Pakt pro růst a zaměstnanost: Rok poté

Pakt pro růst a zaměstnanost: Rok poté Zpráva Evropské radě, 27. a 28. června 2013

PAKT PRO RŮST A ZAMĚSTNANOST: ROK POTÉ ZPRÁVA EVROPSKÉ RADĚ, 27. A 28. ČERVNA 2013 Pakt pro růst a zaměstnanost byl schválen hlavami států a předsedy vlád na zasedání Evropské rady v červnu 2012. Obsahuje velké množství opatření, jež mají Evropě pomoci překonat hospodářskou a finanční krizí a vytvořit inteligentní, udržitelný růst podporující začlenění, který zároveň účinně využívá zdroje a stimuluje tvorbu nových pracovních míst. Tato zpráva a její příloha provádí bilanci dosaženého pokroku a upozorňuje na oblasti, ve kterých je nutné v zájmu podpory růstu a zaměstnanosti úsilí dvojnásobit. Vzhledem k nejistotě ohledně vývoje růstu v Evropě a k nepřijatelně vysoké míře nezaměstnanosti, a to zejména u mladých lidí, jsou rozhodná opatření, jež uvolní evropský potenciál růstu a zaměstnanosti, naléhavější než kdy jindy. Prorůstová opatření s rychlým účinkem jsou nezbytným doplňkem k pokračujícím snahám o odstranění základních příčin krize, ozdravení veřejných financí, zavedení nástroje posilujícího koordinaci hospodářských politik, zabezpečení finanční stability a prohloubení hospodářské a měnové unie. Provádění paktu pro růst a zaměstnanost je odpovědností všech. Přistoupí-li členské státy k realizaci základních reforem, které jsou uvedeny v doporučeních pro jednotlivé země navrhovaných Komisí, mohou se rozhodným způsobem zasadit o konkurenceschopnější, dynamičtější a flexibilnější evropské hospodářství. EU tyto reformy různými způsoby podporuje a doplňuje, od probíhajících příprav na uvolnění plného růstového potenciálu jednotného trhu po finanční podporu z rozpočtu EU, evropského fondu pro růst a investice. V každé z oblastí, kterou se pakt zabývá, Komise předložila jasné strategie a návrhy zaměřené na růst a zaměstnanost. Současnou prioritou je jejich realizace. Jak tato zpráva dokládá, některé z návrhů Komise již byly přijaty, ale řada dalších ještě nebyla schválena nebo schází jejich provedení. Kvůli těmto zpožděním přichází hospodářství o řadu obchodních příležitostí a o možnost vytvořit tolik potřebná pracovní místa. Za všechny lze uvést víceletý finanční rámec (VFR). Ten představuje fond investic v hodnotě téměř jednoho bilionu eur (960 miliard EUR), který, v případě schválení, bude od 1. ledna 2014 poskytovat potřebný stimul pro evropské hospodářství. Jestliže však nedospěje Evropský parlament a Rada ke konečné dohodě o VFR a všech investičních programech, které ho provádějí, nedostanou se finanční prostředky včas tam, kde jsou potřeba. Pakt je výrazem evropské shody na tom, co je třeba udělat. Nyní je nutné se shodnout i na tom, jak dohodnuté kroky dále rozvinout a provést. Komise nepřestane předkládat náležité návrhy a spolupracovat s členskými státy, dokud společné evropské a vnitrostátní úsilí nevyústí v partnerství pro růst. Reforma evropského hospodářství Reforma a modernizace evropského hospodářství je i nadále ústředním motivem strategie růstu Evropa 2020 a předpokladem pro budoucí prosperitu a stabilitu. Komise spolupracuje v rámci evropského semestru s členskými státy na určení hlavních priorit reforem a zajištění, aby byla zcela zohledněna značná vzájemná provázanost ekonomik členských států. 1

