,,,,,,,,,, Pár slov úvodem Vážení a milí čtenáři, přicházíme opět s novým číslem newslettru naší advokátní kanceláře! Pro velkou oblíbenost mezi našimi klienty přinášíme i tentokrát aktuality z pracovního práva informaci o novele zákoníku práce, která přinesla zkrácení základní doby nepřetržitého odpočinku mezi směnami z dosavadních 12 na nejméně 11 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích přečtěte si, pro které zaměstnavatele je to dobrá zpráva; a informaci o dobré zprávě pro zaměstnance, tedy že od 1. 8. 2013 došlo ke zvýšení sazeb minimální a zaručené mzdy. Protože se již mílovými kroky blíží 1. leden 2014 a s ním i účinnost nového občanského zákoníku, nezapomínáme informovat ani o změnách, které tento nový kodex přináší v tomto vydání se můžete začíst do řádků o úpravě náhrady škody a to jak z porušení smluvní, tak mimosmluvní povinnosti. Pro tentokrát se jistě zavděčíme i zájemcům o trestní právo, neboť upozorňujeme i na stále ještě relativně nový institut, a to tzv. dohodu o vině a trestu. Zajímá Vás o co jde? Čtěte dál! Podnikatele jistě zaujme i transpozice evropské směrnice č. 2011/7/EU, která přináší další mechanismy na zlepšení platební morálky a na ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb do českého právního řádu. Do českého obchodního zákoníku zavedla 30 denní lhůtu splatnosti faktur, která se uplatní vždy, pokud si účastníci obchodnězávazkového vztahu nesjednají něco jiného. Závěrem Vás informujeme o akcích, kterých se za účelem zkvalitňování služeb našim klientům účastníme... Pokud Vás některá zde uvedená témata zajímají, rozhodně se s námi spojte. I ve Vaší společnosti o nich rádi poreferujeme, popřípadě Vám a Vašim zaměstnancům rádi připravíme školení na míru! Opět tedy nezbývá než doporučit - přesvědčte se sami, že Vám máme co nabídnout! Úspěšný podzim přeje Tým advokátní kanceláře Tschöpl & Partner
Pracovněprávní aktuality 1. Novela zákoníku práce Ke dni 1. srpna 2013 vstoupil v účinnost zákon č. 155/2013 Sb. Šlo o přímou novelu zákoníku práce, která kromě očekávaného doplnění právní úpravy uzavírání a opakování pracovních poměrů na dobu určitou přinesla ještě další věcnou změnu. V důsledku úpravy 90 odst. 1 zákoníku práce došlo ke zkrácení základní doby nepřetržitého odpočinku mezi směnami z dosavadních 12 na nejméně 11 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Praktické důsledky má tato změna zejména pro zaměstnavatele, u nichž zaměstnanci pracují v dlouhých směnách, které celkem včetně přestávky nebo přestávek v práci na jídlo a oddech (ty se do pracovní doby, tedy do délky směny nezapočítávají) trvají déle než 12 hodin. V těchto případech docházelo při nutnosti dodržovat 12 hodinový odpočinek mezi směnami k problémům. Stávající 11 hodinový odpočinek ale zpravidla bude dodržen, aniž by muselo podle 90 odst. 2 zákoníku práce docházet ke zkrácení odpočinku a nutnosti následující odpočinek o dobu odpovídající zkrácení prodlužovat. 2. Nové sazby minimální a zaručené mzdy K 1. srpnu 2013 vstoupilo v účinnost také nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kterým došlo k úpravě nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Tento právní předpis stanovuje výši minimální mzdy a jednotlivé sazby zaručené mzdy. Měsíční výše minimální mzdy byla zvýšena z dosavadních 8 000 Kč na 8 500 Kč. V souvislosti s tím stoupla i hodinová sazba minimální mzdy z dosavadních 48,10 Kč na 50,60 Kč. Je třeba upozornit na skutečnost, že vedle úpravy minimální mzdy musí zaměstnavatelé, u nichž není výše mezd sjednána v kolektivní smlouvě, dodržovat ještě předepsané sazby zaručené mzdy. Tyto sazby jsou předepsány ve vztahu k jednotlivým skupinám prací, kterých je celkem 8. Práce