Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory"

Emil Rohla
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Genderové aspekty stárnutí: Rodina a péče o seniory Kamila Svobodová Přírodovědecká fakulta UK

2 Pojetí péče o starší lidi v ČR Přetrvává představa, že za tuto péči je zodpovědná především rodina Formální služby jsou využívány až v případě nedostatečnosti neformálních služeb Většinu rodinných poskytovatelů péče tvoří ženy

služby jsou využívány až v případě nedostatečnosti

3 Genderové rozdíly v poskytování péče Pečovatelství jako forma domácí práce je jednou z hlavních součástí sociální konstrukce ženské identity ve společnosti (tj. jako součást role žen v rodině) Strategie mužů a žen se liší: ženy většinou přeorganizují své pracovní plány, muži raději zkrátí čas věnovaný rodině Ženy obvykle vyžadují méně pomoci od jiných členů rodiny než muži

jako součást role žen v rodině) Strategie mužů a žen se liší: ženy většinou přeorganizují své

4 Genderové rozdíly pokračování Participace dcer je víceméně permanentní na rozdíl od sporadické účasti synů Synové mají sklon angažovat se tehdy, když dcery v rodině nejsou nebo pokud žijí příliš daleko, většinou se však spoléhají na pomoc svých partnerek a svou péči omezují na fyzickou pomoc Muži pociťují závazek k zaměstnání a často jsou přesvědčeni, že péči o seniory nezvládnou tak dobře jako ženy

daleko, většinou se však spoléhají na pomoc svých partnerek a svou péči omezují na fyzickou pomoc

5 Fenomén sandwich generation Osoby, které současně pečují o děti a starší nemohoucí příbuzné a zároveň jsou zaměstnány mimo domov Nejčastěji ve věku let Týká se více ženské populace nežli mužské

zároveň jsou zaměstnány mimo domov Nejčastěji ve

6 Náročnost poskytování péče Pečovatelství (zejména dlouhodobé) je vysoce psychicky i fyzicky náročnou činností představující pro pečovatele značnou zátěž Mnohdy mívá negativní vliv na zaměstnanost, ekonomickou situaci, rodinný život i každodenní aktivity poskytovatele této péče

pečovatele značnou zátěž Mnohdy mívá negativní vliv na zaměstnanost,

7 Vliv na zaměstnanost a profesní rozvoj Konfliktní požadavky za strany placeného zaměstnání a role pečovatele Možné dopady na placené zaměstnání: - nutnost omezit pracovní dobu - čerpání neplaceného volna - nižší výkonnost při práci - v důsledku nižšího profesního zapojení mívají pečovatelky častěji než jejich partneři nižší profesní status, s nižším platovým ohodnocením

neplaceného volna - nižší výkonnost při práci - v důsledku nižšího profesního zapojení

8 Veřejná politika v oblasti poskytování péče Možnosti volby péče o seniory velmi omezené přetrvává dualismus rodinné a ústavní péče Soukromý a nestátní sektor je nedostatečně rozvinut Ani poptávka po ústavní péči nebývá uspokojena a územní distribuce je nerovnoměrná

Soukromý a nestátní sektor je nedostatečně rozvinut Ani poptávka

Finanční ocenění Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a

9 Finanční ocenění Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu náleží občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti. Výše příspěvku je dána pevnou částkou, a to ve výši 2,25 násobku částky životního minima Od je platná částka životního minima Kč, příspěvek při péči tedy představuje Kč měsíčně

V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti.

10 Empirické výzkumy v ČR (Zdroje dat) Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy GGS: Generations and Gender Survey, 2005 Život ve stáří, 2002 Střední generace, 2004

11 Generations and Gender Survey Z respondentů, jež v posledním roce poskytovali nějaké starší osobě pravidelnou pomoc při stravování, vstávání, oblékání, osobní hygieně apod., bylo 66 % žen a 34 % mužů 79 % respondentů souhlasí s tím, že za péči o své stárnoucí rodiče vyžadující pomoc by měly mít odpovědnost děti 60 % respondentů si myslí, že děti by měly poskytovat též finanční pomoc svým stárnoucím rodičům

, bylo 66 % žen a 34 % mužů 79 % respondentů souhlasí s tím, že za péči o své stárnoucí rodiče

12 Péče o starší lidi vyžadující pomoc v jejich domově je: 35% 32,8% 30% 25% 26,3% 20% 16,9% 15% 11,8% 10% 6,8% 5% 0% hlavně úkol rodiny více úkol rodiny než společnosti stejně úkol společnosti jako rodiny více úkol společnosti než rodiny hlavně úkol společnosti Zdroj: GGS

více úkol rodiny než společnosti stejně úkol společnosti jako

13 Povinností dětí je postarat se o své stárnoucí rodiče: 60% 50% 52,8% 50,6% muž žena 40% 30% 35,1% 30,5% 20% 14,0% 13,4% 10% 2,7% 0,8% 0% rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Zdroj: Život ve stáří, 2002

14 V případě potřeby pomohou respondentům ve stáří: 45% 40% 35% 33,3% 41,3% 35,1% děti stát 33,9% 30% 25% 25,6% 20% 15% 12,5% 12,9% 10% 5% 0% 5,4% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Zdroj: Život ve stáří, 2002

15 Břímě péče o stárnoucí rodiče převážně leží na ženách (dcerách, snachách): 60% 50% 50,5% 44,7% muž žena 40% 35,9% 30% 20% 25,0% 20,1% 16,3% 10% 4,4% 3,1% 0% rozhodně souhlasím* spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím Pozn.: * p < 0,001 Zdroj: Život ve stáří, 2002

16,3% 10% 4,4% 3,1% 0% rozhodně souhlasím* spíše souhlasím spíše

16 Jak byste si představoval(a) své stáří, až nebudete soběstačný(á)? v domově důchodců 1,3% v domácnosti svého dítěte 1,8% v domově-penzionu pro důchodce v domě s pečovatelskou službou 6,5% 11,6% ve své domácnosti za pomoci instituce 24,6% ve své domácnosti za pomoci dětí 52,3% Pozn.: dopočet do 100 % tvoří kategorie Jinak Zdroj: Střední generace, % 10% 20% 30% 40% 50% 60%

pečovatelskou službou 6,5% 11,6% ve své domácnosti za pomoci instituce 24,6% ve své domácnosti

17 Doporučení Vytvářet lepší podmínky pro možnost kombinace péče rodinné a institucionální Vybudovat dostatek kapacit přechodných pobytů Poskytovat více informací a odborných konzultací (např. v informačních a poradenských centrech) Stanovit přiměřenou výši finanční podpory Pokusit se změnit pohled na tuto problematiku

18 Děkuji za pozornost!

Podobné dokumenty

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce

Názory české společnosti na postavení muže a ženy v rodině a na trhu práce Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha