Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení. Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením

Podobné dokumenty
Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů. Holiday Inn, Prague Congress Centre. 11. prosince 2018

Politika přípravy na stárnutí

PÉČE O SENIORA V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ ROLE RODINNÝCH A PROFESIONÁLNÍCH PEČOVATELŮ. PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D.

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

NEFORMÁLNÍ PÉČE EKONOMICKY NEVIDITELNÁ A PŘESTO POTŘEBNÁ. zpracovala: Bc. Iva Homolová květen 2016

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podpora neformálních pečovatelů

Poskytování a financování dlouhodobé péče v zemích OECD (III) - poskytování neformální péče a její dopad na zaměstnanost a zdraví

Podpora pečujících na trhu práce. situace a možnosti podpory pečujících prostřednictvím vstřícných a flexibilních podmínek

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Strategie Královéhradeckého kraje

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

ZÁPIS. z jednání PS SENIOŘI

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Operační program Zaměstnanost

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

opatření Sociální služby a sociální začleňování

Operační program zaměstnanost

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Komise pro spravedlivé důchody - Návrhy k důchodům žen. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Situace a možnosti podpory neformálních pečujících o seniory a seniorky. Petr Wija, Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE

Péče o seniory v ČR vývoj systému a aktuální výzvy Kateřina Kubalčíková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V OPERAČNÍM PROGRAMU ZAMĚSTNANOST. MPSV - Odbor podpory projektů (86)

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová

Oblastní charita Strakonice

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

Ing. Jaroslav Brzák Náměšť na Hané REGION HANÁ. Možnosti realizace OPZ ve strategii MAS Region HANÁ OPZ

Dopad sociální reformy

Evropské fondy na MPSV ČR

U integračních sociálních podniků jsou cílové skupiny omezeny na osoby sociálně vyloučené nebo ohrožené sociálním vyloučením, a to:

Příloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/6

Pozměňovací návrh poslance Jana Bartoška k návrhu Zákona ze dne o Státním rozpočtu České republiky na rok 2016 (sněmovní tisk 617)

Rodinná pohoda, o.s.

Politika přípravy na stárnutí

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová

Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost

Dlouhodobá péče 13. ledna Ing. Iva Merhautová,MBA

Programový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby

Podpora Neformálně pečujících osob na trhu práce starám se a pracuji

Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Projekce potřeby sociálních služeb do r Ladislav P r ů š a Praha, 20. dubna 2011

Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006

Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace Brno, Jaselská 7/9. Maturitní okruhy z předmětu sociální péče

Transformace pobytových zařízení sociálních služeb v České republice. Karlovy Vary 5. listopadu 2010

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé

Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska

EFEKTIVNÍ FINANCOVÁNÍ

Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory

MAS Blaník z. s. Příloha č. 3: Definice podporovaných cílových skupin

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

David Pospíšil. Název akce

Popis projektu Rozvoj regionálního partnerství v sociální oblasti na území obcí Královéhradeckého kraje

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči Úvod... 12

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

Studie financování osobních asistencí. Základní teze

Základní zásady základní sociální

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

Východiska pro systémovou úpravu financování a další návrhy na úpravu sociálních služeb verze 10. června 2019

Reformní záměry v oblasti nepojistných dávek

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Model sociální služby Osobní asistence

Projekt OP RLZ CZ / /2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

PODPORA POSKYTOVÁNÍ VYBRANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V SOULADU SE ZÁKONEM Č. 108/2006 SB. A DALŠÍCH PROGRAMŮ A ČINNOSTÍ V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ

Zavedení fiktivních vyměřovacích základů (FVZ)

Společné setkání skupiny senioři a zdravotně postižení. projektu Komunitní plánování v regionu Klatovsko

Citlivostní analý za dů chodový vě k

Prostupné zaměstnávání Shrnutí výstupů pilotního ověřování programu v Olomouckém kraji. Břetislav Fiala

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Charitativní a humanitární činnost

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE VELKÉ BRITÁNII, SLOVENSKÉ REPUBLICE A ČESKÉ REPUBLICE. James Milne 11. září 2009

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ

Sociální služby a příspěvek na péči

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Projekt Koordinace opatření na podporu sladění pracovního a rodinného života na úrovni krajů, registrační číslo CZ /0.0/0.

