Figurama 2003 ve Vídni XIII. Mimoøádný úspìch designérù VUT v Brnì. FAST na Stavebním veletrhu IBF. Svìt knihy ve znamení Afriky

2003 5 Figurama 2003 ve Vídni XIII Mimoøádný úspìch designérù VUT v Brnì FAST na Stavebním veletrhu IBF Svìt knihy ve znamení Afriky

Obsah 3... CESTA JEDNÍM SMÌREM 4... NAŠE ALMA MATER MÁ DOBRÉ PERSPEKTIVY, ØÍKÁ REKTOR JAN VRBKA 6... CO SI O TOM MYSLÍTE? 7... PØIHLÁŠKU KE STUDIU NA VUT V BRNÌ LETOS PODALO 12 TISÍC UCHAZEÈÙ 8... O PROGRAMOVÉM PROHLÁŠENÍ PØEDSEDNICTVA RADY VYSOKÝCH ŠKOL 10... CENTRUM VZDÌLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ: CO SE PODAØILO A CO ZATÍM NE? 13... STUDENTSKÁ SOUTÌŽ A KONFERENCE STUDENT EEICT 2003 14... FAKULTA STAVEBNÍ NA MEZINÁRODNÍM STAVEBNÍM VELETRHU 2003 15... PRAŽSKÝ VELETRH SVÌT KNIHY NEJVÌTŠÍ KNIŽNÍ PØEHLÍDKA V ÈR 16... Z ARCHIVU VUT V BRNÌ: SPORT NA BRNÌNSKÉ TECHNICE 18... MIMOØÁDNÝ ÚSPÌCH DESIGNÉRÙ Z VUT V BRNÌ 20... JAK JSEM SE ZAMILOVAL DO UNIVERZITY TØETÍHO VÌKU 21... VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI HISTORIE VUT V BRNÌ REKTOØI 22... MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE UMÌLECKÝCH ŠKOL SE ROZŠIØUJE 24... INFORMACE 28... STANOVISKO FAKULTY ARCHITEKTURY K PAMÁTKOVÉ OBNOVÌ VILY TUGENDHAT 29... RESPEKTOVÁNÍ O EVROPSKÉ UNII POPRVÉ NA VUT V BRNÌ 30... NOVÉ UÈEBNÍ TEXTY A PUBLIKACE Vydává: Vysoké uèení technické v Brnì, nakladatelství VUTIUM. Šéfredaktorka: PhDr. Jitka Vanýsková, tel.: 541 145 503, e-mail: vanysko@ro.vutbr.cz; vydání pøipravil: Mgr. Igor Maukš, tel.: 541 145 345, e-mail: mauks@ro.vutbr.cz. Redakèní kruh: Doc. RNDr. Petr Dub, CSc., Prof. Ing. Jiøí Kazelle, CSc. (prorektor), PhDr. Alena Mizerová (øeditelka nakladatelství VUTIUM), Doc. Ing. Eva Münsterová, CSc. (FSI VUT), PhDr. Jitka Vanýsková (šéfredaktorka). Grafický návrh: David Tieku. Sazba: Studio Arx, s. r. o. Adresa redakce: VUT v Brnì, Antonínská 1, 601 90 Brno, fax 541 145 348, http://www.vutbr.cz. Tisk: Graphical, s. r. o., Brno. Reg. è. MK ÈR E 7521, ISSN 1211 4421

Cesta jedním smìrem Úvodník kvìtnového èísla Událostí na VUT v Brnì napsal akademický malíø Pavel Luffer, øeditel Støední školy umìleckých øemesel v Brnì. Ve svém editorialu se na pøíkladu teorie fraktálù, která mimo jiné poskytla i zcela nové aspekty vnímání malíøství, zamýšlí nejen nad vzájemnou spøíznìností a ovlivòováním vìdy a umìní, ale i nad limity vztahu techniky a umìlecké tvorby. Pøed èasem mi pan profesor Serba z tehdejší elektrofakulty ukazoval postup pøi zobrazování fraktálù: od jednoduchých kreseb po fotograficky vìrné obrazy. Fascinovala mì ta možnost, že se obraz dá vypoèítat, nastavit rovnice, zamìnit hodnota a hle: místo javoru je tu jasan. Bylo zajímavé hledìt matce pøírodì do kuchynì a shledávat, s jak jednoduchými metodami pracuje. Pøedstava, že napøíklad Leonardova Mona Lisa je pouze souhrn velmi malých pixelù, které se však dají pøesnì definovat tøebas ve CMYKu, mì pøivádìla k teorii, že žádné tajemství není, a že tedy výsledek je možno pøesnì spoèítat. A když lze definovat výsledek, urèitì lze stanovit cestu i poèátek, a tedy tvorbu jako takovou. Taková byla i moje pøedstava: pomocí pøírodních mechanismù a øádù v nich obsažených se spiritualizuje hmota a obraz ožije, já jako autor jen budu v úžasu pozorovat, pøípadnì korigovat ta pravidla, která hmotu vystrukturují. (A samozøejmì ta povedená díla podepíšu.) Jenže je tu fenomén èasu, který se nedá obrátit, a kdy tedy nelze ani cestu otoèit jako rukáv naruby. Èas jako velièina urèuje pohyb od neznámého k probádanému, od možného k jistému. Èas, který v jednom smìru jednoznaènì zabarví skuteènost životem. Velice se mi líbila myšlenka ze Zvláštních smyèek, že množením a vrstvením bude systém tak složitý, až zplodí život. Teorie chaosu mi pak dávala tak trochu za pravdu: malou zmìnou na poèátku je možné se dobrat velkých zmìn na konci. Tedy ne mechanismus založený na algebøe, ale mystérium mechanismù, které obživnou a dìlají si, co chtìjí. A matematik pro tak jednoduchou vìc, jako je život, náhle nemá øešení. (A jak je vznik života jednoduchý, máme všichni v pamìti.) Když pak porovnáte kopii s originálem, zde nejvíc je vidìt, které dílo se zrodilo z neoèekávaného a které postupuje od hotového k poèátku. Schéma je slovo, které se snaží pøijít vìcem na kloub a definovat je cestou pozpátku. Život je pak slovem opaèným. A zatím, i když si užívám technických vymožeností, jsem rád, že mì doma vítá tajemná žena a psi z masa a kostí. Akad. malíø Pavel Luffer, øeditel SŠUØ v Brnì 5/2003 3

Naše alma mater má dobré perspektivy, øíká rektor Jan Vrbka V posledních èíslech Události poskytly prostor všem šesti novì zvoleným dìkanùm a ètyøem novì jmenovaným prorektorùm VUT v Brnì, aby prostøednictvím malé ankety pøedstavili své zámìry, které chtìjí bìhem tøíletého funkèního období v rámci svých kompetencí uskuteènit. Kvìtnová anketa je vyhrazena Prof. RNDr. Ing. Janu Vrbkovi, DrSc., kterého po zvolení Akademickým senátem jmenoval 21. ledna 2003 do funkce rektora VUT v Brnì pro druhé funkèní období tehdejší prezident Èeské republiky Václav Havel. Prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc., rektor VUT v Brnì (druhé funkèní období) : Co bude Vaší prioritou, èeho chcete ve svém druhém funkèním období dosáhnout? Cílem bude zajistit stabilní rozvoj naší univerzity ve všech stìžejních oblastech, tj. v oblasti vzdìlávání, vìdy a výzkumu, inženýrství, architektury, umìní a dalších aktivit, v oblasti spolupráce s prùmyslem a dalšími institucemi vèetnì Akademie vìd ÈR i na poli mezinárodním. K tomu se již fundovanì vyjadøovali páni prorektoøi, a proto se omezím na pohledy obecnìjší. V souladu s Dlouhodobým zámìrem rozvoje a jeho aktualizacemi hodláme postupnì naplòovat naše krédo, tj. umožnit vzdìlání všem uchazeèùm, kteøí chtìjí na naší škole studovat a kteøí mají patøièné pøedpoklady nároèné studium zvládnout. Musíme být institucí flexibilní, reagující na zájem mladé generace i potøeby naší spoleènosti a nabízet atraktivní studijní programy, vèetnì studijních programù kombinovaných a celoživotního vzdìlávání. Z hlediska rozvoje každé moderní univerzity je dùležitá evropská dimenze vzdìlávání, mimo jiné i z dùvodu pøedpokládaného èlenství naší zemì v EU. V souladu s boloòskou deklarací je zapotøebí postupnì pøejít na tøístupòový navazující vzdìlávací systém s bakaláøským, magisterským a doktorským stupnìm. Po FA, FaVU, FP, FCH, FIT a FEKT, kde je již zaveden, budou následovat FSI a FAST, èímž bude tento nejednoduchý transformaèní proces na VUT završen. Máme-li být univerzitou evropského charakteru, musí se patøièným zpùsobem rozšíøit studentská a uèitelská mobilita, spoèívající na principu reciprocity. Budeme muset být schopni pøijímat znaènì vyšší poèet zahranièních studentù na delší dobu a nabízet jim adekvátní studijní programy v angliètinì a pøitom plnì využívat evropského kreditového systému ECTS. Rád bych, aby všichni naši studenti v dohledné dobì komunikovali v anglickém jazyce, který mùžeme považovat za latinu moderní doby. Oblast vìdy a výzkumu a dalších tvùrèích aktivit zùstane trvale v centru naší pozornosti, a to i proto, že v horizontu pìti šesti let nebude z dùvodu prudkého poklesu demografické køivky možný další nárùst poètu posluchaèù a s tím souvisejících finanèních zdrojù. Pro univerzitu našeho charakteru je velice dùležitá spolupráce s prùmyslem, stavebnictvím a dalšími institucemi, a to buï formou spoleèné úèasti na nejrùznìjších grantových projektech, èi formou pøímé smluvní spolupráce. Jsem pøesvìdèen, že zde mùžeme znaènì pøispìt k inovaci inženýrských dìl a tím zlepšit jejich konkurenèní schopnost na svìtovém trhu s pozitivním dopadem v hospodáøské oblasti. Jako pøíklad je možno uvést vývoj nového turistického letounu VUT 100 pro 4 5 cestujících, u kterého byla zahájena výroba prototypu. Zcela novou a perspektivní oblastí našeho pùsobení bude podpora malých zaèínajících firem nebo jednotlivcù (tøeba i našich nadaných studentù èi absolventù) pøi realizaci unikátních nápadù, a to prostøednictvím inkubátoru moderních technologií InVUT. Vìøím v tvùrèí schopnosti našich lidí a v jejich invenci, tøeba se objeví noví Køižíkové èi Božkové s významnými inovaèními výstupy. : Co považujete za pøednosti a co naopak za nedostatky VUT v Brnì? K pøednostem patøí velký rozsah studijních programù a oborù na našich osmi fakultách. Z hlediska celkového profilu jsme 4 5/2003

technickou univerzitou s nejširším zamìøením v naší zemi, nabízející širokou škálu technických oborù a disciplín, ale i obory ekonomické i umìlecké, resp. umìlecké s vazbou na technické obory. Je to ideální pùda pro vznik mezioborových programù èi oborù (napø. mechatronika, materiálové inženýrství, biomedicínské inženýrství, prùmyslový design, kombinované obory technicko-ekonomické, informaticko-ekonomické), z nichž nìkteré se stávají tìžištìm dalšího vìdeckého a technického rozvoje. Dùkazem moderního a perspektivnì pojatého systému vzdìlávání na VUT je celkový zájem o naše absolventy. Jsem si ale vìdom i slabších stránek naší univerzity. S ohledem na mnohde zastaralé technické vybavení v našich laboratoøích a dílnách nejsme èasto schopni zprostøedkovat našim studentùm praktické zkušenosti na úrovni doby. Pøi ekonomickém koeficientu nároènosti u vìtšiny našich technických fakult na úrovni 1,65 není možné plošnì zlepšit naši situaci, uvážíme-li, že sofistikované stroje a zaøízení pøedstavují investici desítek až stovek milionù korun. Zde se neobejdeme bez úzké spolupráce s prùmyslovými podniky a dalšími institucemi, aby umožnily našim studentùm v daleko vìtší míøe prázdninovou praxi, zadávaly více diplomových prací a podílely se na výuce ve specializacích. Dalším problémem je slabší mobilita studentù a uèitelù, která je omezena i stávající úrovní jazykové kompetence. Na škole se sice vyuèuje nìkolik svìtových jazykù, ale chybí všeobecná znalost angliètiny, která je v oblasti vìdy a techniky jazykem svìtovým. Již delší dobu stagnuje celkový poèet i rozsah úspìšných externích grantových projektù, vèetnì projektù mezinárodních. I pøes celkovì vysokou úroveò to není dobrý signál a je zapotøebí zvážit rozumné stimuly podporující další rozvoj. : Jakým smìrem by se VUT v Brnì mìlo v pøíštích letech ubírat? Pokud použiji logického pøístupu, potom je odpovìï na tuto otázku do urèité míry dána pøedchozím textem. Pùjde o to využít našich silných stránek a co nejdøíve odstranit nedostatky, o kterých víme. Bude zapotøebí rozšíøit nabídku studijních programù, vèetnì vhodnì koncipovaných bakaláøských programù, a posílit prostupnost a návaznost mezi studijními programy na jednotlivých fakultách i s jinými univerzitami u nás i v zahranièí. Vzdìlání na naší škole, která má pøevážnì technický charakter, by mìlo mít komplexnìjší rozmìr, obsahující i vybrané humanitní pøedmìty tak, aby naši absolventi byli vyváženými osobnostmi a lépe se tak orientovali v dnešním svìtì, se znalostí možných dùsledkù své èinnosti. Tento požadavek je dùležitý i pro pøípravu VUT na mezinárodní akreditaci u Evropské univerzitní asociace, která je nejvyšším pøedstavitelem evropských vysokých škol. Tuto nároènou proceduru, která by nám mìla nastavit reálné zrcadlo, bychom chtìli podstoupit v roce 2005. Není ani tak dùležité, co si o sobì myslíme sami, podstatnìjší je hodnocení vnìjší, zejména pokud je provádìno institucí kompetentní. Dùležitým pøedpokladem úspìšného rozvoje naší univerzity je otevøená diskuse mezi vedením, fakultami, senáty a dalšími složkami naší školy a hledání optimálních øešení. O kvalitì školy do znaèné míøe rozhodují lidé, a ti musí mít otevøenu cestu ke zvyšování kvalifikace i k patøièné vlastní realizaci. K vytváøení svobodné atmosféry moderní univerzity patøí i partnerský vztah ke studentùm, kterým je zapotøebí se plnì vìnovat a chápat je jako naše budoucí pokraèovatele a následovníky. Budeme-li se takto chovat, jsem o dobrých perspektivách naší alma mater VUT v Brnì plnì pøesvìdèen. Pøipravil Igor Maukš SUMMARY: In the last four editions of BUT News, all the six newly elected deans and the new appointed BUT vice rectors were presenting in small interviews the ideas that they would like to implement using their authorities during the time in office ahead. The May interview is assigned to Prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc., who, after being elected by the Academic Senate, was appointed Rector of Brno University of Technology by Václav Havel, President of the Czech Republic on 21st January 2003. 5/2003 5

Co si o tom myslíte? Ve dnech 14. 17. kvìtna 2003 se bude na VUT v Brnì konat konference evropské organizace EUCEN (European Universities Continuing Network), která sdružuje více než 185 univerzitních institucí z 39 evropských zemí, zabývajících se Celoživotním vzdìláváním (CŽV) na univerzitní úrovni. Hlavní téma konference, na kterou je pøihlášeno pøes 100 úèastníkù, je Akreditace kurzù CŽV. Pro náš èasopis o významu EUCEN a o historii zaèlenìní VUT do této celoevropské organizace napsal èlen jejího øídícího výboru Prof. Petr Vavøín. Informace o prùbìhu konference pøinese èervnové èíslo Událostí na VUT v Brnì. Stalo se to v r. 1999 (tedy v minulém století, což jednak pìknì vypadá a vzájemným vztahùm to pøidává i historickou patinu). Zhruba v záøí se v rektorátní poštì objevila pozvánka na listopadovou konferenci EUCEN ve finském Joensuu. Na tom by nebylo nic neobyèejného, takových pozvánek na rùzné akce všemožných institucí chodilo (a jistì dosud chodí) desítky. Jenže k této pozvánce byly pøipojeny dvì barevné mapky Evropy. Jedna ukazovala, kde všude se v uplynulých 8 letech (EUCEN byl založen r. 1991) podobné konference konaly. Bylo jich celkem 15, takže jsme zjistili, že EUCEN poøádá dvì celoevropské konference roènì, a to vždy na pøedem urèené téma. Ještì zajímavìjší byla druhá mapka, kde byly teèkami vyznaèeny univerzity a instituce univerzitního charakteru, které byly èleny EUCEN. Tehdy jich bylo asi 180. Nejvíc se jich hemžilo ve Skandinávii, Velké Británii, Beneluxu, Itálii, ale i v Polsku. Dost teèek bylo i v Maïarsku, Nìmecku (i východním) a Rakousku. Jenom v ÈR a SR byly osamocené dvì teèièky: jedna patøila Veterinární a farmaceutické Univerzitì v Brnì a druhá univerzitì v Nitøe. To nás zaujalo. V té dobì mìlo naše hospodáøství za sebou už nìkolik ekonomických i strategických houpaèek, kdy v dùsledku rùzných teorií, prognóz a experimentù (více èi ménì diletantských a vìtšinou ovlivnìných tuneláøskými tužbami) jsme zaèali chápat, jak hluboké zmìny, restrukturalizace, prostì jak obrovská transformace èeká nejen èeskou prùmyslovou sféru, ale doslova celou naši spoleènost. Že celoživotní vzdìlávání a zejména vzdìlávání na univerzitní úrovni je klíèové pro úspìch celého procesu, se už také vìdìlo. Nedejte se mýlit tím, že øadì z nás to nedošlo ještì ani dnes. Byly totiž k dispozici praktické výsledky nejménì dvou zemí, které tohle správnì pochopily: Finska a Irska. Kdo by o tom pochyboval, nech si najde statistická data z let 1992 2000, na kterých je vidìt prùbìh nezamìstnanosti, HDP a dalších ekonomických ukazatelù v závislosti na investicích do vzdìlávacích aktivit, zejména typu LLL (Life Long Learning vzdìlávání dospìlých). Míru vzájemné korelace nelze pøehlédnout. Univerzitní CŽV se od bìžné výuky na vysokých školách liší zejména tím, že v nìm je neodstranitelný obchodní aspekt. Objektem vzdìlávání jsou dospìlí lidé, vìtšinou výdìleènì èinní, takže hlavním investorem obvykle není stát, ale buï vzdìlávaný jedinec sám (v zájmu svého osobního kariérního rùstu), nebo jeho zamìstnavatel, který si tak buduje svùj human capital neboli kádr kvalifikovaných realizátorù svých podnikatelských zámìrù. Obojí jsou u nás dosud ne pøíliš známé a bìžné taktiky. Mìli jsme zkušenosti z tzv. Dálkového studia (za komunistù jedna z ménì ideologicky hlídaných, a tudíž pro politicky oškraloupované lidi dostupnìjších forem studia), jenže toto bylo nìco úplnì jiného. Navíc, protože tady bylo spojení s byznysem, hrozily všechny známé i neznámé deformace. Proto jsme usoudili, že nebude na škodu se s EUCEN seznámit. Dojem z konference ve Finsku, která mìla jako hlavní téma Changing Work and Education Needs, byl velmi pøíznivý. Osobnì jsem v letech 1994 2000 jako rektor VUT poznal jinou evropskou instituci, CRE (nyní EAEA), která sdružovala reprezentanty èlenských univerzit (vìtšinou rektory). Ta také poøádala dvì konference roènì a mìla asi 560 èlenù. V EUCEN byla èlenù zhruba tøetina, èlenské poplatky byly tøetinové a množství i kvalita poskytovaných informací byla urèitì srovnatelná. Kromì toho v EUCEN byla nadìje na zapojení do evropských projektù financovaných EU. Tato nadìje se stala skuteèností, nebo od letošního roku je VUT prostøednictvím Centra pro vzdìlávání a poradenství (CEVAPO) zapojeno do projektu EQUIPE. VUT se stalo od r. 2000 plnoprávným èlenem EUCEN. Další rok jsme nabídli poøádání jarní konference v r. 2003 a naše nabídka byla pøijata, vèetnì navrženého hlavního tématu Akreditace kurzù celoživotního vzdìlávání. Tato problematika je podle našeho názoru aktuální zejména ve východoevropských zemích, a proto jsme ji prosazovali. V letech 2001 2002 se bývalé Centrum distanèního vzdìlávání na VUT zmìnilo na již zmínìné CEVAPO. Tento nový útvar VUT, vedený Ing. L. Janíèkem, má všechny pøedpoklady stát se kvalifikovaným a efektivním realizátorem všech druhù a forem vzdìlávání dospìlých, které naše spoleènost stále více potøebuje. O brnìnském regionu, jehož obrovský prùmyslový potenciál prochází zcela zásadními zmìnami, to platí pøedevším. Vìøím, že zkušenosti a spolupráce v rámci EUCEN pøispìjí k úspìchu CŽV nejen v Brnì, ale v celé Èeské republice. Podrobnosti o EUCEN i o konferenci lze najít na adrese: www.eucen.org nebo www.cvp.vutbr.cz/eucen. Prof. Petr Vavøín, emeritní rektor VUT v Brnì For Summary see page 30. 6 5/2003

