Průběžná zpráva o výsledku šetření

V Brně dne 31. března 2010 Sp. zn.: 5299/2008/VOP/PPO Průběžná zpráva o výsledku šetření ve věci podnětu pana X. Y. (rodné číslo uváděné na listovní obálce úřední zásilky) A Shrnutí podnětu Dne 26. září 2008 byl veřejnému ochránci práv doručen podnět pana X. Y., t. č. Věznice Ostrov, P. P. 100/L-2, 363 50 Ostrov nad Ohří (dále také stěžovatel ), který se týkal problematiky ochrany osobních údajů. Stěžovatel nesouhlasil s postupem Všeobecné zdravotní pojišťovny (dále také VZP ), jež údajně uvedla na obálce listovní zásilky jeho rodné číslo. Stěžovatel se proto obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů (dále také Úřad ) s dotazem, zda se VZP nedopustila neoprávněného nakládání s jeho osobními údaji. Úřad ale neshledal v postupu VZP porušení zákona. S takovým závěrem stěžovatel nesouhlasil a obrátil se na veřejného ochránce práv. Předmětnou obálku však nepředložil, neboť šlo o stěžejní důkaz ve věci, který nechtěl dát cit.: z ruky. Opodstatněnost výtek stěžovatele ve smyslu 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejném ochránci práv ), jsem se ještě před zahájením šetření pokusila prověřit dvěma následujícími kroky: 1) osobní návštěvou a konzultací s pracovníky Úřadu a 2) součinností s VZP podle ustanovení 16 zákona o veřejném ochránci práv. Vzhledem k nejasnostem obdržených informací (VZP by v uvedení rodného čísla na obálce spatřovala protizákonný postup, Úřad nikoliv) jsem došla k názoru, že podnět neopodstatněný není a případné šetření může vést k ujasnění si výkladu příslušných předpisů a souvisejících povinností správce osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně osobních údajů ). Ve smyslu ustanovení 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv (dále jen zákon o veřejném ochránci práv ), jsem se tudíž rozhodla zahájit v předmětné věci šetření. Veřejný ochránce práv JUDr. Otakar Motejl mi na základě ustanovení 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv jako své zástupkyni svěřil část své působnosti, do níž spadá i postup Úřadu pro ochranu osobních údajů a veřejných zdravotních pojišťoven, přičemž mám při šetření vedených v těchto oblastech všechna oprávnění, která náleží jemu jako veřejnému ochránci práv. B Průběh šetření (skutkové a právní okolnosti případu zjištěné během šetření) Stěžovatel ve svém podání uvádí, že v blíže nespecifikované době (s největší pravděpodobností šlo o konec měsíce července či začátek měsíce srpna 2008) mu byla do věznice v Ostrově nad Ohří doručena listovní zásilka, na jejíž obálce byla

uvedena adresa následujícího znění: Věznice ČR, P. P. 100, pan X. Y., r. č. 000000000, 1 363 50 Ostrov nad Ohří. Stěžovatel nebyl s tímto zněním adresy spokojen, zejména se obával možného zneužití svého rodného čísla. Odesílatelem této zásilky byla VZP. Stěžovatel se písemně obrátil na Úřad s dotazem, zda uvedením jeho osobních údajů v kombinaci s rodným číslem výše uvedeným způsobem nedošlo ze strany VZP k neoprávněnému nakládání s jeho osobními údaji. Mgr. Ladislav Hejlík, vedoucí oddělení stížností a konzultací Úřadu, v písemné odpovědi ze dne 9. září 2008 (zn.: VER-4903/08-2/POT) konstatoval, že ze strany VZP se o pochybení nejednalo. Uvedl, že VZP neporušila zákon o ochraně osobních údajů, a tento závěr odůvodnil tím, že dle ustanovení 27 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ), vede VZP registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Tento registr pak obsahuje mimo jiné i údaj o rodném čísle pojištěnce. Dále uvedl, že danou problematiku upravuje ještě zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (dále jen zákon o poštovních službách ), podle něhož má nositel poštovního tajemství 2 povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté poštovní služby, které se při své činnosti dozvěděl. Žádné jiné informace, které by ozřejmily oprávněnost uvedení rodného čísla na obálce listovní zásilky, Úřad neuvedl. S danou argumentací Úřadu se stěžovatel nespokojil, a proto předložil celou záležitost veřejnému ochránci práv k posouzení. Vzhledem ke skutečnosti, že podnět stěžovatele byl ochránci doručen v době, kdy bylo naplánováno mé pracovní setkání s JUDr. Alenou Kučerovou, náměstkyní předsedy Úřadu, byl podnět stěžovatele zařazen na bod jednání. Na jednání konaném dne 20. října 2008 v sídle Úřadu JUDr. Alena Kučerová k podnětu stěžovatele nad rámec původní odpovědi vedoucího oddělení stížností a konzultací uvedla, že uvádění adresy spolu s rodným číslem je možné dle Všeobecných obchodních podmínek České pošty, s. p. 3 Dále také konstatovala, že Úřad se již o změnu stávající praxe v užívání rodných čísel v poštovním styku snažil, nicméně doposud bez viditelného úspěchu. Dopisem ze dne 5. června 2009 jsem požádala o stanovisko k předmětné věci MUDr. Pavla Horáka, CSc., MBA, ředitele VZP. Zároveň jsem o svých krocích vyrozuměla stěžovatele a požádala jsem ho o zaslání kopie předmětné dopisní obálky. Dne 7. července 2009 mi bylo doručeno vyjádření ředitele VZP ze dne 29. června 2009 (č. j. PÚ-3521/VPO-763/09/JB), z něhož vyplývá, že dne 7. července 2008 byl z územního pracoviště VZP ve Svitavách stěžovateli na jeho 1 Rodné číslo stěžovatele bylo pro účely publikování stanoviska na internetové stránky anonymizováno. 2 Z ustanovení 16 odst. 1 zákona o poštovních službách vyplývá, že nositelem poštovního tajemství je provozovatel, resp. osoba podílející se na poskytování poštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle 37 uvedeného zákona. 3 Díl I - Vnitrostátní poštovní zásilky, část první - základní ustanovení, článek 4 odst. 2.: Poštovní adresa v následujícím pořadí obsahuje a) označení adresáta - u fyzické osoby její jméno a příjmení, k nimž může být připojeno její rodné číslo nebo datum narození. Dostupné z: http://cpost.cz/assets/nastroje/zps.pdf (znění od 1. 7. 2009). 2

žádost adresován dopis bez uvedení rodného čísla. Pan ředitel zjistil, že dopis obsahující vyúčtování dluhů na zdravotním pojištění byl odeslán v obálce s okénkem a adresa byla uvedena tak, že nejdříve byl uveden název věznice a pak jméno. Příjmení stěžovatele bylo uvedeno s chybou (pouze jedno l ). Tento dopis se vrátil jako nedoručený s dovětkem věznice, která požadovala uvést datum narození, neboť v oné době se ve věznici vyskytovali dva vězni stejného jména a příjmení. Druhý dopis VZP ze dne 23. července 2008 pak již doručen byl, nicméně při neexistenci jeho fotokopie nemohl ředitel VZP s určitostí říct, že v činnosti pojišťovny došlo k pochybení. Pakliže by byla obálka doložena, byla VZP připravena se stěžovateli omluvit. Ředitel VZP dále uvedl, že při šetření podnětu pana X. Y. byla provedena i namátková kontrola dalších spisů. Při ní pak dle slov ředitele nebylo zjištěno žádné další pochybení týkající se nakládání s rodnými čísly plátců. Bylo zdůrazněno, že VZP si je vědoma svých povinností jako správce osobních, resp. citlivých údajů, které zpracovává na základě zmocnění zákona při provozování veřejného zdravotního pojištění. V korespondenci, která se týká výběru pojistného nebo evidence plátců pojistného, se rodné číslo neuvádí, jelikož to neumožňuje informační systém VZP ČR. Rovněž v rámci správního řízení se rodné číslo ani datum narození na obálkách nepíše. Pakliže by se tvrzení stěžovatele potvrdilo, bylo by uvedení rodného čísla na obálce zásilky z pohledu VZP skutečně výjimečným vybočením z jinak běžného standardu. O správném způsobu psaní adres a ochraně osobních údajů (včetně nakládání s rodnými čísly) byli zaměstnanci územní pobočky VZP znovu poučeni. O citovaném stanovisku ředitele VZP jsem podrobněji informovala stěžovatele dopisem ze dne 31. června 2009. Opětovně jsem ho vyzvala k doložení kopie předmětné obálky. Tato výzva ovšem nebyla panu X. Y. doručena, neboť v té době již byl stěžovatel z výkonu trestu odnětí svobody podmínečně propuštěn. Dne 26. srpna 2009 mu byla stejná zásilka zaslána na tzv. kontaktní adresu (ulice Z., Svitavy). Tato zásilka se již ochránci nevrátila. V rámci svého dalšího postupu jsem se na základě ustanovení 15 odst. 2 písm. c) zákona o veřejném ochránci práv obrátila na