Základy společenských věd Předmět Základy společenských věd vyučujeme v kvintě a sextě. V kvintě studenti studují český politický systém a právo a seznamují se také se základy psychologie. V sextě je jeho obsah tvořen především studiem filosofie a doplněn úvodem do sociologie. Cíle výuky Základy společenských věd u studentů rozvíjí znalosti a dovednosti, které potřebují k tomu, aby mohli vést kvalitní osobní, společenský život a občanský život. Vychovává z nich poučené, kriticky myslící občany, kteří jsou si vědomi svých možností a povinností. Mezi nejdůležitější cíle patří, aby studenti: - znali svá práva a povinnosti, seznámili se s důležitými právními normami - rozuměli pojmům demokracie, zastupitelská demokracie, právo a spravedlnost, znali jejich instituce a uvědomovali si jejich fungování v ČR, v Evropě, ve světě a byli si také vědomi vývoje a hranice těchto pojmů a jejich uplatňování - přijímali a reflektovali svou roli v prostředích a sociálních skupinách, jichž jsou členy (rodina, třída, škola, obec, ČR apod.) - získali vlastní zkušenosti s procesem hledání a přijímání řešení v rámci kolektivu, komunity a získali základní znalosti a dovednosti důležité pro řešení složitých nebo ohrožujících situací - porozuměli sami sobě i druhým, zvládali co nejlépe vlastní chování Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů Předmětem průběžného i výstupního hodnocení (které studenti dostávají vždy na konci pololetí) v Zeměpise jsou především: - znalosti studentů a jejich schopnost tyto znalosti uplatnit a použít, ověřované prostřednictvím testů, - schopnost samostatně pracovat (krátkodobě i dlouhodobě) na zadaném projektu podle předem známých obsahových i formálních kritérií, - schopnost spolupracovat v týmu formou úkolů, za něž je hodnocena celá skupina, - aktivní přístup při všech činnostech v hodinách Časová dotace sexta a septima 2 hodiny týdně, vyučovací jazyk čeština České učebnice: Denglerová a kol.: Společenské vědy pro střední školy, 1. díl. Didaktis. Dufek a kol., Společenské vědy pro střední školy, 2. díl. Didaktis. Horecký a kol., Společenské vědy pro střední školy, 3. díl. Didaktis. Hejduk: Občanský a společensko vědní základ Filosofie. Computer Media.
Další doporučená literatura: Žaloudek: Encyklopedie politiky. Libri. Dočekalová, Švec a kol.: Úvod do současné politologie. Grada. Scruton: Slovník politického myšlení. Atlantis. Mičienka: Příruční slovník občana. Sociologické nakladatelství. Šíma, Suk: Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. Nakladatelství C. H.Beck. kolektiv: Právo pro každého - Street Law. Partrners Czech. Ryska: Právo pro střední školy. Fortuna. Ryska: Příklady z právní praxe pro střední školy. Fortuna. kol.: Filosofický slovník. Nakladatelství Olomouc. Kratochvíl: Filosofie mezi mýtem a vědou (od Homéra po Descarta. Academia. Petříček: Úvod do (současné) filosofie. Herrmann & synové. Blecha: Filosofie. Nakladatelství Olomouc. Helus, Psychologie pro střední školy. Fortuna. Nakonečný, Encyklopedie obecné psychologie. Academia. Hartl, Hartlová: Psychologický slovník. Portál. kol.: Encyklopedický atlas psychologie. Nakladatelství Lidové noviny. Petrusek: Základy sociologie. Akademie veřejné správy. Buriánek: Sociologie pro střední odborné školy a vyšší odborné školy. Fortuna.
