FARMAKOVIGILANCE. Ing. Karolína Górecká

FARMAKOVIGILANCE 2016 Ing. Karolína Górecká

2 TATO PREZENTACE JE URČENA POUZE PRO INTRANET VŠCHT. JE CHRÁNĚNA AUTORSKÝMI PRÁVY A JAKÉKOLIV ZVEŘEJNĚNÍ ČI ZNEUŽITÍ BUDE POSUZOVÁNO DLE ZÁKONA Č.121/2000SB., O PRÁVU AUTORSKÉM, O PRÁVECH SOUVISEJÍCÍCH S PRÁVEM AUTORSKÝM A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ.

Farmakovigilance 1. Co je farmakovigilance 2. Hlášení podezření na nežádoucí účinky, zvláštní situace, nedostatečnou účinnost 3. Jaké jsou způsoby hlášení a co se s hlášením stane 4. Opatření pro minimalizaci rizik

Co je farmakovigilance? Dozor nad bezpečností léčivých přípravků po jejich registraci a uvedení na trh. Cíl = bezpečnost pacientů - ochrana pacientů před zdravotními riziky - ochrana veřejného zdraví a bezpečnosti v souvislosti s užíváním léků - informování lékařů o aktuálním bezpečnostním profilu našich léků

Co je farmakovigilance? Povinnost Držitele registračního rozhodnutí (MAH) vytvořit a udržovat funkční farmakovigilanční systém. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Shromažďování a doplňování informací Detekce signálů a vyhodnocování poměru prospěchu/rizik Opatření vedoucí k prevenci či snížení rizik Informování zdravotníků a pacientů Neplnění farmakovigilančních povinností sankce.

Povinnost MAH PV systém PSMF = Pharmacovigilance System Master File PSMF = Základní dokument farmakovigilančního systému podrobný popis farmakovigilančního systému používaného MAH pro jeden nebo více registrovaných léčivých přípravků Summary PSMF soubor informací, které se předávají SÚKL jako součást registrační dokumentace (část 1.8.1) Kvalifikovaná osoba odpovědná za farmakovigilanci osoba jmenovaná MAH, je zodpovědná za vytvoření a správu farmakovigilančního systému držitele rozhodnutí o registraci Kontaktní osoba pro otázky farmakovigilance

Proč je farmakovigilance potřebná? Před uvedením nového léčivého přípravku na trh klinické hodnocení = kontrolované podmínky malý počet subjektů klinického hodnocení podmínky, za kterých jsou pacienti a léky studovány, nemusí nutně odpovídat způsobu, kterým jsou léky používány v nemocnicích či ambulantní praxi po uvedení na trh

Proč je farmakovigilance potřebná? I přes intenzivní pre-klinický a klinický výzkum mohou být některé nežádoucí účinky rozpoznány až po použití přípravku v reálné praxi u velkého množství lidí. souběžná léčba a interakce polymorbidní pacienti vzácná onemocnění non-compliance

Legislativa Národní legislativa Zákon o léčivech (378/2007 Sb) Vyhláška o registracích léčivých přípravků (228/2008 Sb) Pokyny SÚKL (PHV) www.sukl.cz Evropská legislativa Nařízení 726/2004, 520/2012, Směrnice 2010/84/EU Správná farmakovigilanční praxe (GVP - Good Pharmacovigilance Practices) www.ema.europe.eu

EU Legislativa Good Pharmacovigilance Practices http://www.ema.europa.eu/ema/index.jsp?curl=pag es/regulation/document_listing/document_listing_000 345.jsp&mid=WC0b01ac058058f32c

Guideline on good pharmacovigilance practices: adopted Module I Pharmacovigilance systems and their quality systems Module II Pharmacovigilance system master file Module III Pharmacovigilance inspections Module IV Pharmacovigilance audits (Rev. 1) Module V Risk management systems Module VI Management and reporting of adverse reactions to medicinal products Module VII Periodic safety update report Module VIII Post-authorisation safety studies (Rev. 2) Module VIII Addendum I Requirements and recommendations for the submission of information on non-interventional post-authorisation safety studies (Rev. 2)

Guideline on good pharmacovigilance practices: adopted Module IX Signal management Module X Additional monitoring Module XV Safety communication Module XVI Risk minimisation measures - Selection of tools and effectiveness indicators Module XVI Addendum I Educational materials