RNDr. Igora Němce, předsedu Úřadu, a požádala jsem jej o poskytnutí stanoviska k danému případu. Zejména jsem po něm žádala, aby se vyjádřil, jakým způsobem se Úřad staví k uvedení rodného čísla na obálce. V odpovědi, která mi byla doručena dne 25. srpna 2009 (zn. KNDČ-4537/09-4/NON), předseda Úřadu RNDr. Igor Němec případ shrnul a konstatoval, že původní odpověď vedoucího oddělení stížností a konzultací Úřadu byla neúplná, neboť chyběla informace o ustanovení 53c zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen zákon o veřejném zdravotním pojištění ). Toto ustanovení opravňuje VZP uvádět rodná čísla osob při plnění povinností vyplývajících ze zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Dle názoru Úřadu je toto ustanovení právním titulem pro aplikaci ustanovení 13c odst. 1 písm. b) zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o evidenci obyvatel), a ustanovení 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. K právnímu titulu zpracování osobních 3

údajů předseda Úřadu sdělil, že VZP využívá rodná čísla pojištěnců pro zvláštním zákonem stanovený účel identifikace pojištěnce, kterým může být i identifikace v písemném styku chráněném poštovním tajemstvím. Rovněž je možno doplnit, že identifikace pojištěnce zdravotního pojištění byla primárním účelem, pro který bylo rodné číslo vytvořeno, než se jeho používání nepřiměřeně rozšířilo i do dalších oblastí. Nad rámec výše uvedeného předseda Úřadu konstatoval, že v posuzovaném případě se jednalo o osobu vězněnou, kdy pro doručování zásilky mohla vzniknout obava, aby se ve stejném místě nenalézala osoba téhož jména a příjmení. Z toho důvodu se na Úřad již v minulosti obrátily také jiné orgány státu, kterým Úřad doporučoval využití možnosti zákonné úpravy poštovních služeb. Z téhož důvodu bylo panu X. Y. sděleno, že dle ustanovení 16 zákona o poštovních službách mají provozovatel, osoba podílející se na poskytování poštovních služeb a osoba vykonávající činnost podle ustanovení 37 téhož zákona povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se poskytované nebo poskytnuté služby, které se při své činnosti dozvěděli. Znalosti těchto skutečností smějí využívat jen pro potřeby poskytování poštovní služby nebo činnosti podle ustanovení 37 tohoto zákona; nesmějí umožnit, aby se s nimi neoprávněně seznámila jiná osoba. Z uvedených důvodů nebylo v postupu VZP shledáno porušení zákona o ochraně osobních údajů Dle předsedy Úřadu tak na základě těchto ustanovení nemůže být uvedení rodného čísla na obálce pro identifikaci adresáta v poštovním styku subjektem využívajícím rodná čísla podle ustanovení 13c odst. 1 písm. a) nebo b) zákona o evidenci obyvatel posuzováno jako zanedbání povinnosti podle ustanovení 5 odst. 3 nebo 10 zákona o ochraně osobních údajů, protože nedochází ke zpřístupňování rodného čísla osobám neoprávněným, ale naopak ke zpracování v souladu s příslušnou zákonnou úpravou. C Právní hodnocení případu zástupkyní veřejného ochránce práv Na základě dosud provedeného šetření a po prostudování spisového materiálu jsem dospěla k závěru, že další využití tzv. vyšetřovacích oprávnění, kterými disponuji, není v tuto chvíli třeba, a věc hodnotím následujícím způsobem. Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. 4 Úřadu pro ochranu osobních údajů jsou svěřeny kompetence ústředního správního úřadu pro oblast ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně osobních údajů a další kompetence stanovené zvláštním právním předpisem, mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. Úřad je ze zákona nezávislý orgán. 4 Viz ustanovení 1 odst. 1 ve spojení s ustanovením 2 odst. 4 zákona o veřejném ochránci práv. 4

