Mapování a monitoring populace bobra evropského v ČR

Mapování a monitoring populace bobra evropského v ČR 9

Anotace V tomto materiálu jsou navrženy dvě úrovně sledování změn rozšíření bobra evropského v ČR mapování rozšíření populace a monitoring populací. Na jedné straně je nutné sledovat neustále pokračující rozšiřování a disperzi jedinců z již osídlených území na nové lokality a do nových oblastí. Tuto aktivitu označujeme jako Mapování rozšíření. Základem mapování rozšíření populace bobra evropského je pouze neustálá evidence nových lokalit osídlení (kolonií, rodin, teritorií). Určování početnosti není v tomto případě možné, jelikož jde o metodicky velice náročnou činnost. Vedle sledování pokračujícího šíření bobra evropského v ČR je třeba se věnovat sledování vývoje již existujících velkých a stabilních populací. Změny v osídlení totiž citlivě reagují na měnící se parametry prostředí a dlouhodobá a stabilní osídlení procházejí svojí vnitřní dynamikou. Sledování a vyhodnocování populačních charakteristik označujeme Monitoringem populací. Pravidelný a podrobný monitoring tak bude zaručovat analýza charakteristik a parametrů u jednotlivých populacích bobra evropského v ČR. To je možné realizovat pouze v dlouhodobě osídlených oblastech se silnými populacemi. Monitoring tedy bude sloužit pro zjišťování změn v populační dynamice a pro podrobnější analýzy uvnitř již osídlených oblastí. Obě aktivity vedou k poznání populace bobra evropského v ČR. A obě jsou navíc založeny na vyhledávání stejných pobytových známek vzniklých aktivitou bobrů (stopy, nory či jiné obydlí, hráze, kanály, chodníky, skluzy, zbytky po potravní aktivitě a teritoriální pachové značky). Základní rozdíl mezi oběma metodami by šel vyjádřit takto (viz také tab. 10): mapování osídlení je založeno na vyhledání a evidenci jakékoliv pobytové známky, která potvrzuje stabilní osídlení lokality, zatímco monitoring je postaven na kvalifikaci, kvantifikaci a lokalizaci všech pobytových známek uvnitř celé sledované populace. Oba představené přístupy by v konečné fázi měly poskytnout relativně přesnou informaci o velikosti, rozšíření a změnách v populaci bobra evropského v ČR. 10

1.1. Úvod V úvodu shrneme odlišné přístupy k popisu početnosti druhu, dále budou jednoduše shrnuty základní mapované pobytové známky bobra evropského. Velikost populace bobra evropského lze obecně odhadovat dvěma způsoby: počtem recentních kolonií, pomocí počtu jedinců. Dnes nejpoužívanějším způsobem zhodnocení početnosti druhu v určité oblasti je charakteristika na úrovni počtu kolonií v populaci. Lze tak jednoduše vyjádřit velikost populace, ale tento údaj příliš nevypovídá o početnosti individuí. Nutno však konstatovat, že pro praktickou ochranu a management druhu je velikost populace, definovaná počtem kolonií (populační hustotou), plně dostačující. Velikost a hustotu osídlení lze pak kvantifikovat buď absolutně nebo relativně: absolutní počet kolonií velikost populace (počet kolonií na přesně stanoveném území), relativní počet kolonií populační hustota (počet kolonií přepočítaný na jednotku - většinou délky toku, u rybničních oblastí a mokřadů na jednotku plochy). Skutečnou a přesnou početnost v území na úrovni množství jedinců je nutné znát pouze pro speciální managementové zásahy. Navíc ji lze u bobra evropského zjistit pouze více nebo méně obskurními metodami: odlov celé kolonie, výpočet na základě odlovených jedinců (CMR metody), stanovení počtu jedinců podle velikosti zimní zásoby dřeva. Plně dostačujícím a široce využívaným standardem stanovení abundance na úrovni individuí je odhad velikosti populace založený na průměrném množství jedinců v kolonii s korekcí na typ osídlení. Na jednu stabilní kolonii se počet jedinců odhaduje 5 7 ex. Pokud je v území dlouhodobě nestálé osídlení se sporadickými pobytovými známkami, hovoříme o tzv. 1 2 migrantech. Pobytové známky Při mapování osídlení nebo při monitoringu populací pracujeme hlavně s nalezenými pobytovými známkami doklady aktivity bobra evropského v území. Nálezy lze rozdělit do pěti základních kategorií: okusy (zbytky potravní činnosti), pachové značky (teritoriální aktivita), stopy (otisky končetin nebo ocasu), obydlí (denní a zimní úkryty), projevy stavební aktivity (hráze apod.). Podrobný popis a charakteristika těchto základních typů pobytových známek je uveden v následujícím textu. 11

