Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 KVALITA OVZDUŠÍ A EMISNÍ SITUACE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V ROCE 7 OBSAH A. ÚVOD... B. AKTUALIZACE EMISNÍCH DAT...3 B.1. EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEIŠUJÍCÍCH LÁTEK V ROCE 7...3 B.1.1. Njistota misních údaj...3 B.1.. Krajské misní stropy...4 B.1.3. Vývoj misí jdnotlivých znišujících látk a struktura zdroj znišování ovzduší...8 B.1.4. Podrobná analýza mzironího vývoj misí skupiny základních znišujících látk u klíových zdroj znišování ovzduší...17 B.. VYHODNOCENÍ VÝVOJE EMISÍ U VYBRANÝCH TOP ZDROJ ZNEIŠOVÁNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI...1 C. AKTUALIZACE IMISNÍCH DAT...37 C.1. VYMEZENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ NA ZÁKLAD IMISNÍCH DAT ZA ROK 7...37 C.1.1. Vyhodnocní mzironího vývoj kvality ovzduší na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj...38 C.1.. Vyhodnocní údaj imisního monitoringu...43 C.1.3. Pkroní roního imisního limitu pro oxid dusiitý (NO ) v roc 7...5 C.1.4. Pkroní 4-hodinového imisního limitu pro suspndované ástic frakc PM 1 v roc 7 5 C.1.5. Pkroní roního imisního limitu pro suspndované ástic frakc PM 1 v roc 7 53 C.1.6. Pkroní roního imisního limitu pro bnzn v roc 7...53 D. ZÁVR...54 strana 1
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 A. Úvod Pdkládaná zpráva j souhrnm provdné aktualizac misních dat a rozbor kvality ovzduší Moravskoslzského kraj. Aktualizac misních dat byla provdna na základ podkladových údaj Moravskoslzského kraj a pdbžných výsldk misní bilanc 7 poskytnutých ským hydromtorologickým ústavm. Nktré poskytnuté údaj byly ovny u provozovatl zdroj zniš ování ovzduší. ským hydromtorologickým ústavm byl provdn rozsáhlý ppot misí znišujících látk pro clé asové období od roku a byl oficiáln zvjnn v roc 8 na intrntových stránkách HMU. Podntm k úprav misních bilancí byly jdnak úprava mtodiky výpotu misí zniš ujících látk z vytápní domácností (katgori REZZO 3), jdnak aktualizované údaj o spotbách pohonných hmot a jjich distribuci mzi jdnotlivými skupinami silniních a nsilniních vozidl (katgori REZZO 4). Pro toto období byla rovnž sjdnocna mtodika vykazování misí amoniaku z chov hospodáských zvíat. Zmny byly zptn promítnuty proto, aby ndocházlo k zkrslování trnd misí zniš ujících látk v ltch až 7. Proto již tato zpráva obsahuj tyto pozmnné misní údaj, ktré s v minulých zprávách do roku 6 nmohly objvit. Údaj o vyhodnocní imisního monitoringu byly poskytnuty ským hydromtorologickým ústavm. Vymzní oblastí s zhoršnou kvalitou ovzduší (OZKO) j provádno Ministrstvm životního prostdí v Vstníku MŽP. strana
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 B. Aktualizac misních dat B.1. Emis základních znišujících látk v roc 7 Pi zpracování misní bilanc s vycházlo z databáz poplatkové agndy pro jdnotlivé zdroj REZZO 1, z clkových údaj dl vidncí obcí s rozšínou psobností (ORP) pro zdroj REZZO a z údaj misní bilanc poskytnuté ským hydromtorologickým ústavm zjména pro zdroj katgori REZZO 3 a REZZO 4. Stacionární zdroj jsou rozdlny do soubor: REZZO 1 zvlášt vlké a vlké zdroj zniš ování REZZO stdní zdroj zniš ování REZZO 3 malé zdroj zniš ování Mobilní zdroj jsou sldovány v souboru: REZZO 4 mobilní zdroj zniš ování. Tabulka. 1 Rozdlní zdroj zniš ování ovzduší Druh zdroj REZZO 1 stacionární zaízní k spalování paliv o tplném výkonu vyšším nž 5 MW a zaízní zvláš závažných tchnologických procs bodový zdroj zpsob vidnc: zdroj jdnotliv sldované REZZO stacionární zaízní k spalování paliv o tplném výkonu od, do 5 MW, zaízní závažných tchnologických procs, uhlné lomy a plochy s možností honí, zapaní nbo últu zniš ujících látk bodový zdroj zpsob vidnc: zdroj jdnotliv sldované REZZO 3 REZZO 4 stacionární zaízní k spalování paliv o tplném výkonu, nižším nž, MW zaízní tchnologických procs, nspadajících do katgori vlkých a stdních zdroj, plochy, na ktrých jsou provádny prác, ktré mohou plošné zdroj zpsobovat zniš ování ovzduší, skládky paliv, surovin, produkt a odpad a zachycných xhalát a jiné stavby, zaízní a innosti, výrazn zniš ující ovzduší mobilní zdroj zniš ování ovzduší samohybná a další pohyblivá pípadn pnosná zaízní vybavná spalovacími motory zniš ujícími ovzduší. Jd zjména o plošné zdroj dopravní prostdky (silniní vozidla a drážní vozidla, stroj) zpsob vidnc: zdroj hromadn sldované zpsob vidnc: zdroj hromadn sldované Emisní bilanc základních zniš ujících látk pro Moravskoslzský kraj v roc 7 vychází z vlastních zdroj o misích na úzmí kraj a z pdbžných vyhodnocní misních dat HMÚ. B.1.1. Njistota misních údaj O misích základních zniš ujících látk z stacionárních zdroj poskytuj pomrn kvalitní phld provozní vidnc zdroj vrifikovaná porovnáním s mzironími údaji misní bilanc z pdchozích lt a misí zniš ujících látk vykázaných v rámci poplatkové agndy Moravskoslzského kraj. Zpracovatlský tým provdl za úlm zjištní psnjších misních bilancí vrifikaci údaj databáz REZZO na základ podklad poskytnutých HMÚ, z vlastních údaj z databáz Moravskoslzského kraj a na základ štní u provozovatl zdroj. Z výsldk vyplynuly nktré rozpory mzi údaji poplatkové agndy Moravskoslzského kraj a údaji shromažovanými ským hydromtorologickým ústavm. Zdalka njvyšší míru npsnosti mohou vykazovat údaj o misích amoniaku, nbo vycházjí z bilanních pot a pdpoklad vývoj chovu hospodáských zvíat na úzmí kraj a z misních koficint korigovaných pdpoklady o stupni zavdní postup správné zmdlské prax u jdnotlivých provozovatl. Zmdlské zdroj jsou njvýznamnjším zdrojm misí amoniaku a jjich podíl na misích polutantu j rozhodující. strana 3
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Další npsnosti mohou být zpsobny v databázi HMÚ pi výkazu misí tkavých organických látk a tuhých zniš ujících látk s spalovacích zdroj spalující plynná paliva, ktré njsou stanovny mním. Lz pdpokládat, ž tyto mis zjištné dl misních faktor z litratury jsou výrazn nadhodnocny oproti skutnosti. B.1.. Krajské misní stropy Analýza souasné misní situac Platné doporuné krajské misní stropy jsou stanovny naízním vlády. 351/ Sb. novlizovaným naízním vlády. 417/3 Sb. Emisní stropy pro Moravskoslzský kraj byly stanovny na úrovni: oxid siiitý (SO ) 9,7 kt oxidy dusíku (NO x ) 33,9 kt tkavé organické látky (VOC),7 kt amoniak (NH 3 ) 6, kt Emisní bilanc zpracovaná na základ dat Moravskoslzského kraj a pdbžných údaj HMÚ za rok 7 uvádí násldující mis: oxid siiitý (SO ) 3,6 kt oxidy dusíku (NO x ) 3,1 kt tkavé organické látky (VOC) 18,5 kt amoniak (NH 3 ) 3,3 kt Porovnání misí v roc 6 a 7 s doporunými misními stropy j patrné z grafu. 1. 4 Vývoj misí SO, NO x, VOC a NH 3 v Moravskoslzském kraji 35 3 mis v kt.rok-1 5 15 1 5 s t r o p m i s 6 m i s 7 s t r o p m i s 6 m i s 7 s t r o p m i s 6 m i s 7 s t r o p m i s 6 m i s 7 SO NOx VOC NH3 Graf 1 Plnní doporuných krajských misních strop a misní bilanc v roc 6 a 7; Zdroj NV 417/3 Sb.; HMÚ Z porovnání pdbžných údaj o misích za rok 7 a hodnot doporuných misních strop pro Moravskoslzský kraj vyplývají násldující závry: strana 4
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 hodnoty doporuných misních strop krom oxidu siiitého byly v roc 7 splnny; mis oxidu siiitého s pohybovaly nad hranicí misního stropu cca o,9 kt; mis oxid dusíku s nacházly o 1,8 kt pod hranicí misního stropu. Doporuný misní strop byl plnn s rzrvou cca 5 %; mis tkavých organických látk (VOC) s pohybovaly na úrovni 18,5 kt. Doporuný misní byl plnn s rzrvou 4, kt, ili cca 19 %; mis amoniaku s nacházly hluboko pod hranicí misního stropu na úrovní 3,3 kt. Hodnota doporuného misního stropu byla plnna s rzrvou 45 %. Z provdné analýzy vyplývá, ž za stávajících podmínk a pi zachování stanovných misních strop do roku 1 by Moravskoslzský kraj nsplnil misní strop pro oxid siiitý. U ostatních sldovaných znišujících látk nbyly hodnoty misních strop pkrony. Zvláštní pozornost by mla být vnována množství misí oxidu siiitého al i oxidu dusíku. Tabulka. Srovnání aktuálních misí SO, NO x, VOC a NH 3 v ské rpublic a Moravskoslzském kraji s hodnotami stanovných misních strop, rok 7 Zn. látka R strop MSK strop R mis MSK mis R plnní MSK plnní SO 65, kt 9,7 kt 16,4 kt 3,6 kt 8 % Nplnn NO x 86, kt 33,9 kt 81,3 kt 3,1 kt 98 % 95 % VOC, kt,7 kt 179,1 kt 18,5 kt 81 % 8 % NH 3 8, kt 6, kt 6,9 kt 3,3 kt 79 % 55 % Zdroj: HMÚ, Naízní vlády 417/3 Sb. Z porovnání clkových misí v ské rpublic a Moravskoslzském kraji vyplývá: misní strop pro oxid siiitý nbyl na úzmí kraj v roc 7 splnn, zatímco z clorpublikového hldiska problém s plnním národního misního stropu nní. ská rpublika plní misní strop pro oxid siiitý s rzrvou tém 18 %; na úzmí Moravskoslzského kraj byl v roc 7 misní strop pro oxidy dusíku plnn s rzrvou 5 %, zatímco hodnoty clorpublikových misí s pohybovaly tsn pod hranicí národního misního stropu s rzrvou pouz %; v pípad misí tkavých organických látk byla misní situac v Moravskoslzském kraji obdobná situaci na národní úrovní. Z ho vyplývá plnní misních strop s rzrvou víc nž 18 %; misní strop pro amoniak bud jak na národní (rzrva plnní misního stropu tém 1 %), tak i na krajské úrovní (rzrva plnní tém 45 %) splnn s dost vlkou rzrvou. Z vyhodnocní mzironího vývoj misí skupiny základních zniš ujících látk rgulovaných stanovnými misními stropy vyplývá mzironí pokls (7/6) misí u tkavých organických látk cca, kt a u amoniaku pibližn o cca,4 kt. Naopak nárst byl zaznamnán u misí oxidu siiitého,9 kt a u oxid dusíku byl minimální (,8 kt) viz násldující graf. strana 5
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 4 Vývoj misí SO, NO x, VOC a NH 3 v Moravskoslzském kraji v ltch - 7 35 3 mis v kt.rok-1 5 15 1 5 3 4 5 6 7 3 4 5 6 7 SO NOx VOC NH3 Graf Vývoj misí základních zniš ujících látk rgulovanými misními stropy na úzmí Moravskoslzského kraj v ltch - 7; Zdroj HMÚ 3 4 5 6 7 3 4 5 6 7 Tabulka. 3 Vývoj misí Moravskoslzského kraj v ltch 7, kt Zn. látka 3 4 5 6 7 SO 8,8 9,6 9,1 9,6 9,6 3,6 NO x 33, 33,8 33, 34,1 3, 3,1 VOC 1,1,4 18,8 18,6 18,7 18,5 NH 3 3, 4,4 4, 3,9 3,7 3,3 Zdroj: HMÚ Z analýzy vývoj misí skupiny sldovaných znišujících látk lz konstatovat, ž mis oxid dusíku vykazují na úzmí Moravskoslzského kraj v posldních dvou ltch strvalý stav. Na rstu misí oxidu siiitého s významnou mírou podíljí zdroj katgori REZZO 1 vlké stacionární zdroj. strana 6
