STUDIE ZDRAVÍ BRŇANŮ

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, 100 05 Praha 10, fax: 271019335, tel. : 271019289, E-mail: svz@ipvz.cz STUDIE ZDRAVÍ BRŇANŮ Srovnání a analýza vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů k problematice zdraví a životního prostředí obyvatel města Brna středního věku (atestační práce) Vypracovala : MUDr. Hana Pokorná, KHS Jmk se sídlem v Brně Konzultant : PhDr. Hana Janečková, IPVZ Praha Brno 2006

SOUHRN : V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí je zdravotní stav obyvatel sledován na základě dotazníkového šetření nazvaného Studie HELEN - Health, Life Style and Environment. Hlavním cílem tohoto šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR ve věku 45 54 let. Zjišťovány jsou i některé socioekonomické a psychosociální ukazatele životního stylu respondentů. Práce informuje o výsledcích ze dvou etap šetření uskutečněných v městě Brně v roce 1998 a 2004 včetně zhodnocení obou etap jak navzájem, tak ve srovnání s dostupnými republikovými údaji. KLÍČOVÁ SLOVA: monitoring, dotazníkové šetření, zdravotní stav, rizikové faktory, životní styl SUMMARY: The population s health is monitored on the basis of a questionnaire survey called Study Helen Health, Lifestyle and Environment within the system of monitoring the environmental impact on the population s health. The main goal of this search is to bring the demographic and health statistics data up to date with other health indexes and to estimate the prevalence of selected non-infectious illnesses and the risk factors of these illnesses in city dwellers aged 45 54 years. Some socioeconomic and psychosocial indexes of participants lifestyle are also explored. This work reports the results of two phases of the search that was carried out in the City of Brno in 1998 and 2004, including a comparison of these two phases with each other and with available data for the Czech Republic KEY WORDS: monitoring, questionnaire survey, health status, health risks, lifestyle 2

PROHLÁŠENÍ: 1. Prohlašuji, že jsem atestační práci Studie zdraví Brňanů (Srovnání a analýza vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů k problematice zdraví a životního prostředí obyvatel města Brna středního věku) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v bibliografii ( 31 Autorského zákona č. 121/2000 Sb.). 2. Souhlasím, aby moje atestační práce Studie zdraví Brňanů byla digitálně zpracována a v elektronické formě zpřístupněna odborné veřejnosti na webových stránkách IPVZ ( 14, 18 a 37 Autorského zákona č. 121/2000 Sb.). V Brně dne: 10.1.2006 podpis : 3

Děkuji PhDr. Haně Janečkové z IPVZ, ŠVZ za cenné rady a připomínky při zpracování atestační práce Studie zdraví Brňanů a PhDr. Zdeňce Židkové, ZÚ se sídlem v Brně za spolupráci při statistickém zpracování dat. 4

OBSAH: 1. Úvod...6 2. Charakteristika města Brna...8 2.1 Demografická charakteristika obyvatelstva...9 2.1.1 Trendy porodnosti...10 2.1.2 Přirozený přírůstek...11 2.2 Zdravotní stav...12 2.2.1 Úmrtnost...12 3. Studie HELEN...15 3.1 Metodika...15 3.1.1 Výběr respondentů...15 3.1.2 Průběh šetření...15 4. Dotazník...16 5. Zpracování dat...17 5.1 Zajištění kvality dat...17 5.2 Statistické zpracování...17 5.3 Analýza dat...17 6. Vybrané výsledky...18 6.1 Respondence...18 6.2 Charakteristika souboru...19 6.3 Zdravotní stav...24 6.4. Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění...32 6.5 Socioekonomické a psychosociální faktory...39 7. Diskuse...51 8. Závěry...59 9. Seznam použitých zkratek...61 10. Seznam tabulek a grafů:...62 11. Příloha...64 12. Seznam použité literatury...75 5

1. Úvod UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele Zdraví se týká každého jedince. Je cennou hodnotou individuální i sociální, která výrazně ovlivňuje kvalitu života. Právo na zdraví je jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje společnosti. K podpoře tohoto cíle byl definován program WHO v podobě deklarace Zdraví pro všechny v 21. století Zdraví 21 (8). Zdraví, podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO), není jen nepřítomnost nemoci nebo poruchy, ale je to stav celkové fyzické, psychické a sociální pohody. Jen zcela výjimečně je uváděn úplný text, který zahrnuje i druhou část: Vlády mají zodpovědnost za zdraví svých občanů, které může být zajištěno pouze realizací adekvátních zdravotních a sociálních opatření (7). Tím je stanovena zodpovědnost legislativních a výkonných orgánů. V současné době patří ochrana a rozvoj zdraví lidí k hlavním celospolečenským cílům. Velký význam je přikládán multidisciplinárnímu přístupu v oblasti podpory zdraví, který byl doposud úžeji zaměřen především na oblast zdravotnictví. Účast všech složek společnosti a společná odpovědnost všech resortů na zlepšování a udržení zdraví je proto nezbytná (3, 17). Úroveň poznatků o zdravotním stavu populace České republiky je poměrně vysoká. Údaje o úmrtnosti, výskytu nemocí a dalších ukazatelích zdravotního stavu lze hodnotit např. na základě demografické statistiky, ale v oblasti zdraví je situace již komplikovanější. Některé údaje vztahující se ke zdravotnímu stavu jsou jen obtížně získatelné. Proto se vedle běžné rutinní statistiky doplňují zdravotnické údaje také informacemi získanými z výběrových šetření. Tímto způsobem lze sledovat vzájemnou propojenost jednotlivých faktorů a hodnotit tak zdravotní stav z různých hledisek, nebo v souvislosti s možnými rizikovými faktory. Významným přínosem těchto šetření je také sledování subjektivní stránky zdraví jedince, jeho vlastního vnímání a hodnocení. 6

Pro ochranu a zlepšení zdraví obyvatel má velký význam poznání faktorů ovlivňujících zdraví, stejně tak zjištění, zda se zdravotní stav a faktory, které jej ovlivňují, mění v čase. Víme, že lidský věk a zdraví nejsou dány pouze náhodou, ale jsou výsledkem působení mnoha navzájem se ovlivňujících okolností. Patří k nim vrozené dědičné dispozice, životní styl, výživa, ale i kvalita mezilidských vztahů, společenské zařazení a ekonomické zázemí. Významné je samozřejmě také místo, kde člověk žije - lidské zdraví závisí na kvalitě potravin, vody, ovzduší, na dostupnosti a kvalitě lékařské péče. Dříve se mnoho lidí domnívalo, že rozhodující je kvalita životního prostředí. Dnes lidé oprávněně přikládají větší význam faktorům životního stylu, především nadměrnému stresu, kouření či obezitě. Každý z nás si jistě během života položil otázky: Co všechno ovlivňuje lidské zdraví? Proč jsme nemocní? Může člověk ovlivnit své zdraví tím, jak a kde žije? Tyto otázky zajímají nejenom laiky, ale i odborníky. Protože má-li být zdraví, jeho udržení a další soustavné zlepšování zpřístupněno nejširší veřejnosti a má-li být zdraví vnímáno jako klíčový zdroj pro rozvoj obce, města, či regionu, je primárně důležité mít k dispozici data o zdravotním stavu a životním stylu jeho obyvatel. Tyto důvody vedly k analýze a hodnocení dvou etap šetření Studie HELEN - vybraných ukazatelů zdravotního stavu, životního stylu a postojů ke zdraví skupiny obyvatel města Brna ve věku 45 54 let, protože znalost těchto údajů a informací je potřebná pro formulování a rozhodování o činnostech podporujících zdravý život v našem městě. 7