Ve své činnosti proto postupuje nezávisle a řídí se pouze zákony a jinými právními předpisy. Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. 5 Jedním z úkolů Úřadu je přijímat podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů a informovat o jejich vyřízení. 6 Tato činnost je výkonem státní správy. 7 Působnost ochránce se vztahuje také na veřejné zdravotní pojišťovny. 8 VZP byla zřízena podle zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Její základní postavení vyplývá z ustanovení 2 odst. 2 uvedeného zákona. 9 Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem, může nabývat práv a povinností a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Postup VZP při poskytování informací plátcům pojistného 10 včetně způsobu doručování těchto informací 11 je postupem, který úzce souvisí s prováděním veřejného zdravotního pojištění. I její činností se mohu v rámci svěřených kompetencí zabývat. Jádrem předmětného šetření je zodpovězení otázky, zda je uvedení rodného číslo na obálce listovní zásilky VZP zpracováním osobního údaje, jenž je v souladu s právním řádem ČR. Zodpovězení této otázky je pak východiskem pro posouzení toho, zda byl postup Úřadu pro ochranu osobních údajů vůči stěžovateli v souladu s právem, resp. odpovídal principům demokratického právního státu a dobré správy. 12 Část C své zprávy jsem rozdělila do čtyř následujících kapitol. Učinila jsem tak zejména proto, abych šetřeným správním orgánům předestřela svůj pohled na danou věc srozumitelným a přehledným způsobem. 1. Nakládání s rodným číslem podle zákona o evidenci obyvatel Rodné číslo je identifikátorem fyzické osoby v informačním systému evidence obyvatel (ISEO), 13 které je přidělováno každému občanovi ČR a, v zákonem předvídaných případech, i cizinci. 14 Jedinečnost rodného čísla spočívá jednak v jeho konstrukci, a dále také v jeho 5 Ustanovení 2 odst. 1 ve spojení s ustanovením 28 odst. 1 a 2 zákona o ochraně osobních údajů. 6 Ustanovení 29 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně osobních údajů. 7 V této souvislosti lze odkázat na obecné ustanovení 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu: Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. Sdělení správní orgán nezasílá, postupuje-li vůči tomu, kdo podal podnět, podle ustanovení 46 odst. 1 nebo 47 odst. 1. 8 Ustanovení 1 odst. 2 i. f. zákona o veřejném ochránci práv. 9 Pojišťovna provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové a podnikové zdravotní pojišťovny. 10 Ustanovení 26e zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění: Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. Má-li plátce pojistného dluh, uvede se v tomto potvrzení výše tohoto dluhu a údaj o dluhu na pojistném včetně záloh, dluhu na penále, dluhu na pokutě a dluhu na přirážce k pojistnému; zvlášť se přitom uvede výše zůstatku dluhu, pokud zdravotní pojišťovna povolila jeho placení ve splátkách. 11 Viz ustanovení 26d zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 12 K principům dobré správy blíže http://www.ochrance.cz/cinnost/sprava.php. 13 Ustanovení 13 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel. 14 Ustanovení 16 zákona o evidenci obyvatel. 5

relativní neměnnosti. Relativní proto, že i rodné číslo lze v průběhu života osoby, jíž bylo přiděleno, měnit. Taková změna je možná jen v podmínkách a z důvodů, které blíže rozvádí zákon o evidenci obyvatel. Z pohledu ochrany osobních údajů je důležité poznamenat, že rodné číslo patří k významovým identifikátorům, neboť jednotlivá čísla nejsou vybrána náhodně, ale mají definovaný význam. To jednoznačně vyplývá z ustanovení 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, které říká, že rodné číslo je desetimístné číslo, které je dělitelné jedenácti beze zbytku. První dvojčíslí vyjadřuje poslední dvě číslice roku narození, druhé dvojčíslí vyjadřuje měsíc narození, u žen zvýšené o 50, třetí dvojčíslí vyjadřuje den narození. Čtyřmístná koncovka je rozlišujícím znakem obyvatel narozených v tomtéž kalendářním dnu. 15 Zákon výslovně stanoví, že totéž rodné číslo nesmí být přiděleno více fyzickým osobám. 