Přeshraniční spolupráce v EU
Obsah Evropský prostor a hranice Historie přeshraniční spolupráce Stavební kameny přeshraniční spolupráce Hlavní iniciativy a programy podpory Přeshraniční spolupráce v ČR
Přeshraniční,meziregionální a mezinárodní spolupráce Přeshraniční spolupráce přímá sousedská spolupráce regionálních a místních struktur podél hranice ve všech oblastech života se zapojením všech aktérů spíše organizovaná, jelikož existuje delší tradice propojení v rámci Sdružení evropských příhraničních regionů AEBR Meziregionální spolupráce spolupráce mezi regionálními a místními institucemi ve vnitrozemských i pohraničních oblastech převážně v jednotlivých sektorech činností (ne ve všech oblastech života) a s vybranými aktéry dosud neorganizováno protože chybí delší tradice propojení v rámci Shromáždění evropských regionů Mezinárodní spolupráce spolupráce mezi státy (za možné spolupráce regionů) k jednomu odbornému tématu, vztažená na velká území slabě organizováno a propojeno v rámci mezinárodních organizací (např. Rada Evropy, Severská rada ap.)
Evropský prostor a hranice Předindustriální období Industriální období široké hraniční pásy (často přírodní) striktní vymezení na sporných místech hranice zemské a hranice jednotlivých panství často netotožné revoluce prostoru narušení dosavadní homogenity polarizace jádro - periferie formování národních států centralizované státy se snahou o kontrolu vnějších hranic -vymezení hranic silné centrum = ekonomika, obyvatelstvo do vnitrozemí
Důsledky industriálního období pro vývoj pohraničí V průběhu 19. a 20. století došlo k vývoji příhraničních oblastí jako oblastí specifických periferní k jádru řídce osídlené s omezeným spojením strukturálně narušené stranou zájmu centrálních orgánů (zájem o hranici x zájem o pohraničí) diskontinuita prostoru hranice jako bariéra
Postindustriální období změna politických a hospodářských priorit integrace defunkcionalizace státních hranic přerod pohraničí v kontaktní prostor podmínky pro přeshraniční spolupráci kontinuita prostoru
Hranice a její funkce Hranice linie, zóna oddělující kvalitativně odlišné celky linie vymezující území suverénního státu linie omezující výkon státní moci, přenos ekonomických procesů a společensko-kulturních proudů Funkce hranice jako bariéra hranice jako filtr hranice jako kontaktní zóna hranice jako indikátor rozdílnosti integrační x segregační Ochranná funkce ochrana ekonomického prostředí ochrana místní identity
Hraniční efekt Význam a dopad funkce hranic na pohraničí. přímý nepřímý indukovaný diferenční-rozdíl podmiňuje interakci difúzní odcizení-při uzavřené hranici, bez přeshraniční interakce koexistenční-otevřená hranice,omezené kontakty kooperační-ekonomická a sociální komplementarita integrační-odstranění hranice
Pohraničí území, které na základě polohy poblíž hranice vykazuje rozdílná kriteria (ekonomická, demografická, sociální), než zbylá plocha hranicí vymezeného státu území, v němž je patrný hraniční efekt periferní území s nižší frekvencí kontaktů s centrem Je (i dnes) specifickým prostorem? Svou periferní polohou v oblasti: geografické - vzdálenost, poloha ekonomické - nerovnoměrné rozložení aktivit, statků politické - slabá participace na politickém životě, slabí místní aktéři kulturní - kulturně a společensky minoritní etnika
Typy pohraničí Odcizené pohraničí při uzavřené hranici neexistuje výměna s územím na druhé straně hranice Koexistující pohraničí hranice částečně propustná, umožňuje obchod, ale kooperační vazby a vztahy nefungují (jsou realizovány na národní úrovni) Propojené pohraničí otevřená hranice, kooperace v oblasti ekonomické a sociální, doplňkovost, výhodnost spolupráce Integrované pohraničí funguje neomezený pohyb zboží, osob, prostor po obou stranách hranice propojen ekonomicky i sociálně kooperace x konkurence?