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Prdikc vývoj misí do roku 1 Emisní projkc j provdna na základ pdpoklad o vývoji klíových odvtví prmyslu do roku 1 a s pihlédnutím k mírnému potnciálu rstu konomiky, pop. jho stagnaci. Odhadovaný pokls nbo nárst vycházl z odborného odhadu zmny struktury paliv spalovaných v zdrojích REZZO 3 (v lokálních topništích) a z odborného odhadu vývoj misí z dopravy s pihlédnutím k nárstu dopravních intnzit a k zlpšní misních paramtr vozidl v dsldku obmny vozového parku a zvýšní kvality spalovaných pohonných hmot. Pi stanovní projkc vývoj misí byly využity poznatky z pípravy projkc vývoj misí na národní úrovni v rámci Národního programu snižování misí schválného usnsním vlády ské rpubliky z dn 11. rvna 7. Pdpokládaný vývoj misí pro oxid siiitý mis z nrgtiky klsnou do roku 1 o 5 až 1 % v dsldku ralizac fktivních nrgtických úspor zjména na úrovni podnikových nrgtik a v dsldku ralizac úsporných opatní na zdrojích; stagnac misí z hutnictví, výroby ocli a z doprovodných tchnologií; nárst misí z malých zdroj zniš ování (lokálních topniš ) o 5 % v dsldku návratu ásti domácností k spalování tuhých paliv (npodaí-li s tomuto úinn zabránit); pokls misí z dopravy cca o 5 % v dsldku zavdní nízkosirnatého paliva ULSD. Pdpokládaný vývoj misí pro oxidy dusíku mis z nrgtiky klsnou do roku 1 o 5 % pdvším v dsldku ralizac nrgtických úspor zjména v podnikových nrgtikách a nutnosti splnní stanovných misních strop na zdrojích od 1. ldna 8; stagnac misí z hutnictví, výroby ocli a navazujících tchnologií; mis z malých zdroj zniš ování stoupnou o 5 %; mis z nákladní silniní dopravy vzrostou k roku 1 o 5 až 1 % (pváží nárst dopravních výkon nad zvyšováním kvality vozidlového parku). Pdpokládaný vývoj misí pro tkavé organické látky mis z sktoru aplikac nátrových hmot a použití rozpouštdl klsnou cca o 1 %; mis z nákladní silniní dopravy vzrostou k roku 1 o 5 % (pváží nárst dopravních výkon nad zvyšováním kvality vozidlového parku); mis z individuální automobilové dopravy vzrostou k roku 1 o 5 % (pváží nárst dopravních výkon nad zvyšováním kvality vozidlového parku). Pdpokládaný vývoj misí amoniaku mis z zmdlství zstanou na souasné úrovni nbo budou klsat s ohldm na ; mis z dopravy stoupnou o 1 až %; mis z prmyslu zstanou na souasné úrovni. Na základ provdných odborných odhad byl provdn odhad misí základních znišujících látk k roku 1: mis oxidu siiitého na úrovni cca 9, kt; mis oxid dusíku na úrovni cca 3,8 kt; mis tkavých organických látk pibližn 18,5 kt; mis amoniaku na úrovni 3, kt. strana 7
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Porovnání misí za rok 7 s doporunými misními stropy a jjich pdpokládaný vývoj k roku 1 j znázornno na grafu 3. Pdpokládaný vývoj misí SO, NO x, VOC a NH 3 v Moravskoslzském kraji k roku 1 4 35 mis v kt.rok-1 3 5 15 1 5 s t r o p m i s 7 p r d i k c s t r o p m i s 7 p r d i k c s t r o p m i s 7 p r d i k c s t r o p m i s 7 p r d i k c SO NOx VOC NH3 Graf 3 Pdpokládaný vývoj misí základních zniš ujících látk na úzmí Moravskoslzského kraj do roku 1; Zdroj výchozích dat HMÚ, 7 Z základ provdné analýzy stávající misní situac a jjí pdpokládaného vývoj lz konstatovat, ž: misní strop pro oxid siiitý mž být splnn s minimální rzrvou; splnní misního stropu pro oxidy dusíku k roku 1 lz pdpokládat; misní strop pro tkavé organické látky bud splnn s významnou rzrvou; misní strop pro amoniak bud splnn tém s poloviní rzrvou. B.1.3. Vývoj misí jdnotlivých znišujících látk a struktura zdroj znišování ovzduší. Oxid siiitý Struktura zdroj misí oxidu siiitého j v Moravskoslzském kraji odlišná od struktury zdroj v R. Emis oxidu siiitého pocházjí pvážn z vlkých a zvlášt vlkých zdroj zniš ování ovzduší (zjména z spalovacích zdroj, ktré spadají do sktor vjné a prmyslové nrgtiky). Tak zdroj katgori REZZO 1 s na misích oxidu siiitého v Moravskoslzském kraji podíljí z 93 % což j o 5 % víc nž pi clorpublikovém porovnání. Z porovnání údaj mzi roky až 7 j patrný mírn rostoucí vliv zvlášt vlkých a vlkých zdroj zniš ování ovzduší (viz graf. 5). Tak v období od do 7 došlo k nárstu misí u tchto zdroj o 1,7 kt. V porovnání s národní strukturou misí SO j v Moravskoslzském kraji podíl malých zdroj o 5 % nižší. Jjich misní význam s však z pohldu lokální kvality ovzduší mž projvovat dalko významnji (zjména v zimním období) nž vliv vlkých a zvlášt vlkých zdroj. Dvodm j strana 8
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 skutnost, ž malé zdroj mitují zniš ující látky do pízmní ( dýchací ) vrstvy atmosféry. Emitované zniš ující látky z malých zdroj tak mohou pímo ovlivovat kvalitu života obyvatl v obytné zástavb sídlních sskupní. Podíl stdních zdroj zniš ování ovzduší na clkových misích oxidu siiitého má v Moravskoslzském kraji marginální charaktr (pibližn %) a j obdobný podílu stdních zdroj na národní úrovni. Zcla zandbatlný j pak podíl mobilních zdroj na misích SO (cca,4 %). Klsající trnd misí SO lz sldovat u mobilních zdroj, což j zdvodnno zmnou mtodiky vypotu misí provdnou Cntrm dopravního výzkumu a zapotnou do clkové misní bilanc ským hydromtorologickým ústavm. Tabulka. 4 Vývoj misí SO podl jdnotlivých katgorií zdroj v Moravskoslzském kraji v ltch - 7 Emis oxidu siiitého [kt] Katgori zdroj 3 4 5 6 7 REZZO 1 6,7 7,4 6,8 7,3 7,4 8,5 REZZO,5,6,6,6,6,6 REZZO 3 1,4 1,4 1,4 1,7 1,5 1,5 REZZO 4,,,,,, Zdroj: HMÚ Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích SO v roc 7 REZZO % REZZO 3 1% REZZO 1 93% REZZO % REZZO 3 5% REZZO 4 % Moravskoslzský kraj REZZO 4 % REZZO 1 88% ská rpublika Graf 4 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích oxidu siiitého v R a v Moravskoslzském kraji v roc 7; Zdroj HMÚ strana 9
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Podíl jdnotlivých ktgorií zdroj REZZO na misích SO v Moravskoslzském kraji 1% 8% 6% 4% % % 1 3 4 5 6 7 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf 5 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích oxidu siiitého v Moravskoslzském kraji v ltch až 7; Zdroj HMÚ Oxidy dusíku Z analýzy krajské a národní struktury zdroj misí vyplývá, ž s rozhodujícím zpsobm v obou pípadch na misích oxid dusíku podíljí zvlášt vlké a vlké zdroj zniš ování ovzduší. Podíl zdroj katgori REZZO 1 v Moravskoslzském kraji v roc 7 inil 7 %, což j o 19 % víc nž na národní úrovni. Dalším významným zdrojm misí oxid dusíku jsou mobilní zdroj, ktré s na krajských misích podílí 6 % a na clorpublikových 45 %. Emis z mobilních zdroj jsou každoron vypoítávány ským hydromtorologickým ústavm na základ mtodiky Cntra dopravního výzkumu. V období od do 7 došlo v Moravskoslzském kraji k poklsu misí z zdroj katgori REZZO 4 o 1,6 kt (viz graf. 7). Podíl stdních a malých zdroj zniš ování ovzduší j jak na krajské, tak i na národní úrovní tém marginálním a pdstavuj 1 až 3 % clkových misí NO x. Tabulka. 5 Vývoj misí oxid dusíku podl jdnotlivých katgorií zdroj v Moravskoslzském kraji v ltch - 7 Emis oxid dusíku [kt] Katgori zdroj 3 4 5 6 7 REZZO 1 1,9,8,6 3,6,4,6 REZZO,4,4,4,4,4,5 REZZO 3,9,8,8,9,8,7 REZZO 4 9,9 9,7 9, 9, 8,5 8, Zdroj: HMÚ Poznámka: Emis z dopravy byly vypotný podl mtodiky CDV Brno. strana 1
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích NOx v roc 7 REZZO 4 45% REZZO 3 3% REZZO 1% REZZO 1 51% Moravskoslzský kraj REZZO 4 6% REZZO 3 % REZZO % REZZO 1 7% ská rpublika Graf 6 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích oxid dusíku v R a v Moravskoslzském kraji v roc 7; Zdroj HMÚ Podíl jdnotlivých ktgorií zdroj REZZO na misích NO x v Moravskoslzském kraji 1% 8% 6% 4% % % 1 3 4 5 6 7 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf 7 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích oxid dusíku v Moravskoslzském kraj v ltch až 7i; Zdroj HMÚ strana 11
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tkavé organické látky Tkavé organické látky jsou schopné vytvát fotochmické oxidanty rakcí s NO x v pítomnosti slunního zání. Njvýznamnjším antropognním zdrojm misí VOC j sktor užívání rozpouštdl. Významné jsou rovnž mis souvisjící s dopravou (výfukové plyny, bnzínové páry z skladování a distribuc bnzínu). Podl míry psobní na zdraví lidí, zvíat a životní prostdí s tkavé organické látky dlí na 4 katgori. Jdná s o násldující katgori: a) látky, ktré jsou klasifikovány jako látky karcinognní, mutagnní a toxické pro rprodukci a jsou oznany R-vtou R45, R46, R49, R6 a R61; b) halognované organické látky klasifikované R-vtou R4; c) tkavé organické látky, ktré nspadají pod písmna a) a b); d) bnzin. Krajská struktura zdroj misí VOC j obdobná národní struktu. V bilanci misí s vyskytuj rozpor mzi poplatkovou agndou vdnou Krajským úadm Moravskoslzského kraj a SPEZZO spravovanou HMÚ. Agnda vdná Moravskoslzským krajm nzahrnuj do misí tkavých organických látk mis organických látk z spalovacích zdroj (s výjimkou spalování biomasy) narozdíl od databáz REZZO HMÚ, kd jsou mis organických látk z spalovacích zdroj zahrnuty. Lz pdpokládat, ž tyto mis zjištné dl misních faktor z litratury jsou výrazn nadhodnocny oproti skutnosti. V tabulc jsou uvdny údaj o podílu jdnotlivých katgorií zdroj z misní bilanc vdné HMÚ: Tabulka. 6 Vývoj misí VOC podl jdnotlivých katgorií zdroj v Moravskoslzském kraji v ltch 7 Emis oxid dusíku [kt] Katgori zdroj 3 4 5 6 7 REZZO 1 3, 3,1,,5,6, REZZO,3,3,4,4,3,4 REZZO 3 13, 1,5 1,3 1,1 11,5 11,9 REZZO 4 4,6 4,4 3,9 3,6 4,3 4, Zdroj: HMÚ strana 1
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích VOC v roc 7 REZZO 4 9% REZZO 1 11% REZZO 4 % REZZO % REZZO 3 65% REZZO 1 11% REZZO % Moravskoslzský kraj REZZO 3 58% ská rpublika Graf 8 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích tkavých organických látk v R a v Moravskoslzském kraji v roc 7; Zdroj HMÚ Podíl jdnotlivých ktgorií zdroj REZZO na misích VOC v Moravskoslzském kraji 1% 8% 6% 4% % % 1 3 4 5 6 7 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf 9 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích tkavých organických látk v Moravskoslzském kraj v ltch až 7i; Zdroj HMÚ strana 13
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Amoniak Jak v ské rpublic tak i na úzmí Moravskoslzského kraj jsou významnjší skupinou zdroj spadající do katgori malých zdroj zniš ování ovzduší. V posldních ltch narstá na významu podíl stacionárních zdroj katgori REZZO 1, což j možné pdvším s ohldm na dsldnjší doplování misí amoniaku z tchto vlkých zmdlských zdroj. Snižování misí amoniaku j možné dosáhnout zjména u vlkých zmdlských zdroj dsldnjším prosazováním postup správné zmdlské prax. Tabulka. 7 Vývoj misí amoniaku podl jdnotlivých katgorií zdroj v Moravskoslzském kraji v ltch 7 Emis oxid dusíku [kt] Katgori zdroj 3 4 5 6 7 REZZO 1,4 1,3 1, 1, 1,1 1,1 REZZO,6,9,9,9,9,5 REZZO 3, 1,9 1,7 1,6 1,5 1,4 REZZO 4,,,,,, Zdroj: HMÚ Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích v NH 3 v roc 7 REZZO 3 48% REZZO 3 45% ská rpublika Moravskoslzský kraj REZZO 4 6% REZZO 4 4% REZZO 1 33% REZZO 1 4% REZZO 16% REZZO 4% Graf 1 Podíl katgorií zdroj REZZO na misích amoniaku v Moravskoslzském kraji a v R v roc 7; Zdroj HMÚ strana 14
