produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně

Podobné dokumenty
Environmentální a energetické hodnocení dřevostaveb

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 1. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

UVB. Udržitelná výstavba budov. Cvičení č. 3 a 4. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Předcházej a recykluj

Pílohy: Hodnoty svázané energie a emisí CO 2. potrubí. název DN gco 2 /bm MJ/bm název DN gco 2 /bm MJ/bm SPIRO potrubí SPIRO

VYUŽITÍ RECYKLÁTŮ VE STAVEBNÍCH VÝROBCÍCH

OCHRANA OVZDUŠÍ VE STÁTNÍ SPRÁVĚ listopadu Malé spalovací zdroje. Milan Kyselák

Sluneční energie. Základní energie - celkové množství přiváděné k Zemi cca 1350 W.m % se odrazí do kosmického prostoru 15 % pohlceno atmosférou

Technologie pro energeticky úsporné budovy hlavní motor inovací

Posuzováníživotního cyklu LCA. Ing. Marie Tichá

Energetický audit a energetická náročnost budov, legislativa, seznámení s předmětem

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A HODNOTÍCÍ NÁSTROJE. Ing. Lucie Stuchlíková. PORSENNA o.p.s.

HODNOCENÍ ŽIVOTNÍHO CYKLU ŽELEZOBETONOVÝCH KONSTRUKCÍ

Předcházej a recykluj

PROGRAM PASIVNÍ DOMY. Grafy Rozdíl emisí při vytápění hnědým uhlím...5 Rozdíl emisí při vytápění zemním plynem...5

ÚVOD DO POZEMNÍCH STAVEB, ZÁKLADNÍ DĚLENÍ POZEMNÍCH STAVEB

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

Odpady naše stopy Co je to odpad?

Výzkum v oblasti LCA analýza a hodnocení životního cyklu osobní standardní pneumatiky typu 175/70 R13

Nosné ocelové konstrukce z hlediska udržitelného rozvoje ve výstavbě Řešený příklad. Září 2014

Vliv EPBD II, zákona o hospodaření energií a vyhlášky o energetické náročnosti budov na obálku budov

Strana 1 / /2012 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 20. prosince o energetickém auditu a energetickém posudku

DŮSLEDKY VĚDOMÉ TRANFORMACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nzeb) legislativa

Směrnice o energetické náročnosti budov Cíle, podmínky a stav v její implementaci

KONCEPCE SNIŽOVÁNÍ EKOLOGICKÉ STOPY BUDOVY

Příloha č. 8 Energetický posudek

Téma sady: Všeobecně o vytápění. Název prezentace: základní pojmy 2

Snížení energetické náročnosti ZŠ Dolní Újezd (okr. Svitavy)

Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích. Udržitelná výstavba budov UVB. Cvičení č. 3. Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

Budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Klima, uhlíková stopa úřadu, energie. Josef Novák (CI2, o. p. s.) Praha,

Národní nástroj pro komplexní hodnocení kvality budov

Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Hodnocení energetické náročnosti z pohledu primární energie - souvislosti s KVET

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV - ZMĚNY LEGISLATIVY

člen Centra pasivního domu

Novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií

Stanovení nákladů životního cyklu

Energetická náročnost budov

Směrnice EP a RADY 31/2010/EU

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

Transpozice kritérií udržitelnosti obsažených ve směrnicích 2009/30/ES a 2009/28/ES; Dosažení snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných

Zdroje tepla pro pasivní domy. Tomáš Matuška Energetické systémy budov, UCEEB Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze

ENVIRONMENTÁLNÍ DEKLARACE VÝROBKU (EPD): PODLAHOVÝ VYSAVAČ ETA 1450 PROXIMO

KOMBINACE FVSYSTÉMU A TEPELNÉHO ČERPADLA (PRO TÉMĚŘ NULOVOU BUDOVU)

Strategie odpadového hospodářství EU a ČR

SPLNĚNÍ GLOBÁLNÍHO UKAZATELE V CERTIFIKÁTU VYSTAVENÉM PŘI KOLAUDACI

(systémy řízení kvality výstupních produktů)

KAZETOVÉ STROPY PRO VELKÉ ROZPONY ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA

HODNOCENÍ ENVIRONMENTÁLNÍCH DOPADŮ SANACE POMOCÍ METODIKY POSUZOVÁNÍ ŢIVOTNÍHO CYKLU

Význam LCA pro zvýšeníkonkurenceschopnosti podniku

Komentář k datovému standardu a automatizovaným kontrolám obsahu F_OBL_RV

Př. Analýza životního cyklu (LCA) pneumatiky Pirelli. SPŠ na Proseku 6-1 Ing. Lukáš Procházka

Energetická certifikace budov v ČR

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov. 125ESB Energetické systémy budov. prof. Ing. Karel Kabele, CSc. ESB1 - Harmonogram

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

Energetická náročnost budov a zdroje tepla

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

ENS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Cvičení č. 4. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

2. TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Praha Ing. Ctislav Fiala IČ: , DIČ: CZ

Pro více informací

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

Ověřovací nástroj PENB MANUÁL

Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní RP2 Energetické systémy budov, UCEEB ČVUT v Praze 1/39

ENERGETICKÉ HODNOCENÍ BUDOV

ARCHITEKTONICKÁ A ENERGETICKÁ KONCEPCE NÍZKOENERGETICKÝCH OBJEKTŮ. Ing. arch. Kristina Macurová Doc. Ing. Antonín Pokorný, Csc.

