Vize rozvoje elektronického odbavení cestujících. ve veřejné osobní dopravě v ČR v roce 2023



Podobné dokumenty
Vize rozvoje EOC v ČR v roce Roman Srp, Jiří Matějec, Ondřej Zaoral Sdružení pro dopravní telematiku Multifunkční karty 2013, Praha,

Další rozvoj elektronických odbavovacích a informačních systémů v ČR

Rozvoj Door-to-Door mobility a elektronického odbavení v České republice

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Standardizace ve veřejné hromadné dopravě. Jan Šimůnek

Elektronické odbavování cestujících v IDS

Použití čipové karty v podmínkách dopravy

Využití bankovních platebních karet v podmínkách MHD v ČR

Projekt č. TA

Shrnutí precedentních principů národních projektů řešících interoperabilitu EOC v zemích EU a aktuální situace systémů EOC v ČR

Elektronické odbavování cestujících v IDS v ČR- příprava národního standardu

Dopravní telematika: budoucnost, strategický plán rozvoje ITS

Standardizace kartových systémů ve veřejné dopravě, legislativní podpora

Stanovisko Asociace krajů ČR k problematice EOC

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

PROJEKT TELEMATIKA VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ OBLAST SYSTÉMŮ PRO ODBAVENÍ CESTUJÍCÍCH ZHODNOCENÍ A VÝSLEDKY PROJEKTU

INTEGROVANÝ TARIFNÍ SYSTÉM ÚSTECKÉHO KRAJE

Problematika odbavovacích systémů založených na BČK z pohledu organizátorů IDS

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Postupné propojení systémů EOC v ČR

Projekty EOC v ČR v období

ODBAVOVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY Software pro OIS. 7. hodina Příprava dat JŘ, tarify Zpracování dat Clearing Standardy. Prezentace Diskuse?

Veřejná zakázka: Elektronický odbavovací systém pro cestující

Vážený pane předsedo, dámy a pánové,

EXTRAKT z mezinárodní normy

Interoperabilita a standardizace systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě

Automatizace v silniční dopravě

Využití standardu ČAOVD na území ČR

Telematika jako nástroj integrace IDS. Jan Šimůnek

Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů (ITS) v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050)

Štandardizácia kartových systémov v Českej republike a jej dopad na použitie študentskej karty v doprave. Miroslav Slavík, MBA

Aktuální informace o rozvoji EOC na bázi konceptu MAP a další aktuality. Veřejná doprava ON-LINE" Ing. Vladimír Matoušek, technický ředitel

17. sympozium EDI (FACT a EB) ecall. Martin Pichl. vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a družicových systémů

Architektura odbavovacího systému s použitím BČK

PROJEKT V ÚSTECKÉM KRAJI

Role IDS v období liberalizace a segmentace železnice

Aktuální trendy rozvoje dopravních systémů. Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku, z. s.

Dílčí část B11. Návrh řešení problematiky nákupu jízdenky na linkách, kde je zavedeno samoobslužné odbavení cestujících

PID Lítačka regionální dopravní systém

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Projekt vědy a výzkumu. Technická podpora a metody pro ověřování interoperability odbavovacích a informačních systémů ve veřejné dopravě

specializovaný dopravní software Odbavení mobilním telefonem v dopravních prostředcích

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

Projekt č. TA

Smlouva ZK - P 4 e. Principy IDS ZK. Příloha č. 4 Smlouvy o přistoupení k IDS ZK

Zadavatel veřejné zakázky: KORDIS JMK, a.s. Brno, Nové sady č.946/30, PSČ IČ: (dále jen zadavatel )

VEŘEJNÁ DOPRAVA ON-LINE Elektronické odbavovací systémy v ČR očima dodavatelů III

Projekt č. TB0500MD017 je realizován za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím TAČR v rámci programu BETA

Odbavovací a informační systémy v IDS

Zadavatel veřejné zakázky: KORDIS JMK, a.s. Brno, Nové sady č.946/30, PSČ IČ: (dále jen zadavatel )

DIGITALIZACE PRŮMYSLU A DOPRAVY. 1. Plzeňská karta a IN KARTA 2. Alternativní druhy odbavení ve veřejné dopravě

Interoperabilita a standardizace systémů elektronického odbavení cestujících ve veřejné dopravě

České národní fórum pro ehealth občanské sdružení se sídlem Trojanova 12, Praha 2 IČO

Vize aneb čeho chceme dosáhnout ve veřejné správě a egovernmentu. Mgr. Pavel Kolář NMV pro veřejnou správu a legislativu

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Odbavovací systémy v IDS

AGENDA. Představení společnosti XT-Card Partneři společnosti XT-Card a.s. Významné realizované/běžící projekty Realizované zakázky v roce 2012 Závěr

IDS Moravskoslezského kraje ODIS. Chytrá řešení a prodej jízdenek v MS kraji a v Ostravě

ČSAD SVT Praha, s.r.o.

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

Představení společnosti XT-Card. Založena v roce 2005 Prvním projektem byla In-karta ČD I dále je hlavním předmětem činnosti.

VÝVOJ EVROPSKÉ LEGISLATIVY V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

Dopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR)

Představení společnosti XT-Card

Implementace GeoInfoStrategie

Nové trendy v odbavení cestujících s využitím aplikací chytrých telefonů

Posuzování shody ITS služeb a zařízení

Akceptace karet v dopravě

Tarifní odbavení z hlediska síťovosti železniční dopravy

Online rezervační systémy & e-ticketing

Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti

Představení společnosti XT-Card

MD, odbor kosmických aktivit a ITS

Mechanismy zajišťující vznik a dlouhodobou udržitelnost standardu otevřeného systému EOC ve veřejné dopravě

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

odůvodnění veřejné zakázky (dále vyhláška ) Plzeňský kraj Centrální nákup, příspěvková organizace NÁZEV VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA ELEKTROVOZIDEL PRAHA Elektrické autobusy pro město IV.

Chytré město pro 21. století

Veřejnou dopravu ovládnou bezkontaktní platby

Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD

Zajímavé projekty EOC v Evropě

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Stručná charakteristika IDS a popis IDS Stručná charakteristika IDS, výhody a nevýhody zavedení IDS

Multifunkční co-brandovaná městská karta Nabídka KB pro dopravce a municipality

VEŘEJNÁ ZAKÁZKA: MODERNIZACE ODBAVOVÁNÍ CESTUJÍCÍCH V IDS JMK - ELEKTRONICKÉ ODBAVOVÁNÍ CESTUJÍCÍCH (EOC)

Smart Prague - chytré město začíná infrastrukturou

Finanční služby a příklady realizovaných projektů

II. PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Obnova vozidel veřejné hromadné dopravy

Roland Katona 11. října 2012

Memorandum o porozumění pro realizaci interoperabilního tísňového volání ve vozidle

SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PRO INTEGROVANÉ PROJEKTY CLLD

Certifikační laboratoř OIS

Chystaná změna pravidel pro smlouvy o veřejné přepravě cestujících po železnici - novelizace nařízení (ES) č.1370/2007.

Samoobslužné odbavení čipových karet

cardsession 2014 Bankovní karty ve veřejné dopravě update podzim 2014 Martin Procházka

Prezentace pro konferenci Smart city Brno

Aktuální trendy v odbavovacích a informačních systémech ve veřejné (hromadné) dopravě. Ing. Milan Sliacky Ústav dopravní telematiky

Transkript:

Vize rozvoje elektronického odbavení cestujících ve veřejné osobní dopravě v ČR v roce 2023 Tento dokument byl připraven členy pracovní skupiny SDT Platební karty v dopravě a schválen Prezidiem Sdružení pro dopravní telematiku. O B S A H Úvod Současný stav v ČR Situace v EU Národní standard Potřeba dlouhodobé vize Vize EOC v r. 2023 Výhody realizované vize Právní rámec 1

