Jak bydlí dnešní vesničané 1
Co je venkovský dům? Zděnéstavení se sedlovou střechou, plaňkovým plotem, záhonky zeleniny a králíkárnami za domem? Romantický obrázek zasutý vzadní komůrce naší paměti spolu se vzpomínkami na dětství a jinými poklady z minulosti? Realita je, zdáse, mnohem bohatší, nežse na první pohled zdá. Ne každý dům na venkově se dá označit svým charakterem jako venkovský, tak jako ne všichni obyvatelémaléobce jsou vesničané. Venkov přečkal doby vylidňování, kolektivizace i kapitalismu, ažpo naši globálníspolečnost. Dnes zažívá obrodu, někde mírnou, jinde poměrněradikální. Architektura by tomuto ozdravnému procesu mohla napomoct. Jak? Kdyby nové budovy i ty starší renovované splňovali několik nejdůležitějších kritérií. 1. Kdyby vzaly v úvahu místo, na kterém stojí, okolní krajinu i veřejný prostor, jehožjsou součástí respektovaly je a rezonovaly s nimi. 2. Kdyby se nechali inspirovat tradičním lidovým stavitelstvím charakteristickým pro danou oblast i původními místními materiály. 3. Kdyby v neposlední řadě skutečně vyhovovaly potřebám svých obyvatel. Prezentace vznikla na základěamatérského socio-architektonického průzkumu vobcích ve Středočeském kraji. Autorky, architektky, vedly sobyvateli některých zmiňovaných domůrozhovory se snahou dobrat se odpovědi na otázku: Kdo jsou dnešní vesničané a jak bydlí? Komentáře (+) a (-) u fotografiípředstavujínadšenéči kritickéglosy. Víme, že nemáme patent na pravdu a prosíme laskavého čtenáře, aby zůstal otevřený tam, kde s námi nesouhlasí a shovívavý tam, evidentně šlapeme vedle ing.arch. Daria Balejová ing.arch. Šárka Sodomková 2
Rolnické kořeny V době, kdy je zemědělskému způsobu života téměř odzvoněno, čeka jí zemědělské usedlosti na novou šanci. Jejich stavby, které vyrůstaly účelověpro různédruhy zemědělských prací (a pro bydlení jako část tohoto provozu), téměř vždy vytvá ří dokonalý areál, kde jaksi nic neníšpatně : Nic nenízbytečně velké, ani malé, používají se místnínebo snadno dostupnémateriály. Romantika je však pouze pro návštěvníky. Domácí, kteříse pokoušejíužívat tyto stavby podle původních záměrů, zna jí hla vně náročnou fyzickou práci, závislost na vrtkavé příroděa dnes jako odjakživa na finančních možnos tech. (+) Trněný Újezd: krásná práce s nerovným terénem: terásky, opěrné zídky, spády a svahy. (+) Mořinka: Záda domů, stodol a zídek majírůznévýšky, ale jednotný materiál a plochu. 3
(+) Jednoduchý podélný tvar selského stavení v Letech. Přístavek žundru z jiného mate riálu. (-) Rolovací plastová vrata v jinak pěknězrekonstruovanéstodole v Libochovičkách. Proč ne dře věná, posuvná nebo dvoukřídlá? 4
U nás na statku Některé zemědělské usedlos ti, byť ji ch není mnoho, slouží dodnes účelům, kjakým byly postaveny farmaření. Na mnohých se neblaze podepsaly majetkové zvraty poválečnédoby, kdy je komunistický stát často za dramatických okolností vzal původním majitelům a vložil do rukou kolektivu, tedy všech,. Od dob, kdy byly statky vybudovány, se také zásadněproměnil způsob práce vzemědělství. Staréstatky, kde se dodnes (nebo dnes opět) hospodaří, je tedy třeba přizpůsobit novým technologiím, strojům a normá m. 5
(+) Jednoduchý podélný tvar selského stavení v Libochovičkách, stvaba um ístěna na hranici pozemku, oblý tvar šambrán oken, jemné barevné kontrasty bílá/šedá/černá. 6