Pøihlášku ke studiu na VUT v Brnì letos podalo 12 tisíc uchazeèù Celkem 13 275 pøihlášek ke studiu pro akademický rok 2003/2004 pøišlo na osm fakult VUT v Brnì. Na nejstarší èeské vysoké škole na Moravì chce získat vysokoškolské vzdìlání 11 984 uchazeèù. Rozdílné údaje plynou z toho, že nìkteøí aspiranti studia si dávají pøihlášku na dvì i více fakult. Na to, o které fakulty je nejvìtší zájem, kde jsou jaké šance na pøijetí, i na další vìci související s pøihláškami se Události zeptaly prorektora pro studium a záležitosti studentù Doc. RNDr. Miloslava Švece, CSc. : Na které fakulty se hlásí nejvíce uchazeèù a jaké jsou jejich šance na pøijetí? V absolutních èíslech je to Fakulta stavební, Fakulta strojního inženýrství, následuje Fakulta podnikatelská, Fakulta elektrotechniky a komunikaèních technologií, Fakulta informaèních technologií a Fakulta chemická. To ovšem ještì nic nevypovídá o šancích uchazeèù, které se odvíjejí od pøedpokládaného poètu pøijímaných studentù. Jednotlivé fakulty totiž pøi jeho urèení nemohou vycházet pouze z kritéria zájmu a vìdomostní úrovnì uchazeèù, ale i ze svých personálních a kapacitních možností. Velký pøevis je právì z tohoto dùvodu na Fakultì informaèních technologií a na Fakultì podnikatelské. Velmi pøísný výbìr, jehož souèástí jsou nároèné talentové zkoušky, èeká uchazeèe tradiènì na Fakultì výtvarných umìní a Fakultì architektury. : Ne všichni pøihlášení uchazeèi se nakonec k pøijímacím zkouškám dostaví. Podle zkušeností z minulých let pøijde zhruba 70 procent pøihlášených. A z tìch, kteøí projdou pøijímacím øízením, se ke studiu zapíše polovina. : Pokud uchazeè není pøijat ke studiu na zvolené fakultì, mùže v rámci VUT zaèít studovat na fakultì jiné? Výsledek pøijímací zkoušky na jakékoliv technické fakultì (kromì FaVU a FA) platí i pro ostatní technické fakulty VUT. Pokud tedy uchazeè splní úspìšnì kritéria na jedné z nich a pro Pøihlášky 2003/2004 Fakulta Poèet zaplacených Pøedpokládaný pøihlášek ke 14. 4.2003 poèet pøijímaných FAST 2 941 1 900 FSI 2 392 1 300 FEKT 2 222 1 100 FIT 1 700 320 FCH 704 300 FP 2 376 670 FA436 80 FaVU 504 40 VUT 13 275 5 710 pøevis uchazeèù nebude pøijat, mohou mu ostatní fakulty nabídnout, již bez absolvování pøijímací zkoušky, zapsání do svých studijních programù. Samozøejmì budou moci také uchazeèi sami oslovit fakulty, o které mají zájem. : Technika již dávno není pouze doménou mužù. Mezi více než 15 tisíci studenty VUT je 18 procent žen, na Fakultì chemické je jich dokonce 60 procent. Kolik dívek si podalo pøihlášku letos? Pøesnì 3 016, tedy více než jedna ètvrtina všech uchazeèù. Na VUT se hlásí také 305 Slovákù a dalších 60 zájemcù ze zahranièí. : Letos poprvé bylo možné pøihlášky ke studiu na VUT podávat elektronicky. Jak toho uchazeèi využívali? Elektronickou cestou pøišla témìø jedna tøetina (4 022) pøihlášek. Urèitì k tomuto dobrému výsledku pøispìlo i to, že tato forma pøihlášky proti té klasické papírové byla finanènì zvýhodnìna slevou 100 korun. Pøedpokládám, že v pøíštích letech poèet elektronických pøihlášek ještì vzroste. : Závìrem ještì jedna otázka. Mezi studenty brnìnských škol se mluví o tom, že je výhodné podat si pøihlášku na ménì atraktivní obor techniky, kam není tak velký problém se dostat. Díky tomu, že VUT je na tom s místy na kolejích v porovnání s ostatními školami v Brnì relativnì nejlépe, lze prý takto snadno získat levné ubytování na kolejích a pøitom studovat jinde. Víte o tom? VUT sice má relativnì vìtší poèet lùžek na kolejích, ale na druhé stranì je u našich studentù zase vyšší zájem o toto ubytování, podmínìný možná právì technickým oborem studia s jeho týmovým zamìøením a samozøejmì také dobrým standardem vybavení našich kolejí. Se zneužíváním kolejního ubytování bojujeme léta. Na jednotlivých fakultách se dìlají kontroly docházky do výuky. Formálním studentùm je v souladu s pøedpisy ukonèeno studium a tím samozøejmì ztrácejí i místo na kolejích. Pøipravil Igor Maukš 5/2003 7

O programovém prohlášení pøedsednictva Rady vysokých škol Dne 17. dubna zasedalo pøedsednictvo Rady vysokých škol, 15. kvìtna se uskuteèní 2. celorepublikový snìm Rady vysokých škol. Na snìmu se bude mimo jiné projednávat i programové prohlášení v únoru zvoleného pøedsednictva Rady vysokých škol pro funkèní období 2003 2005. Na to, co je obsahem prohlášení, se Události zeptaly místopøedsedkynì Rady vysokých škol Doc. Ing. Evy Münsterové, CSc., z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brnì. : Co z programového prohlášení pøedsednictva Rady vysokých škol považujete za nejpodstatnìjší? V programovém prohlášení Rady vysokých škol je uvedeno 17 tematických celkù, kterým bude v budoucích letech vìnována prùbìžná pozornost. Za nejdùležitìjší z nich považuji hlavní èinnosti vysokých škol a jejich kvalitu, otázky ekonomické a legislativní, budování infrastruktury vysokých škol a sociální problematiku studentù. : Liší se nìèím prohlášení nového pøedsednictva od tìch pøedchozích? Rada vysokých škol je podle 92 odst. 1 písm. a) zákona è. 111/ 1998 Sb. o vysokých školách orgánem reprezentace vysokých škol a v duchu tohoto zákona se zabývá všemi problémy, které se vysokých škol týkají. Pøitom v úzké spolupráci s Èeskou konferencí rektorù, s Ministerstvem školství, mládeže a tìlovýchovy Èeské republiky projednává návrhy a opatøení, která se vysokých škol významnì týkají. Zákonné povinnosti a práva Rady vysokých škol zùstávají beze zmìny, proto se v podstatì nezmìnilo ani zamìøení jejího programového prohlášení. V minulém funkèním období se však výraznì zvýšil poèet i závažnost projednávaných problémù a dokumentù. Úmìrnì tomu vzrostla odpovìdnost a prestiž Rady. Podobný trend se oèekává i v nastávajícím funkèním období a tomu odpovídá i styl programového prohlášení, jeho dùkladnost a závaznost. : V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie se diskutuje o kvalitì èeských vysokých škol a jejím hodnocení. Zabývá se tímto problémem prohlášení? Ano, explicitnì. Rada vysokých škol si je vìdoma zásadního významu kvality vysokých škol v mìøítku národním i mezinárodním a již dlouho se touto problematikou systematicky zabývá. Pro nadcházející funkèní období byla ustavena samostatná pracovní komise specializovaná na otázky kvality. Jejím úkolem je spolupráce s ostatními subjekty, které jsou na tuto oblast zamìøeny, jakož i shromažïování a pøedávání zkušeností a poznatkù akademické obci. : Budou do hodnocení kvality výuky na vysokých školách více zapojeni studenti? Již zákon è. 111/1998 Sb. uložil vysokým školám povinnost provádìt pravidelné hodnocení jejich èinností, a to i za úèasti studentù, jejichž rovnoprávné postavení s akademickými pracovníky rovnìž deklaroval. Vysokoškolská praxe toto ustanovení respektuje a studentská hodnocení, zamìøená pøedevším na výuku a její podmínky, se uskuteèòují. V pøíštím období pùjde o dopracování metodiky studentského hodnocení, o shrnutí zkušeností a hlavnì o doporuèení, jak a k èemu využívat získané výsledky. Za zmínku možná stojí, že v evropském rámci byli vysokoškolští studenti pøijati za rovnoprávné èleny akademické obce až v prùbìhu Pražského summitu v roce 2001, jak je patrno z Pražského komuniké. : Jaké zmìny podoby èeských vysokých škol bude RVŠ prosazovat? Rada vysokých škol souhlasí s Boloòským procesem budování evropského prostoru vysokoškolského vzdìlávání a vìdy. Proto 8 5/2003