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

Politika druhotných surovin ČR na období

Posuzování OZE v rámci PENB. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Kámen. Dřevo. Keramika

Energetický audit a hodnocení energetické náročnosti budov

Překvapující vlastnosti vedlejších energetických produktů

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

NOVÝ ZÁKON O ODPADECH = PŘECHOD K OBĚHOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ ČR. Jaromír MANHART Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí.

N á v r h. ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I

Jak číst v průkazu energetické náročnosti Novela vyhlášky o ENB

Rozhodnutí Komise ze dne XXX, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělování ekoznačky EU produktům z konvertovaného papíru

Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

Energeticky soběstačně, čistě a bezpečně?

Připravované změny povinnosti měření tepla

Žádost o poskytnutí dotace v rámci Prioritní osy 2, Specifický cíl 2.1

MA MULTIKRITERIÁLNÍ HODNOCENÍ A OPTIMALIZACE KONSTRUKCÍ

EKONOMICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ ANALÝZA NÁVRHU VZT JEDNOTEK PRO TEPLOVZDUŠNÉ VYTÁPĚNÍ PŘÍPADOVÁ STUDIE

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV

Koncepce energetické analýzy zemědělských podniků

Energetická rozvaha. bytových domů. HANA LONDINOVÁ energetický auditor. Zpracovatel:

VLIV TECHNOLOGICKÝCH POCHODŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

ENERGETICKÁ AGENTURA VYSOČINY. Zbyněk Bouda

odpadové NEBO oběhové hospodářství, to je oč tu běží? Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, Ph.D. SUEZ Využití zdrojů a.s.

Bytový dům X-LOFT. Ing. Jiří Tencar, Ph.D., ECOTEN. I., II. a III. fáze U Libeňského pivovaru, Praha 8

Vysoká škola technická a ekonomická Ústav technicko-technologický

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Oběhové hospodářství

ASOCIACE SPOTŘEBNÍ ELEKTRONIKY. ROZŠÍŘENÁ ODPOVĚDNOST VÝROBCŮ (EPR) v oběhovém hospodářství

ZPRACOVÁNÍ A ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ V REGIONECH A MIKROREGIONECH

Transkript:

Šedá/svázaná energie - produkce CO 2 ve vztahu ke stavebnímu dílu Doc. Ing. Jiří Hirš, CSc. Ústav technických zařízení budov Fakulta stavební, VUT v Brně

Komplexní energetický systém Suroviny Výroba Uskladnění Doprava Užití (spotřeba) Likvidace/obnova/recyklace

Svázaná spotřeba energie, svázané emise Těžba surovin na výrobu stavebních materiálů, jejich výroba, doprava, realizace a další kroky životního cyklu stavebních materiálů a konstrukcí jsou spojeny s produkcí emisí a se spotřebou energie Každý objekt, stejně jako každá dílčí konstrukce a materiál ve stavbě, tedy vykazuje určité emise a určitou spotřebu energie svázanou s jejich vlastní existencí. V této hodnotě je zpravidla započtena i doprava a osazení daného konstrukčního materiálu/prvku.

LCA Life Cycle Assesment Hodnocení z hlediska celoživotního cyklu (LCA) je metoda posuzování životního cyklu produktu nebo služby z hlediska jeho působení na životní prostředí. V úvahu bere procesy od těžby nerostných surovin přes dopravu, výrobu, užití až ke konečnému zpracování jako odpadu a zohledňuje energetické a surovinové náklady a dopad na životní prostředí pro každý z nich. Důležité jsou zejména emise do ovzduší, vody i půdy a spotřeba energie amateriálů. 4

Pohled na využití výsledků LCA Benchmarking metody porovnávání Komplexní pohled na životní cyklus výrobku Identifikace fází s největším příspěvkem p k poškození životního prostředí Porovnání různých možností určitého produkčního systému vedoucích k minimalizace dopadů na životní prostředí Pomoc při návrhu nových výrobků Vyhodnocení zdrojů největších problémů spojených s produktem, včetně návrhu nových produktů Ekonomické vztahy 5

Materiály na vstupu do budovy Obnovitelné materiály materiál, který je přirozeně obnovitelný dřevo, hlína (nepálené cihly bez stabilizace), aj. Recyklované materiály materiál, který byl před použitím do stavby recyklován (recyklovaným materiálem může např. být nějaký kov hliník, ocel, nebo minerální vata, která obsahuje určitý podíl recyklovaného skla, apod.) Přírodní zdroje ostatní materiály 6