jsou do nich zařazeny v závislosti na jejich náročnosti, odpovědnosti a nutné kvalifikaci zaměstnanců. Čím kvalifikovanější a náročnější práce, tím vyšší zaručená mzda. Nikoli všichni zaměstnanci tak mohou být za práci odměňováni minimální mzdou, jejíž výše odpovídá výši zaručené mzdy pro 1. skupinu prací. V souvislosti se zvýšením minimální mzdy došlo i k odpovídajícímu navýšení jednotlivých sazeb zaručené mzdy, které jsou upraveny v 3 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. V důsledku novely nařízení vlády č. 567/2006 Sb. došlo k návratu dříve zrušeného institutu zvláštních sazeb minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu. Pro tyto zaměstnance byly zachovány dosavadní sazby minimální a zaručené mzdy. - js -
Právní úprava odpovědnosti za škodu v novém občanském zákoníku Odpovědnost za škodu je v novém občanském zákoníku, zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen NOZ ) upravena v části čtvrté (Relativní majetková práva), hlavě třetí (Závazky z deliktů), a to v ust. 2894-2971 NOZ. Přestože úprava v NOZ doznala značného rozšíření, jde spíše o formulační změny s výjimkou několika koncepčních změn. Nyní se pokusíme velmi stručně shrnout změny v odpovědnosti za škodu v novém občanském zákoníku. Smluvní a mimosmluvní odpovědnost NOZ opouští pojetí jednotné úpravy odpovědnosti za škodu a nově rozlišuje podmínky náhrady škody s ohledem na to, kterou ze svých povinností škůdce porušil, tedy zda porušil povinnost vyplývající ze zákona, ze smlouvy, či z dobrých mravů. Z takto provedeného rozlišení vychází i většina novějších kodifikací soukromého práva. Základní rozdíl mezi smluvní a mimosmluvní povinností k náhradě škody spočívá v tom, že pro vznik povinnosti nahradit škodu porušením smlouvy se nevyžaduje zavinění. Není možné se tedy odpovědnosti za škodu zprostit s poukazem na skutečnost, že ten, kdo porušil povinnost ze smlouvy, škodu nezavinil. Pro zmírnění této tvrdosti zákon v 2913 odst. 2 zavádí jediný liberační důvod, kdy by splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná, nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na vůli škůdce (tzv. vyšší moc - např. živelné katastrofy). Dle 2913 odst. 1 NOZ tedy poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti sloužit. Právo na náhradu škody má tedy nejen druhá smluvní strana, ale i třetí osoby, kterých se účel smlouvy přímo dotýká (např. rodinní příslušníci, členové domácnosti atd.). Souvislost s ochranou třetí osoby však musí být zjevná již při uzavírání smlouvy. Vznik povinnosti k náhradě škody způsobené porušením povinností stanovených zákonem je spojen se zaviněným porušením takovéto povinnosti. Škůdce se tak zprostí povinnosti nahradit škodu, prokáže-li, že škodu nezavinil. Požadavek na zavinění je explicitně vyjádřen ve formě presumovaného zavinění z nedbalosti jako jedné z podmínek pro vznik povinnosti nahradit škodu, nikoliv až jako důvod vyvinění, jak je tomu v 420 odst. 3 nyní stále ještě platného a účinného občanského zákoníku, zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Presumované nedbalostní jednání dále nový občanský zákoník v ust. 2912 odst. 2 rozlišuje na obecné ( 2912 odst. 1 NOZ) a speciální, jako zvláštní předpoklad pro jednání profesionála ( 2912 odst. 2 NOZ). Rozsah a způsob náhrady škody Smyslem úpravy odpovědnosti za škodu je zajistit co nejúplnější uspokojení poškozeného, tedy vyvolání takového stavu, jako by ke vzniku škody vůbec nedošlo. NOZ nadále setrvává na koncepci, že se zásadně hradí majetková újma (škoda), zatímco nemajetková újma se hradí pouze ve zvlášť stanovených případech. Majetková újma představuje nejen škodu skutečnou (výše, o kterou se snížila hodnota majetku), ale i ušlý zisk, tedy nenastalé zvětšení majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, kdyby nedošlo ke škodné události. Pokud jde o způsob náhrady, současný občanský zákoník vychází z koncepce, že se škoda hradí v penězích. Poškozený však může výslovně navrhnout, že trvá na uvedení do předešlého stavu. Nový občanský zákoník naopak preferuje druhou variantu, tj. uvedení do předešlého stavu