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Podíl jdnotlivých ktgorií zdroj REZZO na misích NH 3 v Moravskoslzském kraji 1% 8% 6% 4% % % 1 3 4 5 6 7 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf 11 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích amoniaku v Moravskoslzském kraj v ltch až 7i; Zdroj HMÚ Tuhé znišující látky V krajské struktu misí tuhých zniš ujících látk (TZL) mají njvtší podíl zdroj katgori REZZO 1, tj., vlké zdroj. V porovnání s údaji za skou rpubliku jsou mis z zdroj REZZO 1 v Moravskoslzském kraji víc nž dvojnásobn vyšší. V ské rpublic mitují zdroj REZZO 1 tuhé zniš ující látky z 18 %, naproti tomu v Moravskoslzském kraji j podíl zdroj REZZO 1 kolm 46 %. Malé a mobilní zdroj zniš ování ovzduší mají v struktu misí TZL v Moravskoslzském kraji významn nižší podíl nž na národní úrovní. Clkový podíl zdroj katgori REZZO 3 a REZZO 4 iní pibližn 46 % což j srovnatlné s mismi vlkých zdroj, ktré mají rovnž 46 % (viz graf 1). V mzironím srovnání j patrný nárst misí tuhých zniš ujících látk z zvlášt vlkých a vlkých zdroj (cca,5 kt) a souasn narst misí zdroj v katgorii malých (,8 kt). U dopravy j idntifikován npatrný nárst misí v výši,1 kt a u stdních zdroj j patrná stagnac tchto misí. V níž uvdné tabulc j przntován vývoj misí tuhých zniš ujících látk podl jdnotlivých katgorií zdroj Moravskoslzského kraj v ltch až 7. Tabulka. 8 Vývoj misí tuhých zniš ujících látk podl jdnotlivých katgorií zdroj v Moravskoslzském kraji v ltch 7 Katgori zdroj Emis oxid dusíku [kt] 3 4 5 6 7 REZZO 1 4, 5, 4,8 3,9 3,8 4,3 REZZO,5,4,5,5,7,7 REZZO 3 1,3 1, 1, 1, 1,, REZZO 4,, 1,9,,1, Zdroj: HMÚ strana 15
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích TZL v roc 7 ská rpublika REZZO 4 46% REZZO 3 8% REZZO 4 4% REZZO 3 % REZZO 8% REZZO 1 46% Moravskoslzský kraj REZZO 8% REZZO 1 18% Graf 1 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích tuhých látk v Moravskoslzském kraji a v R v roc 7; Zdroj HMÚ Podíl jdnotlivých ktgorií zdroj REZZO na misích TZL v Moravskoslzském kraji 1% 8% 6% 4% % % 1 3 4 5 6 7 REZZO 1 REZZO REZZO 3 REZZO 4 Graf 13 Podíl jdnotlivých katgorií zdroj REZZO na misích tuhých látk v Moravskoslzském kraj v ltch až 7i; Zdroj HMÚ strana 16
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 B.1.4. Podrobná analýza mzironího vývoj misí skupiny základních znišujících látk u klíových zdroj znišování ovzduší Mzironí vyhodnocní misí základních zniš ujících látk na úrovni jdnotlivých zdroj bylo provdno v širším spktru prmyslových a nrgtických zdroj. Podíl jdnotlivých zdroj na misích j vyjádn jako procnto z clkových misí stacionárních zdroj. Vzhldm k tomu, ž mis významných zdroj zniš ování ovzduší byly stanovny na základ kontinuálního mní lz tyto údaj považovat za pomrn psné a odpovídajícím zpsobm rprzntující mzironí vývoj misí. Oxid siiitý Pdvším 9 spalovacích zdroj pispívá víc nž 78 % k clkovým krajským misím oxidu siiitého v Moravskoslzském kraji. Jdná s o zvlášt vlké a vlké zdroj podnikové nrgtiky, výroby lktrické nbo tplné nrgi pro vjné sít nbo zaízní pro výrobu žlza. Clkm bylo z tchto zdroj mitováno v roc 7 tém 3,9 kt. V porovnání s rokm 6 došlo u tchto zdroj k nárstu misí o 1,7 kt. Mzironí nárst nbo pokls misí a procntuální vyjádní mzironí zmny u vybraných zdroj j patrné z násldující tabulky. IP Názv firmy Názv provozovny 71441 ArclorMittal Ostrava a.s. 715431 65961 EZ, a.s. Dalkia ská rpublika, a.s. 71471 ArclorMittal Ostrava a.s. 7789561 TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - nrgtika Emis, [t/rok] Mzironí zmna 6 7 [t] [%] Podíl na misích v roc 7, [%] 5986,8 5396, -59,7-9,8 17,7 Elktrárna Tbovic 4775,6 497,5-678,1-14, 13,4 EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 (Vysoké pc) TINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Výr.surového žlza 1991,5 3597, 165,7 8,6 11,8 355,7 3348,7 993, 4, 1,9 14,9 1985, 58,1 41,5 6,5 7147141 EZ, a.s. EZ, a.s., Enrgtika Vítkovic 1695,4 185,8 155,4 9, 6,1 7789461 ENERGETIKA TINEC, a.s. ENERGETIKA TINEC, a.s. - provozy tplárny 1839, 1598,3-4,9-13,1 5, 664111 Dalkia ská rpublika, a.s. Tplárna Karviná 1467,1 1311, -155,9-1,6 4,3 6641371 Dalkia ská rpublika, a.s. Tplárna skoslovnské armády 653,3 739,3 86, 13,,4 Clkm 167,5 394, 1756,5 7,9 78, Zdroj: HMÚ Z výš uvdných údaj j patrné, ž: u ty zdroj došlo k mzironímu snížní misí v clkovém objmu víc nž 1,7 kt SO ; nárst misí byl zaznamnán u pti zdroj v clkovém objmu 3,4 kt SO ; njvýznamnjší absolutní nárst byl zaznamnán u zdroj vjné nrgtiky, zjména u spolnosti EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic v objmu psahujícím 1,6 kt SO (tém o 81 % misí roku 6) a spolnosti Arclor Mittal Ostrava a.s., závod 1 (Vysoké pc) o 1 kt; njvýraznjší rlativní pokls byl zaznamnán u zdroj podnikové nrgtiky spolnosti Dalkia ská rpublika, a.s. Elktrárna Tbovic o 14% misí roku 6 a u Arclor Mittal Ostrava a.s., závod 4-nrgtika v rozsahu tém 1 % misí roku 6; njvýznamnjší absolutní i rlativní nárst misí roku 7 k roku 6 nastal u zdroj EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic, a.s. a to víc nž o 1,6 kt SO, rspktiv o 81 %. strana 17
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Z provdné analýzy j patrné, ž oproti roku 6 došlo u skupiny sldovaných zdroj k nárstu tém o 1,8 kt. Njvtší píspvk byl v prbhu hodnocného roku zaznamnán u zdroj vjné nrgtiky, zjména u spolností EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic. Dl zjištných skutností lz pdpokládat, ž v roc 8 dojd vlivm stagnac a úbytku hutnické výroby k snižování misí oxidu siiitého. Stjn tak lz u zdroj vjné nrgtiky okávat významné snížní misí v pípad opakování klimatických podmínk roku 7. Oxidy dusíku Níž uvdné zdroj s podíljí tém víc jak polovinou na misích NOx v Moravskoslzském kraji. Z porovnání clkových misí oxid dusíku z tchto stacionárních zdroj mzi lty 6 a 7 vyplývá narst misí o cca,6 kt. U šsti zdroj vjné a podnikové nrgtiky došlo oproti roku 6 k nárstu misí v clkovém objmu tém 1,3 kt, naproti tomu u ty zdroj došlo k snížní misí o cca,6 kt. Mzironí vývoj misí njvýznamnjších zdroj Moravskoslzského kraj j patrný z násldující tabulky: IP Názv firmy Názv provozovny 65961 EZ, a.s. 715431 71441 7789561 71471 Dalkia ská rpublika, a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic Emis, [t/rok] Mzironí zmna 6 7 [t] [%] Podíl na misích v roc 7, [%] 418,5 4534,5 354, 8,5 14,1 Elktrárna Tbovic 3936,4 387, -19, -3,3 11,9 ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - nrgtika TINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Výr.surového žlza ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 (Vysoké pc) 3458,6 3183,9-74,7-7,9 9,9 13,1 191,3 59, 5,1 4, 99,8 17,9 363,1 39,9 4, 7147141 EZ, a.s. EZ, a.s., Enrgtika Vítkovic 158,4 164,5 6,1 19,5 3,9 718171 Biocl Paskov a.s. Výroba sulfitové buniiny 84,4 79, -14, -1,8,5 7789461 71481 664111 Zdroj: HMÚ ENERGETIKA TINEC, a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. Dalkia ská rpublika, a.s. ENERGETIKA TINEC, a.s. - provozy tplárny ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 13 (oclárna) 715,8 78, 66,4 9,3,4 916,8 78,1-8,7 -,8, Tplárna Karviná 631,4 655, 3,8 3,7, Clkm 17644, 1889,9 645,7 3,6 57, Z analýzy výš uvdných údaj vyplývají násldující závry: k njvtšímu absolutnímu nárstu misí oxid dusíku došlo u zdroj spolnosti EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic (cca o,4 kt), a ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 Vysoké pc (cca o,4 kt). Njvtší rlativní nárst misí NO x byl zaznamnán u zdroj spolnosti ArclorMittal Ostrava a.s. - 1 Vysoké pc, kd oproti roku 6 došlo k navýšní množství misí pibližn o 4 %; k njvtšímu absolutnímu poklsu misí oxid dusíku došlo u zdroj spolnosti ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - nrgtika (cca o,3 kt). Njvtší rlativní snížní misí NO x bylo zaznamnáno u zdroj spolnosti ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 13 oclárna (cca o 3 %). strana 18
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tkavé organické látky Zvlášt vlké a vlké zdroj zniš ování ovzduší s na misích tkavých organických látk podíljí v mnší mí nž z 11 %. Na základ výsldk provdné analýzy lz poznamnat, ž z zdroj katgori REZZO 1 j jdním z významných zdroj misí VOC spolnost IVAX Pharmacuticals s.r.o. (,3 kt). V níž uvdné tabulc j uvdn podíl jdnotlivých zdroj katgori REZZO 1 na clkových misích VOC z stacionárních zdroj: IP Názv provozovny Emis 7, [t/rok] Podíl na misích v roc 7 7118441 IVAX Phamacuticals s.r.o. 59,1 1,4 614991 AL INVEST Bidliná, a.s. 145,7,8 7789551 TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.- Koksochmická výroba 8,4,4 718171 Biocl Paskov a.s. - Výroba sulfitové buniiny 67,9,4 71461 ArclorMittal Ostrava a.s.- závod 1 (koksovna) 58,3,3 7137661 OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda 33,7, Zdroj: HMÚ Clkm 647,1 9,9 [%] Významná ást misí VOC pochází z malých zdroj zniš ování ovzduší nbo z zdroj, ktré npodléhají cntrální vidnci (65%). Významný podíl v struktu misí VOC mají také mobilní zdroj (tém %). Amoniak Vlké zdroj zniš ování ovzduší s na misích amoniaku podíljí v mnší mí nž malé zdroj (podíl z krajských misích cca. 33 %). Množství misí amoniaku s stanovuj na základ výpotní mtodiky s použitím misních faktor. V tabulc níž j uvdn sznam vybraných zdroj katgori REZZO 1, jjich mis a podíl na clkových misích z stacionárních zdroj. IP Provozovna Emis 7 Podíl na misích v roc 7 [t] [%] 61471341 NAVOS AGRO, s.r.o. - provoz Bzová 85,3,6 77866481 SUGAL spol. s r.o. - plmnná farma Vlké Albrchtic. 35 7,, 71383731 BorsodChm MCHZ, s.r.o. 67,1,1 633491 TOZOS, s.r.o. - Vlkovýkrmna prasat "Lsní Dvr" 6,6 1,9 67696431 Gnosrvis,a.s.- stdisko Kujavy 53, 1,6 7583351 MAVET a.s. - provoz Služovic 51,6 1,6 Zdroj: HMÚ Clkm 391,8 Tuhé znišující látky 14 zvlášt vlkých a vlkých zdroj zniš ování ovzduší mitovaly v roc 7 ps 4 % clkových misí tuhých zniš ujících látk Moravskoslzského kraj. Clkm bylo z tchto zdroj mitováno v roc 7 tém 3,7 kt. V porovnání s rokm 6 došlo u skupiny sldovaných zdroj k clkovému nárstu misí o,5 kt. Mzironí vývoj misí njvýznamnjších TOP vlkých zdroj Moravskoslzského kraj j patrný z násldující tabulky: strana 19
