Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Podobné dokumenty
KURAS T., HULA V., MLÁDEK J., ŠIKULA T., HAVLOVÁ L., NIEDOBOVÁ J., MAZALOVÁ M. & LEPKOVÁ A.

Inventarizační průzkum motýlů s denní aktivitou na území PP Zásada pod školou

OCHRANA BIODIVERZITY 2013

OCHRANA BIODIVERZITY 2014

Předběžné výsledky monitoringu denních motýlů vinic CHKO Pálava a přilehlých lesostepních biotopů

Publikace byla zpracována na základě Smlouvy o dílo s Jihomoravským krajem

OCHRANA BIODIVERZITY 2012

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

OCHRANA BIODIVERZITY 2015

VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU MOTÝLŮ S DENNÍ KTIVITOU (LEPIDOPTERA, ZYGAENOIDEA, HESPERIOIDEA, PAPILIONOIDEA) PP NA OBŮRCE

Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru lepidopterologie - denní motýli

VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU MOTÝLŮ S DENNÍ KTIVITOU (LEPIDOPTERA, ZYGAENOIDEA, HESPERIOIDEA, PAPILIONOIDEA) PP CHUCHELSKÁ STRÁŇ

Přírodní památka Tesařov

1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

Projekt im ETC-Programm AT-CZ:

DENNÍ MOTÝLI (LEPIDOPTERA: PAPILIONOIDEA, HESPERIOIDEA) MLADKOVSKÉ VRCHOVINY (ORLICKÉ HORY)

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru lepidopterologie - denní motýli

Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tabulka 2.4: ÚPN VÚC PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA - ZÁMĚRY PŘEVZATÉ ZE SCHVÁLENÝCH ÚPN VÚC PO1

Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe)

Typy ozelenění vinic, funkce a vhodnost jednotlivých komponentů bylinných směsí. Víno Envi 2011, Mikulov, Ing. Milan Hluchý, PhD.

VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU MOTÝLŮ S DENNÍ AKTIVITOU (LEPIDOPTERA, ZYGAENOIDEA, HESPERIOIDEA, PAPILIONOIDEA) PR A EVL STŘEMOŠICKÁ STRÁŇ

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Kačerov" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Inventarizační průzkum lokality Kašpárovec z oboru lepidopterologie - denní motýli

LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :

PR ZLATÁ LOUKA VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU MOTÝLŮ S DENNÍ AKTIVITOU (LEPIDOPTERA, ZYGAENOIDEA, HESPERIOIDEA, PAPILIONOIDEA)

Citlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky

PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ PAMÁTKU V POLÍCH. na období Juniperia, z.s.

Tomáš Kuras 1 & Adéla Lepková 2

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2017

DENNÍ MOTÝLI. Šlapanických slepenců

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Denní motýli Nové Paky

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Mapování výskytu modráska černoskvrnného na území VÚ Libavá Olomouc 2013

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava

Vážení přátelé přírody,

Mapování ohrožených druhů denních motýlů Přírodních parků Česká Kanada a Třebíčsko

SPOLEČNOST PRO OCHRANU MOTÝLŮ

Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ

Ministerstvo životního prostředí

Květnaté pásy ve městech. Klára Řehounková & Lenka Šebelíková

Příroda. Milan Hluchý, Zdeněk Laštůvka, Milan Švestka, Pavel Vítek

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ

Význam historických zahrad a parků pro uchování přírodních stanovišť

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

LOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Obrázek č. 1.: Lokalizace výskytu mapovaných druhů cévnatých rostin a mechorostů v území.

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Rosice - zámek CZ

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Aktuality z Šumavského výzkumu

Zpráva o mapování motýlů v projektu LIFE a porovnání s lety 2011 a 2013

Závěrečná zpráva o projektu

T2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU LOBENDAVA - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU

18. Přírodní rezervace Rybníky

přírodní památka Kounické louky

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

NATURA 2000 a problematika posuzování vlivů koncepcí a záměrů na lokalitách NATURA Dle materiálů M. Banaše

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

V Y H L Á Š K A č. 13/1997. o zřízení přírodní památky RÁJECKÁ TŮŇ

NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO

Rozdělovník: Obec Petrovice, IČ , Petrovice 104, Petrovice

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Broumovsko. Plán péče. o přírodní památku Šafránová stráň. na období

Praktické zkušenosti z kontrol

Návrh zonace (zón ochrany přírody) Národního parku České Švýcarsko

ADRE. Část I Oznámení o předložení návrhu na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Poodří

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

VÝSLEDKY INVENTARIZAČNÍHO PRŮZKUMU MOTÝLŮ S DENNÍ AKTIVITOU (LEPIDOPTERA, ZYGAENOIDEA, HESPERIOIDEA, PAPILIONOIDEA)

na Juniperia, z.s.

Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Milan Hluchý Zdeněk Laštůvka Zdeněk Pospíšil Význam ekologického vinohradnictví pro ochranu přírody a krajiny

MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016

Obnova biotopů na Pístovských mokřadech

Biologický průzkum: červenec září 2014

První dílčí zpráva o realizaci zoologických průzkumů

Obecná pravidla pro naplňování cílů projektu LIFE CORCONTICA (LIFE 11 NAT/CZ/490)

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc V Olomouci dne

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Ing. Jan Dvorský

Ochrana přírody, ÚSES

Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny

Lanové dráhy Udatný v Horní Rokytnici nad Jizerou a Rokytnu

Transkript:

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu 5.2 - Monitoring společenstev denních motýlů vázaných na luční společenstva a zhodnocení jejich ovlivnění rozdílnými způsoby hospodaření Závěrečná zpráva Zpracovatel: RNDr. Tomáš Kuras, Ph.D. Termín: 14.1.2011

Obsah 1 Úvod a cíle průzkumu...3 1.1 Historie lepidopterologických průzkumů...3 2 Metodika...4 2.1 Přehled sledovaných lokalit a prezentované údaje...5 3 Výsledky...7 3.1 Lokalita Kateřinice...7 3.1.1 Výsledky a komentář...7 3.1.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů:...7 3.2 Lokalita Heřmanice u Oder...12 3.2.1 Výsledky a komentář...13 3.2.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů...13 3.3 Lokalita Suchdol nad Odrou...18 3.3.1 Výsledky a komentář...18 3.3.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů...19 3.4 Lokalita Veřovice...24 3.4.1 Výsledky a komentář...24 3.4.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů...25 4 Souhrn a doporučení...30 4.1 Ohrožující faktory druhů a jejich biotopů...30 4.2 Obecná doporučení vhodná pro podporu biodiverzity lučních bezobratlých...31 5 Literatura...32 2