Pokyny SÚKL PHV-3 verze 4 Neintervenční poregistrační studie bezpečnosti humánních léčivých přípravků PHV-4 verze 4 Elektronická hlášení nežádoucích účinků PHV-6 Požadavky SÚKL k hlášení změn PSMF a ke jmenování lokální kontaktní osoby pro farmakovigilanci v ČR PHV-7 Požadavky SÚKL k vytváření, obsahu a distribuci edukačních materiálů určených pro zdravotnické pracovníky a pacienty PHV-8 Požadavky SÚKL k vytváření, obsahu a distribuci Informačních dopisů pro zdravotnické pracovníky

PRAC = Pharmacovigilance Risk Assessment Committee monitorování a hodnocení bezpečnosti léčivých přípravků schůze výboru každý měsíc závěry z jednání (Agenda + Minutes) vydává PRAC Recommendations závěry k implementaci, aktualizace textů SmPC a PIL Členové: Zástupci členských států EU, Islandu a Norska 6 expertů nominovaných Evropskou komisí Expert reprezentující lékaře Expert reprezentující pacienty

UMC = Uppsala Monitoring Centre Organizace sledující a hodnotící bezpečnost léčivých přípravků; založena v roce 1978 po thalidomidové aféře. Screening and analysing international adverse reaction data; our aim is to detect, as early as possible, potential issues of importance for patients and public health in relation to the use and safety of medicines. Supporting effective communication of the most focussed, up-to-date scientific information. Providing tools for data entry, management, retrieval, reference and research. Education and training in setting up and running national pharmacovigilance programmes, as well as in using the UMC Tools.

Zdroje nežádoucích účinků Zdravotničtí pracovníci (lékaři, zdravotní sestry, lékárníci) Pacienti Webové stránky Sociální sítě Klinická hodnocení a epidemiologické studie Publikovaná světová medicínská literatura Farmaceutické společnosti Autority (SUKL, EMA)

Kdo má povinnost hlásit Farmaceutické firmy - hlásí SÚKL podezření na závažné nežádoucí účinky + evidují veškerá hlášení Zdravotničtí pracovníci (lékaři, lékárníci, zdravotní sestry aj.) - mají povinnost hlásit SÚKL podezření na závažné nežádoucí účinky a neočekávané nežádoucí účinky Pacienti - mohou také hlásit přímo na SÚKL nebo farmaceutickým firmám

Které události je třeba hlásit? Podezření na nežádoucí účinky Zvláštní situace (= konkrétní situace, které je třeba hlásit bez ohledu na to, zda s nimi je či není spojen nežádoucí účinek léčiva) Podezření na závady v jakosti léčivých přípravků Závady v jakosti léčivých přípravků = reklamace týkající se samotného produktu nebo jeho balení, nikoli však jeho účinků na pacienta. Jde například o chybějící příbalový leták, poškozené tablety, zlomenou injekční stříkačku, podezření na zfalšovaný produkt. Závada v jakosti může způsobit nežádoucí účinek (např. při kontaminaci apod.).

Podezření na nežádoucí účinky KAUZALITA Causality assessment - Uppsala Monitoring Centre: Jistý Pravděpodobný Možný Nepravděpodobný Neklasifikovaný Neklasifikovatelný

Nežádoucí účinky Definice nežádoucích účinků v zákoně č. 378/2007 Sb. a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech): Nežádoucím účinkem léčivého přípravku se rozumí odezva na léčivý přípravek, která je nepříznivá a nezamýšlená.

Nežádoucí účinky Závažné x Nezávažné Očekávané x Neočekávané Závažné nežádoucí účinky: mají za následek smrt nebo ohrožení života vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace mají za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností projeví se jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků.

Nežádoucí účinky Neočekávané nežádoucí účinky: jejichž povaha, závažnost nebo důsledek jsou v rozporu s informacemi uvedenými v souhrnu údajů o přípravku (a příbalové informaci).

Nežádoucí účinky Souhrn údajů o přípravku (SPC) = základní informace pro zdravotnické odborníky, která obsahuje všechny základní údaje nutné pro správné použití přípravku. Sekce 4.8 Nežádoucí účinky: popis nežádoucích účinků, které byly zaznamenány během vývoje a následného používání léku a které jsou seřazené podle frekvence výskytu. Příbalová informace (PIL) = informace pro pacienta vložena v každém balení, musí být v souladu s SPC. Bod 4. Nežádoucí účinky: popis nežádoucích účinků v laicky srozumitelných termínech s uvedením jejich četnosti.