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 IP Názv firmy Názv provozovny Emis, [t/rok] Mzironí zmna 6 7 [t] [%] Podíl na misích v roc 7, [%] 71471 7789561 71461 7789571 ArclorMittal Ostrava a.s. TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. 65961 EZ, a.s. 71441 71481 715431 7789551 714711 ArclorMittal Ostrava a.s. ArclorMittal Ostrava a.s. Dalkia ská rpublika, a.s. TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. 7138381 OKD,OKK, a.s. 7137661 OKD,OKK, a.s. 7789461 ENERGETIKA TINEC, a.s. 7147141 EZ, a.s. Zdroj: HMÚ ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 (Vysoké pc) TINECKÉ ŽELEZÁRNY,a.s.- Výr.surového žlza ArclorMittal Ostrava a.s.- závod 1 (koksovna) TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.- Ocláská výroba EZ a.s., Elktrárna Dtmarovic ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 4 - nrgtika ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 13 (oclárna) 889,1 188,9 399,8 45, 14, 673,5 73,,1 58,6 8,7 8, 43,6 315,1-88,5-1,9 3,5 169,5 69,8 1,3 59, 3, 174,5 188,9 14,4 8,,1 19,5 159,4-33,1-17, 1,8 8, 148,5 68,5 85,6 1,6 Elktrárna Tbovic 145,5 14,6 -,9-14,4 1,4 TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.- Koksochmická výroba EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. OKD, OKK a.s. Koksovna Jan Švrma OKD, OKK a.s. Koksovna Svoboda ENERGETIKA TINEC, a.s. - provozy tplárny EZ, a.s. - Enrgtika Vítkovic 146,9 11,8-5,1-17,1 1,3 78,3 14,5 6, 33,5 1,1 9,8 93,1,3,5 1, 75,7 89,1 13,4 17,7 1, 83,6 74, -9,4-11,,8 65, 7,6 7,4 11,3,8 Clkm 368,8 378,6 513,9 15,7 41,6 Z analýzy výš uvdných údaj lz uinit násldující závry: k njvtšímu mzironímu absolutnímu nárstu misí TZL došlo u zdroj spolnosti ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 - Vysoké pc (cca o 4 t) a TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.- ocláská výroba (cca o 1 t); k njvtšímu mzironímu absolutnímu poklsu misí TZL došlo u zdroj spolnosti ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 1 koksovna (cca o -9 t). strana
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 B.. Vyhodnocní vývoj misí u vybraných TOP zdroj znišování ovzduší v Moravskoslzském kraji ArclorMittal Ostrava, a.s. závod 1 (Vysoké pc) Emis oxidu siiitého a oxidu dusíku z provozu vysokých pcí vykazovaly až do roku snižující s tndnci. Od roku 1 až do roku 4 v souvislosti s zvyšující s výrobou docházlo k zvyšování misí obou polutant. V dsldku snížní výroby došlo v ltch 4 a 5 k významnému poklsu misí jak u SO, tak i u NO x. Emisní situac s znovu zmnila od roku 5, kd lz u misí oxidu siiitého i oxidu dusíku sldovat rostoucí tndnci. Trnd misí tuhých látk kopíruj od roku 4 vývoj misí oxidu dusíku. Z hldiska misního významu j v roc 7 provoz ArclorMittal Ostrava, a.s. závod 1 (Vysoké pc) njvýznamnjším producntm misí tuhých zniš ujících látk (a tím souvisjící vtší množství misí prsistntních organických látk - POP s) pátým njvýznamnjším zdrojm misí oxid dusíku a tvrtým njvýznamnjším zdrojm misí oxidu siiitého. Koncm roku 5 bylo zahájno ízní o vydání intgrovaného povolní a samotné povolní bylo vydáno a nabylo právní moci po odvolání provozovatl tprv.11.7. Provozovatl s odvolal v vci vymzní zniš ujících látk k plnní misních strop. Ministrstvo životního prostdí potvrdilo názor krajského úadu a ponchalo stanovné misní stropy. Z hldiska ochrany ovzduší stanovil krajský úad násldující misní limity a podmínky provozu: Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky tnost mní Tuhé zniš ující látky (TZL) 1 (do 31.1.9) Tuhé zniš ující látky (TZL) 5 (od 1.1.1) Oxid siiitý (SO ) 4 A kontinuální 1) 11 Spékací pás A 1 Spékací pás B 13 Spékací pás C 14 Spékací pás 4 15 Spékací pás 5 Oxidy dusíku vyjádné jako oxid dusiitý(no x jako NO ) 4 Oxid uhlnatý (CO) 6 Slouniny rtuti 1 A 1x za kalndání rok Skupina kov zahrnující Sn, Cr 3+, Mn, Cu, Pb, V, Zn 5 B 1x za kalndání rok PCB clkm, mg TEQ/m 3 B PAH clkm, B 1x za 3 kalndání roky 1x za 3 kalndání roky Vztažné podmínky A - koncntrac píslušné látky pi tlaku 11,35 kpa a tplot 73,15 K v suchém plynu, s udáním rfrnního obsahu kyslíku 19 %. Vztažné podmínky B - koncntrac píslušné látky v vlhkém plynu pi normálních stavových podmínkách. 1) Jdnorázové kontrolní ovní hodnot misí bud provádno akrditovanou laboratoí 1 x za kalndání rok. Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky tnost mní 11 - OC SP A 1 - OC SP B 13 - OC SP C 14, 17 - OC SP 4 15, 18 - OC SP 5 911 Roštovina tídi 91 Roštovina dopravní csty TZL 5 C 1 x za kalndání rok TZL C 1 x za kalndání rok Vztažné podmínky C - koncntrac píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínk. Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit Vztažné tnost mní strana 1
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 (mg/m 3 ) podmínky 131 Mlýnic koksu 13 Mlýnic koksu a vápnc TZL 5 C 1 x za 3 kalndání roky SO 5 133 Rozmrazovací haly NO x jako NO 5 B bilanní stanovní CO 8 Vztažné podmínky C - koncntrac píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínk. Vztažné podmínky B - koncntrac píslušné látky v vlhkém plynu pi normálních stavových podmínkách. Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky tnost mní TZL 5 A Bilanní stanovní ) 1 Ohíva vtru VP 1 Ohíva vtru VP 3 Ohíva vtru VP 3 4 Ohíva vtru VP 4 SO 5 A NO x jako NO 4 A 1 x za kalndání rok 1 x za kalndání rok CO 6 A kontinuální 1) Vztažné podmínky A - koncntrac píslušné látky pi tlaku 11,35 kpa a tplot 73,15 K v suchém plynu, s udáním rfrnního obsahu kyslíku 7 %. 1) Jdnorázové kontrolní ovní hodnot misí bud provádno akrditovanou laboratoí 1 x za kalndání rok. ) Množství misí j vykazováno bilanním výpotm dl rozhodnutí krajského úadu.j: MSK 198/6 z dn..6. Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky tnost mní 1 Odprášní licích hal VP + 1 13 Odprášní licí haly VP 3 14 Odprášní licí haly VP 4 TZL 5 A NO x jako NO 4 A SO 5 B CO 8 B 1 x za kalndání rok 1 x za kalndání rok 1 x za kalndání rok 1 x za kalndání rok Vztažné podmínky A - koncntrac píslušné látky pi tlaku 11,35 kpa a tplot 73,15 K v suchém plynu. Vztažné podmínky B - koncntrac píslušné látky v vlhkém plynu pi normálních stavových podmínkách. 1) Jdnorázové kontrolní ovní hodnot misí bud provádno akrditovanou laboratoí 1 x za kalndání rok. Emisní zdroj Znišující látka Emisní limit (mg/m 3 ) Vztažné podmínky tnost mní 31 Dotídní aglomrátu pro VP 1 3 Pásové zavážní VP + VP 4 33 Pásové zavážní VP 3 TZL 5 C 1 x za 3 kalndání roky Vztažné podmínky C - koncntrac píslušné látky v odpadním plynu za obvyklých provozních podmínk. Pro vybrané zdroj (. 11, 1, 13, 14, 15, 11, 1, 13, 14, 15, 17, 18, 131, 13, 911,91) stanovil krajský úad misní stropy pro tyto látky: TZL = 85 t/rok, SO = 5 t/rok, NO x =1 t/rok platné od nabytí právní moci intgrovaného povolní. S ohldm na nabytí právní moci intgrovaného povolní koncm roku 7 bud první vyhodnocní plnní misních strop provdno dl údaj za rok 8. Skutné mis zdroj (. 11, 1, 13, 14, 15, 11, 1, 13, 14, 15, 17, 18, 131, 13, 911,91) v roc 7: - tuhé zniš ující látky 956 t; - oxid siiitý 335 t; - oxidy dusíku 141 t; Emisní strop by nbyl splnn pro tuhé zniš ující látky a oxid siiitý. strana
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším TZL a tímto i POP s a také SO. 5 Vývoj misí TZL, SO a NO x v závod Arclor Mittal Ostrava a.s. - závod 1 (Vysoké pc) od roku 1995 4 5 4 3 5 SO NOx x TZL 3 [t/rok] 5 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 14 ArclorMittal Ostrava a.s. závod. 1 Vysoké pc; mis TZL, SO a NO x; 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ ArclorMittal Ostrava, a.s. závod 4-nrgtika Provoz závodu 4-nrgtika vykazoval v období 1998-3 pozvolný nárst misí oxid dusíku. Od roku 4 lz u tohoto polutantu sldovat klsající trnd. Emis oxidu siiitého vykazují v nktrých obdobích výkyvy, od roku 5 s clkovým klsajícím trndm. Objm absolutních misí obou polutant j ovlivnn objmm výroby na zdrojích provozovaných spolností ArclorMittal Ostrava, a.s. a složním vstupujícího paliva. Emis tuhých zniš ujících látk mají stabilní tndnci. Z hldiska misního významu j provoz závodu 4 nrgtika prvním njvýznamnjším zdrojm misí oxidu siiitého a ttím njvýznamnjším zdrojm misí oxid dusíku. Plán snížní misí pro stávající zvlášt vlký spalovací zdroj ArclorMittal Stl Ostrava, a.s. závod 4 -Enrgtika, (kotl K1-K1), Vratimovská 689, Ostrava-Kunic stanovuj od 1.ldna 8 misní strop pro: - oxid siiitý 4 79 t/rok. - oxidy dusíku 3 5 t/rok - tuhé zniš ující látky 15 t/rok. Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 14 t; - oxid siiitý 4981 t; - oxidy dusíku 97 t; V roc 7 nbyl splnn misní strop pro SO platný až od roku 8. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším SO a NOx. strana 3
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 9 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku Arclor Mittal Ostrava a.s. - závod 4 - nrgtika od roku 1995 8 7 SO NOx x TZL 6 [t/rok] 5 4 3 1 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 15 ArclorMittal Ostrava a.s. - závod 4-nrgtika; mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ ArclorMittal Ostrava, a.s. závod 1-koksovna Od roku 3 lz u oxid dusíku sldovat stagnaci až klsající tndnci. Emis oxidu siiitého vykazují stabilní prbh. Výraznjší pokls lz sldovat u misí tuhých látk. V roc 5 bylo pro zaízní vydáno intgrované povolní, ktré do roku 7 bylo již dvakrát zmnno. V rámci povolní byly pro vybrané zdroj zaízní Závodu 1 - Koksovna stanovny zpísnné misní limity pdvším pro tuhé zniš ují látky (TZL) oproti ské lgislativ. Pro násldující misní zdroj (111 Mlýn.1, 11 Mlýn., 113 Mlýn.3, 114 Mlýn.4, 115 Mlýn.5, 116 Mlýn.6, 117 Psyp.1, 118 Psyp., 119 Psyp.3, 11 - Otop KB 1, 1 - Otop KB, 519 Odprašovací st. KB 1 a, 539 Odprašovací st. VKB 11, 711 Hasící vž.1, 736 Hasící vž.6, 811 HT 1 Psyp.1, 81 HT 1 Psyp., 813 JT 1 Psyp.3, 814 JT 1 Psyp.4, 815 JT 1 Psyp.5, 816 Zásobník koksu Psyp.6, 81 HT 1 odluova KH 47, 8 HT odluova 4 jih, 83 HT odluova 6 svr, 831 JT 1 odluova KJ 5, 83 JT 1 odluova KJ 5, 833 JT odluova 1 záp., 834 JT odluova vých.) zaízní závodu 1 - Koksovna stanovil krajský úad misní limit vyjádný jako misní strop pro zniš ující látku s platností od 1.1.9 : TZL - 3 t/rok Pro násldující misní zdroj (11 - Otop KB 1, 1 - Otop KB, 31 - Otop KB 11 (A+B), 51 - Otop KB 11 C) zaízní závodu 1 - Koksovna stanovil krajský úad misní limity vyjádné jako misní strop pro zniš ující látky od nabytí právní moci rozhodnutí SO - 155 t/rok, NO - 39 t/rok Skutné mis v roc 7 pro výš uvdné zdroj: - tuhé zniš ující látky 18 t; - oxid siiitý 116 t; - anorganické kyslíkaté slouniny dusíku (NO x ) 313 t. Stanovné hodnoty misních strop pro jdnotlivé zniš ující látky byly v roc 7 splnny. Vlastní procs koksování a jho pímo spojné innosti mají rlativn vysoký pot misních zdroj. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším TZL a tímto i POP s. strana 4