Okusy (zbytky potravní činnosti) Jde o více či méně výrazné zbytky potravní aktivity. Okusy jsou šikmé hladké plochy ukousaných malých větviček, větších větví nebo i kmenů. Především u větších průměrů rovná plocha přechází do typického kuželovitého tvaru tzv. pastelky. Okusy nalézáme především na dřevinách, ale zkušený pozorovatel je schopen je zaznamenat i na bylinách (pozor na záměnu s požerky ondater, nutrií, zajíců, vysoké zvěře i vodního ptactva). Tvar okusu se však dosti výrazně odlišuje u různých druhů rostlin a také je závislý na konzumované části. Nejčastějšími dřevinami, které jsou bobry vyhledávané, konzumované či jinak využívané, jsou druhy měkkých a tvrdých luhů především vrby a topoly (včetně osik), v menší míře břízy, olše, jasany. Často mohou být okusovány duby, jilmy, habry, javory. Sporadicky jsou nalézány i porušené konifery: smrk, borovice. Vedle okusů jsou zaznamenávány i požerky. Jde o ukousané, volně položené větve na břehu vody, zbavené kůry a lýka. Jde o pozůstatky po konzumaci kůry a lýka. Stává se, že právě takovéto zbytky mohou být jediným dokladem o potravní činnosti bobrů v místě. Pachové značky (teritoriální aktivita) Ty jsou projevem teritoriálního chování vnitrodruhového boje bobrů. Pachovou značku, nebo-li intenzivně zapáchající výměšek análních žláz, bobři uvolňují na vrchol hromádky, jež je vytvořena z bahna nebo písku. Takzvané scent marky (anglický ekvivalent) mohou být též vytvořené z klacíků, z trsu trávy nebo kombinací těchto materiálů. Velikost takovéto pachové značky je okolo 20-30 cm v průměru, ale může být i větší. Stopy (otisky končetin nebo ocasu) Jsou velice důležitým dokladem o čerstvém výskytu bobra na lokalitě. Tyto pobytové známky mají na rozdíl od všech ostatních velmi krátkou životnost, proto jejich nalezení hovoří o aktuálním osídlení lokality. Stopy předních nebo zadních končetin nebo také otisky plochého ocasu je možné rozlišit pouze v čerstvém bahně, v mokrém písku nebo na ledě a sněhu. Obydlí (denní a zimní úkryty) Jde o skupinu pobytových známek, jejichž vyhledání je relativně náročné. Nejčastějším obydlím jsou nory. Jelikož mají většinu vchody pod hladinou je jejich nalezení obtížné. Ovšem při kolísání hladiny vody v toku nebo při poklesu hladiny vodní plochy se mohou ústí do podzemního obydlí objevit dočasně i nad hladinou. K tomuto typu pobytových známek dále řadíme i jiné druhy obydlí: hrady (klasické obydlí vybudované ve velké hromadě nakupených větví), polohrady (napůl nora v břehu a napůl hrad), jídelny či zálehy (místo konzumace potravy nebo denní úkryt vylehnuté místo vystlané jemnými pilinami a zbytky požerků na břehu). Velmi dobře se vyhledávají aktivní úkryty (nory, hrady, polohrady) v silném mrazu. V zimním období jsou jedinci stejné kolonie kumulováni do jednoho nebo dvou obydlí. Jako doklad aktuálního osídlení lze pak považovat kouřící větrací šachty (teplý, vlhký a charakteristický zápach) z podzemních prostor. Projevy stavební aktivity (hráze apod.). Mezi tyto pobytové známky patří pochopitelně nejznámější a nezaměnitelné stopy stavební činnosti bobrů. Jde především o hráze, příčné i podélné stavby v tocích, které mají schopnost 12

