MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. UČO: 14215 Obor: SOC-MEV Imatrikulační ročník: 2001 Brno, 2006
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. V Brně, dne 3. ledna 2006
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé práce Prof. PhDr. Ladislavu Rabušicovi, CSc. za pomoc a rady, které mi v průběhu psaní této práce poskytoval.
Anotace Od počátku devadesátých let dochází v zemích bývalého východního bloku, tedy i v ČR, Polsku a Estonsku, k tzv. druhému demografickému přechodu, který se mimo jiné vyznačuje i zvyšujícím se počtem dobrovolně bezdětných párů. Práce se zabývá otázkou, jak charakterizovat jedince, kteří se rozhodli zůstat celoživotně bez potomků v ČR, Polsku a Estonsku. Jaké jsou v těchto sledovaných zemích rozdíly v počtu dobrovolně bezdětných párů mezi jednotlivými věkovými, vzdělanostními, náboženskými skupinami? Jaký existuje vztah mezi preferovanými formami partnerského soužití a plánovanou bezdětností? Jak vnímá dobrovolně bezdětné okolí? Jaký je rozdíl mezi hodnotami, které preferují lidé dobrovolně bezdětní a lidé s dětmi? Sekundární analýza mezinárodního souboru PPA II ukázala, že mladí lidé bezdětnost plánují zřídkakdy. Na rozhodování, zda si dítě pořídit či nikoliv, mělo ze sociodemografických faktorů největší vliv pohlaví respondenta ženy děti plánovaly častěji a náboženské vyznání, především v Polsku. Vliv nejvyššího dosaženého vzdělání se projevil pouze v Estonsku. Vnímání dobrovolně bezdětných párů se ukázalo jako poměrně negativní, a to napříč věkovými, vzdělanostními, náboženskými a dalšími skupinami. Ve všech sledovaných zemích respondenti plánující bezdětnost častěji uváděli, že nabízené životní hodnoty mohou naplňovat pouze za předpokladu, že nebudou mít žádné dítě. Hodnoty zaměřené na děti byly pro dobrovolně bezdětné respondenty ve všech třech zemích méně důležité. Počet slov: 11 632
Annotation Since the beginning of the 90ties, there happens to arrive so called Second Demographic Transition in the countries of former Eastern Block, which means also in Czech Republic, Poland and Estonia countries investigated in the thesis. One of the significant features of the transition is increasing number of volutarily childless couples. The thesis deals with the social characteristics of the individuals from Czech Republic, Poland and Estonia, who have decided for lifelong childlessness and asks: What are the differences among the couples from the countries as to their age, the highest level of education achieved and religion, if any? Is there an association between preferred form of couple coexistence and the intention to stay childless? What is the social feedback on the childless couples in the countries investigated? The secondary analysis of the PPA II international sample showed the scarcity of the intended childlessness among young people. As to the making of decision on to whether to have a child or not, the most significant impact proved to be the sex of the respondent (women intended to have a child more frequently than men) and religion (predominantly in Poland). The impact of the highest level of education achieved came out in Estonia. The social feedback of childless couples was rather negative regardless to the age, the achieved level of education, religion or other feature. Respondents in all of the investigated countries often stated the impossibility to have child and meet the life values in the administered research questionnaire at the same time. The child-focused values were considered as less important by the childless couples contrarily to couples who had a child or children.
Obsah Úvod 1 1. Kontext výzkumného problému 2 1.1 Druhý demografický přechod 2 1.2 Příčiny druhého demografického přechodu 4 1.3 Faktory ovlivňující motivaci k rodičovství 5 2. Metodologický postup 8 2.1 Výzkumné otázky 8 2.2 Pracovní hypotézy 8 2.3 Výzkumný soubor 11 2.4 Užívané metody 12 3. Sociodemografické faktory ovlivňující motivaci k rodičovství 13 3.1 Věk 13 3.2 Vzdělání 14 3.3 Náboženské vyznání 17 3.4 Formy partnerského soužití 17 3.5 Vnímání bezdětných párů 21 4. Hodnotová orientace a postoje ovlivňující motivaci k rodičovství 23 4.1 Životní hodnoty 24 4.2 Hodnota dítěte 29 Závěr 34 Příloha 1 35 Seznam tabulek 37 Jmenný rejstřík 39 Literatura 40