Social return of investment

Pluralita zdravotních pojišťoven. Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich

Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov

Systém sociálních služeb v České republice

Aktuální stav OP VVV

Transkript:

Neformální péče v ČR východiska a možnosti řešení Neformální péče v životě osob se zdravotním postižením

Definice neformální péče V textu J. K. Chaloupkové 1) se uvádí: Neformální péče, tj. neplacená péče poskytovaná rodinnými příslušníky, přáteli, sousedy či dobrovolníky1, je významnou součástí systému zdravotní péče. Podle údajů OECD tvoří neformální pečovatelé zhruba 70 90 % všech. Samozřejmě, že sem nepatří péče o zdravé děti, péče na smlouvu apod. 1) Neformální péče v rodině: sociodemografické charakteristiky pečujících osob

Prognóza vývoje neformální péče Podle výše uvedeného textu tvoří rodinní příslušníci až 4/5 neformálních pečovatelů. Pokles osob v produktivním věku povede k zužování souboru poskytovatelů péče (Rychtaříková 2006). Z ekonom. důvodů se bude se zvyšovat tlak na rodinou péči. Odkládání rodičovství vede k souběhu péče o dítě a seniory tzv. sendvičová generace. (Jeřábek 2005) rozděluje neformální péči na: - Podpůrnou péči občasná doprava, opravy v domácn. - Neosobní péči pravidelná péče o domácnost - Osobní péči časově nejnáročnější základní životní potřeby a aktivity.

Prognóza vývoje neformální péče Rozhodnutí poskytovat péči ovlivňují: 1) struktura příležitostí (Henz 2006). Nižší příjem a perspektiva v zaměstnání vede k vyššímu procentu poskytování péče. Tato péče může částečně ovlivňovat i trh práce. Vyšší příjmové skupiny si zaplatí formální péči. 2) hodnotové normy a úroveň postavení rodiny a rodinných vazeb ve společnosti religiozita apod. 3) dostupnost veřejných služeb v severských zemích menší zapojení do intenzivní péče oproti střední a jižní Evropě.

Prognóza vývoje neformální péče ČR je jako další země jižní, střední a východní Evropy státem, kde je formální terenní péče méně rozvinutá. Na rozdíl od zemí jižní Evropy zde není rozšířena nabídka služeb soukromého sektoru [Saraceno 2010]. Česká republika je charakteristická nižší úrovní dostupnosti a nabídky služeb formální péče poskytované v domácím prostředí a nízkým zapojením podnikatelského sektoru do poskytování sociálních služeb. Většina veřejných služeb domácí péče poskytované v České republice zahrnuje pouze dovoz jídla [Lux, Pfeiferová 2012].

Neformální péče o OZP Péče o OZP má řadu rozdílných charakteristik proti péči o seniory. - Pomoc při studiu zásadní problém v začleňování - Pomoc při společenských aktivitách častější a intenzivnější - Pomoc při pracovní činnosti doprava, částečná asistence - Pomoc v péči o děti, které mají OZP V těchto činnostech je neformální péče rodinnými příslušníky prakticky nezastupitelná.

Neformální péče o OZP Emocionálně je neformální péče, především o děti se ZP, výrazně náročnější pro rodiče. V zájmu jejich úspěšného začlenění jsou často ochotni obětovat svojí profesní kariéru. Zásadním rozdílem je, že se jedná zpravidla o dlouhodobou péči v řádu desítek let. Výsledkem je často mimo jiné - jejich nižší příjem, nižší společenský statut, vysoká psychická zátěž, obava z budoucnosti, nižší zabezpečení ve stáří.

Příležitosti k řešení deficitů podpory Neexistence příspěvku pro pečujícího Neúměrná délka procesu přiznávání PnP PnP není valorizován Nejednotnost v posuzování nároku na PnP Riziko snížení PnP při zlepšení stavu V případě hospitalizací pozastavení pobírání PnP Nedostatečná výše PnP v jednotlivých stupních Ztráta zaměstnání při péči pečovatelská dovolená Karenční doba při ukončení péče

Příležitosti k řešení deficitů podpory Zajištění ve stáří při dlouhodobé péči Řešení situace okamžité péče a přiznání PnP mimořádná dávka pomoci Zohlednit výši podpory časové náročnosti péče Rakousko, Německo Zavedení statutu sousedské výpomoci Zapojení obcí do organizace péče pro potřebné Rozvoj terénních sociálních služeb zajištění dovolené pro pečující osoby Psychologická pomoc a poradenství pro pečující

Predikce vývoje Projekt ESF Alternativní způsoby a změny ve financování osob závislých na pomoci jiné osoby Dnes 2024 2044 2064 Počet příjemců PnP 344 725 429 936 673 593 907 467 Pobytové služby 63 936 79 820 133 715 166 836 Terén. a amb. služ. 44 937 57 388 94 488 109 474 Výdaje v mld. Kč Veř. výdaje na péči 32,12 45,96 100,22 184,1 Soukr. výdaje 11,71 16,79 37,76 69,98 Celkem výdaje 43,84 62,71 137,98 254,12

Co z toho plyne? Veřejné výdaje se do 17 let minimálně zdvojnásobí. Současný systém financování dlouhodobé péče za předpokladu zachování podílu veřejných výdajů na dlouhodobou péči na HDP není v dlouhodobém horizontu udržitelný. Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům lze pochybovat o schopnosti občanů hradit část péče. Z projektu jsou dva základní výstupy: a) Přesun péče do domácností b) Kombinace veřejného a soukromého pojištění

Děkuji Vám za pozornost Mgr. Václav Krása v.krasa@nrzp.cz