2. Charakteristika města Brna Město Brno leží v uprostřed Evropy na území České republiky. Je územním správním centrem Jihomoravského regionu s více jak 2 miliony obyvatel. Jde o druhé ekonomicky nejvýznamnější centrum České republiky a prakticky nejvýznamnější město na Moravě, což je patrné jak z vlastního rozvoje města, tak i ve stále rostoucí poptávce investorů. Brněnská aglomerace zahrnuje více než třetinu populace Jihomoravského kraje a je zde soustředěna převážná část průmyslového, obchodního a odborného potenciálu kraje. Samotné Brno má kolem 370 tisíc obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel je asi 195 tisíc a téměř 50 tisíc lidí denně do Brna dojíždí za prací a službami. Brno je centrem vzdělání a kultury s 6 vysokými školami, kde studuje přes 45 tisíc studentů, z toho Masarykova univerzita v Brně je počtem studentů v akreditovaných studijních programech druhou největší vysokou školou v České republice. V současné době má Brno vyváženou ekonomickou strukturu s významným podílem výroby (18). Město Brno je zapojeno do mezinárodního Projektu Zdravé město, který zastřešuje Světová zdravotnická organizace. Jeho cílem je vytvářet podmínky pro kvalitnější a zdravější život obyvatel měst 16). Vychází z dokumentu OSN Agenda 21 a strategie Světové zdravotnické organizace Zdraví 21. V současné době je Brno členem národní sítě zdravých měst ČR a jako jediný zástupce v České republice současně i členem Evropské sítě zdravých měst WHO. V roce 2005 obhájilo podmínky pro začlenění do IV. Fáze tohoto mezinárodního projektu. Pro všechny oblasti činnosti Projektu Brno Zdravé město je charakteristická mezioborová spolupráce a zapojení široké veřejnosti. Na realizaci aktivit se podílejí orgány města, celá řada odborných institucí, školy i nevládní organizace. Součástí realizace Projektu Brno Zdravé město je také celoroční cyklus akcí pro veřejnost, zaměřený na podporu zdraví a propagaci zdravého životního stylu. Největší z nich jsou Brněnské dny pro zdraví, které pro obyvatele města Brna připravují desítky organizací (18). 8

2.1 Demografická charakteristika obyvatelstva Věkové složení obyvatel města Brna se neliší od populačního vývoje v České republice a v podstatě lze konstatovat, že kopíruje stav v západní části Evropy. Charakteristickými rysy jsou tedy pokles úmrtnosti a současně i porodnosti. Mladá generace je početně málo zastoupena, ale s výhledem na dožití vysokého věku, především v důsledku zlepšení zdravotní péče a také vytvořením lepších podmínek, např. v možnostech výběru povolání, bydlení. Rozložení počtu obyvatel podle pohlaví a věku v městě Brně, tzv. strom života brněnské populace v roce 1998 a 2004, znázorňují následující grafy (18): Graf 1. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě Brně v roce 1998 DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ POČTU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ V ROCE 1998 85 + 80 až 84 75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54 45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 ženy muži věk 20 000 15 000 10 000 5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 počet 9

Graf 2. Demografické rozložení počtu obyvatel v městě brně v roce 2004 DEMOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ POČTU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ V ROCE 2004 85 + 80 až 84 75 až 79 70 až 74 65 až 69 60 až 64 55 až 59 50 až 54 45 až 49 40 až 44 35 až 39 30 až 34 25 až 29 20 až 24 15 až 19 10 až 14 5 až 9 0 až 4 ženy muži věk 20 000 15 000 10 000 5 000 0 5 000 10 000 15 000 20 000 počet Úzká základna je typická pro stárnoucí populaci. Pokles počtu obyvatel je patrný hlubokými zářezy v letech 1914 1918 (první světová válka), v roce 1933 (celosvětová hospodářská krize), výrazný pokles sledujeme rovněž v r. 1968. Maximální nárůst obyvatel nastává v 70. letech a od této doby přetrvává populační propad (18). 2.1.1 Trendy porodnosti Počet narozených dětí se v posledních letech příliš nezvýšil, kojenecká a novorozenecká úmrtnost prudce poklesla po roce 1970. Graf 3. Kojenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v letech 1970-2003 (hodnoty pro JmK před rokem 1996 nejsou k dispozici) počet na 1000 živě narozených 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Brno - město 17,50 17,60 13,90 9,70 11,70 10,20 11,20 7,60 7,10 4,80 7,00 6,40 5,00 4,25 4,14 3,39 4,38 2,70 JmK x x x x x x x x x 5,22 5,90 4,55 4,32 3,56 3,24 3,01 3,87 3,70 [Zdroj: KHS Brno] 10

Graf 4. Novorozenecká úmrtnost v Brně a Jihomoravském kraji (JmK) v letech 1970-2003 (hodnoty pro JmK před rokem 1996 nejsou k dispozici) 16 počet na 1000 živě narozených 14 12 10 8 6 4 2 0 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Brno - město 15,20 13,90 8,60 5,20 7,50 6,40 7,10 4,70 4,00 2,50 3,70 3,40 3,70 1,96 3,51 1,23 3,50 2,10 JmK x x x x x x x x x 3,19 3,47 2,89 2,26 1,89 2,40 1,56 3,18 2,70 Počet narozených dětí v Brně se v posledních letech příliš nezvýšil. [Zdroj: KHS Brno] Od roku 1970 došlo k prudkému poklesu kojenecké a novorozenecké úmrtnosti zejména v závislosti na fungujícím systému zdravotní péče o matky, dále díky novým vyšetřujícím a zlepšujícím se operačním metodám a možnostem technického vybavení nemocnic. Od 90. let 20. století kojenecká úmrtnost stagnuje, k čemuž přispívá přežívání novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností (nižší než 1500 g) (18). 2.1.2 Přirozený přírůstek Mezi klasické ukazatele pohybu počtu obyvatel patří relativní počet narozených a zemřelých. Rozdíl mezi těmito dvěma ukazateli je tzv. přirozený přírůstek V Brně stejně jako v řadě evropských států je růst populace negativní, úmrtnost převyšuje porodnost. Graf 5. Přirozený přírůstek počtu obyvatel na 1 000 v Brně v období 1970 2003 přírůstek na 1 000 obyvatel 6 5 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4-5 1970 1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 [Zdroj: KHS Brno] 2003 11

Střední délka života Střední délka života se zvyšuje v závislosti na zlepšování životních podmínek. Patří sem kvalitní potraviny, ovzduší a pitná voda, zvyšování kvality a dostupnost zdravotní péče a další faktory. Střední délka života při narození v městě Brně v roce 2000 se v průměru prodloužila nad 75 let, z toho ženy mají při narození naději na dožití 78,4 let a muži 72,4 let (18). Graf 6. Střední délka života naděje na dožití při narození v okrese Brno město v letech 1985 2000 střední délka života v letech 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 74,6 75,7 76,5 78,4 68,1 69,1 70,1 72,4 1985 1990 1995 2000 muži ženy [Zdroj: KHS Brno] 2.2 Zdravotní stav 2.2.1 Úmrtnost je považována za hlavní ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. Souvisí s mnoha faktory ovlivňujícími zdraví lidí v dané oblasti. Jsou to např. péče o zdraví (laická i odborná), sociální podmínky, životní prostředí, způsob trávení volného času aj. Nemalou roli hraje genetická predispozice jedince a další možnosti včas diagnostikovat a vhodně léčit vzniklé onemocnění. Celková úmrtnost v městě Brně stále postupně klesá jak u mužů, tak u žen. Ženy však umírají asi o třetinu méně. Ve srovnání se stavem v Jihomoravském kraji se situace v Brně příliš neliší (18). 12

