2. Národní akční plán energetické účinnosti České republiky 19. srpna 2011 1
OBSAH MANAGERSKÉ SHRNUTÍ... 4 1 Celkový kontext druhého NAPEE... 4 1.1 Hlavní body druhého NAPEE... 5 1.1.1 Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU... 5 1.1.2 Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby... 5 1.1.3 Synergické vlivy... 6 1.2 Národní kontext úspor energie... 7 1.2.1 Státní energetická koncepce... 7 1.2.2 Vývoj konečné spotřeby v ČR... 7 1.3 Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků... 9 1.3.1 Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES... 9 1.3.2 Úspory energie podle NAPEE-I... 9 1.3.2.1 Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I.... 9 1.3.2.2 Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok 2010...10 1.3.2.3 Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až 2010...11 1.3.3 Úspory na straně primární spotřeby energie...12 1.3.4 Celkové úspory...13 2 Primární úspory energie...14 2.1 Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie...14 2.2 Seznam strategií pro primární úspory energie...15 2.3 Opatření pro primární úspory energie...15 2.3.1 Energetická úsporná opatření na straně dodávky...15 2.3.1.1 Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla...15 2.3.1.2 Podpora kombinované výroby a tepla...15 2.3.2 Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu...16 3 Úspory energie v konečné spotřebě v spotřebitelských odvětvích...16 2
3.1 Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie 16 3.1.1 Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok...16 3.1.1.1 Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2010...16 3.1.1.2 Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2016 16 3.1.2 Národní cíl pro pasivní energetické domy...18 3.2 Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie...18 3.3 Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě...18 3.3.1 Metodika výpočtu...18 3.3.1.1 Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů...18 3.3.2 Jednotlivá opatření...31 3.3.2.1 Opatření v sektoru domácností...31 3.3.2.2 Opatření v terciárním sektoru...33 3.3.2.3 Opatření v průmyslu...34 3.3.2.4 Opatření v sektoru dopravy...37 3.3.2.5 Opatření v sektoru zemědělství...38 3.3.2.6 Horizontální opatření...39 3.3.3 Shrnutí celkových úspor energie v konečné spotřebě...45 3.4 Veřejný sektor...47 3.4.1 Příkladná role veřejného sektoru...47 3.5 Zajištění dostupnosti poradenských služeb a informací...48 3.6 Povinnosti energetických společností na podporu úspor energie při konečné spotřebě...49 3.7 Trh s energetickými službami...50 3.8 Strategie pro zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie...51 Opatření ke zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou...52 3.9 Opatření k podpoře implementace směrnice EP a Rady 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov 53 3.10 Alternativní opatření pro systémy vytápění a klimatizace...54 4 Zřízení kompetentních orgánů a pověřených organizací...55 3
Příloha 1. Seznam opatření s popisem výpočtu úspor energie...56 MANAGERSKÉ SHRNUTÍ Druhý akční plán energetické účinnosti byl zpracován z důvodu aktualizace údajů o energetických úsporách dosažených v ČR. Tento plán popisuje plnění doporučení a opatření obsažených ve Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Aktualizace druhého akčního plánu energetické účinnosti ukázala, že ČR plní své dosavadní závazky vyplývající za Směrnice, a díky implementaci nových požadavků týkající se energetické náročnosti budov, bude plnit i celkové požadavky Směrnice v roce 2016. 1 CELKOVÝ KONTEXT DRUHÉHO NAPEE V roce 2006 byla v rámci Evropské unie přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice 93/76/EHS (ESD). Lze konstatovat, že Směrnice o energetické účinnosti a energetických službách byla v ČR plně implementována s výjimkou článku, jeho odstavců, týkajících se bílých certifikátů a dobrovolných dohod, které v legislativě ČR neexistují. Z jejího znění, článku 14, odstavce 2 vyplývá pro členské státy povinnost předložit Evropské komisi akční plány energetické účinnosti: první akční plán energetické účinnosti do 30. června 2007 druhý akční plán energetické účinnosti do 30. června 2011 třetí akční plán energetické účinnosti do 30. června 2014. Úsporám energie je v ČR věnována pozornost dlouhodobě. Prvním vládním dokumentem podloženým uvolněním určitých finančních prostředků byl Národní program nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných zdrojů na roky 2006 2009. Jeho prioritami byly: maximalizace energetické a elektroenergetické účinnosti a využití úspor energie, vyšší využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie, vyšší využití alternativních paliv v dopravě. Pokud jde o růst energetické účinnosti konkrétní cíl, byl růst EE o 2,6 % ročně a úspory energie cca 11 PJ ročně (3056 GWh), což je zhruba o 800 GWh ročně více, než vyplývá z výše uvedené směrnice. Týká se to však i úspor energie na primární straně. Viz dokument http://www.mpo.cz/dokument6742.html. Národní program byl novelou zákona č. 406/2000 Sb., 5 z roku 2007 změněn na Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a tak potvrdil závazek v duchu úrovně cílů NAPEE-I i NAPEE-II. Rovněž dokument schválený vládou v roce 2004, nazvaný Státní energetická koncepce, stále udržuje mezi prioritami a cíli: Prosadit plnění NAPEE-I a splnit celkový národní orientační cíl úspor energie k roku 2016 ve výši 71,43 PJ a k roku 2030 tuto hodnotu zvýšit ještě na 80 PJ. Národní orientační cíl se právě shoduje s cílem stanoveným podle výše uvedené Směrnice ESD. 4