Podnikám, podnikáš Právě návrat do rukou původním (nebo vzápětí novým) majitelům mnohéstatky neustály a jejich dvory, stodoly, chlévy a sýpky jsou využívány kpodnikánívšeho druhu. Ne vždy zde bývají stavební úpravy milosrdné, nicméně milosrdný neníani zákazník, ani konkurence, natož finanční úřad. Přesto právě toto drobné regionálnípodnikání(a je pěkné, kdyžjde provozovat ve starém statku a nenítřeba pro ně stavět halu vpolích) přispívákobroděvenkova, neboťpřinášílidem práci, obcím život a domům nový smysl. (+) Zemědělskáusedlost Jáňůvdvůr v obci Nový Přerov nedaleko Mikulova, přetvořena na ekofarmu s rekreačními službami: ve stavení je několik pokojíků, ve dvoře restaurace, ve stodolách sociálnízázemí, v zahraděkemp a kozy, za vsí v bývalém JZD koně. Rekonstruuje se jednoduše, levně, ale s citem. Funkční skanzen selského života, včetně vůněhnoje, shnilých jablek, kostelních zvonův 6 hodin ráno a vlaštovek v průjezdu. 7
8
(-) Velux, Velux,Velux! 9
(+) Autodílna v Zájezdu potřebuje pořádnávrata. Nemají chybu. (+) Postupující rekonstrukce bývalého statku ve Všeradicích. V sýpce je galerie a regionální muzeum. (-) Zámkové dlažby mor českého venkova 10
Kouzlo starých zdí Mnohéstarézemědělskéusedlosti nakonec slouží jenom kbydlení, přičemžpro jednu jedinou rodinu představuje jejich oprava a údržba obrovskou finančníi časovou zátěž. Kdo má chalupu, má... vkalupu, říkáse O cennosti původních dveří, trámůči pece se nediskutuje, dekorovanéfasády se s pýchou obnovují, krásnéstarévěci se nevyhazují. Stará stavení mají kromě kouzla také nevýhody, a to především své tepelné vlastnosti. Za chládek v létě se platí vysokými náklady na vytápěnívzimě, přičemžpolystyrenem zateplit staveníby ve většiněpřípadůbylo jako obléct selku do skafandru. Dalším problémemje vlhkost a s ní spojené plísně a podobné radosti. Kdo vydržía vyřešízmiňovanéproblémy a kdo se práce nebojí, je odměněn bydlením na krásném místě, v domě s nezaměnitelnou atmosférou a s příběhem, cožse dnes cení. 11
(+) Vodníplocha a zrcadlení: efekt využívaný u zámkůa šlechtických sídel funguje (mimoděk) i zde, u venkovského stavení v Brandlíně. (+) Zápraží, zastřešený prostor podél domu v Soběšicích na Šumavě je v létě další obytný prostor, kdysi stejně jako dnes. Není třeba teras natož balkónů! 12
(+) Naprosto banální tvar vesnického domku v Libochovičkách, kde valba(zkosení střechy ve štítu) je oz dobou a omítku nač? Dvě okna přesně tam, kde jsou třeba. 13
(+) Luxusněa pečlivěopravený statek v Okoři. Takhle hezký nebyl snad ani jako nový. V pozadípříklad přístupu k rekonstrukci (těžko určit z jakédoby) cenného starého objektu: pokud je skutečněnutnéněkteráokna zrušit, je dobré, aby po nich zůstala alespoň zmínka a charakter fasády zůs tal zachován. (-) Více vikýřů, více pokojíčků. Ceny mírné, obsluha vzorná. Welcome to Okoř. 14
(+) Co udělá s obyčejnou návsí v Zájezděkrásný strom, zajímavěčlenitý terén a í stodola: monumentální! (+) Těžko určit, kdy naposledy tady v Zájezdě dělali fasádu, v každém případě měli cit pro barvy. 15
Chatařem navždy Bydlení v přírodě za cenu městského bytu nabízí trend přestavby chat na trvalébydlení. Chaty často stojína krásných místech stranou od center obcí. Bývaly totižstavěny spůvodním úmyslem ukrýt se před světem či utéci z civilizace. Stávají ve vzrostlézeleni a snaha o minimálnípracnost a cenu je krášlíprostotou, jednoduchostía skromností. Jejich architektura se nepředvádí, ale zarůstádo terénu a do zeleně, o kterése pečuje. Od dubna do záříse žije venku, zima se nějak přečká, náklady na vytápěnídrobnéstavby nejsou vysoké. Rekonstruovanákoupelna, vybavenákuchyněa internet, co více člověk potřebuje? Ideální výměnek nebo startovní bydlení, které skromným vystačí na celý život. 16