Úvod Elektronické odbavení cestujících ( EOC ) spadá do oblasti aplikace a využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné osobní dopravě. Míří k podpoře přímé hladké mobility (tzv. Door-to-Door Seamless Mobility), kam kromě EOC patří také tématika multimodálního cestování, řízení veřejné osobní dopravy, elektronických jízdenek a jejich rezervací prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Na evropské úrovni existuje společná vize, že, cestující ve veřejné osobní dopravě budou mít možnost na jednom místě (nikoliv nutně na jediném) zakoupit univerzální multimodální jízdenku. Ta by mohla být pořízena on-line již v okamžiku plánování cesty a mohla by existovat pouze v elektronické podobě (např. na bezkontaktní čipové kartě, v mobilním telefonu, tabletu apod.). 1 Uvedení této vize v regionálním a-nebo panevropském měřítku však předpokládá vyřešit celou řadu technických, organizačních, obchodních i právních otázek. Současný stav v České republice Elektronické odbavovací systémy v současné době umožňují cestujícím ve veřejné osobní dopravě v ČR odbavení nejčastěji prostřednictvím bezkontaktních čipových karet. Dle [2] bylo do několika desítek projektů EOC investováno cca 3 mld. Kč a bylo emitováno přes 3 mil. ks médií (nosičů dat resp. bezkontaktních čipových karet). Realizované systémy na regionální úrovni velmi dobře plní svou funkci, vzájemná propojitelnost však chybí. Cestující uživatelé systémů EOC tak nemají možnost cestovat v rámci různých systémů EOC s jedním médiem (např. kartou), což je chápáno jako významný nedostatek. Také proto v ČR již několik let, z iniciativy SDT, existuje snaha o vzájemnou propojitelnost (interoperabilitu) existujících systémů EOC v ČR, viz např. [2]. 1 Jak vyplývá z [1], bod 14 2

Situace v Evropské unii Z pohledu penetrace regionálními systémy EOC patří ČR k nejvyspělejším zemím Evropy. Otázka interoperability těchto systémů je aktuální také v evropském měřítku. Nejpokročilejší provozovaná propojená řešení lze sledovat ve Velké Británii, Nizozemí nebo Německu a dle MoU [3] existuje i ambiciózní vize dosažení celoevropské interoperability. Další vývoj na evropské úrovni ve střednědobém horizontu zřejmě povede k užšímu zapojení Evropské komise do otázky interoperability jak po stránce koordinační, tak financování. Současně budou probíhat analogické aktivity na úrovni členských zemí resp. regionů. Jejich vzájemná koordinace by měla probíhat prostřednictvím evropské (dosud neexistující) autority. Tato autorita se v [3] nazývá IFM Aliance (SDT se k MoU [3] oficiálně připojilo dne 31.5.2012). Národní standard elektronického odbavování Dosažení interoperability systémů EOC v ČR, a později také dalších souvisejících informačních a odbavovacích systémů ve vozidlech a na infrastruktuře, je komplikováno v prvé řadě tím, že je třeba zajistit propojitelnost systémů pořízených v různém čase, různými subjekty a dodaných různými dodavateli. V té souvislosti vznikla řada velmi složitých technických, organizačních, provozních, procesních a právních otázek. Kromě jiného je nyní třeba vypracovat otevřený popis vzájemné propojitelnosti (tzv. národní standard EOC) a zajistit jeho aplikaci, provoz, dodržování a rozvoj v podmínkách ČR. Klíčovou podmínkou úspěchu je účinná a koordinovaná spolupráce všech relevantních složek (stát, objednatelé, dodavatelé, dopravci) a výchozím momentem je vznik Koordinační skupiny pro přípravu národního standardu EOC jmenované ministrem dopravy v r. 2011. 3