Tento dokument je finální zprávou obsahující návrh druhého akčního plánu, dále označovaného jako NAPEE II. Je zpracován podle nového jednotného návrhu šablony Evropské komise, Joint Research Center z listopadu 2010. Návrh NAPEE-II se obsahem shoduje s návrhem šablony od Evropské komise. 1.1 Hlavní body druhého NAPEE 1.1.1 Upřesnění národního indikativního cíle podle konečných dat ČSU Před sestavením NAPEE-II došlo k upřesnění národního indikativního cíle konečných úspor energie oproti hodnotě vyčíslené v NAPEE-I. Výpočet kumulativního objemu úspor energie v letech 2007-2016 měl být založen v souladu s metodikou výpočtu podle Směrnice 2006/32/EC na skutečné konečné spotřebě energetických zdrojů v letech 2002 2006. Původní údaje o konečné spotřebě energie pro rok 2006 však musely být v době zpracování NAPEE-I odhadnuty, protože skutečné hodnoty podle ČSÚ nebyly ještě v té době k dispozici. Později zveřejněné skutečné hodnoty se od odhadovaných lišily, a proto bylo přistoupeno k upřesnění cílů. Tabulka 1 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR NAPEE-II NAPEE-I Průměr pětiletého období 2002 2006 225 651 GWh 220 462 GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016 20 309 GWh 19 842 GWh Průměrná roční úspora za období 2008 až 2016 2 257 GWh 2 205 GWh Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na oficiální údaje ČSÚ, se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9% průměru konečné spotřeby v letech 2002 2006 a to z hodnoty 19 842 GWh na 20 309 GWh. V procentuálním vyjádření to je zvýšení o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I. 1.1.2 Souhrnné výsledky NAPEE-II v části konečné spotřeby V následující tabulce jsou souhrnně uvedena veškerá opatření, navržená do NAPEE-II, a jejich přínosy v jednotlivých letech sledovaných akčními plány. Pro přehlednost jsou zahrnuty pro období 2008 až 2010 i údaje z NAPEE-I. Navrhovaná opatření celkem v sektoru Tabulka 2 Souhrnný přínos opatření podle NAPEE-I a NAPEE-II 2008-2010 2011-2013 2014-2016 Celkový přínos Přínos* [GWh] přínos [GWh] přínos [GWh] r.2016 [GWh] Domácnosti 1 362 2 096 2 419 5 874 Terciární sektor 541 734 687 1 963 Průmysl 499 653 1 195 2 349 Doprava 1 032 1 173 1 577 3 782 Zemědělství 64 104 147 316 Průřezová opatření přes všechny sektory 1 981 2 249 2 680 6 910 CELKEM 5 479 7 009 8 705 21 194 Procentuálně 2,43 % 3,11 % 3,86 % 9,39 % * Přínos ověřen pouze částečně, na té části projektů realizovaných, částečně financovaných a vyhodnocených podle programů zaměřených na úspory energie a skleníkových plynů. Viz hodnocení bottom-up v další části zprávy. Podle tohoto primárního hodnocení se ukazuje, že NAPEE-II je nastaven tak, aby byl splněn národní indikativní cíl 9 % úspor v konečné spotřebě v roce 2016, ale bez započtení synergických vlivů. 5
1.1.3 Synergické vlivy Pro jednotlivá sektorová opatření včetně průřezových byly v Akčním plánu vypočítány, příp. odhadnuty úspory energie. Mezi různými opatřeními, např. mezi různými dotačními tituly, technickými normami a propagačními programy, existuje ale určitý překryv. Jinými slovy, nová opatření mají sice doplňující efekt, ale tento efekt není stoprocentní, existuje mezi nimi překryv. To znamená, že součet úspor dosažených dvěma úspornými programy je menší, než úspory za každý program zvlášť. Všechna opatření byla porovnána prostřednictvím speciálně vytvořené matice. V ní bylo možno porovnat všechna opatření mezi sebou a vyznačit, kde dochází k synergickým vlivům a kde naopak existuje multiplikační efekt. V následující tabulce jsou vyčísleny úspory energie vždy za každý sektor zvlášť bez započtení překryvů a zároveň s jejich započtením. Sektor Tabulka 3 Přehled úspor včetně vlivu překryvů opatření Přínos v období 2011-2013 GWh Přínos celkem k 2016 GWh Faktor Přínos v období 2011-2013 GWh Přínos celkem k 2016 GWh Domácnosti 3 238 5 874 0,95 3 076 5 390 Terciér 853 1 963 0,95 810 2 145 Průmysl 570 2 349 1 570 2 127 Doprava 93 3 782 1 93 853 Zemědělství 104 316 1 104 316 Průřezové 3 054 6 910 0,9 2 749 7 734 CELKEM 7 913 21 194 7 403 18 565 % přínos z konečně 3,51 % 9,39 % 3,28 % 8,23 % spotřeby Pro splnění indikativního cíle k roku 2016 se započtením synergických vlivů se jeví opatření, zahrnutá do NAPEE II, jako nedostatečná - pokud je odhad jejich přínosů zcela správný. Cíle 9 % není ani dosaženo pokud v souladu se Směrnicí započteme do celkových úspor energie i úspory z let 2005 až 2007 ve výši celkem 1 183 437 GJ resp. 329 GWh/rok, vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů. Pro dosažení cíle je proto potřeba navrhnout: Posílení účinnosti stávajících opatření (tento přístup je nákladově efektivnější než opatření nová) Návrh dodatečných opatření Pro zkvalitnění odhadů přínosů bude významné vyhodnocení existujících, již prováděných opatření a sledování a analýza ukazatelů energetické náročnosti. Byla vybrána a doporučena opatření pro bottomup sledování zejména se jedná o opatření, která souvisí s poskytováním podpory ze zdrojů ČR a /nebo EU a sledování a ověřování přínosů je zahrnuto jako požadavek pro poskytnutí dotace. Je např. možné mít k dispozici výstupy z vyhodnocení dosažených úspor u Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a Zelená úsporám vzhledem ke kritériím těchto programů je tato podmínka snadno splnitelná. (SFŽP) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO). Z tabulky vyplývá, že opatřeními je splněn cíl k roku 2013 horizont 2. národního akčního plánu energetické účinnosti, ale splnění celkového cíle k roku 2016 zůstává otevřeným. 6
1.2 Národní kontext úspor energie 1.2.1 Státní energetická koncepce Trvalým cílem číslo jedna ve Státní energetické koncepci a jejich novelách, jímž jsou naplňovány priority nezávislosti, bezpečnosti i udržitelného rozvoje, je všeobecný růst energetické účinnosti. Dílčími cíli dle pořadí jejich důležitosti potom jsou: Maximalizace zhodnocování energie Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů Maximalizace úspor tepla Maximalizace účinnosti spotřebičů energie Maximalizace účinnosti rozvodných soustav Jako první nástroj na podporu úspor energie byl schválen Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na období 2006 2009, který se každoročně opakuje a pokračuje i po roce 2009. Postupně se otázky úspor energie a jejich finanční podpory staly součástí těchto programů: Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, Operační program životního prostředí, prioritní osy 2 a 3, Operační program podnikání a inovace, Program Zelená úsporám, Program Nový panel, Regionální programy jednotlivých krajů včetně hlavního města Prahy. Výsledky vyhodnocení některých výše uvedených programů pro roky pokrývající období NAPEE-I jsou uvedeny v další části této zprávy. 1.2.2 Vývoj konečné spotřeby v ČR Národní akční plán energetické účinnosti (NAPEE), zpracovaný podle Směrnice 2006/32/ES, se týká konečné spotřeby energie s výjimkou sektoru obrany a podniků spadajících pod obchodování s emisními povolenkami. Dále uvedené grafy vývoje konečné spotřeby energie v ČR se vztahují na všechny sektory bez výjimky. Ukazují jednoznačně na pokles konečné spotřeby v období 2007 až 2009, do kterého se promítá řada důvodů, včetně trvalého úsilí a přímých podpor úsporám energie podle Státní energetické koncepce. Graf je nazván Extrapolace konečné spotřeby, ale extrapolace se týká jen výsledků roku 2010, pro které v době vypracování této zprávy nebyly ještě známy z ČSU příslušné statistické údaje. 7
Obrázek 1 Vývoj konečné spotřeby podle sektorů Extrapolace konečné spotřeby 1400 1200 [PJ] 1000 800 600 400 Domácnosti Obchod a služby Doprava Zemědělství + lesnictví Stavebnictví Průmysl 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Poznámka: Po odečtení konečné spotřeby nespadající pod Směrnici 2006/32/ES (spotřebitelé spadající pod obchodování s emisními povolenkami a sektor obrany) je výchozí hodnotou pro vyhodnocování úspor podle Směrnice 2006/32/ES v rámci NAPEE I a II průměrná konečná spotřeba v letech 2002 až 2006 na úrovni 812,34 PJ resp. 225 651 GWh. Obrázek 2 Trendy vývoje konečné spotřeby v sektorech Extrapolace konečné spotřeby 500 450 400 [PJ] 350 300 250 200 150 Průmysl Stavebnictví Zemědělství + lesnictví Doprava Obchod a služby Domácnosti 100 50 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 8
Extrapolace rovněž naznačuje, že v oblasti konečné spotřeby v období pokrytém NAPEE-I je největšího poklesu dosahováno v průmyslu, nepatrné poklesy se odehrávají v sektorech stavebnictví, zemědělství, obchodu a služeb. K mírnému nárůstu konečné spotřeby dochází v dopravě a v domácnostech. Pro rok 2010 se výše uváděná extrapolace odvozovala od skutečného průběhu průmyslové produkce, která počínaje květnem 2009 započala růst s trendem předchozích roků 2005 až 2007. Průmyslová produkce (změny proti bazickému roku) Industrial production (changes on base year) 40,0 35,0 30,0 25,0 % změna - change in % 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-10,0-15,0 1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11.12.1. 2. 3. 4. 5.6. 7. 8.9.10.11. 12.1. 2. 3. 4. 5. 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 bazické indexy - basic IPI (průměrný měsíc roku 2005=100) (average month 2005=100) sezónně očištěné - SA trend Zdroj: Český statistický úřad 1.3 Přehled národních cílů úspor energie a dosažených výsledků 1.3.1 Cíle vyplývající ze Směrnice 2006/32/ES Cíle úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES a jednotlivých NAPEE jsou uvedeny v předchozích kapitolách 1.1.2 a 1.1.3. Z nich vyplývá, že navržená úsporná opatření zakládají předpoklad splnění průběžného cíle do roku 2013, ale ne celkového cíle k roku 2016. Je potřeba přijetí dodatečných opatření pro NAPEE III. 1.3.2 Úspory energie podle NAPEE-I NAPEE-I byl zpracován v roce 2007 a zaslán MPO Evropské komisi. 1.3.2.1 Souhrnné vyhodnocení přínosu úspor energie z let 2005 až 2007, které lze započítat jako příspěvek k plnění cílů podle Směrnice, NAPEE-I. Úspory energie v letech 2005 až 2007 ve výši celkem 1 183 437 GJ resp. 329 GWh vykázané při vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, fakticky vykázané metodou bottom up po jednotlivých projektech, jsou hodnotou, kterou lze podle přílohy I, odst. 3 Směrnice započítat jako plnění do národního cíle úspor energie v letech 2008 až 2016. 9
Tabulka 4 Souhrnná tabulka úspor energie ze Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2005, 2006, 2007 Státní program pro rok Úspora energie v GJ/rok (GWh/rok) 2005 2006 2007 2005 312 876 312 876 312 876 2006 747 177 747 177 2007 123 384 Započitatelná úspora pro r. 2008 a dále Poznámka: 312 876 (86,910) 1 060 053 (294,459) 1 183 437 (329) Zanedbáváme tím fakt, že některé z úspor mohou během doby 2008 až 2016 ztratit svoji účinnost viz dokument Evropské normalizační komise CEN označený jako CWA (CEN Workshop Agreement) 15693 z dubna 2007. Dokument je v angličtině nazván Saving Lifetimes of Energy Efficiency Improvement in Bottom-up Calculations. Vzhledem k tomu, že dnes již nelze zpětně projekty z předchozích let z hlediska životnosti prověřovat, musíme toto zjednodušení připustit. Procentuálně to znamená, že díky Státnímu programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů je z průměrného národního cíle úspor ve výši 2 257 GWh/rok každoročně 15 % splněno a vykázáno metodou bottom up. Po stránce finanční celkové náklady na uspořený GJ v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů za období 2005 až 2007 představují 1 967 Kč/GJ, což je hodnota velice příznivá. Jenom pro porovnání, náklady na uspořený GJ v sektoru domácností, kde převažovalo zateplení objektu a výměna oken, činily 6 860 Kč/GJ, terciárním, ve kterém investiční akce byly zaměřeny na odstranění tepelných ztrát v rozvodech a na regulaci vytápění objektů činily 2 373 Kč/GJ, průmyslu, činily 1 602 Kč/GJ pro akce zaměřené do rekonstrukce energetických zdrojů a tepelných rozvodů. Uváděné údaje se týkají asi 100 projektů financovaných pomocí úvěru od jedné z bank v období 1997 až 2007 a po realizaci vyhodnocených. Cílem úspor energie podle Směrnice 2006/32/ES za období 9 let od r. 2008 do r. 2016 je 20 309 GWh za 9 let. Průměrný roční indikativní cíl úspor energie pro toto období je 2 257 GWh/rok. Procentuálně to znamená, že podíl energeticky úsporných akcí za období 2005 až 2007 k plánovanému cíli šetřit 1 % ročně, započitatelných každoročně v období 2008 až 2016, je téměř 0,15 každoročně. Význam tohoto údaje spočívá ve skutečnosti, že se jedná o úspory ověřené po jednotlivých dotovaných projektech a tudíž je lze vykázat jako úspory ověřené metodou bottom up. 1.3.2.2 Příspěvky k úsporám energie z vyhodnoceného Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro roky 2008, 2009 a předpoklad pro rok 2010. K výše uváděnému příspěvku úspor energie 329 GWh/rok ze Státního programu na podporu úspor energie za roky 2005 až 2007 přispívají i vyhodnocené stejné programy za roky 2008 a 2009, jak uvádějí následující tabulky. 10
