Zpráva o průběžném vývoji a aktuálním stavu Legislativního plánu Moravskoslezského kraje k 31. 8. 2016 Legislativní plán Moravskoslezského kraje (dále jen Plán ) schválila rada kraje svým usnesením č. 12/826 bod 2) ze dne 2. 4. 2013. Na jeho sestavení se podílel nejen samotný Moravskoslezský kraj (dále jen kraj ), ale také externí subjekty na území kraje - obce s rozšířenou působností, významní zaměstnavatelé a další organizace. Cíl Plánu byl stanoven takto: zmapovat a prosazovat změny právních předpisů, které kraj považuje za potřebné zejména z důvodu zjednodušení procesů, zpřehlednění právní úpravy, vhodnějšího nastavení kompetencí, apod. Plán je zveřejněn na webových stránkách kraje www.msk.cz, v sekci Veřejná správa. Adresa této webové stránky je: http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/legislativni-plan-kraje-41270/l. Na této webové stránce je Plán zveřejněn vždy v aktuální podobě. Plán je členěn na tři části: část A obsahující právní předpisy, jejichž změna bude navržena zastupitelstvu kraje k využití v rámci jeho zákonodárné iniciativy, část B obsahující právní předpisy, jejichž nové zpracování nebo změna bude navržena věcně příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu, a část C obsahující právní předpisy, u nichž budou navržené změny iniciovány v rámci připomínkového řízení podle Legislativních pravidel vlády. Jak vyplývá z obsahu Plánu, všechny jeho části jsou, co se odvětví týče, průřezové, zahrnují např. oblast dopravy, ochrany životního prostředí, sociální péče, školství, apod. Usnesením č. 17/1196 ze dne 4. 6. 2013 vzala rada kraje na vědomí informaci o průběžném plnění Plánu a schválila jeho 1. aktualizaci. Dne 20. 6. 2013 vzalo aktualizovaný Plán na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 4/366. Následně byla rada kraje informována o průběžném plnění Plánu - souhrnnou informaci vzala rada kraje na vědomí usnesením č. 34/2567 ze dne 28. 1. 2014. Po zvolení nové vlády koncem ledna 2014 a schválení jejího programového prohlášení (v únoru 2014) a na ně navazujícího Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 a Výhledu legislativních prací vlády na léta 2015 až 2017 (v březnu 2014) byl radě kraje předložen návrh 2. aktualizace Plánu, při jehož přípravě byly zohledněny také výše uvedené materiály projednané vládou. Rada kraje usnesením č. 44/3260 ze dne 27. 5. 2014 vzala na vědomí souhrnnou informaci o průběžném plnění Plán a schválila jej ve znění 2. aktualizace. Plán ve znění 2. aktualizace vzalo dne 12. 6. 2014 na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 10/835. Usnesením ze dne 15. 12. 2014 č. 1056 schválila vláda Plán legislativních prací vlády na rok 2015. Ten byl zohledněn při přípravě 3. aktualizace Plánu, kterou rada kraje schválila usnesením rady č. 62/4839 ze dne 17. 2. 2015. 1
Plán ve znění 3. aktualizace vzalo dne 5. 3. 2015 na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 13/1119. Usnesením ze dne 14. 12. 2015 č. 1031 schválila vláda Plán legislativních prací vlády na rok 2016. Usnesením č. 90/7063 ze dne 9. 2. 2016 vzala rada kraje na vědomí souhrnnou informaci o průběžném plnění Plánu a schválila jeho 4. aktualizaci, při níž byl zohledněn také výše uvedený plán prací vlády. Dne 25. 2. 2016 vzalo zastupitelstvo kraje Plán ve znění 4. aktualizace usnesením č. 18/1848 na vědomí. Usnesením č. 94/7342 ze dne 22. 3. 2016 schválila rada dílčí změnu Plánu. Dílčí změnu Plánu vzalo dne 21. 4. 2016 na vědomí zastupitelstvo kraje usnesením č. 19/1930. Plán je na výše uvedené webové stránce kraje zveřejněn ve znění 4. aktualizace a dílčí změny. Plán je rovněž pravidelně jednou ročně projednáván Komisí Rady Asociace krajů České republiky pro veřejnou správu a legislativu. V březnu 2014 byl s obsahem Plánu a prioritami kraje v oblasti legislativy seznámen také předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen Sněmovna ) pan Jan Hamáček. K části A Plánu - zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje: Návrhy, které byly touto formou podány: Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 20. 6. 2013 v souladu s Plánem o předložení dvou návrhů na změnu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, Sněmovně - cílem prvního návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1094) bylo změnit poměr výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů, cílem druhého návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1095) bylo umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních topenišť a přispět tak ke zlepšení kvality ovzduší. K 28. 