Komise zdůraznila hlavní priority reforem ve své roční analýze růstu a doporučeních pro jednotlivé země na rok 2013. Zkušenosti z provádění reformních kroků v roce 2012 jsou různé: z analýzy Komise vyplývá, že členské státy se mohly více snažit obnovit hospodářský růst vlastním přičiněním, a dostat tak Evropu z krize. Určitého pokroku se dosáhlo, avšak v různé míře, a tempo, kterým jsou reformy prováděny, zatím neodráží rozsah evropských výzev pro růst a konkurenceschopnost. Priority reforem pro rok 2013 tedy zůstávají stejné jako v roce 2012: provádět diferencovanou fiskální konsolidaci, která podporuje růst; obnovit běžné úvěrování ekonomiky; podporovat současný i budoucí růst a konkurenceschopnost; řešit nezaměstnanost a sociální dopady krize; a modernizovat veřejnou správu. Poté, co červnové zasedání Evropské rady vyjádří silnou podporu doporučením pro jednotlivé země, musí je Rada urychleně formálně přijmout a členské státy okamžitě a rozhodně provést. Uvolnění růstového potenciálu jednotného trhu Jednotný trh je jedinečným a silným motorem růstu. Komise předložila dva ambiciózní soubory reforem jednotného trhu, které by mohly posunout jednotný trh o úroveň výše. Dosavadní výsledky však zatím očekávání nenaplnily. Komise nyní předložila všech 12 prioritních návrhů prvního Aktu o jednotném trhu. Evropská rada stanovila, že nejpozději v prosinci 2012 je nutné je schválit na evropské úrovni. Do dnešního dne jich bylo schváleno pouze 7. Patří mezi ně jednotný patent, který ihned po svém zavedení sníží náklady na získání patentové ochrany v EU až o 80 %, podpoří inovace a přispěje k hospodářskému růstu. Avšak o 5 opatřeních, jež mají obrovský potenciál oživit ekonomiku, stále ještě není i po uplynutí stanovené lhůty rozhodnuto. Jedná se o klíčové návrhy v oblasti zadávání veřejných zakázek, na nichž se již v brzké době dohodnou Evropský parlament a Rada. Potenciální přínosy pro hospodářství EU jsou značné: Pokud by například náklady na veřejné zakázky, na které se vztahuje směrnice EU, byly do roku 2020 sníženy o 5 %, HDP i zaměstnanost v EU by mohly vzrůst o 0,1 % 0,2 %. Urychleně jednat je nutné i v případě 12 opatření obsažených ve druhém Aktu o jednotném trhu. Většina z těchto návrhů se v současnosti projednává a zbývající část Komise předloží v nadcházejících týdnech. Splnění lhůty stanovené na rok 2014 bude vyžadovat obrovské nasazení všech zúčastněných stran. Dohody ohledně klíčových návrhů, tj. reformy pravidel pro úpadková řízení, čtvrtého železničního balíčku, bezpečnosti výrobků a vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury si vynutí usilovnou práci i silnou politickou vůli. Samozřejmě, že dohodou na úrovni EU to nekončí. Možnosti jednotného trhu zůstávají z velké části nevyužity kvůli nedostatečnému a pomalému uskutečňování toho, co bylo dohodnuto. Například provádění směrnice o službách již přineslo navýšení HDP EU o 0,8 %. Z analýzy Komise však vyplývá, že kdyby členské státy odstranily zbývající omezení, byl by eventuální hospodářský přínos třikrát větší přibližně 2,6 % HDP Evropské unie. Nový důraz na provádění předpisů členskými státy je proto základním prvkem evropské strategie růstu. Komise v červnu 2012 určila řadu praktických kroků, jež mají zlepšit správu jednotného trhu a provádění směrnice o službách. 2

Dosažení jednotného digitálního trhu Evropská rada stanovila, že jednotný digitální trh musí být dokončen do roku 2015. Podle studií by plné provádění Digitální agendy pro Evropu mohlo v příštích osmi letech zvýšit HDP o 5 % nebo 1 500 EUR na osobu, a to prostřednictvím opatření zahrnujících zlepšení úrovně digitálních dovedností pracovní síly a reformu rámcových podmínek pro internetovou ekonomiku. Nebudou-li opatření na celoevropské úrovni přijata, je riziko, že do roku 2015 zůstane neobsazen až jeden milion pracovních míst v digitálních oborech. Dalších 1,2 milionu nových pracovních míst by mohla přinést výstavba infrastruktury. Tento počet by se mohl v dlouhodobém horizontu dále zvyšovat až na 3,8 milionu nových pracovních míst v celém hospodářství. Jde tedy o hodně. Jelikož se termín roku 2015 rychle blíží, je nutné urychlit činnost v případě opatření, která jsou v současné době projednávána Evropským parlamentem a Radou. Jedná se např. o modernizaci