507(t stereo t g ) 0.2010 [ C] for v=1.0 m/s (8) 22

Figure 6. Relationship t ra =f(t stereo ) for various v from experiments Figure 7. Relationship RTA = t ra -t rb = f(t stereo -t g ) from experiments. Discussion The estimation of RTA has been possible only by Indoor Climate Analyzer (Bruel and Kjaer) up to now. The instrument is highly sophisticated and thus expensive. A new instrument, globe stereothermometer, can be also used for this purpose being much more simple and thus cheaper. Electronics and technology of this instrument was also a problem; being solved enough is now produced professionally by SIPOCH Company. 23

Conclusion The new instrument - globe stereothermometer is a globe of 15cm in diameter divided into 6 segments; the segments temperature is called stereotemperature. Based on measurements in climatic chamber it has been proved that instrument allows estimation of RTA from the difference t stereo minus t g, see Fig.7 and equations (6),(7)and(8). References EN ISO 7726. Ergonomics of the thermal environment-instruments for measurements of physical quantities. 1998. EN ISO 7730. Ergonomics of the thermal environment Analytical determination and interpretation of thermal comfort using calculation of the PMV and PPD indices and local comfort criteria. 2005. JIRÁK, Z.; JOKL, M. V., ŠEBASTA, D.; TOMÁŠKOVÁ, H., BERNATÍKOVÁ, Š.; MALÝ, S. 2007. Use of Globe Stereo Thermometer for Evaluation of Irregular Radiation Load. Central European Journal of Public Health, 2007, Supplement, vol. 15 (JHEMI vol. 51), p. S24. JOKL, M. V. 1966. The way of infrared heat load estimation over the human body surface.in Cech, Patent No. 117894, Prague. JOKL, M. V.; TŮMA, V. 1988. Directional globe thermometer. In Czech.Patent No.236203.Prague. JOKL, M. V. 1990. The stereothermometer: A new instrument for hygrothermal constituent nonuniformity evaluation. ASHRAE Transactions 96, 1990, No. 3435, p. 13-18. JOKL, M. V. 1991. Feuchtemessung nach Kunstkopf : prinzip. Heizung-Luftung- Haustechnik, 1991, vol. 42, no. 1, p. 27-32. JOKL, M. V. 1991. Stereoteploměr : nový přístroj pro hodnocení nerovnoměrnosti tepelněvlhkostní konstituenty prostředí. Československá hygiena, 1991, vol. 36, no. 1, p. 14-23. JOKL, M. V. 2002. Health Residental and Working Environment. Prague : Czech Academia, 2002. JOKL, M. V.; VAJNER, L. 2003. Globe Thermometer : Useable Pattern No. 13547. Written down 1.8.2003. Owner VÚBP Prague. PETRÁŠ, D., KOUDELKOVÁ, D.; KABELE, K. 2004. Hydronic and Electrical floor Heating. Bratislava : Czech. Jaga,, 2004. 24

1.4. SYSTÉMY MANAGAMENTU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI PODLE POŽADAVKŮ NORMY BS OHSAS 18001:2007 V KONTEXTU INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ OCCUAPATIONAL HEALTH AND SAFETY MANAGEMENT SYSTEMS IN ACCORDANCE WITH BS OHSAS 18001:2007 IN THE CONTEXT OF INTEGRATED MANAGEMENT SYSTEMS Ing. Šárka Horehleďová 1 1 Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, 11652 Praha 1, Oddělení prevence rizik a ergonomie, horehledova@vubp-praha.cz Abstrakt Bezpečnost při práci a pracovní pohoda zaměstnanců velmi úzce souvisejí s organizací a řízením podniku. Dobře fungující manažerský systém vždy přináší nejen užitek, a to jak v efektivitě či produktivitě vykonávané práce, ale významnou měrou se promítá také do míry pracovní úrazovosti. V tomto směru proto moderně smýšlející podniky zavádějí systémy managementu, které si nechávají certifikovat u akreditovaných společností. V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví se jedná o systém managementu BOZP, který se zavádí podle požadavků normy OHSAS 18001 a je už i u nás pro tuto problematiku jedním z nejčastěji implementovaných. Tato norma v loňském roce prošla novelizací, která posunula systém managementu BOZP ještě blíže k filozofii norem ISO 14001 a ISO 9001. Tento příspěvek se proto zabývá nejen pojednáním o těchto změnách, ale také jednou z možností integrace systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a systémy environmentálního managementu. Tento článek byl zpracován v rámci řešení Výzkumného záměru VÚBP, v.v.i. 2006 2010, projekt č.1: Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním systému. Klíčová slova: OHSAS 18001, systém managementu BOZP, bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), integrace Abstract Occupational safety and employees work well-being are very closely connected with organisation and management of the company. Well operating management system always brings not only benefits in the effectiveness or productivity, but also significant effect in the work accident rate. That is why companies implement management systems with certificates from accredited institutions. It is the occupational health and safety management system in accordance with BS OHSAS 18001:2007 and it is one of the most often implemented management systems in this field. This standard was amended last year and this action advanced occupational health and safety management system closer to philosophy of standards ISO 14001 and ISO 9001. That is why this contribution deals not only with these 25

