Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.



Podobné dokumenty
A. Šplíchalová, H. Šlachtová Krajská hygienická stanice v Ostravě ředitel MUDr. Jaroslav Volf

Ověř. ěření spolehlivosti dat z dotazníkov itím m kappa indexu. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava

ve sledovaném m souboru ostravské populace.

Socioekonomické nerovnosti ve zdraví obyvatel okresů České republiky

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

SOCIOEKONOMICKÉ NEROVNOSTI VE ZDRAVÍ OBYVATEL OKRESŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

OVĚŘENÍ SPOLEHLIVOSTI DAT Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POUŽITÍM KAPPA INDEXU. H.Tomášková Krajská hygienická stanice, Ostrava ředitel: MUDr. J.

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě

Socioekonomické deprivační indexy teoretickávýchodiska amožnosti aplikace ve veřejném zdraví

NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

Zápis z 8. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog

EHIS Vybrané výsledky v Evropě. Naďa Čapková, Michala Lustigová, Státní zdravotní ústav. 22. konference Zdraví a životní prostředí Milovy 2017

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu a jeho implementace v ČR

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne

Projekt EHES evropské výběrové šetření zdravotního stavu populace

PODPORA ZDRAVÍ JAKO OŠETŘOVATELSKÝ DIAGNOSTICKÝ FENOMÉN U ROMSKÉHO ETNIKA

MUDr. Ing. Bc. Markéta Kastnerová, Ph.D. Publikační činnost: Monografie:

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV, TOP KOMBI MAGAZÍNU A TOP KOMBI MAGAZÍNU + ONA DNES

PÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI MAGAZÍN + ONA DNES

ČTENÁŘI MF DNES, LIDOVÝCH NOVIN A METRA

ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV, TOP KOMBI MAGAZÍNU A TOP KOMBI MAGAZÍNU + ONA DNES. i n z e r t n í p r e z e n t a c e

ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV, TOP KOMBI MAGAZÍNU A TOP KOMBI MAGAZÍNU + ONA DNES

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

Atestační otázky z oboru hygiena a epidemiologie

Práceschopnost v každém věku. MUDr. Vladimíra Lipšová, Mgr. Kateřina Janošová, PhDr. Ludmila Kožená SZÚ, CHPPL

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit

PÁTEK LN, TOP KOMBI MAGAZÍN, TOP KOMBI + ONA DNES

ČTENÁŘI MF DNES, LIDOVÝCH NOVIN A METRA

Studie HELEN. Zdravotní stav a životní styl obyvatel ČR. porovnání I. a II. etapy

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Rizikové a protektivní faktory syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků Fakultní nemocnice Olomouc

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

PROJEKT OP LZZ IMPLEMENTACE AGE MANAGEMENTU V ČR HODNOCENÍ PRACOVNÍ SCHOPNOSTI ZAMĚSTNANCŮ POMOCÍ INDEXU WAI

Hodnocení vzdělávací akce.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Životní styl školních dětí - studie HBSC 2010 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Hygienická stanice hl. m. Prahy Národní síť podpory zdraví, o. s.

Státní správa v ochraně veřejného zdraví (OVZ) Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE. Nabídka pro základní školy

Pivo a pohostinská zařízení v české společnosti v roce 2016

Psychologické charakteristiky učitelů ve vztahu k jejich profesi a hodnocení výkonu pedagogické práce

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE HRAVĚ O PREVENCI

Ver ejnozdravotní intervence se zame r ením na alkohol - moz nosti pra ce v socia lne vylouc eny ch lokalita ch


Bc. Jana Nedbalová KHS PK. Zdravé děti, zdravý kraj Olomouc

Stručné zhodnocení vlivů na zdraví (HIA) v rámci koncepce

Pilotní průzkum informační gramotnosti vysokoškolských studentů

HYGIENY DĚTÍ A MLADISTVÝCH

Studentské hodnocení výuky

Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

posledních deseti letech

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Mezinárodní studie SAHA: informace o projektu a první výsledky u české školní mládeže

TOP 4 KOMBI ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV, ONA DNES, DOMA DNES A PÁTKU LIDOVÉ NOVINY

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ČTENÁŘI DENÍKU MF DNES

ŠKOLNÍ STRAVOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Anna Packová

Hlavní výzkumné linie v oblasti nerovností ve zdraví

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.