Graf 7. Standardizovaná úmrtnost v městě Brně v letech 1985-2003 standardizovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 muži ženy klouzavý průměr/2 (muži) klouzavý průměr/2 (ženy) [Zdroj: ÚZIS] Pozn.: Klouzavý průměr je aritmetický průměr z několika sousedních hodnot, čímž se odstraní náhodné excesy hodnot. Z křivky trendu je patrné, že úmrtnost v Brně stále postupně klesá jak u mužů tak u žen. Ženy však umírají asi o třetinu méně. Ve srovnání se stavem v Jihomoravským kraji se situace v Brně příliš neliší. Standardizovaná úmrtnost na nemoci oběhové soustavy (onemocnění srdce a kardiovaskulárního systému) Jedná se o úmrtí na infarkt myokardu a jeho bezprostřední následky, ischemickou chorobu srdeční a cévní (aterosklerózu), onemocnění mozkových cév apod. Graf 8. Standardizovaná úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy ve městě Brně v letech 1985 2003 standardozovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 muži ženy klouzavý průměr/2 (muži) klouzavý průměr/2 [Zdroj: ÚZIS] 13

Úmrtnost na onemocnění oběhové soustavy má klesající tendenci. Tento trend nejlépe ukazuje klouzavý průměr v grafu poměru standardizované úmrtnosti mužů a žen na nemoci oběhové soustavy. Hodnoty mají kolísavý charakter, nejnižší jsou v roce1998 a od roku 2000 lze pozorovat prudký pokles. Z grafu srovnání města Brna se stavem v Jihomoravském kraji v roce 2003 nejsou patrné výrazné rozdíly mezi oběma regiony. Rozdíl jasně vidíme mezi pohlavími, kde onemocnění oběhové soustavy je u mužů v průměru asi 1,5 krát častější příčinou smrti než u žen. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary Hodnocení celkové standardizované úmrtnosti na zhoubné novotvary stírá rozdíly v úmrtí na zhoubné nádory jednotlivých systémů. Lze pozorovat, že v průběhu let nastaly určité změny v úmrtnosti na zhoubné novotvary jednotlivých systémů. Podle desáté revize Mezinárodní klasifikace nemocí patří do skupiny diagnóz označených C00 C97. Graf 9. Standardizovaná úmrtnost na zhoubné novotvary v Brně v letech 1985-2003 standardizovaná úmrtnost na 100 000 obyvatel 350 300 250 200 150 100 50 0 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 muži ženy klouzavý průměr/2 - muži klouzavý průměr/2 - ženy [Zdroj: ÚZIS] Standardizovaná úmrtnost mužů na zhoubné nádory v Jihomoravském kraji je vyšší než v okrese Brno-město, u žen se téměř neliší. Z grafu vidíme, že v průběhu let došlo k poklesu v počtech zemřelých na zhoubné nádory v celkovém měřítku. Křivka trendu od roku 1991 mírně kolísá. Opět je zde rozdíl mezi muži a ženami. Od roku 2001 počet zemřelých mužů mírně vzrostl. 14

3. Studie HELEN V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí je od roku 1998 zdravotní stav obyvatel sledován na základě dotazníkového šetření nazvaného Studie HELEN - Health, Life Style and Environment. Hlavním cílem tohoto šetření je doplnit údaje demografické a zdravotní statistiky o další ukazatele zdravotního stavu a odhadnout prevalenci vybraných neinfekčních onemocnění a rizikových faktorů těchto onemocnění u městské populace ČR. V rámci šetření dochází také ke zjišťování některých socioekonomických a psychosociálních charakteristik a ukazatelů životního stylu respondentů. Studie HELEN je dotazníkové šetření populace ve věku 45-54 let. První etapa Studie HELEN se uskutečnila v letech 1998 2002 celkem v 27 městech ČR zapojených do Systému monitorování. V roce 1998 šetření proběhlo v městě Brně. V roce 2004 byla zahájena II. etapa šetření. Stejnou metodikou bylo realizováno opakované šetření v devíti městech zapojených do Systému monitorování a Brno bylo jedním z nich. Dokončení druhé etapy je plánováno v roce 2005. Cílem této práce informovat o výsledcích získaných z obou šetření v městě Brně a zhodnocení obou etap jak navzájem, tak ve srovnání s dostupnými republikovými údaji (9, 20). 3.1 Metodika 3.1.1 Výběr respondentů Systematickým náhodným výběrem zaručujícím reprezentativnost vzorku bylo v každém městě z registru evidence obyvatel ministerstva vnitra ČR vybráno 800 osob (400 mužů a 400 žen) ve věku 45-54 let. U takto vybraných osob byly získány údaje o jménu a příjmení, adresa bydliště (část města, ulice, číslo popisné, poštovní směrovací číslo) a první čtyři číslice rodného čísla. Z údajů byly vytvořeny seznamy, které sloužily k zajištění distribuce a zpětnému výběru dotazníků. Samozřejmostí byla ochrana osobních dat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. 3.1.2 Průběh šetření Obyvatelé města Brna byli před zahájením šetření a v jeho průběhu informováni místními sdělovacími prostředky o realizaci a významu celé akce. Dotazníkové šetření probíhalo dle předem stanoveného časového harmonogramu. 15

Tazatelé byli vybráni z pracovníků krajské hygienické stanice, zdravotního ústavu, studentů vysoké školy (MU FSS) a dobrovolníků z občanského sdružení VESNA. Vlastnímu šetření předcházelo jednotné zaškolení všech tazatelů a jejich seznámení se standardním postupem při sběru dotazníků. Vybraným osobám byl zaslán informační dopis a v případě, že neodmítly svoji účast ve studii, byly navštíveny tazatelem. Ten předával dotazník, prováděl kontrolu úplnosti jeho vyplnění včetně kontroly podepsaného informovaného souhlasu a sběr dotazníků. Hlavním úkolem tazatele bylo navázat kontakt s vybranou osobou a přesvědčit ji k účasti, tazatel se nesměl podílet na vyplňování dotazníku, ani respondenta nijak ovlivňovat. Zaznamenáván byl i počet kontaktů s respondentem nutných k uskutečnění návštěvy, datum návštěvy, postoj respondenta k rozhovoru (popřípadě důvod nezastižení či odmítnutí). 4. Dotazník Podkladem dotazníku použitého v šetření byl dotazník ověřený v pilotní studii z roku 1997. Struktura dotazníku pochází z roku 1998 (první etapa šetření) a v průběhu šetření došlo pouze k dílčím úpravám některých otázek. V roce 2004 obsahoval dotazník 70 otázek a byl členěn do následujících sedmi oddílů: Osobní údaje (věk, pohlaví, rodinný stav, vzdělání) Zaměstnání Bydlení Osobní anamnéza Rodinná anamnéza Údaje o způsobu života Kouření Fyzická aktivita Osobní názory, sociální a ekonomické podmínky Ekonomické a sociální podmínky Názory na životní prostředí Názory na zdraví, duševní pohoda Výživa a stravovací zvyklosti. 16

5. Zpracování dat 5.1 Zajištění kvality dat Kvalita vložených dat je důležitým úkolem, proto byla jejich kvalita zajištěna dvojím vkládáním a následným čištěním dat. Osoby, které data vkládaly, byly předem proškoleny a postupovaly dle metodiky. Chyby, které mohou vzniknout během zadávání dat, mohou být různé důsledky. Některé chyby mohou být nevýznamné, např. v kvantitativních položkách v posledním desetinném čísle. K chybě však může dojít až o několik řádů a pokud není odhalena, může způsobit značné zkreslení výsledků. Závažné jsou chyby v kvalitativních položkách (např. pohlaví, vzdělání), potom jejich odhalení bez kontroly dvojího vkládání nebo jiné kontroly je velmi obtížné (14). 5.2 Statistické zpracování Pro vyhodnocení procentuálních rozdílů mezi muži a ženami bylo použito počítačové vyhodnocení chí kvadrátu pro kvalitativní proměnné. Pro vyhodnocení rozdílů mezi lety 1998 a 2004 byl chí-kvadrát vypočten speciálně vytvořeným statistickým programem (dále v textu Chi). Pro vyhodnocení číselných proměnných byl použit test významnosti rozdílů aritmetických průměrů u dvou výběrů (t-test).v tabulkách je uveden aritmetický průměr (x) a směrodatná odchylka (s.d.), která udává těsnost rozložení hodnot kolem aritmetického průměru. Pro vyhodnocení rozdílů jsem zvolila hladinu významnosti 0,01 %. Užité vzorce pro statistické zpracování je možno najít např. ve statistické učebnici (19). 5.3 Analýza dat Veškeré údaje získané z dotazníku byly uloženy do databáze Epi-Info 6,4. Data byla zpracována zvlášť pro obě pohlaví a roky šetření. Výsledky pro kategoriální proměnné jsou prezentovány ve formě absolutních a relativních četností, pro spojité proměnné ve formě aritmetických průměrů. Testy byly prováděny na hladině významnosti p = 0,01, a tudíž všechny výsledky, u kterých je p<= 0,01 jsou považovány za statisticky významné. 17