( 2951 NOZ). Zároveň je však poškozenému umožněno, aby si zvolil náhradu peněžitou. Za nemajetkovou újmu lze považovat jakoukoliv újmu, která pro poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku (jedná se např. o zásah do zdraví, cti, soukromí). Náhrada nemajetkové újmy se poskytuje formou tzv. zadostiučinění. Nově NOZ umožňuje za speciálních předpokladů ust. 2971 NOZ požadovat náhradu nemajetkové újmy nejen přímo dotčeným osobám, ale také osobám, které újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Nová úprava nemajetkové újmy při ublížení na zdraví představuje jednu ze základních změn v NOZ. Namísto pevně daných částek pro její výpočet se výše náhrady bude určovat s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu, a nebude-li ji možné určit ani takto, pak podle zásad slušnosti (ust. 2958 NOZ). Odškodnění, resp. zmírnění nemajetkové újmy spočívající v bolesti a ztížení společenského uplatnění se dle současného občanského zákoníku uskutečňuje dle sazeb bodového ohodnocení stanoveného vyhl. č. 440/2001 Sb., dle které má jeden bod hodnotu 120,-Kč. Pozůstalým se přitom v případě smrti poškozeného dle 444 odst. 3 současného občanského zákoníku poskytuje jednorázová paušální náhrada, a to manželovi, rodiči, dítěti poškozeného a osobě blízké žijící s poškozeným ve společné domácnosti, ve výši 240.000,- Kč, rodiči při ztrátě dosud nenarozeného dítěte 85.000,- Kč, sourozenci poškozeného pak ve výši 175.000,- Kč. Tato úprava byla často terčem kritiky, kdy dle názorů odpůrců této koncepce neposkytovala soudům dostatečnou volnost při rozhodování a nezohledňovala skutečné vztahy mezi osobami. NOZ již žádné tabulky ani bodová ohodnocení neobsahuje a neomezuje soudce v tom, aby určil spravedlivou náhradu při zohlednění veškerých okolností případu. Soudci tak budou moci lépe přizpůsobit výši náhrady relevantním okolnostem případu a důsledně od sebe rozlišovat zvláštnosti jednotlivých případů. V současné době je však tento stav spojen pouze s velkou právní nejistotou. Cena zvláštní obliby ( 2969 odst. 2 NOZ) Zajímavou novinkou v NOZ je, že nově umožňuje zavázat škůdce k náhradě ceny zvláštní obliby (pretium affectionis) při poškození věci ze svévole nebo škodolibosti. Cenou zvláštní obliby je mimořádná cena, při které se zohledňují i nemajetkové aspekty, zejména osobní vztah poškozeného k věci (např. jediná zachovalá fotografie rodičů). Mimo ustanovení části třetí, hlavy druhé umožňuje ust. 2543 NOZ odškodnit i újmu za zrušení do- volené (např. kancelář nedopraví klienty do letoviska, několikadenní uvíznutí na letišti). Klienti cestovní kanceláře budou moci požadovat nejen navrácení ceny zájezdu, ale i náhradu újmy za narušení dovolené, tedy určitou formu nemajetkové újmy. I zde bude nutné přihlédnout ke zvláštnostem toho kterého případu. V příštích newslettrech naší kanceláře se o náhradě škody v novém občanském zákoníku dozvíte více. - er - Dohodovací řízení v trestním procesu dohoda o vině a trestu V tomto příspěvku našeho říjnového newsletteru bychom rádi představili poměrně mladý, leč velmi významný institut českého trestního procesu dohodu o vině a trestu. Podstata dohodovacího řízení Právní úprava dohody o vině a trestu byla do českého trestního práva zavedena novelou č. 193/2012 Sb. s účinností od 1. 9. 2012.
