BULLETIN 3 2012 MIR.1200 projekt pro Temelín 3, 4 Konsorcium MIR.1200 Mezinárodní česko-ruské sdružení Konsorcium MIR.1200, složené ze společností ŠKODA JS a. s., Atomstroyexportu a OKB Gidropress, bylo založeno v říjnu 2009. Jeho posláním je zpracování konkurenceschopné nabídky na dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín. Předmětem projektu dostavby jaderné elektrárny je design (projektové řešení), dokumentace, inženýring, výroba zařízení, dodávka, výstavba, montáž, zkoušky a uvedení do provozu dvou kompletních bloků jaderné elektrárny formou EPC dodávky na klíč, včetně palivových souborů. Projekt MIR.1200 (AES-2006) Projekt spolupráce MIR.1200 je založený na projektu jaderného energobloku AES-2006, generace III+, zpracovaného petrohradským Atomenergoprojektem a OKB Gidropress. Projekt energobloku je výsledkem vývoje technologie s tlakovodními reaktory typu VVER. Reaktor projektu MIR.1200 je evoluční vývoj designu VVER s přímou vazbou na referenční JE, které jsou aktuálně ve výstavbě v Ruské federaci (Leningradská JE-2 (2 VVER- 1200/491), výstavba 1. bloku zahájena v červnu 2008, komerční provoz plánován od 31. 12. 2013) a Baltická JE (2 VVER-1200/491), výstavba 1. bloku zahájena 2011, komerční provoz 2016, plánované zahájení výstavby 2. bloku 2014, komerční provoz 2018). Projekt MIR.1200 vychází z osvědčených řešení se zvýšenou bezpečností, aktuálně je nabízen k realizaci v České republice, Maďarsku, Turecku, Vietnamu a Jordánsku. Projekt MIR.1200 odpovídá doporučením EUR, mezinárodním standardům a doporučením MAAE. Jaderné zařízení na výrobu páry (NSSS) Technologické schéma primárního okruhu (reaktorového zařízení) zahrnuje následující komponenty: reaktor horizontální parogenerátory typu PVG-1000MKP Primary circuit primární okruh, Containment ochranná obálka, Passive system of heat removal nádrž systému pasivního chlazení, Presurizer kompenzátor objemu, Active system of LP boron injection nádrž zásoby s roztokem kyseliny borité, Passive system of HP boron injection nádrže zásoby kyseliny borité vysoké koncentrace, Steam generátor parogenerátor, Secondary circuit sekundární okruh, Low pressure cylinders nízkotlaké díly turbíny, High pressure cylinder vysokotlaký díl turbíny, Degasser odplyňovák. Z OBSAHU: MIR.1200 projekt pro Temelín 3, 4 (J. Zdebor) str. 1 Projekt konsorcia MIR.1200 je velkou příležitostí pro český průmysl a celou českou ekonomiku (M. Fiala, L. Tomíček) str. 5 Oborový katalog zařízení a materiálů očekávané přínosy od jeho zavedení (I. Uvarov) str. 6 Example of Successful Localization Program in Czech Republic (I. Kouklík) str. 8
Reaktorové zařízení je napájeno ze systému napájeni normálního provozu a systému havarijního napájení (dieselgenerátorová stanice a akumulátorová stanice). Bezpečnostní systémy Pro předcházení poškození reaktoru nebo omezení následků poruch a pro lokalizaci radioaktivních produktů štěpení při haváriích JE jsou navrženy následující bezpečnostní systémy: Ochranné systémy: systém havarijního odstavení reaktoru systém havarijního chlazení aktivní zóny systém vysokotlakého havarijního vstřikování systém nízkotlakého havarijního vstřikování systém havarijní napájecí vody systém odvodu zbytkového tepla systém bórové regulace čtyři hlavní cirkulační čerpadla typu GCNA-1391 hlavní cirkulační potrubí DU 