1 ÚVOD A CÍLE PRŮZKUMU Předložená závěrečná zpráva shrnuje výsledky monitoringu denních motýlů (Rhopalocera, Lepidoptera) na 4 vybraných tzv. ekologicky hospodařících farmách v prostoru severo-východní Moravy. Předložená zpráva shrnuje provedenou práci v rámci celého projektu, tzn. leden až počátek listopadu 2010. Terénní práce probíhaly dle zadání objednatele (EKOTOXA s.r.o.) a závěrů první etapy plnění projektu, tj. od června do srpna. Vlastní provedené práce lze rozdělit do dvou fází (a) výběr konkrétních sledovaných lokalit (lučních/pastvinných ploch) v místech hospodařících farem a (b) vlastní monitoring denních motýlu. V případě stěžejní části, tj. vlastního monitoringu je potřeba zmínit, že terénní práce, respektive zjištěné výsledky, byly ovlivněny deštivým a poměrně chladným počasím v průběhu první poloviny vegetační sezóny r. 2010. Protože ale s nepříznivým počasím byla posunuta též fenologie výletu motýlů, lze konstatovat, že provedený monitoring je reprezentativní a v souladu s požadavky závazné metodiky (srovnej Konvička & Beneš 2004). Pro každou lokalitu byla zpracována charakteristika území, managementu a faunistika denních motýlů zaměřená na druhy ekologicky a ochranářsky významné. Nashromážděné poznatky byly následně využity pro zhodnocení lokality z entomologického (lepidopterologického) hlediska, při kterém byly vymezeny nejcennější plochy pro motýly a zároveň byly vytvořeny návrhy rámcových úprav hospodaření v lokalitách, které podpoří populace druhů sledované skupiny Lepidoptera (motýli). Cíle projektu lze rámcově vymezit následovně: Inventarizace denních motýlů (Lepidoptera) ve vybraných lučních komplexech v regionu Moravskoslezského kraje. Vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji. Srovnání aktuálního stavu s daty z předchozích mapování a inventarizačních průzkumů. Vyhodnocení současného způsobu hospodaření na jednotlivých lokalitách. Doporučení vhodných managementových opatření. 1.1 HISTORIE LEPIDOPTEROLOGICKÝCH PRŮZKUMŮ Systematický entomologický průzkum ve jmenovaných lokalitách doposud nebyl proveden. Pouze v případě k. ú. Heřmanice u Oder (oblast Oderských vrchů) lze usuzovat na výskyt některých druhů v místě, ze znalosti fauny motýlů širšího okolí jmenované lokality. Nicméně se jedná vesměs o druhy motýlů s noční aktivitou, tedy mimo rámec předmětné zprávy (srovnej Kuras & Mazalová 2010). Na složení fauny motýlů širšího okolí studovaných ploch můžeme částečně usuzovat z několika komplexněji pojatých prací. V tomto ohledu je třeba na prvním místě zmínit kompendiální studii Skaly (1911-1912) o motýlech Moravy a na ni navazující Skalovy dodatky (Skala 1923, 1924 a 1936). V dodatku Skala (1936) rozdělil Moravu na 7 oblastí, přičemž Oderské vrchy (lok. k. ú. Heřmanice u Oder) zařadil do VI oblasti, tj. pásmo Sudet (společně s Hrubým a Nízkým Jeseníkem), ze které dokumentuje 1595 druhů motýlů. V rámci studovaného taxonu Rhopalocera (denní motýli) uvádí z VI oblasti 120 druhů. Fakticky se tak jedná o jedno z druhově nejbohatších území Moravy. Obdobně můžeme orientačně hodnotit oblast VII (niva Odry a Opavy, do které náleží lok. k. ú. Suchdol nad Odrou), odkud autor dokumentuje 573 druhů; v rámci skupiny Rhopalocera 46 druhů. Fakticky se jedná o region s velmi nízkou druhovou diverzitou motýlů. Konečně z oblasti V (Karpaty, vč. Bílých Karpat, Beskyd a Beskydské pahorkatiny, do které lze řadit lokality k. ú. Kateřinice a k. ú. Veřovice) Sklala (1936) dokumentuje 1018 druhů motýlů vč. 116 druhů skupiny Rhopalocera. V poválečném období zaznamenal další systematický průzkum regionu znatelný útlum a opět se začal rozvíjet až se založením a činností Entomologického klubu při Ostravském muzeu a vydáváním regionálně zaměřeného Entomologického zpravodaje (od roku 1970). Postupně tak byly zpracovány faunistické údaje o rozšíření hřbetozubcovitých (Notodontidae: Janovský 1974, 1975b), přástevníkovitých (Arctiidae: Janovský 1975a), píďalkovitých (Geometriidae: Vaňek et al. 1981), můrovitých (Noctuidae: Vaněk et al. 1980) a denních motýlů (Rhopalocera: Stiova 1973). V případě 3

posledního jmenovaného taxonu, denních motýlů, existuje solidní přehled o rozšíření druhů v regionu a jejich statutu ohrožení a to především díky studii Beneše & Kurase (1997a, b; 1998). Všechny jmenované práce jsou nicméně zaměřeny na rozsáhlejší geografickou jednotku (Ostravsko, resp. Severomoravský kraj), přičemž konkrétní faunistické nálezy ze studovaných ploch neobsahují. Obdobně lze uvést monografii o rozšíření denních motýlů v České republice (Beneš & Konvička 2002). Tato práce zahrnuje všechny druhy denních motýlů a jejich rozšíření v ČR. Vzhledem k zaměření studie lze vymezit přesnost záznamů k danému čtverci faunistického mapování, tedy s přesnosti 10 x 11 km. 2 METODIKA Celoroční monitoring denních motýlů (Rhopalocera: Papilionidae, Hesperiidae) vybraných lučních enkláv na území Severomoravského kraje vycházel z metodiky inventarizačních průzkumů AOPK ČR (Janáčková et Štorkanová 2005, Konvička et Beneš 2006, 2009). V rámci monitoringu byly sledovány tyto 4 lokality (vymezeny dle příslušných katastrálních území a hospodařících farem/zemědělských družstev): k. ú. Kateřinice, Fryčovice (Podbeskydská pahorkatina), AEO - ekologické zemědělství, uživatel Radek Matěj k. ú. Heřmanice u Oder (Nízký Jeseník), AEO - ekologické zemědělství, uživatel Pavel Ovčáčík k. ú. Suchdol nad Odrou (CHKO Poodří), konvenční hospodaření, uživatel Agrosumak a.s. k. ú. Veřovice (podhůří Moravskoslezských Beskyd), konvenční hospodaření, uživatel ZD Javorník Každá lokalita byla v průběhu vegetační sezóny navštívena minimálně 5x. Tak byly zachyceny všechny sezónní aspekty výskytu motýlů. Níže jsou uvedeny sledovací etapy dle použité metodiky. 1. návštěva: první dekáda června 2. návštěva: druhá dekáda června 3. návštěva: třetí dekáda června až první dekáda července 4. návštěva: druhá dekáda července až polovina srpna 5. návštěva: polovina srpna Vlastní monitoring motýlů probíhá za jasného/polojasného počasí, cca mezi 10:00-16:00, tedy v čase maximální aktivity imag. Pro každou lokalitu jsou zpracovány tabelární záznamy výskytu druhů včetně jejich odhadované početností (dle Konvičky a Beneše 2004). V přehledech jsou uvedeny všechny zjištěné taxony zájmové skupiny denních motýlů (Rhopalocera). V případě vyššího počtu Thymelicus sylvestris a Thymelicus lineola je stanovena početnost obou druhů poměrově (viz nelze odchytávat všechny jedince r. Thymelicus, proto je v takových případech odchyceno cca 10-20 ex a podle poměru v odchyceném vzorku je stanoven poměr druhů na lokalitě). V detailu je použitá metodika popsána ve zprávě za první etapu řešení projektu. Dále je u každé lokality zpracována rámcová charakteristika, která zahrnuje podstatné vlastnosti území z pohledu sledované skupiny. Je vhodné zmínit, že terénní práce, resp. zjištěné výsledky, byly zejména v první polovině vegetační sezóny 2010 ovlivněny klimatickými podmínkami, kdy fakticky celý měsíc květen nebylo možné provést terénní sčítání motýlů dle stanovené metodiky AOPK ČR. Proto došlo k operativnímu posunu exkurzí, kdy byly první návštěvy provedeny s přibližně 15-ti denním zpožděním oproti termínům dle metodiky monitoringu, což bylo v souladu s posunutou fenologií společenstev denních motýlů a i nadmořskou výškou. Časový harmonogram návštěv jednotlivých lokalit shrnuje Tab. 1. 4