podporuje vznik diverzifikovaného terciárního sektoru vzdìlávání i strukturalizaci vysokoškolských studijních programù, zdùrazòuje také podíl a váhu vìdecké, umìlecké a dalších tvùrèích èinností na vysokých školách, vèetnì prùbìžné pøípravy studentù k tìmto èinnostem. Rada vysokých škol nedoporuèuje další extenzivní rozvoj vysokých škol, dává pøednost zvyšování jejich kvality za úèelem zvýšení konkurenceschopnosti a mobility. : Jaké budou finanèní pøedpoklady pro rozvoj veøejných vysokých škol v nadcházejícím funkèním období RVŠ? Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy v souèinnosti a ve shodì s obìma zákonnými reprezentacemi vysokých škol (ÈKR a RVŠ) pøipravuje významnou reformu financování vysokých škol. Hovoøí se pøedevším o jednorázové mimoøádné dotaci ve výšce snad nìkolika miliard korun zamýšlené k odstranìní podstatné èásti vnitøního dluhu, který na veøejných vysokých školách v posledních deseti letech vznikl tím, že nebyl finanènì kryt rostoucí poèet studentù a inflace. Hlavnì však jde o uskuteènìní zásadních systémových zmìn ve financování veøejných vysokých škol, které by už nadále nepodporovalo extenzivní rozvoj studijních míst, ale zamìøilo by se naopak i na zohlednìní kvalitativních ukazatelù. : Ve Vaší kompetenci místopøedsedkynì RVŠ je kvalita vysokých škol, studentské aktivity a mezinárodní programy. Èeho chcete ve svìøené oblasti ve svém druhém funkèním období dosáhnout? V oblasti kvality vysokých škol hodlám zahájit a správnì usmìrnit èinnost pøíslušné pracovní skupiny Rady vysokých škol, s využitím znalostí a zkušeností jejích jednotlivých èlenù. Spolupracovat v rámci této skupiny s obdobnì zamìøenými útvary u nás i v cizinì. Zdokonalovat metodiku hodnocení, pøedávat zkušenosti a zobecòovat je. Studentské aktivity zabezpeèuje pøedevším Studentská komora Rady vysokých škol, která bude svou èinnost odvíjet v souladu s Radou vysokých škol, avšak na základì vlastního programového prohlášení. Takto volná, avšak koordinovaná spolupráce je oboustrannì velmi cenìna a nemìla by v budoucnu ustávat. Místopøedsedkynì Rady vysokých škol Doc. Ing. Eva Münsterová, CSc., na výroèním shromáždìní Èeské konference rektorù v Brnì. Mým zámìrem je udržet kontakt a souèinnost v hranièních oblastech, zvát studenty k èinnostem, které se jich bezprostøednì týkají, a na základì jejich pozvání se i osobnì zúèastòovat jejich aktivit. Pro oblast vnìjších vztahù je v Radì vysokých škol urèena samostatná skupina, která bude pracovat na základì odsouhlasených tezí vypracovaných i za mého pøispìní. Mým úkolem bude i nadále udržovat úzký kontakt s vedením této pracovní skupiny a její èinnost sledovat, popø. podporovat. Osobnì se budu podílet na spolupráci s nìkterými významnými partnery Rady vysokých škol, jako je napø. AV ÈR, GAÈR, VOS a podobnì. Pøipravil Igor Maukš, foto Michaela Dvoøáková SUMMARY: On 17 th April, the presidium of the Council of Universities was in session and on 15 th May the 2 nd national assembly of the Council of Universities will be meeting. On the assembly s agenda will be among others the mission statement of the presidium of the Council of Universities elected in February for the coming period of 2003 to 2005. BUT News asked Doc. Ing. Eva Münsterová, CSc. from the Faculty of Mechanical Engineering about the content of this statement. 5/2003 9

Centrum vzdìlávání a poradenství: Co se podaøilo a co zatím ne? V roce 2002 uzavøelo Centrum vzdìlávání a poradenství období jednoho a pùl roku od svého vzniku jako samostatné souèásti VUT v Brnì. V první etapì formování a hledání optimálního postavení v rámci VUT dosáhlo Centrum, mìøeno objektivními ekonomickými ukazateli, bezesporu pozoruhodných výsledkù. Jeho celkový obrat v roce 2002 èinil 12,1 mil. Kè pøi 12 pracovnících a provozní dotaci 1,8 mil. Kè. Ve srovnání s rokem 2001, kdy obrat dosáhl 3,6 mil. Kè pøi provozní dotaci 1,7 mil. Kè, tak meziroènì vzrostl o 232 %. I když 1. Centrum zajiš uje a poskytuje programy, studia a kurzy celoživotního vzdìlávání aneb O využívání odborného potenciálu fakult VUT. Centrum poskytuje CŽV pro veøejnost jak samostatnì, tak ve spolupráci s fakultami. Z pùvodních 5 programù CŽV v rozsahu 450 hodin výuky roènì pro 300 úèastníkù a s obratem asi 950 tisíc Kè (2001), dnes Centrum realizuje 31 vzdìlávacích kurzù a studií CŽV v rozsahu 2 600 hodin pro 1 450 úèastníkù a obratem 4,1 mil. Kè (2002). Centrum tak každý druhý pracovní den v prùmìru realizuje výuku CŽV. Pro realizaci programù Centrum smluvnì spolupracuje na úrovni fakult, ústavù èi kateder s 5 z 8 fakult VUT (FaVU, FEKT, FCH, FP, FSI). V oblasti vzdìlávání Centrum koordinuje èinnost novì ustaveného Brnìnského centra evropských studií na VUT v Brnì, v rámci kterého zajiš uje realizaci vzdìlávacích kurzù a studií s evropskou tematikou. Evropské vzdìlávání tvoøilo v roce 2002 42 % hodinové dotace stávající výuky CŽV realizované Centrem. Centrum získalo pro rok 2002 9 grantù financovaných z MŠMT a EU v oblasti vzdìlávání v objemu 5,5 mil. Kè. Prostor pro další rozvoj, resp. co se zatím nepodaøilo ve vztahu ke komerènì poskytovanému CŽV? V prvé øadì je to zøetelnì vyprofilovat a rozvíjet kooperativní vztah Centra a fakult, jakož i posílit dùvìru fakult k Centru. CŽV je bezesporu považováno za jeden z klíèových nástrojù pro zajištìní vícezdrojového financování. Navíc odborným pedagogùm CŽV dává prostor pro komerèní uplatnìní své odbornosti. Širší spolupráce fakult a Centra proto mùže vést k rozšíøení, profilování a efektivní orientaci nabídky CŽV v souladu se skuteènými vzdìlávacími potøebami. Podíl mrtvé nabídky CŽV ve vztahu ke skuteènì realizovaným vzdìlávacím programùm je na VUT 48 % (2002). Centrum rovnìž usiluje o vytvoøení systému pro øízení kvality a akreditace programù CŽV v souladu s evropskými trendy. Významným aspektem je zejména skuteènost, že má-li efektivnì vstoupit v platnost novelizovaný 60 zák. è. 147/2001 Sb. o uznávání vzdìlání získaného formou CŽV v akreditovaných studijních programech, pak by také takové programy CŽV mìly projít alespoò nìjakým procesem akreditace. 2. Centrum zajiš uje a poskytuje poradenství pro studenty VUT aneb Je poradenská podpora zhruba stovce studentù z celkového poètu 15 tisíc na VUT potøebná? I když pùvodní poradenská èinnost Centra byla omezena pouze na protidrogovou oblast, bìhem roku 2002 Centrum vyprofilovalo a rozvinulo komplexní program poradenství pro studenty. Èinnost Poradenského centra (Údolní 19) zahrnuje psychologické poradenství zabezpeèované profesionálními externími psychology. Neoddìlitelnou souèástí servisu je také sociálnì- -právní poradenství. Centrum také realizuje øadu kurzù pro studenty na nejrùznìjší praktické a aktuální poradenské potøeby, jako jsou napø. efektivní komunikace, asertivita, pøíprava na výbìrová øízení, rozvíjení tvoøivosti, ale také preventivní kurzy (napø. kurz o pøíèinách a vzniku závislostí aj.). Významnou souèástí èinnosti je i poradenství studijní, kterým Centrum vytváøí neutrální pùdu pro studenty VUT pro formální i neformální komunikaci o jejich studijních záležitostech a poskytuje podporu pøi hledání vhodného øešení èi rozhodování ve vìcech studia (napø. volba studijní specializace, rozhodování o studiu v zahranièí, pøestupy mezi programy èi pøerušení studia, pomoc pøi øešení dalších studijních problémù atd.). Kromì toho Poradenské centrum poskytuje informaèní služby pro zájemce o studium na VUT. Nabídka se letos rozšíøí i o oblast profesního poradenství pro absolventy a studenty závìreèných roèníkù. Bude také poskytována podpora pøi zprostøedkovávání zamìstnání vèetnì testovacího centra profesních kompetencí (assessment centre). Významnou formou poradenství je i tzv. e-poradna prostøednictvím elektronického kontaktu. Je využívána studenty zejména pro navázání prvního kontaktu, pro získání dùvìry, ale èasto i jako efektivní nástroj pro získání rychlé rady. A prostor pro další rozvoj? Cílem je pøedevším vybudovat vztah vzájemné dùvìry a podpory. Aby poradenská èinnost byla efektivní, nemùže Poradenské centrum zùstat odtrženo od fakult. Na druhé stranì fakulty mohou jeho prostøednictvím nejen rozšíøit nabídku služeb pro studenty, ale také získat dùležitou a neformální zpìtnou vazbu. Vedle poradenství pro studenty Centrum zajiš uje služby i pro fakulty a zamìstnance. V oblasti metodické Centrum po- 10 5/2003

