Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra sociální pedagogiky 1 Název seminární práce Seminární práce Autor: Josef Novák Studijní obor: Sociální pedagogika se zaměřením na. 2 Rok studia: 1. rok studia (v ak. roce 2009-2010) Kontakt: novak.jan@seznam.cz; tel.: 605278961 3 Vyučující: Předmět: Prof. PhDr. Jan Novák, CSc. Odborná práce Hradec Králové 2009 1 Název katedry, příslušnost k ní lze, ale nemusí být uváděna; lze tedy vynechat 2 Je vhodné uvést i zkratkou studijní obor, např. učitelství TV - Aj 3 Telefonní číslo se většinou neuvádí, záleţí na domluvě, poţadavcích vyučujícího
OBSAH : ÚVOD 3 1 POHYB A TANEC 4 2 HISTORICKÝ VÝVOJ TANCE 6 2.1 Historie společenského tance 7 3 TANEČNÍ A POHYBOVÁ TERAPIE 9 3.1 Tanec jako pohyb a tanec jako umění 9 3.2 Základní principy taneční terapie a její hlavní úkoly 11 3.3 Způsob práce v taneční a pohybové terapii 13 4 TANEC LIDÍ S MENTÁLNÍM POSTIŢENÍM 14 4.1 Charakteristika osob s mentální retardací 14 4.2 Dispozice k tanečnímu projevu u osob s mentálním postiţením 16 4.3 Moţnosti integrace do společnosti prostřednictvím tance 17 ZÁVĚR 18 SEZNAM ODBORNÝCH PRAMENŮ 19 PŘÍLOHY 20 Poznámky: velké kapitoly je vhodné zvýraznit, vpravo uvádíme stránky (je vhodné zarovnat zprava), kde kapitola, podkapitola začíná - (kapitola v bakalářské a diplomové práci by měla mít alespoň 1 až 1,5 strany; podkapitola začíná ihned pod kapitolou vyšší úrovně; v seminární práci se snažíme alespoň o 2-3 odstavce v každé podkapitole, Úvod a Závěr mohu a nemusím označovat číslem vpředu, ale buď u obou ano nebo u obou ne; čísla před se neuvádí u Odborných pramenů a Příloh uvádí se pouze na které straně začínají, členění obsahu může být s úskoky zprava a nebo bez nich, tj. zarovnání i zleva k jednomu okraji (záleží na požadavcích vyučujícího, vedoucího práce). 2
ÚVOD Tanec provází lidský ţivot jiţ tisíce let, například při oslavách a rituálech zrození, sňatku, sklizně a války. Je pro lidi stejně přirozený jako hra, námluvy, jídlo či boj a můţe tyto činnosti vyjadřovat. Děti se prostřednictvím tance plně zapojují do společnosti. Pozitivně proţívají taneční atmosféru jak při hodinách tance, tak i při vystoupeních. Učí se vnímat hudbu, rytmus a poznávají různé druhy tanců. Rozvíjí se také jejich pohybové dovednosti včetně pohybové paměti. V literatuře můţeme najít mnoho informací o tanci, jeho historii, technikách klasického tance, moderního či společenského tance (Novák, Pohl a další). Od revoluce v roce 1989 se začaly více rozvíjet obory speciální pedagogiky včetně psychopedie, která se zabývá osobami s mentálním postiţením. Pokud budeme hledat spojení tanec a mentální postiţení, nalezneme jen velmi málo informací a spíše v odborných časopisech neţ v monografiích. Cílem práce je přehledně zpracovat a shrnout poznatky a zkušenosti s tancem u dětí s mentálním postiţením v této škole. Tyto zkušenosti by mohly být vyuţity ve volnočasových aktivitách tanečních a pohybových krouţcích nebo ve vyučování např. v tělesné nebo hudební výchově ţáků pomocné školy. Pracuji ve Speciální škole Svítání v Pardubicích. Jiţ pátým rokem zde tančíme s dětmi, které navštěvují tuto školu. Jsou to děti s kombinovaným postiţením, kde prvotní roli hraje postiţení mentální. Ústřední hypotézou práce je, ţe tanec pozitivním způsobem ovlivňuje rozvoj dětí s mentálním postiţením. Poznámky: na straně Úvodu začínáme uvádět strany, je zde potřebné napsat co je cílem práce, důvody volby tématu, metody zpracování, popř. dosavadní zpracování tématu v odb. literatuře, využitelnost výstupů v praxi. 3