Tab. 1: Přehled exkurzí Lokalita 1. exkurze 2. exkurze 3. exkurze 4. exkurze 5. exkurze k. ú. Kateřinice 2.6. 15. 6. 28. 6. 12.7. 14. 8. k. ú. Heřmanice u Oder 1. 6. 14. 6. 27.6. 7. 7. 14. 8. k. ú. Suchdol nad Odrou 2. 6. 15. 6. 28.6. 12. 7. 15. 8. k. ú. Veřovice 5. 6. 21. 6. 8.7. 15. 7. 10. 8. V případě zvláště chráněných druhů a faunisticky významnějších zástupců náležících do Červeného seznamu (Farkač et al. 2005) byly zaznamenávány bližší polohy výskytu a následně byly tyto údaje zaneseny do mapových výstupů. Součástí terénní práce bylo i pořizování fotodokumentace lokalit a motýlů. V rámci projektu byl v mezích možností zjištěn minulý a současný způsob využívání zájmového území. Vytvoření tohoto rámcového přehledu hospodaření ve studovaných lokalitách v konfrontaci s faunistickými údaji doplněnými o znalost ekologických nároků jednotlivých druhů umožnilo zhodnotit vliv aktuálního hospodaření na motýly a zároveň usnadnilo vytvořit návrh vhodného managementu, který bude podporovat druhově bohatá společenstva motýlů. 2.1 PŘEHLED SLEDOVANÝCH LOKALIT A PREZENTOVANÉ ÚDAJE V rámci monitoringu jsou sledovány tyto 4 lokality (vymezeny dle příslušných katastrálních území a hospodařících farem/zemědělských družstev): k. ú. Kateřinice, Fryčovice (Podbeskydská pahorkatina), AEO - ekologické zemědělství, uživatel Radek Matěj k. ú. Heřmanice u Oder (Nízký Jeseník), AEO - ekologické zemědělství, uživatel Pavel Ovčáčík k. ú. Suchdol nad Odrou (CHKO Poodří), konvenční hospodaření, uživatel Agrosumak a.s. k. ú. Veřovice (podhůří Moravskoslezských Beskyd), konvenční hospodaření, uživatel ZD Javorník Každá studovaná lokalita je charakterizována základními údaji tzn. příslušností k danému faunistickému čtverci (Pruner et Míka 1996), rozlohou a rozpětím nadmořské výšky. V podrobnějším komentáři je pak uvedena poloha a rámcová charakteristika, která zahrnuje významné rysy území z pohledu sledovaného taxonu. Pro každou lokalitu jsou zpracovány komentované tabelizované záznamy výskytu druhů včetně jejich početností. V přehledech jsou uvedeny všechny zjištěné taxony zájmové skupiny, v případě podvojných druhů, jakými jsou bělásci Leptidea reali/sinapis a vřetenušky Zygaena minos/purpuralis, byla provedena determinace dokladových jedinců. Text dále pokračuje přehledem současného managementu, kde je uveden výčet způsobů hospodaření v lokalitě, jejich lokalizace, rozsah atd. Na kapitolu stávajícího managementu lokality logicky navazuje speciální část, která podává návrhy úprav péče o lokalitu z pohledu sledované skupiny. V rámci sledovaného taxonu byla zaměřena pozornost na ekofaunisticky význačné (ohrožené, ustupující) druhy. Návrhy úprav managementu lokalit vycházejí z výsledků terénního šetření, znalostí bionomických nároků druhů a z literatury zabývající se touto problematikou (Beneš et al. 2002, Háková et al. 2004, Konvička et al. 2005, Mládek et al. 2006). Z toho fakticky vyplývá, že cílem navržených opatření je a) maximalizovat přežívání aktuálně přítomných ekofaunisticky cenných druhů motýlů a zvýšit tak jejich abundanci na lokalitě, b) vhodnými opatřeními zpřístupnit lokalitu ostatním, dosud nezaznamenaným význačným taxonům druhového poolu širší oblasti a konečně c) obecně zvýšit atraktivitu lokality z hlediska biodiverzity denních motýlů čili v tomto případě nejde již jen o druhy vzácné, ohrožené aj. ochranářsky zajímavé. Zároveň je třeba zdůraznit, že navržená opatření nemusí mít vždy výlučně pozitivní efekt na ostatní složky druhového bohatství lokality, a to zejména z hlediska floristického (Háková et al. 2004). Proto 5

lze doporučit konzultaci návrhů jednotlivých opatření s botanikem a konečnou optimalizaci managementů individuálně pro každou lokalitu, resp. navrhované opatření. Součástí kapitoly jsou obrazové přílohy s vymezením území lokality na podkladu leteckého snímku, s vynesením nejcennějších ploch z pohledu sledované skupiny, včetně zaznačení výskytů ekofaunisticky významných druhů motýlů. Nejcennější plochy z hlediska sledované skupiny, tzv. lokální centra biodiverzity denních motýlů (dále v textu už jen významné plochy ), lze chápat poměrně široce: jedná se buď o nejkvalitnější stanoviště definovaná pomocí vegetačních typů (přirozenost druhové skladby, vážící na sebe přirozeně bohatší společenstva motýlů) a zároveň často území splňující komplexní vlastnosti pro bionomické nároky motýlů (přítomnost úkrytů a závětří pro dospělce stromy, keře; pestrá skladba mikrostanovišť vhodných pro vývoj housenek atd.), nebo o stanoviště s bohatou potravní nabídkou, jež nemusí být tvořena vždy druhově bohatými fytocenózami. Tyto plochy nepředstavují místa vhodná k trvalému přežívání motýlů, nicméně v případě intenzívních agrotechnických zásahů (plošně rozsáhlá seč většiny pozemků, provedená v jednom termínu) často bývají jedním z mála nadále dostupných zdrojů potravy. Tyto plochy tak hrají roli refugií do té doby, než se obnoví potravní nabídka na původně atraktivnějších plochách, proto lze na nich zaznamenat sekundárně vyšší druhovou diverzitu motýlů. Výskyty ekofaunisticky významných druhů byly značeny formou polygonů v případě výskytu více než 3 jedinců, nebo body pokud se jednalo o jednotlivé jedince. V mapách jsou uvedeny pouze taxony zařazené do Červeného seznamu ČR (Farkač et al. 2005) a druhy legislativně chráněné ve smyslu zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky 175/2006 Sb., dále v textu už jen ZOPK, resp. vyhláška č. 395/1992 Sb. Nomenklatura denních motýlů vychází z prodromu Laštůvky (1998). 6

3 VÝSLEDKY V následujícím textu jsou rozebrány jednotlivé studované lokality a k nim zaznamenané druhy motýlů. 3.1 LOKALITA KATEŘINICE Kvadrát: 6375a GPS (střed): 49 40'8.234"N, 18 11'48.316"E Nadmořská výška: cca. 300 m n. m. Monitorovaná plocha: cca 55 ha (Mapa 1) Hospodařící subjekt: Radek Matěj, Kateřinice 98, 742 58 Příbor Lokalita Kateřinice reprezentuje převážně pastviny typ bezlesí s remízky, resp. menšími lesíky. Pastviny jsou spásány převážně skotem, v menší míře se na pastvinách pasou také koně. Pastviny mají převážně JZ expozici, jednotlivé půdní bloky jsou spásány samostatně v různých termínech. Na podzim jsou sečeny nedopasky. Druhová skladba vegetačního krytu je spíše chudá, dominují trávy a obvyklé podhorské druhy bylin. Dokumentace lokality viz Foto 1 a 2. Z hlediska studované fauny motýlů se v místě pastvin vyskytují běžné, v regionu vesměs široce rozšířené druhy. Za zmínku stojí přítomnost ZCHD otakárka Papilio machaon, jakožto zvláště chráněného druhu (druh ovšem nemá větší bioindikační význam, na lokalitu pravděpodobně jen zalétá z blízkého okolí). Vzhledem k poměrně intenzivnímu spásání jsou motýli ve vrcholné vegetační sezóně (červenec) lokalizováni prakticky výhradně na nespasené okraje komunikaci, lesní okraje a místa za elektrickými ohradníky se vzrostlou kvetoucí vegetací. Přehled druhů podává Tab. 1. 3.1.1 Výsledky a komentář Celkově bylo na lokalitě, dle uvedené metodiky (Konvička & Beneš 2004), nalezeno 20 druhů denních motýlů (viz Tab. 1). Ani jeden z uvedených druhů nelze považovat za druh ohrožený, resp. faunisticky významný. Pouze otakárek fenyklový (Papilio machaon) je druhem ochranářsky cenným z titulu jeho zařazení mezi ZCHD. Otakárek je ale v ČR plošně rozšířen a recentně není ohrožen. I přesto se jedná o území, které je cenné a má dobrý potenciál, pro zvýšení biodiverzity sledované skupiny denních motýlů. Vhodnými úpravami hospodaření na loukách a pastvinách mohou být posíleny populace stávajících druhů motýlů. Současně lze očekávat, že zavedením úprav v režimu hospodaření na farmě dojde k podpoře druhové pestrosti i celkové abundanci motýlů. Komentář k významnějším nálezům druhů denních motýlů: Otakárek fenyklový (Papilio machaon), ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. Vyskytuje se na bezlesých stanovištích prakticky po celém území ČR. Zvlášť hojný je v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích, na raně sukcesních plevelových společenstvech opuštěných polí. Živnými rostlinami jsou planě rostoucí i pěstované rostliny z čeledi miříkovitých (Apiaceae), jak shrnuje (Beneš et al. 2002). Jednotlivé jedince bylo možno pozorovat také na studovaných pastvinách a loukách u Kateřinic. V podbeskydském regionu je druh plošně rozšířen (s výjimkou teplých stepních lokalit, viz Štramberk) se v oblasti vyskytuje jen jednotlivě. Druh recentně není ohrožen. 3.1.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů: Aktuálně převládají v zájmové lokalitě extenzivní pastviny a plošně sečené louky. Současný systém hospodaření vede k významnému potlačení vzrostlé vegetace v období hlavní vegetační sezóny. Fakticky se tak ztrácí nabídka nektaru pro všechny nektarofágní druhy a stejně tak úkrytiště pro vývojová stádia většiny bezobratlých. Návrhy opatření vedoucí k podpoře diverzity by měly respektovat výše uvedené vlivy hospodaření. Lze tedy doporučit následující: 7