O významu, potøebì a naléhavosti humanitního vzdìlávání na technických vysokých školách již bylo mnoho øeèeno i napsáno. Také VUT v tomto duchu ve svém DZ nese naléhavé konstatování. Výuka humanitních pøedmìtù zejména na technických fakultách je pøitom považována za jeden z pilíøù èinnosti Centra. V souèasnosti však Centrum tuto výuku zajiš uje tradiènì pouze na fakultách FEKT a FIT. (Potìšující je každoroènì se zvyšucílem Centra na zaèátku roku 2002 bylo zajistit 33% samofinancování mzdových a provozních nákladù, podaøilo se za celý loòský rok dosáhnout 58% podílu. Pøitom objem spolupráce s fakultami loni tvoøil 3,2 mil. Kè, které byly Centrem pøevedeny na fakulty pro realizaci projektù a v rámci realizovaných programù CŽV. Po odeètení provozní dotace 1,8 mil. Kè a výkonù Centra za výuku na fakultách ve výši 0,3 mil. Kè tak Centrum formou projektù vrátilo do rozpoètu +1,1 mil. korun. skytuje poradenskou èinnost a podporu pøi akreditacích studijních programù (pro anglickou realizaci), pøi vývoji programù CŽV, pro studia zahranièních studentù, ale provádí i vzdìlávání urèené akademickým pracovníkùm VUT v oblasti distanèního vzdìlávání. Centrum v souèasné dobì nabízí projektové poradenství a podporu fakultám pro podávání a øízení mezinárodních a zejména evropských grantù a zahájilo související vzdìlávací i poradenskou èinnost. 3. Centrum zahájilo program interního vzdìlávání pro zamìstnance VUT aneb Jak lze doma býti prorokem èi Proè se vlastnì vystavovat kritice za témìø nechtìnou aktivitu s podílem na obratu ve výši 2 %. V souladu s DZ VUT a závìry výjezdního zasedání kolegia rektora z roku 2001 Centrum pøipravilo a zahájilo program interního vzdìlávání zamìstnancù VUT. Smyslem, resp. posláním programu je naplnit moderní koncept organizaèního rozvoje cestou rozvoje lidského potenciálu a investic do lidí (Investors in People) jako do nejcennìjšího zdroje každé organizace. To, co nás totiž mùže zásadnì odlišovat od ostatních univerzit, je kvalita lidí, jejich kompetence a schopnost reagovat na aktuální potøeby, vèetnì potøeby vícezdrojového financování. V nabídce jsou pøedevším jazykové kurzy a kurzy výpoèetní techniky (v r. 2002 se zúèastnilo 92 zamìstnancù VUT). Zatím bez odezvy je také pøipraveno doplòující pedagogické studium pro vysokoškolské uèitele, kurzy øízení na vysokých školách a øízení projektù, jakož i program evropského vzdìlávání. Bohužel financování programu interního vzdìlávání bylo ponecháno na úèastnících, resp. na fakultách. Z dobré myšlenky se tak stala snad nejkontroverznìjší èinnost Centra. Pøestože jsou ceny kurzù rovny vlastním nákladùm a jsou stanoveny bez zisku, stal se program interního vzdìlávání pøedmìtem øady kontroverzních diskusí degradovaných na diskusi o výši ceny. Navíc neexistující koncepce èi smìrnice týkající se rozvoje lidských zdrojù na VUT v Brnì, prostøedí nepøipravené pøijmout interní vzdìlávání jako nutnost smìøující k rozvoji organizace, uèinilo z programu interního vzdìlávání spíše bøímì èi další nechtìné dítì, které Centrum nese prakticky zcela na vlastní náklady. Na jeho organizaci ani na program samotný totiž nedostává žádný pøíspìvek z rozpoètu. Prakticky také selhává myšlenka využívat k výuce v interním vzdìlávání vlastních pracovníkù, a to zejména z dùvodu nákladù na jejich honorování, které mùže být v souladu se mzdovým pøedpisem pouze formou odmìny. Ve vztahu k internímu vzdìlávání je nezbytné, aby vedení školy i fakult zvážilo jeho význam pro rozvoj univerzity. 4. Výuka humanitních pøedmìtù na fakultách aneb O vytváøení obrazu VUT jako instituce, která dbá o všestranný rozvoj osobnosti studenta. Statistiky programù CŽV realizovaných CVP v roce 2002 1 464 úèastníkù, tj. 51 % podíl úèastníkù CŽV na VUT 2 612 hodin výuky v CŽV, tj. 32 % podílu výuky v CŽV na VUT 19 krátkodobých kurzù CŽV 12 dlouhodobých studií CŽV 173 výukových dní (8 hodin) CŽV 56 pedagogù, z toho 64 % externích Oblasti vzdìlávání CŽV na CVP (podle poètu hodin výuky 2 612 h) Informaèní Informaèní technologie Management 6% 6% Management Jazyky 16 16% % Jazyky 16% 16 % Vzdìlávání a Vzdìlávání pedagogika a pedagogika 15% % Evropská a humanitní Evropská a studia humanitní 42 % studia 42% Inženýrství 5% 5/2003 11

Zejména díky rozvinutí vzdìlávací èinnosti Centra došlo ke zvýšení podílu hodin výuky v CŽV na VUT ve vztahu k akreditovaným studijním programùm z 5,9 % (2001) na 10,5 % (2002) a zvýšení podílu úèastníkù CŽV ke studentùm v akreditovaných studijních programech z 16,4 % (2001) na 19,9 % (2002). jící zájem studentù o humanitní pøedmìty na obou fakultách loni 15 pøedmìtù v rozsahu 985 hodin pro 1 270 studentù.) Centrum proto v roce 2002 uèinilo øadu krokù, návrhù i konkrétních akcí pro rozšíøení výuky i na jiné fakulty a k propagaci pøedmìtù, jako je filozofie, logika, rétorika, etika, pedagogika, psychologie, komunikace, ale také evropské vzdìlávání. Jednou z nich byla napøíklad ochutnávka tìchto pøedmìtù v rozsahu 2 hodin za každý pøedmìt urèená studentùm, kteøí mìli možnost se dobrovolnì zúèastnit. Studenti pøišli a zajímali se. Oficiální nabídka Centra pro rok 2003/2004 na technických fakultách však zùstala bez odezvy. Dùvodem je zøejmì tlak na snižování hodinové dotace výuky za týden z 24 hodin na 22, který vede fakulty spíše k úvahám, jak zajistit výuku odborných pøedmìtù. Úvahy o humanitních pøedmìtech nejsou tak pochopitelnì v této situaci na poøadu dne. Navzdory deklaracím jsou tak humanitní pøedmìty vnímány spíše jako zcela okrajové a ne pøíliš potøebné. Pokud tedy myslíme humanitní výuku vážnì, pak vzhledem ke zkušenostem bude zøejmì nutné zvážit zavedení tìchto pøedmìtù závazným opatøením. Optimální by pøitom bylo, aby takové opatøení obsahovalo povinnost zajistit, aby každý student technického oboru získal bìhem studia urèitý poèet kreditù ve výuce humanitních pøedmìtù. Významným zjištìním je mimo jiné i skuteènost, že pøíjmy Centra podle smìrnice o mezifakultním vyrovnávání výkonù za pedagogickou èinnost nestaèí pokrýt náklady na uèitele, kteøí by za normálních okolností podle rozsahu své výuky mìli na fakultì plný pracovní úvazek. 5. Závìr aneb Co dál? 12 5/2003 Centrum v roce 2002 zásadním zpùsobem rozvinulo svou èinnost zejména smìrem k úkolùm vyplývajícím z DZ VUT. Kromì výrazných ekonomických výsledkù v oblasti CŽV aktivnì pøispìlo k doøešení nìkterých nepøíliš chvalných aktivit spojených zejména s èinností bývalého Centra distanèního vzdìlávání. Co však dál? Pøes objektivnì prokazatelné úspìchy byla èinnost Centra v roce 2002 jakýmsi experimentem, zamìøeným na otestování systému komerèního fungování v akademickém prostøedí a také otestování pøipravenosti školy na dosud nerealizované aktivity plynoucí z DZ VUT. Vedle všeobecné nutnosti profilovat vztah Centra smìrem k fakultám jako partnerského a spolupracujícího pracovištì lze poukázat na nìkolik zásadních otázek, které bude v pøíštím období nezbytné zodpovìdìt a související problémy vyøešit: V souladu s konstatováními v DZ a závìry jednání kolegií rektora zavést interní vzdìlávání jako nástroj pro rozvoj organizace a v tomto smyslu vytvoøit související motivaèní systém i v oblasti odmìòování. Je nezbytné zmìnit chápání interního vzdìlávání jako nikoliv nákladu, nýbrž investice do budoucnosti. V souladu s koncepcí humanizace technického vzdìlávání dle DZ zavést výuku humanitních pøedmìtù závazným opatøením alespoò v minimálním rozsahu jako integrální souèásti studijních programù. Významnou souèástí humanitní výuky by se mìly stát rovnìž pøedmìty zamìøené na seznamování studentù s EU, mimo jiné i v souladu s cíli Brnìnského centra evropských studií, na jehož èinnosti se VUT aktivnì podílí. V souladu s konstatováními o využívání odborného potenciálu VUT v CŽV vytvoøit podmínky pro odmìòování interních zamìstnancù tak, aby náklady na odmìny byly konkurenceschopné ve vztahu k nákladùm na platy externích lektorù. V souladu s celoevropským trendem univerzitního celoživotního vzdìlávání se zamìøit na systém øízení kvality CŽV a zejména ve vztahu k 60 zákona è. 147/2001 Sb. zajistit, aby celoživotní vzdìlávání, které mùže být pøedmìtem uznávání v akreditovaných studijních programech, bylo samo akreditováno, alespoò na úrovni univerzity. Ladislav Janíèek, øeditel Centra vzdìlávání a poradenství VUT SUMMARY: In 2002, the Centre of Education and Consultancy (CEAC) reached its one-and-a-half year s existence as an independent BUT department. During the first stage of forming and looking for an optimum position within BUT, CEAC achieved no doubt remarkable success as evidenced by its economic figures. Its 2002 turnover reached 12.1 million CZK with a staff of 12 and a state subsidy of 1.8 million CZK. This means that the turnover has increased by 232 % on 2001 when it was 3.6 million CZK with an operational subsidy of 1.7 million CZK.

Studentská soutìž a konference STUDENT EEICT 2003 události Ve ètvrtek 24. dubna 2003 probìhl v areálu VUT v Brnì Pod Palackého vrchem 9. roèník studentské konference a soutìže STUDENT EEICT 2003. Název EEICT (Electrical Engineering, Information and Communication Technologies) shrnuje náplò odborné a pedagogické práce Fakulty elektrotechniky a komunikaèních technologií (FEKT) a Fakulty informaèních technologií (FIT). Skuteènost, že se jedná o obory významné jak pro èeskou ekonomiku, tak pro celou naši spoleènost, byla zdùraznìna záštitou ministrynì školství, mládeže a tìlovýchovy JUDr. Petry Buzkové nad celou soutìží. Konference byla slavnostnì zahájena docentkou Evou Münsterovou místopøedsedkyní Rady vysokých škol, dìkanem FEKT profesorem Radimírem Vrbou a dìkanem FIT profesorem Tomášem Hruškou. Poté se struènì pøedstavily významné firmy, které soutìž podpoøily. Zlatými sponzory byly letos spoleènosti Škoda Auto a Honeywell. Po zahájení byla vìnována hodina èasu prohlídce posterù studentù doktorských studijních programù FEKT a FIT. Zástupci firem a akademické obce mìli možnost vybírat práce, které je zaujaly, a prostøednictvím hlasovacích lístkù jim udìlovat body. Ve 14 hodin zaèala soutìž studentù bakaláøských a magisterských studijních programù. Studenti obhajovali své práce pøed odbornou komisí, složenou z akademických pracovníkù, zástupcù firem a samotných studentù. Vítìzné práce postupují do mezinárodního kola soutìže, v nìmž se studenti FEKT a FIT utkají se studenty ostatních fakult elektrotechniky, informatiky a pøíbuzných oborù z ÈR, SR, Nìmecka a dalších zemí. Mezinárodní kolo se bude konat 29. kvìtna 2003. Všechny studentské práce pøihlášené do soutìže STUDENT EEICT 2003 (soutìže se zúèastnilo celkem 126 doktorandù a 80 studentù magisterského a bakaláøského studia) byly publikovány ve sborníku. Jeho tištìná verze je k dispozici na vìdeckém oddìlení dìkanátu FEKT, Údolní 53, 602 00 Brno. Elektronická verze sborníku je k dispozici na CD a na webovských stránkách http://www.feec.vutbr.cz/eeict, kde jsou rovnìž detailní výsledky a další informace. Doc. Dr. Ing. Zbynìk Raida, prodìkan FEKT pro tvùrèí èinnost a doktorské studium foto Radek Pokorný SUMMARY: On Thursday 24 th April 2003, the 9 th year of STUDENT EEICT 2003, was held on the Pod Palackého vrchem BUT campus. It is a student conference and competition with the acronym EEICT (Electrical Engineering, Information and Communication Technologies) suggesting the content of the research and teaching at the Faculty of Electrical Engineering and Communication and the Faculty of Information Technology. 5/2003 13

Fakulta stavební na Mezinárodním stavebním veletrhu 2003 Stalo se již dobrou tradicí Fakulty stavební VUT v Brnì prezentovat se každoroènì v rámci Mezinárodního stavebního veletrhu IBF, konaného na brnìnském výstavišti ve dnech 13. 17. dubna 2003. Letošní úèast Fakulty stavební byla opìt ve znamení spolupráce s Èeskou komorou autorizovaných inženýrù a technikù (ÈKAIT), Svazem podnikatelù ve stavebnictví v Èeské republice a BVV Veletrhy Brno, kde se spoleènì prezentovali v prostorách Stavebního poradenského centra v pavilonu V. Fakulta stavební ve své letošní prezentaci vsadila na oslovení odborné veøejnosti nabídkou spolupráce v rùzných oblastech stavebnictví (zkoušky v akreditovaných laboratoøích, znalecká èinnost, energetické audity budov, posuzování a øešení následkù povodní atd.). Prezentace byla samozøejmì zamìøena také na oblast nabídky studia na Fakultì stavební, a to i prostøednictvím celoživotního vzdìlávání, kde Fakulta stavební nabízí široké spektrum odborných kurzù. V jednotlivých výstavních dnech byly také pøedstavovány studijní obory (Ekonomika a øízení stavebnictví, Konstrukce a dopravní stavby, Stavebnì materiálové inženýrství, Pozemní stavby, Vodní hospodáøství a vodní stavby, Geodézie a kartografie), které tvoøí základní schéma studijního zamìøení Fakulty stavební. Prùbìh prezentací jednotlivých oborù byl doplnìn o odbornì a tematicky zamìøené pøednášky, v nichž se odborní- ci z øad zamìstnancù Fakulty stavební snažili komplexnì nastínit výzkum a vývoj probíhající na fakultì, zabývající se rozsáhlým spektrem aktuálních problémù stavebnictví. Organizátoøi prezentace pod vedením Prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., prodìkana FAST pro vnitøní a vnìjší vztahy, byli mile pøekvapeni zájmem veøejnosti o dìní na Fakultì stavební a pøi této pøíležitosti byla navázána i celá øada zajímavých spoluprací, což bylo také jedním z cílù letošní úèasti Fakulty stavební VUT v Brnì na IBF. Text a foto Ing. Nikol Kohutová, Ing. Pavel Kocanda, Ing. Lukáš Sochor, Ing. Martin Szûcs FAST VUT v Brnì SUMMARY: It has become a good tradition of the BUT Faculty of Civil Engineering to present itself at the International Building Fair on the Brno Fair Grounds held annually, this year from 13 th to 17 th April. This year, the faculty featured co-operation with the Czech Chamber of Authorised Engineers and Technicians, the Czech Association of Building Entrepreneurs, and BVV Veletrhy Brno holding a joint presentation at the Building Consultancy Centre in Pavilion F. It also decided to address experts offering them co-operation in various fields of civil engineering. The presentation included an offer of continuing-education programmes with a broad spectrum of specialized courses. 14 5/2003