Pracovní skupina pro bezpečí zdravotníků při profesní organizaci ČAS. Sněm předsedkyň, Praha Jindra Kracíková

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Výskyt alergických onemocnění u dětí v Moravskoslezském kraji

ČTENÁŘI DENÍKŮ MF DNES, LIDOVÉ NOVINY A METRO

TOP 4 KOMBI ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV, ONA DNES, DOMA DNES A PÁTKU LIDOVÉ NOVINY

ČTENÁŘI MAGAZÍNU DNES + TV

Komunitní péče o osoby se závislostmi na návykových látkách

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Zahajovací konference

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

DLOUHODOBÝ PROGRAM ŠKOLSKÉ VŠEOBECNÉ PRIMÁRNÍ PREVENCE

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

Vztah mezi obtěžováním hlukem a vybranými ukazateli zdravotního stavu. MUDr. Zdeňka Vandasová Mgr. Ondřej Vencálek Ph.D.

Státní zdravotní ústav. Praha, CZ. Centrum podpory veřejného zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví

Sociologický výzkum v praxi

Pozice piva v české společnosti v roce 2014: dlouhodobé trendy a aktuální proměny

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D. Kancelář WHO v ČR

NRL pro komunální hluk 1

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin

KONZUMACE ALKOHOLU U STUDENTŮ LF UP V OLOMOUCI Autor: Jaroslava Maucy. Co bylo důvodem pro zahájení výzkumu?

Transkript:

Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová A., Tomášková H., Machová T. Ostrava 2000-2002

Krajská hygienická stanice v Ostravě Faktory životního stylu a socioekonomického statusu ve vztahu ke zdraví jako předmět zájmu epidemiologických a sociologických studií. (Literární přehledová studie k projektu IGA MZ ČR č. NJ/6139-3) Šplíchalová Anna, Šlachtová Hana

Cíl projektu: - popsat chování dospělé populace v našem regionu, subjektivní přístup k vlastnímu zdraví, vybraným rizikovým faktorům a preventivním zdravotním opatřením v závislosti na vzdělání a socioekonomickém statusu (SES). Výsledkem studie bude identifikace vzorců chování, které předurčují životní styl, analýza vztahu mezi proklamovaným postojem respondentů ke zdraví a reálným přístupem k preventivním opatřením. Využití projektu: - předpokládáme, že bude směřováno do určité zdravotní intervence směrem k preventivním opatřením v rozlišení podle cílových skupin determinovaných podle vzdělání a SES.

Metody: náhodně vybraný vzorek 3000 obyvatel města Ostravy věková struktura 25-70 let pilotní studie (listopad 2000) dotazníková studie (leden 2001) Hodnocení návratnosti dotazníkové studie užitím GIS a standardních metod H. Šlachtová a kol. opakovací studie (po 6 týdnech) Ověření spolehlivosti dat z dotazníkového šetření použitím Kappa-indexu H. Tomášková

Dotazník: Základní demografické údaje Statusotvorné znaky (SES) -přímé (otázky) - nepřímé indikátory (kombinace otázek) Zdravotní stav, rizikové chování Způsob života - fakticky, sebehodnocení (15 hodnotících otázek), motivace k jednání Psychická pohoda, způsob zvládání problémů a potíží Informovanost o protektivních zdravotních účincích - zda informovanost o nich vede ke změně chování Hodnotový žebříček

Přehledová literární studie Hodnoceno celkem 1.610 studií, sledovanou problematikou se zabývalo 400 z nich. Literární zdroje: MedLine Health Gate BiblioMedica Sborníky abstrakt ISEE (1998-2000)

Srovnání proporce faktorů v epidemiologických studiích zdravotně a sociálně zaměřených Sledované faktory ISEE zdroje * ostatní zdroje** Socioekonomický status 32,7 % 35,0 % Životní styl (bez RF) 20,3 % 29,4 % Rizikové faktory živ.stylu 34,4 % 11,3 % Podmínky bydlení 12,6 % - Psychosociální faktory - 24,3 % Celkem 100,0 % 100,0 % * autoři studií byli převážně lékaři epidemiologové ** autoři studií byli převážně sociologové

Faktory SES (ISEE zdroje 1998-2000) Celkový Proporce Faktor cíl studie konfaunder počet (v %) Socioekonomický status 35 188 223 100.0 Socioekonomický status (obecně) 13 100 113 50.7 Vzdělání 2 52 54 24.2 Zaměstnání 19 32 51 22.9 Rodinný stav 1 4 5 2.2 23% 2% 24% 51% SES (obecně) Zaměstnání Vzdělání Rodinný stav

Faktory SES (ISEE zdroje 1998-2000) % 20 15 10 5 0 SES (obecně) Vzdělání Zaměstnání Rodinný stav 1998 1999 2000

Faktory životního stylu (ISEE zdroje 1998-2000) Celkový Proporce Faktor cíl studie konfaunder počet (v %) Faktory životního stylu (všechny) 84 288 372 100.0 Faktory životního stylu (bez RF) 32 106 138 37.1 Rizikové faktory životního stylu 52 182 234 62.9 37% 63% Faktory životního stylu (bez RF) Rizikové faktory životního stylu