Dohodu o vině a trestu, která je původně institutem typickým spíše pro angloamerický právní systém, lze v českém právním prostředí zjednodušeně charakterizovat jako dohodu mezi obviněným, který je zastoupen obhájcem, a státním zástupcem, kterou je však možné uzavřít pouze u trestných činů, které nejsou zvlášť závažnými trestnými činy, tedy u přečinů a zločinů, u nichž horní hranice odnětí svobody nedosahuje 10 let. Obviněný musí být v dohodovacím řízení zastoupen advokátem. Tuto dohodu však nelze zásadně sjednat v řízení proti uprchlému a v řízení ve věci mladistvého, který nedovršil osmnáct let věku. Základní podmínkou zahájení jednání o dohodě o vině a trestu je skutečnost, že výsledky vyšetřování dostatečně prokazují závěr, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný. Podmínky pro dohodu jsou splněny jak tedy takovou dohodu uzavřít? Pokud jsou shora uvedené podmínky splněny, může státní zástupce zahájit - na návrh obviněného či i bez jeho návrhu - jednání s obviněným o obsahu této dohody. Aby dohoda mohla být uzavřena, musí být splněny ještě dvě další základní podmínky, a to výslovné prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a neexistence důvodných pochybností o pravdivosti tohoto prohlášení. V případě, kdy by k uzavření či ke schválení dohody nedošlo, nelze toto prohlášení obviněného považovat za doznání ke spáchání trestného činu a nelze jej použít jako důkaz v dalším řízení. Obsahem dohody je přiznání obviněného ke spáchání konkrétního skutku a vymezení odpovídajících trestněprávních následků ze strany státu. Následně musí být dohoda schválena soudem. Zvláštní postavení poškozeného V rámci dohodovacího řízení, stejně jako v rámci trestního řízení, je třeba důsledně dbát ochrany práv poškozeného. Poškozený je oprávněn být přítomen jednání státního zástupce a obviněného o dohodě, pokud výslovně neprohlásil, že se vzdává procesních práv. Poškozený je oprávněn uplatnit nejpozději při prvním jednání o dohodě o vině a trestu nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích, jež mu byla trestným činem způsobena, nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Jaké případy trestné činnosti již skončily dohodou o vině a trestu? Média informovala například o případu pachatele, který podváděl při nárokování cestovních náhrad a zdravotní pojišťovnu tak připravil o více jak 945 tisíc korun. Na základě podnětu obviněného došlo k dohodě mezi státním zástupcem a obviněným, zastoupeným advokátem, přičemž obviněnému byl uložen tříletý trest s podmíněným odkladem na pět let (sazba za takový skutek činí dva až osm let.). Obviněný se zároveň zavázal nahradit způsobenou škodu. Význam dohody o vině a trestu Jak plyne z více než roční praxe, dohodovací řízení se stalo stabilním a využívaným institutem českého trestního procesu. Jeho nespornou výhodou je urychlení trestního řízení a dále potom posílení aktivity procesních stran, neboť iniciativa ke sjednávání dohody o vině a trestu může vzejít z obou stran, jak ze strany státního zástupce, tak i ze strany obviněného, resp. obhájce obviněného. Pro obviněného není návrh na sjednání dohody o vině a trestu spojen s žádnou procesní sankcí, pokud k dohodě nedojde. Obviněný proto může navrhnout sjednání dohody o vině a trestu bez obav, neboť pokud by se takový návrh nesetkal s odezvou ze strany státního zástupce, k prohlášení viny nelze v dalších stádiích trestního řízení přihlížet. -msl-
Přijde konec s opožděnými platbami faktur? Pokud jste to ještě nezaznamenali, upozorňujeme nyní dodatečně, že dne 1.3.2013 nabyla účinnosti novela obchodního zákoníku č. 179/2013 Sb., která implementuje do ust. 340 a násl. obchodního zákoníku směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Základním cílem nové právní úpravy je přinést další mechanismy na zlepšení platební morálky a na ochranu malých a středních dodavatelů zboží a služeb. Směrnice si klade za cíl reagovat na nešvar, kterým je, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. Taková praxe má negativní dopad na likviditu a komplikuje finanční řízení podniku. Důsledkem toho je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb. Z tohoto důvodu došlo novelou k přísnější regulaci lhůt splatnosti. Ust. 340 obchodního zákoníku stanoví v odst. 3 jako lhůtu splatnosti v obchodně-závazkových vztazích dobu 30 dnů ode dne, kdy byla dlužníkovi doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy. Tato