V. Druhy bazických substrátů

Podobné dokumenty
III. Druhy subatlantské. v květeně Žďárských vrchů

Přírodní rezervace Mokřady pod Vlčkem

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová

Územní systém ekologické stability (ÚSES)

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS. Vliv na utváření primární struktury krajiny (předběžná verse) Sestavili J. Divíšek a M. Culek

Základní charakteristika území

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

Výsledky floristických průzkumů v okrese Vsetín

BESKYDY. Radim J. Vašut

přírodní památka Kounické louky

Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice

Ověření výskytu upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) na lokalitě Šlapsy v k.ú. Uherčice

NAŘÍZENÍ Kraje Vysočina ze dne 3. listopadu 2015 č. 14/2015. o zřízení přírodní rezervace U Jezera a jejího ochranného pásma

Vlhká louka SEČENÁ. Doporučený výsev: - pro ruční setí... 2g na 1m 2 - setí secím strojem... 1g na 1m 2

Juncus (sítina) podobné zejména druhy kolem J. articulatus a J. bufonius znaky často minuciézní. kombinovaná prezentace Hrouda - Boublík

Natura Údolí Oslavy a Chvojnice.

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Vybrané skupiny hluchavkovitých (Lamiaceae) Kurs ekologické floristiky

Optimalizace vojenských újezdů ve vazbě na ochranu přírody a krajiny

VY_32_INOVACE_06_Českomoravská subprovincie_11

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní památka V Hlubokém

3. Přírodní památka Kamenec

přírodní památka Čertkus

Vojenské prostory. Vít Grulich & Pavel Marhoul

Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les

Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/

VYHLÁŠKA ze dne 6. března 2014 o vyhlášení Národní přírodní památky Hodonínská Dúbrava a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

KAMENY A VODA I. DÍL EXKURZNÍ PRŮVODCE

BESKYDY. Radim J. Vašut

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ OHROŽENÉ ROSTLINY

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Carex L. ostřice. Radim J. Vašut.

Typy vodních ekosystémů 1.část - tekoucí vody (základní charakteristika vodního režimu, rozšíření, význam, popis vegetace)

REGIONÁLNĚ FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ ČESKÉ REPUBLIKY

NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Loučeňské rybníčky CZ

Pastevní biotopy pro rizikové koně.

Vignea. ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Foto 1: Photo1: Foto 2: Photo 2:

Sukcese souvisí se zonací mokřadů např. zonace v rybníce od vegetace vodních makrofyt až po vysoké ostřice je vlastně sled sukcesních stadií.

Pokud není uvedeno jinak, je zdroj: snímky jsou použity se svolením šéfredaktora webu. Obsah

CHKO Bílé Karpaty CHKO Bílé Karpaty

Floristický průzkum Kounických luk

* Kraje a krajská města ( Pardubický kraj a kraj Vysočina) 5. třída ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PEXESO PLANĚ ROSTOUCÍ BYLINY NA HRÁDECKU

3.1 Geomorfologická charakteristika oblasti. 3.3 Pedologická charakteristika oblasti. 3.2 Geologická charakteristika oblasti

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

VODNÍ ROSTLINY VÝZNAM VODNÍCH ROSTLIN ADAPTACE ROSTLIN NA VODNÍ PROSTŘEDÍ VODNÍ ROSTLINY

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

CHKO Broumovsko. rok vyhlášení: rozloha: 410 km 2. sídlo správy: Police nad Metují. oficiální web:

CHKO Slavkovský les. rok vyhlášení: rozloha: 610 km 2. sídlo správy: Mariánské Lázně. oficiální web:

ČÁST I. Oznámení návrhu na vyhlášení přírodní památky Na skále

MOKRAĎOVÁ VEGETÁCIA Trieda: Isoëto-Nanojuncetea spoločenstvá obnaženého dna Dôležité ekofaktory: - charakter dna (piesčité, bahnité) - vysychavosť

EKOSYSTÉMY LOUKY A PASTVINY

Pokyny k práci Charakteristika geomorfologického okrsku

Malakozoologie. Clausiliidae

Horní Lideč červen 2014

18. Přírodní rezervace Rybníky

Enviromentální přínos nízkého a středního lesa v Českém krasu.