Podporovaná aktivita Tabulka 5 Přínosy investičních akcí programu EFEKT za rok 2008 Počet podpořených projektů Celkové náklady u podpořených projektů Přiznaná dotace Úspora energie (tis. Kč) (tis. Kč) (GJ) Obnovitelné zdroje energie 5 22 844 6 384 3 642 Úspory energie (energetika, průmysl, budovy) 28 87 943 29 048 78 225 Management a energetické služby (zavádění energetického managementu, příprava projektů EPC) 12 7 528 3 492 12 731 Celkem 45 118 316 38 924 94 603 Tabulka 6 Vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2009 Podporovaná aktivita Počet podpořených projektů Celkové náklady u podpořených projektů Přiznaná dotace Úspora energie (tis. Kč) (tis. Kč) (GJ) Výroba energie z OZE (1) a druhotných zdrojů (8) 9 52 464 9 900 54 227 Úspory energie 1 6 304 500 3 510 Celkem 10 58 768 10 400 57 737 1.3.2.3 Celkové úspory energie podle NAPEE-I pokrývajícího období 2008 až 2010. Při hodnocení vycházíme především z meziročních trendů spotřeby jednotlivých druhů paliv ve sledovaných sektorech, vykázaných statistickým úřadem pro roky 2006, 2007 a 2008. Porovnání trendů v letech 2006 a 2007 proti roku 2008 považujeme za reprezentativní. Tím respektujeme i doporučení EK podle jejich vyjádření k NAPEE I, ověřovat sníženou spotřebu i prostřednictvím bilance paliv. Stanovisko k plnění národního indikativního cíle jsme byli v této formě schopni vyjádřit pouze za rok 2008, protože relevantní statistické údaje za rok 2009, tj. úspory energie vztahující se k ESD, nejsou ještě v době zpracování zprávy k dispozici. Pro rok 2009 máme od ČSÚ k dispozici pouze údaj o konečné spotřebě energie ve všech sektorech, nikoliv o úsporách energie vztahující se k ESD. Redukovaná konečná spotřeba paliv a energie mezi roky 2007 a 2008 poklesla o 12 332 GWh viz následující tabulka. Z tabulky vyplývá i členění tohoto poklesu na jednotlivé resorty a paliva. Z poklesu konečné spotřeby podle této tabulky usuzujeme na to, že indikativní cíl úspor energie pro rok 2008, byl bezpečně splněn. Pokles jdoucí pouze na vrub úspor energie podle ESD by měl být v průměru 2257 GWh ročně. Vzhledem k tomu, že rok 2009 byl poznamenán krizí a poklesem ve spotřebě téměř všech druhů paliv předpokládáme, že i za rok 2009 bylo plánované úspory dosaženo. Následující dvě tabulky ukazují snížení konečné spotřeby v roce 2008 proti roku 2007. 11
Tabulka 7 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2007 Rok 2007 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie 49 448 96 351 71 454 44 450 55 925 317 628 Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil 4 243 6 143 15 361 33 706 8 607 68 061 Konečná spotřeba energie v rámci ESD 45 205 90 208 56 093 10 743 47 318 249 568 z toho: sektor domácnosti 19 138 431 23 704 10 743 14 646 68 663 terciární sektor 1 244 446 14 857 0 13 728 30 275 Průmysl (v rámci ESD) 24 514 11 155 16 263 0 15 686 67 618 Doprava 309 3 938 780 0 1 008 6 035 Zemědělství 0 74 239 489 0 2 250 76 977 Tabulka 8 Redukovaná konečná spotřeba energie v roce 2008 Rok 2008 Tuhá paliva Kapalná paliva Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie 43 938 94 476 67 734 43 437 56 523 306 109 Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil 4 476 7 217 15 320 32 398 9 462 68 873 Konečná spotřeba energie v rámci ESD 39 462 87 259 52 414 11 039 47 061 237 236 z toho: sektor domácnosti 17 909 306 23 830 11 039 14 703 67 788 terciární sektor 1 334 450 12 448 0 14 503 28 736 Průmysl (v rámci ESD) 19 957 11 317 14 838 0 14 711 60 824 Doprava 261 4 034 761 0 1 050 6 106 Zemědělství 0 71 152 537 0 2 094 73 783 1.3.3 Úspory na straně primární spotřeby energie Ve Státní energetické koncepci a v Akčním plánu energetické účinnosti ČR jsou stanoveny národní indikativní cíle pro úspory energií (konečná spotřeba energie). V současné době probíhají práce na aktualizaci Státní energetické koncepce, která bude také znovu obsahovat indikativní cíl pro úspory energií, který bude vyjádřený jako procentuální podíl na konečné spotřebě energií. Současně během roku 2011 dojde k legislativním změnám, konkrétně k dvěma novelám zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tyto změny ovlivní úspory energie. 12
1.3.4 Celkové úspory Indikativní cíl stanovený v rámci Strategie Evropa 2020 pro EU jako celek je zaměřen na posun ke zvýšení energetické účinnosti na unijní úrovni o 20 %. Indikativní nezávazný cíl v oblasti energetické účinnosti se zatím neuvádí, a to z toho důvodu, že nejprve je nutné detailně a realisticky analyzovat možnosti národního hospodářství v oblasti úspor energie z hlediska dlouhodobé udržitelnosti jeho konkurenceschopnosti. Vláda ČR podle Národního programu reforem 2011 hodlá nadále v rámci běžících programů podporovat projekty přispívající ke snižování energetické náročnosti průmyslové výroby. např. možností čerpat granty pro konečné spotřebitele energie k závaznému snížení energetické náročnosti, ať již na straně primární nebo konečné spotřeby. Vláda pokračuje v investiční podpoře modernizace zařízení a infrastruktury v železniční dopravě. Důraz je kladen také na výstavbu zařízení pro kombinovanou dopravu. Důležitou roli hraje také podpora decentralizované výroby energie v zemědělství. Dále uvedená tabulka charakterizuje stanovené cíle a jejich skutečné naplnění nebo předpoklad naplnění podle stavu k datu zpracování NAPEE II Tabulka 9 Přehled cílů a výsledků úspor energie na primární i konečné straně spotřeby Primární strana spotřeby energie Cíl v absolutních jednotkách Předpoklad plnění odhad Konečná spotřeba energie (KS) Aktualizovaná Směrnice 2006/32/EC, ESD směrnice EPBD Cíl úspor na straně KS podle NAPEE I Dosažený výsledek nebo jeho předpoklad Cíl pro energeticky pasivní budovy 2010 - - 5 479 GWh Bude přeplněn - 2013 Není k dispozici 7 009 GWh Bude splněn Není stanoven 2016 Není k dispozici 8 705 GWh Nebude splněn Není stanoven 2020 Není k dispozici Není stanoven Není stanoven Komentář k výše uvedené tabulce: 1. Úspory na primární straně spotřeby energie nebyly zatím v rámci NAPEE v ČR hodnoceny. 2. Vyhodnotit plnění NAPEE-I za období 2008 až 2010 nelze zatím provést. Od ČSÚ nejsou k dispozici výsledky konečné spotřeby pro úspory podle ESD pro roky 2009 a 2010, není ani známa konečná spotřeba za všechny sektory pro rok 2010, podle které by bylo možno usuzovat naplnění cílů. 3. V kapitole 1.2.2. byly známé hodnoty extrapolovány. Z výsledných hodnot lze předpokládat splnění NAPEE-I k roku 2010. 4. K detailnímu vyhodnocování opatření zahrnutých do NAPEE-I pomocí indikátorů příslušných k metodě top-down zatím v ČR nedochází. Platné Indikátory jsou zpracovány pouze pro období do roku 2008. 5. Cíl úspor energie podle Směrnice k roku 2016 nebude splněn, pokud nedojde k přijetí dodatečných opatření signalizovaných např. již v Národním programu reforem 2011. Jedná se zejména o nové podmínky pro opravu a výstavbu domů v nízkoenergetickém standardu, vyšší využití energetických auditů a investice do energetické efektiviti u organizačních složek státu. 13
2 PRIMÁRNÍ ÚSPORY ENERGIE 2.1 Cíle primárních úspor energie, projekce primární spotřeby energie Hlavním dokumentem energetické politiky státu je Státní energetická koncepce z roku 2004. V ní jsou obecně definovány následující cíle: Maximalizace zhodnocování energie cíl s velmi vysokou prioritou, směřující ke zlepšení jednoho z největších problémů české ekonomiky vysoké energetické a elektroenergetické náročnosti tvorby HDP. Preferovat se do budoucna bude taková struktura ekonomiky, takové technologie, výroby a procesy, které maximálně zhodnotí spotřebovanou energii přidanou hodnotou (HDP). Maximalizace účinnosti při získávání a přeměnách energetických zdrojů cíl s velmi vysokou prioritou, směřující k preferenci zdrojů energie a energetických technologií, které budou s vysokou účinností získávat PEZ, uskutečňovat jejich energetické přeměny, snižovat ztráty v dopravě, využívat kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla. Optimálně budou využívány druhotné zdroje energie. Maximalizace úspor tepla cíl s vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor tepla v budovách ve sféře podnikatelské, státní, komunální i u drobných odběratelů (domácností). V této oblasti existuje jeden z největších potenciálů úspor energie, dosažitelných za přijatelných nákladů. Maximalizace účinnosti spotřebičů energie cíl se středně vysokou prioritou, směřující k maximalizaci úspor elektrické energie a dalších forem energie ve všech oblastech, cestou využívání energeticky úsporných spotřebičů. Do této oblasti patří podpora používání úsporných typů spotřebičů elektrické energie, podpora užití úsporných pohonných jednotek, dopravních prostředků, podpora technologicky pokročilých zdrojů tepla a dalších spotřebičů. Primární strany energetického řetězce se bezprostředně týká pouze druhý z uvedených cílů. Dokument dále podrobněji rozvádí cíle v oblasti energetické účinnosti následovně: Dlouhodobé cíle o o o Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu energetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 3,0 3,5% (indikativní cíl) Nezvyšování absolutní výše spotřeby primárních zdrojů energie. Růst ekonomiky zajistit především zvýšením energetické účinnosti Zrychlení a následná stabilizace ročního tempa poklesu elektroenergetické náročnosti tvorby HDP v intervalu 1,4 2,4% (indikativní cíl) Cíle do roku 2005 (indikativní cíle) o Stabilizace meziročních temp poklesu celkové energetické náročnosti na minimální úrovni 2,6% o Stabilizace meziročních temp poklesu elektroenergetické náročnosti na minimální úrovni 2% Ve Státní energetické koncepci nejsou stanoveny žádné závazné cíle v oblasti energetické účinnosti. Energetické účinnosti na primární straně i na straně konečné spotřeby se dotýká i další programový dokument, kterým je Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR (rovněž z roku 2004). Ani v tomto dokumentu nejsou definovány konkrétní cíle mající dopad na energetickou účinnost. 14
2.2 Seznam strategií pro primární úspory energie Žádné strategie specificky cílené na úspory primární energie nejsou v ČR definovány. 2.3 Opatření pro primární úspory energie 2.3.1 Energetická úsporná opatření na straně dodávky 2.3.1.1 Minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška 349/2010 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie stanovuje minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepla. Účinnost ve výrobě elektřiny se týká především primární spotřeby energie. Účinnost při výrobě tepla zahrnuje jak stranu primární spotřeby energie (teplárny, výtopny), tak i stranu konečné spotřeby (malé kotle prakticky ve všech sektorech, zejména v sektoru domácností). Část týkající se konečné spotřeby energie při výrobě tepla je zahrnuta v průřezovém opatření 7.5 Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu. 2.3.1.2 Podpora kombinované výroby a tepla Dalším opatřením na straně zdrojů je povinnost zvažovat nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla při výstavbě a rekonstrukcích zdrojů tepla. Opatření je opět definováno zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v aktuálním znění. Paragraf 7 zní: Kombinovaná výroba elektřiny a tepla: Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5 MW t je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny. Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 10 MW e je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb u zdrojů již vybudovaných podrobit dokumentaci stavby energetickému auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MW e a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MW e. Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování zařízení a účinnost užití energie. Podrobnosti pro přípravu a uskutečňování kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví vyhláška. Vedle výše uvedené povinnosti je kombinovaná výroba elektřiny a tepla podporována zvýhodněným výkupním tarifem elektřiny vyrobené v kombinované výrobě. Zvýhodnění je zakotveno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., k provedení 32 energetického zákona a návaznou vyhláškou č. 344/2009 Sb. o podrobnostech způsobu určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla založené na poptávce po užitečném teple a určení elektřiny z druhotných energetických zdrojů. Konkrétní výši příspěvku stanovuje Energetický regulační úřad ve svých cenových rozhodnutích. Příspěvek se týká zdrojů o elektrickém instalovaném výkonu do 5 MW a je vyšší pro dodávku elektřiny ve špičkovém pásmu než pro elektřinu v základním pásmu. 15
2.3.2 Opatření pro úspory energie v distribuci a přenosu Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a jeho navazující vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu stanovují minimální účinnosti při přenosu a distribuci tepla a chladu. Opatření se dotýká jak primární strany spotřeby energie (přenos, venkovní rozvody), tak i strany konečné spotřeby (zejména vnitřní rozvody v budovách). Část týkající se strany konečné spotřeby je zahrnuta v průřezovém opatření 7.6 Snížení ztrát při přenosu a distribuci tepelné energie a chladu. 3 ÚSPORY ENERGIE V KONEČNÉ SPOTŘEBĚ V SPOTŘEBITELSKÝCH ODVĚTVÍCH 3.1 Přehled cílů úspor energie v konečné spotřebě a dosažené výsledky v úsporách konečné spotřeby energie 3.1.1 Národní celkové cíle úspor energie v konečné spotřebě a dosažený pokrok Tabulka 10 Přehled úspor energie v konečné spotřebě spadajících pod ESD Cíl úspor energie v konečné spotřebě v absolutní hodnotě Procenta (%) (vztaženo (GWh) k referenční spotřebě podle ESD) 2010 (průběžné období) 4 929 2,18 % Dosažené nebo projektované úspory energie v konečné spotřebě v absolutní hodnotě (GWh) Procenta (%)(vztaženo k referenční spotřebě podle ESD) 2016 (celkové období) 20 309 9 % 18 565 8,23 % 3.1.1.1 Dosažené výsledky na průběžném cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2010 S ohledem na nedostatek údajů za rok 2010 lze činit spolehlivější závěry jen k roku 2009. Jak již bylo podrobněji rozebráno v kapitole 1.3.2.3, předpokládáme splnění cíle pro rok 2009. Pro rok 2010 zatím chybí jakékoliv údaje o konečné spotřebě energie a s ohledem na výkyvy způsobené hospodářskou krizí nelze činit odůvodnitelné extrapolace vývoje konečné spotřeby. 3.1.1.2 Očekávané úspory ve vztahu k celkovému cíli úspor energie v konečné spotřebě k roku 2016 V NAPEE-II dochází k úpravě národního indikativního cíle celkových úspor, neboť byla upřesněna statistická data pro rok 2006. Původní čísla pro rok 2006 byla v NAPEE - I odhadnuta, protože údaje ČSÚ pro rok 2006 nebyly v době zpracování NAPEE I k dispozici. Tento odhad je v NAPEE II upřesněn na základě dat, připravených ČSÚ: 16
Tabulka 11 Původní odhad konečné spotřeby v roce 2006 v NAPEE - I Tuhá paliva Kapalná paliva Rok 2006 Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie 42 940 92 763 76 440 50 178 54 851 317 172 Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil 4 540 4 862 20 419 36 928 22 067 88 816 Konečná spotřeba energie v rámci ESD 38 400 87 901 56 021 13 250 32 784 228 356 z toho: sektor domácnosti 14 089 361 26 670 13 250 15 198 69 568 terciární sektor 3 453 197 14 433 0 12 122 30 205 Průmysl (v rámci ESD) 20 513 13 636 13 859 0 2 088 50 096 Doprava 346 3 151 791 0 1 139 5 427 Zemědělství 0 70 556 268 0 2 236 73 060 Průměr pětiletého období 2002-2006 220 462 GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016 19 842 GWh Tabulka 12 Bilance redukované konečné spotřeby v roce 2006 dle údajů z ČSÚ Tuhá paliva Kapalná paliva Rok 2006 Plynná paliva Tepelná energie Elektrická energie CELKEM [GWh] Konečná spotřeba energie 51 089 88 718 74 937 48 476 55 541 318 760 Výjimka: spotřeba energie v podnicích s povolenkami na obchodování s emisemi a čistá spotřeba energie ozbrojených sil 6 187 1 307 13 447 35 533 7 988 64 463 Konečná spotřeba energie v rámci ESD 44 902 87 410 61 490 12 942 47 553 254 298 z toho: sektor domácnosti 20 985 545 26 378 12 942 15 198 76 048 terciární sektor 2 168 340 13 897 0 12 030 28 435 Průmysl (v rámci ESD) 21 258 12 700 20 055 0 16 930 70 943 Doprava 492 4 016 762 0 1 222 6 492 Zemědělství 0 69 809 398 0 2 172 72 379 Tabulka 13 Nový propočet průměru let 2002 až 2006 a upřesněný indikativní cíl ČR Průměr pětiletého období 2002-2006 225 651 GWh 9% cíl úspor energie v závěru roku 2016 20 309 GWh Průměrná roční úspora za období 2008 až 2016 Zdroj: ČSÚ 2 257 GWh Úpravou redukované konečné spotřeby paliv a energie za rok 2006 na údaje ČSÚ se mírně zvýšil cíl ČR odpovídající 9 % průměru konečné spotřeby v letech 2002 2006, a to o 2,35 % oproti hodnotě stanovené v NAPEE- I. 17