850 systém kompenzace objemu systém havarijního chlazení aktivní zóny (pasivní část) systém havarijního odvodu plynů Lokalizační systémy: dvojitý kontejnment (ochranná obálka) sprchový systém systém spalování vodíku ve vnitřním kontejnmentu systém čištěni havarijního odvodu paroplynové směsi z kontejnmentu Zabezpečovací systémy: systém spolehlivého zásobování elektrickou energií Základní technické charakteristiky energobloku Název charakteristiky Hodnota 1. Životnost, let: jaderné zařízení na výrobu páry 60 3. Výkon energobloku, MW: elektrický (hrubý), MWe 1 198* elektrický (čistý), MWe 1 113* tepelný, MWt 3 200 4. Teplofi kační výkon bloku, MWt < 300* 5. Koefi cient využití instalovaného výkonu > 90% 6. Spotřeba elektrické energie na vlastní spotřebu (včetně spotřeby na recirkulačni zásobováni vodou 7,0* a potřeb stavby), % 7. Měrná spotřeba tepla (hrubá), kj/kwh 9 932,8* 8. Účinnost energobloku při provozu turbiny v kondenzačním provozním režimu: hrubá čistá 37,4* 34,8* 9. Neplánované automatické odstaveni reaktoru, 1/rok <0,5 10. Doba trvaní plánovaných odstávek (výměna paliva reaktoru, plánované práce, plánované opravy) během sedmi let provozu (doba mezi dvěma velkými opravami s demontáži turbínového zařízení, činí 8 let) maximálně 11. Doba trvaní plánovaných odstávek na údržbu každý osmý rok s demontáží turbinového zařízení maximálně, dny 12. Počet provozního personálu (měrný), pracovníka/ MW 13. Maximální výpočtová hloubka vyhoření paliva, průměrná podle palivového souboru, pro režim stacionárních překládek paliva, MWd/kgU 4 po 16 dnech 2 po 24 dnech, 1 30 dní 40 0,35 14. Doba trvání kampaně paliva, roky 4 15. Perioda výměny paliva, měsíců 12 * Parametry budou upřesněny podle vybrané technologie turbinového ostrova 60 Název charakteristiky 16. Hlavni parametry chladiva: Primární okruh teplota na vstupu do aktivní zóny, C teplota na výstupu z aktivní zóny, C průtok chladivá reaktorem, m 3 /hod tlak na výstupu z reaktoru, MPa Sekundární okruh tlak páry na výstupu z PG, MPa parní výkon PG, t/hod teplota napájecí vody, C vlhkost páry na výstupu z PG, % 17. Celková pravděpodobnost: poškození aktivní zóny převýšeni kritérii mezního ovlivněni okolí při těžkých haváriích celková četnost stavů s těžkým poškozením paliva a narušením hermetičnosti kontejnmentu 18. Dvojitá ochranná obálka reaktorovny Vnější ochranná železobetonová (odolná proti pádu letadla podle požadavků vojenského, nebo velkého civilního) průměr vnitřní, m výšková kóta kupole, m tloušťka (cylindrické části / kupole), m Vnitřní hermetická železobetonová s regulovatelným předpínáním průměr vnitřní, m výšková kóta kupole, m tloušťka (cylindrické části / kupole), m výpočtový přetlak, MPa výpočtová teplota, C 19. Havarijní systém čištění vzduchu meziobálkového prostoru od radioaktivních úniků zajišťuje čištění minimálně: elementární jód, % organický jód, % aerosoly, % Hodnota 298,2 328,9 86 000 16,2 7,0 1 602 225 <0,2 <5,8.10 7 <2,0.10 8 <3.7.10 9 50,0 70,2 0,8/0,6 44,0 67,6 1,2/1,0 0,4 150 99,9 99 99,99