zadržet vodu. Velmi často lze v lokalitách recentního osídlení nalézt i další projevy činnosti bobrů. Jde o: zimní skladiště (ve vodě nahromaděné množství tenčích a tlustších větví slouží jako zásobárna potravy na zimní období), skluzy a chodníky (dlouhodobě i krátkodobě užívané chodníky a stopní dráhy), kanály (v březích vyhloubené dlouhé úzké zatopené chodby, které zajišťují přístup bobrů ke vzdálenějším porostům). 13

Tabulka č. 10: Srovnání obou přístupů hodnocení populace bobra evropského. Tabulka uvádí porovnání jednotlivých vstupů a výstupů při Mapování rozšíření a při Monitoringu populace. typ Mapování Monitoring Cíl potvrzení výskytu změny početnosti populace Činnost 1 podle pobytových stop vymezení velikosti a počtu kolonií s hodnocením změny Časová náročnost jednorázová pochůzka pravidelný monitoring, využití GPS a GIS prostředků, analýza dat Odborná příprava bez speciální přípravy, pouze schopnost rozlišit pobytové známky bobrů specializovaná činnost proškolených mapovatelů pod dohledem specialistů Využitelnost 2 disperze v krajině odhad velikosti populace, dlouhodobé změny v populaci, analýza lim. faktorů Vybavení 3 Výstup 4 žádné nebo kopie podrobné mapy ústní, obrazová nebo písemná informace čluny, holínky, GPS, GIS, Statistické programy podrobné charakteristiky populace, vlivy na prostředí (hydrologický systém a na porosty) Období 5 celoročně IX. - III. Pers. zajištění na jednot. 1 15 území/rok 5 Stupeň financ. náročnosti 6 1 40 Vysvětlivky: 1 stupeň poznání daného osídlení; 2 úroveň získaných informací o osídlení území; 3 potřebné vybavení pro dosažení odpovídajících výsledků, 4 požadovaný výstup od realizátora akce; 5 počet osob potřebných k dosažení cíle na definovanou jednotkovou délku podílu říční sítě při stejné míře osídlení (za jeden rok); 6 poměrná škála finanční náročnosti dosažení cíle; rozsah 0 40, kdy 0 je nejlevnější a 40 nejdražší úroveň Podmínky vyhledávání pobytových známek Optimální období pro vyhledávání pobytových známek je od podzimu do brzkého jara. V nevegetační sezóně mohou být pozorovány všechny podstatné projevy aktivity bobra evropského. Naopak nejobtížnějším obdobím pro mapováním je téměř celé léto s přesahem do podzimu (červen září) vzhledem k několika významným negativním faktorům. Díky vzrostlé vegetaci v okolí vodních toků je ve vegetačním období terén téměř neprůchodný a hrozí zejména silná nepřesnost metodiky ve vegetaci mohou být pobytové známky lehce přehlédnuty. Aktivita bobra evropského je nejvíce situována do litorálního pásu. Většinu pobytových známek je možné nalézt na břehu ve vzdálenosti nejvýše 10 m od hladiny vodních toků nebo vodních ploch. Zřídka lze některé projevy pozorovat až 50 i více metrů od hladiny. Dosti důležitým momentem je kolísavost hladiny. V případě velké amplitudy hladiny v toku je nutné tento faktor při vyhledávání pobytových známek (zejména okusů) zohlednit. 14

