Nositelka tajemného skarabea Pr je pfiíbuznou divok ch koãek pocházejících z etiopské vrchoviny a milovníky koãek okouzluje nejen tajemn m skarabeem na ãele: egyptské mau, které svou stfiednû dlouhou, nádhernû lesklou srstí pfiipomínají miniaturní divoké koãky, jsou nápadné i navzájem zfietelnû oddûlen mi teãkami. Jestli ãlovûk dává pfiednost této apartní krásce spí e v bronzovém, stfiíbrném, nebo koufiovém provedení, to uï záleïí na vkusu. V echny tfii barevné variety mají svûj pûvab, o tom není pochyb. Egyptská mau 14 Na e KOâKY 6/05
E gyptské mau jsou nûco jako stálice na koãiãím nebi. JiÏ stafií EgypÈané oceàovali pûvab i povahu teãkovan ch krásek a pov ili je na kult. Jak k tomu do lo? Údajnû z ãistû praktick ch dûvodû: egypt tí knûïí mûli jisté problémy s posvátn mi lvy bohynû Bastet. Král zvífiat prostû není nijak zvlá È pfiívûtivé zvífie a jako prûvodce na váleãn ch taïeních tento mohutn poïíraã masa Ïalostnû selhával, protoïe zabíjel lidi ve vlastních fiadách místo aby nahánûl strach protivníkovi, jak po nûm bylo poïadováno. Proto bylo tfieba sehnat mírumilovnûj í zvífie, a to co nejrychleji. Osud byl tentokrát milostiv : podle staré orientální báje pr jeden posvátn lev k chl, naãeï mu z nosu vyskákala malá koèata. A tím zaãala éra Mint a Miu, coï jsou staroegyptské názvy pro kocoura a koãku. Celá kasta knûïí od té doby pilnû peãovala o blaho posvátn ch stráïcû chrámû. Egyptsk koãiãí kult a díky tomu i na ich nádhern ch mau dosáhl vrcholu kolem roku 1800 pfied na ím letopoãtem. EgypÈané uctívali boha Slunce Re v podobû koãky a bohynû Bastet, která kdysi mívala lví hlavu, se promûnila v koãiãí bohyni. Zanedbávání, zranûní nebo dokonce usmrcení svatého zvífiete bylo tûïce trestáno. Na e KOâKY 6/05 15
OHOLENÉ OBOâÍ Poutníci, ktefií putovali do svatynû bohynû Bastet do delty Nilu, s sebou pfiiná eli malé koãiãí so ky a pokládali je v Bubastisu jako obûtní dary. Nedaleko Bubastisu ve mûstech mrtv ch pohfibívali EgypÈané nabalzamovaná tûla sv ch mrtv ch koãek. Rakve naplnûné hraãkami a dary byly nákladnû zdobeny. Truchlící majitelé zesnul ch domácích zvífiat si Bronzová je jednou z nejoblíbenûj ích barev holili oboãí, aby dali svûtu najevo svou bolest. Zvûdavost vûdcû nové doby se nezastavila ani pfied posvátn mi koãiãími rakvemi. Badatelé otevfieli nûkolik hrobû a zkoumali mumifikovaná tûla staroegyptsk ch pokojov ch tygrû. Zjistili, Ïe koãky Stfiední fií e se jiï zfietelnû li ily od koãky plavé. Zfiejmû se EgypÈané jiï tehdy vûnovali cílenému chovu koãek. KOâKY ZA VÁLKY Pro EgypÈana bylo nemyslitelné nûjak ubliïovat tûmto jemn m ãtvernoïcûm. Tohoto posvátného pravidla pr roku 525 pfied Kristem vyuïil jeden lstiv persk vojevûdce. Kambyses II. nechal pfied bitvou o Pelusium údajnû pochytat mnoïství koãek a pfiivázat je na títy sv ch vojákû. Pak se armáda perského krále dala na pochod proti zdû en m EgypÈanÛm. Faraon Psammetich III. kapituloval pfii pohledu na tr znûná zvífiata bez boje a Per ané vtáhli do bran Pelusia beze ztrát. PfiestoÏe bylo pfiísnû zakázáno vyváïet egyptské koãky mimo zemi, podafiilo se pr nûkter m pa erákûm dostat cenné koãky dobrodruïn mi cestami do ecka a íma. Tam se do té doby bojovalo proti