Principiální technologické schéma energobloku Principiální technologické schéma energobloku znázorňuje základní zařízení primárního a sekundárního okruhu, systémy bezpečnosti a systémy napájení vlastní spotřeby. 11 Legenda k obrázku: 1 Bazén s rozstřikem 2 Čerpadla technické vody důležité 3 Čerpadlo meziokruhu 4 Výměník chlazení bazénu vyhořelého paliva 5 Nízkotlaké čerpadlo havarijního doplňování 6 Vysokotlaké čerpadlo havarijního doplňování 7 Havarijní napájecí čerpadlo 8 Nádrže zásoby kyseliny borité vysoké koncentrace 9 Čerpadlo havarijního přívodu bóru 10 Nádrž zásoby s roztokem kyseliny borité 11 Čerpadlo havarijního přívodu bóru 12 Nádrž zásoby chemických reagentů 13 Čerpadlo přívodu chemických reagentů 14 Čerpadlo sprchovacího systému 15 Filtr 16 Odplyňovák systému doplňování primárního okruhu 17 Čerpadlo systému doplňování primárního okruhu 18 Ventilační komín 19 Čerpadlo organizovaných úniků 20 Nadrž organizovaných úniků 21 Vnější ochranná obálka 22 Parogenerátor 23 Speciální úprava (očistka) vody 24 Dochlazovač 25 Bazén skladování vyhořelého paliva 26 Barbotážní nádrž 27 Regenerační výměník proplachu systému doplňování 28 Reaktor 29 Hlavní cirkulační čerpadlo 30 Lapač taveniny 31 Jímka 32 Nádrž havarijní zásoby alkálii 33 Hlavni blok parních armatur 34 Ochranná obálka 35 Kompenzátor objemu 36 Hydroakumulátory systému zalití zóny 37 Nádrž systému pasivního chlazení 38 Kondenzátor systému pasivního chlazení kontejnmentu 39 Kolektor sprchových systémů 40 Pasivní rekombinátor vodíku 41 VTO (Vysokotlaký okruh) 42 Pomocné napájecí elektrické čerpadlo 43 Odplyňovák 44 Elektrické napáječi čerpadlo 45 Kondenzátory 46 NTO (Nízkotlaký okruh) 47 Kondenzátní čerpadla 1. stupně 48 Kondenzátní čerpadla 2. stupně 49 Bloková úprava vody (BÚK) 50 Chladicí věž 51 Čerpadla cirkulační vody (chladičky) 52 Čerpadlo technické vody 53 Spotřebiče strojovny 54 Rezervní transformátor vlastní spotřeby 55 Transformátor vlastni spotřeby 56 Rozvodny vlastní spotřeby 57 Generátor 58 Nízkotlaký díl turbíny 59 Vysokotlaký díl turbíny systém vloženého okruhu chlazení systém zajištěné technické vody pro důležité spotřebiče Řídící systémy: systém pro start bezpečnostních systémů systém havarijní ochrany reaktoru Součástmi bezpečnostních systémů jsou: havarijní ochrana reaktoru NT havarijní doplňování VT havarijní doplňování havarijní přívod bóru sprchový systém havarijního chlazení AZ, pasivní část
odvod zbytkového tepla havarijní odvod plynů havarijní napájecí voda ochrana primárního okruhu a ochrana sekundárního okruhu proti nepovolenému přetlaku skladování bórové vody meziokruh chlazení důležitých spotřebičů technická chladicí voda pro důležité spotřebiče (TVD) hermetické prvky vzduchotechnika zajištění (havarijní) elektrického napájení bezpečnostní řídicí systém Bezpečnostní systémy jsou postaveny na aktivním a pasivním principu. Část systémů plní současně funkce normálního provozu i bezpečnostní funkce. Pasivní bezpečnostní systémy a systémy řízení nadprojektových havárií Kromě bezpečnostních systémů projekt předpokládá speciální technické prostředky určené pro řízení nadprojektových havárií: Systém ochrany primárního okruhu před přetlakem Systém odstraňování vodíku s pasivními rekombinátory Systémy pasivního odvodu tepla SPOT Systém pasivního odvodu tepla parogenerátory SPOT PG Odvod tepla z reaktoru v případě úplné ztráty el. napájení vlastní spotřeby, tzv. black-out, velmi konzervativně se předpokládá, že nejsou k dispozici žádné DGS, SPOT brání přechodu do nadprojektové havárie. Systém pasivního odvodu tepla z ochranné obálky SPOT ZO Dlouhodobé odvádění tepla