Přeshraniční spolupráce v Evropě Historické souvislosti: vznik pestré mozaiky států v Evropě dynamika vývoje - vznik a zánik států válečné konflikty perifernost marginalizace Po II. světové válce požadavek: zajištění trvalého míru zlepšení životní úrovně vyrovnání se vnitrozemí Motivy: identifikace stejných problémů aktivita po obou stranách hranice nedostatečné řešení z centra iniciativa zdola 50. léta vznik přeshraniční spolupráce cíle: oslabení záporných efektů hranice řešení specifických problémů předávání zkušeností Územně: Německo-Francie Německo-Nizozemí Skandinávie
Průkopnické skupiny sdružení obcí regionální sdružení vytvoření subjektů s administrativními a zákonnými kompetencemi na regionální úrovni politika zlepšování sociálně-kulturní a hospodářské situace odstraňování hraničních bariér Pomohly identifikovat a řešit citlivé problémy, dosud řešené v kompetencích národních vlád veřejná správa a plánování infrastruktura a životní prostředí sociální zabezpečení, veřejné služby, dojížďka za prací, jazykové vzdělávání uznávání kvalifikace
Euroregion S postupem evropské integrace a s defunkcionalizací hranic - vize přeshraničního regionu jako přirozeného funkčně geografického území. Přerůstání průkopnických skupin v novou strukturu - euroregion. Definice: ER= takové přeshraniční území, kde mají jeho aktéři zájem kooperovat s partnery na druhé straně hranice, a na kterém instituce euroregionu garantuje a realizuje principy přeshraniční spolupráce. Smysl činnosti: omezit bariéru státní hranice pro regionální rozvoj a vytvářet přeshraniční kontakty, informační proudy a sítě vztahů ER jako prostor ER jako instituce
Vývoj počtu euroregionů počet euroregionů 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1959 1969 1979 1989 1999 Počet existujících euroregionů ve vybraném roce Počet nových euroregionů*
Impulsy 80. a 90. let odstraňování vnitřních hranic EU demokratizační proces ve státech Střední a Východní Evropy snaha o navázání kontaktů směrem za nové vnější hranice EU s cílem napomáhat intelektuálním, politickým a hospodářským výměnám s třetími zeměmi Specifikace cílů pro Střední a Východní Evropu: začlenění do EU přeměna hranice jako dělící čáry na místo setkání překonání vzájemných předsudků, animozit překonání národní periferní polohy podpora hospodářského růstu budování demokracie a funkční regionální a komunální správy
Regionální politika EU Evropská charta regionálního plánování (1983) stanovuje hlavní cíle pro evropské prostorové plánování: vyvážený socioekonomický rozvoj regionů zlepšování životních podmínek zodpovědné zacházení s přírodními zdroji a ochrana životního prostředí racionální využití území Významná podpora vznik ERDF Evropský fond regionálního rozvoje a vytvoření propojené strukturální politiky.
Stavební kameny přeshraniční spolupráce filosofie přeshraniční spolupráce principy přeshraniční spolupráce struktury pro přeshraniční spolupráci právní nástroje pro podporu přeshraniční spolupráce
Filosofie přeshraniční spolupráce Aktivita pohraničních regionů při vzniku a navazování přeshraniční spolupráce odkazuje na jeden z nejdůležitějších stavebních kamenů - filosofii přeshraniční spolupráce. Filosofie předpokládá, že dva nebo více příhraničních regionů si společně rozváží své záměry a priority a podniká rozvojové akce, místo aby jednaly samostatně, izolovaně a své případné partnery na druhé straně hranice hledaly až dodatečně. Zásady: zahrnout všechny stránky každodenního života v příhraničí (bydlení, práce, volný čas, kultura, sociální oblast, podnikání) provádět každý den za participace partnerů ze všech oblastí a sociálních skupin provádět na všech správních úrovních - národní, regionální, lokální
Principy přeshraniční spolupráce partnerství subsidiarita existence přeshraniční rozvojové koncepce nebo strategie společné struktury na regionální úrovni
Partnerství a subsidiarita Partnerství Subsidiarita vertikální partnerství představuje vztah mezi úrovní EU, národní úrovní a úrovní regionální Přeshraniční spolupráce je úspěšná tam, kde iniciativu převezmou aktéři regionální nebo místní. horizontální partnerství představuje vztah mezi partnery po obou stranách hranice Princip zdola nahoru Posilování regionálních a místních institucí u nichž se předpokládá znalost prostředí (problémů) flexibilita
Rozvojové koncepce a strategie Cíl: Poskytnout informace a analýzy pro integrovaný a dlouhodobý přístup, který definuje specifické cíle a priority rozvoje, v jejichž rámci se mohou realizovat jednotlivé projekty.