Materiály na výstupu z budovy Plnohodnotně recyklovaný materiál - takový materiál, jehož recyklací vznikne materiál o stejných vlastnostech, jaké měl původní např. kovy (hliník, měď, ), popř. dřevo. Recyklovatelný materiál s down-cycling efektem (částečně recyklovatelný materiál) - recyklací materiálů s down-cycling efektem vzniká materiál s horšími vlastnostmi, než jaké měl původní materiál (např. zdivo, které se po rozdrcení použije jako zásypový materiál) Nerecyklovatelné (odpad) ostatní materiály, které nelze recyklovat a které končí ve spalovně, případně na skládce (některé plasty, aj.) 7

Dodaná energie Energie na vstupu do budovy, zahrnuje veškerou spotřebu energií (vytápění, příprava TV, vzduchotechnika, chlazení, vaření, elektrospotřebiče, energie ztracená při přeměně v místě spotřeby např. účinnost kotle, apod.) je to prakticky energie, která je spotřebiteli na základě naměřených hodnot instalovanými měřidly, fakturována (elektroměr, plynoměr, apod.). Spočte se tedy yjako součet všech dílčích spotřeb: tepla/chladu a elektrické energie 8

Primární energie Je to energie měřená na úrovni přírodních zdrojů, lze ji pojmout jako primární energii pouze z neobnovitelných (např. uhlí, ropa) nebo pouze z obnovitelných (např. biomasa, Slunce) zdrojů nebo jako celkovou. K přepočtu konečné spotřeby energie na primární se použije konverzní faktor, který vyjadřuje, j kolikrát více je třeba uvolnit/přeměnit energie na libovolném místě planety, aby se pokrylo určité množství konečné energie v místě spotřeby. Pro výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů se použije konverzní faktor pro neobnovitelné zdroje, pro primární energie z obnovitelných zdrojů zase konverzní faktor pro obnovitelné zdroje. V ČR se nyní nepoužívá 9

Emise CO 2 a energie Oxid uhličitý CO 2, skleníkový plyn, je považován za hlavní příčinu globálního oteplování, vzniká i při výrobě stavebních materiálů, během výstavby a za provozu staveb. Spalovací procesy jsou největším zdrojem CO 2 (cca 97 % celkových emisí CO 2 ). Z emisí skleníkových plynů má rozhodující podíl CO 2, tj. cca 82 % celkových emisí skleníkových plynů. 10

Spotřeba energie a produkce CO 2 v průběhu životního cyklu budov Odhaduje se, že v rámci EU: spotřebovává stavebnictví přibližně 40 % celkové energie, produkuje 30 % emisí CO 2 a produkuje přibližně ě 40 % veškerých odpadů. 11

Svázané hodnoty energie a emisí CO 2 jednotlivých stavebních materiálů název Energie [MJ/kg] CO 2 [g/kg] název Energie [MJ/kg] CO 2 [g/kg] Pozink 59,7 4079 PE 111,1 3169 Ocel 38,6 2588 Rouno - plsť 115,6 3562 Měď 97,2 5409 PP 87,0 2448 Hliník 410,0 20981 PVC 52,7 2161 Litina 41,1 2768,5 PU 104,4 2937,6 Mosaz 106,92 5949,9 Skelná vlna 42,7 2130 Kamenina 3,402 311,22 Kamenná vlna 17,5 1196 Keramika 2,8 259,4 12

Hodnoty svázané energie a emisí CO 2 Plynový kotel 13

Výpočet Spotřeba energie E množství svázané energie pro výrobek [MJ/bm, MJ/m 2, MJ/ks] ε i m i množství spotřebované energie při těžbě, zpracování, výrobě a dopravě materiálu [MJ/kg] hmotnost jednotlivých materiálů [kg/bm, kg/m 2, kg/ks] Emise CO 2 C χ i m i emise oxidu uhličitého pro výrobek [g/bm, g/m 2, g/ks] množství vyprodukovaného CO 2 při těžbě, zpracování, výrobě a dopravě ě materiálu [g/kg] hmotnost jednotlivých materiálů [kg/bm, kg/m 2, kg/ks] 14

Stav v ČR Implementace Směrnice 2002/91/EC Zákony a vyhlášky Metody výpočtu energetické náročnosti Oblast výzkumu a vývoje Průchodnost nových metodik 15

Literatura Doležílková, H., Kabele, K., Frolík, S.: Svázané hodnoty energie a emisí CO 2 v systémech TZB, Praha 2006 Hájek, P., Vonka, M:Implementace M.: metody komplexního hodnocení kvality budov v podmínkách české é republiky, CIDEAS 2005 Dahlsveen, T., Petráš, D., Hirš, J.: Energetický audit budov, Jaga group, Bratislava 2003 16

Děkuji za pozornost. 17