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 9 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku Arclor Mittal Ostrava a.s. - závod 1 - koksovna od roku 1995 8 7 SO NOx x TZL 6 [t/rok] 5 4 3 1 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 16 ArclorMittal Ostrava, a.s. - závod 1-koksovna; mis TZL, SO a, 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ ArclorMittal Ostrava, a.s. závod 13-oclárna Mzi roky 5 a 6 došlo k významnému nárstu misí oxid dusíku, ktrý byl zdvodnn složním vstupujícího paliva v roc 6. V roc 7 již došlo k poklsu tchto misí. U oxidu siiitého mžm sldovat vyrovnaný prbh vývoj tohoto polutantu. Emis tuhých látk mají rovnž stabilní prbh, v posldním sldovaném roc 7 s výrazným poklsm. Intgrované povolní bylo vydáno dn 8. 7. 4 a cílm krajského úadu byla zmna provozu tandmových pcí v vztahu k stšnímu plášti, tj., otvírání svtlík za úlm minimalizac misí zniš ujících látk do ovzduší ps stchu haly oclárny. Intgrované povolní stanovuj pro závod 13 oclárna misní limity a zvláštní podmínky pro snížní skundární prašnosti jak z haly oclárny tak odprášním vápnných cst. Odprášní vápnných cst již probhlo a mlo pozitivní dopad na snížní okolní prašnosti. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní primárních i skundárních misí TZL. strana 5
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 1 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku Arclor Mittal Ostrava a.s. - závod 13 - oclárna od roku 1995 9 8 7 6 [t/rok] 5 4 3 SO NOx x TZL 1 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 17 ArclorMittal Ostrava, a.s. - závod 13-oclárna mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ EZ, a. s., Elktrárna Dtmarovic Elktrárna Dtmarovic spolnosti EZ, a.s. po provdní opatní v podob odsiovací jdnotky v roc 1998 vykazuj ustálné mis jak oxidu siiitého tak oxid dusíku. Zdroj byl v roc 7 prvním njvýznamnjším producntm misí oxid dusíku a ttím njvýznamnjším mitntm oxidu siiitého. Od roku 5 s ohldm na vzrstající výrobu lktrické nrgi j narstající trnd všch sldovaných polutant. Pro provoz zaízní bylo vydáno intgrované povolní v roc 5, ktré již do roku 7 vykázalo jdnu zmnu. Intgrovaným povolním bylo stanovno misní limity pro jdnotlivé granulaní kotl a pro najíždcí kotlnu. Plán snížní misí pro stávající zvlášt vlký spalovací zdroj EZ, a.s., Elktrárna Dtmarovic, (kotl K1-K4) ukládá pro zdroj od 1. ldna 8 plnit násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 9 t/rok; - oxid siiitý 1163 t/rok; - oxidy dusíku 3397 t/rok. Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 189 t; - oxid siiitý 3597 t; - oxidy dusíku 4534 t. Emisní stropy platné od roku 8 nbyly pro stanovné spalovací zdroj v roc 7 splnny. Mzironí nárst misí byl v prbhu hodnocného období zdvodnn navýšním výroby. Rgulaci misí pdpokládá provozovatl rzným stupnm využití jdnotlivých kotl a výmnou misních strop s jinou tplárnou v rgionu. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším NOx a zvýšním úinnosti odsíní. strana 6
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku EZ, a.s. - Elktrárna Dtmarovic od roku 1995 18 16 14 SOSO NOxNO x TZL TZ 1 [t/rok] 1 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 18 EZ, a. s., Elktrárna Dtmarovic mis TZL, SO a NO x 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ Dalkia R, a.s. Elktrárna Tbovic U lktrárny Tbovic spolnosti Dalkia ská rpublika, a.s. došlo mzi léty 6 a 7 k poklsu misí oxidu siiitého i oxid dusíku. Emis tuhých látk jsou v mzironím porovnání rovnž nižší. Zdroj Dalkia R, a.s. Elktrárna Tbovic byl v hodnocném roc druhým njvýznamnjším zdrojm misí oxid dusíku a misí oxidu siiitého. Plán snížní misí pro stávající zvlášt vlké spalovací zdroj Elktrárna Tbovic I (kotl K 1-K 5), Elktrárna Tbovic II (kotl K 1, K 13, K 14), ukládá misní stropy. Pro zdroj Elktrárna Tbovic I jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 5,6 t/rok; - oxid siiitý 1157,3 t/rok; - oxidy dusíku 713,3 t/rok. Pro zdroj Elktrárna Tbovic II jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 84,7 t/rok; - oxid siiitý 914, t/rok; - oxidy dusíku 874,3 t/rok. Skutné mis v roc 7 byly: Elktrárna Tbovic I - tuhé zniš ující látky 39,1 t - oxid siiitý 1144,7 t - oxidy dusíku 673,1 t Elktrárna Tbovic II - tuhé zniš ující látky 85,5 t - oxid siiitý 95,8 t - oxidy dusíku 3134,1 t strana 7
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Pro mis sldovaných zniš ujících látk v roc 7 nbyly splnny na zdroji Elktrárna Tbovic II v porovnání s hodnotami stanovných misních strop platné od roku 8. Dn 1.11.6 bylo vydáno intgrované povolní na uvdné zaízní, ktré zpísnilo misní limity pro TZL a CO. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším SO a NOx. 6 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku DALKIA R, a.s. - Elktrárna Tbovic od roku 1995 5 4 [t/rok] 3 SO NOx NO x TZL TZL 1 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 19 Dalkia R, a.s. - Elktrárna Tbovic mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ Dalkia R, a.s. Tplárna s. armády Od roku 1 lz na zdroji pozorovat vícmén ustálný vývoj misí sldovaných zniš ujících látk. Plán snížní misí pro stávající zvlášt vlký spalovací zdroj Tplárna skoslovnské armády, IZ/IP 6641371, (kotl K1, K, K6, K7), ul. SA 4, 735 6 Karviná - Doly ukládá od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky t/rok; - oxid siiitý 8 t/rok; - oxidy dusíku 36 t/rok. Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 13 t; - oxid siiitý 739 t; - oxidy dusíku 359 t. Pro mis sldovaných zniš ujících látk v roc 7 byly splnny misní stropy platné od roku 8. Dn 6. 7. 6 bylo pro zaízní vydáno intgrované povolní, ktré stanovuj zpísnné misní limity pro tuhé zniš ující látky a oxid siiitý pro kotl K 1 a K a pro tuhé zniš ující látky pro kotl K 6 a K 7. strana 8
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 1 8 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku DALKIA R, a.s. - Tplárna s. armády od roku 1995 1 6 1 4 1 SO NOx NO x TZL TZL [t/rok] 1 8 6 4 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf Dalkia R, a.s. - Tplárna s. armády mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ Dalkia R, a.s. Tplárna Karviná V mzironím srovnání lz sldovat u misí oxidu siiitého a oxid dusíku klsající trnd. Plán snížní misí pro stávající zvlášt vlký spalovací zdroj Tplárna Karviná ukládá pro uvdný zdroj od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 44 t/rok; - oxid siiitý 14 t/rok; - oxidy dusíku 75 t/rok. Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 46 t/rok; - oxid siiitý 1311 t/rok; - oxidy dusíku 655 t/rok. Emisní strop nbyl na zdroji v roc 7 splnn pouz u misí TZL. Dn. 8. 6 bylo vydáno intgrované povolní, ktré stanovuj zpísující misní limity pro TZL oproti ské lgislativ. strana 9
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 1 8 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku DALKIA R, a.s. - Tplárna Karviná od roku 1995 1 6 1 4 1 [t/rok] 1 8 6 4 SO SO NOx NO x TZL TZL 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 1 Dalkia R, a.s. - Tplárna Karviná mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ ENERGETIKA TINEC, a.s. Zdroj vykazuj vyrovnané mis všch sldovaných polutant. Mírný nárst misí oxidu siiitého j zaznamnán od roku, nicmén v posldním sldovaném období 6 až 7 došlo k poklsu. Z hldiska misního významu j zdroj Enrgtika Tinc, a.s. 7. njvýznamnjším zdrojm misí oxidu siiitého a 8. njvýznamnjším zdrojm misí oxid dusíku. Pro zdroj Tplárna E jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 5 t/rok; - oxid siiitý 15 t/rok; - oxidy dusíku 1 t/rok. Pro zdroj Tplárna E3 jsou stanovny od 1.ldna 8 násldující misní stropy pro zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky 9 t/rok; - oxid siiitý 7 t/rok; - oxidy dusíku 75 t/rok. Skutné mis v roc 7 obou uvdných zdroj: Tplárna E - tuhé zniš ující látky 8 t; - oxid siiitý 68 t; - oxidy dusíku 97 t. Tplárna E3 - tuhé zniš ující látky 46 t; - oxid siiitý 1531 t; - oxidy dusíku 685 t. strana 3
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Emisní stropy stanovné od 1. ldna 8 byly na zdrojích Tplárna E a Tplárna E3 v roc 7 splnny. Intgrované povolní probíhá samostatn pro zaízní Tplárna E a Tplárna E3. 6 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku Enrgtika Tinc, a.s. od roku 1995 5 [t/rok] 4 3 SO SO NO NOx x TZL TZL 1 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf Enrgtika Tinc, a.s. mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ EZ, a.s. - Enrgtika Vítkovic V období lt 3 6 lz u zdroj Enrgtika Vítkovic sldovat klsající trnd polutant oxidu siiitého i oxidu dusíku. Míry poklsu spolu pomrn pízniv korlují. Plán snížní misí stávajících zvlášt vlkých stacionárních spalovacích zdroj Enrgtika Vítkovic stanovuj od 1.1.8 násldující misní stropy látk zniš ování ovzduší: - tuhé zniš ující látky 1 t/rok; - oxid siiitý 3 74 t/rok; - oxidy dusíku 1 5 t/rok. Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 73 t; - oxid siiitý 1851 t; - oxidy dusíku 164 t. Hodnoty stanovných misních strop pro jdnotlivé zniš ující látky byly provozovatlm v roc 7 splnny. V rámci intgrovaného povolování bylo dn 1. 7. 6 vydáno rozhodnutí s stanovnými misními limity, ktré jsou shodné s zákonnými misními limity. Granulaní kotl K 9, K 1 a K 11, spalující rné nrgtické prachové nízkosirnaté uhlí, jsou vybavny lktrostatickými odluovai popílku, al njsou vybavny jdnotkami pro odsíní spalin, nní instalován DENO x systém. strana 31
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 5 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku EZ, a.s. - Enrgtika Vítkovic od roku 1995 4 5 4 3 5 SO SO NO NOx x TZL TZL 3 [t/rok] 5 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 3 Enrgtika Vítkovic, a.s.; mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. Od roku lz u provozu sldovat nstabilní prbhy všch sldovaných škodlivin. Intgrované povolní bylo vydáno 7.1.5 a stanovilo zpísnné misní limity jak pro TZL tak i pro SO a NOx. Nad rámc ské lgislativy byl vymzn misní limit pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH). Pdvším s ohldm na skundární mis zniš ujících látk stanovil krajský úad podmínku instalac skundárního odprášní haly oclárny. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní primárních i skundárních misí TZL. strana 3