Potřeba dlouhodobé vize Národní standard EOC resp. popis vzájemné propojitelnosti EOC bude během jeho aplikace průběžně aktualizovaný tak, jak se budou systémy EOC v rámci konceptu Door-to-Door Mobility v ČR a EU rozvíjet. V současné přípravné fázi tvorby standardu je velmi důležité definovat konečný stav, kterého je třeba v určitém časovém horizontu prostřednictvím aplikace standardu EOC dosáhnout. Popis tohoto navrhovaného stavu systémů EOC v ČR dosaženého za 10 let (tj. ke konci očekávané životnosti těch systémů, které budou v současné době inovovány nebo pořizovány) je uveden dále. Vize EOC v r. 2023 Předpokládáme, že v r. 2023 bude regulatorní prostředí podobné jako dnes, tj. nadále bude koexistovat (1) polo-komerční veřejná osobní doprava spolufinancovaná prostřednictvím kompenzací z veřejných rozpočtů (doprava ve veřejném zájmu, příp. doprava v závazku veřejné služby) a (2) veřejná osobní doprava financovaná čistě na komerční bázi (komerční doprava). Za tohoto předpokladu je vize EOC v ČR za 10 let následující: 1. V rámci ČR bude naplněna evropská vize uvedená v úvodní kapitole. Klíčovým pojmem nebude odbavení a jeho způsob, ale door2door mobilita, v rámci které cestující - klient - na jednom místě naplánuje cestu a pořídí (objedná a zaplatí) multimodální jízdenku. Místo pořízení prodejní síť bude kamenná i elektronická a její koncepce bude odpovídat trendům v multikanálové distribuci služeb. 2. Multimodální jízdenka se stane klíčovým prvkem udržení celistvosti systému veřejné dopravy, protože umožní cestování bez ohledu na trasu napříč Českou republikou a dopravci provozujícími jednotlivé spoje. Proto bude tato vize v ČR bezezbytku realizována pro veškerou veřejnou osobní dopravu spolufinancovanou z veřejných rozpočtů, bude tedy součástí definice garantované veřejné služby. Zapojení komerční dopravy bude dobrovolné. 4

3. Multimodální jízdenku pořídí cestující v některé regionální prodejní síti zapojené do sítě celonárodní elektronické prodejní sítě multimodálních jízdenek. Důraz bude kladen na klientský přístup k cestujícímu, propagaci multimodální jízdenky pomocí společné obchodní značky brandu/loga národního standardu EOC a na možnost (nikoliv požadavek) pořídit vše bez nutnosti návštěvy kamenných prodejních míst. 4. Odbavování cestujících dle této vize v rámci Door2Door mobility se bude řídit národním standardem EOC (standard). Tento standard bude pevně zakotven v právním řádu ČR, bude mít svého provozovatele a také veškeré další potřebné procesy nezbytné k provozu standardu, jako např. certifikace, budou dostupné. Standard zavede odpovědnost objednatelů dopravy za správu některých standardizovaných části systémů EOC. Objednatelé budou standard v plném rozsahu respektovat, budou si počínat dle zákona s péčí řádného hospodáře. a] Standard bude podporovat pouze elektronicky validovatelné jízdenky. Taková jízdenka může mít i podobu papírového média 2, bude-li elektronicky validovatelné (např. pomocí již dnes rozšířené technologie 2D kódů). b] Technologie odbavení bude ve standardu definována pomocí tzv. API rozhraní. API bude obsahovat vyčerpávající popis dat, datových struktur, bezpečnostních prvků, informačních rozhraní a komunikačních protokolů nezbytných pro spolupráci média EOC (nosiče multimodální jízdenky) a odbavovací infrastruktury. 3 2 Pod pojmem médium se obecně rozumí vybavení cestujícího, které je schopné uchovávat a aktualizovat informace nutné pro odbavení. 3 Z pohledu technologií dostupných v r. 2013 jsou příkladem API bezkontaktní čipové technologie, NFC nebo 2D. Příkladem médií mohou být bezkontaktní čipové karty, mobilní tel. s NFC, mobilní elektronické přístroje zobrazující 2D kód, papírové kupony s 2D nebo bezkontaktní bankovní karty s private label prostorem pro dopravní aplikace. S ohledem na rozvoj ICT technologií lze předpokládat, že v r. 2023 budou existovat typy API i médií, která dnes vůbec neexistují. 5