některých důležitých oblastí autorského práva, jako je kolektivní správa práv, a návrhy na vysokorychlostní širokopásmové infrastruktury, elektronické identifikace a elektronické podpisy. Digitální součást nástroje pro propojení Evropy přispěje po svém schválení k urychlení investic do širokopásmového připojení a k rozvoji digitálních služeb. Komise ještě před říjnovým zasedáním Evropské rady předloží další návrhy na vytvoření jednotného trhu pro telekomunikace. Dokončení vnitřního trhu s energií Květnové zasedání Evropské rady zdůraznilo význam dokončení plně funkčního, vzájemně propojeného a integrovaného vnitřního trhu s energií do roku 2014, což přispěje k vyšší cenové konkurenci, ukončení energetické izolace některých regionů a možnosti koordinovaně reagovat na krize dodávek. Tato realizace je však oproti harmonogramu zpožděna. Komise například ve svém nedávném sdělení o dokončení vnitřního trhu s energií upozornila, že třetí energetický balíček, jenž vstoupil v platnost v roce 2009, ještě nebyl v řadě členských států proveden. Ze současné analýzy nákladů vznikajících absencí integrovaného evropského energetického trhu s plynem vyplývá, že úplné provedení třetího energetického balíčku v roce 2015 by v porovnání s rokem 2012 (základní scénář) mohlo přinést úspory ve výši více než 8 miliard EUR ročně. V případě, že by Evropa měla plně integrovaný trh, mohly by tato částka dosáhnout 30 miliard EUR ročně. V případě trhu s elektřinou by roční úspory nákladů přinesly až 35 miliard EUR. Pro dokončení vnitřního trhu s energií je nezbytnou podmínkou dokončení evropských plynárenských a elektroenergetických sítí, a proto se musí zvýšit veřejné a soukromé investice. Odhady naznačují, že do roku 2020 bude nutné na investice vynaložit až 1 bilion EUR. Rychlá dohoda o nástroji pro propojení Evropy bude důležitým katalyzátorem těchto investic. Završení Evropského výzkumného prostoru Trvalé hospodářské oživení vyžaduje špičkové výzkumné a inovační kapacity založené na silné veřejné vědecké základně, které jsou schopné přinést vynikající výsledky na trh a řešit hlavní otázky, jež se dotýkají života evropských občanů. Budování Unie inovací je zásadní pro vytvoření pulzující 3

ekonomiky, kterou pohání nové myšlenky a která je schopna konkurovat na vznikajících trzích s produkty a službami založenými na pokročilých znalostech, a pro generování růstu a vytvoření kvalitních pracovních míst. Aby se toho dosáhlo, musí Evropa zvýšit efektivitu, účinnost a excelenci svého veřejného výzkumného systému. V zájmu dokončení Evropského výzkumného prostoru (EVP) do roku 2014 byl stanoven náročný časový rozvrh. Z odhadů Komise vyplývá, že současné dokončení EVP a provádění nového programu financování výzkumu a inovací EU Horizont 2020 by mohlo do roku 2030 zvýšit růst o další 1 % a vést k vytvoření téměř 1 milionu nových pracovních míst ročně. Dosažené výsledky nejsou nezanedbatelné. Například v rámci posílené spolupráce byl 25 členskými státy přijat jednotný patent. Nicméně k jednotnému výzkumnému prostoru musí Evropa ještě urazit značný kus cesty. Evropský parlament a Rada se nyní musí urychleně dohodnout na novém programu Horizont 2020 a programu COSME na podporu investic do výzkumu a inovací v rámci příštího víceletého finančního rámce. I sdělení Komise o klíčových základních technologiích a sdělení o modernizaci průmyslové politiky vyžadují důkladné rozpracování na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Komise předloží zprávu o dokončování evropského výzkumného prostoru a o investicích a reformě v inovační ekonomice před říjnovým zasedáním Evropské rady. Investice do růstu Investiční balíček ve výši 120 miliard EUR, který byl v paktu zmíněn, již funguje, ale jeho možnosti nejsou stále plně využity. Po přidání dalšího závazku