1.2. Mapování rozšíření populace Cíl Cílem je mít nepřetržitě k dispozici aktuální informace o rozšíření bobra evropského na území ČR, ale i v přilehlých oblastech okolních států. Znalost aktuálního rozšíření druhu bude umožňovat přizpůsobení a zpřesnění managementu druhu tak, aby se minimalizovaly negativní efekty činnosti bobra evropského na krajinné složky, zejména ve vazbě na vymezenou Zonaci ČR. Data navíc umožní i snížit pravděpodobnost neúměrného zatížení populace v důsledku využívání a rozvoje krajiny, hlavně v okolí vodních toků a ploch. Vymezení pojmu a oblastí Mapování populace je postaveno na získávání čerstvých údajů o dalším šíření bobra evropského Českou republikou. V obecnější rovině lze hovořit o sledování rychlosti a směrech disperze bobra v ČR. Základem mapování je vyhledávání nebo průběžné potvrzování nově nebo znovu osídlených lokalit v okrajích aktuálního a stabilního rozšíření. Probíhat bude také shromažďování důvěryhodných informací o novém aktuálním osídlení. Součástí mapování bude do určité míry i co možná nejpodrobnější znalost o výskytu druhu v okolních státech s důrazem na oblasti těsně sousedící s ČR. Perioda Nelze stanovit pevně ohraničené období pro mapování šíření druhu. Lze jen vyslovit požadavek, aby rychlost a množství získaných dat o šíření druhu odpovídala skutečné rychlosti šíření druhu naším územím. Proces mapování populace bobra evropského by tedy měl probíhat neustále. Realizace Mapování rozšíření výskytu bobra bude probíhat na celém území ČR s cílem sledovat výskyt živočicha na základě pobytových stop. Na úrovni pouhého potvrzení jedné nebo vícero pobytových známek lze konstatovat, že se v lokalitě vyskytuje kolonie nebo migrant. Mapování rozšíření populace bobra evropského je možné realizovat na několika úrovních. Jednak lze aktivně vyhledávat nové lokality na okrajích stabilního rozšíření v ČR. Ovšem to je aktivita, která je časově výrazně náročná, a vzhledem k úspěšnosti jde o málo efektivní činnost. Dalším způsobem je sbírání a evidence hodnověrných hlášení nálezů pobytových známek. V případě nejednoznačnosti lze přistoupit k ověření výskytu osobou, která je schopna bezpečně osídlení lokality bobrem potvrdit nebo vyvrátit. Zdrojem informací o výskytu bobra evropského v území bude pochopitelně i sumarizace údajů z podrobného monitoringu. Mapování tedy bude pravidelně probíhat ve vybraných monitorovaných oblastech, ve zbývajících oblastech ČR pak půjde o evidenci náhodných hlášení nebo nesystematické potvrzování nově osídlených lokalit. Druhou fázi mapování bude představovat zpracování údajů o rozšíření bobra v textové i mapové formě (GIS). Tato data budou generalizována do kvadrátové mapy (metoda KFME). 15

Údaje budou následně sloužit k vytváření modelů dalšího vývoje populace bobra evropského v ČR v pětileté periodě. Výstupy Výstupem mapování populace bobra evropského bude neustále aktualizovaná databáze výskytu druhu v ČR. Každoročně budou data sumarizována a převedena do výstupů ve formě textové informace a kvadrátové mapy (metoda KFME). V pětileté periodě budou na základě sebraných dat a údajů zjištěných monitoringem vytvářeny predikční modely vývoje populace bobra evropského v ČR (pomocí GIS modelů). Ty budou s určitou pravděpodobností předvídat disperzi druhu v nejbližším období. Personální zajištění Koordinátorem mapování populace bobra evropského je možné pověřit nevládní organizaci z dlouhodobou zkušeností s podobným úkolem Společnost Castor. Údaje o rozšíření druhu však budou získávány za spolupráce koordinátora mapování se subjekty a dalšími osobami. Konkrétní (důvěryhodné) údaje o aktuálním osídlení budou získávány z velkého množství zdrojů: vlastní terénní práce členů Společnosti Castor, data profesionálních biologů (zaměstnanci muzeí, výzkumných institucí apod.), zaměstnanci orgánů ochrany přírody (AOPK ČR, SOP ČR, S NP). Druhým důležitým zdrojem dat o recentním osídlení budou členové zájmových sdružení a subjektů jež se v okolí vodních toků a ploch pohybují. Jde o členy těchto uskupení: myslivosti, rybářství, nevládních environmentálních organizací, správců toků, lesů a rybničních hospodářství, zemědělci a konečně i laičtí pozorovatelé přírody. Nicméně tyto údaje budou muset být ověřeny z více stran nebo je nutné je zpětně potvrdit. Technické zabezpečení Pro zajištění mapování populace bobra evropského nejsou nutné žádné technické prostředky. Důležité je ovšem zajištění toku informací ke koordinátorovi mapování. To by měl z velké části zajišťovat informační portál ve formě webových stránek (včetně odkazů na mapové servery). Testování metodiky Postup byl již otestován a na základě hlášení a potvrzování údajů vznikaly s různou periodou mapy a podrobné informace o změnách výskytu bobra evropského viz např. publikovaná práce ŠAFÁŘ (2002). 16