c] API podporované standardem se bude průběžně aktualizovat tak, aby sledoval možnosti technologií ICT a žádoucí stav systémů EOC v ČR. Standard bude od provozovatelů odbavovací infrastruktury vyžadovat povinnost akceptovat standardem definované API. Standard bude vydavatelům médií ukládat povinnost vydávat (např. v kraji) médium se standardizovaným API tak, aby si mohli všichni cestující v České republice pořídit v místě svého bydliště médium použitelné pro multimodální jízdenku. 5. Povinnost používat národní API nebude omezovat kreativitu provozovatelů odbavovacích systémů, distribučních kanálů ani vydavatelů médií v tvorbě regionálních odbavovacích produktů a použití vlastních API na regionální úrovni. Standard bude maximálně otevřený inovacím na straně médií (nosičů jízdenek) a bude technologicky neutrální. Výhody realizované vize EOC Díky provozu standardu vznikne silná know-how platforma, která umožní čerpat benefity všem zúčastněným stranám: dodavatelům, dopravcům, objednatelům i cestujícím i státu. Dále jsou uvedeny některé z nich. Cestující Národní standard EOC z pohledu uživatelů (cestujících) umožní cestování s jedním elektronickým médiem v prostředcích veřejné osobní dopravy, což významně zjednoduší a zatraktivní použití veřejné osobní dopravy. Veřejnými rozpočty spolufinancovaná veřejná doprava bude z pohledu cestujícího vytvářet celistvou síť dostupnou pod jednou společnou značkou standardu EOC. Standard bude zcela otevřený různým typům médií, cestující tak bude mít prostřednictvím více distribučních kanálů k dispozici širokou nabídku koncových zařízení pro umístění multimodální jízdenky (z dnešního pohledu např. klasickou čipovou kartu, papírový kupon s 2D kodem, smartphone s elektronickou jízdenkou, NFC telefon, bankovní kartu s dopravní aplikací). 6

Objednatelé Z pohledu státu a dalších objednatelů veřejné dopravy, krajů a měst, dojde: a) k zatraktivnění veřejné dopravy a ke zvýšení modal split ve prospěch veřejné dopravy, b) k zefektivnění využití již investovaných veřejných prostředků do systémů EOC, úsporám v jejich vzájemné integraci a v provozu, c) k finančním úsporám na straně nově vypisovaných veřejných zakázek na systémy EOC. Sníží se provozní složitost regionálních systémů, zjednoduší řízení a sníží rizika provozu systémů. Standard nebude nijak omezovat kreativitu na regionální úrovni při tvorbě nadstavbových proprietárních aplikací. Rozvoj těchto aplikací povede k vyšším dopravním výkonům a přinese objednatelům oceněním ze strany jejich zřizovatelů. Dopravci Transparentnost a jednotnost požadavků objednatelů na EOC zjednoduší provoz mezi kraji a ušetří dopravcům náklady plynoucí z jednotné infrastruktury. Vzniklá infrastruktura bude na dobrovolné bázi k dispozici i provozovatelům komerční dopravy. Předpokládá se, že většina komerčních dopravců se k systému EOC dle standardu postupně připojí, čímž může dojít ke snížení nákladů na provoz jejich systémů. Právní rámec Z pohledu právního rámce dojde k žádoucímu doplnění zákona č. 194/2010 Sb. O službách v přepravě cestujících, kdy již nyní je prostřednictvím Nařízení vlády 295/2010 ukládána objednatelům povinnost dbát na jednotnost způsobu odbavení cestujících v obsluhovaném území. 7

Literatura [1] Czech ITS Forum on Door-to-Door Seamless Mobility & Public Transportation Management. The Prague house, Avenue Palmerston 16, Brussels, 1st December 2011. [2] Příloha 1, Seznamu významných projektů a činností týkajících se prioritních oblastí ITS, které byly realizovány v České republice. Zpráva ČR dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 40/2010/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy. MD CŘ, Praha, 2011. [3] The next step in creating Electronic Ticketing Interoperability for Europe. MoU of VDV KA, ITSO, Calipso, UITP and AFIMB. 15.2.2012. Verze 3.0, 5.5.2013, Praha Zpracoval Roman Srp na základě písemných podkladů a konzultací se členy pracovní skupiny SDT Platební karty v dopravě. Doporučeno k schválení na jednání pracovní skupiny dne 3.5.2013 a následně schváleno Prezidiem SDT. 8