ve výši 54,2 miliardy EUR v březnu tohoto roku Komise nyní dala celý rozpočet politiky soudržnosti EU ve výši 346 miliard EUR určený na programy v období 2007 2013 k dispozici na projekty členských států, které podporují růst a tvorbu pracovních míst. Komise rovněž úzce spolupracuje s členskými státy, např. v akčních týmech pro zaměstnanost mladých lidí, aby zajistila, že tyto finanční prostředky budou použity na hlavní priority v oblasti růstu. Do konce května 2013 bylo přesměrováno více než 39,2 miliardy EUR neboli 11 % celkových prostředků na podporu nejnaléhavějších potřeb. Komise rovněž schválila snížení požadavků na vnitrostátní spolufinancování v případě některých členských států, aby zajistila, že tok finančních prostředků EU nebude přerušen ani ve chvíli, kdy jsou vnitrostátní rozpočty pod tlakem. Schopnost investičních prostředků ze strukturálních fondů EU povzbudit evropské hospodářství závisí jednak na tom, zda budou dokončeny projekty vysoké kvality v členských státech, a jednak na tom, zda bude mít Komise k dispozici prostředky na provedení plateb v okamžiku jejich splatnosti. Členské státy by se proto měly zaměřit na dokončení současných programů a Evropský parlament a Rada by se měly co nejdříve dohodnout na podobě opravného rozpočtu na rok 2013. Příští víceletý finanční rámec by měl začít platit 1. ledna 2014. Příprava nové generace programů je vynikající příležitostí k tomu, jak využít strukturální a investiční fondy EU tak, aby v nejbližším období podporovaly růst a zaměstnanost a podnítily vnitrostátní reformní procesy. Zpoždění nových programů by silně poškodilo důvěru, a proto je konečná dohoda o příštím víceletém finančním rámci a programech nejvyšší prioritou. 4

Rozhodnutí navýšit kapitál EIB o 10 miliard EUR je pozitivním krokem k financování reálné ekonomiky a k obnovení růstu a znovunabytí důvěry. Cílem navýšení kapitálu je zvýšit celkovou úvěrovou kapacitu EIB o 60 miliard EUR. Tím se uvolní až 180 miliard EUR v podobě dalších investic, jež budou vynaloženy v celé EU, včetně nejzranitelnějších zemí. Komise úzce spolupracuje s EIB na provedení navýšení kapitálu a na dohodě o prioritních oblastech (které odráží cíle strategie Evropa 2020), do nichž bude zvýšené úvěrování směřovat. Komise také s EIB spolupracuje na vytvoření společných nástrojů, které budou podporovat poskytování úvěrových prostředků malým a středním podnikům. Prorůstová daňová politika Osvícená daňová politika a účinné daňové systémy mohou být důležitým podnětem pro růst a sociální spravedlnost a mohou usnadnit nezbytnou fiskální konsolidaci. To je také důvod, proč je reforma daňových systémů v mnoha doporučeních pro jednotlivé země uvedena na předním místě. Zvýšené úsilí je třeba věnovat přesunutí daňového zatížení práce na jiné, méně narušující daňové základy, např. spotřebu, životního prostředí nebo daň z nemovitosti, čímž se daňová základna rozšíří. Dále je nutné řešit otázky dodržování daňových předpisů a zlepšení účinnosti daňové správy. Vzhledem k hlubší integraci evropských ekonomik a s tím souvisejícím velkým objemem přeshraničních transakcí, musí být vnitrostátní reformy doprovázeny prohlubující se spoluprací daňových správ jednotlivých států. Komise navrhla prodloužení stávajícího systému automatické výměny informací do roku 2015, aby šlo zohlednit různé druhy příjmů. To se jeví jako zvláště důležité v boji proti daňovým podvodům a únikům, v jejichž případě byl navržen akční plán, včetně návrhů na posílení spolupráce mezi členskými státy. Nedávná dohoda o mandátu k jednání se třetími zeměmi o zdanění příjmů z úspor byla vítaným krokem, ale musí následovat dohoda o revizi směrnice o zdanění příjmů z úspor. Postup v řadě klíčových návrhů Komise je příliš pomalý, např. ohledně společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob a zdanění energie. Nastala také doba urychlit probíhající přípravy daně z finančních transakcí. Díky tomu bude možné zajistit, aby se finanční sektor spravedlivě podílel na nákladech na krizi. Vytváření pracovních míst a skutečného evropského trhu práce Komise předložila několik iniciativ, jež mají za cíl zvýšit pracovní mobilitu a pomoci vytvořit skutečný evropských trh práce. Například v říjnu 2012 přijala Komise rozhodnutí o modernizaci sítě EURES a směrnici, která pracovníkům pomůže při uplatňování jejich práv v kontextu svobody volného pohybu a jejímž cílem je podporovat integraci pracovníků v hostitelské zemi. Nedávno Komise přijala rozhodnutí formalizovat stávající síť veřejných služeb zaměstnanosti, což by mělo přispět k posílení koordinace politik zaměstnanosti na úrovni EU. Vysoká nezaměstnanost, především mezi mladými lidmi, je jednou z největších hospodářských a sociálních výzev, kterým musí Evropa čelit. Průvodní zpráva o zaměstnanosti mladých lidí uvádí, že nezaměstnanost mladých dosáhla nepřijatelně vysoké úrovně. Naléhavě musí být přijata opatření na vnitrostátní i evropské úrovni, která pomohou mladým lidem najít uplatnění na trhu práce, doplnit si vzdělání nebo absolvovat odbornou přípravu. V prosinci minulého roku přijala Komise balíček opatření týkající se zaměstnanosti mladých lidí, v němž je obsažen návrh na vytvoření systému záruk pro mladé lidi. Rada schválila systém záruk pro mladé 5

lidi, který je nyní nutné zavést v jednotlivých členských státech. Podporu poskytnou strukturální fondy EU. Mají-li být záruky do začátku roku 2014 připraveny, je nutné urychleně přijmout dohodu o nových pravidlech pro strukturální fondy a o iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí disponující 6 miliardami EUR. Členské státy a Komise dokončují podobu dohody o partnerství a operačních programů pro příští období, což by mělo zajistit, že finanční prostředky budou soustředěny na plnění nejvyšších priorit růstu a vytváření pracovních míst. Kromě toho je nutné se na úrovni EU i vnitrostátní úrovni podrobněji zabývat sdělením o vzdělávání a dovednostech a urychlit zavádění opatření podporujících mobilitu, jako např. opatření týkající se přenositelnosti důchodových nároků a uznávání odborných kvalifikací. Jedině tak se podaří vytvořit skutečný evropský trh práce. Využití růstového potenciálu obchodu V posledních měsících bylo dosaženo značného pokroku ve využití růstového potenciálu obchodu. Kromě probíhajících jednání s několika významnými mezinárodními partnery, budou v krátké době zahájena jednání s USA, jelikož směrnice pro vyjednávání předložené Komisí již byly schváleny. Tato jednání mají z hlediska růstu a zaměstnanosti obrovský potenciál: Dohoda o obchodu mezi EU a USA bude historicky největší dohodou, která by mohla zvýšit roční hospodářskou produkci EU o přibližně 0,5 %. Měly by být urychleny přípravy týkající se návrhu Komise o přístupu na trhy veřejných zakázek v třetích zemích, který stále vyžaduje souhlas Rady a Parlamentu. Díky těmto opatřením budou mít všechny podniky (evropské i neevropské) stejné podmínky při soutěžení o obchodní příležitosti na lukrativním trhu veřejných zakázek v EU. Vytvoření správného regulačního rámce pro růst Inteligentní regulace je společnou odpovědností Komise a členských států. Ať již jde o systém hodnocení dopadu současného stavu nebo hodnocení platných právních předpisů EU, Komise se snaží zajistit, aby EU sledovala své cíle způsobem, který nevytváří zbytečně vysokou zátěž pro evropské podniky, občany a orgány veřejné správy. V této souvislosti musí být obezřetní i Evropský parlament a Rada, když pozměňují návrhy Komise, a ani členské státy by neměly vytvářet další zátěž, když evropské předpisy provádí do svého práva. Komise