neïádoucím hlodavcûm za pomoci lasiãek a hadû. Pfiíchod egyptsk ch chytaãû my í pfiispûl k obohacení kaïdodenního Ïivota. Jejich loveck m schopnostem se brzy dostalo patfiiãného ocenûní. Slavn egyptolog Morrison Scott zkoumal desítky let mumifikované koãky v Britském muzeu v Lond nû, aby se dovûdûl víc o souïití EgypÈanÛ a koãek. Za mnohé dnes pfiístupné informace vdûãíme právû jemu. Pokud byste i vy chtûli nûkdy spatfiit v bornû uchované koãiãí mumie, mûïete k tomu vyuïít i cestu do PafiíÏe. V egyptském oddûlení Louvru je vystaveno nûkolik takov ch exponátû. CITLIVÁ, MAZLIVÁ, SEBEVùDOMÁ Od dob vrcholné egyptské kultury uplynulo nûkolik tisíc let. To v ak nic nemûní na tom, Ïe koãky, které se podobají typu egyptsk ch chytaãû my í, proïívají stále konjunkturu. Lidé stále znovu podléhají kouzlu nûïnû zelen ch velk ch oãí s pozorn m pohledem. MoÏná propûjãuje egyptsk m mau zvlá tní v raz právû tato podprahová melancholie. S depresivními náladami ov em nemá mírnû ustaran v raz naprosto nic spoleãného. Naopak: ãím melancholiãtûji taková mau vypadá, tím je citlivûj í a inteligentnûj í. Charakteristická kresba na hlavû je znakem plemene Egyptské mau jsou povaïovány za vyslovenû sociální a kontaktní koãky. Najdeme je vïdycky tam, kde se nûco dûje, a ani boufilivé rodinné události je nezaïenou na útûk. Grilování na zahradû? Rodinná oslava narozenin? Poãítejte s tím, Ïe se jich budou úãastnit i ãtyfinozí hosté. Díky své vrozené spoleãenskosti Ïijí egyptské mau v domácnosti nejradûji minimálnû s jednou dal í koãkou. Ivkoãiãí smeãce se cítí jako ryba ve vodû, ov em rády se ujímají éfovské pozice. Klidnûj í plemena jako britská krátkosrstá nebo per anka na jejich energii ãasto nestaãí. Egyptské mau se rády náruïivû mazlí MAZLENÍ Mazlení patfií k oblíben m ãinnostem egyptské mau. Dennû vyïaduje pohlazení a dokáïe reagovat velmi uraïenû, pokud má dojem, Ïe pfiichází zkrátka. Îivot je neuvûfiitelnû krásn a nûkdy i vzru ující pfiinejmen ím z pohledu rozmarné mau. KdyÏ má pocit, Ïe je tfieba trochu procviãit tûlo, neváhá ani chvíli: mocn skok a uï stojí ãtyfii podnikavé tlapky uprostfied ob vacího pokoje a jen ãekají na to, aby mohly vybít nahromadûnou energii. Koãka cviãen m pohledem Na e KOâKY 6/05 17
18 Na e KOâKY 6/05 EGYPTIAN MAU CLUB of Czech Republic Klub chovatelû a pfiátel Egyptské Mau Informace v fiádkové inzerci www.freewebs.com/egyptianmauclubcz objeví malou edou látkovou my, skrãí se a ãíhá jako prav dravec; a uï vystfielí hbitá tlapka s vystrãen mi drápky a zmocní se kofiisti. Pak hraãka vyletí do v ky a pfiistane na huàatém koberci. V bornû! Temperamentní lovecké hry mohou trvat donekoneãna. Pro mnohé mau je nejvût ím potû ením proïívat spoleãnû se sv m ãlovûkem rozpustilé hry nebo dokonce dobrodruïství. MÛÏe to b t spoleãn lov hraãky, veselé aportování drobn ch pfiedmûtû, hon za pamlsky, nûïné mazlení nebo kamarádská procházka po zahradû. Nemusíte ostatnû vym let Ïádnou neobvyklou a nároãnou zábavu: mauové se spokojí se sebemen í pozorností a z divoce se vrtící tkaniãky od bot mají stejnou radost jako z rafinované technické hraãky. I nudná lepenková krabice od posledního nákupu se dá za pomoci velk ch nûïek na papír snadno promûnit v prav Jejich pohled moïná budí melancholick dojem, ale pfiesto jsou mau velmi veselí spoleãníci koãiãí hrad, jehoï okny lze krásnû pozorovat okolí. DÒLEÎITÉ JSOU NÁPADY Egyptské mau, které Ïijí v luãnû v bytû, jsou odkázány na nápaditost svého majitele. I ta nejkrásnûj í hraãka je nakonec nudná, kdyï není nablízku nikdo, kdo by ji vyhazoval do vzduchu a lákal na ni malého lovce. Pokud uï va i koãku nebaví pestré tapety, vysoké koãiãí stromy a útulné pelí ky, je va ím úkolem pomoci jí zahnat nudu. Potfiebuje kaïd den nové úkoly, pfii nichï mûïe vybít své vrozené instinkty a vá nû. Motivujte hraãkami její loveck pud, nabízejte jí vizuální a akustické podnûty napfiíklad za pomoci barevné nebo hudební terapie a pfiekvapujte ji stále nov mi nápady a hrami. Va e neúnavné snaïení bude urãitû odmûnûno koãiãím obliãejíãkem záfiícím spokojeností a blahem. NejdÛleÏitûj í je, abyste svému miláãkovi dopfiáli dennû aspoà chvilku ãasu a dali mu najevo, Ïe