z ochranné obálky (kontejmentu) při jakýchkoliv haváriích s únikem chladivá včetně režimu black-out, kdy není k dispozici aktivní sprchový systém. Systém nezávislého napájení systémů pro likvidaci nadprojektových havárií Lapač coria a jeho chlazení Umístění v šachtě reaktoru pod tlakovou nádobou reaktoru (TNR); ochrana šachty reaktoru před tepelnými a mechanickými vlivy taveniny AZ (coria); rozředění taveniny obětovaným materiálem snížení specifického vývinu tepla z jednotky objemu; zajištění odvodu tepla z taveniny do chladicí vody; zajištění podkritičnosti taveniny; snížení pronikání vodíku a radionuklidů pod ochrannou obálku. Při řízení havárií nemusí v prvních 30 minutách operátor zasahovat. Veškeré systémy, které jsou součástí řízení vážné projektové havárie, jsou vyprojektovány takovým způsobem, aby umožňovaly udržet bezpečný stav primárního okruhu bez zásahu operátora po dobu prvních 24 hodin. Dvojitá ochranná obálka Vnitřní hermetický plášť válcové konstrukce z předpjatého železobetonu (lana) s polokulovitou kupolí a základovou deskou ze železobetonu chrání proti vnitřním vlivům. Vnitřní povrch hermetického pláště je pokrytý ocelovou vystýlkou. Vnější ochranný plášť válcové konstrukce ze železobetonu - chrání proti vnějším vlivům (pád letadla, zatížení sněhu, zemětřesení, uragány, tornáda, vnější exploze, povodně). Veškeré potrubí a kabeláž, které prochází plášti, je vybaveno speciálními hermetickými průchodkami a oddělovacími armaturami. Skladovací bazén použitého (vyhořelého) paliva Skladovací bazén je umístěn pod ochrannou obálkou, chlazení bazénu je zajištěno při všech projektových podmínkách, včetně projektových a nadprojektových havárií. Další bezpečnostní podmínky založené do projektu Odvod tepla Počáteční rezerva havarijní napájecí vody je vypočítána na 24 hodin. Rezervy vody, které se nacházejí v areálu, umožňují dostatečný přívod vody do parogenerátorů minimálně po dobu 72 hodin. Systémy napájení elektrickou energií Doba nezávislosti elektrárny na vnějších zdrojích elektrického napájení je minimálně 72 hodin (pro všechny pracovní režimy JE), akumulátory, které plní důležité bezpečnostní funkce, jsou schopné pracovat bez dobíjení po dobu dvou hodin za jakýchkoliv projektových podmínek. Radiační bezpečnost obyvatel V případě projektové havárie Radiační následky pro obyvatelstvo nepřevýší meze stanovené pro normální provoz, poloměr hygienického ochranného pásma nepřekročí 0,8 km. V případě těžké havárie Není nutná evakuace obyvatel, kteří bydlí v bezprostřední blízkosti JE, poloměr pásma plánovaných ochranných opatření pro obyvatelstvo je zvětšen na max. 3 km. Závěr Projekt MIR.1200 vychází z inovovaných technologií osvojených v minulosti řadou firem v České a Slovenské republice. Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín byly postaveny podle ruského projektu českými a slovenskými firmami podle stejných principů, jaké dnes nabízí projekt MIR.1200. České firmy dnes zajišťují kompletní servis, údržbu a modernizaci všech jaderných bloků v České republice. Se všemi významnými dodavateli ŠKODA JS spolupracuje kontinuálně přes čtyřicet let. Design umožňuje lokalizaci projektu větší než 70 %. Pramen: Zkrácená verze prezentace Ing. Jana Zdebora, CSc., technického ředitele ŠKODA JS a. s., ČVUT 10. 1. 2012 Celou prezentaci najdete ZDE.
