1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Transkript

1 1. Pojetí vyučovacího předmětu občanská nauka 1.1. Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět občanská nauka je zařazen mezi všeobecné předměty a spolu s předměty dějepis, psychologie a základy práva tvoří všeobecně-vzdělávací základ odborného vzdělání. Jeho místo je v učebním plánu nezastupitelné, neboť tvoří základ společné části maturitní zkoušky. Předmět poskytuje žákům přípravu na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, motivuje k uvážlivému chování nejen pro vlastní prospěch, ale též pro veřejný zájem Charakteristika učiva Výuka občanské nauky přináší žákům znalosti a vědomosti o postavení člověka ve společnosti, o postavení občana ve státě, o dějinách filozofie, o filozofickém pohledu na život a svět, o ateismu a víře. Ve 3. ročníku 4letého denního studia a ve 4. ročníku 5letého dálkového studia jsou realizována témata Člověk jako občan, Člověk v lidském společenství. Ve 4. ročníku 4letého denního studia a ve 5. ročníku 5letého dálkového studia je realizováno téma Člověk a svět (filozofie, ateismus, víra) Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák je veden k tomu, aby se z něj stal uvědomělý občan demokratického státu, který si je vědom svých práv a povinností, který je tolerantní v otázce víry. Je ochoten klást si etické otázky, cítí potřebu občanské aktivity, váží si demokracie a svobody, usiluje o její zdokonalování a uchování Výukové strategie Při výuce jsou využívány následující metody a formy práce: - výklad učitele a řízený rozhovor; - samostatná práce individuální a skupinová; - žákovské referáty; - metoda RUR; - grafické organizátory (myšlenková mapa); - učení se navzájem Hodnocení výsledků žáků Během celého roku se prolíná ústní a písemné hodnocení v individuální a skupinové formě. Žák je hodnocen nejen učitelem, ale i spolužákem a je veden i k sebereflexi. Hodnocení je prováděno v souladu se školním klasifikačním řádem. 1

2 1.6. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichž využijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají, sledují a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímají hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Učitel zadává žákům skupinovou práci, při které si žáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky. Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k učení a vzdělávání, jsou neustále motivováni k zlepšování svých výsledků. Žáci ovládají různé techniky učení a své zkušenosti předávají spolužákům při skupinové práci. Kompetence k řešení problémů Žáci jsou vedeni k tomu, aby v krátkodobých a dlouhodobých projektech samostatných i skupinových řešili zadaný problém, určili jeho jádro, získali informace potřebné k jeho řešení, navrhli způsob řešení, zdůvodnili jej, vyhodnotili a ověřili správnost zvoleného postupu, vyhodnotili dosažené výsledky. Učitel motivuje žáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podložené závěry. Žáci spolupracují při řešení problému s jinými lidmi. Kompetence komunikativní Žáci si ověřují naučené komunikační dovednosti v modelových situacích, které vytváří učitel žáci jsou vedeni k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problémy. Žáci se vyjadřují přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentují. Účastní se aktivně diskusí, formulují a obhajují své názory a postoje. Kompetence sociální a personální Žáci jsou seznamováni s různými metodami sebereflexe formou hraní rolí, prožitkových psychoher. Žáci jsou vedeni k tomu, aby ve skupinové práci zastávali různé pozice (mluvčí, zapisovatel apod.). Žáci jsou seznamováni s metodami řešení konfliktů a jsou vedeni je k tomu, aby tyto metody uplatnili v modelových situacích i v reálném životě. Žáci jsou vedeni k nekonfliktnímu jednání bez předsudků a stereotypů k druhým. Žáci jsou podporováni v adekvátních reakcích na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, jsou vybízení k adekvátnímu přijímání rady a kritiky. Žáci přijímají a odpovědně plní své úkoly. 2