3.1.2 Národní cíl pro pasivní energetické domy V kapitole 3.8 je popsána strategie pro zvýšení počtu energeticky pasivních budov. Z ní vyplývají aktivity směřující k tomu, aby byla naplněna nová Směrnice o energetické náročnosti budov stanovující cílový stav, aby všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie, a to od roku 2018 pro veřejné a 2020 pro veškeré budovy. Číselně, pokud jde o velikost úspor energie v GWh nebo PJ nebyl zatím tento záměr vyjádřen v žádném z ministerských nebo vládních dokumentů. 3.2 Seznam strategií s dopadem na konečnou spotřebu energie Hlavní dva strategické dokumenty Státní energetická koncepce a Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR byly již popsány v kapitole 2.1. 3.3 Opatření v konečné spotřebě a úspory v konečné spotřebě 3.3.1 Metodika výpočtu Metodika výpočtu očekávaných přínosů jednotlivých opatření je popsána u každého opatření v Příloze 1. Monitorování dosaženého pokroku je prováděno pomocí doporučených indikátorů metodikou top-down. Přínosy některých opatření, zejména programů poskytujících státní podpory, jsou vyhodnocovány metodou bottom-up na základě ex-post hodnocení realizovaných akcí. Provedené hodnocení bottom-up viz kapitoly 1.3.2.1 a 1.3.2.2. 3.3.1.1 Hodnocení pomocí harmonizovaných indikátorů Ukazatele energetické účinnosti a jejich vývoj dokladují, že snížení konečné spotřeby paliv a energie je doprovázeno také snižováním měrných koeficientů energetické náročnosti. Pro hodnocení byly využity ukazatele z projektu ODYSSEE, který vytváří a spravuje databázi mezinárodně porovnatelných ukazatelů energetické účinnosti. V době psaní této zprávy byly k dispozici údaje do roku 2008, proto je možno na vývoj energetické účinnosti k roku 2010 usuzovat pouze z trendů do roku 2008. Makro ukazatele Makro ukazatele energetické náročnosti vztažené k hrubému domácímu produktu vykazují od roku 2004 značný pokles. Za tímto poklesem je třeba vidět vysoké tempo růstu HDP v období před vypuknutím globální ekonomické krize. V letech 2005 2007 přesahoval růst ekonomiky hodnotu 6 % ročně. A0. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí Tabulka 14 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,418 0,417 0,425 0,398 0,403 0,388 0,379 0,395 0,394 0,366 0,353 0,338 0,329 [%] z průměru roků 2002-2006 110,8 110,5 112,6 105,5 106,8 102,8 100,4 104,7 104,4 97,0 93,5 89,6 87,2 18
Obrázek 3 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí Macro A0 - Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP s klimatickou korekcí 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. Dále je provedena korekce na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 12,8 % nižší proti průměru roků 2002 2006 a o 2,7 % nižší než v roce 2007. A1. Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby s korekcí na normální klimatické podmínky. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,6 % nižší proti průměru roků 2002 2006 a o 4,6 % nižší proti roku 2007. Srovnáním s předchozím ukazatelem můžeme usoudit, že cca 3 % poklesu lze připsat na vrub strukturálním změnám. Tabulka 15 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,441 0,418 0,430 0,422 0,409 0,403 0,383 0,378 0,391 0,380 0,352 0,338 0,317 0,303 [%] z průměru roků 2002-2006 119,9 113,6 116,9 114,7 111,2 109,6 104,1 102,8 106,3 103,3 95,7 91,9 86,2 82,4 19
Obrázek 4 Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí Macro A1 - Konečná energetická náročnost s klimatickou korekcí 0,50 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 A2. Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby. Ukazatel je přepočítán na konstantní strukturu odvětví roku 2000, čímž eliminuje vliv strukturálních změn v ekonomice a lépe tak vyjadřuje zlepšování energetické účinnosti v důsledku technického rozvoje. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 14,3 % nižší proti průměru roků 2002 2006 a o 2,8 % nižší než v roce 2007. Proti ukazateli A0 byla u tohoto ukazatele vypuštěna korekce na normální klimatické poměry, takže tento ukazatel může být zkreslen teplými či studenými zimami. Tabulka 16 Konečná energetická náročnost při konstantní struktuře HDP 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,432 0,419 0,422 0,391 0,390 0,388 0,372 0,392 0,392 0,365 0,351 0,330 0,321 [%] z průměru roků 2002-2006 115,4 111,9 112,7 104,4 104,2 103,6 99,4 104,7 104,7 97,5 93,8 88,1 85,7 A3. Konečná energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni konečné spotřeby bez jakýchkoliv korekcí. V této podobě je ukazatel publikován nejčastěji. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 19,1 % nižší proti průměru roků 2002 2006 o 4,7 % nižší proti roku 2007. Tabulka 17 Konečná energetická náročnost 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,441 0,431 0,431 0,418 0,402 0,390 0,383 0,371 0,388 0,378 0,352 0,335 0,309 0,295 [%] z průměru roků 2002-2006 120,9 118,1 118,1 114,6 110,2 106,9 105,0 101,7 106,4 103,6 96,5 91,8 84,7 80,9 20
Obrázek 5 Konečná energetická náročnost Macro A3 - Konečná energetická náročnost 0,50 0,45 0,40 0,35 [koe/ 2000] 0,30 0,25 0,20 0,15 0,10 0,05 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 B0. Primární energetická náročnost Tento ukazatel udává energetickou náročnost na úrovni primárních energetických zdrojů bez jakýchkoliv korekcí. Tento ukazatel v sobě zahrnuje i účinnost energetických transformačních procesů. V roce 2008 byla hodnota ukazatele o 17,7 % nižší proti průměru roků 2002 2006 a o 5,1 % nižší než v roce 2007. Tabulka 18 Primární energetická náročnost 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,727 0,721 0,725 0,704 0,649 0,659 0,659 0,655 0,686 0,660 0,601 0,588 0,552 0,525 [%] z průměru roků 2002-2006 113,9 113,0 113,6 110,3 101,7 103,3 103,3 102,7 107,5 103,4 94,2 92,2 86,5 82,3 21
Obrázek 6 Primární energetická náročnost Macro B0 - Primární energetická náročnost 0,80 0,70 0,60 [koe/ 2000] 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 C0. Podíl konečné a primární energie Poměr konečné a primární energie vyjadřuje účinnost přeměn energie v transformačním sektoru. Hodnota tohoto ukazatele od roku 2002 víceméně stagnuje, takže v transformačním sektoru (zejména ve výrobě elektřiny) nedochází k podstatným změnám. Tabulka 19 Podíl konečné a primární energie 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [%] 0,607 0,598 0,595 0,594 0,619 0,592 0,581 0,566 0,566 0,572 0,586 0,571 0,559 0,5622 [%] z průměru roků 2002-2006 106,0 104,6 104,1 103,8 108,1 103,4 101,5 99,0 98,9 100,0 102,4 99,7 97,6 98,3 Ukazatele v dopravě Ukazatele v dopravě zahrnují: A0. Testovací spotřeba (l/100 km) nových osobních aut B0. Spotřeba (l/100 km) stávajících osobních aut v zemi C0. Spotřeba paliva na osobo-kilometr v silniční dopravě D0. Měrná spotřeba nafty na tunu nákladu a kilometr v silniční dopravě E0. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba x km) E1. Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Údaje za dopravu nebyly k dispozici s výjimkou letecké dopravy. 22