6. Vybrané výsledky 6.1 Respondence Respondence dotazníkového šetření byla vyhodnocena z celkového počtu oslovených osob. Při výpočtu respondence bylo nutno z náhodně vybraných osob vyřadit osoby zemřelé a osoby již nebydlící na uvedené adrese. Zjistili jsme, že do náhodného výběru byly zahrnuty i osoby v daném místě již nežijící, což bylo způsobeno ne vždy dobrou aktualizací dat v centrálním registru evidence obyvatel. V r. 1998 dotazník vyplnilo celkem 373 osob, z toho bylo 176 mužů (47,2%) a 197 žen (52,8 %), celková respondence tedy byla 46,6 %. Za celou republiku vyplnilo dotazník v letech 1998 2002 celkem 14 214 osob (52,9 % žen a 47,1 % mužů), celková respondence dotazníkového šetření byla 69,7 %. Brno tedy bylo městem s nejnižší respondencí. V r. 2004 odevzdalo dotazník 301 osob, z toho bylo 126 mužů (41,8%) a 175 žen ( 58,2 %), výsledná respondence byla 37,6 %. V ostatních městech dotazník vyplnilo celkem 3445 osob, z toho 1585 mužů (46,0%) a 1860 žen (54%), celková respondence dotazníkového šetření byla 53,5 % (9). Tab. 1. Respondence 1998 2004 Počet dotazníků % Počet dotazníků % Brno 373 46,6 301 37,6 ČR 14 214 69,7 3445 53,5 18

6.2 Charakteristika souboru a) pohlaví Tab. 2. Zastoupení osob v souboru dle pohlaví 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem počet % počet % počet % počet % počet % počet % Brno 176 47,2 197 52,8 373 46,6 126 41,9 175 58,1 301 37,6 ČR 6695 47,1 7519 52,9 14214 69,7 1585 46,0 1860 54,0 3445 53,5 Dotazník vyplnilo v Brně v r. 1998 176 mužů (47,2 % souboru) a 197 žen (52,8 %), celkem 46,6 % respondentů, v r. 2004 byly počty u obou pohlaví nižší, tento trend byl zaznamenán celorepublikově. b) vzdělání Tab. 3. Nejvyšší dosažené vzdělání (% osob): Brno 1998 2004 muži ženy celkem muži Ženy celkem Základní 4,0 11,2 7,8 4,8 5,1 5,0 Vyučen/a 39,2 31,0 34,9 42,1 21,7 30,2 Středoškolské s mat. 28,4 42,6 25,9 24,6 43,8 36,5 Vysokoškolské 28,4 15,2 21,4 28,6 28,0 28,2 Ve sledované brněnské populaci bylo v r.1998 se základním vzděláním 7,8 % osob, vyučených bez maturity 34,9 %, dále 25,9 % středoškoláků s maturitou a 21,4 % vysokoškoláků. U mužů bylo stejné zastoupení jak středoškolského, tak vysokoškolského vzdělání (28,4 %), nejčastějším vzděláním žen bylo středoškolské s maturitou ( 42,6 %). Při srovnání mužů a žen mělo více žen základní vzdělání (11,2 % žen, 4,0 mužů), mezi muži bylo naopak zjištěno vyšší zastoupení vysokoškoláků (28,4 % mužů, 15,2 % žen). Rozdíly v dosaženém vzdělání mezi muži a ženami byly statisticky významné (p<0,01). 19

c) rodinný stav Tab. 4. Rodinný stav (% osob) 1998 2004 muži ženy celkem muži Ženy celkem Svobodný/á 5,1 3,0 4,0 7,1 6,9 7,0 Ženatý/vdaná 79,0 77,2 78,0 76,2 65,7 70,1 Druh/družka 1,7 1,0 1,3 2,4 0 1,0 Rozvedený/á 12,5 15,2 13,9 13,5 24,6 19,9 Vdovec/vdova 1,7 3,6 2,7 0,8 2,9 2,0 V r. 1998 bylo osaměle žijících osob (svobodný/á, rozvedený/á, ovdovělý/á) 20,6 % osob (19,3 % mužů a 21,8% žen), v partnerském vztahu (ženatý/vdaná, druh/ družka) žilo celkem 79,3 % osob (80,7 % mužů a 78,2 % žen). V r. 2004 se statisticky významně zvýšil podíl rozvedených žen (24,6 %) oproti mužům (13,5 %), navýšení je patrné i mezi sledovanými obdobími. d) ekonomická aktivita Tab. 5. Současná ekonomická aktivita (% osob) 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem V zaměst. poměru 56,8 77,2 67,6 65,9 68,6 67,4 Soukr. podnikatel 28,4 9,6 18,5 23,0 16,6 19,3 Prac.důchodce/kyně 3,4 1,5 2,4 0,8 0 0,3 Nepracující 1,7 0,5 1,1 5,6 7,4 6,6 důchodce/kyně Žena v domácnosti 0 1,0 0,5 0 2,9 1,7 Nezaměstnaný/á 2,3 2,5 2,4 4,8 4,6 4,7 20

V r. 1998 bylo ve sledovaném souboru celkem 88,5 % ekonomicky aktivních osob (88,6 % mužů a 88,3 % žen). Tuto skupinu tvoří pracující v zaměstnaneckém poměru (67,6 % osob), soukromý podnikatel (18,5 % osob) a pracující důchodce (2,4 % osob). Do skupiny ekonomicky neaktivních (4 % osob) jsou zahrnuti nezaměstnaní - 2,4 % osob, ženy v domácnosti - 0,5 %, nepracující a invalidní důchodci 1,1 %. V r. 2004 se zvýšil podíl nezaměstnaných osob. Výsledky se nelišily od údajů celostátního průzkumu (9). Tab. 6. Pracovní status (% osob) 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem Prac. bez podřízených 56,8 78,6 68,3 66,7 79,2 73,8 Ved. 5 podř. 20,6 12,1 16,2 13,5 14,8 14,2 Ved. - 5 a více podř. 12,3 5,8 8,8 12,6 4,7 8,1 Vyšší ved. prac. 3,9 1,2 2,6 7,2 1,3 3,8 Vrcholový manažer 0 0 0 0 0 0 Převaha souboru byla tvořena pracovníky s běžnou zodpovědností, a to více než dvě třetiny. Vyšších vedoucích pracovníků bylo méně než 5 %, vrcholoví manažeři se nevyskytovali. Tab. 7. Fyzická zátěž v zaměstnání (% osob) 1998 2004 Velmi těžká manuální práce muži ženy celý muži ženy celý soubor soubor 1,9 0,6 1,2 5,3 4,0 4,6 Tělesně namáhavá 18,7 10,9 14,6 23,9 5,4 13,4 práce Práce vstoje, přecházení 14,2 23,0 18,8 15,0 16,8 16,0 Převážně chůze 7,7 5,7 6,7 6,2 10,7 8,8 Převážně sedavá 57,4 59,8 58,7 49,6 63,1 57,3 21