Projekt konsorcia MIR.1200 je velkou příležitostí pro český průmysl a celou českou ekonomiku ŠKODA JS spolu s Atomstroyexportem a Gidropressem, dceřinými podniky skupiny Rosatom, utvořily konsorcium MIR.1200. Společně se ucházíme o dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Temelín. Nabízíme projekt VVER-1200, který je výsledkem evolučního vývoje technologie patřící do skupiny tlakovodních reaktorů. Česká Škodovka s touto technologií pracuje již téměř čtyřicet let a dosud vyrobila celkem 24 kompletních reaktorů! Mnoho dalších českých podniků se podílelo na výrobě, montáži a uvádění do provozu, jakož i na servisu těchto zařízení. Konsorcium MIR.1200 je tak nejpřirozenějším partnerem pro místní jaderně strojírenský průmysl a výzkumná pracoviště. Nabízíme elektrárnu, která garantuje splnění všech současných požadavků Miroslav Fiala Leoš Tomíček Česká Škodovka s technologií VVER pracuje již téměř čtyřicet let a dosud vyrobila celkem 24 kompletních reaktorů! Mnoho dalších českých podniků se podílelo na výrobě, montáži a uvádění do provozu, jakož i na servisu těchto zařízení. na bezpečnost. Důležitým faktorem je i skutečnost, že české jaderné bloky v Dukovanech a v Temelíně byly vybudovány na základě velmi podobné technologie. Pro personál by tak byly obsluha i servis nových bloků jaderné elektrárny Temelín podobné. Koncept výrobních součástí jako je reaktor, parogenerátory a turbína zůstane stejný. Prudký rozvoj technologie VVER však přináší vyšší míru spolehlivosti a bezpečnosti jednotlivých komponent, ale i prodloužení jejich životnosti. Rosatom má již dnes za sebou výstavbu bloků s kombinací aktivních a pasivních systémů bezpečnosti, které splňují i ty nejpřísnější post-fukušimské požadavky. Důmyslná technologie chrání reaktor před vnějšími zásahy, zabraňuje úniku radioaktivity v případě hypotetické havárie, odolá pádu velkého dopravního letadla a úspěšně čelí tornádu, zemětřesení, povodním i tsunami. Tyto bezpečnostní systémy jsou dnes standardní součástí všech technologických řešení nabízených skupinou Rosatom. Nejmodernější bezpečnostní systémy již naplno fungují v elektrárně Tianwan Nabídka konsorcia klade důraz na nízkou celkovou cenu dostavby a poskytnutí know-how k výrobě komponent, provozování a servisu elektrárny. petrohradského Atomenergoprojektu (VVER-1200/V-491). Systém pasivního odvodu tepla nabízený konsorciem MIR.1200 řeší dlouhodobý odvod zbytkového tepla z aktivní zóny reaktoru v nepřítomnosti zdrojů napájení. Nabídka konsorcia však má i další nezpochybnitelné přínosy. Klade důraz na nízkou celkovou cenu dostavby a po- Rosatom má za sebou výstavbu bloků s kombinací aktivních a pasivních systémů bezpečnosti, které splňují i ty nejpřísnější post-fukušimské požadavky. v Číně. Čínská elektrárna je vůbec první elektrárnou na světě, kde byl instalován lapač taveniny (koria), který je určen pro mimořádně nepravděpodobnou havárii, při níž by došlo ke ztrátě chladicích schopností primárního okruhu, a mohlo by teoreticky dojít k roztavení paliva a protavení dnem tlakové nádoby. Lapač koria nabízí řešení, aby taveninu bylo možné chladit i vně reaktoru, ale uvnitř kontejnmentu. Výjimečná je ale i velmi praktická a originální kombinace pasivních a aktivních prvků bezpečnosti, které lze nalézt jedině u projektu skytnutí know-how k výrobě komponent, provozování a servisu elektrárny. Využití analogických pracovních postupů a přípravků přinese významné snížení provozních nákladů z hlediska objemu náhradních dílů a nákladů na školení personálu. Zcela zásadním faktorem je i míra zapojení českého průmyslu. České podniky zajistí technický inženýring projektu i velké dodávky. Budou také provádět montáž zařízení, podílet se na spouštění, jakož i na organizaci a realizaci stavebních prací. Na dodávkách některých významných komponent se budou podílet renomované západní společnosti, například turbína bude dodána společným podnikem Alstom a Atomenergomash. Z Ruska bude dodáno pouze takové zařízení, jehož kusová (nesériová) výroba by u nás
