Politika přípravy na stárnutí

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politika přípravy na stárnutí"

Vladimír Jaroš
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím populace v budoucnosti Dle ČSÚ v roce 2014, varianta střední: Z demografických prognóz vyplývá, že: Počet osob starších 65 let v roce 2014 je 1,8 mil, v roce 2050 se zvýší téměř na 3,8 mil počet se zdvojnásobí, 1/3 osob bude starší 65 let. Počet osob starších Podpora 85 seniorů let v roce na úrovni 2014 obcí je 0,2 a mil, městv roce 2050 stoupne na 0,6 mil, to je 3 krát více SMO ČR ve spolupráci Obecné závěry: výrazný nárůst starších věkových kategorií, 1/3 osob bude starších 65 let, jejich podíl se přibližně zdvojnásobí výrazný podíl žen ve starších věkových kategoriích (domácnosti jednotlivců vdovy, chudoba žen) celkový pokles obyvatelstva Podpora obcí v připravenosti na demografické změny & Podpora pečujících s Diakonií ČCE a Microsoftem 24. května 2016

2 Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Demografické trendy: Pokles porodnosti Stárnutí obyvatelstva Změna struktury rodin Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím populace v budoucnosti Z demografických prognóz vyplývá (dle ČSÚ v roce 2014, varianta střední) Počet osob starších 65 let v roce 2014 je 1,8 mil, v roce 2050 se zvýší téměř na 3,8 mil počet se zdvojnásobí, 1/3 osob bude starší 65 let. Počet osob starších 85 let v roce 2014 je 0,2 mil, v roce 2050 stoupne na 0,6 mil, to je 3 krát více. Výrazný podíl žen ve starších věkových kategoriích (domácnosti jednotlivců ze 4/5 vdovy, ženy seniorky jsou více ohroženy chudobou).

3 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 Aktualizace NAP schválena usnesením vlády České republiky ze dne 30. března 2015 č. 218 Politika přípravy na stárnutí: cílem lépe připravit společnost, aby byla schopna se vyrovnat s očekávanými problémy - prevence, podpora zdravého životního stylu, zdravého prostředí, zvýšit kvalitu života ve společnosti, proměna trhu práce. Oblasti NAP: Realizace politiky přípravy na stárnutí v České republice Zajištění a ochrana lidských práv starších osob Celoživotní učení Zaměstnávání starších pracovníků a seniorů Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdravé stárnutí Péče o seniory s omezenou soběstačností

4 Aktualizace NAP pro období Cíle : Vydefinovat základní priority a opatření ve spolupráci s odpovědnými gestory se zástupci ministerstev, krajské a místní samosprávy a dalšími odborníky, naformulovat reálná opatření a rozdělení gescí Provázanost opatření NAP s koncepčními dokumenty na ministerstvech, následně na krajích Vytvořit prostor pro realizaci politiky přípravy na stárnutí ve společnosti i úrovni krajské a místní samosprávy Vytvoření stálých kontaktních míst pro prosazování politiky přípravy na stárnutí na krajích (projekt z ESF) Předpoklad pro zajištění agendy přípravy na stárnutí - personální a finanční posílení

5 Agenda přípravy na stárnutí kraje a obce Aktivity měst a obcí: Dotační programy na podporu aktivního stárnutí (prevence) Plány sociálního začleňování; komunitní plánování sociálních služeb Vzdělávání PC kurzy, tréninky paměti, fotografické, výtvarné, hudební kurzy, kulturní akademie, U3V aj. Mezigenerační centra dobrovolnictví, výstavy, přednášky, společné kulturní a sportovní aktivity seniorů a dětí Sdílené seniorské bydlení, malometrážní byty Nízkopodlažní vozidla MHD, doprava pro osoby 65+, 70+ zdarma Osvětové informační kampaně v oblasti bezpečnosti seniorů ve spolupráci s MP a Policií ČR, přednášky, bezpečnostní alarmy, zákaz podomního prodeje aj. Interdiciplinární týmy pro oblast domácího násilí (týrání seniorů v rodině) Dny pro zdraví, informační kampaně v oblasti prevence úrazů Aktivity v rámci Národní sítě Zdravých měst Plány aktivního stárnutí Rozvoj rezidenčních a terénních sociálních služeb a další aktivity

6 Agenda přípravy na stárnutí Aktuálně: Propojení seniorské problematiky s rodinnou politikou v Koncepci rodinné politiky ČR (v září 2016 do vlády ) - seniorská problematika se zde objevuje v mnoha kapitolách, především pak v podpoře mezigeneračních vztahů, dobrovolnictví, podpora neformální péče a poskytnutí pečovatelského volna na péči, služby a zaměstnanost Finanční posílení současného dotačního programu Podpora veřejně účelných aktivit seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností pro rok 2016, zvýšení na celkovou částku 18 mil. Kč Příprava nového dotačního programu, zaměřeného na podporu aktivit krajů a obcí v oblasti politiky stárnutí Obec vstřícná seniorům