Struktury pro přeshraniční spolupráci Cíl: zabezpečení fungování přeshraniční spolupráce Struktury přechodné (jednorázové): fóra, sítě Struktury stálé: euroregiony, pracovní společenství, institucionální organizace Obecné zásady budování struktur: přeshraniční spolupráce by měla probíhat co nejblíže občanům zapojení místních politiků (je-li to účelné, pak i politiků na národní resp. evropské úrovni) respektování principů partnerství a subsidiarity musí se rozvíjet coby důsledek a nástroj spolupráce nikoliv samoúčelně
Právní nástroje pro podporu přeshraniční spolupráce Multilaterální smlouvy: mají poskytnout rámec pro přeshraniční spolupráci mezistátní smlouvy v kontextu regionální integrace (např. tzv. Severská smlouva (1977) o přeshraniční spolupráci mezi severskými zeměmi) smlouvy uzavřené pod záštitou mezinárodních orgánů jako je např. Rada Evropy - př. Madridská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci (1980)ratifikováno 2000 Bilaterální nebo trilaterální smlouvy pokrývají možnost přeshraniční spolupráce výhradně mezi státními orgány (plánování, monitorování, financování) Dohody na regionální nebo místní úrovni (cestovní ruch, doprava, životní prostředí)
Hlavní iniciativy a programy podpory přeshraniční spolupráce Podpora přeshraniční spolupráce od roku 1990. Nejstarší a nejrozšířenější iniciativa - Interreg - realizace Interreg I 1990-1993 Interreg II 1994-1999 Interreg III 2000-2006 Interreg I podporoval 31 operačních programů na vnitřní i vnější hranici EU se zaměřením na : dopravu a komunikace, životní prostředí, obchod, turistický ruch rozvoj venkova a školství Interreg II 59 programů, poprvé všechny příhraniční regiony podél vnitřních i vnějších hranic Interreg IIA - přeshraniční spolupráce Interreg IIB - výstavba energetických sítí Interreg IIC - nadnárodní činnost v prostorovém plánování
Hlavní iniciativy a programy podpory přeshraniční spolupráce/2 Interreg III Oblast A - přeshraniční spolupráce mezi sousedními orgány, která povede k rozvoji přeshraničních hospodářských a sociálních center na základě společných strategií trvale udržitelného rozvoje Oblast B - nadnárodní spolupráce mezi národními, regionálními a lokálními orgány s cílem podpořit vyšší stupeň územní integrace velkých skupin evropských regionů. Oblast C - meziregionální spolupráce vedoucí k lepší efektivitě politik a nástrojů regionálního rozvoje a soudržnosti na základě tvorby sítí, zvláště u regionů, které se rozvíjejí pomalu nebo procházejí transformací
Iniciativa Phare CBC Reakce na novou situaci ve Střední a Východní Evropě, vytvořena 1994 Hlavní cíl : podpora přeshraniční spolupráce mezi regiony EU a Střední a Východní Evropy a zejména spolufinancování činností v rámci programů Interreg Další cíle: pomoci překonávat specifické problémy přeshraničních regionů v oblasti Střední a Východní Evropy, vyplývající z jejich pozice v národním hospodářství podporovat vznik a rozvoj sítí spolupráce na obou stranách hranic
Další projekty podpory přeshraniční spolupráce Phare CREDO vznik 1996 s cílem podpořit projekty na hranici východ-východ (Střední Evropa a bývalý SSSR) podpora sousedských vztahů, sociální stability, hospodářského rozvoje, lidské zdroje, regionální služby, decentralizace Tacis CBC vznik 1996 s cílem podpory pro regiony Ruska, Běloruska, Ukrajiny, Moldávie hraniční přechody, životní prostředí, spolupráce na lokální úrovni CARDS vznik 2000 pro podporu přeshraniční spolupráce v Albánii, BaH, SČH a Makedonii MEDA podpora pro nečlenské země Středomoří (Španělsko-Maroko, Řecko-Turecko
Přeshraniční spolupráce v Česku výchozí impuls - změna společensko-politického systému změkčení bariérovosti hranice vyšší exponovanost pohraničí vůči podnětům zvenčí z hlediska centrálních orgánů věnována pohraničí minimální pozornost dominující - změny politicko-ekonomického systému regionální politika se soustřeďuje na a) regiony se soustředěnou podporou státu - strukturálně postižené - hospodářsky slabé b) další regiony, pokud o nich rozhodne vláda - pohraniční regiony - venkovské regiony - vojenské prostory
Euroregiony v ČR Nisa Liberec 1991 Labe Ústí/L. 1992 Krušnohoří Most 1992 Egrensis Cheb 1993 Šumava Prachatice 1993 Glacensis Rychnov 1996 Praděd Vrbno 1997 Těš.Slezsko Č.Těšín 1998 Silesia Opava 1998 Pomoraví Brno 1999 Beskydy FM 2000 Bílé Karpaty Zlín 2000 Silva Nortica JH 2002
Euroregiony v ČR vymezení podle okresů
Euroregiony ČR vymezení podle obcí