16 Dle ustanovení 13 odst. 7 zákona o evidenci obyvatel je rodné číslo oprávněna užívat nebo rozhodovat o jeho využívání v mezích stanovených zákonem (tj. nakládat s rodným číslem) výlučně fyzická osoba, které bylo rodné číslo přiděleno (tzv. nositel rodného čísla), nebo její zákonný zástupce; jinak lze rodné číslo využívat jen v případech stanovených v ustanovení 13c tohoto zákona. Z ustanovení 13c odst. 1 písm. a) a b) zákona o evidenci obyvatel, vyplývá, že rodná čísla lze využívat jen, jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy, soudů, vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí, nebo stanoví-li tak zvláštní zákon. V ostatních případech lze rodná čísla využívat jen na základě souhlasu jeho nositele. 17 Souhlas je pak třeba chápat jako svobodný a vědomý projev vůle nositele rodného čísla, jehož obsahem je svolení s využíváním rodného čísla. 18 2. Rodné číslo v oblasti zdravotního pojištění V pozornosti veřejného ochránce je v kontextu šetřeného případu zejména ustanovení 13c odst. 1 písm. b) zákona o evidenci obyvatel. Zvláštním zákonem, na který zákon o evidenci obyvatel odkazuje, je v oblasti zdravotního pojištění zejména zákon o veřejném zdravotním pojištění. Uvedený zákon zmiňuje rodné číslo hned v několika svých ustanoveních. Nejdůležitějším z nich je bez pochyby ustanovení 53c (vloženo novelou zákona č. 123/2005 Sb., účinnost od 30. března 2005), dle kterého při plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona a zvláštního zákona jsou povinné subjekty oprávněny uvádět rodná čísla osob, případně jiné číslo pojištěnce. Byť zákon přímo nedefinuje, koho lze považovat za povinné subjekty, je nepochybné, že k těmto subjektům patří i zdravotní pojišťovny. I těmto totiž zákon ukládá několik povinností, mezi nimi např. vydání průkazu pojištěnce nebo náhradního dokladu, který obsahuje číslo pojištěnce. Číslem pojištěnce je u občanů České republiky rodné číslo. Zákon také výslovně říká, že zdravotní pojišťovny vedou 15 Zvláštním způsobem je rodné číslo tvořeno u osob narozených před 1. lednem 1954. Viz ustanovení 13 odst. 4 zákona o evidenci obyvatel. 16 Ustanovení 13 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel. 17 Ustanovení 13c odst. 1 písm. c) zákona o evidenci obyvatel. 18 K tomu, aby mohl být souhlas považován za platný, je třeba splnit celou řadu podmínek stanovených zákonem. Tyto podmínky Úřad podrobněji analyzoval a rozvedl (i s ohledem na nauku občanského práva) ve svém stanovisku č. 2/2008 Souhlas se zpracováním osobních údajů ze září roku 2008. Stanovisko je dostupné na internetových stránkách Úřadu www.uoou.cz. 6

v informačních systémech údaje o svých pojištěncích potřebné k provádění veřejného zdravotního pojištění pod číslem pojištěnce. 19 Dalším zvláštním zákonem, pokud jde o zdravotní pojištění a nakládání s rodnými čísly, je zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Podle ustanovení 27 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Ústřední pojišťovna VZP vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Zmíněný registr obsahuje údaje o pojištěncích, mezi nimi i rodné číslo. Pro účely vedení registru pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění Ministerstvo vnitra poskytuje z ISEO, případně z registru rodných čísel, 20 údaje o občanech ČR a cizincích, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. 21 K těmto údajům patří opět rodné číslo. Z uvedeného vyplývá, že VZP je oprávněna nakládat s rodnými čísly fyzických osob (jakožto s čísly pojištěnců) za účelem splnění povinností, které ji ukládá zákon. K této povinnosti patří i povinnost VZP vydat na žádost plátce pojistného potvrzení o stavu jeho závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému. I při tomto postupu musí VZP dbát všech povinností, které ji ukládají platné a účinné zákony ČR, včetně zákona o ochraně osobních údajů. 3. Povinnosti VZP jako správce osobních údajů Rodné číslo naplňuje definici osobního údaje 22 podle zákona o ochraně osobních údajů. Je nepochybné, že VZP provádí každodenně s rodnými čísly systematické operace, které lze podřadit pod pojem zpracování. 23 Na VZP se tak vztahují povinnosti správce osobních údajů, 24 jež jsou blíže rozvedeny v zákoně o ochraně osobních údajů. Pojištěnci (a další fyzické osoby) jsou pak v pozici subjektů údajů 25 dle uvedeného zákona. K základním povinnostem správce patří zpracovávat veškeré osobní údaje (tedy i rodné číslo) na základě legitimního důvodu. Tímto důvodem může být mimo jiné i zákonem stanovená povinnost, z níž vyplývá nezbytnost získávat a dále zpracovávat určité osobní údaje (k povinnostem viz výše). V tomto smyslu je důvod zpracování rodného čísla ze strany VZP slučitelný i s obecnou úpravou zpracování 19 Ustanovení 40 odst. 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění. 20 Ustanovení 13b zákona o evidenci obyvatel. 21 Ustanovení 27a zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. 22 Ustanovení 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů: Osobním údajem se rozumí jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. 23 Ustanovení 4 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů: Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji, a to automatizovaně nebo jinými prostředky. Zpracováním osobních údajů se rozumí zejména shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace. 24 Ustanovení 4 písm. j) zákona o ochraně osobních údajů: Správcem se rozumí každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj. Zpracováním osobních údajů může správce zmocnit nebo pověřit zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. 25 Ustanovení 4 písm. d) zákona o ochraně osobních údajů: Subjektem údajů se rozumí fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. 7

osobních údajů, konkrétně s ustanovením 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. Základním účelem zpracování rodného čísla je jednoznačná (a co možná nejrychlejší) identifikace pojištěnce v informačním systému zdravotní pojišťovny, resp. v jiných databázích. Proto požádá-li pojištěnec (plátce pojistného) o potvrzení ve smyslu ustanovení 26e zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, slouží rodné číslo jako pomyslný klíč k dohledání osoby a relevantního objemu dat (zde závazků týkajících se pojistného, penále, pokuty a přirážky k pojistnému), a posléze i ke ztotožnění významového údaje s konkrétní osobou. Tím se vyčerpává základní interní využití rodného čísla jako čísla pojištěnce. Informování pojištěnce (plátce pojistného) pak probíhá formou doručování, které lze rovněž považovat za specifický způsob zpracování údajů. V této fázi je nutno adresáta listovní zásilky dostatečně identifikovat, aby bylo možno konkrétní zásilku doručit do správných rukou (v praxi musí opět dojít ke ztotožnění jedné osoby s adresátem uvedeným na obálce zásilky). Takovými údaji je nejčastěji jméno, příjmení a adresa, na které se osoba zdržuje či má evidován trvalý pobyt. Pojišťovně však neplyne povinnost uvádět rodné číslo na obálku listovní zásilky. Připomínám, že pojišťovny mají v dikci ustanovení 53c zákona o veřejném zdravotním pojištění oprávnění, nikoliv povinnost, uvádět rodná čísla osob. Proto rozhodnutí správce uvést rodné číslo na obálku nemůže být automatické, ale musí vycházet ze skutkových okolností případu, které takový postup odůvodňují. V zásadě je to možné tehdy, kdy je požadavek na identifikaci osoby již tak vysoký, že je třeba na obálku uvést takový osobní údaj, který umožňuje z množiny neurčitého počtu osob úplné a jednoznačné ztotožnění s adresátem. Zároveň tady musí existovat reálná obava, že pokud by k takovému postupu nedošlo, nemusela by být zásilka vůbec doručena, resp. mohla by být doručena zcela jiné osobě. Mé úvahy jsou do jisté míry odrazem principu proporcionality, který je jedním ze základních stavebních kamenů demokratického právního státu, k jehož upevňování má veřejný ochránce přispívat. Princip proporcionality, ať je již chápán jako požadavek na zajištění náležité rovnováhy mezi vzájemně si konkurujícími zájmy či jako požadavek přiměřenosti mezi legitimním cílem a prostředky použitými pro jeho dosažení, je reflektován i ve dvou ustanoveních zákona o ochraně osobních údajů. Jde ustanovení 5 odst. 3 a ustanovení 10 zákona o ochraně osobních údajů. Podle ustanovení 5 odst. 3 zákona o ochraně osobních údajů provádí-li správce zpracování osobních údajů na základě zvláštního zákona, je povinen dbát práva na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů. Toto ustanovení je třeba chápat jako jisté výkladové pravidlo ukládající v případě sporné situace stranit zájmům subjektu údajů. Ustanovení 10 zákona o ochraně osobních údajů říká, že při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů. Ve světle těchto povinností, které zákon ukládá správci (potažmo zpracovateli) osobních údajů, je otázkou, zda shora popsaný způsob nakládání s rodným číslem 8