1.3. Monitoring populací Cíl Cílem je zjišťování aktuálních změn v populacích v jednotlivých dlouhodobě osídlených územích v ČR. Na základě terénního mapování a po analyzování sebraných dat budou vyhodnocovány podrobné parametry dynamiky sledovaných populací. 17

Vymezení pojmu a oblastí Monitoringem se rozumí dlouhodobé sledování jednotlivých teritorií populací bobra evropského. Vyhodnocování bude probíhat na základě mapování pobytových známek zanechaných jedinci druhu. Tento monitoring bude probíhat ve vybraných oblastech (ve všech zónách A viz tab. č. 11) a bude sloužit pro zjišťování změn početnosti populací. Sebraná data budou také umožňovat podrobnější analýzy změn v osídlení ve sledovaných oblastech a vývoj osídlených ekosystémů. Navíc budou získané údaje o vývoji populací uvnitř navržených Evropsky významných lokalit využity pro hodnocení příznivého ochranného stavu druhu (dle směrnice 92/43/EHS). Perioda Velký počet a rozlehlost některých sledovaných oblastí neumožňuje každoroční podrobné terénní mapování a vyhodnocování změn v populacích. Intenzivní monitoring všech sledovaných populací bude proto probíhat ve dvouleté periodě. Polovina území bude monitorována v lichých kalendářních letech a zbytek území v sudých kalendářních letech. Výjimku v časovém harmonogramu monitoringu bude tvořit tzv. referenční monitoring populací. Ten proběhne v 1. polovině roku 2006 ve všech zónách A, abychom měli údaje stavu populací na začátku Programu péče o populaci bobra evropského. V následujících letech pak bude monitoring populací realizován podle plánovaného rozpisu (viz tab. č. 11). Realizace Samotný postup monitoringu má dvě fáze. Nejprve je nutné získat v terénu podrobná data o aktivitě bobra evropského. Následně jsou tyto získané primární údaje v prostředí GIS sumarizovány, analyzovány a vyhodnoceny. Pobytové známky jsou zaznamenávány během pochůzek po břehové linii vodních toků nebo ploch. Pokud to charakter území a vodních ekosystémů umožňuje, je výhodné využít pro práci lodí nebo nafukovacích člunů. Ve vytipovaných oblastech (viz tab. č. 11) jsou zaznamenávány veškeré pobytové známky, které se podaří v území vyhledat. Nalezené doklady veškeré aktivity bobrů jsou rozřazeny podle druhu pobytové známky, tj. zda jde o zbytky potravní aktivity, nory, jiná obydlí, hráze, kanály, skluzy, pachové známky nebo stopy. Každý nález pobytové známky musí být dále kvantifikován a také je podrobně zaznamenána jeho poloha (pomocí GPS). Výsledkem terénní práce jsou podrobné zápisy o množství a charakteru pobytových známek, přičemž každý druh pobytové známky má zaznamenanou přesnou polohu. Druhá fáze monitoringu spočívá v převedení získaných dat do geografického informačního systému. Následně je možné veškerá data vyhodnotit a zpracovat výstupy. Jednak je nutné určit množství teritorií, dále jejich rozmístění a změnu oproti předchozímu stavu (jsou-li data k dispozici). Také lze zhodnotit a kvantifikovat změny v potravní aktivitě. V konečné fázi je možné odhadnout početnost celé sledované populace a zhodnotit případný úbytek nebo naopak nárůst počtu jedinců oproti předchozímu stavu (jsou-li data k dispozici). 18