Zpráva z exkurze Za květnatými loukami Javorníků - PR Galovské louky

2. Kteří z odborníků mohli vyslovit následující tvrzení?

Mohelenská hadcová step -

ÚSES, NATURA A VÝZNAMNÉ LOKALITY SUBREGIONU VELKÉ DÁŘKO

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI

NEVÁPNITÁ MECHOVÁ SLATINIŠTĚ. PR Zlatá louka

Geologický vývoj a stavba ČR

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Přírodní rezervace PAVLOVSKÉ MOKŘADY. Tabule barevných fotografií Příloha k plánu péče pro období tabulí 252 fotografií)

Zásady budování drobných vodních ploch

Přípravný den projekt Kameny a voda

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

Rostliny v Hrádníkách

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

Přírodní rezervace Vlček

Příloha č. 8a - Přehled lokalit - Část A Oblast č.

V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H

Geologie Regionální geologie

GEOLOGIE KOLEM NÁS EXKURZNÍ PRŮVODCE

Distribution of Elatine orthosperma in the Czech Republic

Ochrana přírody v ČR

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Eragrostis N. M. Wolf - milička

Pracovní listy. Botanická exkurze na Plané loučky. Jméno: Škola: Datum:

Mgr. Lenka Zemánková Místo, kde žijeme Jižní Čechy - dokončení Učební pomůcky:

Základy lesnické typologie

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Regionální pracoviště CHKO České středohoří

CHKO Železné hory. rok vyhlášení: rozloha: 284 km 2. sídlo správy: Nasavrky. oficiální web:

Mikroskopie minerálů a hornin

CHKO Broumovsko. rok vyhlášení: rozloha: 410 km 2. sídlo správy: Police nad Metují. oficiální web:

MUNI PdF, 1.ročník, 2.semestr PdF:Bi2MP_KZCT Komplexní zahraniční cvičení v terénu Slaniska a jejich vegetace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: N á v r h VYHLÁŠKA. ze dne 2016

Transkript:

V. Druhy bazických substrátů (bazifyty) v květeně Žďárských vrchů

Převládající uniformita kyselého geologického podloží ŽV je pomístně narušena přítomností ostrůvků hornin bazických: opuky amfibolity krystalické vápence hadce Tento fenomén se výrazně projevuje i ve složení květeny, a tak je jinak poměrně jednotvárná flóra ŽV obohacena o celou řadu druhů, u jejichž výskytu a tedy i rozšíření hraje vliv substrátu (edafický) daleko větší význam než faktory podnebí (klimatické). Bazifilní druhy Žďárských vrchů

Sníženina Dlouhé meze Opukové sedimenty vyplňující fjord při jižním okraji poloostrova Železných hor místy s kuestami Ranský ultrabazický komplex kuesta zlom V místě křížení železnohorského zlomu s hlubinným zlomem přibyslavským Bazifilní druhy Žďárských vrchů

ostřice chabá (Carex flacca - na řadě míst Radostínský kopec, Štíří důl, vápenka u Krouny a jinde), http://www.htk.fi/terola/matti/kuva/1910%20carex.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

hořeček hořký (Gentianella amarella Vápenice u Žďáru), http://www.hlasek.com/foto/gentianella_amarella_8392.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

hořičník brvitý (Gentianopsis ciliata - opuky Dlouhé meze u Radostína, u Doubravníka, u Štírova dolu, Vápenice u Žďáru), http://rostliny.nikde.cz/foto/horecekherb.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule - Radostínský kopec), http://pharm1.pharmazie.uni-greifswald.de/systematik/7_bilder/coolpix/cp000671.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

vítod křídlatý (Polygala comosa Studnice u Nov. Města, opuky Dlouhé meze), http://www.atlas-roslin.pl/foto/zk/zk_polygalacomosa_052003.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