Zásadním faktorem je míra zapojení českého průmyslu. České podniky zajistí technický inženýring projektu i velké dodávky. Budou provádět montáž zařízení, podílet se na spouštění, na organizaci a realizaci stavebních prací. nebyla efektivní. Nad druhou stranu ale Rosatom poskytne českým dodavatelům technickou pomoc a zajistí autorský dohled. České podniky tak získají všechny znalosti potřebné k tomu, aby poskytly uživateli kvalifikovanou podporu v průběhu celé doby životnosti bloků. Díky přenosu zkušeností se tak rovněž zajistí energetická nezávislost na další desítky let. Většinu komponentů pro elektrárnu dodá český průmysl, čeští odborníci budou elektrárnu provozovat a zajišťovat její údržbu. Projekt nebude závislý na jednom dodavateli jaderného paliva a ani nevytváří závislost na dodavateli technologie, potřebné know-how a know-why přechází do českých rukou. Zkušenosti z provozu JE Dukovany i Temelín ukazují na to, že provozovatel nebyl a není závislý na zahraničních dodávkách. Dostavba 3. a 4. bloku JE Temelín naopak snižuje závislost České republiky na plynu či ropě. Konsorcium nabízí nejvyšší míru lokalizace zakázek, zakázky v hodnotě 125 až 150 miliard korun, více než 10 000 pracovních míst. i v zahraničí. ŠKODA JS a desítky dalších českých a slovenských podniků mají již vytvořený právní rámec pro úzkou spolupráci se skupinou Rosatom v celosvětovém měřítku. Rusové staví v současnosti 9 jaderných bloků na území Ruské federace a 19 v zahraničí. Celkem plánují do roku 2030 nákup zařízení a služeb pro budované jaderné objekty v hodnotě více než 300 miliard dolarů. Stavba 30 jaderných bloků, což je nejvíce ze všech Projekt nevytváří závislost na dodavateli technologie, potřebné know-how a know-why přechází do českých rukou. uchazečů o dostavbu Temelína, se neobejde bez spolehlivých dodavatelů. Ty skupina Rosatom hledá po celém světě, ale jen v České republice lze díky zkušenostem průmyslu s touto technologií vybudovat dodavatelský řetězec okamžitě a bez rozsáhlých investic do strojního vybavení či vzdělání lidí. Projekt VVER-1200 pro dostavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Temelín tedy skýtá České republice mnoho nesporných a bezkonkurenčních výhod. Nabízí progresivní technologie, kontinuitu, bezpečnost, úspornost, jistotu a perspektivu. Je to nabídka, která je velkou příležitostí pro český průmysl i celou českou ekonomiku. Společný vývoj české a ruské jaderné energetiky nám umožňuje, ve srovnání s konkurenty, nabídnout objektivně nejvyšší míru lokalizace zakázek, a to minimálně 75 %. Podle předběžných analýz by mohly české společnosti získat zakázky v hodnotě 5 až 6 miliard eur, tj. 125 až 150 miliard korun. V ČR by v případě vítězství konsorcia v tendru vzniklo více než 10 000 pracovních míst. Navíc ze zkušeností s novými ruskými jadernými reaktory každý zaměstnanec, pracující v rámci takového velkého projektu, dává vzniknout dalším 6 až 8 pracovním místům v jiných oblastech, například v oblasti služeb. Lze tedy říct, že celkem v České republice může mít z tohoto projektu práci 60 až 80 tisíc lidí. Výhodou spolupráce je tudíž i skutečnost, že dostavba třetího a čtvrtého bloku temelínské elektrárny nevyžaduje zásadní investice do existující dopravní infrastruktury při přepravě jednotlivých komponent. Velký přínos by znamenala spolupráce konsorcia MIR.1200 pro české podniky Miroslav Fiala, generální ředitel a předseda představenstva ŠKODA JS a. s. Leoš Tomíček, výkonný vice-prezident Rusatom Overseas Oborový katalog zařízení a materiálů očekávané přínosy