8. 2013 byla Sněmovna rozpuštěna a u těchto návrhů tak podle zákona o jednacím řádu Sněmovny došlo k ukončení legislativního procesu. Po projednání aktualizovaného Plánu zastupitelstvem kraje v červnu 2014 se kraj dopisem obrátil na ministra životního prostředí ve věci předchozích návrhů zastupitelstva kraje na změnu zákona o ochraně ovzduší s dalšími argumenty podporujícími předmětné návrhy. Problematika změny poměru výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší byla nakonec z Plánu vyřazena, a to zejména s přihlédnutím ke změnám, které nastaly (např. nové programy Operační program Životní prostředí a Zelená úsporám obsahující bonifikaci na projekty zlepšující kvalitu ovzduší v Moravskoslezském regionu, 50% podíl Ministerstva životního prostředí na finanční podpoře tzv. kotlíkových dotací). Nutnost regulace problematiky lokálního vytápění Ministerstvo životního prostředí podpořilo s tím, že připraví návrh řešení. Ministerstvo předložilo vládě materiál Analýza problémů a možností řešení kontrolovatelnosti plnění povinností provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v domácnostech z hlediska ochrany ovzduší. Následně byl v červnu 2015 do připomínkového řízení předložen vládní návrh předmětné novely, kterou se jako sněmovním tiskem č. 678 v současné době ve 3. čtení zabývá Sněmovna; návrh je zařazen na program 49. schůze Sněmovny, která začíná dne 6. 9. 2016. Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 11. 12. 2014 v souladu s Plánem o předložení návrhu na změnu zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), Sněmovně. Cílem návrhu bylo zpřesnit ustanovení o předávání oznámení o uložení blokové pokuty a rozšířit zákonné důvody pro zadržení řidičského průkazu 2
o podezření z naplnění jen některých skutkových podstat přestupků, za které se ukládá zákaz řízení motorových vozidel. Sněmovna se návrhem jako sněmovním tiskem č. 377 zabývala v 1. čtení dne 19. 5. 2015, návrh zákona byl zamítnut, s tím, že předmětné problematice bude věnována pozornost při projednávání následně podaného vládního návrhu na změnu zákona o silničním provozu. Při projednávání vládního návrhu na změnu zákona o silničním provozu byl vznesen obdobný poslanecký pozměňovací návrh, který však nebyl schválen. Příklady návrhů, které se z určitých důvodů touto formou nerealizovaly: V části A Plánu byl zařazen návrh na změnu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, jehož cílem bylo zejména nahradit dosavadní systém poskytování náhrady škody, způsobené právnickým a fyzickým osobám, vzniklé v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi a cvičeními, prostřednictvím krajského úřadu systémem přímého poskytování náhrady škody státem. Obdobnou úpravu připravil rovněž Zlínský kraj. Na základě vzájemné dohody zástupců obou krajů bylo radě kraje navrženo, aby s ohledem na aktuální okolnosti a zkušenosti, spojené zejména s řešením situace po výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v r. 2014, byla zákonodárná iniciativa v této věci přenechána Zlínskému kraji. Dne 22. 3. 2016 schválila rada kraje dílčí změnu Plánu spočívající ve vyřazení tohoto návrhu zákona z Plánu. Návrhem Zastupitelstva Zlínského kraje se jako sněmovním tiskem č. 860 v současné době v 1. čtení zabývá Sněmovna; návrh je zařazen na program 49. schůze Sněmovny, která začíná dne 6. 9. 2016. V části A Plánu je zařazen návrh na změnu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), jehož cílem je upravit přerozdělení příjmů ze sdílených daní pro jednotlivé kraje z důvodu odstranění současných disproporcí mezi kraji. Podkladem pro možné nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi kraji a s tím související přípravu novely zákona č. 243/2000 Sb., by mohla být analýza zpracovaná Vysokou školou ekonomickou v Praze, dle které by podíl Moravskoslezského kraje měl činit 10,91 % namísto současných 9,62 %. Vzhledem ke složitosti legislativního procesu spojeného se schvalováním příslušné novely zákona a zejména délce projednávání novel zákonů v Parlamentu ČR a dále skutečnosti, že se v říjnu 2016 uskuteční volby do zastupitelstev krajů, se v tuto chvíli jeví jako nejvhodnější začít usilovat o nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi kraji až na počátku roku 2017. Dne 31. 3. 