Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické školy Monetární politika,peníze, měnový kurz Fiskální politika Důchodová politika Nezaměstnanost Inflace Zahraniční obchod a zahraničně ekonomická politika Ekonomická intergrace EU a ČR
Doporučená literatura Vybrané kapitoly Paul Samuelsona William Nordhaus: Ekonomie Nakladatelství Svoboda 1991 Pavelka, T.: Makroekonomie. Základní kurz. 2. aktualizované vydání. Praha, Vysoká škola ekonomie a managementu 2007. ISBN 978-80-86730-21-9. Paul Heyne : Ekonomický styl myšlení, VŠE Praha 1991 T.D. Buchollz : Živé myšlenky mrtvých ekonomů
Makroekonomie Makroekonomie je obor ekonomické teorie, který se zabývá zkoumáním ekonomického systému jako celku. Makroekonomie poskytuje základ pro provádění hospodářské politiky státu, a to jak fiskální politiky, tak monetární politiky nebo zahraničněobchodní politiky. Popisuje jakými mechanismy se tyto veličiny utvářejí, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem je dosahováno ekonomické rovnováhy. Existuje několik proudů (škol) makroekonomické teorie, které vysvětlují příčiny některých ekonomických jevů. Mezi hlavní makroekonomické školy patří keynesiánství, monetarismus, nová klasická ekonomie, neokeynesiánská ekonomie a další. Pozitivní a normativní ekonomie
Makroekonomie- chování ekonomiky jako celku ( úroveň HDP, zaměstnanosti,cen,zo)- celkové dovozy a vývozy, celková cenová hladina Cíle Nástroje Produkt Fiskální politika Vysoká úroveň Vládní výdaje a zdanění Rychlé tempo růstu Zaměstnanost Monetární politika nabídka peněz a úrokové sazby Stabilita cenové úrovně V podmínkách volných trhů Důchodové politiky od dobrovolných mzdových a cenových doporučení až po povinnou regulaci Bilance se zahraničím Ekonomie vnějších vztahů Rovnováha vývozů a dovozů Stabilita měnového kurzu obchodní intervence do měnových kurzů
Základní makroekonomické ukazatele Cíle Hrubý domácí produkt Nezaměstnanost Cenová hladina inflace Vztah k zahraničí platební bilance (obchodní bilance)
Hrubý domácí produkt ČR (meziroční růst reálného HDP) 7 6,4 6,4 6 5 4 4,0 3,6 3,6 4,6 % 3 2 1,3 2,5 1,9 1 0-1 -0,7-0,8-2 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Pramen: ČSÚ
Míra nezaměstnanosti v ČR % 12 10 8 6 4 2,95 3,29 2,99 3,08 4,28 6,04 8,54 9,02 8,54 9,15 9,9 10,24 9,21 8,93 8,08 6,57 2 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Stará metodika Nová metodika Pramen: ČSÚ
60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992 1993 %
ukazatelmeziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen horizont 4.čtvrtletí 2008 5,3% 2.čtvrtletí 2009 2,4% Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. Zdrojová data ke grafu Prognóza inflace (xls, 93 kb) Prognóza inflace pro období leden 2008 - březen 2008 po měsících ukazatel 1/08 2/08 3/08 zveřejněno meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 6,7% 6,9% 6,9% 7.2.2008
2005 2006 2007 100 50 0-50 -100-150 -200 Obchodní bilance Pramen: ČNB 2004 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 1996 1995 1994 1993 mld.kč
Síly, které působí na makroekonomiku Vstupy do makroekonomiky Vnitřní proměnné - daně, monetární politika atd. Vnější proměnné- války,populační růst, počasí Výstupy Cíle - zaměstnanost, produkt, ceny, plateb bilance Proměnné vnitřní i vnější lze rozdělit podle toho, zda působí na agregátní nabídku nebo agregátní poptávku
Agregátní nabídka a poptávka Nabídka (AS) množství statků a služeb, které firmy chtějí prodat Je určena prací a kapitálem a technologickou úrovní Poptávka - (AD) Měří výdaje všech subjektů v ekonomice množství statků a služeb, které lidé, firmy a vláda chtějí nakoupit složky agregátní poptávky Výdaje na spotřebu Investice Vládní nákupy statků a služeb Čisté vývozy Faktory určující agregátní poptávku ceny, důchody osob, finanční podmínky, očekávání budoucnosti, demografické změny,hodnoty aktiv, zahraniční produkt str.152 Samuelson Makroekonomická rovnováha závisí na poměru agregátní nabídky a agregátní poptávky
Faktory určující agregátní poptávku 1) Spotřeba (C) je primárně určena osobním disponibilním důchodem (osobní důchod po zaplacení daní) a bohatstvím spotřebitelů. Roste-li cenová hladina, klesá i spotřeba, protože klesá reálný důchod i bohatství. 2) Investice (I) jsou určeny následujícími faktory: výše produktu, kapitálové náklady (určené daňovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucí očekávání investorů. 3) Vládní výdaje na statky a služby (G) jejich výše je určena pouze rozhodnutími vlády o výdajích. 4) Čisté vývozy (X) jsou určeny rozdílem výše vývozů a výše dovozů. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují čisté vývozy patří domácí důchod a produkt, poměr domácích k zahraničním cenám a měnový kurs dané země.
Rozdíl mezi makro a mikro ekonomickou křivkou poptávky Mikro AD - ceny jen jednoho produktu nás zajímají a ostatní jsou konstantní X u makro je cenová hladina na ose y proměnná Graf 1: Ekonomická rovnováha Cenová Hladina P AS agregátní nabídka E rovnováha AD agregátní poptávka Q reálný GNP
Podle zásahů státu do ekonomiky se rozlišují dva proudy: Liberální proud - stát by neměl do ekonomiky vstupovat funguje dobře na základětržních vztahů vychází z klasické školy ekonomie - Adam Smith (1776,Bohatství národů)zavedl pojem "neviditelná ruka trhu" - každý jednotlivec sleduje svůj vlastní zájem a tím přispívá celé společnosti I Intervencionistický proud - ekonomika nefunguje dobře a je potřeba státních zásahů vznikla ve 30. letech 20. století - velká hospodářská krize J. M. Keynes (1936, Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz) doporučoval snížení nezaměstnanosti státními zásahy
Klasický a Keynesův model rovnováhy
Klasický model mzdy a ceny jsou dostatečné pružné, aby se trhy vyčistily a velmi rychle dospěly k rovnováze Ekonomika vždy pracuje při plné zaměstnanosti či na úrovni potenciálního produktu Zvýšení agregátní poptávky by jednoduše zvyšovalo veškeré náklady a ceny a celkový produkt by se nezměnil křivka AS je svislá, krátké období reakce AS nabídky na změny v AD poptávce je tak krátké, že téměř mizí
Agregátní nabídka a potenciální produkt Graf 4: Agregátní nabídka krátké období dlouhé období AS P AS =potenciální produkt Sklon AS je klíčový po pochopeníčinitelů určujících reálný produkt v delším období je vliv poptávky minimální a produkt je určován potenciálním produktem. AD ovlivní ceny, ale ne výši AS Q