Tabulka 20 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [toe/os.] 0,044 0,046 0,052 0,042 0,057 0,053 0,047 0,056 0,058 0,054 0,052 0,054 0,055 [%] z průměru roků 2002-2006 82,4 86,1 97,4 78,7 106,7 99,3 88,0 104,9 108,6 101,1 97,4 101,1 103,0 Obrázek 7 Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) Transport E1 - Měrná spotřeba v letecké dopravě (toe/osoba) 0,07 0,06 0,05 [toe/os.] 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Měrná spotřeba na přepravenou osobu v letecké dopravě vykazuje rostoucí trend, což souvisí zřejmě se zvyšováním podílu letů do vzdálenějších destinací. Ukazatele v průmyslu Data pro výpočet ukazatelů energetické účinnosti v průmyslu jsou k dispozici pouze pro málo podrobnou odvětvovou strukturu a jen některé energeticky náročné výrobky. A1. Energetická náročnost průmyslu celkem a v členění podle Eurostatu/IEA Energetická náročnost průmyslu jako celku byla v roce 2008 o 33 % nižší než byl průměr roků 2002 2006 a o 13,2 % nižší než v roce 2007. Opět to lze do značné míry připsat vlivu rychlého ekonomického růstu v uvedených letech. Nezanedbatelný byl rovněž vliv strukturálních změn poklesu podílu energeticky náročných odvětví. Tabulka 21 Energetická náročnost průmyslu celkem 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,640 0,572 0,597 0,582 0,507 0,475 0,458 0,448 0,453 0,421 0,378 0,329 0,308 0,272 [%] z průměru roků 2002-2006 157,7 141,0 147,1 143,4 124,9 117,1 112,9 110,4 111,6 103,7 93,1 81,1 75,9 67,0 23
Obrázek 8 Energetická náročnost průmyslu celkem Industry A1 - Energetická náročnost průmyslu 0,70 0,60 0,50 [koe/ 2000] 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Tabulka 22 Energetická náročnost průmyslu členění podle Eurostatu/IEA [koe/ 2000] 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Chemie 0,674 0,704 0,795 0,712 1,244 1,570 1,417 1,210 1,408 1,571 1,346 1,188 0,970 0,815 Metalurgie 2,988 2,735 3,008 3,764 2,960 3,941 3,907 3,995 3,854 5,037 4,816 4,832 5,028 5,684 Nekovové materiály 1,625 1,416 1,245 1,226 1,035 0,974 1,004 1,010 1,001 0,920 0,846 0,750 0,755 0,785 Papírenský průmysl 0,769 0,752 0,526 0,426 0,774 0,572 0,620 0,703 0,573 0,469 0,655 0,584 0,558 0,478 Potraviny a tabák 0,433 0,485 0,466 0,464 0,429 0,398 0,372 0,347 0,455 0,445 0,420 0,372 0,410 0,316 Textil a kůže 0,373 0,403 0,376 0,432 0,387 0,335 0,286 0,275 0,286 0,299 0,272 0,243 0,223 0,207 Strojírenství 0,245 0,196 0,163 0,147 0,155 0,164 0,164 0,162 0,174 0,125 0,116 0,102 0,096 0,088 [%] z průměru roků 2002-2006 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Chemie 50,1 52,4 59,1 53,0 92,5 116,8 105,4 90,0 104,7 116,8 100,1 88,4 72,1 60,6 Metalurgie 66,3 60,7 66,7 83,5 65,7 87,4 86,7 88,6 85,5 111,8 106,9 107,2 111,6 126,1 Nekovové materiály 179,5 156,4 137,5 135,4 114,3 107,6 110,9 111,6 110,6 101,6 93,4 82,8 83,4 86,7 Papírenský průmysl 128,9 126,0 88,1 71,4 129,7 95,8 103,9 117,8 96,0 78,6 109,8 97,9 93,5 80,1 Potraviny a tabák 106,2 118,9 114,3 113,8 105,2 97,6 91,2 85,1 111,6 109,1 103,0 91,2 100,5 77,5 Textil a kůže 135,6 146,5 136,7 157,1 140,7 121,8 104,0 100,0 104,0 108,7 98,9 88,4 81,1 75,3 Strojírenství 180,4 144,3 120,0 108,2 114,1 120,8 120,8 119,3 128,1 92,0 85,4 75,1 70,7 64,8 24
[%] z hodnoty roku 2007 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Chemie 69,5 72,6 82,0 73,4 128,2 161,9 146,1 124,7 145,2 162,0 138,8 122,5 100,0 84,0 Metalurgie 59,4 54,4 59,8 74,9 58,9 78,4 77,7 79,5 76,7 100,2 95,8 96,1 100,0 113,0 Nekovové materiály 215,2 187,5 164,9 162,4 137,1 129,0 133,0 133,8 132,6 121,9 112,1 99,3 100,0 104,0 Papírenský průmysl 137,8 134,8 94,3 76,3 138,7 102,5 111,1 126,0 102,7 84,1 117,4 104,7 100,0 85,7 Potraviny a tabák 105,6 118,3 113,7 113,2 104,6 97,1 90,7 84,6 111,0 108,5 102,4 90,7 100,0 77,1 Textil a kůže 167,3 180,7 168,6 193,7 173,5 150,2 128,3 123,3 128,3 134,1 122,0 109,0 100,0 92,8 Strojírenství 255,2 204,2 169,8 153,1 161,5 170,8 170,8 168,8 181,3 130,2 120,8 106,3 100,0 91,7 Pozitivní tendenci lze pozorovat v chemickém průmyslu, průmyslu nekovových materiálů, v potravinářství a textilním průmyslu. V metalurgickém průmyslu energetická náročnost spíše rostla. V papírenském průmyslu byly problémy s kvalitou statistických údajů, takže vypovídací schopnost ukazatele je malá. B0. Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Tento ukazatel vyjadřuje energetickou náročnost zpracovatelského průmyslu při korekci na konstantní strukturu průmyslových odvětví roku 2000. Tato korekce eliminuje vliv strukturálních změn, takže ukazatel lépe vypovídá o dosaženém technickém pokroku. Srovnáním s energetickou náročností průmyslu jako celku lze dovodit, že strukturálním změnám lze přičíst pokles energetické náročnosti průmyslu o zhruba 15,1 % v roce 2008 proti průměru roků 2002 2006. Pokles roku 2008 proti roku 2007 činí 2,9 %. Tabulka 23 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 [koe/ 2000] 0,837 0,793 0,813 0,661 0,670 0,644 0,619 0,625 0,647 0,583 0,537 0,526 0,511 [%] z průměru roků 2002-2006 139,0 131,7 135,0 109,8 111,3 106,9 102,8 103,8 107,4 96,8 89,2 87,3 84,9 Obrázek 9 Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty Industry B0 - Energetická náročnost zpracovatelského průmyslu při konstantní struktuře přidané hodnoty 0,90 0,80 0,70 [koe/ 2000] 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 25