Více než čtvrtina mužů hodnotila svou práci jako tělesně namáhavou, u žen to byla desetina. Pětina osob v souboru udávala, že jejich práce je vykonávaná převážně vstoje nebo přecházením a největší část osob ve sledovaném souboru (více než polovina) uváděla, že vykonávají sedavou práci. Tab. 8. Psychická zátěž v zaměstnání (% osob) 1998 2004 muži muži ženy celý soubor ženy celý soubor Nikdy nebo téměř nikdy 9,1 12,4 12,1 12,2 11,1 10,1 Nárazově 46,2 53,1 45,6 48,9 45,1 45,6 Asi 1 x až 2 x za měsíc 13,6 8,8 12,1 10,7 15,1 14,4 Asi 1x za týden 16,9 12,4 14,8 13,7 16,2 16,5 Každý den nebo téměř denně 14,3 0 0 0 12,7 13,5 Na otázku, jak často na ně klade jejich práce požadavky na horní hranici možností tak, že v nich vzbuzuje pocit celkové vyčerpanosti, odpovídali respondenti následovně - přibližně desetina osob nepociťovala ve své práci nikdy vyčerpání a polovina je pociťovala velmi zřídka. Až třicet procent osob v roce 1998 udávalo častý pocit práce na hranici svých možností, ve srovnání s rokem 2004 to bylo výrazně více, přibližně dvojnásobně. e) bydlení Tab. 9. Délka pobytu v Brně (v letech) 1998 2004 muži muži ženy muži ženy celý soubor průměr 39,2 40,0 38,9 40,0 38,5 38,9 s.d. 13,5 12,5 13,2 12,5 13,1 12,2 22

Rozdíly mezi muži a ženami v počtu let strávených v městě Brně nebyly v obou šetřeních statisticky významné, stejně tak významné. rozdíly mezi soubory 1998/2004 nebyly statisticky Tab. 10. Nedostatky bytu (% osob) 1998 2004 muži ženy celý soubor muži ženy celý soubor Ano 31,8 41,1 36,7 48,4 37,1 41,8 Ne 68,2 58,9 63,3 51,6 62,9 58,4 Při hodnocení kvality bydlení výrazně častěji uváděli v roce 2004 nedostatky muži, v roce 1998 tomu bylo naopak, z celého souboru jsou to však až dvě pětiny osob, které uváděly, že má byt nějaký nedostatek, který je obtěžuje. U osob, které uvedly nedostatky, vypadala situace s nespokojeností s bydlením takto: Tab. 11. Výčet nedostatků bydlení (% osob) 2004 1998 muži ženy celý soubor muži ženy celý soubor Vlhkost 6,7 4,7 5,6 9,1 9,9 9,6 Plíseň 6,7 10,8 8,8 7,3 9,9 8,8 Nedost. 13,3 24,6 19,2 18,2 21,0 19,9 oslunění Malý 30,0 32,3 31,2 50,9 38,3 43,4 prostor Chlad, špatné vytápění 20,0 15,4 17,6 10,9 23,5 18,4 Hlučnost 41,7 36,9 39,2 20,0 22,2 21,3 Jiné 21,1 19,8 20,3 25,0 34,5 30,6 23

Největší část stížností je směřována na hlučnost a nedostatečné prostory. Zatímco v roce 2004 stoupl počet stížností na hlučnost téměř dvojnásobně, v roce 1998 byl na prvním místě mezi stížnostmi nedostatečný prostor, v roce 2004 na tento faktor stížností ubylo. Třetí místo zaujímá nedostatečné oslunění, na což si stěžuje přibližně pětina osob, stejně tak pětina souboru je nespokojena s nedostatečným vytápěním. 6.3 Zdravotní stav Podkladem pro hodnocení zdravotního stavu byly odpovědi na otázky zaměřené na osobní anamnézu. Údaje uvedené respondenty nebyly ověřovány v dokumentaci jejich ošetřujících lékařů. a) subjektivní hodnocení zdravotního stavu Subjektivní vnímání zdraví bylo hodnoceno pomocí mezinárodně srovnatelné otázky, kdy respondenti hodnotili svůj zdravotní stav za posledních šest měsíců pomocí pětibodové stupnice, od velmi dobrý po velmi špatný. Tab. 12. Zdravotní stav dle subjektivního hodnocení (% osob) (1) velmi dobrý (2) dobrý (3) průměrný (4) špatný (5) velmi špatný BM 1998 Muži 8,6 36,0 41,1 12,0 2,3 Ženy 8,6 33,5 44,7 12,7 0,5 Celkem 8,6 34,7 43,0 12,4 1,3 BM 2004 Muži 7,9 42,1 38,9 8,7 2,4 Ženy 8,0 36,0 42,3 12,0 1,7 Celkem 8,0 38,5 40,9 10,6 2,0 ČR 1998 48,3 40,8 10,9 ČR 2004 48,5 38,7 12,7 24

V r. 1998 hodnotilo svůj zdravotní stav jako dobrý nebo velmi dobrý 46,5 % osob, za průměrný jej pokládalo 40,9 % respondentů a 12,6 % za špatný nebo velmi špatný. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny jak v roce 2004, tak v roce 1998, stejně tak jako nebyly zjištěny rozdíly v hodnocení zdravotního stavu v roce 2004 oproti roku 1998. Lze konstatovat, že se Brno v těchto ukazatelích nelišilo od republikového průměru (9). Graf 10. Zdravotní stav za posledních 6 měsíců (subjektivní hodnocení) - % osob Subjektivní hodnocení zdraví 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 dobrý prům ěrný špatný muži 2004 ženy 2004 celkem 2004 muži 1998 ženy 1998 celkem 1998 Č R 2004 Č R 1998 b) dlouhodobé zdravotní obtíže Přítomnost dlouhodobých zdravotních obtíží byla dalším subjektivním ukazatelem zdravotního stavu. Respondentům byly kladeny otázky na přítomnost zdravotních obtíží trvajících déle než šest měsíců a následně na charakter těchto obtíží. Tab. 13. Dlouhodobé zdravotní potíže dle subjektivního hodnocení (% osob) muži ženy celkem BM 1998 56,3 58,4 57,4 BM 2004 56,8 57,7 57,3 CR 1998 50,7 54,9 52,9 CR 2004 54,3 57,6 56,0 V r. 1998 si dlouhodobé na zdravotní obtíže stěžovalo celkem 57,4 % respondentů (56,6 % mužů a 58,4 % žen). 25

Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny jak v roce 1998, tak v roce 2004, stejně tak nebyly zjištěny rozdíly v hodnocení zdravotního stavu v roce 1998 oproti roku 2004. Výsledky se nelišily od údajů celostátního šetření. Graf 11. Dlouhodobé zdravotní potíže (trvající déle než 6 měsíců) Dlouhodobé zdravotní potíže 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 muži ženy celkem BM 2004 BM 1998 CR 2004 CR 1998 Tab. 14. Příčiny dlouhodobých zdravotních obtíží (% osob) Srdce a cévy % dýchací ústrojí % nervové ústrojí % trávicí ústrojí % pohybové ústrojí % ledviny a moč.cesty % játra a žluč. cesty % BM 1998 Muži 12,5 8,0 9,7 14,8 35,2 8,0 5,7 Ženy 10,7 8,6 6,6 11,7 40,1 9,1 4,1 Celkem 11,5 8,3 8,0 13,1 37,8 8,6 4,8 BM 2004 Muži 16,6 3,9 8,7 13,4 34,1 7,9 5,5 Ženy 14,2 11,4 10,2 13,6 39,4 4,5 6,8 Celkem 15,2 8,3 9,6 11,2 37,2 5,9 6,3 ČR 1998 muži 13,4 6,9 4,3 9,3 30,0 4,8 3,5 ženy 11,9 7,2 7,7 7,8 36,9 5,3 4,6 ČR 2004 muži 14,0 8,5 6,5 9,0 34,0 6,0 3,5 ženy 11,5 8,0 8,5 9,0 38,0 7,0 6,0 26