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. od roku 1995 4 35 3 SO NOx x TZL 5 [t/rok] 15 1 5 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 4 EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s.; mis TZL, SO a NOx, 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. koksochmická výroba Z hldiska misního významu j provoz koksochmické výroby 9. njvýznamnjším zdrojm misí tuhých zniš ujících látk. Krajský úad vydal rozhodnutí o intgrovaném povolní pod.j. 941/5/ŽPZ/Had/1 z dn 1.1.5. Proti tomuto rozhodnutí podal v zákonm stanovné lht odvolání provozovatl zaízní, v ktrém nsouhlasil s podmínkou ktrá stanovuj pro vybrané zniš ující látky, v rámci clého zaízní, misní limity vyjádné jako misní stropy. Rozhodnutím Ministrstva životního prostdí, odboru výkonu státní správy IX (dál MŽP ), jako odvolacího orgánu, z dn 31.3.6, bylo rozhodnutí krajského úadu zrušno a vc vrácna k novému projdnání a rozhodnutí s doporuním stanovit misní stropy jn pro xaktn mitlné mis. Dn 3.7.7 bylo vydáno intgrované povolní pro koksochmickou výrobu, kd byly stanovny pro násldující misní zdroj (11 - Mlýnic uhlí, 1 - Mlcí stanic, 13 - Sušní koksu, 1 Otop KB11, Otop KB1, 59 Odprášní KS (vytlaování KB 11 a KB 1), 71 Hašní koksu, 81 Hrubá tídírna koksu (HTK), 8 Vykládka cizího koksu, 83 Jmná tídírna koksu (JTK)) misní limity vyjádné jako misní strop pro tyto zniš ující látky: - tuhé zniš ující látky (TZL) 95 t/rok - oxid siiitý (SO ) 83 t/rok - oxid dusnatý a oxid dusiitý vyjádné jako oxid dusiitý (NO ) 13 t/rok Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 87 t; - oxid siiitý 44 t; - anorganické kyslíkaté slouniny dusíku (NO x ) 115 t. S ohldm na nabytí právní moci intgrovaného povolní až v roc 7 bud první vyhodnocní plnní misních strop provdno dl údaj za rok 8. strana 33
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 4 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku TŽ, a.s. - Koksochmická výroba od roku 1995 3 5 3 5 SO NOx NO x TZL TZL [t/rok] 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 9 Tincké žlzárny, a.s. - koksochmická výroba mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. výroba žlza Množství vypouštných misí z zdroj úzc souvisí s úrovní výroby žlza v zaízní. Z hldiska misí j provoz výroby žlza druhým njvýznamnjším zdrojm misí tuhých zniš ujících látk, tvrtým njvýznamnjším zdrojm misí oxid dusíku a pátým njvýznamnjším zdrojm oxidu siiitého. Krajský úad vydal dn 6.1.6 intgrované povolní pro provoz výroby surového žlza, ktré do konc roku 7 bylo již tyikrát novlizováno. Dvody novlizac byly provádná odprášní výklopník.3 až 4 a odprášní uzl aglomrací I s cílm snížní misí tuhých zniš ujících látk. Ob dv akc mly jdnoznan pozitivní fkt na snížní misí TZL a tím souvisjících POP s. Pro clé zaízní Aglomrac stanovil krajský úad misní stropy: - tuhé zniš ující látky (TZL) 1 t/rok - oxid siiitý (SO) t/rok - anorganické kyslíkaté slouniny dusíku (NOx) 16 t/rok Skutné mis v roc 7: - tuhé zniš ující látky 73 t; - oxid siiitý 1985 t; - anorganické kyslíkaté slouniny dusíku (NO x ) 191 t. Stanovné hodnoty misních strop pro jdnotlivé zniš ující látky byly v roc 7 splnny. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní misí pdvším TZL a tímto i POP s a také SO. strana 34
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 3 5 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku TŽ, a.s. - Výroba žlza od roku 1995 3 5 SO NOx NO x TZL TZL [t/rok] 1 5 1 5 1994 1996 1998 4 6 8 rok Graf 1 Tincké žlzárny, a.s. - výroba žlza mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ TINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. ocláská výroba Mzi roky 4 a 5 došlo k významnému poklsu misí tuhých zniš ujících látk, ktrý byl zdvodnn minimallizací skundárních misí z haly oclárny (bilanní vykazování). U oxidu siiitého a oxidu dusíku mžm sldovat stoupající prbh vývoj tchto polutant. Intgrované povolní bylo vydáno dn 18.11.5 a v roc 7 povolil krajský úad výstavbu skundárního odprášní konvrtor s cílm snížní skundární prašnosti z haly oclárny. Do souasné doby nbylo skundární odprášní instalováno z dvodu vysokých invstiních náklad. S ohldm na významnost daného provozu bud nutná zmna s cílm snížní primárních i skundárních misí TZL. strana 35
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 45 Vývoj misí TZL, SO a NO x v podniku TŽ, a.s. - ocláská výroba od roku 3 4 35 SO NOx NO x TZL TZL 3 [t/rok] 5 15 1 5 3 4 5 6 7 8 rok Graf 7 Tincké žlzárny, a.s. ocláská výroba mis TZL, SO a 1995 7. Zdroj výchozích dat: HMÚ strana 36
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 C. Aktualizac imisních dat C.1. Vymzní oblastí s zhoršnou kvalitou ovzduší na základ imisních dat za rok 7 Na základ vyhodnocní imisní situac na úzmí Moravskoslzského kraj v roc 7 budou Ministrstvm životního prostdí vymzny oblasti s zhoršnou kvalitou ovzduší (OZKO). Oficiální výsldky hodnocní kvality ovzduší a zárov vymzní OZKO budou sdlny prostdnictvím Vstníku MŽP zaátkm roku 9. Na úzmí Moravskoslzského kraj budou vymzny oblasti s pkroním imisního limitu pro: suspndované ástic frakc PM 1 dnní limit (5 g m -3 s tolrovaným potm pkroní 35 pípad v roc), suspndované ástic frakc PM 1 roní limit (4 g m -3 ), bnzn roní limit (5 g m -3 ). Na úzmí Moravskoslzského kraj byl dál pkron imisní limit stanovný pro: polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádné jako bnzo(a)pyrn cílový imisní limit (1 ng m -3 ). Oblasti s zhoršnou kvalitou ovzduší s podl zákona. 86/ Sb., o ochran ovzduší, v platném znní vymzují jako úzmí v rámci zóny nbo aglomrac, na ktrém došlo k pkroní hodnoty imisního limitu pro jdnu nbo víc zniš ujících látk. Jako njmnší úzmní jdnotky, pro ktrou jsou oblasti s zhoršnou kvalitou ovzduší vymzováno jsou správní obvody jdnotlivých stavbních úad. Pro ilustraci imisní situac v ské rpublic z hldiska zništní ovzduší suspndovanými ásticmi frakc PM 1 v roc 7 jsou níž uvdny obrázky s vyznaním rozložní pol 36. njvyšší koncntrac a roní koncntrac PM 1 : Obrázk. 1 Rozložní na úzmí R pol 36. njvyšší koncntrac PM 1 v roc 7 Zdroj: HMÚ strana 37
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Obrázk. Rozložní na úzmí R pol roní koncntrac PM 1 v roc 7 Zdroj: HMÚ C.1.1. Vyhodnocní mzironího vývoj kvality ovzduší na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj V tabulc. 9 j uvdn phld imisních limit, píslušných mzí tolrancí a cílových imisních limit stanovných naízním vlády. 597/6 Sb.. Tabulka. 9 Imisní limity Znišující látka Doba prmrování -3 Mz pro posuzování [g.m ] Dolní LAT Horní UAT Hodnota imisního limitu LV [g.m -3 ] Mz tolranc (pro r. 6) [g.m -3 ] MT Trmín dosažní LV SO 1 hodina - - 4 hodin 5 max. 3x za rok 75 max. 3x za rok 35 max. 4x za rok 15 max. 3x za rok - - - - PM 1 4 hodin max. 7x za rok 3 max. 7x za rok 5 max. 35x za rok - - kalndání rok 1 14 4 - - NO 1 hodina 1 max. 18x za rok 14 max. 18x za rok max. 18x za rok 4 31.1.9 kalndání rok 6 3 4 8 31.1.9 Pb kalndání rok,5,35,5 - - CO maximální dnní 8h klouzavý prmr 5 7 1 - - Bnzn kalndání rok 3,5 5 4 31.1.9 strana 38
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tabulka. 1 Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíl Znišující látka Doba prmrování Mz pro posuzování Dolní LAT [g.m -3 ] Horní UAT Hodnota imisního limitu -3 [g.m ] LV Trmín dosažní LV O 3 maximální dnní 8h klouzavý prmr - 1* 1 5x v prmru za 3 roky 31.1.9 Cd kalndání rok,,3,5 31.1.1 As kalndání rok,4,36,6 31.1.1 Ni kalndání rok,1,14, 31.1.1 bnzo(a)pyrn kalndání rok,4,6,1 31.1.1 * podl naízní vlády j hodnota 1 µg.m -3 dlouhodobým imisním cílm pro ozón. Naízním vlády jsou rovnž stanovny imisní limity pro úl ochrany kosystém a vgtac, ktré by mly být dodržny v xtravilánu obcí. Tabulka. 11 Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíl pro ochranu kosystém a vgtac Znišující látka Doba prmrování Mz pro posuzování Dolní LAT [g.m -3 ] Horní UAT Hodnota imisního limitu -3 [g.m ] LV Trmín dosažní LV SO rok a zimní období (1.1.-31.3.) 8 1 - NOx kalndání rok 19,5 4 3 - Výsldky modlového hodnocní kvality ovzduší vymzní oblastí s pkronými imisními limity pro ochranu lidského zdraví pro úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj v ltch 1 až 7 jsou uvdny v násldující tabulc, jako podíl na clkovém úzmí aglomrac Moravskoslzský kraj: Tabulka. 1 Pkroní imisních limit na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj v ltch 1-7 Rok PM 1 roní PM 1 dnní Bnzn Clkm 1 13,3 % 8,3 % - 8,3 % 1,4 % 3,9 %,1 % 3,9 % 3 1,4 % 36,4 %,3 % 36,4 % 4 1,7 %,1 %, %,5 % 5 17,7 % 45,5 % 1,1 % 45,5 % 6 8,3 % 65,3 %,6 % 65,3 % 7 9,5 % 51, %,4 % 51, % Zdroj: HMÚ Výsldky modlového hodnocní kvality ovzduší výpotu oblastí s pkronými imisními limity pro ochranu lidského zdraví pro správní obvody obcí s stavbním úadm v roc 7 jsou uvdny v násldující tabulc (podíl na clkovém úzmí správního obvodu v %). strana 39