lhůta je pouze podpůrná (zmíněné ustanovení není kogentní). Počítá se primárně s tím, že si smluvní strany formou dohody určí dobu splatnosti a jen případě, že k tomu nedojde, uplatní se automaticky lhůta splatnosti 30 dnů. Dohodou pak může dojít k prodloužení doby splatnosti až na 60 dnů. Tuto delší dobu splatnosti je však možné stanovit jen výjimečně za podmínek v ust. 340 odst. 4 obchodního zákoníku, a to v případě, že to nebude vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Jedná se přitom o kogentní ustanovení, od kterého se nelze odchýlit. Pro posouzení, zda je smluvní ujednání hrubě nespravedlivé bude nutné zkoumat všechny okolnosti případu včetně jakéhokoliv hrubého porušení poctivých obchodních zvyklostí v rozporu s dobrou vírou a poctivým jednáním, povahy zboží nebo služby nebo, zda má dlužník objektivní důvody odchýlit se od zákonné sazby úroků z prodlení nebo od lhůty splatnosti. Ust. 343b obchodního zákoníku upravuje dva konkrétní druhy hrubě nespravedlivého jednání: hrubě nespravedlivá je dle tohoto ustanovení dohoda vylučující úrok z prodlení (odst.1) a dohoda vylučující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky (odst.2). Shora uvedená směrnice se dále promítla i do nařízení upravující úrok z prodlení (nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky). Nově je výše úroku z prodlení určována repo sazbou ČNB zvýšenou o 8 procentních bodů ( 1 nařízení vlády). V 2a tohoto nařízení je také uvedena konkrétní částka paušální náhrady nákladů věřitele na vymáhání každé pohledávky ve výši 1200 Kč (ve směrnici samotné je uvedena částka 40 ). Na okraj uvádíme, že nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky vedle úroku z prodlení je obecně upraven v 369 odst. 1 obchodního zákoníku (Věřitel má vedle úroků z prodlení nárok na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády). Zúčastnili jsme se za Vás - vh - Jelikož se soustavně snažíme o zkvalitňování služeb klientům, účastníme se ať již jako školitelé či pouzí posluchači pravidelně konferencí a odborných seminářů. Ve dnech 18. - 20. 9. 2013 jsme se zúčastnili 6. Vídeňských pojišťovacích dnů (6. Wiener Versicherungstage), kam jsme byli pozváni, abychom přítomné zástupce pojišťoven z německy hovořících sousedních států seznámili s v ČR stále ještě platnou a účinnou obchodněprávní problematikou nabývání v dobré víře, jakož i s tím souvisejícím procesním postupem. Jedná se o případy, kdy je Policií ČR pro účely trestního řízení zajištěno vozidlo, které bylo odcizeno v některém ze sousedních států (typicky SRN, Rakousko), a následně své vlastnické právo k tomuto vozu uplatňuje jak zahraniční pojistitel okradeného/pojištěného, který svému klientu vyplatil pojistné plnění, tak jeho nový vlastník, který vozidlo nabyl v ČR dle českého práva a tvrdí, že tomu tak bylo v dobré víře v režimu obchodního zákoníku. Pozváni jsme byli i na brněnskou konferenci Klubu personalistů, která se konala ve dnech 25. a 26. 9. 2013 v zastupitelském sále Nové radnice brněnského magistrátu. S přítomnými jsme se podělili o zkušenosti z pracovněprávních sporů a získali naopak poznatky o nové judikatuře v oblasti pracovněprávních vztahů úředníků z úst přítomných soudců, informace z činnosti a praxe inspektorátu práce, které se našim klientům jistě mohou hodit, jakož i zprávy o novém občanském zákoníku, se kterým se nyní intenzivně seznamujeme, neboť je zřejmé, že jeho účinnost ke dni 1. 1. 2014 je již patrně neodvratná. Konečně jsme ve dnech 27. a 28. 9. 2013 přijali čestné pozvání německého advokátního spolku k účasti na pražskou konferenci jeho pracovní skupiny zabývající se německým nájemním právem a nemovitostmi (Arbeitsgemeinschaft Mietrechtrecht und Immobilien im DeutschenAnwaltVerein), kde jsme mohli vyslechout řadu zajímavých příspěvků z praxe našich německých kolegů. Všem pořadatelům za pozvání a zajímavé zkušenosti srdečně děkujeme a těšíme se na případnou budoucí spolupráci! Zajímají Vás, milí čtenáři, některá ze shora uvedených témat též? Oslovte nás! -mse- Vydala advokátní kancelář Tschöpl & Partner v říjnu 2013. Informace v našem občasníku obsažené nejsou právními radami v konkrétních případech. S případnými dotazy v konkrétních právních věcech se na nás, prosím, obraťte. Toto vydání newsletteru pro Vás připravili JUDr. Jaroslav Stránský / Mgr. Eliška Rozehnalová/ Mgr. Markéta Slavičínská/ Mgr. et Mgr. Michaela Semelová, LL.M. / Václav Hrbek.