(+) Energii vloženou do nekončící, mravenčí práce můžete načerpat v super-eko-jacuzze Koupání v dešťovce s výhledem na Brdy, včetněhrnce na lahváče. (Nejen) chatařský luxus. 17
18
Sen o domku se zahradou Kdysi obhospodařovanápůda kolem obcíse proměnila ve stavebníparcely. Realitníboom a splněný sen povětšinou mladých lidí, kteří nechtějí bydlet ve městě, ale.. místo zvířectva majípsa, místo záhonůtrávník, místo lezenína stromy trampolínu a místo hospody grilování s přáteli. Na podobném místěbeze stop a bez paměti, může vyrůst a vyrůstácokoliv: modernídomy na míru i stavební katalogová konfekce. Dům se nemákčemu vztahovat, protože veřejný prostor tu neexistuje. Hezký dům na neutěšeném místě. (-) Zda je takový dům krásný či místo pěknéje v podstatě špatně položená otázka. Na špatnou otázku není správná odpověď. Celéje to od začátku jaksi špatně. Změnit pomocíúzemního plánu zemědělskou půdu či louku na stavebnímísto, rozparcelovat a prodat znamená sice pro obec (či jiného investora) finanční prospěch, ale z dlouhodobého řadu technických a společenských problémů. 19
(+) Přestože má tento dům mnohémoderní prvky (střešníokna, obklad fasády, velkénedělenéokno), tak především jeho obyčejný podélný tvar se sedlovou střechou mu dodává tradiční vzhled. V duchu selského rozumu je na každém oknu patrné, co se za ním skrývá: vstup, koupelna, obývák, ložnice atd. 20
(+) Tradičníproporce (štít, podélný tvar bez výrůstků ) a použití dře va příjemné barvy mají zásluhu na tom, že tento dům v Mořincei přes moderní, novodobéproporce oken zapadl do vesnice, obzvlášťkdyž je zahrada ohrazena režnou kamennou zídkou, stejně jako větš ina statků kolem. 21
Ti z bytovky Málokdo uvede bytovky jako příklad vesnického bydlení, přesto je nelze na venkově přehlédnout. Vznikaly za éry komunismu vrámci akce Zjako úspornébydlenína venkově. V dnešní doběbývajístavěny ve vesnicích vblízkosti velkých měst jako tzv. levné vlastní bydlení vpřírodě. Mají sice nevýhody městského bydlení(nesoukromí, omezenáplocha bytu, většinou bez kontaktu s terénem), ale jejich obyvateléjsou osvobozeni od většiny prací, kterévyžaduje dům se zahradou. Mohou pak svou energii a svůj čas věnovat svému povolání, společenskému životu nebo svým zálibám. V některých bytovkách končíentuziasmus obyvatel za vlastním a kolem domu trčíz bezútěšného trávníku jen opuštěnésušáky na prádlo a trosky prolézaček; jinde se zvelebuje, pěstuje, buduje a hraje. 22
(+) Tato bytovka stojí u průmyslového areálu za obcí Všeradice. Evidentněvznikla jako ubytovánípro zaměstnance a těžko říci, zda tu původní obyvatelé bydlí dosud. V každém případějde o pěkný dům. Velkou budovu architekt (nebo dost možná jen šikovný projektant?) rozdrobil na několik menších bloků, z nichžkaždý má svou funkci: je zjevné, kde je schodiště, kde jsou obýváky a kde pokoje jednotlivých bytů. Za ta léta trochu ošuntěla, pravda, ale možná i díky tomu přijatelně zaros tla do místní krajiny. 23
(+) Zde v Novosedlech e videntně obyvatelé bytovky mají energii opečovávatokolí domu a (souděpodle zahradního nábytku) setkávat se na společném prostoru. 24
(?) Levnéstartovníbydlení v bytovce v Hostivicíchu Prahy neskrývá, že bylo skutečně le vné(což není nutně nedostatek). Mříže ve tvaru okenic jsou dokonce skvělým řešením bezpečnosti v přízemních bytech. Kouzlo však poněkud mizí, kdyžse na vesnici takových domůpostavíšest za sebou a opodál ještě další a další 25