3 Kompetence občanské a kulturní povědomí Učitel zadává aktuální témata k řízené diskuzi, ve které žáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat. Učitel na modelových situacích (simulované soudní jednání, jednání v parlamentu, pracovní pohovor), seznamuje žáky se základními principy občanské společnosti a s právy a povinnostmi občana. Učitel podle aktuálních možností organizuje besedy s významnými osobnostmi politického, kulturního života a žáci aktivně naslouchají při těchto příležitostech. Žáci jsou vedeni k dodržování zákonů, respektování práv a osobnosti druhých lidí. Žáci jednají v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívají k uplatňování hodnot demokracie. Žáci vystupují proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci. Žáci si uvědomují vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupují s aktivní tolerancí k identitě druhých. Žáci se zajímají aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě. Žáci uznávají tradice a hodnoty svého národa, chápou jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu. Žáci soue vedeni k podpoře místní, národní, evropské i světové kultury a vytváří k ní pozitivní vztah. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žáci komunikují elektronickou poštou. Žáci získávají informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Předmět Občanská nauka přispívá k aplikaci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti tím, že žáci jsou vedeni k pochopení základních hodnot a principů demokracie, etických norem a k obhajobě lidských práv a svobod. Žáci chápou demokracii nejen jako odpovědnost jedince k sobě samému, ale i k celku. Žák je přijímán učitelem i skupinou žáků, je pozitivně motivován, čímž získává kladný přístup k sobě samému i ostatním lidem. Je podporován v získávání dobrých znalostí a dovedností. Přijímá informace o úloze masmédií v demokratické společnosti. Žáci zaujímají stanovisko ke vztahu společnosti a jedince, společenských skupin, orientují se v hlavních světových náboženstvích. Člověk a svět práce Předmět Občanská nauka přispívá k aplikaci průřezového tématu Člověk a svět práce tím, že žáci jsou vedeni k odpovědnosti za jejich učení a uvědoměním si potřeby celoživotního učení Mezipředmětové vztahy - Český jazyk a literatura - Dějepis - Základy práva 3

4 2. Rozpis učiva denní 4leté studium Celková hodinová dotace: 64 hodin 2.1. Rozpis učiva 3. ročník - charakterizuje demokracii a interpretuje její fungování a problémy s ní spjaté - vysvětlí význam práv zakotvených v českých zákonech a je si vědom, kam se může obrátit v případě ohrožení práv - je schopen kriticky přistupovat k médiím - má přehled o současném českém politickém systému - objasní funkci politických stran - charakterizuje funkci a význam ústavy pro demokratický stát - uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy - vysvětlí, jak se projevuje politický radikalismus - vysvětlí, proč je nepřípustná neonacistická symbolika a hnutí omezující lidská práva - prezentuje možnou aktivní účast v životě obce - debatuje o vlastnostech občana v demokratické společnosti - charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení Hodinová dotace 1. Člověk jako občan 27 Demokracie a demokratické hodnoty v demokratické společnosti. Lidská práva a jejich pojetí. Masmédia v demokratické společnosti. Občan a stát, občan a národ, občanství Politické strany,volební systémy, volby. Ústava ČR, práva a povinnosti občanů Občan a obec. Politika a politická ideologie. Radikalismus a extremismus v politice Občanská společnost a participace na jejím fungování. Občanské ctnosti pro demokracii a soužití v demokratické společnosti. 2. Člověk v lidském společenství 7 Současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha. - popíše, kam se může obrátit ve svízelné sociální situaci - objasní význam solidarity v komunitě - debatuje o problémech multikulturního soužití, vysvětlí příčiny migrace lidí - posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví narušována Společnost tradiční, moderní, pozdně moderní. Sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti. Rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minorita ve společnosti, multikulturní soužití, migranti, azylanti. Postavení mužů a žen, generové problémy. 4

5 2.2. Rozpis učiva 4. ročník - definuje filozofii jako vědní disciplínu a vymezí její předmět - objasní podstatu filozofického tázání - rozliší hlavní filozofické směry - určí jednotlivá období ve vývoji filozofického myšlení a uvede jejich klíčové představitele - porovná řešení základních filozofických otázek v různých etapách dějin filozofie - zhodnotí význam Sokrata - popíše Sokratovu metodu - porovná Platonův a Aristotelův názor na ideální stát Hodinová dotace 1. Člověk a svět 30 Úvod do filozofie. Podstata filozofie, základní filozofické otázky. Klíčové směry ve vývoji filozofie. Starověk. Indická a čínská filozofie. Předsokratovská filozofie a sofisté. Vrcholná antická filozofie. - poukáže na úlohu vzdělání církve ve společnosti v období středověku - definuje spor mezi nominalisty a realisty - charakterizuje činnost církevních otců a zná hlavní představitele - objasní význam scholastiky pro středověké myšlení - zhodnotí význam filozofie v období renesance a humanismu - vysvětlí různý přístup filozofů k otázce lidského poznání - ukáže na vztah filozofie k přírodním vědám, zvláště matematice - rozliší různá pojetí státu u Hobbese, Locka a Rousseaua - charakterizuje významné směry ve filozofii 19. a 20. století - analyzuje přínos českých filozofů - objasní postavení církví a věřících v ČR - vysvětlí nebezpečí některých náb. sekt a náb. fundamentalismu Středověk. Středověká filozofie. Patristika. Scholastika. Renesanční filozofie. Novověk. Racionalismus a senzualismus ve filozofii. Filozofie osvícenství. Německá filozofie. Existencionalismus. Pozitivismus. Pragmatismus. Česká filozofie. Česká filozofie v období středověku do 1.pol. 20. století (Chelčický, Komenský, Bolzano, Palacký, Masaryk). Víra, ateismus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus. 5