od jeho zavedení České společnosti prostřednictvím Českého jaderného fóra a Národního strojírenského klastru dostali seznam zařízení, která mohou prostřednictvím elektronického oborového katalogu nabídnout pro jaderné projekty NIAEP Atomstroyexportu. Oborový katalog zařízení a materiálů, vypracováním kterého byla úkolována státní korporací Rosatom Nižegorodská inženýringová společnost Atomenergoprojekt (NIAEP), je jedním ze základních nástrojů při zpracovávání 3D-modelu energetického zařízení. Oborový katalog bude poskytovat přístupným způsobem systematizovanou informaci o výrobcích existujících na trhu výstavby jaderných energobloků. Pro dosažení a udržení si vedoucího postavení na mezinárodním trhu výstavby jaderných energobloků je nezbytné zavádět nové systémy projektování a výstavby a zdokonalovat součinnost mezi jednotlivými účastníky výstavby jaderné elektrárny. Tyto úkoly lze řešit vytvořením Jednotného informačního prostoru (JIP), ve kterém prostřednictvím programového vybavení budou spolupracovat zadavatel, projektant a provozovatel elektrárny. Klíčovou etapou vytváření takového informačního prostoru se stalo vypracování Jednotného oborového katalogu zařízení a materiálů používaných při projektování, výstavbě a provozování jaderné elektrárny (dále Katalog). Díky sestavení Katalogu lze získat aktuální a ověřené informace o současném stavu na trhu zařízení a materiálů pro ja-
derné energobloky, o potenciálních dodavatelích a výrobcích, a zajistit si možnost operativního plánování a řízení dodávek zařízení a materiálů v jednotlivých fázích projektování a provozování energobloků v průběhu celé životnosti JE. Katalog je vybudován na bázi programového vybavení Enovia V6 společnosti Dassault Systems. Enovia V6 umožňuje průběžné doladění tak, aby systém lépe odpovídal řešeným úkolům a umožňoval zpracovávat velké objemy dat, což je nezbytné pro rozsah druhů výrobků dodávaných na jaderné elektrárny. Enovia V6 rovněž umožňuje, aby s Katalogem současně pracovalo velké množství uživatelů, kteří k tomu potřebují jen přístup k internetu a vyhledávač ve svém počítači. Pro každé zařízení, které dodavatel zařazuje do Katalogu, se vyplňuje karta zařízení. Na kartě se uvádí základní údaje popisující zařízení a odkazy na příslušnou dokumentaci (výkresy, technické podmínky, 3D model atd.). Údaje na kartě a soupis dokumentace jsou unikátní pro dané konkrétní zařízení, jejich obsah se stanovuje předem s přihlédnutím k informačním potřebám všech účastníků Katalogu. Obecně lze říci, že Katalog obsahuje různorodou informaci o technických parametrech zařízení, jeho ceně, termínech výroby a dodávky, o podmínkách provozu zařízení, o plánovaném servisu a opravách atd. Hlavními účastníky procesu výměny informací v rámci Katalogu jsou: Zadavatel společnost, která zadává výstavbu jaderné elektrárny, stanovuje termíny a vytváří rozpočet výstavby, vyhodnocuje kvalitu zařízení a materiálů využívaných v průběhu provozování objektů; Dodavatelé zařízení a materiálů společnosti dodávající své výrobky určené pro jadernou energetiku a zadávající údaje o výrobcích do Katalogu; Projekční kanceláře a stavební společnosti společnosti, které projektují a staví nové objekty jaderných elektráren a získávají z Katalogu informace o technických parametrech zařízení a o perspektivních dodavatelích; Provozovatel jaderné elektrárny společnost, která provozuje energobloky a získává z Katalogu informaci o provozních charakteristikách instalovaného zařízení; Ověřovatel (akciová společnost NIAEP) společnost, která ověřuje Schéma tvorby oborového katalogu zařízení JE údaje a poskytuje technickou podporu Katalogu. Díky sjednocení všech účastníků Katalogu v Jednotném informačním prostoru, veškeré procesy a pravidla vzájemné součinnosti jsou formalizovány a