(a) V rámci farmy vymezit plochy s oddáleným režimem seče, resp. pastvy. Mělo by se jednat o plochy v ekotonálních (lemových) partiích luk a pastvin. Vlastní okraje by měly být v šíři nejméně 10 m, a to na rozloze cca do 5% plochy hospodařícího subjektu. (b) V rámci území vymezit nejcennější plochu jako zónu pro rozvoj populací bezobratlých (viz Mapa 1). Tato plocha (na Mapě 1 žlutou šrafou) by neměla být intenzívně hospodářsky využívána a po celou vegetační sezónu by se zde měla nacházet vzrostlá vegetace. Seč plochy by bylo vhodné termínovat do podzimích měsíců (konec září/říjen) nebo do jarního období (duben). Tab. 1: Přehled zjištěných druhů na lokalitě Kateřinice Druh Ohrožení* 2.6. 15.6. 28.6. 12.7. 14.8. Aglais urticae LC 1 1 1 2 Polygonia c-album LC 1 2 1 Anthocharis cardamines LC 2 Aphanthopus hyperantus LC 4 3 1 Araschnia levana LC 3 Boloria selene LC 3 2 Coenonympha pamphilus LC 2 2 2 2 Inachis io LC 2 1 3 Lycaena phlaeas LC 1 Polyommatus icarus LC 2 2 1 Maniola jurtina LC 3 2 2 Ochlodes venatus LC 1 3 1 Papilio machaon LC 1 1 Pararge aegeria LC 2 Pieris brassicae LC 2 2 1 Pieris rapae LC 2 Pieris napi LC 2 2 2 1 Thymelicus lineola LC 2 1 Vanessa cardui LC 1 Vanessa atalanta LC 1 2 Vysvětlivky: * Ohrožení dle Farkače et al. (2005): VU zranitelný, LC málo dotčený. Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1ks, 2 = 2 10ks, 3 = desítky ks, 4 = stovky tisíce ks. 8

Mapa 1: Orientační zákres studované plochy v Kateřinicích (červená linie). Žlutou šrafou je zaznačena nejcennější část pozemků s výskytem většiny druhů pozorovaných denních motýlů (na podkladu leteckého snímku, zdroj www.cenia.cz). 9

Foto 1: Lokalita Kateřinice, polní cesta procházející pastvinami. Na vzrostlou vegetaci při okrajích cest jsou lokalizováni motýli. Foto 2: Lokalita Kateřinice, okraj pastviny. Vegetace v místech pastvin je bez kvetoucích bylin, motýli se zde nacházejí ve snížených početnostech. 11

3.2 LOKALITA HEŘMANICE U ODER Kvadrát: 6272d GPS (střed): 49 43'6.521"N, 17 47'30.427"E Nadmořská výška: cca. 530 m n. m. Rozloha: cca 30 ha (Mapa 2) Hospodařící subjekt: Pavel Ovčáčík, Heřmanice u Oder 58, 742 35 Odry Lokalita Heřmanice u Oder reprezentuje převážně smíšený typ bezlesí, část plochy je využívána jako pastvina spásána skotem a ovcemi (příp. koně), část bezlesí je reprezentován lučními biotopy. Louky se nacházejí při okraji smíšeného lesa a jsou odděleny (částečně odděleny) remízky a lesními předěly. Pastviny i luční enklávy mají převážně J a JZ expozici. Část luk v návaznosti na les je ponechána bez managementu, resp. s odloženou sečí na konec vegetační sezóny. Druhová skladba vegetačního krytu je relativně pestrá, dominují trávy (ovsík) a obvyklé řada kvetoucích bylin podhorského pásma (rovněž druhů typických pro pastviny). Poměrně dobře vyvinutý rostlinný kryt, jakožto základní předpoklad pro vývoj a výskyt herbivorů, je místy narušen černou zvěří. V místech obnaženého a přerytého krytu dochází k obnově ruderální a nitrofilní vegetace. Dokumentace lokality viz Foto 3 a 4. Z hlediska studované fauny motýlů se v místě pastvin vyskytují běžné, v regionu vesměs široce rozšířené druhy. Stejně tak jsou zastoupeny některé lokálnější prvky (viz Erebia medusa, Melitaea athalia, Cyaniris semiargus). Řada druhů zde dosahuje relativně vyšších abundancí, což je dáno sníženou potravní nabídkou v blízkém okolí (viz, z jedné strany jsou tyto louky ohraničeny lesem, z druhé strany navazují pastviny a sečené louky). Přehled druhů podává Tab. 2. 12

3.2.1 Výsledky a komentář Celkově bylo na lokalitě Heřmanice u Oder, dle metodiky (Konvička & Beneš 2004), nalezeno 29 druhů denních motýlů (viz Tab. 2). Společenstvo motýlů je s převahou eurytopních lučních druhů. Objevují se ale také druhy s těžištěm výskytu v oblasti podhorských luka a pastvin. V dané souvislosti je možno uvést druhy jako Boloria selene, Coenonympha glycerion, Cyaniris semiargus, Lycaena virgaureae, L. hippothoe, Erebia medusa, Melitaea athalia, příp. další. Za cenný je možno označit výskyt modráska Cyaniris semiargus, který je považován za ustupující a ohrožený druh fauny ČR. Monitorované území lze nahlížet z hlediska studované skupiny jakožto relativně cenné, zejména pokud se týká částí pozemků navazujících na les. Stejně tak je možno očekávat relativně dobrý potenciál území pro další podporu rozvoje diverzity motýlů a dalších bezobratlých. Komentář k významnějším nálezům druhů denních motýlů: Modrásek lesní (Cyaniris semiargus), dle Červeného seznamu zranitelný druh (VU). Preferuje různé typy polopřirozených luk od mezofilních až po velmi vlhké, jako jsou lemy lučních rašelinišť, ale také lesní paseky, otevřené okraje lesů i sušší náspy, příkopy a další biotopy liniového charakteru. Housenky jsou fakultativně myrmekofilní a svůj vývoj počínají na jetelu lučním (Trifolium repens). Vyskytuje se převážně v pahorkatinách až hornatých oblastech. Dosud je místy hojný v pohraničních pohořích, nicméně především ve vnitrozemí zaznamenal významný ústup (Beneš et al. 2002). Během průzkumu byl zaznamenán ojediněle, výskyt je ale dokladován jak z okolí Oder, údolí Nečínského potoka, okolí PR Suchá Dora aj. Druh v daných poměrech prosperuje na vlhčích květnatých loukách, proto je potřebné extenzivní pastvou nebo mozaikovou sečí blokovat sukcesi. Na škodu nejsou ani občasné disturbance, kdy bude např. při pojezdu traktorů stržen místy drn. Okáč rosičkový (Erebia medusa), s tímto druhem se nejčastěji setkáme na mezofilních i vlhčích loukách a křovinatých stráních. Na území ČR roztroušeně, v intenzivně obhospodařovaných oblastech mizí. V širším regionu pravidelně pozorován od cca 90. let 20. stol. V místě se vyskytuje pravidelně v jarních měsících. Jedná o typický druh podhorských luk, který je v Oderských vrších lokálně rozšířen (Kuras pers. observ.). Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), s tímto druhem se nejčastěji setkáme na mezofilních i vlhčích loukách a křovinatých stráních. Na území ČR roztroušeně, v intenzivně obhospodařovaných oblastech mizí. V širším regionu pravidelně pozorován od cca 90. let 20. stol. V místě se vyskytuje pravidelně v jarních měsících. Jedná o typický druh podhorských luk, který je v Oderských vrších poměrně rozšířen (Kuras pers. observ.). Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), druh vlhkých květnatých luk s četným výskytem šťovíku. V podhůří a horách dosud poměrně rozšířený ohniváček, který však ubývá a zároveň patří mezi taxony indikující pestré vegetační typy. Jedná o typický druh podhorských luk, který je v Oderských vrších poměrně rozšířen (Kuras pers. observ.). Ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), velmi nápadný motýl s obdobnou bionomií jako předchozí druh s tím rozdílem, že toleruje i různé mezofilní biotopy, a tak je rozšířen více i v pahorkatinách. Podobně jako ohniváček modrolemý ustupuje z intenzivněji obhospodařované krajiny a jeho přítomnost značí šetrnější využívání lokalit. Jedná o typický druh podhorských luk, který je v Oderských vrších poměrně rozšířen (Kuras pers. observ.). 3.2.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů Lze konstatovat, že způsob hospodaření v lokalitě je z hlediska podpory diverzity lučních druhů v zásadě odpovídající. Cenné plochy pro bezobratlé se nacházejí zejména při lesních okrajích ve východní části území. Tyto plochy byly po větší část vegetační sezóny (r. 2010) ponechány ve vzrostlém stavu. 13

V rámci podpory biodiverzity by bylo vhodné podél lesních okrajů ponechávat vzrostlé lemy vegetace. Vlastní lemy by měly být v šíři nejméně 10 m. V rámci území vymezit nejcennější plochu jako zónu pro rozvoj populací bezobratlých (viz Mapa 2). Tato plocha (na Mapě 2 žlutou šrafou) by neměla být intenzívně hospodářsky využívána, a po celou vegetační sezónu by se zde měla nacházet vzrostlá vegetace (resp. na větší části plochy). Seč plochy by bylo vhodné rozdělit do dvou termínů. Zhruba polovinu plochy sekat na podzim (konec září/říjen) druhou polovinu příští rok na jaře (duben). Režim seče by bylo vhodné na jednotlivých plochách střídat (viz po cca 5ti letech plochy s jarní sečí posekat již na podzim a na plochách s podzimní sečí tuto realizovat až na jaře následujícího roku). Tab. 2: Přehled zjištěných druhů na lokalitě Heřmanice u Oder Druh Ohrožení* 1.6. 14.6. 27.6. 7.7. 14.8. Aglais urticae LC 2 2 Aphanthopus hyperanthus LC 2 4 2 2 Araschnia levana LC 2 2 Boloria selene LC 2 2 Carterocephalus palaemon LC 1 Coenonympha glycerion LC 1 1 Coenonympha pamphilus LC 2 3 3 1 Colias hyale LC 1 1 2 Cyaniris semiargus VU 1 Gonepteryx rhamni LC 1 1 Inachis io LC 2 2 2 Lasiommata maera LC 2 2 2 Leptidea reali LC 1 Lycaena hippothoe LC 1 2 2 Lycaena virgaureae LC 1 Maniola jurtina LC 2 3 3 Melanargia galathea LC 1 2 2 Erebia medusa LC 2 Melitaea athalia LC 2 2 Nymphalis antiopa LC 1 Ochlodes venatus LC 2 1 1 Pararge aegeria LC 1 Pieris brassicae LC 1 1 2 Pieris napi LC 2 1 1 Pieris rapae LC 2 2 2 Polyommatus icarus LC 2 2 2 3 Thymelicus sylvestris LC 2 2 1 Vanessa atalanta LC 1 1 Vanessa cardui LC 1 1 1 2 Vysvětlivky: * Ohrožení dle Farkače et al. (2005): VU zranitelný, LC málo dotčený. Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1ks, 2 = 2 10ks, 3 = desítky ks, 4 = stovky tisíce ks. 14

Mapa 2: Orientační zákres studované plochy v Heřmanicích u Oder (červená linie). Žlutou šrafůrou je zaznačena nejcennější část pozemků s výskytem většiny druhů pozorovaných denních motýlů (na podkladu leteckého snímku, zdroj www.cenia.cz). 15

Foto 3: Lokalita Heřmanice u Oder, okraj louky s návazností na lesní porost. Louka je ponechána ve vzrostlém stavu do konce léta. Nachází se zde pestrá skladba lučních a pastvinných druhů rostlin. Foto 4: Lokalita Heřmanice u Oder, lesní louka - detail porostu. Vegetaci porostu tvoří pestré společenstvo kvetoucích bylin, které je vázáno na extenzívní hospodaření (pastva/seč). 17

3.3 LOKALITA SUCHDOL NAD ODROU Kvadrát: 6373b GPS (střed): 49 39'9.504"N, 17 57'53.173"E Nadmořská výška: cca. 250 m n. m. Rozloha: cca 45 ha Hospodařící subjekt: Agrosumak a.s., Komenského 211, 742 01 Suchdol nad Odrou Lokalita Suchdol nad Odrou reprezentuje pestrou mozaiku sečených aluviálních luk v bezprostřední návaznosti na přirozeně meandrující tok Odry. Území, na kterém hospodaří Agrosumak a.s. je dosti rozsáhlé. Ekologický režim hospodaření je veden zhruba v území vymezeném tratí ČD Ostrava- Přerov, tokem řeky Odry, a to mezi obcemi Mankovice a Hladké Životice. Jakožto reprezentativní lokalita pro sledování společenstva motýlů byl vybrán pestrý komplex aluviálních luk v poměrně pestré hydrosérii, členěný lesními lemy a fragmenty luhů. Jedná se o louky dříve kulturně využívané, dnes částečně v ochranném režimu. Dominujícími druhy ve vegetaci je ovsík vyvýšeny a krvavec toten. Vlhčí části jsou přerostlé ostřicovou vegetací. Dokumentace lokality viz Foto 5 a 6. Z hlediska studované fauny motýlů se v místě luk vyskytují běžné, v regionu vesměs široce rozšířené druhy. To je v rámci daného stanoviště - aluviální louky - charakteristický fenomén. Jen málo druhů motýlů je na aluviálni louky vázáno, většinou zde zalétají z blízkého i vzdálenějšího okolí. Přehled druhů podává Tab. 3. 3.3.1 Výsledky a komentář Celkově bylo na lokalitě, dle metodiky (Konvička & Beneš 2004), nalezeno 20 druhů denních motýlů. Aluviální louky obecně nepatří mezi druhově rozmanité biotopy, pokud se týká motýlů. Také spektrum zjištěných druhů je poměrně chudé, se zastoupením vesměs eurytopních a euryekních druhů. Výjimku představuje jediný druh, tj. modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Modrásek patří k typickým, bioindikačně cenným, fenoménům Poodří. Poodří současně reprezentuje jedno z území s největší populací druhu v rámci ČR. Přežití modráska, stejně jako dalších lučních druhů bezobratlých je přímo závislé na způsobu hospodaření v pooderské nivě. Koncem 20. Století se do Poodří rozšířil také druhý ochranářsky cenný motýl, ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Z hlediska charakteru luk, jejich členitosti, pestré mozaice s břehovými porosty Odry, se jedná o jednu z nejcennějších lokalit lučních druhů v rámci CHKO Poodří. Lze předpokládat, že vhodnými úpravami hospodaření na loukách mohou být stávající populace druhů motýlů ještě více posíleny. Komentář k významnějším nálezům druhů denních motýlů: Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) je jedním z cílových druhů ochrany přírody u nás i v Evropě. Modrásek bahenní figuruje ve většině mezinárodních a národních seznamů chráněných živočichů, je chráněný Bernskou konvencí. Motýl preferuje nížinné mokřadní louky podél vodotečí a kolem vodních nádrží, vesměs se jedná o společenstva typu Mollinoin resp. Arrhenaterion. Předpokladem pro úspěšný vývoj druhu na dané lokalitě je výskyt živné rostliny totenu Sanguisorba officinalis a hojný výskyt mravence Myrmica rubra, v jehož hnízdech pokračuje vývoj housenek od 4. larválního instaru. Vajíčka jsou kladena pouze na květenství vzrostlých rostlin totenu (ve vrcholné fázi kvetení). Druh je v povodí Odry široce rozšířen a místy hojný. Pro uchování životaschopné populace motýla je potřeba zajistit vzrostlou vegetaci s kvetoucími jedinci totenu v období cca druhá polovina července až září. Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) je druh jenž figuruje ve většině mezinárodních a národních seznamů chráněných živočichů, je zařazen v Příloze IV. Směrnice Rady 92/43/EHS. Přesto se zdá, že v případě poddruhu L. dispar rutila (který se vyskytuje ve střední Evropě a na Balkánu) bude status ohrožení poměrně příznivý a to zejména díky expanzi druhu v posledních letech. Na severu Moravy se ohniváček poprvé objevil koncem 90. let 20. stol. a v současné době je znám z celé Ostravské pánve 18