Naprosto jednoznačně nejčastější příčinou dlouhodobých zdravotních obtíží byly obtíže týkající se pohybového ústrojí uvedlo je téměř 38 % brněnských respondentů, na druhém místě byly obtíže srdce a cév, kterými trpělo v roce 1998 11,5 % osob, v roce 2004 již 15,2 %, více jak desetina osob trpí zdravotními obtížemi spojenými s trávicím ústrojím. V roce 2004 byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi muži a ženami v postižení dýchacího ústrojí (M/Ž 2004 dýchací ústrojí: Chi = 5,46, p = 0,01), zatímco v první etapě šetření se výskyt obtíží u dýchacího ústrojí mezi muži a ženami nelišil. V ostatních ukazatelích jsou rozdíly mezi oběma etapami šetření minimální a údaje odpovídají celorepublikovým datům. c) dlouhodobé sledování lékařem Na základě dotazu na onemocnění, pro které je respondent v dlouhodobé péči lékaře, byl vytvořen základní přehled o výskytu objektivně diagnostikovaných chronických onemocněních. Tab. 15. Lékařem zjištěné zdravotní potíže (% osob) muži ženy celkem BM 1998 30,7 35,5 33,2 BM 2004 49,2 62,3 56,8 ČR 1998 34,8 45,4 40,5 CR 2004 41,0 51,2 46,5 Celkem bylo v roce 1998 v dlouhodobé lékařské péči 33,2 % sledované populace (30,7 % mužů a 35,5 % žen), rozdíly nebyly zjištěny. Dlouhodobě byla v roce 2004 sledována lékařem více jak polovina osob v souboru (56,8 %), a to významně častěji ženy než muži (M/Ž 2004 p = 0,01, Chi = 5,11). Muži i ženy vykázali v roce 2004 významný nárůst chorob zjištěných lékařem, a to až o pětinu (CS 1998/2004, p = 0,01, Chi = 35,2 ). 27

Tab. 16. Nemoci zjištěné lékařem v obou šetřeních (% osob) IM ICHS mozková mrtvice nádor. onem. vředová ledvinové choroba kaménky cukrovk a astma BM 1998 Muži 1,1 4,6 2,3 2,3 10,8 6,8 5,7 2,3 Ženy 0,0 1,0 1,0 7,1 9,1 6,6 5,1 0,5 Celkem 0,5 2,7 1,6 4,8 9,9 6,7 5,4 1,3 BM 2004 Muži 1,5 0,7 0,7 1,5 10,3 0 5,5 0,7 Ženy 1,1 2,2 1,1 10,2 3,4 5,7 1,5 8,0 Celkem 1,3 0,9 0,6 6,6 6,3 5,9 3,6 4,9 Tab. 17. Nemoci sledované pouze v roce 2004 (% osob) onem. kůže onem. páteře choroba z povolání nemoc štítné žlázy senná rýma úzkost, deprese BM 2004 Muži 8,7 26,1 5,5 1,5 4,7 6,3 Ženy 10,2 4,1 1,1 7,4 10,8 10,2 Celkem 9,6 34,5 2,9 4,9 8,3 8,6 Nejčastěji se projevila u mužů onemocnění páteře, a to až ve čtvrtině případů. Četnost výskytu až desetiprocentní byla zaznamenána u žen u nádorových onemocnění, chorob kůže, senné rýmy a úzkostí, u mužů u vředové choroby žaludku, výskyt ostatních chorob je nižší. Podobné údaje byly získány i z celorepublikových dat (9). 28

Tab. 18. Výskyt alergie (% osob) muži ženy celkem BM 1998 26,7 32,5 29,8 BM 2004 25,4 36,0 31,8 CR 1998 17,4 27,8 22,9 CR 2004 19,1 33,4 26,7 Projevy alergie uváděla v roce 2004 čtvrtina mužů a více než třetina žen, podobné údaje byly zjištěny i v roce 1998. Přestože ženy uvádějí alergii častěji než muži, rozdíly nejsou statisticky významné. V celostátním průzkumu se ukázaly významné rozdíly v neprospěch žen a zvýšený podíl alergiků v Brně oproti ostatním městům ( celostátní studie zdůrazňuje nejvyšší podíl alergiků v Brně ze všech sledovaných měst) (9). Tab. 19. Lékařem potvrzená alergie (% osob) muži ženy celkem BM 2004 75,0 82,5 80,0 Z celého souboru uvedlo 95 osob, 32 mužů a 63 žen, že se u nich projevila alergie a z toho 76 osob (24 mužů a 52 žen) uvedlo, že diagnóza byla potvrzena lékařem. Procento lékařsky potvrzených alergií uvádí tabulka č.19. V roce 1998 tento údaj nebyl sledován. Diagnóza alergie byla potvrzena lékařem přibližně stejně i v celostátním průzkumu (75,7 %). Lze proto konstatovat, že více než tři čtvrtiny alergií jsou potvrzeny lékařem. 29

Tab. 20. Suspektní chronická bronchitida (% osob) muži ženy celkem BM 1998 6,8 5,6 6,2 BM 2004 4,5 7,1 5,8 CR 1998 7,8 4,6 6,1 CR 2004 8,4 5,6 6,9 * kritéria suspektní chronické bronchitis : kašel po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce. Vykašlávání hlenu po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce a trvání těchto obtíží déle než 2 roky. Korelace s kouřením 0,19 Prevalence suspektní bronchitidy byla stanovena z odpovědí na tři otázky týkající se dýchacích obtíží. Mezi příznaky suspektní bronchitidy byly zahrnuty kašel trvající po většinu dní alespoň 3 měsíce v roce, vykašlávání hlenu alespoň po 3 měsíce v roce a trvání těchto potíží déle než 2 roky. Onemocněním dýchacích cest netrpělo v roce 2004 35,8 % osob, přibližně stejně osob uvádí běžný výskyt 1 2x v roce (38,9 %), pětina (20,5%) uvádí četnost výskytu 3 5 x v roce a 5,6 % osob častěji. Suspektní chronickou bronchitidu přiznává celkem 6,2 % osob v roce 1998 a 5,8 % v roce 2004. Rozdíly mezi muži a ženami nebyly zjištěny, stejně tak se nelišily hodnoty v obou šetřeních. Ve srovnání s republikovými údaji patří Brno k městům s nejnižším výskytem suspektní bronchitidy u respondentů. Rozdíly oproti celostátnímu průzkumu jsou minimální (9). d) dlouhodobá farmakoterapie Dlouhodobé užívání léků, tj. užívání léků déle než čtrnáct dnů v průběhu posledního roku, bylo sledováno v rámci hodnocení farmakoterapie. Zjišťovány byly i důvody dlouhodobého užívání léků. 30

Tab. 21. Užívání léků v průběhu posledního roku (po dobu delší čtrnácti dnů) - % osob muži ženy celkem BM 1998 45,5 55,8 50,9 BM 2004 68,8 66,3 64,0 CR 1998 40,5 55,8 48,6 ČR 2004 57,0 68,7 63,4 V roce 2004 nebyly zjištěny rozdíly mezi muži a ženami, v roce 1998 byl zjištěn statisticky významný rozdíl v neprospěch žen (M/Ź 1998: p = 0,01, Chi = 4,01). Nárůst v roce 2004 je oproti roku 1988 statisticky významný (p = 0,01, Chi = 11,7).Ženy i muži v Brně užívali léky přibližně stejně, na rozdíl od celostátních údajů, kde ženy vesměs užívaly léky častěji. I v celostátním měřítku však výrazně vzrostl podíl dlouhodobé farmakoterapie až o 15 % (9). Tab. 22. Dlouhodobá farmakoterapie důvody užívání léků (% osob), sledováno pouze v r. 2004 muži ženy celkem Vysoký krevní tlak 25,3 13,1 18,2 Onemocnění srdce 3,1 1,7 2,3 Křečové žíly, jiné nemoci cév 7,9 12,5 10,6 Anémie, jiné nemoci krve 0,7 3,4 5,9 Zvýšená hladina cholesterolu 6,3 4,0 4,9 Bolesti zad nebo kloubů 23,0 31,4 27,9 Bolesti hlavy nebo migréna 5,5 8,5 7,3 Jiné bolesti 1,4 2,8 2,3 Cukrovka 2,1 2,2 2,3 Onemocnění štítné žlázy 0 6,2 3,6 Astma,0,7 5,1 3,6 Senná rýma 2,1 6,2 4,6 Žaludeční a jiné zažívací obtíže 14,2 5,1 8,9 Deprese 4,2 8,5 6,9 Nespavost 4,2 7,4 5,9 31