1. POHYB A TANEC Tanec odhaluje především citový stav člověka, proto je nutné hledat vazbu na pohyb, který vyjadřuje a odráţí specifickou hladinu duševního rozpoloţení člověka. (Jebavá, 1998, s.11) Pohyb je vnější projev lidského těla, krása pohybu je nekonečná ve své variabilitě. Ke kráse pohybu můţeme přistupovat z hlediska celostního pojetí lidského subjektu. Estetická kultura tělesného a pohybového projevu patří k vyspělému pojetí lidské kultury. Krása pohybu v estetické dimenzi je přijímána s určitými atributy: rytmus, přesnost, uvolněnost, obratnost, technická zdatnost, výraz, exprese, ladnost apod. Pohyb a tanec se od sebe odlišují. Abychom pohyb mohli..... (text zde pokračuje).. Lidské tělo je nástrojem tance a zároveň vyjadřuje výraz. Blíţkovská (1999, s. 65) uvádí, ţe tento výraz probíhá pěti kanály: Kinestetický kanál tanec můţe vyvolat kinestetickou odpověď u diváka. Vizuální kanál pro diváka je lidské tělo kinestetický vzorec v prostoru a čase. Auditivní kanál tanec je velmi často spojován s hudbou, ale můţe být doprovázen i jinými zvuky například tleskáním, dupáním, hrou na tělo. Taktilní kanál tanec je příleţitostí k dotýkání se navzájem, coţ naše společnost příliš nenabízí. Olfaktorický kanál lidé vydávají při tanci specifický pach... (text zde pokračuje). Je vhodné, pokud to lze a obsah a téma dovolí text členit. Pozor na návaznost vět. Ve škole Svítání jsme se pokusili tyto tance (alespoň některé) děti naučit. Okolí se na nás dívalo nedůvěřivě, s určitými obavami, jestli se nám to povede. K našemu velkému potěšení se děti naučily základy těchto tanců chacha, rumba, jive a samba. Jejich provedení v podání dětí je sice nepřesné, ale s o to 4
větším nadšením je tančí. Základy jive jsme dokonce pouţili v původním muzikálu Speciální školy Svítání Kouzelný gramofon na písničku Karla Gotta Trezor. Se sambou slavily naše děti (taneční páry) úspěch ve Španělsku při výměnném pobytu v rámci projektu Socrates. Tančily téměř všude a moc se líbily (viz. obr. č. 2). Obrázek č. 2: Ukázka tance z plesu Speciální školy Svítání. (text zde pokračuje).... Zajímavé bylo, jak se klienti zhostili otázky, která se týkala nejoblíbenějších tanců, viz tabulka č. 1. Jasně to vyhrály country tance a muzikálové tance (83,3% klientů). Na 2. místě se umístila chacha (50% klientů). Rumbu, sambu, jive a mazurku má v oblibě 33,3% klientů. Nejméně bodů získal moderní tanec (16,7%). 5