(až ke státní hranici s Polskem) a přilehlé části Nízkého Jeseníku. Ohniváček preferuje mezofilní až mokřadní louky, druhotně též ruderalizované luční porosty. Housenka se vyvíjí na šťovících (Rumex spp.). Vzhledem k tomu, že se ohniváček v regionu vyskytuje krátce, je poměrně problematické hodnotit jeho regionální ochranářský status. Jednotliví motýli byli pozorování při přeletu na loukách. Je velmi pravděpodobné, že se zde druh také vyvíjí. 3.3.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů Aktuálně převládají v zájmové lokalitě plošně sečené louky. Současný systém hospodaření vede k významnému potlačení vzrostlé vegetace v období hlavní vegetační sezóny. Fakticky se tak ztrácí nabídka nektaru pro všechny nektarofágní druhy a stejně tak úkrytiště pro vývojová stádia většiny bezobratlých. Problematický je stávající systém hospodaření zejména pro nejcennější druh, tj. modráska bahenního. Systém hospodaření na loukách by měl být veden tak, aby respektoval ekologické nároky druhu na prostředí. Lze doporučit následující opatření: (a) Louky sekat nejpozději v první polovině června a následně až v druhé polovině září (tedy zcela vynechat letní seč). Alternativně, dle možností hospodařícího subjektu takto hospodařit na co možná největší výměře. (b) Velmi vhodným doplněním by bylo zavedené ekotonálních pásů. Toto opatření by bylo vhodné aplikovat zejména na rozsáhlejších uniformních lučních porostech. Zde, na okrajích (les/louka, cesta-příkop/louka, mez/louka) ponechat okraje se vzrostlou vegetací po hlavní vegetační sezónu (červen-září). Okraje vzrostlé vegetace by měly být v šíři nejméně 10 m, a to na rozloze cca 5-10% plochy příslušné louky. Pásy vzrostlé vegetace při okrajích by bylo vhodné sekat dílem (cca ½) v podzimní, dílem (cca ½) v jarní seči. (c) V rámci studovaného území byla celá plochy vymezena jakožto plocha s vysokou biologickou hodnotou (viz Mapa 3). Tato plocha (na Mapě 3 žlutou šrafůrou) by neměla být intenzívně hospodářsky využívána, s vyloučením aplikace statkových hnojiv a režim hospodaření v místě by se měl řídit dle bodu ad a). Seč plochy by bylo vhodné termínovat do podzimích měsíců (konec září/říjen) nebo do jarního období (duben/květen). 19

Tab. 3: Přehled zjištěných druhů na lokalitě Suchdol nad Odrou Druh Ohrožení* 2.6. 15.6. 28.6. 12.7. 15.8. Aglais urticae LC 1 2 2 2 Polygonia c-album LC 1 1 1 Aphanthopus hyperanthus LC 2 3 3 1 Araschnia levana LC 2 1 2 Carterocephalus palaemon LC 1 Coenonympha pamphilus LC 3 2 1 Gonepteryx rhamni LC 1 1 2 Inachis io LC 2 2 1 Maculinea nausithous NT 2 Lycaena dispar LC 2 1 Maniola jurtina LC 1 4 3 3 Ochlodes venatus LC 2 1 Pararge aegeria LC 1 1 Pieris brassicae LC 1 1 1 Pieris napi LC 3 2 2 Pieris rapae LC 2 2 2 Polyommatus icarus LC 2 2 2 1 1 Celastrina argiolus LC 1 1 Thymelicus lineola LC 2 3 3 Vanessa atalanta LC 1 1 2 Vanessa cardui LC 1 2 1 1 Vysvětlivky: * Ohrožení dle Farkače et al. (2005): LC málo dotčený, NT téměř ohrožený. Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1ks, 2 = 2 10ks, 3 = desítky ks, 4 = stovky tisíce ks. 20

Mapa 3: Orientační zákres studované plochy v okolí Suchdola nad Odrou (červená linie). Žlutou šrafůrou je zaznačena nejcennější část pozemků s výskytem většiny druhů pozorovaných denních motýlů. V daném případě je jako velmi cenné považováno celé sledované území (na podkladu leteckého snímku, zdroj www.cenia.cz). 21

Foto 5: Lokalita Suchdol nad Odrou, louka v aluviu Odry. Charakteristická je přítomnost ovsíkových a totenových luk v pestré hydrosérii nivy Odry. Foto 6: Lokalita Suchdol nad Odrou, louka v aluviu Odry. Komplex menších luk lemovaných lesními fragmenty a břehovými porosty řeky Odry. 23

3.4 LOKALITA VEŘOVICE Kvadrát: 6474d GPS (střed): 49 32'52.978"N, 18 7'25.797"E Nadmořská výška: cca. 500 m n. m. Rozloha: cca 7,5 ha Hospodařící subjekt: Zemědělské družstvo Javorník, Tichá 71, 74274 Tichá Lokalita Veřovice zahrnuje dvě svažité louky propojené lesní cestou. Obě louky mají J až VJ expozici. Louky jsou obhospodařovány sečí. Seč je odložena do pozdně letního až podzimního termínu. Vegetačně jsou louky poměrně pestré. Dle očekávání se zde objevují druhy s těžištěm výskytu v oblasti podhorských luka a pastvin. V dané souvislosti je možno uvést druhy jako Argynnis aglaia, A. paphia, Boloria selene, Coenonympha glycerion, Lycaena virgaureae, L. hippothoe, Melitaea athalia, příp. další. Jedná se společenstvo motýlů velmi pestré (ze studovaných lokalit zde bylo zaznamenáno nejvíce druhů). Dominantním druhem květnatějších částí luk je ovsík. Mezofilnější partie luk jsou typické přítomnosti krabilice zápašné. Poměrně velké plochy luk jsou ovšem ruderalizované s vysokým podílem nitrofilních a ruderálních druhů (viz kopřiva, pcháč). Na louky navazují konvenčně obhospodařované luční porosty a pastviny (zejména v části pod tratí Příbor-Štramberk). V době senoseče se tak stávají studované luční porosty významným útočištěm pro většinu herbivorních druhů bezobratlých. Přehled druhů podává Tab. 4. 3.4.1 Výsledky a komentář Celkově bylo na lokalitě, dle uvedené metodiky (Konvička & Beneš 2004), nalezeno 33 druhů denních motýlů (viz Tab. 4). Převažují druhy vesměs široce rozšířené. Jsou ale zastoupeny také některé lokálnější prvky (viz Melitaea athalia, Lycaena virgaureae, Lycaena hippothoe). Řada druhů zde dosahuje relativně vyšších abundancí, což je dáno sníženou potravní nabídkou v blízkém okolí (viz, z jedné strany jsou tyto louky ohraničeny lesem, z druhé strany navazují pastviny a sečené louky). V území se setkáváme s dvěma jevy. Louky v širším okolí jsou v období vrcholné vegetační sezóny sesečeny, bez vzrostlé vegetace. Druhým jevem je fakt, že část luk ponechaných jako neposečené jsou přerosteny nitrofilní a ruderální vegetací. Z daného je zřejmé, že dlouhodobé ponechání porostů bez seče je negativním jevem stejně jako plošná seč. Vhodnými úpravami hospodaření na loukách a pastvinách mohou být posíleny populace stávajících druhů motýlů. Současně lze očekávat, že zavedením úprav v režimu hospodaření na farmě dojde k podpoře druhové pestrosti i celkové abundanci motýlů. Komentář k významnějším nálezům druhů denních motýlů: Hnědásek jitrocelový (Melitaea athalia), s tímto druhem se nejčastěji setkáme na mezofilních i vlhčích loukách a křovinatých stráních. Na území ČR roztroušeně, v intenzivně obhospodařovaných oblastech mizí. V širším regionu pravidelně pozorován od cca 90. let 20. stol. V Beskydech a Podbeskydské pahorkatině se hnědásek vyskytuje lokálně. Na lokalitách bývá hojný. Jedná o typický druh podhorských luk. V okolí Veřovic se vyskytuje hojně na většině vhodných stanovišť (Kuras pers. observ.). Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), druh vlhkých květnatých luk s četným výskytem šťovíku. V podhůří a horách dosud poměrně rozšířený ohniváček, který však ubývá a zároveň patří mezi taxony indikující pestré vegetační typy. V Beskydech a Podbeskydské pahorkatině se ohniváček vyskytuje lokálně. Na lokalitách bývá hojný. Jedná o typický druh podhorských luk. V okolí Veřovic se vyskytuje hojně na většině vhodných stanovišť (Kuras pers. observ.). Ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae), velmi nápadný motýl s obdobnou bionomií jako předchozí druh s tím rozdílem, že toleruje i různé mezofilní biotopy, a tak je rozšířen více i v pahorkatinách. Podobně jako ohniváček modrolemý ustupuje z intenzivněji obhospodařované 24

krajiny a jeho přítomnost značí šetrnější využívání lokalit. Na lokalitách bývá hojný. Jedná o typický druh podhorských luk. V okolí Veřovic se vyskytuje lokálně na více lokalitách (Kuras pers. observ.). 3.4.2 Návrh opatření vedoucí k podpoře diverzity denních druhů motýlů Aktuálně převládají v zájmové lokalitě extenzivně a intenzívně sečené louky. Zatímco intenzívně sečené louky jsou v období vrcholné vegetační sezóny zcela bez vzrostlé vegetace, extenzívně hospodařené plochy se stávají místem pro výskyt a vývoj luční fauny. Návrhy opatření vedoucí k podpoře diverzity by měly respektovat následující: (a) Na intenzívně obhospodařených lučních plochách by bylo vhodné alespoň část vegetace ponechávat ve vzrostlém stavu po celou vegetační sezónu, tj. až do září/října. Vhodným řešením by bylo ponechání okrajů luk ve formě neposečených pásů o šíři cca 10 m a rozloze do 5% na daný půdní blok (jednalo by se o půdní bloky s rozlohou vyšší než 5ha). Tyto pásy bude potřeba v následujících letech zakládat vždy v jarním období tak, aby byly založeny na jiném místě než v roce předešlém. (b) V rámci území vymezit nejcennější plochu jako zónu pro rozvoj populací bezobratlých (viz Mapa 4). Tato plocha (na Mapě 4 žlutou šrafou) by neměla být intenzívně hospodářsky využívána a po celou vegetační sezónu by se zde měla nacházet vzrostlá vegetace. Seč plochy by bylo vhodné termínovat do podzimích měsíců (konec září/říjen) nebo do jarního období (duben). Plochy s převahou nitrofilní a ruderální vegetace (která se v prostoru šíří v důsledku upuštění od seče) bude potřeba opět intenzívněji sekat. Cílem by měla být obnova typické luční květnaté vegetace podhorských luk. 25

Tab. 4: Přehled zjištěných druhů na lokalitě Veřovice Druh Ohrožení* 5.6. 21.6. 8.7. 15.7 10.8. Aglais urticae LC 1 2 Aphanthopus hyperanthus LC 2 3 2 1 Araschnia levana LC 2 1 3 Aricia agestis LC 2 Agrynnis aglaia LC 2 1 Agrynnis paphia LC 2 2 Boloria selene LC 2 1 2 Carterocephalus palaemon LC 2 Coenonympha glycerion LC 1 2 1 Coenonympha pamphilus LC 1 2 4 3 2 Colias hyale LC 1 2 2 Gonepteryx rhamni LC 1 1 2 2 Inachis io LC 2 2 2 3 3 Issoria lathonia LC 1 2 Lasiommata maera LC 1 2 1 2 Lycaena hippothoe LC 1 2 Lycaena phlaeas LC 1 Lycaena virgaureae LC 1 1 Maniola jurtina LC 2 3 3 3 Melanargia galathea LC 2 3 3 3 Melitaea athalia LC 2 2 2 Nymphalis antiopa LC 1 1 Ochlodes venatus LC 1 2 2 1 Pieris brassicae LC 1 1 2 Pieris napi LC 2 1 1 2 Pieris rapae LC 2 2 2 Polygonia c-album LC 1 2 2 Polyommatus icarus LC 2 2 3 3 Pyrgus malvae LC 1 Thymelicus sylvestris LC 2 2 2 Thymelicus lineola LC 2 1 2 1 2 Vanessa atalanta LC 1 1 2 Vanessa cardui LC 1 1 1 2 Vysvětlivky: * Ohrožení dle Farkače et al. (2005): VU zranitelný, LC málo dotčený. Početnosti jsou vyjádřeny semikvantitativní stupnicí: 1 = 1ks, 2 = 2 10ks, 3 = desítky ks, 4 = stovky tisíce ks. 26

Mapa 4: Orientační zákres studované plochy v okolí Suchdola nad Odrou (červená linie). Žlutou šrafůrou je zaznačena nejcennější část pozemků s výskytem většiny druhů pozorovaných denních motýlů. V daném případě je jako velmi cenné považováno celé sledované území (na podkladu leteckého snímku, zdroj www.cenia.cz). 27

Foto 7: Lokalita Veřovice, květnatý lem louky při hranici s lesem. Ve kvetoucí vegetaci dominují mezofilní prvky jako je krabilice, chrpa a vikev. 29

Foto 8: Lokalita Veřovice, květnatá louka při hranici s lesem. Vzdálenější část louky je porostlá nitrofilním a ruderálním typem vegetace s dominancí bodláku, kopřivy a šťovíku. 4 SOUHRN A DOPORUČENÍ Závěrečná zpráva monitoringu denních motýlů vybraných luk a pastvin v prostorách ekologicky hospodařících zemědělců přináší nová data o indikačně cenné skupině bezobratlých. Excerpované faunistické nálezy v konfrontaci s vlastními terénními šetřeními umožnily popsat stav společenstev denních motýlů v oblasti. V rámci projektu byla věnována významná část práce i hospodaření na lokalitách, jehož vliv na zájmovou skupinu byl zhodnocen a byly provedeny rámcové návrhy úprav managementu ve prospěch denních motýlů. V průběhu monitoringu bylo zaznamenáno celkem 42 druhů denních motýlů. Tento stav zcela jistě není konečný. Pokračování monitoringu by jistě řadu dalších druhů přineslo. Zaznamenaná druhová skladba v zásadě odpovídá převažujícím typům stanovišť mezofilní podhorské louky a pastviny s různou intenzitou a způsobem obhospodařování (seč, pastva, realizované v různých termínech a s odlišnou intenzitou, danou počtem kusů dobytka, resp. délkou jeho zdržení na dílčích plochách) a aluviální louky. S výjimkou modráska Cyaniris semiargus, fakticky nebyly pozorovány druhy červeného seznamu bezobratlých (Farkač et al. 2005). Podle některých autorů (Novák & Spitzer 1982, Beneš & Konvička 2002) lze jakožto potenciálně ohrožené druhy uvést alespoň tyto - Carterocephalus palaemon, Papilio machaon, Anthocharis cardamines, Lycaena hippothoe, L. virgaureae, Maculinea nausithous, Lycaena dispar. Je zřejmé, že výčet ohrožených a bioindikačně cenných prvků bude i nadále narůstat s počtem provedených návštěv na lokalitách. Dle provedených sledování je patrné, že druhově pestřejší jsou zejména podhorské lokality (ve srovnání s lokalitou v Poodří). To je dáno jednak obecně druhově rozmanitější garniturou na podhorských loukách oproti loukám aluviálním. Jednak plošným zastoupením obou typů stanovišť (aluviální louky jsou v regionu vyvinuty prakticky výhradně v nivě Odry, zatímco množství podhorských louk se nachází jak v podhůří Nízkého Jeseníku, tak Beskyd). Obdobně se jeví jako pestřejší louky, které jsou obhospodařovány odloženou sečí, oproti pastvinám. Tento trend se ale jeví jakožto lokálně významný. Faktem je, že konstituce kvalitní pastviny (tj. pastviny s typickým druhovým zastoupením vegetace a živočichů) trvá několik desetiletí let. Lokalita v Kateřinicích je z tohoto pohledu pastvinou relativně mladou. Navíc druhy motýlů vázané na pastviny se v regionu dnes obecně nevyskytují (což je dáno poválečným plošným zánikem tohoto stanoviště). Z lokálního hlediska je možno všechny monitorované lokality považovat za cenné, a to zejména díky úpravám v režimu hospodaření. Tento trend je patrný na vrcholu vegetační sezóny, kdy jsou ostatní bezlesí v regionu sesečeny/spaseny a místa se vzrostlou vegetaci (viz odložená seč) se tak stávají významným refugiem a potravním zdrojem pro motýly (a zcela jistě také další bezobratlé). 4.1 OHROŽUJÍCÍ FAKTORY DRUHŮ A JEJICH BIOTOPŮ V průběhu monitoringu byly identifikovány některé negativní jevy, jež mají vztah ke kvalitě stanovišť studované skupiny bezobratlých. Je pravděpodobné, že tyto jevy, tak jako jsou prezentovány na příkladu konkrétních farem, budou mít neregionální význam. Do budoucna by tedy bylo vhodné přikročit k jejich eliminaci. (a) malé plochy ponechané se vzrostlou vegetací - týká se přednostně hospodářství v Kateřinicích. Vzrostlá květnatá vegetace je zpravidla lokalizována jen na okraje cest, lesů a místa za elektrickými ohradníky. Bylo by vhodné část pastviny ponechat ve vzrostlém stavu po celou vegetační sezónu. Bude proveden návrh výběru takového stanoviště. (b) vymezené luční prosty nejsou v některých svých částech reprezentativní ve složení vegetačního krytu - týká se přednostně zemědělských bloku ve Veřovicích. Významná část luk (cca 1/4) má ruderalní ráz s vysokým podílem nitrofilních druhů a plevelů. Tyto části luk by bylo nejprve potřeba vhodným režimem seče převést na květnaté podhorské louky a teprve poté uplatnit režim odložené seče. 30

(c) poškození luk černou zvěří - týká se zejména luk v hospodářství Heřmanice u Oder. Poměrně cenné loučky v návaznosti na les jsou rozryty černou zvěří. Přerytá místa jsou problematická stran seče, navíc se na nich uplatňují ruderální druhy vegetrace. (d) seč v pruzích - týká se hospodaření v okolí Suchdola nad Odrou. Seč v pruzích je doporučována jakožto způsob hospodaření vedoucí ke zvýšení druhové diverzity. Z vlastního pozorování vyplývá, že pruhy jsou řešeny zpravidla dle technických možnosti, než jak by odpovídalo stanovištním požadavkům motýlů. Spíše než seč v pruzích by bylo vhodné uplatnit ponechání lemů se vzrostlou vegetací podél remízků a lesíků. Tato místa jsou zpravidla se zvýšenou abundancí motýlů a oddálení seče na těchto stanovištích se proto jeví jako lepší varianta úpravy hospodářského plánu. Je pravděpodobné, že takto upravený plán hospodaření bude rovněž méně náročný z hlediska realizace. 4.2 OBECNÁ DOPORUČENÍ VHODNÁ PRO PODPORU BIODIVERZITY LUČNÍCH BEZOBRATLÝCH Aktuální hospodaření na loukách a pastvinách s sebou nese ztrátu heterogenity bezlesých ploch. Podpora druhové garnitury lučních bezobratlých musí vycházet z alespoň částečné obnovy heterogenity rozsáhlých půdních bloků. Jako velmi negativní se rovněž ukazuje provedení plošné seče v období vrcholné vegetační sezóny. Ve výše uvedeném textu jsou naznačena opatření pro konkrétní jednotlivé hospodařící farmy. Níže uvádím některá obecná doporučení, která mohou diverzitu lučních bezobratlých rovněž podporovat: Obecným pravidlem hospodaření na všech lokalitách by mělo být ponechávání 5-10% celkové rozlohy luk a pastvin každoročně bez zásahu, přičemž vegetace by se sklízela (spásala) až v následujícím roce. Rozmístění těchto ploch pro motýly by mělo být na lokalitě rovnoměrné a je vhodné tyto segmenty umisťovat formou pruhů širokých nejméně 10 m podél lesů, mezí aj. přirozených krajinotvorných prvků. Podle možností kombinovat seč pastvou. Pastevní hospodaření bylo typické pro valnou vetšinu travních porostu v prostoru Oderských vrchů, Poodří i Podbeskydské pahorkatiny. Původně pastviny byly vesměs převedeny na louky, ty byly následně kolektivizovány a sceleny. Obnova pastvy by tudíž byla z hlediska obnovy původních stanovišť žádoucí. Mělo by se ale jednat o extenzívní formu hospodaření (0,3 DJ/ha/rok), vhodný je zejména skot. Popřípadě na intenzivních pastvinách vymezovat přenosnými ohradníky dílčí plochy, které budou dočasně vyňaty z pastvy. Pro podpoření heterogenity území by bylo vhodné s ohledem na možnosti zemědělců uplatňovat v jednom půdním bloku více typů hospodaření, plošně diferencovaných. Např. v rámci jednoho segmentu plochy uplatnit mozaikovou seč, v jiné části pastvu, přičemž je vhodné meziročně tyto plochy měnit. Jakékoliv časově a prostorově omezené disturbance v podobě pojezdu lesní techniky, stahování dřeva, vyjížděk na koni, přehánění dobytka, cyklistiky horských kol a pěší turistiky nejsou principiálně škodlivé. Návrhy úprav managementů přednostně směřovat do ploch určených jako významných z pohledu denních motýlů. Úpravy změn hospodaření je potřebné konzultovat současně s entomologem i botanikem. Provádět pravidelný lepidopterologický průzkum lokalit. Luční stanoviště se mění poměrně rychle v závislosti na realizovaném typu hospodaření, proto je vhodné minimálně jednou za 5 let opakovat extenzivní monitoring formou 1-2 exkursí zaměřených především na ochranářsky významné druhy a každých 10 let provést celoroční monitoring (5 exkurzí). 31

5 LITERATURA Beneš J. & Konvička M. 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha. Beneš J. & Kuras T. 1997a: Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika). I. Časopis Slezského Muzea Opava (A), 46: 135-158. Beneš J. & Kuras T. 1997b: Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika). II. Časopis Slezského Muzea Opava (A), 46: 265-286. Beneš J. & Kuras T. 1998: Dlouhodobé změny diverzity heliofilních motýlů (Lepidoptera) Opavské pahorkatiny a Nízkého Jeseníku (Česká republika). III. Časopis Slezského Muzea Opava (A), 47: 245-270. Farkač J. Král D. & Škorpík M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of the threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 144. Janovský M. 1974: Hřbetozubcovití (Notodontidae) na Ostravsku (Lep.). Entomologický Zpravodaj, Ostrava-Poruba, 4 (1): 2-15. Janovský M. 1975a: Přástevníkovití (Arctiidae) na Ostravsku (Lep.). Entomologický Zpravodaj, Ostrava-Poruba, 5(3): 10-19. Janovský M. 1975b: Hřbetozubcovití (Notodontidae) na Ostravsku (Lep.). Entomologický Zpravodaj, Ostrava-Poruba, 5(4): 2-3. Konvička M. & Beneš J. 2004: Denní a noční motýli. In: Janáčková H. et Štorkánová A. (eds.) 2005: Metodika inventarizace zvláště chráněných území. AOPK ČR, Praha Konvička M. & Beneš J. 2009: Metodiky inventarizačních průzkumů MZCHÚ, kap. III, podkap. 7 Inventarizace denních a nočních motýlů, Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. Konvička M., Beneš J. & Čížek L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 127 pp. Kuras T. & Mazalová M. 2010: Motýli (Lepidoptera) Přírodní rezervace Suchá Dora a jejího okolí (Oderské vrchy). Acta Mus. Beskid., 2: 117-137. Laštůvka Z. 1998: Seznam motýlů České a Slovenské republiky. Check list of Lepidoptera of the Czech and Slovac Republics. (Insecta, Lepidoptera). Konvoj, Brno, 117. Mládek. J., Pavlů V., Hejcman M. & Gaisler J (eds.) (2006): Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích. VÚPR Praha, 104. Novák I. & Spitzer K. 1982: Ohrožený svět hmyzu. Academia, Praha. Pruner L. & Míka P. 1996: Seznam obcí a jejích částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana 32: 1-115. Skala H. 1912: Die Lepidopterenfauna Mährens I. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 50(1912): 63-241. Skala H. 1913: Die Lepidopterenfauna Mährens II. - Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 51(1913): 115-377. Skala H. 1923: Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. - Zeitschr. Österr. Entomol.-Ver., 8: 69-74, 82-87. Skala H. 1924: Beitrag zur Lepidopterenfauna Mährens und öst. Schlesiens. - Zeitschr. Österr. Entomol.-Ver., 9: 42-44, 53, 73-75, 80-85, 93-95, 103-105, 114-116. Skala H. 1936: Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens. - Acta Mus. Moraviensis, Suppl. 30: 1-197. Vaněk J. et al. 1980: Můrovití (Noctuidae) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj, Ostrava-Poruba, 10: 97-115. Vaněk J. et al. 1981: Píďalky (Geometridae) v Severomoravském kraji. Entomologický Zpravodaj, Ostrava-Poruba, 11: 82-95. 32