Základy společenských věd - sexta Konkrétní cíle Psychologie jako věda definuje předmět oboru, vysvětlí základní pojmy a odliší psychologické metody a disciplíny vyloží kořeny a vznik psychologie, charakterizuje její vývoj a základní směry Osobnost z psychologického hlediska definuje psychologické pojetí osobnosti odliší jednotlivé složky osobnosti (procesy, stavy, vlastnosti, rysy), porovná a posoudí jednotlivé psychologické teorie osobnosti charakterizuje osobnost v jednotlivých fázích jejího vývoje, odliší změny poznávacích procesů, myšlení a sociálního chování, určí souvislosti biologického, duševního a sociálního vývoje odliší psychické procesy: vnímání, představy, myšlení a paměť, definuje jednotlivé myšlenkové operace (srovnávání, analýza, syntéza, abstrakce) popíše typy emocí (afekt, nálada, vášeň), na případech objasní společenskou stránku citů (např. vztah rodiče a dítěte v rané fázi dětství) zhodnotí hierarchii potřeb podle A. Maslowa, posoudí vliv uspokojení sociálních potřeb na lidskou psychiku, odůvodní význam rodiny v socializačním procesu definuje proces vytváření identity, popíše důležité činitele porovná různé metody učení a zhodnotí jejich efektivitu pro vlastní studium, zhodnotí význam sebepoznání pro pochopení motivů a příčin vlastního chování i porozumění druhým osvojí si praktické zásady a techniky psychohygieny, popíše důsledky dlouhodobého působení stresu a frustrace na člověka, dokáže uvést vybrané formy odborné pomoci a rozlišuje úlohu a specializaci psychologa a psychiatra Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy - Pojetí osobnosti v psychologii, složky osobnosti - Vybrané teorie osobnosti - Periodizace vývoje osobnosti - Poznávací procesy (vnímání, představy, myšlení, paměť), měření duševních schopností, myšlenkové operace - Emoční a volní procesy - Motivace: potřeby, etické a psychosociální aspekty rodinného, partnerského života - Identita, důstojnost - Proces učení, sebereflexe, poruchy učení - Duševní hygiena, předcházení stresu, zvládání stresu - Náročné životní situace a jejich řešení, hledání pomoci, psychologické poradenství, klinická psychologie a psychopatologie Interpersonální vztahy
určí nejčastější zdroje utváření stereotypů a předsudků, posoudí jejich úlohu při sociálním poznávání, popíše průběh sociální komunikace a popíše možné příčiny chyb a nepochopení, které při ní mohou nastat, definuje nezbytné předpoklad y efektivní komunikace Český politický systém definuje stát, uvede jeho funkce, popíše vybrané teorie vzniku státu rozliší a porovnává funkce a pravomoci orgánů státní správy a samosprávy v ČR, na konkrétních příkladech popíše systém vzájemné kontroly politických orgánů v ČR, dokáže interpretovat aktuální politické dění v ČR dokáže popsat proces schvalování zákonů, na příkladech z politické praxe umí popsat stav legislativní nouze a určit, kdo má v ČR tzv. zákonodárnou iniciativu, odliší způsob přijímání ústavních zákonů, zákonů (zákonných opatření) a podzákonných předpisů (vyhlášek, nařízení) dokáže se orientovat v textu ústavy ČR, vymezí oblasti života společnosti, které upravuje a posoudí její funkci, objasní význam ústavního soudu uvede možnosti aktivní politické participace občanů ve veřejném životě (např. v návrh změny v životě obce, městské části atd.), objasní význam politických stran v ČR, pomocí samostatného projektu představí rozdílnost přístupu politických stran v ČR k řešení konkrétních společenských problémů Základy práva vysvětlí, na jakých principech je založen právní stát a právní vědomí společnosti odliší morální, náboženské a právní normy, dokáže uvést znaky a typy právních norem rozliší hierarchii právních předpisů na základě jejich právní síly, vysvětlí význam vybraných právních zásad (principů), popíše publikaci a formu právních předpisů odliší rozdíl mezi platností, účinností a působností právních předpisů odliší oblasti veřejného a soukromého práva a charakterizuje jednotlivá právní odvětví - Mezilidská komunikace a vnímání druhých lidí - Vznik a funkce státu - Dělba státní moci - Legislativní proces - Ústava ČR - Politická participace - Právní stát a právní normy - Právní řád ČR a začlenění práva
na konkrétním příkladu představí právní vztah, uvede 4 základní povinnosti, které z něho mohou vyplývat popíše právní skutečnosti, při nichž vzniká (příp. se mění nebo zaniká), rozliší fyzické a právnické osoby a popíše jejich roli v právních vztazích, odliší právní subjektivitu a způsobilost k právním úkonům popíše funkci a struktury soudů v ČR, zná náplň práce advokáta, notáře a policie ČR uvede příklady právních problémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet - Právní vztah a právní skutečnost - Orgány právní ochrany rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení, dokáže vytvořit platnou smlouvu, zná nároky, které z ní vyplývají, je si vědom, jakým způsobem se může domoci ochrany svých práv nebo vymožení povinností, kterými je mu někdo zavázán, zná a respektuje práva spojená s ochranou soukromého vlastnictví (včetně duševního vlastnictví) určí, za jakých okolností nelze uzavřít manželství, dokáže definovat práva povinnosti vyplývající z manželství a rodičovskou zodpovědnost vůči dětem, uvede, mezi kterými osobami je uzákoněna vyživovací povinnost vymezí podmínky vzniku a zániku pracovního poměru, popíše postup uzavření pracovní smlouvu a podání výpovědi dokáže odhalit neplatnou nebo neúplnou pracovní smlouvu, zná svá pracovní práva a respektuje své pracovní povinnosti, chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu odliší trestný čin od přestupku, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihu trestné činnosti, pomocí konkrétního příkladu trestné činnosti je schopen vysvětlit 4 znaky skutkové podstaty trestného činu, dokáže definovat úmyslný trestný čin i nedbalost vědomou a nevědomou umí charakterizovat funkce orgánů činných v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud, obhájce, obhájce ex offo) je schopen popsat stádia trestního řízení a pomocí skupinového projektu představit průběh soudního líčení - Občanské právo - Rodinné právo - Pracovní právo - Trestní právo hmotné - Trestní řízení (trestní právo procesní)