2016 proběhlo na Ministerstvu financí jednání pracovní skupiny zabývající se systémem rozpočtového určení daní. Jedním ze závěrů tohoto jednání je skutečnost, že Ministerstvo financí v dlouhodobém horizontu podporuje spolupráci s kraji, jejímž cílem by měla být změna rozdělení příjmů z rozpočtového určení daní mezi jednotlivé kraje, a to zejména v rámci činnosti stávajících komisí fungujících při Asociaci krajů České republiky. K části B Plánu - dopisy JUDr. Josefa Babky, 1. náměstka hejtmana kraje, věcně příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu: Realizovalo se: Prvními dopisy se kraj obrátil na předsedu vlády a věcně příslušné ministry předchozí vlády již v červnu 2013, a to např. s návrhem na přijetí komplexní právní úpravy řešení bydlení osob, které jsou trvale ohroženy příjmovou nedostatečností - tj. sociálního bydlení. Kraj byl následně zapojen do přípravy zásadního koncepčního materiálu pro tuto oblast. Dílčí změny v této oblasti byly provedeny v rámci novelizací právních předpisů s účinností od 1. 1. 2015. V dubnu 2015 se kraj v rámci připomínkového řízení vyjadřoval k návrhu Koncepce sociálního bydlení ČR 2015-2025. V dubnu 2016 se kraj v rámci 3
připomínkového řízení vyjadřoval k návrhu materiálu Problémy související s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení, v květnu 2016 k návrhu materiálu Identifikace problémů v oblasti bydlení, které vyplynuly při poskytování dávek na bydlení. V červenci 2014 kraj oslovil Ministerstvo práce a sociálních věcí s námětem na změnu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jehož cílem bylo vhodně upravit způsob, kterým zaměstnavatel mohl zjistit, jestli je zaměstnanec pod vlivem jiné návykové látky, a to obdobně jako v zákoně o provozu na pozemních komunikacích (kdy postačí, že látka v krvi dosahuje limitní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem). V říjnu 2014 požádal kraj předsedu Sněmovny o podporu posílení postavení oprávněných zástupců krajů při projednávání návrhů zákonů, které předložil jiný navrhovatel než zastupitelstvo daného kraje, a které se týkají jejich působnosti, tak, aby mohli při jejich projednávání případně upozornit na problémy, které by mohly přijetím navrhovaného znění zákona nastat. Kraj rovněž upozornil na nutnost řešit problematiku zařazování návrhů zákonů předložených zastupitelstvem kraje na pořad schůze Sněmovny tak, aby se jí osoby, které jsou za kraj oprávněny jednat, mohly zúčastnit bez organizačních problémů (schůze bývají vícedenní). Předseda Sněmovny ve své odpovědi podporu přislíbil. Kraj se v prosinci 2014 obrátil na Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhy a podněty, jejichž cílem má být zlepšení postavení osob se zdravotním postižením. Příslušné právní předpisy by měly být podle návrhu kraje změněny tak, aby umožňovaly postihnout individuální situaci těchto osob, a to jak při poskytování příspěvku na zvláštní pomůcku, tak i při posuzování a definování potřebných pomůcek. Z odpovědi Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že ministerstvo má záměr podrobit fungování zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením důkladné analýze, přičemž zvláštní pozornost bude věnována právě příspěvku na zvláštní pomůcku. Ministerstvo využije konkrétní náměty kraje jako jeden ze zdrojů. Po schválení 3. aktualizace Plánu byly v dubnu 2015 zaslány věcně příslušným ministerstvům (a na vědomí rovněž předsedoví vlády) tyto náměty: Ministerstvu financí - návrh na změnu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, jehož cílem je zjednodušit proces uzavírání smluv se státem, který je složitý a časově velice náročný a navíc spojený s dosti rozsáhlou byrokratickou zátěží, Ministerstvu práce a sociálních věcí - návrh na změnu zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, jehož cílem je prodloužit věk dítěte převzatého do péče k uplatnění pobírání peněžité pomoci v mateřství v případě převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů; rovněž návrh na změnu zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jehož cílem je stanovit, že orgán posuzující podmínky pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče má právo ověřit a požadovat po žadatelích o zařazení do evidence náhradní rodinné péče výpis z registru dlužníků, z insolvenčního rejstříku, apod.; poukázáno je rovněž na nesoulad se zákonem č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, a to ve věci délky pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy - návrh zejména na změnu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), jehož cílem je stanovit, že Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které v současnosti poskytuje součinnost krajskému úřadu při posuzování žádosti o přezkoumání průběhu 4
a výsledku závěrečné a maturitní, je oprávněno své hodnocení lingvistické stránky písemných prací v rámci státní maturitní zkoušky vydat pro krajský úřad ve formě závazného stanoviska; rovněž návrh na změnu nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogickopsychologické činnosti pedagogických pracovníků, jehož cílem je stanovit rozsah přímé pedagogické činnosti metodika prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních, Ministerstvu zdravotnictví - návrh na změnu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a vyhlášky č. 224/2002 Sb., kterou se stanoví rozsah činností zdravotnických zařízení v oblasti zabránění vzniku, rozvoje a šíření onemocnění tuberkulózou, které nejsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění, jehož cílem je uložit povinnost k úhradě nákladů spojených s preventivními opatřeními zabraňujícími vzniku, rozvoji a šíření onemocnění tuberkulózou prostřednictvím orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. krajských hygienických stanic, namísto krajských úřadů, a zakotvit ji přímo v zákoně o ochraně veřejného zdraví. V květnu 2015 obdržel kraj odpověď Ministerstva financí (MF nepodporuje změnu schvalovacího procesu, ale konstatuje jeho zrychlení), Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV některé návrhy podporuje, zohlední je v rámci připravované nové sjednocující úpravy služeb pro ohrožené děti a rodiny), Ministerstva zdravotnictví (MZ se ztotožňuje s tím, že problém je zapotřebí řešit, o řešení bude kraj informovat) a také předsedy vlády. K části C Plánu - připomínková řízení: Kraj příslušné změny právních předpisů průběžně aktivně uplatňuje v rámci mezirezortních připomínkových řízení, kdy je jako připomínkové místo oslovován ze strany ministerstev a jiných ústředních správních úřadů se žádostí o stanovisko v souladu s Legislativními pravidly vlády. Návrhy, které kraj obdrží v rámci připomínkového řízení, jsou na vědomí a k případnému vyjádření zasílány rovněž: a) tajemníkům obcí s rozšířenou působností na území kraje, b) řediteli Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, c) členům komise legislativní rady kraje, a d) členům Pracovní skupiny pro legislativu a veřejnou správu Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje. Výsledná stanoviska kraje jsou zasílána: a) poslancům a senátorům zvoleným v územním obvodu kraje, b) zmocněnci vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského kraje a Ústeckého kraje, c) předsedům politických klubů zastupitelstva kraje, d) členům komise legislativní rady kraje, a e) členům Pracovní skupiny pro legislativu a veřejnou správu Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje. 5
Ročně se kraj vyjadřuje v rámci připomínkového řízení k řadě návrhů právních předpisů a materiálů nelegislativní povahy - blíže viz následující tabulka a uvedené příklady. rok počet návrhů v připomínkovém řízení počet návrhů, k nimž kraj uplatnil zásadní připomínky 2012 242 65 2013 240 55 2014 241 77 2015 263 64 2016 (k 31. 8.) 155 39 Příklady návrhů, k nimž kraj uplatnil zásadní připomínky: materiál nelegislativní povahy: Problémy související s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení Potřebu řešení této problematiky akcentoval kraj již v r. 2013 (viz výše - k části B Plánu). Předložený materiál navazoval na předchozí materiál z r. 2015, Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025, k němuž kraj rovněž uplatnil zásadní připomínky. Materiál Problémy související s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a návrh jejich řešení identifikoval několik klíčových problémů, s kterými se sociálně vyloučené osoby, obce, družstva a společenství vlastníků jednotek potýkají, zejména dluhy vůči společenství vlastníků jednotek nebo družstvu, výskyt obtěžujícího hmyzu, hlodavců a zápachu, přelidnění a jiné nevhodné užívání bytů, nadhodnocené nájemné, zanedbávání údržby bytů ze strany majitelů. V materiálu byl předložen rozbor jednotlivých okruhů problémů a rovněž navržen směr jejich řešení. Kraj ve svém stanovisku kladně zhodnotil záměr předloženého dokumentu, tj. věnovat se této problematice intenzivně, a to z různých úhlů pohledu, nejen cestou sociálních dávkových systémů, ale také prostřednictvím dalších nástrojů, které by umožnily zvýšit i kvalitu soužití různých cílových skupin osob ohrožených negativními jevy ve společnosti, mezi které nepochybně sociální vyloučení patří. Kraj v rámci zásadní připomínky navrhoval, aby věcně příslušná ministerstva navrhla opatření, tj. změnu zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby pro účely dávkových systémů právní úprava zavázala pronajímatele, resp. vlastníky pronajímaných prostor, aby sami zajistili a na vlastní náklady pořídili podklady pro posouzení prostor k bydlení, tj. zda jsou splněny podmínky pro poskytování sociálních dávek k zajištění bydlení osob Úřadem práce České republiky, a to prostřednictvím odborných soukromoprávních subjektů. Vláda přijala usnesení ze dne 27. 