standardizovány, což značně urychluje komunikaci. Zapojení do Katalogu poskytuje řadu výhod jak výrobcům zařízení a materiálů, tak i společnostem použivatelům. Zákazník získává: aktuální a ověřené informace o trhu zařízení a materiálů, standardizovaný popis dodavatelů zařízení a jejich výrobků, aktuální informace o ceně zařízení a materiálů. Dodavatelská společnost získává: platformu pro šíření informací o svých výrobcích a výkladní skříň pro reklamu nových druhů zařízení, zjednodušení komunikace s projekčními kancelářemi při volbě zařízení pro dodávky v rámci veřejných soutěží, garantovanou účast ve veřejných soutěžích na nákup zařízení a omezení rizik spojených s odchylkami technické dokumentace zařízení od požadavků veřejných soutěží. Projekční kancelář získává: možnost rychlého ohodnocení a výběru zařízení podle standardizovaného popisu, možnost výběru potenciálního dodavatele v rámci veřejné soutěže na nákup zařízení, získaní informace o konání veřejné soutěže, možnost vyloučení chyb ručního zadávání informací v průběhu vyhotovení technické dokumentace a podkladů pro nákup. Provozovatel jaderné elektrárny získává: úplnou elektronickou knihovnu platné technické dokumentace k provozovanému zařízení, což usnadní technický servis a opravy; možnost součinnosti s dodavateli provozovaného zařízení, pokud se jedná o záruky anebo dodávky náhradních dílů. V roce 2011 byla ukončena první etapa zadávání údajů do Katalogu a vznikl základní soupis nomenklaturních pozic zařízení, která se používají v jaderných elektrárnách. Tento soupis zařízení je neustále doplňován. V současné době v Rusku v žádném průmyslovém odvětví zatím neexistuje databáze údajů, která by byla s Katalogem srovnatelná. Komplexní informační podpora zařízení v průběhu celé jeho životnosti ve formátu jednotného katalogu je velkou výhodou pro jadernou energetiku a podmiňuje kvalitativní skok v jejím rozvoji. Vnitřní struktura Katalogu odpovídá zásadám standardu ISO 15926, v němž je definován jednotný mezinárodní formát výměny informací. V budoucnu díky tomu bude možné integrovat Katalog do libovolného informačního prostoru založeného na identických zásadách. I. Uvarov, NIAEP ASE
Example of Successful Localization Program in Czech Republic: Current Local Supply Chain Possible Suppliers are influential and system-creative players in Czech Power industry Pressurizer: VITKOVICE PE Steam generators: VÍTKOVICE PE High and Low pressure heat exchangers: VÍTKOVICE PE I&C: I&C Energo ZAT, ENVINET and CHEMCOMEX Pressure vessels: SKODA JS Polar crane: SKODA JS Engineering Labs Electrical systems: I&C Energo Auxiliary prime and secondary systems: KP RIA, KD, partially CHEMCOMEX I&C Lab equipment and tools: ENVINET Valves: Arako, MPOWER Engineering, MODRANY POWER Vent and air conditioning: ZVVZ Enven- Engineering Vent and air conditioning Pumps: SIGMA GROUP Civil Cooling tower: Chladici veze Praha Civil structure: Metrostav PSG Hochtief Local companies will procure 70% of total Temelin-3,4 supplies Czech-Russian Consortium leader for Temelin-3,4 tender is Czech company Skoda JS producer of reactor pressure vessels 54 suppliers targeted as potential suppliers of Rosatom 25 Memorandums of Understanding signed with suppliers 20 suppliers registered in product catalogue 12,170 items were registered Significant effort under way to secure cooperation with further companies Up to now Czech companies have signed contracts for $ 130 mln. with Rosatom ROSATOM supply base in Czech Republic is under development with cca 50% of potential suppliers already involved and prepared for deliveries Localization program for local suppliers State of the Art Ivo Kouklík, Rusatom Overseas, 2. 4. 2012, JAR. Vydává České jaderné fórum, Praha ISSN 1213-4554 E-mail: office@nuclear-forum.cz