Pražský veletrh Svìt knihy nejvìtší knižní pøehlídka v ÈR Již devátý roèník mezinárodního knižního veletrhu Svìt knihy se uskuteènil od 24. do 27. dubna v prostorách Prùmyslového paláce na pražském Výstavišti. Nejvìtší knižní pøehlídky v Èeské republice se tradiènì zúèastnilo i VUT v Brnì. Jeho nakladatelství VUTIUM pøipravilo již 3. spoleènou výstavu nejvìtších univerzitních vydavatelù Èeské republiky. Na spoleèném stánku pøedstavilo VUTIUM veøejnosti uèebnice, monografie i novinky, které v tomto roce uvede na knižní trh, a také ukázku produkce jednotlivých fakult VUT v Brnì. Významnými návštìvníky stánku se stali zástupci Cambridge University Press a UNESCO Publishing. Soutìžemi, autogramiádami, autorským ètením, nejrùznìjšími slevami, ale pøedevším nepøebernou nabídkou knih láká pražský veletrh pravidelnì tisíce návštìvníkù a nejinak tomu bylo i letos. I když jiné veletrhy vykazují ztrátu, my máme nárùst. I pøes loòské povodnì, pøestože propagace na veletrhu není nejlevnìjší a vyžaduje ze strany nakladatelù jisté investice. Letošní úèast je fantastická, konstatovala s uspokojením øeditelka Svìta knihy Dana Kalinová. Na veletrhu se pøedstavilo osmadvacet zemí, zvýšil se i poèet stánkù. Devátý roèník byl bohatší nejen o vystavovatele, ale rozšíøil se i doprovodný program. Novì otevøený sál v pravém køídle Prùmyslového paláce rovnìž umožnil bohatší prezentaci knih a autorù. Hlavním motivem letošní pøehlídky byla Afrika. Konala se výstava stovky nejlepších afrických knih 20. století, probìhla inscenace moderní africké poezie, beseda o sbìratelství afrického umìní nebo také veèer tance v rytmu afrických bubnù. Do Prahy pøijela také poèetná skupina afrických spisovatelù Hamdi Sakkut zde pøevzal prestižní Nomovu cenu za nejlepší africkou knihu loòského roku. Po loòské úspìšné premiéøe se v rámci veletrhu opìt uskuteènila pøehlídka filmových adaptací literárních dìl Svìt knihy ve filmu. Souèástí veletrhu bylo samozøejmì vyhlašování nejrùznìjších ocenìní, napø. ceny za literaturu faktù, ceny Akademie sci-fi za nejlepší výkony v domácí a pøekladové sci-fi, fantasy a hororu nebo také tolik obávané anticeny Skøipcù a Skøipeèkù za nejhorší pøeklady. Pøipravil Igor Maukš, foto Zdenìk Beránek SUMMARY: From 24 th to 27 th April, the Prague Industrial Palace saw the World of Books, an annual international book fair held for the ninth time. As every year, this largest book exhibition in the Czech Republic was also attended by the BUT VUTIUM Press. The books that VUTIUM exhibited in Prague included textbooks, monographs as well as new titles about to appear on this year s book market. Like in the previous year, VUTIUM exhibited its production in a stand shared by the University Presses of the Czech Republic. 5/2003 15

Z archivu VUT v Brnì: Sport na brnìnské technice V prvních letech po založení èeské techniky v Brnì není doloženo, že by tìlesná výchova byla mezi vyuèovanými pøedmìty. Velmi záhy se však zaèal na technice sport provozovat. Není divu, vždy vìtšina èeských studentù byla èlenem Sokola. Koncem 19. a poèátkem 20. století si zejména vzdìlaní lidé zaèali více uvìdomovat význam sportu a tìlesného cvièení. Sport byl pøedevším chápán jako souèást všestranného rozvoje osobnosti. Roku 1896 se konaly první obnovené olympijské hry a roku 1899, tedy v roce založení brnìnské èeské techniky, byl ustaven Èeský olympijský výbor. Pìstování tìlesné výchovy a sportu na Èeské vysoké škole technické v Brnì bylo zpoèátku zajištìno prostøednictvím tìlocvièné jednoty Sokol Brno I, která byla povìøena lektorátem tìlocviku. Vlastní tìlocviènu mìla brnìnská technika od roku 1911, kdy byla dokonèena nová budova na Veveøí ulici. V jejím suterénu byla nejen tìlocvièna se sprchami, ale také šermírna. V roce 1926 organizoval tìlesnou výchovu a sport na technice Tìlovýchovný a sportovní odbor Spolku posluchaèù techniky (TASO) prostøednictvím tøí lektorù, kteøí vedli jednotlivé odbory. První odbor tìlocviku vedl za Sokol Brno I Prof. Bohuš Skála. Tento odbor mìl dvì oddìlení, v prvním byli posluchaèi Èechoslováci (v r. 1925/1926 jich bylo 44) a ve druhém posluchaèi Rusové (v r. 1925/1926 jich bylo 83). Druhý odbor byl odbor sportu a her a vedl jej Prof. František Majda, který zde øídil výcvik v lehké atletice a plavání. Kromì atletiky a plavání se v rámci tohoto odboru pìstovaly i další sporty rohování, volejbal, lyžování, tenis a ragby. Tøetím odborem byl pak odbor šermu. Šermovalo se šavlí, fleretem i kordem. Veøejné cvièení IV. oddílu Sokola Brno I Technika dne 1. 6. 1913. Pøespolní bìh Kaunicových studentských kolejí v roce 1926. Roku 1926 byl založen Vysokoškolský sport Brno, což byla instituce, která organizovala tìlesnou výchovu a sport na všech brnìnských vysokých školách. Øízena byla kuratoriem, v jehož èele stál univerzitní Prof. MUDr. Josef Roèek, pøednosta Hygienického ústavu Masarykovy univerzity. Hlavní sídlo mìla tato organizace nejprve na lékaøské fakultì, pozdìji na fakultì právnické. V kuratoriu mìly své zástupce jednotlivé vysoké školy, za techniku zde byl koncem dvacátých let Prof. Ing. Augustin Semerád. Vysokoškolský sport se dìlil na odbory, které mìla pod patronátem studentská samospráva. Již v roce 1928 mìl Vysokoškolský sport Brno deset odborù podle sportovních disciplín. Byly to: 1. odbor lehkoatletický, 2. odbor plavání, 3. lyžaøský odbor, 4. odbor rohovnický, 5. odbor volejbalový, 6. odbor fotbalový, 7. odbor házené, 8. odbor vodní turistiky a veslování, 9. odbor tenisový a 10. odbor tìlocvièný. Brzy vznikly také oddíly pro ženy, které mìly možnost provozovat gymnastiku, rytmiku, volejbal nebo basketbal. Množství sportovních disciplín, které byly v rámci Vysokoškolského sportu provozovány, se bìhem tøicátých let stále zvìtšovalo. Pøibylo vodní pólo, stolní tenis, basketbal, táboøení, plachtìní, ranní cvièení a horolezectví. Mimo Vysokoškolský sport Brno existovaly ještì rùzné další sportovní spolky. Podle údajù ve studijním programu na rok 1928/1929 to byly spolky veslaøské a spolky šíøící jízdu na koni, které umožòují i chudým studentùm pìstování tìchto zdravých sportù bezplatnými místy. 16 5/2003

Problémem, se kterým se Vysokoškolský sport Brno pøi svém rozvoji musel potýkat, byl nedostatek vhodných prostor, zejména chybìjící høištì. Tak tomu bylo ještì na samém konci tøicátých let, jak dosvìdèuje studijní program èeské techniky na r. 1938/1939: Nejvìtší pøekážkou zdravého vývoje vysokoškolákù je stále ještì nedostatek místa pro centrální provozování sportovních her: chybí høištì, nebo ani ètyøi vysoké školy nemohou docíliti toho, aby pro veškeré brnìnské vysokoškoláky bylo zøízeno. Zatím hostují posluchaèi na stadiu Sokola Brno I, kde v létì pìstují atletiku, volleyball, házenou, basketball, baseball a rùzná prùpravná cvièení a v zimì bruslí a hrají hockey. Dobudováním právnické fakulty získal VS dvì hygienické tìlocvièny, v nichž se nyní soustøeïuje veškerá èinnost odborù. O výchovu vedoucích odborù a schopných trenérù stará se lektor. Význam sportu byl v dobì pøed druhou svìtovou válkou vnímán jinak, než je tomu dnes. Byl považován za souèást branné výchovy obèanù a zejména budoucích vojákù, jak vyplývá i z následujícího úryvku ze studijního programu z roku 1938. Vedle základní tìlesné výchovy a èinnosti rekreaèní, provozované v tìlocviènách a v plovárnì, jest vìtšina sportù ve VS takové povahy, že je možno je zváti pøípravou pro brannost. Vedle bojových her jako hockey, házené, footballu, baseballu, basket-ballu, kde si budoucí záložní dùstojníci zvykají v boji sportovním na tìžší podmínky, pìstují se ve VS sporty, v nichž je hlavní obsah styk a zápas s pøírodními živly a nepohodou jako lyžování, plování, horolezectví, vodní turistika, kondièní chùze za každého poèasí atd. Pak ve sportech motorových, v plachtìní, táboøení, šermu, boxu, v jízdì koòmo a jiu-jitsu získává vysokoškolák pøímo vlastnosti, ve kterých by mìl èeskoslovenský vojín vynikati. Za sport byl ve tøicátých letech pokládán také novì vznikající a rozvíjející se tramping. Døíve se tomu øíkalo jarní výlety za bránu, pozdìji pìší turistika a dnes tramping. Je to v podstatì málem lehká atletika, táboøení, turistika a spousta jiných vìcí. Dnes už je jisto, že jiný termín se nevžije a náš slovník je o tento výraz bohatší. Tak charakterizoval tramping autor èlánku Tramping jarní sport, který byl uveøejnìn v èasopise technických a zemìdìlských vysokých škol Technik v r. 1932. Pøínos tohoto sportu vidí v tom, že tento tvrdší život vojenské sobìstaènosti utužuje formu mladých lidí. Další výhodou trampingu, zejména pro studenty bez pøíjmù, je láce, s níž se dá trampování provozovat. Není k tomu potøeba než trochu porozumìní, nìkolika dobrých kamarádù, jednoduchého obleèení, kterým naprosto nechceme imponovati dìvèatùm, a trochu proviantu, který si nakoupíme hned v Praze. Tím, že nás jde víc, docílíme slevy na dráze (legitimace VS) a potom trampovat v partì je nejzábavnìjší. Jak je vidìt, ani v dobì pøed druhou svìtovou válkou nebrali studenti sport pouze jako svoji obèanskou povinnost, ale pøedevším jako pøíležitost k rozvoji osobnosti, navazování pøátelství a možnost vyniknout. A mìli v této oblasti mnoho možností, nebo nabídka sportovních disciplín, které mohli studenti v rámci Vysokoškolského sportu Brno provozovat, byla dosti široká. Mgr. Magdalena Èoupková, archiv VUT v Brnì SUMMARY: No evidence exists of physical education being among the courses taught during the first years of the existence of the Czech Technical University in Brno. However, very soon, sports were being pursued at the university. No wonder if the majority of the Czech students were members of Sokol, a nationwide educational and physical culture organization. At the turn of the century, many young educated people began to realize the importance of sports and physical exercise. Sport was above all seen as part of the full development of personality. Posluchaèi èeské techniky, èlenové Sokola Brno I, na nádvoøí techniky v roce 1911. 5/2003 17