7. 2016 č. 669, kterým schválila informaci o problémech souvisejících s bydlením sociálně vyloučených obyvatel a zejména uložila věcně příslušným ministrům předložit do 31. 10. 2016 konkrétní návrhy ke splnění úkolů. legislativní návrhy: návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí Cílem návrhu mělo být podle předkládací zprávy zejména vymezení odpovědnosti za zavedení systému vnitřního řízení a kontroly a ochranu veřejných prostředků, odstranění duplicitních kontrol prováděných orgány finanční správy, posílení nezávislosti interního auditu, apod. 6
Kraj zejména požadoval nepřijímat nový zákon, ale potřebné úpravy řešit novelizací zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, s tím, že poukazoval na nutnost zachování stability kontrolních systémů, dosavadní dobrou praxi a vyhovující, lety osvědčené a vyprecizované nastavení předběžné řídící kontroly na úrovni územních samosprávných celků a rovněž absenci důkladné analýzy, jejíž závěry by opodstatňovaly zásadní změny v právní úpravě. Kraj upozorňoval na to, že přijetí zákona v předloženém znění by znamenalo rovněž zatížení veřejných rozpočtů a nežádoucí duplicitu kontrolních a auditních činností. Kraj rovněž požadoval ponechat institut kontroly hospodaření organizací zřízených územními samosprávnými celky a zakotvit jej do zákona jako specifický typ kontrolní činnosti. Tento návrh zákona nebyl po připomínkovém řízení dosud předložen vládě k projednání. návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (vč. tezí prováděcího nařízení vlády) Návrh zákona byl zpracován na základě Analýzy právní úpravy a návrh nové koncepce odměňování členů zastupitelstev územních samosprávných celků, kterou vláda projednala na své schůzi dne 15. 9. 2014 a přijala k němu usnesení č. 757. Cílem návrhu bylo komplexně a jednotně upravit odměňování členů zastupitelstev obcí a krajů, např. s omezením možnosti kumulace odměn. Kraj zejména upozorňoval na potřebu důkladného zvážení nastavení koeficientů pro výpočet výše odměn za jednotlivé funkce tak, aby nedocházelo k jejímu prudkému a nedůvodnému snižování, což by ve svém důsledku mohlo vést k menšímu zájmu o výkon veřejných funkcí a případně tak i snížení odbornosti orgánů územních samosprávných celků a zejména pak jejich orgánů (výborů a komisí). Vláda přijala usnesení ze dne 8. 6. 2016 č. 669, kterým návrh schválila a pověřila předsedu vlády jeho předložením předsedovi Sněmovny. Návrh byl jako sněmovní tisk č. 851 zařazen na pořad 49. schůze Sněmovny (od 6. 9. 2016). návrh zákona o odpadech a o změně některých zákonů (zákon o odpadech). Účelem návrhu bylo komplexně upravit problematiku odpadového hospodářství počínaje předcházením vzniku odpadu přes různé způsoby nakládání s ním po pravidla jeho odstraňování. V části týkající se zákona o místních poplatcích bylo upraveno zejména vypuštění poplatku za komunální odpad ze zákona o odpadech a jeho modifikované zakotvení v zákoně o místních poplatcích. V zákoně o místních poplatcích by byla obcím dána možnost výběru mezi zavedením tohoto modifikovaného poplatku za komunální odpad a dalšího nově zavedeného poplatku za komunální odpad, který je v zásadě totožný s tím současným (rušeným). V souvislosti s touto změnou by se zrušila i možnost obcí uzavírat smlouvy s fyzickými osobami za svoz komunálního odpadu podle zákona o odpadech. Vzhledem k tomu, že tyto změny s sebou přináší řadu negativních aspektů spočívajících zejména v navýšení finanční a administrativní zátěže obcí (v našem kraji lze očekávat nejvýraznější negativní dopady na Ostravu, Frýdek-Místek, Bohumín, Opavu, Havířov, Karvinou a Bruntál) a neřeší současné problémy vznikající při správě místních poplatků, uplatnil kraj k návrhu řadu zásadních připomínek. Kraj např. požadoval ponechat možnost obcí vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy (i v modifikované podobě), a to buďto v zákoně o odpadech, případně v zákoně o místních poplatcích. Kraj rovněž požadoval ponechání stávajícího poplatku za svoz komunálního odpadu. 7
Tento návrh zákona nebyl po připomínkovém řízení dosud předložen vládě k projednání. Zpracoval: odbor právní a organizační Krajského úřadu Moravskoslezského kraje 8