Antikoncepce - 7,4 4,3 Gynekologické obtíže - 6,8 3,9 Onemocnění ledvin 0,7 2,2 1,6 Chronická bronchitida 0 1,1 0,3 Kašel, nachlazení 8 13,1 9,9 Potravinové doplňky 4,2 14,2 10,2 Jiný důvod 11,1 9,7 10,2 Rozdíly byly zjištěny mezi užíváním léků na vysoký krevní tlak v neprospěch mužů (p = 0,01, Chi = 12,09), při potížích pohybového aparátu v neprospěch žen (, p = 0,01, Chi =25,6) a také onemocnění štítné žlázy (p = 0,01, Chi = 7,64) a astmatu (, p = 0,01, Chi = 3,86). Je známo, že ženy častěji užívají potravinové doplňky (, p = 0,01, Chi = 6,31) a výzkum to potvrdil. Nejčastěji byly i celorepublikově užívány léky na bolesti zad nebo kloubů a vysoký krevní tlak. Údaje za město Brno byly srovnatelné s celorepublikovými údaji (bolesti zad a kloubů ČR 25,6 %, léky na vysoký krevní tlak ČR 20 %) (9). 6.4. Výskyt rizikových faktorů chronických neinfekčních onemocnění Problematika životního stylu se v posledních desetiletích dostává stále více do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti. Přes velkou pozornost, která je tématu věnována, výsledky ukazují, že některé rizikové faktory chronických neinfekčních onemocnění se vyskytují stále ve značné míře a odpovědný přístup k vlastnímu zdraví není lidmi vnímán jako priorita. a) obezita Tělesná hmotnost je posuzována podle indexu BMI (body mass index) = tělesná hmotnost/tělesnou výškou 2 (kg/m 2 ). Obezita je definována (klasifikace podle WHO a International Obesity Task Force) jako BMI větší nebo rovno 30. Za normální se považují hodnoty BMI v rozmezí 18,5-24,9, hodnoty v rozmezí 25-29,9 se hodnotí jako nadváha. BMI nad 40 je hodnocen jako těžká obezita (11, 12). 32

Tab. 23. Rozložení hodnot BMI (% osob) podváha norma nadváha obezita BM1998 muži 2,0 30,6 46,9 20,4 ženy 0 31,9 42,8 25,5 celkem 1,0 31,3 44,8 22,9 BM2004 muži 0,8 25,8 58,4 15,0 ženy 1,7 41,7 40,6 16,0 celkem 1,4 35, 48,0 15,6 Z údajů uvedených v dotazníku bylo ve sledované populaci v roce 1998 zjištěno celkem 22,9 % obézních respondentů, v roce 2004 pak 15,6 % obézních osob. Významný byl výskyt nadváhy, kterou měl v obou šetřeních téměř polovina sledovaného souboru. V roce 2004 bylo v celorepublikových datech zjištěno podobně jako u obyvatel města Brna celkem 17,9 % obézních osob (18,7 % mužů a 17,3% žen), výskyt nadváhy byl srovnatelný (42,6% osob, z toho 53,9 % mužů a 33,0 % žen). také Graf 12. Nadváha či obezita (% osob) Nadváha a obezita 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 nadváha obezita BM2004 muži BM 2004 ženy BM 2004 BM 1998 muži BM 1998 ženy BM 1998 Č R 2004 Č R 1998 33

b) krevní tlak Hypertenze je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Tab. 24. Zvýšený krevní tlak (% osob) muži ženy Celkem BM 1998 25,1 26,4 25,7 BM 2004 39,7 23,4 30,2 CR 1998 29,0 25,0 26,9 ČR 2004 32,9 24,4 28,3 V roce 1998 čtvrtina osob uvedla, že jim byl lékařem zjištěn zvýšený krevní tlak, v roce 2004 pak 30 % osob. Rozdíl mezi muži a ženami byl statisticky významný v roce 2004, a to v neprospěch mužů (M/Ž 2004: p = 0,01, Chi = 9,18), rozdíly mezi soubory v roce 1998 a 2004 nebyly zjištěny. Zjištěné hodnoty odpovídají celorepublikovým údajům (9). Graf 13. Lékařem zjištěný zvýšený krevní tlak (% osob) Lékařem zjištěný zvýšený krevní tlak 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 muži ženy celkem BM 2004 BM 1998 Č R 2004 CR 1998 U osob s hypertenzí bylo navíc v roce 2004 sledováno, zda jim byl zvýšený krevní tlak zjištěn v posledním roce. Zvýšený krevní tlak byl nově diagnostikován u 28% mužů (ČR 37,7 %) a u 43,9 % žen (ČR 39,0 %). 34

c) zvýšená hladina cholesterolu Respondentům byla v dotazníku položena otázka, zda jim byla někdy lékařem stanovena zvýšená hladina cholesterolu a pokud ano, jak je léčena. Tab. 25. Zvýšená hladina cholesterolu v krvi (% osob) Ano Ne Nevyšetřen/a BM 1998 Muži 47,2 29,6 23,3 Ženy 48,7 30,5 20,8 Celkem 48,0 30,0 22,0 BM 2004 Muži 36,8 42,4 20,8 Ženy 31,4 54,9 13,7 Celkem 33,8 49,7 16,7 V roce 1998 byl zjištěn zvýšený cholesterol u 48 % osob (47,2 % mužů a 48,7 % žen), nevyšetřeno bylo 22 % osob. V roce 2004 byl zjištěn zvýšený cholesterol u 33,8 % osob (36,8 % mužů a 31,4 % žen), 16, 7 % osob odpovědělo, že jim cholesterol doposud nebyl vyšetřen. V roce 2004 přibližně třetina osob uvedla, že má zvýšenou hladinu cholesterolu. Rozdíly mezi pohlavími v obou sledovaných obdobích nebyly zjištěny. Statisticky významný pokles byl však u žen zaznamenán v roce 2004 (p = 0,01, Chi = 7,5) a rovněž u celého souboru (p =0,01, Chi = 13,8). U mužů nebyl desetiprocentní rozdíl statisticky významný. Údaje získané od obyvatel města Brna odpovídají celorepublikovým hodnotám (9). Graf 14. Lékařem zjištěný zvýšený cholesterol (% osob) Lékařem zjištěný zvýšený cholesterol 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 muži ženy celkem 35 BM 2004 BM 1998 Č R 2004 Č R 1998

