Energetické využití odpadů PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ komunální a průmyslové odpady patří do kategorie tzv. druhotných energetických zdrojů. spalování odpadů je dnes samostatný obor pro energetické využití se hodí pouze vytříděné odpady tuhé - průmyslové a komunální třídění se provádí z hlediska ochrany životního prostředí možnosti jejich spalování na zvoleném technologickém zařízení spalování je poslední možností jak snížit množství skládkovaných odpadů a respektovat při tom stanovené zásady ochrany životního prostředí Výhody energetického využití odpadů využití spalného tepla odpadů k výrobě tepla nebo elektrické energie, čímž se příznivě ovlivní ekonomie celého projektu, objemová redukce odpadů až na 20-30% stabilizace produktů po spalování, takže jejich ukládání na skládky neohrožuje životní prostředí, možnost čistění spalin, takže lze dodržet předepsané emise škodlivin. Dostupné technologie Pro energetické využití vytříděných odpadů jsou dnes k dispozici technologie: pro spalování odpadů, a to pro: samostatné spalování odpadů pro přídavné spalování alternativního paliva z odpadů v kotlech spalujících uhlí pro pyrolýzní proces (za nedostatku vzduchu) zplynování. Kotle pro samostatné spalování odpadů Z hlediska stavby kotlů lze zařízení na energetické využití odpadů rozdělit do dvou skupin podle toho, jestli: parní kotel současně plní i funkci spalovacího zařízení pro odpady parní kotel nemá spalovací zařízení a využívá teplo odpadních spalin vznikajících při spalování odpadů v jiném spalovacím zařízení (např. rotační peci). 1
Zařízení pro spalování odpadů Parní kotel pro spalování odpadů se staví: s klasickým nebo speciálním roštovým ohništěm s fluidním ohništěm Zařízení na termickou likvidaci odpadů tvoří spalovací zařízení, kterým může být: rotační spalovací pec fluidní spalovací zařízení různé jiné druhy spalovacích pecí kotel na využití tepla odpadních spalin ZEVO Malešice 3 stupně čištění spalin Termizo Liberec 3 stupně čištění spalin Rotační pec na spalování průmyslového odpadu 2
Žárotrubný kotel na využití odpadního tepla spalin za rotační pec Vodotrubný kotel na využití odpadního tepla spalin za rotační pec Přídavné spalování odpadů provádí se v kotlích spalujících uhlí je jednodušší než samostatné spalování odpadů. takto lze spalovat jen ty odpady, které nevyvolávají u uhelného kotle potřebu výstavby dalšího zařízení načištění spalin nepovedou ke zvýšení korozního poškození kotle nezhorší kvalitu tuhých zbytků z hlediska dalšího využití musí se provést separace nevhodných složek Kotle pro přídavné spalování odpadů musí umožňovat alternativní provoz pouze s uhlím, s uhlím při přídavném spalování alternativního paliva z odpadů obvykle do výše cca 25% tepelného příkonu kotle lze jej realizovat především u kotlů: s fluidním ohništěm, především s cirkulující fluidní vrstvou lze spalovat i odpady kapalné a plynné. jednoduchá doprava alternativního paliva z odpadů do ohniště s vhodným roštovým ohništěm Podmínky pro přídavné spalování odpadů obvykle není třeba provádět speciální konstrukční úpravy uhelného kotle Doplnění u stávajících kotlů: v kotelně musí být možnost umístit zařízení pro skladování a dopravu alternativního paliva z odpadů = často rozhodující na základě analýzy se provede posouzení vhodnosti daného kotle a rozsah potřebných úprav konečné rozhodnutí lze provést až na základě provedených spalovacích zkoušek. Pyrolýzní proces energetického využití odpadů probíhá ve dvou fázích: termický rozklad za nedostatku vzduchu při teplotách kolem 400 C za vzniku hořlavých plynů pyrolyzních zbytků (tzv. pyrolyzní koks). druhý stupeň plyn lze dále využívat nebo spálit bezpečné zpracování pyrolyzních zbytků 3
Charakteristika kotlů zařazených v systému energetického využití odpadů většinou nižší parametry páry, cca 380 C nebo speciální úpravu kotle pro dosažení vysokých parametrů cca 530 C nižší parní výkon kotlů, těsné tahy kotle z hlediska přisávání falešného vzduchu pro vyloučení nízkoteplotní koroze. napájení kotlů vodou o nižší teplotě, většinou 105 C složitější regulace spalování u roštových kotlů a to na straně spalovacího vzduchu (primární vzduch v zónách, sekundární vzduch nad roštem, recirkulace spalin) z hlediska požadované teploty na roštu aplikace opatření proti zanášení teplosměnných ploch kotle a k jejich čištění. PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V ZAŘÍZENÍCH NA VYUŽITÍ ODPADNÍ ENERGIE Odpadní energie z technologických procesů je jednou z forem energií, jejíchž využívání je součástí zásad dlouhodobého rozvoje energetiky a je v souladu s energetickou politikou státu. jedná se o energii získanou z tzv. druhotných energetických zdrojů (DEZ), které se dělí na palivové druhotné energetické zdroje tepelné druhotné energetické zdroje Možnosti využití palivových DEZ spalovat samostatně či s fosilními palivy lze vysokopecní plyn, sulfátové či sulfitové výluhy, plyny z chemické výroby a konvertorový plyn. Využití tepelných DEZ využití tepla spalin z výfuku spalovací turbíny využití tepla odcházejících spalin z různých pecí a zařízení v železárnách, ocelárnách, sklárnách a pekárnách Teplo se využívá v rekuperačním kotli = kotel na odpadní teplo Parní kotel připojený za plynovou turbínu 1 spalovací turbína 2 parní kotel 3 napájecí nádrž 4 ohřívák vody 5 výparník s nucenou cirkulací 6 přehřívák páry. 7 oběhové čerpadlo Vertikální kotel na odpadní teplo nouzový komín spaliny z plynové turbíny 4 ohřívák vody 6 přehřívák páry 5 výparník s nucenou cirkulací 7 oběhové čerpadlo 4
plynová turbína Paroplynový zdroj připojením parní turbíny za kotel na odpadní teplo vznikne paroplynový zdroj účinnost až 60 % parní kotel na odp.teplo parní turbína vzduchový kondenzátor Charakteristika kotle na využívání odpadní energie většinou nižší parametry páry v souvislosti s nižší teplotní úrovní nositele odpadní energie, napájení kotlů vodou o nižší teplotě, většinou 105 C, většinou různé netradiční konstrukční provedení kotlů vzhledem ke specifickým podmínkám, které jsou dány charakterem zdroje odpadní energie při návrhu kotle a zejména jeho zapojení v systému se musí respektovat i požadavky na úzkou součinnost kotle se zdrojem odpadní energie, pro konvekční část teplosměnných ploch se v řadě případů používají žebrované trubky. 5