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tabulka. 13 Pkroní imisních limit na úzmí Moravskoslzského kraj v roc 7 Stavbní úad NO (%) PM 1 roní (%) PM 1 dnní (%) Bnzn (%) Clkm Rozloha OZKO (km ) Pot obyvat l Stavbní úad - Mstský úad Krnov 8,8 8,8 18,3 751 Stavbní úad - Mstský úad Msto Albrchtic,4,4 1, 3 Stavbní úad - Obcní úad Osoblaha 1,8 1,8 1,9 55 v OZKO Stavbní úad - Mstský úad Brušprk 1 1 71, 136 Stavbní úad - Magistrát msta Frýdku-Místku,8 98,1 98,1 191,7 857 Stavbní úad - Mstský úad Frýdlant nad Ostravicí 75,7 75,7 67,9 1997 Stavbní úad - Mstský úad Jablunkov 9,1 9,1 9, 143 Stavbní úad - Mstský úad Tinc 11,8 77,9 77,9 9,8 33659 Stavbní úad - Obcní úad Bystic 31,4 31,4 13,4 137 Stavbní úad - Obcní úad Dobrá 1 1 39, 664 Stavbní úad - Obcní úad Hnojník 1, 8,9 8,9 61,7 5558 Stavbní úad - Obcní úad Luina 1 1 1,9 361 Stavbní úad - Obcní úad Ostravic,, 3,7 67 Stavbní úad - Obcní úad Raškovic 18, 18, 8, 967 Stavbní úad - Obcní úad Mosty u Jablunkova 4,1 4,1 1,5 175 Stavbní úad - Obcní úad ladná 5,7 5,7 3,4 17 Stavbní úad - Obcní úad Nýdk 17,6 17,6 5, 34 Stavbní úad - Obcní úad Návsí 39,8 39,8 11,7 17 Stavbní úad - Mstský úad Bohumín 1 1 1 1 31,1 38 Stavbní úad - Mstský úad ský Tšín 7,9 1 1 44,4 6987 Stavbní úad - Magistrát msta Havíova 94,3 1 1 3,5 8447 Stavbní úad - Magistrát msta Karviné 1 1 1 57,6 63385 Stavbní úad - Mstský úad Orlová 1 1 1 4,7 33717 Stavbní úad - Mstský úad Ptvald 1 1 1 1,7 698 Stavbní úad - Mstský úad Rychvald 1 1 1 17, 6791 Stavbní úad - Obcní úad Albrchtic 1 1 1 1,7 3954 Stavbní úad - Obcní úad Dtmarovic 1 1 1 13,9 3869 Stavbní úad - Obcní úad Dolní Lutyn 1 1 1 4,9 471 Stavbní úad - Obcní úad Doubrava 1 1 1 7,8 1574 Stavbní úad - Obcní úad Horní Suchá 1 1 1 9,8 4484 Stavbní úad - Obcní úad Ptrovic u Karviné 1 1 1,5 59 Stavbní úad - Obcní úad Stonava 1 1 1 13,9 1849 Stavbní úad - Obcní úad Trlicko 59,6 1 1 4,6 4149 Stavbní úad - Mstský úad Bílovc 1 1 145,8 786 Stavbní úad - Mstský úad Frnštát pod Radhoštm 7,9 7,9 7,1 13698 Stavbní úad - Mstský úad Fulnk 1 1 14,5 7735 Stavbní úad - Mstský úad Kopivnic 1 1 33,9 485 Stavbní úad - Mstský úad Nový Jiín 98,1 98,1 178,3 3915 Stavbní úad - Mstský úad Odry 8,7 8,7 117, 911 Stavbní úad - Mstský úad Píbor 1 1 81,4 1451 Stavbní úad - Mstský úad Studénka 1 1 67,6 13466 Stavbní úad - Mstský úad Štrambrk 1 1, 493 Stavbní úad - Úad mstys Suchdol nad Odrou 1 1 4, 4355 Stavbní úad - Magistrát msta Opavy 59, 59, 191, 4783 Stavbní úad - Mstský úad Hluín 6,7 1 1 87,8 454 Stavbní úad - Mstský úad Hradc nad Moravicí 7,4 7,4 5, 516 Stavbní úad - Mstský úad Krava 1 1 31,9 991 Stavbní úad - Mstský úad Vítkov 6,4 6,4 43,4 641 Stavbní úad - Obcní úad Bolatic 1 1 8,8 714 strana 4
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Stavbní úad NO (%) PM 1 roní (%) PM 1 dnní (%) Bnzn (%) Clkm Rozloha OZKO (km ) Pot obyvat l Stavbní úad - Mstský úad Dolní Bnšov 1 1 35,5 6396 Stavbní úad - Obcní úad Háj v Slzsku 1 1 13,8 331 Stavbní úad - Obcní úad Kobic 1 1 49, 576 Stavbní úad - Úad mstys Litultovic 3,8 3,8 3,6 156 Stavbní úad - Obcní úad Ludgovic 8,3 1 6, 1 39,3 797 Stavbní úad - Obcní úad Pustá Polom 1 1 4, 3636 Stavbní úad - Mstský úad Vratimov 13,5 1 1,1 818 Stavbní úad - Mstský úad Šnov 6,9 1 1,4 79 Stavbní úad - Obcní úad Vlká Polom 1 1 43, 5757 Msto Ostrava Stavbní úad - Úad mstského obvodu Hoš álkovic 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Hrabová 6, 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Lhotka 4,6 1 4,6 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Mariánské Hory a Hulváky 69,6 1,3 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Michálkovic 1 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Moravská Ostrava a Pívoz 8,4 9,5 1 48, 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Nová Blá,1 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Ptkovic 8 1 97,7 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Polanka nad Odrou Stavbní úad - Úad mstského obvodu Radvanic a Bartovic 1 1 95,1 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Ostrava-Jih 39,3 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Martinov 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Poruba 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Pustkovc 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Tbovic 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Vítkovic 9,7 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Slzská Ostrava 4,5 95, 1 16 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Stará Blá 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Svinov 1 1 Stavbní úad - Úad mstského obvodu Krásné Pol 1 1 v OZKO Msto Ostrava (clkm) 48 1 8 1 14,5 3178 Zdroj: HMÚ Clkm,1 9,5 51,,4 51, 769, 146549 Poznámka: Pot obyvatl j soutm odhad potu obyvatl žijících v OZKO na úzmí mst a obcí spadajících pod správní psobnost píslušné obc s stavbním úadm. Z údaj uvdných níž v tabulkách vyplývá, ž: oblast s zhoršnou kvalitou ovzduší byla na základ pdbžných dat za rok 7 vyhlášna na správním úzmí 59 obcí s stavbním úadm. Pouz v správním obvodu 6 stavbních úad byly splnny imisní limity (Bruntál, Bidliná, Rýmaov, Vrbno pod Praddm, Horní Bnšov a Budišov nad Budišovkou), cílový imisní limit stanovný pro bnzo(a)pyrn byl pkron na správním úzmí 59 obcí s stavbním úadm, 4hodinový imisní limit stanovný pro PM 1 zvýšný o mz tolranc byl v roc 7 pkron na správním úzmí 59 obcí s stavbním úadm, roní imisní limit stanovný pro PM 1 zvýšný o mz tolranc byl v roc 7 pkron na správním úzmí 3 obcí s stavbním úadm, roní imisní limit pro NO byl pkron na správním úzmí mstských obvod msta Ostrava, strana 41
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 roní imisní limit pro bnzn byl pkron na správním úzmí 3 obcí s stavbním úadm, roní imisní limit pro arsn byl pkron na správním úzmí 6 obcí s stavbním úadm. V roc 7 byla clková rozloha OZKO 769, km a pot obyvatl v OZKO byl 1 46 549. V roc 6 byla clková rozloha OZKO 3551,1 km a pot obyvatl v OZKO byl 1 161 86. Z mzironího srovnání (vyhodnocní dat za roky 6 a 7) vyplývá výrazné zmnšní plochy OZKO, na nichž modlové výpoty prokázaly pkraování imisních limit pro ochranu zdraví obyvatl. Vzhldm k homognit a rozloz úzmí, na nmž došlo k pkroní imisních limit pro suspndované ástic frakc PM 1 s jdná o njvtší vlkoplošnou oblast s zhoršnou kvalitou ovzduší na úzmí ské rpubliky. Krom imisních limit byly v ltch 1 až 7 pkraovány také cílové imisní limity pro ochranu lidského zdraví. Výsldky modlového hodnocní kvality ovzduší výpotu oblastí s pkronými cílovými imisními limity pro aglomraci Moravskoslzský kraj v ltch 1 až 7 jsou uvdny v tabulc. 14 (jako podíl na clkovém úzmí aglomrac). Tabulka. 144 Podíl úzmí Moravskoslzské aglomrac, na ktrém byl v ltch 1 7 pkron cílový imisní limit Rok Ni As B(a)P O 3 (LZ) 1, %,5 % 34, % 63,7 % - 1,1 % 4,7 % 78, % 3 -, % 37, % 99,6 % 4 - - 6, % 98,6 % 5 - - 4,8 % 98,8 % 6 -,4 % 33,3 % 98,3 % 7-1,8 %,8 % 99,4 % Zdroj: HMÚ Poznámka: B(a)P bnzo(a)pyrn, O 3 (LZ) - cílový imisní limit pro ochranu zdraví. Pouz v roc 1 došlo k pkroní cílového imisního limitu pro nikl, a to na, % úzmí. V dalších ltch již k pkraování ndocházlo. V roc 7 došlo k pkroní cílového imisního limitu pro škodlivinu B(a)P na 3% úzmí Moravskoslzského kraj, což j oproti pdchozím ltm výrazné zlpšní. U arsnu dochází k pkraování limitu cca na % úzmí. Pkraování limitu pro ozon j clorpublikovým problémm a také v tomto kraji s tnto problém týká tém 1 % plochy úzmí. Pkraování imisních limit pro ochranu kosystém a vgtac pro oxid siiitý a oxidy dusíku bylo podl výsldk modlového hodnocní v ltch 1 až 7 násldující (% plochy chránných úzmí). Tabulka. 15 Podíly úzmí Moravskoslzské aglomrac s pkroním imisních limit pro ochranu kosystém a vgtac, % plochy úzmí Zdroj: HMÚ Rok SO NO x O 3 (EKO) Clkm 1 -,44 7,6,44 -,44 7,,44 3 - - 89,9 89,9 4 - - 9,9 9,9 5 - - 78,7 78,7 6 - - 1 1 7 - - 1 1 Poznámka: O 3 (EKO) cílový imisní limit pro ochranu vgtac. strana 4
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 C.1.. Vyhodnocní údaj imisního monitoringu Pdmtm dané kapitoly j vyhodnocní výsldk imisního monitoringu problémových z hldiska ízní kvality ovzduší polutant (suspndované ástic frakc PM 1, bnzo(a)pyrn, arsn a bnzn). Vyhodnocní výsldk bylo provdno na základ výsldk mní na stanicích imisního monitoringu provozovaných v roc 7 na úzmí Moravskoslzského kraj. Na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj byly v roc 7 provozovány 41 mící stanic imisního monitoringu na 9 lokalitách, z toho provozuj: - 33 stanic HMÚ; - 5 stanic zdravotní ústav (ZÚ), - stanic nrgtické a prmyslové podniky, - 1 stanici Mstský úad Tinc. Umístní stanic imisního monitoringu v roc 7 na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj j znázornno na násldujícím obrázku: Obrázk. 3: Umístní stanic imisního monitoringu na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj a msta Ostravy Zdroj: HMÚ Násldující tabulka uvádí sznam a popis stanic imisního monitoringu provozovaných na úzmí Moravskoslzského kraj v roc 7. strana 43
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tabulka. 16: Sznam a popis stanic imisního monitoringu na úzmí aglomrac Moravskoslzského kraj Lokalita Svtlá Hora Bílý Kíž íslo Kód stanic 119 TSHOM 114 TBKRA 156 TBKR ladná 1356 TCELM Frýdk-Místk Lysá hora Návsí u Jablunkova Tinc-Kosmos 167 TFMIA 111 TLHOM 1357 TNUJM 1188 TTROA Tinc-Kanada 1187 TTRKA Bohumín 165 TBOMA ský Tšín Havíov Karviná Orlová Vovic Ptrovic u Karviné Šunychl Karviná-ZÚ Studénka rvná Opava- Katinky Ostrava- skobratrská (hot spot) 166 TCTNA 1588 TCTNP 168 THARA 169 TKARA 17 TORVA 17 TVERA 1334 TPEKA 1335 TSUNA 517 TKAOK 174 TSTDA 1568 TCERA Gografické souadnic 5 1 56.68 sš; 17 3 5.45 vd 49 3' 9.4" sš ; 18 3' 18.8" vd 49 33' 33.18" sš ; 18 ' 54.7" vd 49 4 18.44 sš; 18 1 3.86 vd 49 3 45.94 sš; 18 6 5.5 vd 49 35' 39.1" sš ; 18 44' 38.7" vd 49 4' 5.1" sš ; 18 4' 4.8" vd 49 4'.57" sš ; 18 38' 34.93" vd 49 54'." sš ; 18 1'." vd 49 44' 38.48" sš ; 18 36' 34.58" vd 49 47 5.58 ; sš 18 4 4.43 vd 49 51 49.66 sš; 18 33 5.3 vd 49 5 3.38 ; sš 18 6.99 vd 49 55 8.85 sš; 18 5.34 vd 49 53 35 sš; 18 3 35 vd 49 55 1.4 sš; 18 3 5.6 vd 49 51 3 sš; 18 33 8 vd 49 43 15.46 sš; 18 5 1.19 vd Vlastník Typ Klasifikac Látky HMÚ Manuální micí program B/R/NA-REG NO ; SO HMÚ Automatizovaný micí program Mní tžkých kov v PM 1 B/R/N-REG NO; NO ; NO x; SO ; O 3 As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM 1 HMÚ Manuální micí program B/R/N-NCI NO ; SO ; PM 1 HMÚ Automatizovaný micí program HMÚ Manuální micí program B/R/N-REG SO B/S/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 HMÚ Manuální micí program B/R/N-REG NO ; SO ; PM 1 HMÚ MÚT HMÚ spoluúast MSK HMÚ HMÚ HMÚ HMÚ HMÚ spoluúast MSK EZ EZ Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Mní PAHs Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; PM,5; O 3; BZN B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 B/S/RI B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; PM,5 NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 BaP; BghiPRL; DahA; BbF; BkF; I13cdP B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; O 3 B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 B/R/AI-NCI ZÚ Kombinované mní T/U/R HMÚ Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; PM,5 I/S/C NO; NO ; NO x; SO I/S/A NO; NO ; NO x; SO B/R/A-NCI 49 46 37.71 sš; 65 TCERM HMÚ Manuální micí program B/R/N-REG NO ; SO 17 3 31.1 vd 1559 TCER 1186 TOVKA 157 TOCBA 1584 TOCBM 49 56 41.97 sš; 17 54 34.3 vd 49 5 3.46 sš 18 17 3.91 vd HMÚ HMÚ Mní tžkých kov v PM 1 Automatizovaný micí program Automatizovaný micí program Manuální micí program NO; NO ; PM 1; BZN; BaP; As; B; Cu; Cr; F; Hg; Ni; Cd; Mn; Pb; Zn; PAHs NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; O 3 O 3 As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM 1 B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; PM 1 T/U/CR NO; NO ; NO x; CO; BZN PM 1 strana 44