předložila řadu návrhů na snížení administrativní zátěže, zejména pro malé a střední podniky, a již splnila svůj cíl snížit o 25 % administrativní zátěž vyplývající z právních předpisů EU. Opatření přijatá na úrovni EU do prosince 2012 přinesou podnikům roční úspory ve výši 30,8 miliardy EUR. Avšak plný rozsah eventuálního snížení zátěže podle návrhů Komise se blíží 41 miliardám EUR, a proto Evropský parlament a Radu ještě čeká spoustu práce. Program Komise REFIT a srovnávací přehled týkající se malých a středních podniků zajistí, že míra zatížení bude neustále sledována. Komise se bude zároveň zabývat obavami, které malé a střední podniky vyjádřily v rámci konzultace TOP 10 (viz sdělení v příloze). Zlepšení regulačního rámce rovněž zahrnuje akční plán podnikání 2020, kterým je nutné se zabývat na úrovni EU i vnitrostátní úrovni. Je důležité, aby Rada ambiciózní návrhy Komise hájila a členské státy je plně prováděly. 6

Prohlubování HMU a prosazování finanční stability Předpokladem udržitelného růstu je stabilita. Dokončení struktury hospodářské a měnové unie (HMU), zejména pokud jde o bankovní unii, bude mít zásadní význam pro podporu budoucího růstu a předcházení opětovnému vzniku nerovnováh. Realizace jednotného mechanismu dohledu a rychlý pokrok v otázce připravovaného návrhu Komise o jednotném mechanismu pro restrukturalizaci jsou klíčovými stavebními prvky tohoto procesu. Komise stanovila komplexní vizi prohlubování HMU v návrhu prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie a následně rozpracovala návrh, jak zavést silnější předběžnou koordinaci politik a nástroj pro konkurenceschopnost a konvergenci. Je důležité zachovat dynamiku ve všech těchto oblastech a zajistit, aby obnova evropského hospodářství stála na co možná nejpevnějších základech. *** Rok poté, co se hlavy států a předsedové vlád dohodly na paktu pro růst a zaměstnanost, je nutné tento evropský konsenzus členských států a orgánů EU přetavit v konkrétní výsledky v oblasti růstu a zaměstnanosti. Evropská komise bude i nadále plnit svou úlohu v nejširším rozsahu a vyzývá, aby: Evropská rada potvrdila nezbytnost práce na všech jednotlivých prvcích Paktu pro růst a zaměstnanost, členské státy rozhodně a odvážně pokračovaly ve svém reformním úsilí na základě doporučení pro jednotlivé státy, jež mají být dohodnuty v červenci 2013 a Evropský parlament a Rada urychlily přijímání těch návrhů, které mají největší prorůstový potenciál. 7

Pokrok v provádění paktu pro růst a zaměstnanost Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? REFORMA EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Strategie Evropa 2020 / evropský semestr / provádění nových nástrojů pro správu ekonomických záležitostí / vzájemný tlak Roční analýza růstu 2013 11/2012 Doporučení pro jednotlivé země na rok 2013, které ještě musí schválit Evropská rada na svém červnovém zasedání, poté Zpráva mechanismu 11/2012 v červenci přijmout Rada a pak budou prováděny na vnitrostátní varování úrovni. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2013 05/2013 x Balíček dvou nařízení ( 2 pack ) Legislativní návrhy 11/2011 03/2013 Provádění PROHLOUBENÍ JEDNOTNÉHO TRHU Akt o jednotném trhu I, lhůta do konce roku 2012 Evropský systém normalizace Legislativní návrh 06/2011 10/2012 Provádění Jednotná patentová ochrana Legislativní návrh 04/2011 12/2012 Provádění Fondy rizikového kapitálu Legislativní návrh 12/2011 03/2013 Provádění Sociální investiční fondy Legislativní návrh 12/2011 03/2013 Provádění Alternativní řešení sporů Legislativní návrh 11/2011 04/2013 Provádění Zjednodušení směrnic o účetnictví Legislativní návrh 10/2011 06/2013 Formální přijetí Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 1

Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? Směrnice o zdanění energie Legislativní návrh 04/2011 X Nutná politická dohoda Odborné kvalifikace Legislativní návrh 12/2011 06/2013 Formální přijetí Zadávání veřejných zakázek Legislativní návrh 12/2011 x Nutná politická dohoda Vysílání pracovníků Legislativní návrh 03/2012 x Nutná politická dohoda Elektronická identifikace a elektronické podpisy Infrastruktura Transevropské energetické sítě Projekty transevropských sítí v oblasti dopravy Legislativní návrh 06/2012 x Legislativní návrhy 10/2011 04/2013 06/2013 Nutná politická dohoda Provádění Formální přijetí Telekomunikace x Nutná politická dohoda. Akt o jednotném trhu II, lhůta 2. čtvrtletí 2014 Reformy pravidel pro úpadková řízení Legislativní návrh 12/2012 x Nutná politická dohoda Čtvrtý železniční balíček Legislativní návrh 01/2013 x Nutná politická dohoda Dozor nad trhem a bezpečnost produktů Balíček 02/2013 x Nutná politická dohoda Modernizace portálu EURES Samostatný právní akt COM 11/2012 Provádění Vysokorychlostní širokopásmová infrastruktura Legislativní návrh 03/2013 x Nutná politická dohoda Třetí energetický balíček Legislativní návrhy 09/2007 07/2009 Provádění Dlouhodobé investiční fondy Legislativní návrh Q2 2013 x Návrh Komise se připravuje Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 2

Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? Námořní doprava Balíček Q2 2013 x Návrh Komise se připravuje Jednotné evropské nebe Balíček 06/2013 x Nutná politická dohoda Elektronické platební služby Legislativní návrh Q3 2013 x Návrh Komise se připravuje Elektronická fakturace při zadávání veřejných zakázek Legislativní návrh Q2 2013 x Návrh Komise se připravuje Bankovní služby Legislativní návrh 05/2013 x Nutná politická dohoda Lepší správa jednotného trhu Sdělení, zpráva, srovnávací přehled 2012 neuv. Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Provádění směrnice o službách Sdělení 06/2012 neuv. Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni DOKONČENÍ JEDNOTNÉHO DIGITÁLNÍHO TRHU DO ROKU 2015 Digitální agenda / dokončení jednotného digitálního trhu Elektronická identifikace a elektronické podpisy Modernizace systému autorských práv Přezkum v polovině období 12/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Projednávání na zasedání Evropské rady v říjnu 2013 Legislativní návrh 06/2012 X Nutná politická dohoda (součást Aktu o jednotném trhu I) Osiřelá díla Legislativní návrh 05/2011 10/2012 Provádění Kolektivní správa práv Legislativní návrh 07/2012 x Nutná politická dohoda Budoucnost autorských práv Sdělení 12/2012 neuv. Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Opatření navazující na přezkum Komise budou oznámena v roce 2014 Elektronická fakturace při zadávání veřejných zakázek Vysokorychlostní širokopásmová infrastruktura Legislativní návrh Q2 2013 x Návrh Komise (součást Aktu o jednotném trhu II) Legislativní návrh 03/2013 x Nutná politická dohoda (součást Aktu o jednotném trhu II) Nástroj pro propojení Evropy Legislativní návrh 10/2011 x Nutná politická dohoda Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 3

Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? DOKONČENÍ VNITŘNÍHO TRHU S ENERGIÍ DO ROKU 2014 Dokončení vnitřního trhu s energií Sdělení 11/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Třetí energetický balíček Legislativní návrhy 09/2007 07/2009 Provádění (součást Aktu o jednotném trhu I) Nástroj pro propojení Evropy Legislativní návrhy 10/2011 x Nutná politická dohoda Směrnice o zdanění energie Legislativní návrh 04/2011 x Nutná politická dohoda (součást Aktu o jednotném trhu I) Transevropské energetické sítě Legislativní návrh 10/2011 04/2013 Provádění (součást Aktu o jednotném trhu I) Energetická účinnost Legislativní návrh 06/2011 10/2012 Provádění ZAVRŠENÍ EVROPSKÉHO VÝZKUMNÉHO PROSTORU