by byl adekvátní a přiměřený stanovenému účelu a zda by nadbytečně, a tedy neoprávněně, nezasahoval do soukromého života subjektu údajů. VZP je subjektem veřejného práva a jako správce osobních údajů může zásadně činit jen to, co ji zákon dovoluje, a to pouze zákonem stanoveným způsobem. 26 V případě, že má volbu mezi dvěma různými způsoby zpracování (zde volbu mezi datem narození a rodným číslem), musí zvolit ten způsob, který v menší míře zasáhne do soukromí subjektů údajů. Nelze bez výhrad akceptovat argumentaci, že správce provádí zpracování, které mu umožňuje zákon. Pokud správce ze dvou možných variant zvolí tu invazivnější (myšleno tu, která méně respektuje soukromí dotčené osoby), poruší výše uvedená ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. Třebaže porušení těchto ustanovení nelze sankcionovat ve správním řízení (z důvodů chybějící skutkové podstaty přestupku či správního deliktu), může být v rámci státní kontroly uloženo opatření k nápravě spočívající v zákazu jednoho způsobu zpracování. Uvedení rodného čísla na obálce listovní zásilky by bylo možné kupříkladu tehdy, pokud by se na stejném místě (např. ve výkonu trestu, v zařízení sociálních služeb či zdravotnickém zařízení) vyskytovaly dvě osoby stejného jména, příjmení a data narození. Potom by bylo rodné číslo jediným možným rozlišujícím údajem a jeho užití za účelem přesné identifikace adresáta v poštovním styku (jakési ultima ratio) by nemohlo být porušením zákona o ochraně osobních údajů. Nemohu souhlasit s argumentací Úřadu, že k zásahu do soukromého života subjektu údajů nemůže dojít, poněvadž osoby poskytující poštovní službu mají povinnost mlčenlivosti. Užitím tohoto argumentu ad absurdum by se na poštovní obálky mohly nadepisovat další osobní údaje, které správce může zpracovávat na základě zákona, ale jejich uvedení se nejeví jako nezbytné pro účely doručení (např. fotografie, číslo OP), resp. by se písemnosti nemusely vůbec zasílat v zalepených obálkách, jelikož ochranu jejich obsahu by zajistil institut mlčenlivosti. V českém právním prostředí navíc existuje několik typů osob soukromého práva, které jsou dle zákona oprávněny zpracovávat rodné číslo bez souhlasu jeho nositele (např. banky, pojišťovny, osoby poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací apod.). Všechny tyto subjekty používají rodné číslo (podobně jako VZP) za účelem rychle identifikace osoby, resp. rychlého nalezení potřebných dat ve své informační databázi. Pokud bych akceptovala argumentaci Úřadu, mohli by všichni tito správci užívat v poštovním styku rodná čísla klientů (např. banky při zasílání výpisů z účtů) a hájit se povinností mlčenlivosti poskytovatele poštovních služeb. Povinnost mlčenlivosti je nepochybně jedním z nejdůležitějších institutů poskytujících ochranu soukromí a osobním údajů fyzických osob. Byť je právní úprava zmíněného institutu roztříštěna do několika právních předpisů, lze ji v obecné rovině vymezit jako zákonem uloženou povinnost fyzické osoby nesdělovat nepovolené osobě (ať již v úředním či soukromém styku) určité skutečnosti, zachovat taková pravidla, která zaručí ochranu těchto skutečností, a současně povinnost nést 26 Viz čl. 2 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod: Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. 9

důsledky v případě, že by taková povinnost byla porušena. 27 Na druhou stranu nechci tento tradiční institut kontinentálního práva přeceňovat. Z výkonu agendy zástupkyně ombudsmana je mi známo, že dohledání konkrétní osoby, která povinnost mlčenlivosti porušila, je v době moderních informačních technologií často úkol velice nesnadný (ne-li v určitých případech nemožný). Pracovníci sektoru poštovních služeb přicházejí do styku s velkým množstvím osobních údajů a při velké fluktuaci pracovních sil je zcela žádoucí, aby tyto osoby měly přístup jen k těm údajům, které jsou nezbytné pro výkon jejich služby (opět odkazuji na zásadu proporcionality). V případě doručování obyčejných či doporučených listovních zásilek přiměřeným a nezbytným údajem pro identifikaci adresáta není rodné číslo, neboť v naprosté většině případů postačí datum narození. 4. Hodnocení postupu Úřadu pro ochranu osobních údajů S odkazem na výše uvedené jsem toho názoru, že Úřad měl na stížnost, kterou obdržel dne 26. srpna 2008, zareagovat zcela odlišně. Vedoucí oddělení stížností a konzultací Úřadu měl pana X. Y. odkázat na ustanovení 53c zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého při plnění povinností vyplývajících z daného zákona a zvláštního zákona je VZP oprávněna uvádět rodná čísla osob, případně jiné číslo pojištěnce. Měl dále vysvětlit, že toto oprávnění je limitováno ustanoveními 5 odst. 3 a 10 zákona o ochraně osobních údajů. V praxi to znamená, že v naprosté většině případů postačí za účelem doručení listovní zásilky uvést rok narození adresáta (eventuálně datum narození), nikoliv jeho rodné číslo. Dále měl stěžovatele ujistit, že se Úřad bude zabývat jeho podnětem, pakliže doplní kopii obálky jakožto stěžejní důkaz v předmětné věci, bez kterého Úřad nemůže dále postupovat při výkonu jemu svěřených dozorových pravomocí. Sdělení Úřadu ze dne 9. září 2008 (VER-4903/08-2/POT) proto dle mého názoru není zcela v souladu s posláním, které je Úřadu svěřeno zákonem, evropskými a mezinárodními předpisy. Z povahy věci vyplývá, že informace podané Úřadem budou v souladu se zákonem a budou odpovídat okolnostem daného případu, což se v šetřeném případě nestalo. Ráda bych dodala, že v této věci jsem se snažila vyřešit obecný právní problém povinnosti správce osobních údajů vzhledem k obecným ustanovením zákona o ochraně osobních údajů. Jsem si zcela vědoma, že dosah mé argumentace je v daných souvislostech omezen skutkovými okolnostmi, zejména faktem, že stěžovatel kopii obálky nepřiložil. D Závěr Vzhledem k výše uvedeným informacím jsem dospěla k následujícím závěrům. I. 27 Brejcha, A. Právo na informace a povinnost mlčenlivosti v českém právním řádu. Praha: Codex Bohemia, s.r.o., 1998, str. 99 a násl.; Podobně také Vopálka. Vladimír a kol. Správní řád. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 74. 10

V postupu VZP jsem neshledala pochybení ve smyslu ustanovení 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv. Tento závěr je především zapříčiněn tím, že stěžovatel do dnešního dne nedoplnil kopii sporné obálky, jímž by prokazatelně doložil namítaný exces (uvedení rodného čísla na obálce listovní zásilky). Své šetření vůči VZP proto končím dle ustanovení 17 zákona o veřejném ochránci práv. II. V postupu Úřadu spatřuji pochybení ve smyslu ustanovení 1 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv, jelikož Úřad vyhodnotil původní stížnost pana X. Y. jako nedůvodnou a opřel se přitom o výklad, který je v rozporu s právem (ustanoveními 5 odst. 3 a 10 zákona o ochraně osobních údajů) a principem proporcionality jakožto základním principem demokratického právního státu. Zákon o veřejném ochránci práv stanoví, že zjistí-li ochránce šetřením porušení právních předpisů či jiná pochybení, vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřil. Vzhledem k důležitosti, kterou při výkonu svěřené agendy přikládám ochraně osobních údajů, budu po Úřadu požadovat vyjádření ke zprávě o šetření ve smyslu ustanovení 18 zákona o veřejném ochránci práv. Zprávu obdrží rovněž stěžovatel. Dodávám, že tato zpráva shrnuje poznatky ze šetření, které budou po vyjádření dotčeného úřadu podkladem pro závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci. RNDr. Jitka S e i t l o v á v. r. zástupkyně veřejného ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 11