krvavec menší (Sanguisorba minor hlavně opuky Dlouhé meze), http://www.kulak.ac.be/facult/wet/biologie/pb/kulakbiocampus/buitenkulak/lage_planten/sanguisorba%20minor%20-%20kleine% 20pimpernel/sanguisorba%20minor-kleine%20pimpernel-04.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata - opuky Dlouhé meze, Zelená hora u Žďáru), http://www.saxifraga.de/foto_bot/salvia_verticillata.jpg http://www.boga.ruhr-uni-bochum.de/html/salvia.verticillata.ja2.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

jetel horský (Trifolium montanum na mnoha místech). http://www.funet.fi/pub/sci/bio/life/plants/magnoliophyta/ magnoliophytina/magnoliopsida/fabaceae/trifolium/mont anum-1x.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

bukovník vápencový (Currania robertiana - v minulosti na Peperku) http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/gymnocarpium_robertianum_jan_ Wesenberg02.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

slezinník routička zední (Asplenium rutamuraria - vzácně pouze na zdech). Bazifilní druhy Žďárských vrchů

Důležitým geologickým faktorem narušujícím celkovou uniformitu jsou také roztroušené ostrůvky hornin ultrabazických, především serpentinitů, čili hadců, z nichž nejrozsáhlejší vznikly zvětráváním ultrabazických vyvřelin Ranského masívu v severozápadní části území. Další se nacházejí v okolí Skleného a Tří Studní. Na těchto lokalitách rostly v minulosti: sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) sleziník zelený (Asplenium viride). Ranský ultrabazický komplex V místě křížení železnohorského zlomu s hlubinným zlomem přibyslavským Bazifilní druhy Žďárských vrchů

sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium Sklenné, Ranský Babylon, obě lokality jsou nejvýše položenými lokalitami tohoto druhu v ČR) http://f1.grzyby.pl/foto-rosliny/bg/bg-asplenium_cuneifolium_3.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

bazifilní sleziník zelený (Asplenium viride - Sklené). http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/aspleniu m_viride_jan_wesenberg02.jpg Bazifilní druhy Žďárských vrchů

Extrémní chemismus hadcového substrátu vytváří pro mnoho druhů toxické prostředí. Tím jsou konkurenčně zvýhodněny jiné druhy, jimž tento substrát nevadí nebo jim vyhovuje. Na hadcích proto najdeme relikty, jež u nás rostly v dřívějších dobách, ať již chladnějších, či naopak teplejších než dnes. Ostrůvky takto navzájem izolovaných hadcových populací mohly prodělat samostatný vývoj a dát tak vznik endemitům. Knautia arvensis subsp. serpentinicola je diploidní cytotyp, zatímco běžné populace Knautia arvensis jsou tetraploidní. Je to dlouhodobě izolovaný pozůstatek rozšíření, jež dosahovaly diploidní chrastavce v teplých obdobích postglaciálu. Jediný endemit Žďárských vrchů. Čech L., Šumpich J. & Zabloudil V. 2002, Jihlavsko. In: Mackovčin P. & Sedláček P. [eds.], Chráněná území ČR, Vol. VII, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR & Ekocentrum Brno, Praha Bazifilní endemiy Žďárských vrchů

Vedle chemismu má na květenu vliv i členitější reliéf, jenž na bazických substrátech vzniká a je jiný než plošně převažující vrchovinný reliéfu na kyselých horninách krystalinika. Sutě a strmější svahy na Peperku, Vápenici, Ranském Babyloně a jinde vytvářejí podmínky pro měsíčnici vytrvalou (Lunaria rediviva) http://www.ruhr-uni-bochum.de/boga/html/lunaria.rediviva.ho1.jpg http://www.ruhr-uni-bochum.de/boga/html/lunaria.rediviva.ho3.jpg Druhy sutí a strmých strání Žďárských vrchů

a také pro udatnu lesní (Aruncus vulgaris). http://www.michls.de/img/0306108.jpg Druhy sutí a strmých strání Žďárských vrchů

Další velkou skupinou druhů s charakteristickým rozšířením podmíněným bazickými horninami jsou vlhkomilné bazifilní druhy. V jejich případě zprostředkovává spojení s bazickým prostředím spodní voda, v níž jsou bazické ionty uvolněné z podloží obsaženy. Ve ŽV jsou to především slatinné druhy. druhy bazických bezkolencových luk bazifilní druhy vlhkých luk Slatinné druhy Žďárských vrchů

ostřice Davallova (Carex davalliana), http://www.rz.uni-karlsruhe.de/~db50/foto_-_archiv/carex%20davalliana%20botka%20s2.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

ostřice latnatá (Carex paniculata), http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/carex_paniculata_dag_fosse01.jpg http://www.plantidentification.co.uk/images/cyperaceae/carex-paniculata1.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

o. odchylná (C. appropinquata), http://www.eko.pb.bialystok.pl/flora/zd jecia/carexapp1.jpg http://www.eko.pb.bialystok. pl/flora/zdjecia/carexapp2.jp g Slatinné druhy Žďárských vrchů

suchopýr širolistý (Erioporum latifolium), http://www.hlasek.com/foto/eriophorum_latifolium_a268.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

kruštík bahenní (Epipactis palustris), http://www.hlasek.com/foto/epipactis_ palustris_4119.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

ostřice slatinná (Carex lepidocarpa - u ryb. Řeka, 550 m n.m.), http://flora.nhm-wien.ac.at/seiten-arten/carex-lepidocarpa.htm Slatinné druhy Žďárských vrchů

ostřice dvouřadá (Carex disticha - Skelné Hutě, 680 m n.m.), http://www.butbn.cas.cz/coll_wet/photoguide/carex_ disticha.jpg http://perso.wanadoo.fr/erick.dronnet/images/carex_disticha1.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

ostřice lemovaná (Carex hostiana Buchovka jižně Trh. Kamenice, 595 m n.m), http://www.toyen.uio.no/botanisk/nbf/plantefoto/carex_hostiana_bard_engelstad01.jpg http://www.plantidentification.co.uk/images/cyperaceae/carex-hostiana-3.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora - pod Brožovou skalou, 750 m n.m.), http://www.floraislands.is/hapl/eleocqui1g.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus - Kaňásky u Studnic, 700 m n.m.). http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/cypera/blysm/blyscom1.jpg Slatinné druhy Žďárských vrchů

bukvice lékařská (Betonica officinalis), http://www.hlasek.com/foto/betonica_officinalis_a2838.jpg http://www.atlas-roslin.pl/foto/am/am-s329.jpg Bazifilní druhy bezkolencových luk Žďárských vrchů

hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe), http://www.hlasek.com/foto/gentiana_pneumonanthe_696.jpg Bazifilní druhy bezkolencových luk Žďárských vrchů

kosatec sibiřský (Iris sibirica), http://millersoap.com/desktops/irisbenn2desk.jpg Bazifilní druhy bezkolencových luk Žďárských vrchů

hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus subsp. superbus), http://rostliny.nikde.cz/foto/dianthussuperbus.jpg Bazifilní druhy bezkolencových luk Žďárských vrchů

svízel severní (Galium boreale), http://www.plant-identification.co.uk/images/rubiaceae/galium-boreale-2.jpg http://www.plant-identification.co.uk/images/rubiaceae/galium-boreale-3.jpg Bazifilní druhy bezkolencových luk Žďárských vrchů

upolín nejvyšší (Trollius altissimus), http://www.hlasek.com/foto/trollius_altissimus_8227.jpg Bazifilní druhy zaplavovaných luk Žďárských vrchů

pampeliška z okruhu pampelišky bahenní (Taraxacum sect. Palustria - v okolí Hluboké a Radostína) http://linnaeus.nrm.se/flora/di/astera/tarax/tarapal6.jpg Bazifilní druhy zaplavovaných luk Žďárských vrchů

sítina sivá (Juncus inflexus - jen v okolí Hluboké a Starého Ranska) http://www.victoriaadventure.org/aquatic_plants/werner_2003/juncus_inflexus01.jpg Bazifilní druhy zaplavovaných luk Žďárských vrchů

třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum - rovněž jen u Hluboké a Starého Ranska). http://www.floralimages.co.uk/images/pic552.jpg Bazifilní druhy zaplavovaných luk Žďárských vrchů

