Norská lesní. L ví límce na krku, rysí tûtiãky na u ích, PORTRÉT PLEMENE

Transkript

1 UÏ fiadu let patfií k nejoblíbenûj ím ãistokrevn m koãkám vûbec. Norské lesní koãky plní stejnû jako jejich populární konkurenti mainské m valí celé v stavní haly. Kdo tyto nádherné lesní tvory z dalekého severu zná, ten ví, v ãem tkví pfiíãina jejich obliby. Legendární miláãci seversk ch bohû totiï nejen krásnû vypadají. Navíc jsou to ti nej armantnûj í kamarádi na sametov ch tlapkách, jaké si jen dokáïeme pfiedstavit. 20 Na e KOâKY 7/06

2 Norská lesní L ví límce na krku, rysí tûtiãky na u ích, huàaté ocasy a kalhotky na zadních nohách... Norské lesní koãky jsou prostû neodolatelné, jejich pfiátelské obliãeje dávají jiï na první pohled tu it pfiíjemnou povahu. Milí kamarádi Povahu b val ch selsk ch koãek charakterizuje pfiátelskost, veselí a pfiítulnost. Nejspokojenûj í jsou, kdyï s nimi jejich vztahová osoba tráví co nejvíce ãasu. Norskou lesní koãku sice mûïeme nechat i nûkolik hodin samotnou pfiedev ím pokud jich v domácnosti Ïije víc - ale pfii návratu musíme poãítat s vyãítav mi pohledy. Z hlediska norské lesní koãky je ideální, kdyï se mûïe úãastnit prûbûhu celého dne s námi. Ráno sedí tito polodlouhosrstí tygfii vedle stolu, kde snídáme. Pfii práci u psacího stolu si udûlají pohodlí mezi klávesnicí a obrazovkou. Pfii obûdû spekulují, jestli na nû zbude nûco dobrého, a i zbytek dne tráví nejradûji v blízkosti svého ãlovûka. Veãer s ním usednou na pohovku aspotû ením sledují v televizi sport. V buchy temperamentu KdyÏ uï hovofiíme o sportu, jak je vlastnû temperament koãek s tlapkami pfiizpûsoben mi pro chûzi ve snûhu? V kaïdém pfiípadû není patn. Jejich energie a podnikavost se sice nedá srovnat s aktivitou a neklidem vût iny orientálek, ale to je tû zdaleka neznamená, Ïe by to byli nûjací ospalci. Nûkolikrát dennû je popadne pfiísloveãná bláznivá pûtiminutovka, pfii níï tyto aï osmikilogramové norky dûlají v echno pro to, aby zpochybnily v raz sametové tlapky. To pak bûhají s pekeln m rámusem nahoru a dolû po schodech, s ohlu ujícím dupáním uhánûjí po parketách nebo testují stabilitu koãiãího stromu. Na e KOâKY 7/06 21

3 Milé, mazlivé a pfiátelské norské lesní koãky vûdí jak si získat pfiízeà ãlovûka Norské lesní koãky jsou zvûdavé apodnikavé

4 Po nûkolika minutách ale ílenství pomine a uï se na nás zase upírají vesele se lesknoucí koãiãí oãi. Jako by se ptaly: Tak co, jaká jsem byla? A zase se rozhostí klid. Robustní a druïné Tyto v buchy energie uï naznaãují, Ïe norské lesní nejsou nijak kfiehcí tvoreãkové. Cítí se dobfie i uprostfied boufilivého rodinného Ïivota. Doslova neodolatelnû je pfiitahují dûti. KdyÏ poprvé uvidí malé dítû, peãlivû si ho prohlíïejí. Zvûdav m batolatûm tyto suverénní koãky uteãou tak, Ïe si je nechají pfiiblíïit aï na nûkolik centimetrû a pak úplnû nedbale udûlají mal oblouk. Navzdory ve kerému tomuto diplomatickému poãínání nesmíme trpûlivost tûchto velmi spoleãensk ch koãek pfiepínat. Musí mít moïnost se kdykoli stáhnout do ústraní. Spoleãensk ch událostí se mnohé norské lesní úãastní s velkou oblibou. Jsou uprostfied dûní, nechají se hladit a u stolu dávají s potû ením najevo, kdo je pánem domu. Majitel ãasto obtíïnû vysvûtluje, proã se najednou uprostfied stolu objevila chlupatá pfiedoucí koule. I kdyï se vût- inou nic zlého nestane kdyï jsou v domû hosté, platí prostû u norsk ch lesních koãek jiné zákony neï obvykle. Oblíben tuàák Kdo se chce vyhnout nepfiíjemn m pfiekvapením, mûïe pouïít star osvûdãen trik majitelû norsk ch koãek, kter ve vût- inû pfiípadû spolehlivû funguje: potû te svou koãku veãer, kdyï máte pozvané hosty, nûãím zvlá tním. Takov tuàák ve vlastní Èávû, kousek du eného kufiecího, krûtího nebo hovûzího masa dokáïe smírnû naladit témûfi kaïdou norskou krásku. Norské koãky jsou vût inou dobfií jedlíci a radost jim udûlá pestrá strava. Kdo jim bude kaïd den pfiedkládat stále stejné granule nebo krmivo z konzervy, ten je nijak nepotû í. S oblibou si pochutnají na kfiupav ch pochoutkách, pamlscích, sladové pastû i koãiãí trávû. Péãe o srst Pestrá, vyváïená strava má dobr vliv nejen na zdraví, ale i na stav srsti. Polodlouhá srst s vlnovitou podsadou vyïaduje kromû kvalitní stravy ov em i pravidelnou péãi. Nároãnost na tûstí není zdaleka tak velká jako u opulentní srsti per anek, ale pfiece jen intenzivnûj í neï u krátkosrst ch pokojov ch tygrû. Norská lesní si zaslouïí jednou aï dvakrát t dnû jemné kartáãování. Pfiitom musíme postupovat velmi opatrnû, abychom nevy kubali pfiíli mnoho ozdobn ch dlouh ch chlupû na límci a ocasu. Kromû toho je péãe o srst pfiíjemná, jen kdyï je kartáãování tak jemné jako masáï. Kdo postupuje pfiíli hrubû a bez roz- myslu vytrhává zauzlené chlupy, ten zpûsobí, Ïe jeho koãka brzy zaãne kartáãování doslova nenávidût. Pokud navzdory pravidelnému kartáãování dojde k zauzlení nebo zplstnatûní chlupû, mûïeme je opatrnû rozplést prsty a pak teprve prokartáãovat. KdyÏ je zplstnatûní pfiíli velké, tak uï ov em nic nepomûïe... Pak musíme celé místo vystfiihnout. Kdo tedy sní o bezvadné norské srsti, ten to nesmí v Ïádném pfiípadû nechat dojít tak daleko, aby musel sáhnout po nûïkách. Foto G. Metzová V lety v ãerstvém pra anu jsou pfiesnû podle gusta norsk ch lesních koãek Na e KOâKY 7/06 23