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Lokalita Ostrava- Fifjdy íslo Kód stanic 161 TOFFA Gografické souadnic 49 5 1.15 sš; 18 15 49.14 vd Vlastník Typ Klasifikac Látky HMÚ Automatizovaný micí program B/U/R NO; NO ; NO x; SO ; CO; PM 1; O 3; BZN 1549 TOPOD Mní PD BZN 15 TOPOM Manuální micí program NO ; SO ; PM 1; PM,5 Ostrava- Poruba/HMÚ Ostrava-Pívoz Ostrava- Zábh Ostrava- Bartovic 1537 TOPOP 49 49 31.6 sš; HMÚ Mní PAHs B/S/R BaP 18 9 33.39 vd 1558 TOPO 1565 TOPO5 141 TOPRA 1566 TOPR5 Mní tžkých kov v PM 1 Mní tžkých kov v PM,5 Automatizovaný micí program As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb NO; NO ; NO x; SO ; CO; PM 1; PM,5; O 3; BZN 1538 TOPRP Mní PAHs BaP; PAHs 49 51.53 sš; HMÚ I/U/IR 18 16 11.7 vd Mní tžkých kov v 154 TOPR As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM PM 1 1 164 TOZRA 165 TOBAK 49 47 45.75 sš; 18 14 49.85 vd 49 48' 5." sš; 18 '." vd HMÚ Mní tžkých kov v PM,5 Automatizovaný micí program B/U/R ZÚ Kombinované mní I/S/IR As; Cu; Ni; Cd; Mn; Pb; PM,5 NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; PM,5 NO; NO ; NO x; PM 1; SPM; BZN; BaP; O 3; As; B; Cu; Cr; F; Hg; Ni; Cd; Mn; Pb; V; Zn; PAHs Ostrava- Mariánské Hory 1649 TOMHK 49 49' 9." sš; 18 15' 49." vd ZÚ Kombinované mní I/U/IR NO; NO ; NO x; SO ; PM 1; SPM; BZN; BaP; O 3; As; Cu; Cr; F; Hg; Ni; Cd; Mn; Pb; V; Zn; PAHs Ostrava- Poruba IV. 14 TOPUK 49 5 4 sš; 18 1 46 vd ZÚ Kombinované mní B/U/R Al; As; Cd; Cr; Cu; F; Hg; Mn; Ni; Pb; V; Zn; PM 1 Ostrava-Pívoz ZÚ 1467 TOPIK 49 51 sš; 18 16 1 vd ZÚ Kombinované mní I/U/IR NO; NO ; NO x; PM 1; BZN; BaP; O 3; As; Cu; Cr; F; Hg; Ni; Cd; Mn; Pb; V; Zn; PAHs Zdroj: HMÚ Vysvtlivky: Provozovatlé: ZÚ Zdravotní ústav, HMÚ ský hydromtorologický ústav, MÚT - mstský úad msta Tinc, EZ a.s. soukromá spolnost, MSK Moravskoslzský kraj. Tídy lokalit: T-dopravní lokalita, I-prmyslová lokalita B-pozaová lokalita / U-mstská zóna, S-pdmstská zóna, R- vnkovská zóna / R-obytná, C-obchodní, I-prmyslová, A-zmdlská, N-pírodní, RC-obytná-obchodní, CI-obchodníprmyslová, IR-prmyslová-obytná, RCI-obytná-obchodní-prmyslová, AN-zmdlská-pírodní, NCI-pímstská, REGrgionální, REM-odlhlá. Dl vyhodnocní údaj z mících stanic automatizovaného imisního monitoringu na úzmí Moravskoslzského kraj byly v roc 7 pkrony násldující imisní limity: - 8 hodinový cílový imisní limit stanovný pro troposférický ozón ochrana zdraví, - 4hodinový imisní limit pro suspndované ástic frakc PM 1 ochrana zdraví, - roní imisní limit pro suspndované ástic frakc PM 1 ochrana zdraví, - roní imisní limit pro bnzn ochrana zdraví, - roní imisní limit pro bnzo(a)pyrn ochrana zdraví, - roní imisní limit pro arsn ochrana zdraví, - roní imisní limit pro AOT4 ozón ochrana kosystém a vgtac. strana 45
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Tabulka. 17 Pkroní cílového imisního limitu pro troposférický ozón na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka O 3 Doba prmrování: 8 hodin Imisní limit: 1µg.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: 5 Znišující látka O3 Poadí Lokalita Prmrný pot pkroní Maximální koncntrac µg.m -3 8 TBKRA-Bílý Kíž (114) 45.7 18. 1 TCERA-rvná (1568) 45. 17.4 31 TTROA-Tinc-Kosmos (1188) 3.7 176.4 33 TKARA-Karviná (169) 3. 179.5 35 TOFFA-Ostrava-Fifjdy (161) 31. 185.7 39 TSTDA-Studénka (174) 3. 173.5 Zdroj: HMÚ Tabulka. 18 Pkroní 4hodinového imisního limitu pro suspndované ástic frakc PM 1 na úzmí Moravskoslzského Doba prmrování: 4 hodin Imisní limit: 5 µg.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: 35 Úl: Ochrana zdraví Znišující látka PM 1 Poadí Lokalita Pot pkroní Maximální koncntrac µg.m -3 1 TOBAK-Ostrava-Bartovic (165) 196.8 3 TBOMA-Bohumín (165) 19 41.3 4 TCTNA-ský Tšín (166) 11 18. 5 TOPRA-Ostrava-Pívoz (141) 116 18. 6 TVERA-Vovic (17) 11 91. 7 TKATA-Karviná (169) 14 18.5 Znišující látka PM1 8 OCBM-Ostrava-skobratrská (hot spot) (1584) 98 18. 1 THARA-Havíov (168) 95 176.7 11 TORVA-Orlová (17) 93 189.9 1 TOFFA-Ostrava-Fifjdy (161) 9 17.5 13 TOPIK-Ostrava-Pívoz ZÚ (1467) 84 7.1 14 TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (1649) 83 167.6 15 TKAOM-Karviná-ZÚ (517) 8 84. 16 TOZRA-Ostrava-Zábh (164) 8 18.6 TFMIA-Frýdk-Místk (167) 7 193. TSTDA-Studénka (174) 66 169.7 4 TTROA-Tinc-Kosmos (1188) 6 19.5 6 TOVKA-Opava-Katinky (1186) 6 164.6 37 TOPOM-Ostrava-Poruba/HMÚ (15) 47 145. 48 TNUJM-Návsí u Jablunkova (1357) 4 135. strana 46
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Zdroj: HMÚ Tabulka. 19 Pkroní roního imisního limitu pro suspndované ástic frakc PM 1 na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka PM 1 Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 4 µg.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: Poadí Lokalita Pot pkroní Maximální koncntrac µg.m -3 Znišující látka PM1 1 TOBAK-Ostrava-Bartovic (165) 1 65.4 TBOMA-Bohumín (165) 1 49.5 3 TVERA-Vovic (17) 1 47. 5 TOPRA-Ostrava-Pívoz (141) 1 46. 7 TCTNA-ský Tšín (166) 1 44.3 9 TOCBM-Ostrava-skobratrská (hot spot) (1584) 1 4.9 1 TKARA-Karviná (169) 1 4. 11 TORVA-Orlová (17) 1 41.9 1 THARA-Havíov (168) 1 41.8 13 TOMHK-Ostrava-Mariánské Hory (1649) 1 41.5 15 TKAOM-Karviná-ZÚ (517) 1 41. Zdroj: HMÚ Tabulka. Maximální roní koncntrac suspndovaných ástic frakc PM,5 na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka PM,5 Znišující látka PM,5 Zdroj: HMÚ Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 5 µg.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: Poadí Lokalita Maximální koncntrac µg.m -3 1 TBOMA-Bohumín (165) 35.9 TVERA-Vovic (17) 35. 3 TOPRA-Ostrava-Pívoz (141) 33. 4 TOZRA-Ostrava-Zábh (164) 9.5 5 TTROA-Tinc-Kosmos (1188) 6.4 Tabulka. 1 Maximální roní koncntrac BZN na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka BZN Znišující látka BZN Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 5 µg.m -3 Mz tolranc: 3 µg.m -3 Max. povolný pot pkroní: Poadí Lokalita Maximální koncntrac µg.m -3 1 TOPRA-Ostrava-Pívoz (141) 8. TOPIV-Ostrava-Pívoz (17) 5.9 strana 47
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Zdroj: HMÚ Tabulka. Maximální roní koncntrac B(a)P na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka B(a)P Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 1 ng.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: Znišující látka B(a)P Poadí Lokalita Maximální koncntrac ng.m -3 1 TOBAP-Ostrava-Bartovic (1713) 8.9 TOPIP-Ostrava-Pívoz (1719) 6.4 3 TKAOP-Karviná-ZÚ (171) 5.3 5 TCTNP-ský Tšín (1588) 4.1 6 TOMHP-Ostrava-Mariánské Hory (1716) 4.1 7 TOPOP-Ostrava-Poruba/HMÚ. Zdroj: HMÚ Tabulka. 3 Maximální roní koncntrac As na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka As Znišující látka As Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 6 ng.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: Poadí Lokalita Maximální koncntrac ng.m -3 1 TOBAT-Ostrava-Bartovic (171) 11. TOMHT-Ostrava-Mariánské Hory (1715) 9.5 Zdroj: HMÚ Tabulka. 4 Maximální roní koncntrac AOT4 - ozón na úzmí Moravskoslzského kraj Úl: Ochrana zdraví Znišující látka O 3 Znišující látka O3 Zdroj: HMÚ Doba prmrování: 1 rok Imisní limit: 18 µg.m -3 Mz tolranc: Max. povolný pot pkroní: Poadí Lokalita Maximální koncntrac µg.m -3 TBKRA-Bílý Kíž (114) 841.5 5 TCERA-rvná (1568) 389.9 3 TSTDA-Studénka (174) 18 436.1 Prbh prmrných msíních koncntrací suspndovaných ástic vlikostní frakc PM 1 namných na stanicích imisního monitoringu na úzmí Moravskoslzského kraj v roc 7 j znázornn na násldujících grafch: strana 48
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Graf. 8 Vývoj prmrných koncntrací PM 1 na stanicích imisního monitoringu v mst Ostrav v roc 7 1 1 8 g m -3 6 4 imisní limit 5 g m -3 1 3 4 5 6 7 8 9 1 11 1 Ostrava-Fifjdy Ostrava-Zábh Ostrava-Pívoz Ostrava-Poruba IV. Ostrava-Pívoz ZÚ Ostrava-Poruba/HMÚ Ostrava-skobratrská (hot spot) Ostrava-Mariánské Hory Ostrava-Bartovic Graf. 9 Vývoj prmrných koncntrací PM 1 na stanicích imisního monitoringu na úzmí bývalého okrsu Karviná v roc 7 18 16 14 g m -3 1 1 8 6 4 imisní limit 5 g m -3 1 3 4 5 6 7 8 9 1 11 1 Bohumín ský Tšín Havíov Karviná Orlová Vovic Karviná-ZÚ strana 49
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Graf. 3 Vývoj prmrných koncntrací PM 1 na stanicích imisního monitoringu na úzmí bývalých okrs Frýdk-Místk, Opava, Nový Jiín v roc 7 6 5 imisní limit 5 g m -3 4 g m -3 3 1 1 3 4 5 6 7 8 9 1 11 1 Frýdk-Místk Bílý Kíž Tinc-Kosmos ladná Návsí u Jablunkova Studénka Opava-Katinky rvná Z graf 8 3 j patrné, ž prmrné msíní koncntrac PM 1 vykazují podobný prbh jako v roc 6 s tím rozdílm, ž nárst koncntrac nspadá do období ldna, al maxima dosahuj až bhm února. Extrémní nárst koncntrací vykazuj zjména stanic imisního monitoringu Ostrava Bartovic, kd byla v íjnu namna hodnota 95,5 µg.m -3. Oproti tomu na úzmí okrs Frýdk- Místk, Opava a Nový Jiín došlo k pkroní limitu pouz na tch stanicích (Studénka, Frýdk- Místk a Opava-Katinky), a to v období únor bzn. strana 5
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 Prbh prmrných msíních koncntrací bnzo(a)pyrnu zjištných na stanicích imisního monitoringu na úzmí Moravskoslzského kraj v roc 7 j znázornn na násldujícím grafu: Graf. 31 Vývoj prmrných koncntrací B(a)P na stanicích imisního monitoringu na Moravskoslzského kraj v roc 7 35 3 5 ng m -3 15 1 5 imisní limit 1, ng m -3 1 3 4 5 6 7 8 9 1 11 1 Ostrava-Pívoz ZÚ Ostrava-Poruba/HMÚ Ostrava-Mariánské Hory Ostrava-Bartovic ský Tšín Karviná-ZÚ Z grafu j patrné, ž roní prbh koncntrací B(a)P j, stjn jako v pdchozím období, z vlké ásti závislý na provozu spalovacích zdroj, ktré jsou hlavním mitntm této škodliviny. V období od ldna do bzna a v období od záí do prosinc s namné hodnoty pohybovaly nad imisním limitm 1, ng.m -3. Od dubna do záí lz na všch lokalitách zaznamnat stabilní vývoj koncntrací, ktré s pohybují na hranici limitu. Vzhldm k již zmínné toxicit a potnciální karcinognit j nutné dbát na nustálé snižování množství této škodliviny v ovzduší. strana 51
Situaní zpráva k Programu snížní misí a imisí znišujících látk do ovzduší Moravskoslzského kraj za rok 7 C.1.3. Pkroní roního imisního limitu pro oxid dusiitý (NO ) v roc 7 C.1.4. Pkroní 4-hodinového imisního limitu pro suspndované ástic frakc PM 1 v roc 7 strana 5