V řaděza sebou Ze všech typů bydlení právě řadová zástavba má největšívliv na charakter veřejných prostor na vesnici. Hranice mezi veřejným a soukromým je zde doslova hmatatelná a sousedství, inu, těsné. Rytmus okno okno dveře vrata a jedna linie okenních říms a hřebenůstřech tvořípřirozený celek, který obvykle vznikal v jednom časovém období. Jednotný charakter lahodí oku. Barva fasády, dělení oken, výzdoba a předzahrádky pak poskytujíprostor pro kreativitu obyvatel. Někde stojídomy v řadě, se štítem obráceným k ulici, takže mezi nimi vznikly průjezdy, dvory a dvorky. Ty skrývajínepřebernémnožstvísvětů, zákoutí a atmosfér. Platí zde také nepsané venkovské pravidlo o pořádku na vlastním dvoře (čímžse rozumítaképéče o přilehlý chodník, zastávku, lípu, křížek, či kus návsi). (-) Novosedly Barvu fasády nelze vybírat jako barvu rtěnky, auta či kuchyňské linky. Platí zde, že méněje více. 26
27
(+) Lidová architektura v Pavlově: umění osadit domy do terénu a vůči sobě navzájem. Umění jemných variací téhož. Zde na Pálavě jsou neohrazenépředzahrádky velmi rozšířené. Předzahrádka nebo kus návsi: hranice není zřetelná, o obojí se pečuje stejnou měrou. (-) Shluk vinných sklepů na Jižní Moravě vypadá na první pohled jako malebná vesnička. Když jí však procházíte, připadáte si jako ve vsi duchů, protože v žádném objektu se (logicky) nežije, nebydlí. Těžko říci, pro koho tu tedy jsou všechny ty chodníky, asfalty a dlažby. Možnápro pražáky, ažpůjdou nad ránem z koštu? 28
(+) Zde v Novosedlech je podivuhodnáulice z řadových tzv. Šumperáků. Tento úspěšný projekt Rodinného domu typu V (podle návrhu vily v Šumperku od Josefa Vaňka) se v šedesátých letech stavěl na mnoha místech a dnes zřetelně evokuje dobu svého vzniku. Co je pro jednoho architekta naprosto odpudivé, je pro jiného his toricky cenné. Stavby jsou s vědkové doby. (-) Opět v Novosedlech, o pár desítek let později. Jako kdyžvám místo divadla Semafor promítají Televarieté. Smějete se, ale už to není takové 29
Trvalé provizorium Venkovská krajina je velkorysáa najde se v nímísto i pro neobvykléči netradiční stavby, ve kterých se (světe, div se) trvale bydlí. Slovo maringotka vzbuzuje romantické představy o kočování, cirkuse, pouti či rekreaci. Jejich zlatý věk už pravděpodobně skončil, tu a tam však dosud stojí a jsou plné života. Ve srovnání se všemi ostatními druhy bydleníjsou totižmimořádnělevné, dostupnéa na rekonstrukci nenáročné. Zvláštěpokud se zaparkujínapříklad dvě vedle sebe a přistaví se veranda, vznikne bydlení na 36 metrech čtverečních. To je stejná plocha, na kterése musí poskládat nejedna městskárodina. Na rozdíl od městského bytu ovšem z maringotky vycházíte rovnou do zahrady, do krajiny. Maringotka posloužíjako (více nebo ménětrvalé) provizorium - nežsi postavíme něco většího, jako výraz životnífilosofie jednoho či minimálních potřeb druhého, jak je libo. 30
31
Je v tom možnáněco z původnísvobody kočovníků, že se stavitelé provizorních obydlí obvykle neohlížejí na architektonický ráz okolí, historii či stavební zákon. Taková jurta uprostřed malebné středočeské vesničky působí nepochybněexoticky. Jelikožje však postavena skromně a účelně, evidentně z tuzemských materiálů, a jelikožzde ze svépodstaty nebude stát navždy, lze ji na vesnici s pobavením či pochopením akceptovat jakožto obecního exota, jako důkaz, že globalizace došla skutečně až sem, na naši náves. (+) Jurta je tradiční obydlí kočovných kmenů ve s třední Asii. Mákruhový půdorys, lehkou dřevěnou konstrukci s výplníz plstěnéovčí vlny. Jak u nás přibývázájemcůo alternativní bydlení, lze nalézt i tuzemské výrobce, kteří nabízejí řadu vychytávek, od střešních oken po vnitřní vybavení. Cena jurty se pohybuje podle velikosti zhruba od 130 do 200 tisíc korun. 32
33