5 Na zaãátku stál Pans Truls Norské lesní koãky uï nemají mnoho spoleãného s pûvodními selsk mi koãkami, nejen co se t ãe srsti. Vût ina z nich Ïije v bytech nebo je jejich touha po svobodû omezená na zahradu u domu. A pfiece byli tito milí trolové kdysi tím, ãemu se dnes fiíká lesní a luãní koãka. AÏ do dne, kdy byl vydán první standard. Kmotrem prvního standardu byl norsk lesní kocour jménem Pans Truls, kter poloïil základní kámen budoucímu chovu. (První standard vydal jiï v roce 1972 IkdyÏ se norské lesní koãky rády procházejí po zahradû, mûïeme je bez problémû chovat i v bytû svaz Norske Rasekattenklubbers Riksforbund (NRR), ale oficiální uznání tohoto plemene zastfie ující organizací Fédération Internationale Féline d Europe (FIFe) na sebe nechalo ãekat aï do roku V roce 1977 získaly norské lesní koãky poprvé status ampiona.) Od té doby mohli b t novicové odpovídající tomuto standardu registrováni a vystavováni. Tehdy byly povoleny v echny barevné variety. Pozdûji byly barevné rázy rozdûleny na agouti a nonagouti; V roce 1983 do lo k dal ímu rozdûlení na koãky s bílou a bez bílé barvy. V roce 1992 se objevily první lesní koãky v barvách cinnamon a fawn. Barvy neuznávané standardem rozdûlily chovatele na dvû skupiny: mnozí nové barevné rázy (registrované do té doby obãas jako chocolate a lilac) odmítali a poukazovali na to, Ïe nová barevná varieta s sebou nese jen nev hody. Cinnamon a fawn jsou stále je tû pfiedmûtem sporû a standard je neuznává: pfiesné urãení barvy je ov em obtíïné; mnozí chovatelé se obávají cizího zakfiíïení a neobvyklé barevné variety skepticky oznaãují za novou mutaci. Nov standard Od 1. ledna 2000 platí nov standard FIFe. Jeho cílem není zmûnit stávající typ norské lesní koãky. Spí e byla pfiesnûji formulována urãitá kritéria a v slovnû je zdûrazàována tûlesná konstrukce a kvali- ta srsti tûchto koãek. Cílem dne ního chovu je uchovat charakteristické rysy Norsk Skaukatt. Pokud pfiitom zûstane zachována i jejich milá povaha, mohou norské lesní koãky patfiit i v budoucnu k nejoblíbenûj ím plemenûm na svûtû. Gabriele Metzová Struãn standard: NORSKÁ LESNÍ KOâKA Název: Norsk Skaukatt, Norwegian Forestcat, Chat des forêts norvégiennes. Obecnû: Velká koãka. Hlava: Trojúhelníková, dlouh rovn profil bez stopu. U i: Velké, sbíhavé do piãky, iroké u základny, rysí tûtiãky a chomáãe v u ích. Oãi: Velké, oválné, mírnû ze ikmené, bdûl v raz. Tûlo: Dlouhé, silné, silná stavba kostí. Nohy: Silné, vysoké, zadní nohy vy í neï pfiední. Tlapky: Velké, oblé, v proporci k nohám. Ocas: Dlouh, huàat, mûl by sahat minimálnû k lopatkám. Srst: Polodlouhá, vlnovitá podsada, vodoodpudivá krycí srst na slabinách a hfibetû; dlouhé, hrubé a lesklé vousy. Náprsenka, límec a kalhotky. Barva: V echny kromû znakû pointed, barev chocolate a lilac, cinnamon a fawn. Chyby: Pfiíli malé nebo jemnû stavûné koãky; kulatá nebo ãtvercovitá hlava; profil se stopem; malé u i, u i pfiíli daleko od sebe, pfiíli blízko u sebe; krátké a tenké nohy; krátk ocas; suchá, zplstnatûlá nebo pfiíli hedvábná srst.