Tabulka č. 1: Obliba jednotlivých tanců očima klientů Členění podle pohlaví Celkem Druhy tanců Dívky Chlapci % Country tanců 2 2 4 83,3 Muzikálových tanců 2 2 4 83,3 Tancec chacha 1 2 3 50,0 Tance rumba 0 2 2 33,3 Tancec samba 1 1 2 33,3 Tance jive 1 1 2 33,3 Tance mazurka 1 1 2 33,3 Moderního tance 0 1 1 16,7 Pozn.: Respondenti mohli volit více tanců Vystupování s muzikálovými tanci je často spojené s cestováním. Atmosféra při muzikálových představeních a hlavně na jejich závěru bývá umocněna počtem herců a zpěváků. Představení má často veliký aplaus a pro klienty je velmi přitaţlivé v těchto muzikálech vystupovat. Country tance nevyţadují velkou technickou přípravu. Mají hravý charakter, rytmickou hudbu a dětem se velmi líbí. Latinskoamerické tance jsou sice obtíţnější, ale klienti si na nich dokázali, ţe zvládnou mnohem těţší kroky, neţ jen hopsat..(opět text pokračuje). Poznámky: velké kapitoly (1, 2,.5, 6) začínají vždy na nové straně, text v kapitolách a podkapitolách lze členit také podtržením, tučností, členěním textu pomocí odrážek, apod. (zvolit si systém a ten v celé práci dodržovat), pokud zařazujeme na doplnění textu obrázek nebo tabulku musíme ji označit popisem s udáním pořadového čísla a názvem, dále je vhodné okomentovat základní či extrémní údaje, co znázorňuje nebo doplňuje (nezapomenout uvést zdroj, pokud jsou data, fotografie přejata), pokud se jedná o nějaký větší materiál, obrázek, tabulku, větší část citace ze zákona apod. uvádíme to do příloh s označením v textu viz příloha X, v textu se citují vypůjčené myšlenky, citace z různých odborných zdrojů (ne moc a ne málo). 6
ZÁVĚR Tanec všichni povaţujeme za jistý druh umění a tanec jako umění můţe mít i terapeutické účinky. U dětí s mentálním postiţením, které mají výrazně omezené své schopnosti a moţnosti, je moţné tanec velmi dobře vyuţít. Tanec jim pomáhá nonverbálně se vyjadřovat, sdělovat své pocity, ale také pozitivně naplňovat svůj volný čas, realizovat se, být úspěšný, najít sebe sama. Cílem této práce bylo přehledně zpracovat a shrnout poznatky s tancem u dětí s mentálním postiţením. V teoretické části jsme se zaměřili na vývoj tance v historickém kontextu, na získání poznatků o taneční a pohybové terapii, na tanec lidí s mentálním postiţením a na Speciální školu Svítání. Velmi obtíţné bylo shromáţdit materiály a podklady. Výsledky práce mohou vyuţít učitelé a vychovatelé ve všech zařízeních, která se věnují práci s mentálně postiţenými lidmi školy, stacionáře, ústavy. Dále z práce mohou čerpat také budoucí speciální pedagogové, studenti pedagogických fakult. Tanec lidí s mentálním postiţením je téma u nás dosud nevyuţité a neprobádané. Výzkumným šetřením jsme potvrdili, ţe tanec přináší lidem s mentálním postiţením mnoho radosti ze ţivota, pomáhá jim začlenit se do společnosti a překonávat své zdravotní handicapy. Podle Úmluvy o právech dítěte má postiţené dítě právo na zvláštní péči, výchovu a profesní přípravu, aby mohlo ţít plným a důstojným ţivotem a dosáhnout nejvýše moţného stupně samostatnosti a sociálního zabezpečení. (Klívarová, 2003 s. 34) Tanec dítěti rozhodně k naplněnému a důstojnému ţivotu pomáhá. Společnost by měla mít z těchto důvodů zájem na zařazení tanečních aktivit do ţivota dětí s mentálním postiţením a umoţnit jim tak ţivot bohatý na vnější i vnitřní proţívání. 7