Základy společenských věd - septima Konkrétní cíle Sociologie jako věda definuje předmět oboru, orientuje se v základních pojmech a odliší psychologické metody a disciplíny vyloží kořeny a vznik sociologie, charakterizuje její vývoj a základní směry, uvede významné představitele pokouší se interpretovat výsledky sociologického výzkumu (grafy, diagramy, statistiky ) Rodina dokáže posoudit jednotlivé funkce rodiny, na příkladech z historie i současnosti popíše vliv vnějších podmínek na její podobu odliší základní typy rodiny (nukleární, vícegenerační, neúplná) i kulturně podmíněné formy manželských svazků (polygynie, polyandrie) Sociální útvary a sociální struktura společnosti dokáže charakterizovat sociální skupinu a sociální agregát, odůvodní funkci sdílených norem a hodnot pro fungování společenských skupin, uvede příklady subkultur v české společnosti; okáže popsat různé osy sociální stratifikace, charakterizuje vývoj sociální struktury české společnosti v posledních třech desetiletích; Učivo - Vymezení psychologie jako vědy, základní terminologie, metody, disciplíny - Vývoj oboru, základní proudy, školy, významní představitelé - Rodina a její funkce - Sociální role v rodině - Příčiny a projevy proměny rodiny v historii i v současnosti - Kulturně podmíněné varianty rodiny - Sociální útvary - Sociální normy a hodnoty, kultura, sub-kultura - Sociální stratifikace a mobilita, sociální nerovnost odliší horizontální a vertikální mobilitu, posoudí možnosti sociální mobility jedince v současné české společnosti Sociální změny popíše základní rysy tradiční společnosti; charakterizuje procesy provázející utváření moderní společnosti (industrializace, urbanizace, individuace, sekularizace, alfabetizace); popíše politické, ekonomické, technologické a kulturní změny vedoucí k postindustriální společnosti, v uvedených typech společností dokáže porovnat postavení muže, ženy a pojetí etnické skupiny, národa a státní příslušnosti Sociální kontrola a sociální deviace - Porovnání tradiční, moderní a postmoderní společnosti - Postavení muže a ženy, pojetí etnické skupiny, národa, státní příslušnosti
definuje funkci sociální kontroly, rozliší jednotlivé mechanismy a prostředky; odůvodní možné příčiny nedodržování sociálních norem; dokáže interpretovat statistické údaje o kriminalitě v ČR Filozofie Úvod do filosofie objasní podstatu filozofického tázání, je schopen porovnat přístupy filosofie, náboženství a vědy k uchopení skutečnosti a člověka, určí základní filosofické disciplíny, umí interpretovat filosofický text a orientuje se v základních filosofických pojmech Antická filosofie charakterizují základní školy a klíčové osobnosti antické filosofie, je schopen jejich přístup k vybraným filosofickým otázkám vysvětlit a vzájemně porovnat Středověká filosofie popíše vliv helénistického myšlení a judaismu na vznik křesťanství, je schopen vysvětlit spor o univerzálie (obecné pojmy), definuje Augustinovo vnímání vztahu rozumového poznání světa a pravé víry, porovná ho s přístupem Tomáše Akvinského Nástup novověku pomocí Descartova obratu od objektu k subjektu charakterizuje počátky moderní vědy, dokáže porovnat principy zkoumání světa u racionalistické filosofie a britského empirismu, je schopen odlišit Descartovu metodickou skepsi od přístupu helénistické školy skeptiků Osvícenství a německá klasická filosofie na textech konkrétních myslitelů představí, jakými způsoby se osvícenská filosofie vyjadřovala k otázkám pokroku lidské civilizace, náboženství, společenského uspořádání a výchovy (Voltaire, Rousseau), je schopen porovnat Kantovo učení o kategorickém imperativu s jiným etickými teoriemi, dokáže popsat pojetí smyslu dějin a lidské svobody u Hegela Filosofické směry 19. století charakterizuje postoje představitelů vybraných filosofických směrů k etickým otázkám, noetice, náboženství a společenskému vývoji - Formy a význam sociální kontroly, sankce - Příčiny nedodržování sociálních norem a pravidel - Kriminalita, její různé příčiny, kontrola kriminality, statistiky kriminality a jejich interpretace - specifika filosofického tázání - odlišnost reflexe světa: filosofie, náboženství, věda - význam mýtu - základní filosofické disciplíny (např. etika, gnoseologie, ontologie) a pojmy (např. metafyzika, dedukce, agnosticismus) - počátky řecké filosofie, presokratikové - filosofie klasického období - filosofie helénistického období - kořeny křesťanství, patristika, scholastika - renesance a humanismus - empiristé a racionalisté - francouzské osvícenství - německá klasická filosofie - marxismus - pozitivismus (scientismus) - voluntarismus, nihilismus
Filosofie 20. a 21. století porovná přístup fenomenologie a analytické filosofie (logického pozitivismu) k otázce lidského poznání, vysvětlí pojetí autentického lidského pobytu (způsobu jakým existuje člověk) podle Martina Heideggera a popíše vliv jeho myšlenek na existenciální filosofii, specifikuje postmoderní skepsi vůči důvěryhodnosti tzv. velkých vyprávění i vůči předpokladu o univerzální platnosti vědeckých teorií - pragmatismus - analytická filosofie a kritický racionalismus - fenomenologie - existencialismus - strukturalismus a postmoderní myšlení