Tabulka č. 11. Výčet území, kde je plánován intenzivní monitoring populací bobra evropského Vodní tok, oblast Vymezení (příp. název EVL) Rok monitoringu Český les povodí Dunaje sudý Labe pod Střekovem lichý Labe * nad Střekovem lichý Ohře * soutok s Labem lichý Vltava * soutok s Labem lichý Labe * soutok s Vltavou lichý Labe * soutok s Cidlinou lichý Dyje "Niva Dyje" sudý Morava Soutok sudý Morava "Litovelské Pomoraví" lichý Morava "Strážnicko" sudý Morava "Chropyňský luh" lichý * území budou monitorována až v okamžiku, kdy zde vznikne populace bobra evropského Výstupy Konkrétními výstupy celého procesu jsou údaje: o velikosti populace v monitorovaném území: o o o budeme znát počet teritorií, rozmístění teritorií (mapy a popisné údaje), odvozena bude početnost jedinců ve sledovaném území, o potravní aktivitě, především o meziroční změně, o dynamice osídlení: o o o změně v počtu teritorií, změně velikosti teritorií (vazba na změnu úživnosti prostředí), změně v rozmístění teritorií o vývoji absolutní početnosti ve sledovaném území. Výsledná zpráva bude mít tyto náležitosti: textové shrnutí, podrobné získané údaje (velikost populace, potravní aktivita, dynamika v osídlení), mapové výstupy. Personální zajištění Monitoring jednotlivých území musí být řízen a koordinován osobami, které mají dlouhodobou zkušenost s prací podobného charakteru. Myslí se tím jak samotný monitoring v terénu, tak zvláště analýza dat a tvorba konečných výstupů. Samotná realizace terénních prací by měla být prováděna pod patronací a přímým dohledem výzkumných institucí, které se monitoringem populací bobra evropského v minulosti zabývaly (zejména FLE ČZU Praha a PřF UP Olomouc). Dále by měli být zapojeni členové Společnosti Castor, jež mají také zkušenosti s prací podobného typu. V neposlední řadě budou přizváni i ostatní dobrovolníci, kteří ovšem musejí projít podrobným školením. 19

Zpracování dat a tvorba výstupů je natolik technicky náročná práce, že ji budou zajišťovat pouze výzkumné instituce. Koordinací celého procesu by mohla být pověřena nevládní organizace s dlouhodobou zkušeností s podobným úkolem Společnost Castor. Technické zabezpečení Pro zajištění monitoringu v terénu je nutné toto technické vybavení: GPS (všechny typy území), čluny nebo lodě (na řekách a říčkách a rozsáhlých vodních plochách), vysoké ochranné holínky (v oblastech s vyšší intenzitou bobřích hrází), fotokopie map (všude) orthofoto mapy i základní mapy ČR měřítka 1:10 000. Pro zpracování primárních dat a zpracování výstupů jsou nutné tyto technické požadavky: GIS pracoviště (k dispozici ve výzkumných pracovištích), elektronické mapové zdroje (k dispozici na výzkumných pracovištích), balíky statistických programů (k dispozici na výzkumných pracovištích). Testování metodiky Skutečná a zpřesněná vypovídací hodnota sbíraných dat bude v nejbližší době k dispozici. V současnosti probíhá testování metody monitoringu. Zjištěna bude korelace mezi daty sebranými ze sledování telemetricky označených jedinců a mezi daty sbíranými pochůzkami na březích osídlených toků a vodních ploch. Srovnání a vyhodnocení obou metod umožní korekci dat a zpřesnění odhadů parametrů teritorií centra a velikosti okrsků, časová změna těchto parametrů a vliv ostatních důležitých faktorů. 20