Mimoøádný úspìch designérù z VUT v Brnì V Betlémské kapli v Praze byly 1. dubna pøedány ceny 12. roèníku soutìže Vynikající výrobek roku. V prestižní designérské soutìži se studenti, absolventi i pedagogové Fakulty strojního inženýrství a Fakulty výtvarných umìní VUT v Brnì tradiènì skvìle umis ují. Letos byl ovšem jejich úspìch naprosto mimoøádný získali tøi ceny Vynikající design a pìt cen Dobrý design. Mezinárodní odborná porota vybrala z pøihlášených 181 exponátù celkovì 29 prací jedna získala Národní cenu, 14 cenu Vynikající design a 14 ocenìní Dobrý design. Národní designérskou soutìž vypisuje od roku 1991 Design centrum Èeské republiky v Brnì. Vynikající design Porodní postel Eva Moravcová VUT v Brnì, Fakulta strojního inženýrství, obor Prùmyslový design ve strojírenství Výrok poroty: Postel je koncipována jako univerzální pomùcka sloužící jak pro porodní, tak pro gynekologickou praxi. Výrazný eliptický tvar ložné plochy s centrálním stojanem je opticky støedem dìní a podtrhuje význam události, která se má na porodním lùžku odehrávat. Na základní tvar citlivì reaguje profilace dalších nosných elementù. Celkovì pùsobí design lùžka svìžím dojmem humanizujícím prostøedí porodních sálù, k èemuž jistì pøispívá i vhodnì zvolená barevnost. Traktor budoucnosti David Jurda VUT v Brnì, Fakulta strojního inženýrství, obor Prùmyslový design ve strojírenství Výrok poroty: Jedná se o netradièní koncepci traktoru pojatého jako robot stroje øízeného s využitím družicové navigace, která pøitom nepostrádá prvky logiènosti pøi respektování technologických i konstrukèních zákonitostí. Pøestože se jedná o vizi, øešení je rozpracováno detailnì. Odsouvatelný kryt a jeho vedení vytváøí charakteristickou siluetu celého návrhu. Autor prokázal vytøíbený smysl pro citlivé zacházení s tvarem a proporcemi. Design mobilní prezentaèní sestavy Jaroslav Nachtigall VUT v Brnì, Fakulta strojního inženýrství, obor Prùmyslový design ve strojírenství Výrok poroty: Oceòujeme dosaženou integritu vynikajícího výtvarného øešení spolu s ucelenou funkcí projektoru a vizualizátoru. Uživatelská hodnota sestavy je podtržena i dálkovým ovladaèem (zapustitelným do pláštì), který slouží k øízení základních parametrù projekce, vèetnì vertikálního zdvihu natáèením optiky projektoru. Zaøízení umožòuje pøipojení k PC, videu a externí reprosoustavì a vlastní pamì ová karta zajiš uje i autonomní projekci dokumentù A4. 18 5/2003

Dobrý design Vrtací souprava Prince 2002 Pavel Zákravský Vysoké uèení technické v Brnì, Fakulta strojního inženýrství, obor Prùmyslový design ve strojírenství Jednoosý kolenní kloub akad. sochaø Ladislav Køenek (VUT v Brnì, Fakulta strojního inženýrství, Odbor prùmyslového designu Ústavu konstruování, pedagog) a Jiøí Rosický Výrobce: ING corporation, spol. s r. o., Frýdlant nad Ostravicí Stojan na CD mair Petr Matušinec VUT v Brnì, Fakulta výtvarných umìní, ateliér Produktový design Teleskopická hustilka Huricane Martin Imrich (absolvent VUT v Brnì, Fakulta výtvarných umìní) a Vratislav Žák Výrobce: Vella, spol. s. r. o., Náchod Pøijímaè IR signálu akad. sochaø Zdenìk Zdaøil VUT v Brnì, Fakulta výtvarných umìní, pedagog Výrobce: BOKS, spol. s r. o., Èeská For Summary see page 30. 5/2003 19

Jak jsem se zamiloval do Univerzity tøetího vìku Zaènu malou oklikou. S ohledem na svùj pokroèilý vìk a celoživotní vìrnost jedné instituci (i jedné manželce) jsem svého èasu koketoval s myšlenkou zaèít psát pamìti zejména také proto, že s ukonèením více než desetiletého výkonu funkce prodìkana na FEI (pozdìji na FEKT) jsem se bláhovì domníval, že budu mít pro tuto bohulibou èinnost dost èasu. Tato myšlenka mì naštìstí záhy opustila. Jednak jsem zjistil, že si skoro nic nepamatuji (tuto frázi jsem ukradl Vladimíru Menšíkovi, ale je i v mém pøípadì zcela pravdivá), a také proto, že jsem si v závìru svého více než dvaaètyøicetiletého pedagogického pùsobení našel milenku. Tuto skuteènost je ovšem tøeba z etických a morálních dùvodù ozøejmit. Patøím zøejmì k tìm (ne)š astným, kterým se povolání stalo koníèkem. Za dobu pùsobení na fakultì jsem se setkal s mnoha tisíci rùznì motivovaných studentù, jejichž pøístup ke studiu byl výraznì odlišný, ale až v závìru se studenty-seniory. Musím pøiznat, že na poèátku jsem byl k nové vzdìlávací aktivitì znaènì skeptický a že jsem byl do ní v podstatì dostrkán jejím duchovním otcem a mým dlouholetým pøítelem (alespoò v to doufám) profesorem Petrem Vavøínem. Leè již moje první pøednáška pøed fórem studentù-seniorù ve 2. roèníku Univerzity tøetího vìku (dále pouze U3V) pøi VUT v Brnì mé pochybnosti o jejím smyslu zcela zlomila. S tak upøímným a nefalšovaným zájmem o získávání nových poznatkù v oborech, mnohdy na hony vzdálených pùvodním profesím tìchto lidí, jsem se bìhem své pedagogické praxe dosud setkával jen u malého procenta øádných studentù, pøestože se všichni, nebo alespoò drtivá vìtšina z nich, ke studiu pøihlásili dobrovolnì Myslím, že tuto moji zkušenost by potvrdili i ostatní uèitelé, kteøí v U3V participují. Zøejmì až celoživotní zkušenosti nauèí inteligentního èlovìka vážit si (jakéhokoliv) vzdìlávání. K mým pozitivním zkušenostem patøí také pøíkladné spoleèenské chování všech úèastníkù, ale i tyto vlastnosti èlovìk asi získává až v pozdìjším vìku. Zøejmì by neuškodilo, kdyby se každý student prvního roèníku øádného studia povinnì zúèastnil alespoò jedné pøednášky nebo semináøe v rámci U3V. Ale to bych už asi chtìl pøíliš Ještì pøíjemnìjší pøekvapení mì èekalo ve výuce v rámci specializovaných kurzù 3. roèníku U3V, které si již frekventanti vybírali podle svých osobních zájmù. Spolu s Ing. Kratochvílem (mým podstatnì mladším kolegou, který by mohl být synem kteréhokoli z úèastníkù, pøípadnì mým, a jehož nadšení pro tuto formu vzdìlávání je stejné jako moje) jsme na Ústavu radioelektroniky FEKT pøipravili specializovaný kurz Souèasná televizní technika a videotechnika pro 12 studentù-seniorù. Podstatnì menší poèet úèastníkù umožnil formou sedmi dvouhodinových semináøù i prakticky zamìøených a demonstracemi doplnìných cvièení témìø individuální pøístup k výuce. O to vìtší byly zájem a aktivita všech seniorù, které se projevovaly zejména v bohatých a zajímavých diskusích, jež obvykle výraznì pøesahovaly vymezený èas semináøe. Pøekvapující pro mne byla i vysoká úroveò jejich znalostí a praktických zkušeností èásteènì zdùvodnitelná zøejmì pro nì zajímavým tematickým zamìøením kurzu. Tato skuteènost nás pøimìla k velmi kvalitní zejména multimediální pøípravì jednotlivých semináøù, což bylo i pro nás uèitele velice užiteèné. A co na závìr? Pøedevším bych chtìl podìkovat všem organizátorùm této všestrannì prospìšné formy vzdìlávání na naší univerzitì (pøedevším profesoru Vavøínovi, paní Shromáždilové a dalším), kteøí pro U3V doslova žijí a bez nichž by její existence nebyla možná. Mùj dík patøí i studentùm-seniorùm, kteøí mne, rovnìž seniora, znovu a znovu pøesvìdèovali, že práce pedagoga je krásná a smysluplná, a to v každém vìku studenta i uèitele. Takže na úplný závìr mé snad ponìkud nadnesené prohlášení: Zamiloval jsem se do Univerzity tøetího vìku a ve svém druhém životì bych v ní opìt rád uèil. Václav Øíèný, Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brnì 20 5/2003