Faktory životního stylu (bez RF) (ISEE zdroje 1998-2000) Faktor cíl studie konfaunder Celkový počet Proporce (v %) Faktory životního stylu (bez RF) 32 106 138 100.0 Dietní návyky 20 32 52 37.6 Životní styl (obecně) 7 22 29 21.0 BMI 1 21 22 16.0 Vzorce chování 2 17 19 13.8 Osobní zvyklosti - 9 9 6.5 Fyzická aktivita 1 2 3 2.2 Sexuální chování 1 2 3 2.2 Užívání léků - 1 1 0.7 16% 37% 2% 1% 21% Životní styl (obecně) Vzorce chování Osobní návyky Fyzická aktivita Dietní návyky BMI 14% 2% 7% Sexuální chování Užívání léků

Rizikové faktory životního stylu (ISEE zdroje 1998-2000) Faktor cíl studie konfaunder Celkový počet Proporce (v %) Rizikové faktory životního stylu 52 182 234 100.0 Kouření (aktivní, pasivní) 49 136 185 79.0 Konzumace alkoholu 2 38 40 17.2 Pití černé kávy - 4 4 1.7 Pití čaje - 2 2 0.8 Expozice slunečnímu záření 1 2 3 1.3 17% 2% 1% 1% Kouření 79% Alkohol Černá káva Čaj Opalování

Podmínky bydlení (ISEE zdroje1998-2000) Faktor cíl studie konfaunder Celkový počet Proporce (v %) Podmínky bydlení 20 66 86 100.0 Bydlení (obecně) 9 22 31 36.0 Hustota bydlení, velikost rodiny 1 9 10 11.6 Vnitřní zdroje znečištění (typ vytápění ) 6 26 32 37.2 Vlhké skvrny nebo plísně 4 9 13 15.2 15% 36% Bydlení (obecně) Hustota bydlení 37% 12% Vnitřní zdroje znečištění Plísně

Podmínky bydlení (ISEE zdroje1998-2000) % 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Bydlení obecně Hustota bydlení Vnitřní zdroje znečištění 1998 1999 2000 Plísně

Závěr Výsledky tohoto literárního přehledu ukázaly, že přibližně čtvrtina sledovaných studií se zabývala faktory životního stylu, socioekonomického statusu a podmínkami bydlení ve vztahu ke zdraví Nejfrekventovaněji se vyskytovaly rizikové faktory životního stylu, u kterých dominovalo kouření Sledování uvedených faktorů umožňuje lépe porozumět těmto vztahům a využít získané poznatky při identifikaci sociálních determinant zdraví a při interpretaci výsledků studií

Přehled realizovaných prezentací a publikací: 1. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE S MEZINÁRODNÍ ÚČASTÍ SLEZSKÉ DNY PREVENTIVNÍ MEDICÍNY, KARVINÁ, 21-23.2.2001 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání (abstrakt ve sborníku) 2. CONFERENCE OF THE INTERNATIONAL SOCIETY FOR ENVIRON- MENTAL EPIDEMIOLOGY, GARMISCH-PARTENKIRCHEN, 2-5.9.2001 Review of SES, life-style and life-conditions factors being investigated in studies presented in the ISEE Conferences 1998-2000 (Epidemiology, July 2001, Vol.12, No 4, p. S31.) 3. ŽIVOTNÉ PODMIENKY A ZDRAVIE VEDECKO-ODBORNÁ KONFEREN- CIA S MEDZINÁRODNOU ÚČASŤOU, ŠTRBSKÉ PLESO, 15 17.10.2001 Faktory životního stylu a socioekonomického statusu ve vztahu ke zdraví jako předmět zájmu epidemiologických a sociologických studií Hodnocení návratnosti dotazníkové studie použitím GIS a standardních metod Ověření spolehlivosti dat z dotazníkového šetření použitím Kappa indexu (Sborník přednášek)

Prezentace: Připravované prezentace a publikace: (komplexní výsledky grantového úkolu) Celostátní konference s mezinárodní účastí Slezské dny preventivní medicíny, Karviná, 2002 Conference of the International Society for Environmental Epidemiology, Vancouver, 2002 Životné podmienky a zdravie vedecko-odborná konferencia s medzinárodnou účasťou, SR, 2002 Publikace: Sborníky z uvedených konferencí Časopisy: Central European Journal of Public Health Journal of Epidemiology and Community Health Epidemiology Journal of applied sociology Hygiena Sociologický časopis AV ČR GEO INFO Aktuální informace v průběhu celého grantového úkolu jsou přístupné na internetové adrese www.khsova.cz/projekty/ses/index.htm