changes, but also with some possibility for integration of occupational health and safety management system and management system for quality and environment. This article was prepared within the frame of Research Project of Occupational Safety Research Institute 2006 2010, project part Nr. 1: Human work well-being and reliability in the work system. Key words: OHSAS 18001, occupational heath and safety management system, occupational heath and safety, integration Úvod V historii bezpečnosti práce je zásadními změnami a mnohými zvraty ve vlastním vývoji poznamenáno především uplynulých padesát let. Vznik a rozvoj problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) je spojen především s průmyslovou revolucí; významné změny však nastaly po druhé světové válce, kdy došlo ve světě k výraznému urychlení rozvoje průmyslu a technologií. Prudký rozvoj průmyslu byl provázen vysokou pracovní úrazovostí. Důvodem byly nedostatečné zkušenosti a příprava pracovníků, což úzce souviselo se zaváděním nových technologií, koncentrací výroby, výstavbou nových, rozsáhlejších a efektivnějších podniků. Z toho časem vyplynuly nové nároky na bezpečnost a spolehlivost provozu. První systematický a moderní pokus o formulování systému k řízení aspektů BOZP vznikl ve Velké Británii, kde bylo v r. 1993 vydáno doporučení HS(G) 65 (Successful health and safety management), které bylo v r. 1996 transformováno do normy BS 8800 (Occupational health and safety management systém) [1]. Tato norma znamenala důležitý posun v oblasti řízení BOZP, avšak neumožňovala certifikaci systému managementu. To byl také jeden z důvodů, proč byla v roce 1999 vydána mezinárodně uznávaná specifikace OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assessment Series), která stanoví požadavky na systém managementu BOZP, podle nichž lze zavedený systém posuzovat a certifikovat. Doprovodným dokumentem je OHSAS 18002:2000 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci směrnice pro zavádění OHSAS 18001 [3], která cituje specifické požadavky OHSAS 18001 a poskytuje potřebné návody k jejich implementaci do praxe. V druhé polovině roku 2007 byla vydána norma BS OHSAS 18001:2007, která novelizuje specifikaci OHSAS 18001:1999. V březnu 2008 byl následně vydán český překlad této normy ve formě ČSN OHSAS 18001:2008 Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Požadavky. Novelizace OHSAS 18002:2000 se v současné době připravuje a předpokládá se rovněž vydání jejího překladu formou ČSN v následujícím roce. Přechodné období pro zavedení systému managementu BOZP podle požadavků normy OHSAS 18001:2007 bylo stanoveno do 1.7.2009, kdy končí platnost specifikace OHSAS 18001:1999. Do této doby by tedy měly organizace implementovat nově stanovené požadavky na systém managementu BOZP, pokud chtějí obhájit jeho certifikaci. Změny v systému managementu BOZP v návaznosti na novelizaci OHSAS 18001 Jedním z cílů novelizace OHSAS 18001 bylo přiblížení struktury normy OHSAS struktuře norem ISO řady 14000 a 9000, a tím zlepšení kompatibility systému managementu BOZP se systémy managementu kvality a péče o životní prostředí. Novelizací specifikace OHSAS 18001 došlo k revizi a doplnění některých pojmů a definic. Nedílnou součástí ČSN OHSAS 18001:2008 jsou pak i národní poznámky a vysvětlení těch definic, které mohou mít z pohledu českého překladu různý výklad. 26