6 3. Rozpis učiva dálkové 5leté studium Celkový počet konzultací: Rozpis učiva 4. ročník - charakterizuje demokracii a interpretuje její fungování a problémy s ní spjaté - vysvětlí význam práv zakotvených v českých zákonech a je si vědom,kam se může obrátit v případě ohrožení práv - je schopen kriticky přistupovat k médiím - má přehled o současném českém politickém systému - objasní funkci politických stran - charakterizuje funkci a význam ústavy pro demokratický stát - uvede příklady funkcí obecní a krajské samosprávy - vysvětlí, jak se projevuje politický radikalismus - vysvětlí, proč je nepřípustná neonacistická symbolika a hnutí omezující lidská práva - prezentuje možnou aktivní účast v životě obce - debatuje o vlastnostech občana v demokratické společnosti - charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení Počet konzultací 1. Člověk jako občan 5 Demokracie a demokratické hodnoty v demokratické společnosti. Lidská práva a jejich pojetí. Masmédia v demokratické společnosti. Občan a stát, občan a národ, občanství Politické strany, volební systémy, volby. Ústava ČR, práva a povinnosti občanů Občan a obec. Politika a politická ideologie. Radikalismus a extremismus v politice. Občanská společnost a participace na jejím fungování. Občanské ctnosti pro demokracii a soužití v demokratické společnosti. 2. Člověk v lidském společenství 5 Současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha. - popíše,,kam se může obrátit ve svízelné sociální situaci - objasní význam solidarity v komunitě - debatuje o problémech multikulturního soužití, vysvětlí příčiny migrace lidí - posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví narušována Společnost tradiční, moderní, pozdně moderní. Sociální nerovnost a chudoba v současné společnosti. Rasy, etnika, národy a národnosti, majorita a minorita ve společnost, multikulturní soužití, migranti, azylanti. Postavení mužů a žen, generové problémy. 6

7 3.2. Rozpis učiva 5. ročník - definuje filozofii jako vědní disciplínu a vymezí její předmět - objasní podstatu filozofického tázání - rozliší hlavní filozofické směry - určí jednotlivá období ve vývoji filozofického myšlení a uvede jejich klíčové představitele - porovná řešení základních filozofických otázek v různých etapách dějin filozofie - zhodnotí význam Sokrata - popíše Sokratovu metodu - porovná Platonův a Aristotelův názor na ideální stát - poukáže na úlohu vzdělání církve ve společnosti v období středověku - definuje spor mezi nominalisty a realisty - charakterizuje činnost církevních otců a zná hlavní představitele - objasní význam scholastiky pro středověké myšlení - zhodnotí význam filozofie v období renesance a humanismu - vysvětlí různý přístup filozofů k otázce lidského poznání - ukáže na vztah filozofie k přírodním vědám, zvláště matematice - rozliší různá pojetí státu u Hobbese, Locka a Rousseaua - charakterizuje významné směry ve filozofii 19. a 20. století - analyzuje přínos českých filozofů - objasní postavení církví a věřících v ČR - vysvětlí nebezpečí některých náb.sekt a náb.fundamentalismu Počet konzultací 1. Člověk a svět 8 Úvod do filozofie. Podstata filozofie, základní filozofické otázky. Klíčové směry ve vývoji filozofie. Starověk. Indická a čínská filozofie. Předsokratovská filozofie a sofisté. Vrcholná antická filozofie. Středověk. Středověká filozofie. Patristika. Scholastika. Renesanční filozofie. Novověk. Racionalismus a senzualismus ve filozofii. Filozofie osvícenství. Německá filozofie. Existencionalismus. Pozitivismus. Pragmatismus. Česká filozofie. Česká filozofie v období středověku do 1.pol. 20. století (Chelčický, Komenský, Bolzano, Palacký, Masaryk). Víra, ateismus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus. 7