DO ROKU 2014 Posílení Evropského výzkumného prostoru Investice do výzkumu a inovací (Horizont 2020 a COSME) Sdělení 07/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, Zpráva Komise o pokroku před říjnovým zasedáním Evropské rady Legislativní návrhy 11/2011 x Nutná politická dohoda Klíčové základní technologie (KET) Sdělení 06/2012 Provádění prostřednictvím programu Horizont 2020, programů strukturálních fondů a národních programů Modernizace průmyslové politiky Sdělení 10/2012 Následná opatření na úrovni EU a vnitrostátní úrovni. Projednávání na zasedání Evropské rady v červnu 2013 a únoru 2014, zpráva o pokroku při provádění ve třetím čtvrtletní 2013 Jednotná patentová ochrana Legislativní návrh 04/2011 12/2012 Provádění (součást Aktu o jednotném trhu I) Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 4

Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? INVESTICE DO RŮSTU Navýšení kapitálu EIB do prosince 2012 Projektové dluhopisy Změna programů strukturálních fondů EU neuv. neuv. Navýšení o 10 miliard EUR se promítne do úvěrových programů. Zpráva Komise a EIB o pokroku předložená červnovému zasedání Evropské rady Dohoda o spolupráci mezi Komisí a EIB Iniciativa akčního týmu a členských států 11/2012 neuv. 230 milionů EUR, které je nutné v roce 2013 uvolnit do oblasti dopravy, energetiky a IKT; Zpráva o pokroku Komise a EIB červnovému zasedání Evropské rady 01/2012 Změna programů pro částku 39,2 miliard EUR; provedení proběhne na vnitrostátní úrovni Rozpočet na rok 2013 Návrh rozpočtu 04/2012 X Nutná dohoda o opravném rozpočtu VFR na období 2014-2020 Návrh rozpočtu 06/2011 X Nutná politická dohoda Budoucí politika soudržnosti Legislativní návrh 10/2011 x Nutná politická dohoda PRORŮSTOVÁ DAŇOVÁ POLITIKA Směrnice o zdanění příjmů z úspor Legislativní návrh 11/2008 x Nutná politická dohoda Mandát k jednání se třetími zeměmi Návrh mandátu 05/2012 05/2013 Začátek jednání se třetími zeměmi Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob Legislativní návrh 03/2011 x Nutná politická dohoda Daňové podvody a úniky Akční plán a 2 doporučení 12/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Daň z finančních transakcí Legislativní návrh 02/2013 x Nutná politická dohoda Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 5

Opatření Čím přispěla Komise? Schváleno na úrovni EU? Jaký bude další postup? VYTVÁŘENÍ PRACOVNÍCH MÍST A SKUTEČNÉHO EVROPSKÉHO TRHU PRÁCE Politika zaměstnanosti Nezaměstnanost mladých lidí Iniciativa Příležitosti pro mladé Balíček opatření týkající se zaměstnanosti mladých lidí (vč. systému záruk pro mladé lidi) Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí Balíček opatření týkající se zaměstnanosti 04/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Sdělení 12/2011 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Sdělení a návrh 12/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni po dohodě Rady z února 2013 Legislativní návrh 03/2013 x Nutná politická dohoda Vzdělávání a dovednosti Sdělení 11/2012 Následná opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni Přenositelnost důchodových nároků Legislativní návrh 10/2005 x Nutná politická dohoda Vysílání pracovníků Legislativní návrh 03/2012 x Nutná politická dohoda (součást Aktu o jednotném trhu I) Odborné kvalifikace Legislativní návrh 12/2011 x Nutná politická dohoda (součást Aktu o jednotném trhu I) VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU OBCHODU Obchodní dohody USA Peru a Kolumbie Kanada Singapur Návrhy mandátů k vyjednávání a vyjednávání na základě schválených mandátů 03/2013 Mandát schválen 06/2013 Různé 02/2013 Provádění Mandáty schváleny Jednání mají být zahájena Jednání mají skončit Dohoda má být parafována Celkový stav: Podle plánu Vyžaduje větší úsilí Žádný / malý pokrok 6