se dokáïete nadchnout pro jeho zájmy a dokonce s ním leccos podnikat spoleãnû. StaÀte se sami hravou elmou a zkuste se podívat na dobrodruïn svût zvûdav ma koãiãíma oãima. Jakmile ve vás vá miláãek vytu í rovnocenného spoleãníka, kter dokáïe projevit zájem o lov ply ové my i a má pochopení pro koãiãí legrácky, vûnuje vám ve kerou dûvûru a bude se ve va í blízkosti cítit dobfie. DVù LINIE Ptáte se, jak dokázaly egyptské mau velk skok ze starého Egypta aï do moderních ob vacích pokojû tfietího tisíciletí? I tato historie je tajemná a není zcela prosta dohadû. Jistá ruská princezna pr na cestû do Itálie získala dvû nádherné egyptské mau a pozdûji s nimi zaloïila takzvanou tradiãní linii. Jedenáctilet ãern kocour se jmenoval Gregorie, zatímco stfiíbrná dáma sly ela na jméno Lulu. âilé diplomatické kontakty se S rií dopomohly ruské princeznû ke koufiovû zbarvenému kocourovi jménem Geppa. V letech 1953 a 1954 pak pr pfii ly na svût první vrhy egyptsk ch mau. V roce 1956 odcestovala aristokratická milovnice koãek do USA a vzala s sebou tfii ze sv ch vlastnoruãnû odchovan ch teãkovan ch krásek: Jojo, Liza a Baba se dostaly za velkou louïi a pozdûji se staly základem chovné stanice Fatima. V roce 1958 se uskuteãnila oficiální registrace chovné stanice a zapsáno bylo hned deset egyptsk ch mau. Na v stavách se objevovaly ve tfiech barvách: stfiíbrné, bronzové a koufiové. Obãas pr se ve vrzích objevovaly i ãerné mau, které Foto Minerva
sice byly pouïívány v chovu, ale nesmûly se vystavovat. Jiní chovatelé egyptsk ch mau py nû hlásili, Ïe se jim podafiilo odchovat modrá koèata, a také se s nimi prosadili i kdyï to nûkolik let trvalo. Od roku 1997 mají modré egyptské mau status AOV asociace CFA (Cat Fanciers Association). Znalci tvrdí, Ïe zvífiata z tradiãní chovné linie jsou nápadnû inteligentní a mají v raznû krásn tvar hlavy. Pfiesto jsou i koãky z tradiãní linie páfieny se zástupci takzvané Indian line, coï údajnû zlep uje kontrast a kresbu srsti. Indian line byla zaloïena se dvûma importovan mi koãkami, které pfiivezla z Egypta americká chovatelka Jean Millová. Obû zvífiata vykazovala tepl bronzov tón a TICA je uznala jiï na poãátku 80. let. CFA se k tomuto uznání pfiipojila s jist m ãasov m odstupem. OsvûÏení novou krví pr prospûlo chovu zatíïenému inbrídingem. SPORY Egyptské mau stále patfií k vzácnûj ím koãiãím plemenûm. Proto dosud nejsou zaïehnána nebezpeãí, která souvisejí s mal m genpoolem. Tím je vysvûtlován pomûrnû mal poãet importovan ch koãek, které se dostávají z USA do Nûmecka. I takzvaná Indian line je v Evropû známa uï dlouho coï se nûkter m chovatelûm nelíbí. Pfiímou reakcí na to je sjednocení malé chovatelské skupiny, která se upsala uchování ãistoty plemene. Oznaãují svá zvífiata za natural breed a zdûrazàují, Ïe jejich koãky pocházejí v luãnû z první populace mau. Jiní chovatelé zase povaïují tento postup za zbyteãn a naopak ho oznaãují za nebezpeãné ztûïování chovu. Budoucnost ukáïe, která cesta je správná. P ÍRODNÍ TEâKY Egyptské mau jsou údajnû jediné od pfiírody teãkované koãiãí plemeno s domestikaãním potenciálem. Jejich v razná zvûdavost, dojemná otevfienost a vitalita z nich ãiní oblíbeného ãlena rodiny. âlovûk jí pak dokáïe prominout i jisté extrémní povahové rysy: kdyï si totiï svého ãlovûka oblíbí, dokáïe b t v projevech sv ch citû aï pfiehnaná ba pfiímo vlastnická. Podobnû je tomu i s její bezbfiehou zvûdavostí. Pfiesto v sobû málokteré plemeno tak dovednû spojuje grácii, pûvab a sílu podtrïenou dobfie tvarovan m svalnat m tûlem. Gabriele Metzová Typické kotû egyptské mau ve vzácné koufiové barvû V bûh do zahrady je v born m zpestfiením chovu v bytû Na e KOâKY 6/05 19