SEZNAM CITOVANÝCH ODBORNÝCH PRAMENŮ BARTLOVÁ, H. Psychobalet jako podpůrný a kreativní činitel při léčbě postižených lidí. Praha : Hudební akademie múzických umění, 1996. 60 s. Diplomová práce. BLÍŢKOVSKÁ, J. Úvod do taneční terapie. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1999. 103 s. ISBN 80-210-2100-4. CRUZOVÁ BENEŠOVÁ, D. Psychobalet a moţnosti aplikace metody aktivního sociálního učení při práci s tělesně postiţenými dětmi na Kubě. Československá psychologie. 1985, roč. 29, č. 1, s. 93 95. ISSN 0009-062X. HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha : Univerzita Karlova, 1999. 277 s. ISBN 80-246-0030-7. HIRNEROVÁ, O. Ako sa kedysi tancovalo. Promenade-příloha č. 3., 1998, roč. 2, č. 3, s. 1-11. HIRNEROVÁ, O. Tvorba detských choreografií v štýle tradičného country. Promenade příloha č. 6, 1999, roč. 3, č. 2, s. 1-4. HOLOUŠOVÁ, D.; KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. 117 s. ISBN 80-244-0458-3. IRMANOVOVÁ, A. Rituální paměť. Taneční sezóna, 1998, roč. 2, č. 2 4, s. 18. JEBAVÁ, J. Kapitoly z dějin tance a možnosti terapie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1998. 123 s. ISBN 80-7184-620-1. JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. 275 s. ISBN 80-7041-196-1. KLÍVAROVÁ, D. Tančit společně s těmi, kteří také nejsou anděly. Taneční listy, 2003, roč. 40, č. 4, s. 33 35. ISSN 0039-937X. KUBÁČKOVÁ, J. Lidé s mentálním postiţením krásně tančí. Taneční listy, 2003, roč. 40, č. 4, s. 35. ISSN 0039-937X. LANDISCHOVÁ, E. Lidé s mentálním postižením tančí. Praha : Modrý klíč, 1999. 90 s. 8
LANDISCHOVÁ, E.; MATOUŠEK, O. Od zrcadlení k tematické synchronizaci v taneční terapii lidí s mentálním postiţením. Speciální pedagogika, 2001, roč. 11, č. 3, s. 156 167 PAYNEOVÁ, H. Kreativní pohyb a tanec ve výchově, sociální práci a klinické praxi. 1. vyd. Praha : Portál, 1999. 239 s. ISBN 80-7178-213 0. PIPEKOVÁ, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 1. vyd. Brno : Paido, 1988. 234 s. ISBN 80-85931-65 6. SIBLÍK, E. Tanec: projev života a umění. 1. vyd. Praha : F. Topič, 1917. 107 s. ŠOURKOVÁ, R. Česká asociace taneční a pohybové terapie. Taneční listy, 2003, roč. 40, č. 1, s. 46. ISSN 0039-937X. ŠOURKOVÁ, R. Taneční a pohybová terapie. Taneční sezóna, 1997, roč. 1, č. 4, s. 12 13. VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika. 1. vyd. Brno : Paido, 1998. 181 s. ISBN 80-85931-51-6. DALŠÍ ODBORNÉ PRAMENY GUEYE, T. Taneční a pohybová terapie I. Praha : Pragoversa. 26.4. 2004. Přednáška. GUEYE, T. Taneční a pohybová terapie II. Praha : Pragoversa. 3.6. 2004. Přednáška. Poznámky: tituly se řadí abecedně za sebou, jednotlivé tituly se citují dle normy ISO 690 viz. ukázky v Rozhodnutí děkana č.7/2007. 9
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Přehled tanečních vystoupení tanečního krouţku Speciální školy Svítání Příloha B: Fotografie z vystoupení tanečního krouţku Speciální školy Svítání Příloha C: CD nosič s videonahrávkou vystoupení tanečního krouţku Speciální školy Svítání Poznámky: tato kapitola opět začíná na nové straně, dříve něž uvedeme jednotlivé přílohy zařazujeme jejich přehled = seznam k lepší orientaci v nich, přílohy jsou zařazovány postupně, jak se na ně odvoláváme v textu, přílohy už nestránkujeme (poslední číslo stránky je uvedeno na seznamu příloh) - každá příloha má označení vpravo v záhlaví o jakou přílohu jde (např. na každém listu přílohy A bude vpravo v záhlaví uvedeno kurzívou Příloha A.) 10