Nežádoucí účinky 4 Minimální kritéria: Pacient - konkrétní pacient nebo skupina pacientů - věk, věková skupina nebo pohlaví Hlásící osoba - zdravotnický pracovník (např. zdravotní sestra, praktický lékař, lékárník) nebo sám pacient Nežádoucí účinek / zvláštní situace / závada v jakosti Podezřelý léčivý přípravek - název léčivého přípravku (brand) nebo účinné látky

Zvláštní situace (1) lékařské omyly, chyby v dávkování, nesprávné užití, záměna léčivého přípravku profesní expozice (vystavení účinkům přípravku při práci) užívání léčivého přípravku během těhotenství a kojení (produkt užívá matka nebo dochází k přenosu spermiemi poté, co přípravek užil otec) užívání léčivých přípravků u dětí neúčinnost léčivého přípravku interakce s jinými léčivými přípravky nebo s potravinami příznaky z vysazení, abstinenční syndrom

Zvláštní situace (2) předávkování léčivým přípravkem (vč. sebevražedných pokusů) léková závislost, zneužití nebo nesprávné použití léčivého přípravku přenos infekčních agens (např. přenos HIV přípravky s krevní plazmou) progrese onemocnění anebo zhoršení stavu pacienta Neočekávaný příznivý účinek off label use = použití mimo schválenou indikaci non-compliance = špatná spolupráce pacienta zněčištění životního prostředí užití padělku léčivého přípravku

Podezření na závady v jakosti Závada v jakosti = jakýkoliv nesoulad s platnou registrační dokumentací, lékopisem či jiným obecně přijatým standardem Například: chybějící příbalový leták v balení poškozené tablety zlomená injekční stříkačka podezření na padělek Závada v jakosti může způsobit nežádoucí účinek (např. při kontaminaci apod.).

Klasifikace závad v jakosti dle závažnosti dopadu na zdraví pacienta: Třída I = závady, které mohou ohrozit život nebo způsobit vážné ohrožení zdraví Třída II = závady, které mohou zavinit onemocnění či vést k chybnému způsobu léčby, ale nespadají do tř. I Třída III = závady, které nepředstavují závažné ohrožení zdraví

Závady v jakosti Dozor regulační autority SÚKL, oddělení závad jakosti Zdroje informací z terénu, zdravotnický personál, pacienti z pravidelných i mimořádných kontrol v lékárnách, u distributorů a ve zdravotnických zařízeních SÚKL, inspekční odbor

Závady v jakosti Úroveň stahování z trhu: A. Z úrovně distributorů B. Až z úrovně zdravotnických zařízení C. Až z úrovně pacientů Informace o stahování z důvodu závady v jakosti: http://www.sukl.cz/zavady-v-jakosti-leciv

Závady v jakosti Hlášení závad v jakosti: Web SÚKL: http://www.sukl.cz/hlaseni-o-vyskytu-zavady-vjakosti-lecivych-pripravku

Jak a komu se hlásí? Jak se hlásí: Na formulářích pro hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivého přípravku. Dostupné na webu SUKLu (pro veřejnost O lécích.cz) - Formulář pro hlášení nežádoucího účinku Komu se hlásí: SUKL

Co se stane s hlášením? Každé hlášení podezření na nežádoucí účinek je zaevidováno a je mu přiděleno světově unikátní číslo world-wide unique ID Př: CZ-CZSUKL-YY123456 Informace o případech ze všech hlášení jsou vloženy do databáze nežádoucích účinků SÚKL Při zadávání a vyhodnocování hlášení je v některých případech nutné doplnit další informace, které v původním hlášení nebyly uvedeny. (Follow-Up) Všechna hlášení jsou předávána do databází nežádoucích účinků Evropské unie (EudraVigilance) a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Co se stane s hlášením? SÚKL vyhodnocuje hlášení a identifikuje případné rizikové faktory související se vznikem nežádoucích účinků + Hodnotí kauzalitu mezi lékem a nežádoucím účinkem Znovu se hodnotí i poměr přínosů a rizik léčivého přípravku v dané indikaci a u různých skupin pacientů ( nové kontraindikace) Při hodnocení se také porovnávají nově popsaná rizika s riziky ostatních terapeutických alternativ.

Co se stane s hlášením? Přijímá opatření směřující ke snížení rizik: změna podmínek, za kterých je léčivý přípravek uváděn na trh (preskripční omezení) změny textů provázejících léčivé přípravky (SPC a PIL) doplnění upozornění na nežádoucí účinky omezení indikací pro použití léčivého přípravku změna dávkování, velikosti balení změna způsobu výdeje (např. volně prodejný přípravek na přípravek vydávaný pouze na lékařský předpis) ve vážných případech i stažení z trhu

Opatření pro minimalizaci rizik Risk Management Plan (= Plán řízení rizik) Risk Minimization Activities Edukační materiály a Dear Doctor Letters Referral

Risk Management Plan RMP = soubor činností určených ke zjišťování, popisu, prevenci a minimalizaci rizik spojených s léčivými přípravky, včetně posuzování míry účinnosti těchto činností a zásahů RMP = podmínka registrace, součást modulu 1.8.2 registrační dokumentace

Obsah RMP Ke každé bezpečnostní obavě či riziku (Safety concerns) je přiřazeno plánované opatření (Risk minimization).

Risk Minimization activities Opatření pro minimalizaci rizik: Rutinní opatření SPC/PIL/Obal, velikost balení, preskripční omezení, způsob výdeje, hlášení NU apod. Přídatná opatření edukační materiály, dopisy lékařům, poregistrační studie bezpečnosti a/nebo účinnosti apod.

Edukační materiály Edukační materiály pro zdravotnické pracovníky důležité sdělení pro zdravotnické pracovníky, distribuované za účelem snížení rizik doplňují, upřesňují či rozšiřují informace o léčivu obsažené v SPC Edukační materiály pro pacienty důležité sdělení pro pacienty doplňují, upřesňují či rozšiřují informace o léčivém přípravku obsažené v PIL Povinnost vytvořit a distribuovat EM je ukládána na základě rozhodnutí EMA, CMDh nebo národní lékové agentury (SÚKL), nebo na základě návrhu držitele rozhodnutí o registraci. Cíl a obsah EM jsou popsány v plánu řízení rizik (RMP).

Edukační materiály Znění textu edukačních materiálů schvaluje SUKL. Edukační materiály musí být schváleny a distribuovány před uvedením léčivého přípravku na trh. Schválené edukační materiály jsou dostupné na webu SUKL

Dopisy lékařům = tzv. Dear Doctor Letters (DDL, také DHCPL) - informační dopisy zasílané držiteli rozhodnutí o registraci zdravotnickým pracovníkům příslušné odbornosti v případě objevení se nové, důležité bezpečnostní informace. Schválené Dopisy lékařům jsou dostupné na webu SUKL

Referral Referral procedura spočívá v přezkoumání vybraných rozhodnutí o registraci za účelem harmonizace SmPC, PIL a údajů na obalu léčivého přípravku nebo k řešení problémů týkajících se bezpečnosti a účinnosti léčivého přípravku, které nejčastěji vyplývají z farmakovigilančních signálů. V legislativě České republiky - 42 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. V evropské legislativě - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES, o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků - Referral procedury podle článků 30, 31 a 107i směrnice 2001/83/ES

Referral Článek 30 - tzv. harmonizační referral - řeší rozdíly mezi národními rozhodnutími o registraci LP. Článek 31 - obvykle zahájen s ohledem na bezpečnost, účinnost a kvalitu léčivých přípravků (skupina léčivých přípravků obsahujících stejnou účinnou látku/účinné látky nebo léčivé přípravky spadající do stejné terapeutické skupiny). Výsledek procedury = změna registrace nebo pozastavení registrace. Článek 107i - bezpečnostní referral, který se uplatňuje v důsledku vyhodnocení farmakovigilančních signálů (nejzávažnější!!!). Výsledkem je obvykle změna/pozastavení/zrušení registrace.

Referral Výsledek procedury: změna registrace aktualizace informací v SmPC/PIL/obalu zavedení opatření pro mnimalizaci rizik výjimečně i pozastavení/zrušení Rozhodnutí o registraci

Závěr farmakovigilance je dozor nad bezpečností léčivých přípravků po jejich registraci a uvedení na trh hlášení podezření na nežádoucí účinky, zvláštní situace a závady v jakosti. každé hlášené podezření na nežádoucí účinek je hodnoceno Autoritami (SUKL, EMA) a může mít dopad na registraci léčivého přípravku. bezpečnost léčivého přípravku je možné zvýšit zavedením vhodných opatření pro minimalizaci rizik