Tab. 26. Způsob léčby zvýšené hladiny cholesterolu (% osob) žádná léčba dieta užívání léků BM 1998 Muži 51,9 42,3 5,8 Ženy 48,3 45,0 6,7 Celkem 50,0 43,8 6,3 BM 2004 Muži 43,8 35,4 20,8 Ženy 52,7 38,2 9,1 Celkem 48,5 36,9 14,6 Léky na snížení cholesterolu užívala v roce 2004 pětina mužů a desetina žen z těch, kteří mají zjištěný zvýšený cholesterol. Je to nevýznamně více proti roku 1998. Až polovina z těch, co měli zjištěný zvýšený cholesterol, se nijak neléčila, třetina držela dietu. Z celorepublikových údajů užívalo v roce 2004 léky 26 % osob, dietu drželo 30,6 % osob a 43,3 % osob se nijak neléčilo. V roce 1998 to bylo 20,4% osob, které užívaly léky, 36,8% osob dodržovalo dietu a 42,8% osob se neléčilo. Nově bylo sledováno v roce 2004, zda byl cholesterol zjištěn v posledním roce, u mužů to bylo v 15,2 % (ČR 25,6 %), u žen 29,1% (ČR 33,7 %), celkem u 22,8 % osob (ČR 29,7 %). d) kouření Tab. 27. Kuřácké zvyklosti (% osob) pravidelně příležitostně dříve jsem kouřil/a nikdy jsem nekouřil/a BM 1998 muži 39,0 2,0 29,0 30,0 ženy 30,0 4,0 20,0 46,0 celkem 35,0 3,0 24,0 38,0 BM 2004 muži 32,5 3,2 33,3 33,5 ženy 21,7 2,9 52,6 52,6 36

celkem 26,2 3,0 44,5 44,5 ČR 1998 celkem 34,8 4,0 23,6 37,7 ČR 2004 celkem 34,3 2,6 24,2 38,9 Ve sledované brněnské populaci se v roce 2004 snížil počet kuřáků u obou pohlaví, úbytek kuřáků v roce 2004 oproti roku 1998 však nebyl statisticky významný. Rozdíly mezi muži a ženami jsou statisticky významné v roce 1998 (p = 0,01,Chi = 11,1), stejně tak v roce 2004 (p = 0,01, Chi 9,6). Pravidelnými kuřáky jsou častěji muži. Výskyt příležitostných kuřáků byl v obou sledovaných obdobích shodný (3 % osob). Statisticky významně se zvýšil počet bývalých kuřáků (44,5 % v r. 2004 oproti 24 % v r. 1998) a přibylo celkově nekuřáků. Sledovaná populace Brna tak kouří nejméně často ve srovnání s republikovými údaji (9). Graf 15. Kouření (% osob) Kouření 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 kouří BM 2004 muži BM 2004 ženy BM 2004 BM 1998 muži BM 1998 ženy BM 1998 ČR 2004 CR 1998 37

Tab. 28. Pasivní kouření (% osob) muži % ženy % celkem % BM 1998 29,0 19,2 24 BM 2004 34,2 26,4 25,5 CR 1998 36,0 20,0 27 ČR 2004 33,6 18,2 25,1 Pasivnímu kouření (pobyt nekuřáků v zakouřené místnosti déle než 1 hodinu denně) byla vystavena celkem čtvrtina osob v souboru. Rozdíly nejsou statisticky významné jak mezi pohlavími, tak mezi oběma šetřeními. Údaje odpovídají celorepublikovému průměru (9). e) pohybová aktivita Každodenní pohyb (chůze, rekreační jízda na kole, lehčí práce na zahradě a v domácnosti) v délce alespoň 30 minut denně uvedlo 62,1 % osob (58,7 % mužů, 67,5% žen), v celorepublikových datech to bylo celkem 66,5 % respondentů. Tělesné výchově, sportu či turistice se věnuje 67,4 % osob (ČR 70,1%) v průměru 3,6 hodiny týdně, 53,6 % však uvedla méně než tři hodiny týdně. Údaje jsou srovnatelné s celorepublikovými daty. V Brně bylo nejvíce osob provozujících intenzivní sport (téměř 20 % respondentů), vůbec ji neprovozuje třetina souboru, bez rozdílu mezi muži a ženami. Graf 16. Pohybová aktivita Pohybová aktivita - počet hodin týdně 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0 1-2 3-6 7 a více BM 2004 muži BM 2004 ženy BM 2004 BM 1998 muži BM 1998 ženy BM 1998 38

6.5 Socioekonomické a psychosociální faktory Hodnocení bylo prováděno pomocí číselných stupnic. V tabulkách jsou uvedeny aritmetické průměry a směrodatné odchylky číselného hodnocení. Procento v tabulce vyjadřuje procento negativních odpovědí, sloučeny jsou vždy dva stupně s negativní náloží. a) ekonomické podmínky Tab. 29. Nedostatek peněz na jídlo či ošacení 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 4,0 3,5 3,7 4,0 3,8 3,9 s.d. 1,1 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 t- test t = 15,1 p = 0,01 19,8% NS 13,9% Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 = stále, 2 = často, 3 = někdy, 4 = málokdy, 5 = nikdy Procento v tabulce zahrnuje negativní hodnocení stupněm 1 a 2 Tab. 30. Finanční potíže s placením účtů 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 4,2 4,1 4,1 4,3 4,1 4,2 s.d. 1,0 1,0 1,0 0,9 1,0 1,0 t- test NS 9,0% NS 5,6% Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 = stále, 2 = často, 3 = někdy, 4 = málokdy, 5 = nikdy Procento v tabulce zahrnuje negativní hodnocení stupněm 1 a 2 Ženy významně častěji v roce 1998 připouštěly, že někdy pociťují nedostatek peněz. Hodnocení finančních potíží s placením účtů se pohybovalo v rovině málokdy. Při sloučení otázek 29 a 30 uvedlo 5,6 % osob trvalé ekonomické potíže, naopak 68,7 % bylo většinou bez potíží. Mezi roky 2004 a 1998 není rozdíl. 39

b) zhodnocení sociální situace v místě bydliště Sociální situaci v místě bydliště hodnotili respondenti pomocí pěti otázek, v nichž se vyjadřovali k bezpečnosti a stavu důvěry mezi lidmi v místě svého bydliště. Hodnocení bylo prováděno na stupnici 1 rozhodně ano 5 vůbec ne V tabulce a grafu je uvedeno procento negativních odpovědí, které zahrnuje procento osob, jež hodnotí sociální okolí negativně - stupněm 4 a 5 Tab. 31. Pocit bezpečí v okolí bydliště 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 1,5 1,8 1,7 1,7 1,5 1,6 s.d. 0,5 0,9 0,8 1,0 0,7 0,8 t- test NS 3,5% NS 3,7% Tab. 32. Pocit bezpečí v okolí bydliště v noci 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 2,5 3,2 2,9 2,4 2,8 2,6 s.d. 1,1 1,1 1,1 1,2 1,2 1,2 t- test NS 30,6% NS 24,0% 40

Tab. 33. Pomoc sousedů, přátel v nouzi 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 2,3 2,0 2,2 2,1 2,0 2,1 s.d. 1,2 1,2 1,2 1,5 1,4 1,2 t- test NS 16,2% NS 12,6% Tab. 34. Důvěra mezi lidmi v okolí bydliště 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 2,8 2,8 2,8 2,6 2,6 2,6 s.d. 1,1 1,2 1,21 1,2 1,3 1,1 t- test NS 25,1% NS 21,2% Tab. 35. Víra v lidi 1998 2004 muži ženy celkem muži ženy celkem x 3,1 3,1 3,1 2,9 3,1 3,0 s.d. 1,0 1,0 1,1 1,0 1,0 1,0 t- test NS 30,9% NS 26,3% Sociální faktory bydlení hodnotí lidé v Brně nejčastěji průměrnou hodnotou. Pozitivně je hodnocena bezpečnost ve dne, kdy se obyvatelé Brna cítí naprosto bezpečně. Bezpečnost v noci již hodnotí obyvatelé Brna negativněji a celá čtvrtina z nich vnímá možnost ohrožení zdraví či života v noci. Výpomoc okolí v případě potřeby je hodnocena poměrně pozitivně. O něco hůře je hodnocena důvěra mezi lidmi, která se již blíží nerozhodnému postoji v hodnocení a až čtvrtina osob ji považuje za nedostatečnou. Podobně je hodnocena položka zjišťující víru v lidi, která zůstává na neutrálním postoji a více než čtvrtina osob je k lidem ve svém okolí nedůvěřivá. Ani mezi muži a ženami, ani mezi roky 2004 a 1998 nebyl zjištěn 41