ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.
Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo v materiálním smyslu odkud se bere obsah práva (zdroj); zájem a účel v noetickém smyslu celkové, kontextuální poznání práva, včetně jeho tvorby a jeho působení
Prameny práva ve formálním smyslu právní předpis normativní smlouvy právní obyčej soudní precedens
Formální prameny práva v ČR HIERARCHIE: ústavní zákony (jejich souhrn tvoří ústavní pořádek) normativní mezinárodní smlouvy zákony, zákonná opatření Senátu a derogační nálezy Ústavního soudu nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a ostatních ústředních orgánů st. spr., obecně normativní rozhodnutí prezidenta, obecně závazné vyhlášky obcí a krajů, nařízení obecních a krajských rad
Právní kultury kontinentální pramenem pozitivního práva je právní předpis v psané podobě; příznačné jsou kodifikační tendence; značná recepce římského práva angloamerická (anglosaská) hlavním pramenem pozitivního práva je precedenční rozhodování; soudce je tak i normotvůrce; v trestních věcech porotní systém islámská úzké prolnutí náboženských tradic a pravidel s právními pravidly; zákonodárcem je Bůh, stát tak chápán není; šaría je univerzálním systémem závazných pravidel chování muslima; taklíd rigidita; adaptace pravidel Koránu na společenský vývoj probíhá na základě výkladu učenců (ulamá)
Systém práva a právní odvětví právo je holistický systém tvořený komplexem právních norem obsažených v právních předpisech různé právní síly, které by měly být v komplementárním postavení systemizace na právní odvětví dle společenských vztahů, na které daná úprava cílí veřejnoprávní odvětví např.: ústavní právo, trestní právo, finanční právo, správní právo, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí soukromoprávní odvětví např.: občanské právo, obchodní právo, pracovní právo, autorské právo, mezinárodní právo soukromé odvětví hybridní povahy např.: právo EU
Subjekty práva subjekty práva jsou osoby osoby jsou fyzické (přirozené) a právnické (umělé) právní subjektivita (právní osobnost) způsobilost mít práva a povinnosti svéprávnost = způsobilost samostatně právně jednat a v důsledku toho nabývat pro sebe práva a povinnosti právnická osoba musí mít vždy alespoň určený název, sídlo, předmět činnosti a orgán, který za ní jedná specifické postavení státu
Právní vztahy - vznik, změna a zánik - právní vztahy právní poměry složky: subjekt; objekt; obsah; právní skutečnost obsahem jsou subjektivní práva a povinností subjektů objektem jsou věci a práva, kterých se právní vztah týká právní skutečnosti dělme na: - právní jednání (včetně individuálních aktů aplikace práva) a protiprávní jednání (subjektivní kat.) - právní události a protiprávní stavy (objektivní kat.) právní vztah vznikne na základě právní skutečnosti, se kterou právo spojuje právní účinky; stejně tak se může změnit či zaniknout
Právní odpovědnost je složkou svéprávnosti otázky zavinění (většinou se vyžaduje) druhy zavinění: úmysl přímý úmysl nepřímý nedbalost vědomá nedbalost nevědomá delikty občanskoprávní (typicky z porušení heteronomního či autonomního práva; náhrada škody); správní (přestupky a jiné delikty) a trestní (zločiny a přečiny)
Ústavní vývoj ČR 1848-1918 1918-1938 1938-1948 1948-1989 1989-současnost
Právní stát legitimita státní moci odvození moci od lidu zastupitelská demokracie; výkon všeobecného, tajného a rovného volebního práva legalita státní moci řádný legislativní proces a nutné podřízení se vládě práva i mocenskými orgány ochrana základních lidských práv a svobod dělba moci
Moc zákonodárná vychází z principu dělby moci zákonodárná moc - tvorba práva (ústavních a běžných zákonů); Parlament ČR = Poslanecká sněmovna + Senát kontrolní pravomoc vůči vládě uplatňuje Poslanecká sněmovna zákonodárná iniciativa: vláda, poslanec, skupina poslanců, senát, zastupitelstvo kraje
Moc výkonná výkonná moc realizace politiky státu na základě ústavního pořádku a zákonů a v jejich mezích; oprávnění k vydávání podzákonných právních předpisů; Vláda ČR odpovědná Poslanecké sněmovně ústřední orgány státní správy Prezident ČR není z výkonu funkce komukoli odpovědný; právo suspenzivního veta; právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu za podmínek stanovených Ústavou
Moc soudní nezávislost soudce na státní moci ochrana subjektivních práv osob rozhodování o vině a trestu soudní soustava obecných soudů: okresní (obvodní) soudy; krajské soudy; Vrchní soudy v Praze a v Olomouci; Nejvyšší soud ČR; Nejvyšší správní soud ČR mimo soudní soustavu obecný soudů stojí Ústavní soud ČR; provádí abstraktní kontrolu ústavnosti, konkrétní kontrolu ústavnosti, předběžnou kontrolu ústavnosti
Použitá literatura Blažek, P.: Základy práva: Teorie práva a základy ústavního práva České republiky. 3. vydání. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2012. ISBN 978-80-7408-068-5 Gerloch, A.: Teorie práva. 2. rozšířené vydání. Dobrá Voda u Pelhřimova: Aleš Čeněk, 2001. ISBN 80-86473-04-X Knapp, V.: Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-028-1