VI. Druhy obnažených rybničních den v květeně Žďárských vrchů

Vypouštěním rybníků při tzv. letnění dochází k cyklu specificky navazujících ekologicky značně odlišných stanovištních podmínek, v němž po dlouzodobém trvalém zaplavení vodní hladinou = (i) hydrofáze; následuje po vypuštění obnažené bahnité dno = (ii) limósní ekofáze; toto dno postupně zcela vyschne a ztvrdne = (iii) terestrická ekofáze. Celý cyklus trvá jen několik týdnů! http://www.sci.muni.cz/botany/gallery/mn103.jpg http://www.sci.muni.cz/botany/gallery/mn111.jpg http://www.sci.muni.cz/botany/gallery/mn112.jpg dlouhodobá hydrofáze letnění Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

Toto specifické střídání různých podmínek vyhovuje některým rostlinám s velmi krátkým životním cyklem (obvykle jednoleté druhy). Z hlediska celkového rozšíření má většina těchto druhů obrovské areály, zaujímající zpravidla několik světadílů. Tyto areály jsou zajímavé tím, že nejsou souvislé, nýbrž jsou tvořeny poměrně malými a navzájem obrovskými vzdálenostmi oddělenými skupinkami lokalit (arelami). Arela evropská, popřípadě ta její část ležící v ČR - v oblasti Třeboňské a Buďějovické pánve, Blatenska a Českomoravské vrchoviny, patří však k těm nejvýznamnějším a na lokality nejbohatším z hlediska celosvětového. Z Českomoravské vrchoviny zasahují tyto druhy do jižní části Žďárských vrchů, hlavně na rybníky v širším okolí Žďáru. Prakticky všechny dosahují ve Žďárských vrších výškových maxim svých rozšíření v rámci ČR: Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

bahnička vejčitá (Eleocharis ovata 750 m n.m. hadcový lom u Skleného), http://dsiphoto.mnhn.fr/cbnbp/flore/g_p/p_eleocharis_ovata.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

úpor trojmužný (Elatine triandra - 620 m n.m. Vel. Dářko), http://linnaeus.nrm.se/flora/di/elatina/el ati/elattri3.jpg http://akiyoshidai.cool.ne.jp/mizohakobe030923.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

úpor peprný (Elatine hydropiper - 620 m n.m. Vel. Dářko), http://linnaeus.nrm.se/flora/di/elatina/elati/elathyd2.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

masnice vodní (Tillaea aquatica - 620 m n.m. Vel. Dářko), http://www.hlasek.com/foto/crassula_aquatica_4714.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

šater zední (Gypsophila muralis 720 m n.m. Sykovec), http://www.atlas-roslin.pl/foto/bl/bl-f205-gypsophila-muralis4.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

puchýřka útlounká (Coleanthus subtilis - 720 m n.m. Sykovec) http://www.hlasek.com/foto/coleanthus_subtilis_6395.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

ostřice česká (Carex bohemica 720 m n.m. Sykovec). http://www.hlasek.com/foto/carex_bohemica _4466.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

Středoevropský endemit kuřinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma), dosahující svého maxima v ČR i v rámci celého areálu rovněž na ryb. Sykovec v 720 m n.m. (vedle ČR roste jen v Německu a v Polsku, v minulosti snad i v Rakousku). http://www.butbn.cas.cz/coll_wet/photoguide/spergularia_echinosperma.jpg Druhy obnažených rybničních den Žďárských vrchů

Bazifilní a Sudetské slatinné 2. Jsou fytogeografickou křižovatkou několika migračních vlivů Subatlantské Karpatské 3. Zahrnují některá lokální reliktní stanoviště Opuky Alpsko-šumavské Žďárské vrchy 1. Patří díky drsnému klimatu do oblasti horské květeny oreofytikum Rybníky Rašeliniště Hadce Krystalické vápence