7 Koncepce rodinné politiky ČR aktuálně připravovaný průřezový strategický materiál státu v oblasti podpory rodin připravován ve spolupráci s Odbornou komisí pro rodinnou politiku bude určovat směr rodinné politiky v ČR na dalších 5 let, má vazbu na další strategické dokumenty týká se rodiny ve všech životních situacích, proto je pojímána komplexně a provázána s politikou stárnutí; zahrnuje více jak 10 důležitých opatření z klíčových oblastí jako je životní úroveň rodin, umisťování dětí do předškolních zařízení nebo právě podpora neformální péče v rodinách (nejedná se o zásahy do vztahů uvnitř rodin, ale o celkové ulehčení situace pečujícím)

8 Podpora péče v rodině V kontextu prodlužování délky života a demografických změn má rodina rovněž důležitou roli v podpoře soudržnosti a mezigenerační solidarity; jedním z opatření, které tuto soudržnost vytváří, je podpora péče v rodině V souvislosti s demografickými změnami v budoucnu potřeba péče vzroste a vytvoří se i větší tlak na zdravotní a sociální služby, na toto je třeba se připravovat již nyní Vytvářet dostatečné kapacity v rámci institucionální péče není zcela žádoucí, z hlediska kvality života a preferencí samotných seniorů je vhodnější co nejdelší setrvání v jejich přirozeném prostředí. Proto je nezbytné veřejné finance investovat zejména do podpory terénních sociálních služeb a zlepšení postavení neformálních pečovatelů Východiskem a cílem je podpora pečujících osob - umožnit těmto osobám sloučit péči s vlastní ekonomickou aktivitou, zlepšit jejich postavení ve společnosti a nabídnout informační, psychickou i fyzickou podporu (protože pečující osoby jsou často na úkor péče ekonomicky neaktivní/málo aktivní, to má dopad na jejich kariéru/finanční a sociální situaci při i po ukončení péče, může vést k chudobě/soc. vyloučení, nízkému starobnímu důchodu)

9 Pečující osoby problémy: Více než 80 % péče o starší osoby je poskytováno rodinnými příslušníky Většinou jsou primárními pečovatelkami ženy (odhad %) Péče o seniora: specifická situace - Nejčastěji se jedná o ženy ve věku let, v předdůchodovém věku - Řada z nich je ekonomicky aktivní a kombinuje péči s placenou prací péče o rodiče není důvodem k opuštění práce Hlavní faktory, které při kombinování pomáhají, jsou flexibilita práce, pomoc dalších osob a veřejné služby péče Při opuštění práce obtíže při hledání nového pracovního uplatnění Co se bude dít s nárůstem věku odchodu do důchodu?

10 Výzkum FDV: pečující více než 20 h týdně Před začátkem péče: 82 % pečujících o OZP a 85 % pečujících o seniora ekonomicky aktivních V době výzkumu: 45 % pečujících o OZP a 70 % pečujících o seniora (pokles o 37 procentních b., respektive 15 procentních b.) U pečujících o seniora častý přechod do starobního důchodu (21 %) Snazší rozhodování pro poskytování péče A já jsem říkala, že to zkusím doma, když jsem v důchodu, takže to zkusím. (Věra, 63 let, SŠ, pracující důchodkyně pedagožka) Mnoho žen ale i při péči v důchodu nadále pracovalo krátkodobé občasné formy práce Ale když už to bylo takovým způsobem, že už to bylo doopravdy špatný, tak jsem šla vlastně do důchodu dřív, abych se o ní mohla starat sama. Ale dopadlo to dost špatně, když jsem odešla do předčasného důchodu, tak ona koncem roku - (...) Pak jsem šla do předčasného důchodu, tak jsem si ten důchod sama taky zkrátila tím, že jí vlastně pomůžu a už jsem jí vlastně nemohla pomoct (pláč). (Jana, 67 let, SŠ, v důchodu, pův. úřednice)

11 Opatření na podporu pečujících osob (1) Zavedení tzv. Dlouhodobého ošetřovného (peněžitá pomoc při střednědobé péči, podpůrčí doba max. 3 měsíce, 60% vyměřovacího základu pečující osoby, nárokové uvolnění zaměstnance při vzniku potřeby péče; účinnost od r. 2018). (2) Podpora terénních sociálních služeb a sociální práce (udržení závislých osob co nejdéle doma, vyšší kvalita jejich života; ulehčení pečujícím osobám: zvládat péči a zároveň pracovat; zlepšení mezigeneračních vztahů a solidarity). (3) Zřízení koordinátora péče (nová typová pozice sociálního pracovníka v ORP; podpora osob s disabilitou a jejich pečujících na lokální úrovni; informace/poradenství pečujícím i opečovávaným osobám, podpora v krizových situacích, monitorování situace v obci, plánování podpory a soc. služeb). (4) Definování pečujících osob jako cílové skupiny v zákoně o sociálních službách (znamená nárok na nezbytnou respitní péči)

12 Děkuji za pozornost! Ing. Jana Ryšánková MPSV, Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí

Podobné dokumenty

Politika přípravy na stárnutí

Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím