UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut mezinárodních studií Bakalářská práce 2011 Andrea Křivánková

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut mezinárodních studií Andrea Křivánková Přípravy České republiky na vstup do schengenského prostoru Bakalářská práce Praha 2011

2 Autor práce: Andrea Křivánková Vedoucí práce: Doc. PhDr. JUDr. Ivo Šlosarčík, LL.M. PhD. Rok obhajoby: 2011

3 Bibliografický záznam KŘIVÁNKOVÁ, Andrea. Přípravy České republiky na vstup do schengenského prostoru. Praha 2011. 58 s. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Vedoucí bakalářské práce Doc. PhDr. JUDr. Ivo Šlosarčík, LL.M. PhD. Abstrakt Bakalářská práce s názvem Přípravy České republiky na vstup do schengenského prostoru mapuje fázi příprav před vstupem České republiky do Schengenu. Tato fáze je rozdělena na období před vstupem České republiky do Evropské unie, kdy Česká republika musela provést nebytné institucionální a legislativní změny, které byly současně podmínkou pro vstup České republiky do Evropské unie, a období po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy vnitřní bezpečnostní orgány České republiky a další orgány státní správy postupně zaváděly společné schengenské standardy do své každodenní praxe. Prostřednictvím analýzy vybraných dokumentů pak bakalářská práce monitoruje chování hlavních aktérů české politické scény (ODS, ČSSD, Ministerstvo vnitra) před vstupem do Schengenu a odpovídá na otázku, jak tito aktéři vnímali a vysvětlovali hlavní motivaci České republiky pro vstup do schengenského prostoru. Jako teoretická východiska slouží dva odlišné teoretické přístupy k evropské integraci: neofunkcionalismus a intergovernmentalismus. Chování těchto jednotlivých hráčů české politické scény před vstupem do Schengenu je pak následně přiřazeno k jednomu z definovaných teoretických přístupů. Abstract Bachelor thesis titled Preparations of the Czech Republic for the entry into the Schengen area is mapping stage of preparations before the Czech Republic's entry into the Schengen area. This phase is divided into period before the Czech Republic's entry into the European Union, where the Czech Republic had to make necessary within the institutional and legislative changes that were simultaneously the conditions for the Czech Republic's accession to the European Union, and the period after the Czech

4 Republic's entry into the European Union, when the Czech homeland security authorities and other government bodies set up the common Schengen standards into their daily practice. By analyzing selected documents the bachelor thesis then monitors the behavior of main players in the Czech political scene (ODS, CSSD, Ministry of Interior) before entering the Schengen area and answers the question of how these actors perceived and explained the main motivation for entering the Czech Republic into the Schengen area. As a theoretical basis are two different theoretical approaches to European integration: neofunkcionalism and intergovernmentalism. The behavior of the players of the Czech political scene before the entry into the Schengen area is subsequently assigned to one of the defined theoretical approaches. Klíčová slova Česká republika, Evropská unie, Schengen, schengenský prostor, schengenská spolupráce, schengenské acquis, schengenské standardy, schengenský hodnotící proces Keywords Czech Republic, European Union, Schengen, Schengen Area, Schengen Cooperation, Schengen Acquis, Schengen Standards, Schengen Evaluation Process Rozsah práce: 81.582 znaků

5 Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. 2. Prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného titulu. 3. Souhlasím s tím, aby práce byla zpřístupněna pro studijní a výzkumné účely. V Praze dne 20. května 2011 Andrea Křivánková

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Doc. PhDr. JUDr. Ivo Šlosarčíkovi, LL.M. PhD. za jeho cenné rady, připomínky a odborné vedení při konzultacích, které mi při psaní bakalářské práce velmi pomohly.

7 Obsah OBSAH... 7 ÚVOD... 8 1. ROZBOR LITERATURY A PRAMENŮ... 9 2. TEORETICKÁ VÝCHODISKA... 11 3. ÚVOD DO PROBLEMATIKY... 13 3.1 SCHENGENSKÝ PROSTOR... 13 3.2 VÝVOJ SCHENGENSKÉ SPOLUPRÁCE... 13 3.3 SCHENGENSKÉ ACQUIS... 15 3.3.1 Schengenská dohoda... 16 3.3.2 Schengenská prováděcí úmluva... 17 3.3.3 Výjimky ze schengenského acquis... 18 3.4 OBLASTI SCHENGENSKÉ SPOLUPRÁCE... 19 3.4.1 Ochrana vnějších hranic... 20 3.4.2 Policejní a justiční spolupráce... 21 3.4.3 Vízová spolupráce... 23 3.4.4 Schengenský informační systém... 24 4. PŘÍPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY NA VSTUP DO SCHENGENU... 25 4.1 OBDOBÍ PŘED VSTUPEM ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE... 25 4.1.1 Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci... 25 4.1.2 Schengenský akční plán České republiky... 26 4.1.3 Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis... 27 4.1.4 Smlouva o přistoupení k Evropské unii... 27 4.2 OBDOBÍ PO VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE... 29 4.2.1 Pracovní skupina Hodnocení Schengenu... 29 4.2.2 Národní plán řízení ochrany státních hranic ČR... 29 4.2.3 Praktické zapojení do schengenské spolupráce... 30 4.2.4 Schengenský hodnotící proces... 35 4.2.5 Informační kampaň... 39 5. MOTIVACE VSTUPU ČESKÉ REPUBLIKY DO SCHENGENU Z POHLEDU HLAVNÍCH AKTÉRŮ ČESKÉ POLITICKÉ SCÉNY... 41 5.1 OBČANSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA (ODS)... 41 5.2 ČESKÁ STRANA SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÁ (ČSSD)... 43 5.3 INFORMAČNÍ BROŽURA ČESKÁ REPUBLIKA VSTUPUJE DO SCHENGENU... 45 ZÁVĚR... 46 SUMMARY... 48 POUŽITÉ ZDROJE... 51 SEZNAM PŘÍLOH... 56 PŘÍLOHY... 57

8 Úvod Vstup České republiky do schengenského prostoru dne 21. prosince 2007 představoval jeden z nejvýznamnějších kroků, které Česká republika učinila po svém vstupu do Evropské unie a který měl výrazné praktické dopady nejen na vnitřní bezpečnostní orgány, ale i na civilní občany České republiky. Tímto aktem Česká republika prokázala svou ochotu a připravenost nést zodpovědnost vyplývající z jejího členství v Evropské unii, čímž se stala rovnocenným partnerem starých členských států Unie. Samotnému vstupu do Schengenu a zrušení kontrol na pozemních (a následně vzdušných) hranicích předcházela několikaletá fáze intenzívních příprav, během kterých musela Česká republika postupně harmonizovat činnost svých orgánů vnitřní bezpečnosti s bezpečnostními orgány ostatních států schengenské spolupráce a prokázat tak svou připravenost k převzetí schengenského acquis. Jednalo se zejména o spolupráci při ochraně hranic, policejní a justiční spolupráci, spolupráci ve vízové oblasti či přístup České republiky k Schengenskému informačnímu systému. Bakalářská práce bude mapovat fázi příprav České republiky na vstup do schengenského prostoru, přičemž tato fáze bude rozdělena na dvě období, a sice období před vstupem České republiky do Evropské unie, tedy období vstupních jednání v letech 2001 až 2004, a období po vstupu České republiky do Evropské unie, tedy období postupného zavádění schengenských standardů do praxe v letech 2004 až 2007. Cílem bakalářské práce je zejména odpovědět na otázku, co bylo hlavní motivací vstupu České republiky do schengenského prostoru, resp. jak tuto motivaci vnímali a vysvětlovali hlavní aktéři české politické scény, přičemž se nabízí dvě odpovědi: 1) Motivací pro připojení České republiky k schengenskému prostoru byly podle hlavních aktérů výhody, které s sebou vstup do Schengenu přináší (volný pohyb osob, přístup k Schengenskému informačnímu systému, posílení justiční a policejní spolupráce, harmonizace pravidel ve vízové oblasti, přesun vnějších hranic schengenského prostoru atd.); 2) Motivací České republiky pro vstup do schengenského prostoru byly podle hlavních aktérů závazky vyplývající z členství v Evropské unii; vstupem do Schengenu Česká republika vyjádřila svou příslušnost a loajalitu k ostatním členským státům Evropské unie.

9 Bakalářská práce bude pojata jako jednopřípadová studie a bude zaměřena jak na teoretickou, tak na praktickou stránku problematiky schengenské spolupráce. V teoretické části budou nejprve definovány dva odlišné teoretické přístupy k evropské integraci: neofunkcionalismus a intergovernmentalismus. Poté zde budou vymezeny základní pojmy vztahující se k dané problematice, nastíněn vývoj schengenské spolupráce, rozebrán právní základ schengenské spolupráce a charakterizovány jednotlivé oblasti schengenské spolupráce. Ve druhé případové části práce se budu zabývat samotnými přípravami České republiky na vstup do schengenského prostoru, a to od období vstupních vyjednávání před vstupem do Evropské unie až po zavádění jednotlivých schengenských standardů do praxe. Tato část práce má rovněž za cíl odpovědět na výzkumnou otázku, co bylo podle předních aktérů české politické scény hlavní motivací vstupu České republiky do schengenského prostoru a prostřednictvím analýzy vybraných dokumentů (programy dvou předních českých politických stran, informační brožura o vstupu ČR do Schengenu) přiřadit chování České republiky k jednomu z definovaných teoretických přístupů. 1. Rozbor literatury a pramenů Při psaní bakalářské práce budu čerpat především z primárních zdrojů, jako jsou různé politické dokumenty, právní předpisy či informační brožury a letáky, částečně však využiji i některých sekundárních zdrojů, které se zabývají danou problematikou. Pro teoretickou část bude klíčová zejména publikace DRULÁK, Petr: Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2010, která definuje základní teoretické přístupy k chápání mezinárodních vztahů a fenoménu evropské integrace. K vymezení základních pojmů a úvodu do problematiky schengenské spolupráce bude sloužit zejména titul ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Praha 2005, jehož kapitola s názvem Schengenský systém přináší komplexní přehled toho, co vlastně schengenský prostor znamená a co představuje pro zúčastněné státy v praxi. Další informace o vývoji schengenského prostoru, schengenském acquis či oblastech schengenské spolupráce budu čerpat zejména z vládního internetového portálu o Evropské unii Euroskop.cz, který nabízí komplexní informace o problematice Schengenu a současně slouží jako rozcestník pro

10 dokumenty primárního charakteru. Dalším významným zdrojem bude webový archiv Ministerstva vnitra ČR, který rovněž obsahuje přehledné informace o problematice Schengenu, jako zdroj primárních dokumentů pak budu využívat zejména portál Evropské unie Europa.eu. V případové části práce zaměřené na samotné přípravy České republiky na vstup do Schengenu rovněž využiji zejména vládního internetového portálu Euroskop.cz, jehož sekce Schengen a ČR je celá věnována tématu vstupu České republiky do schengenského prostoru a kde lze kromě přehledného a komplexního popisu dané problematiky rovněž nalézt ke stažení všechny důležité dokumenty a informační materiály, které se týkají vstupu ČR do Schengenu. V této části práce dále využiji webových stránek Vlády České republiky, které budou sloužit zejména jako zdroj vládních dokumentů primárního charakteru, dále stránek Ministerstva vnitra ČR, které se kromě problematiky Schengenu jako takového věnují i přípravám České republiky na vstup do Schengenu či webových stránek Celní správy ČR a Policie ČR. Jako zdroj informací bude sloužit rovněž týdeník Veřejná správa, kde bylo bezprostředně před vstupem České republiky do schengenského prostoru publikováno celkem 13 dílů seriálu, který se věnuje Schengenu a připravovanému vstupu České republiky. Sekundárním zdrojem informací pak bude i publikace DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky, Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno 2006, jejíž kapitola s názvem Schengen: Evropa a ČR bez hranic, je věnována problematice Schengenu a přípravám na vstup České republiky do Schengenu. Další informace budu čerpat z článků a prezentací Jiřího ČELIKOVSKÉHO z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, který se podílel na koordinaci příprav České republiky na schengenskou spolupráci. V poslední části práce, která bude zaměřená na analýzu vybraných dokumentů, využiji webových stránek Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické, odkud budu čerpat volební programy těchto dvou politických stran. Dalším významným zdrojem informací bude informační brožura s názvem Česká republika vstupuje do Schengenu vydaná Ministerstvem vnitra bezprostředně před vstupem České republiky do schengenského prostoru.

11 2. Teoretická východiska Pojem evropská integrace představuje podle Petra Druláka prohlubující se a rozšiřující se proces intenzívní spolupráce a prorůstání evropských států. Je založená na uskutečňování koncepce supranacionality, kdy státy na základě demokratických procedur přenášejí významné části svých suverénních pravomocí na společné orgány a podřizují se rozhodnutím těchto orgánů. 1 Již od vzniku fenoménu evropské integrace se v odborných kruzích vedly debaty o tom, který teoretický přístup k evropské integraci je nejvhodnější. Těmto debatám na počátku evropské integrace v 50. letech dominoval zejména neofunkcionalismus (nadnárodní přístup), jehož opoziční teorii později představoval intergovernmentalismus (mezivládní přístup). Tyto dva odlišné přístupy jsem si zvolila jako teoretická východiska pro svou bakalářskou práci, jejímž cílem je mimo jiné i přiřadit chování hlavních aktérů české polické scény před vstupem České republiky do schengenského prostoru k jednomu z těchto přístupů. Postupný vývoj evropské integrace a dozrávání Evropského společenství, resp. Evropské unie, však v praxi představuje spíše jakýsi kompromis mezi neofunkcionalistickou a intergovernmentalistickou teorií. 2 Neofunkcionalismus vznikl koncem 50. let 20. století jako reakce na začínající proces západoevropské integrace a na dlouhou dobu se stal dominantním teoretickým přístupem k evropské integraci. Autorem této teorie je Ernst Haas, podle nějž jsou hlavními aktéry integrace národní politické elity, jejich vnímání, očekávání a rozhodnutí jsou směrodatná pro celý proces, a tzv. supranacionální aktéři, na něž státy v určitých oblastech přenášejí své rozhodovací pravomoci. 3 Základním pojmem neofunkcionalismu je tzv. přelévání, k němuž dochází v okamžiku, kdy elity dojdou k přesvědčení, že jim integrace do nových oblastí přinese výhody. V návaznosti na vývoj evropské integrace v 60. letech se následně objevuje pojem odlévání, který představuje negativní reakci na předchozí integraci. V praxi to tedy znamená, že integrace se nemusí jen dynamicky přelévat do dalších sektorů, ale 1 DRULÁK, Petr: Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2010, str. 187. 2 DOČKAL, Vít: Politologická analýza a teorie evropské integrace II, Global Politics, http://www.globalpolitics.cz/clanky/teorie-evropske-integrace, 25. 3. 2011. 3 DRULÁK, Petr: Teorie mezinárodních vztahů str. 82.

12 může rovněž odrazovat od další integrace. 4 Zejména raný neofunkcionalismus předpokládá postupné oslabování významu nacionalismu a národních států a růst významu nadnárodních institucí, na něž se národní státy budou snažit s cílem uspokojení svých zájmů přenést co nejvíce pravomocí. Kromě přelévání pravomocí mezi jednotlivými sektory dochází rovněž ke sbližování elit a jednotliví aktéři integrace touží po společné evropské identitě. 5 Podle teorie neofunkcionalismu by tedy motivací vstupu České republiky do schengenského prostoru byla spíše snaha České republiky vyjádřit svou příslušnost a loajalitu k ostatním členským státům Evropské unie nežli získání vlastních výhod pro Českou republiku jakožto národní stát. Naproti tomu představitel liberálně mezinárodního přístupu Andrew Moravcsik se domnívá, že neofunkcionalisté přeceňují význam supranacionálních aktérů. Intergovernmentalisté považují integraci za věc mezivládní dohody zúčastněných států, při níž hrají supranacionální aktéři pouze vedlejší roli, zatímco rozhodující význam představuje vnitřní politika jednotlivých států, kde se utváří pozice vlády před jednáním na evropské úrovni. 6 Podle teorie intergovernmentalismu nejsou hlavními aktéry evropské instituce, ale členské státy, které si prosazují své národní zájmy. V zájmu každé národní vlády je udržet se u moci, a proto musí uspokojovat požadavky nejvýznamnějších sil na domácí politické scéně. Na základě seskupení těchto požadavků vzniká národní zájem, s nímž jde vláda do evropských vyjednávacích procesů. Samotné posuny v evropské integraci jsou pak výsledkem velkých kompromisů mezi jednotlivými národními zájmy, tyto kompromisy jsou pak následně stvrzeny zapracováním příslušných změn do národních institucí. 7 Motivací pro vstup České republiky do Schengenu by tedy podle teorie intergovernmentalismu bylo především získání výhod, které s sebou vstup do schengenského prostoru přináší, tj. volný pohyb osob, přístup k SIS, přesun vnějších schengenských hranic apod. 4 Tamtéž, str. 190. 5 Tamtéž, str. 191. 6 Tamtéž, str. 82 83. 7 Tamtéž, str. 193 194.

13 3. Úvod do problematiky 3.1 Schengenský prostor Pojem schengenský prostor nebo také Schengen představuje území, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy až na výjimky překračovat kdykoli a na jakémkoli místě. Tento prostor je pojmenován po malém lucemburském městě Schengen ležícím v blízkosti francouzské a německé hranice, ve kterém byla podepsána první dohoda mezi zakládajícími státy schengenského prostoru. Chybějící hraniční kontroly na vnitřních hranicích prostoru jsou kompenzovány rozsáhlou spoluprácí mezi zúčastněnými státy a dodržováním vysokých schengenských standardů, které určují pravidla pro řadu oblastí, od policejní a justiční spolupráce a vízové a konzulární záležitosti až po ochranu osobních údajů. Tato opatření mají za cíl zajistit bezpečnost jednotlivých států a zamezit zneužívání svobody pohybu ke kriminální činnosti. Schengenský prostor v současné době tvoří celkem 25 států, a sice 22 členských států Evropské unie: Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko a 3 nečlenské země Unie: Island, Norsko a Švýcarsko. Na schengenském prostoru se naopak nepodílí 4 členské státy EU, a sice Velká Británie, Irsko, Bulharsko a Rumunsko. 8 (Mapa stávajícího schengenského prostoru viz Příloha č. 1.) 3.2 Vývoj schengenské spolupráce Za předchůdkyni schengenské spolupráce je možné považovat tzv. Saarbrückenskou dohodu uzavřenou v roce 1984 mezi Francií a SRN jako reakci na stávkovou pohotovost evropských dopravců kvůli nekonečným frontám na hraničních přechodech mezi oběma státy. Tato dohoda předpokládala postupné zrušení kontrol na 8 MACHOTKOVÁ, Šárka: Co je Schengen?, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/300/sekce/co-jeschengen/, 13. 3. 2011.

14 společných hranicích mezi Francií a SRN a uplatnění volného pohybu zboží a osob. 9 Obě země následně jednaly o zavedení obdobných opatření se zeměmi Beneluxu a o rok později, v roce 1985, tak byla mezi Francií, SRN, Belgií, Nizozemím a Lucemburskem podepsána tzv. Schengenská dohoda. V této dohodě zúčastněné státy deklarovaly zájem vytvořit oblast volného pohybu osob, zrušení kontrol na vnitřních hranicích a posílení kontrol na vnějších hranicích společného prostoru. Následně v roce 1990 všech pět států ratifikovalo tzv. Schengenskou prováděcí úmluvu, která dále rozvedla a specifikovala Schengenskou dohodu a stanovila konkrétní opatření pro úplné zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Jako datum pro realizaci schengenských dohod v praxi byl původně stanoven 1. leden 1993, avšak schengenský systém začal plně fungovat až od 26. března 1995, kdy byly odstraněny hraniční zábrany mezi jednotlivými členskými zeměmi. 10 Zrušení kontrol na společných hranicích se kromě původních pěti signatářských států týkalo i Španělska a Portugalska, které se k schengenskému systému připojily v roce 1991. V roce 1990 Schengenskou prováděcí úmluvu podepsala Itálie, v roce 1992 Řecko a v roce 1995 Rakousko. K faktickému zrušení kontrol na vnitřních hranicích však došlo v případě Itálie a Rakouska až v roce 1998 a v případě Řecka v roce 2000. V roce 1996 se k úmluvě připojilo i Dánsko, Finsko a Švédsko, se kterými byly zrušeny hraniční kontroly rovněž až o několik let později, a sice v roce 2001 spolu s Norskem a Islandem, které nejsou členy Evropské unie. K největšímu rozšíření v historii schengenské spolupráce došlo v prosinci 2007, kdy se k schengenskému prostoru připojilo současně 9 nových členských států Unie: Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. Zatím k poslednímu rozšíření Schengenu došlo v prosinci 2008, kdy se připojilo Švýcarsko. O vstup do schengenského prostoru v současné době usilují 4 státy, a sice Kypr, Lichtenštejnsko, Bulharsko a Rumunsko. 11 9 MACHOTKOVÁ, Šárka: Historie schengenské spolupráce, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/301/sekce/historie-schengenske-spoluprace/, 13. 3. 2011. 10 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Praha 2005, str. 283. 11 MACHOTKOVÁ, Šárka: Rozšiřování Schengenu v minulosti, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/8882/sekce/rozsirovani-schengenu-v-minulosti/, 13. 3. 2011.

15 3.3 Schengenské acquis Schengenské acquis, neboli schengenské právo, představuje základ schengenské spolupráce. Jedná se o souhrn povinností a práv vyplývajících z členství v schengenském systému a patří sem veškeré právní instrumenty vzniklé na podkladě schengenských dohod, tj. Schengenská dohoda, Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě, protokoly a úmluvy států o přistoupení k schengenskému systému, rozhodnutí a vyhlášení Výkonného výboru, prováděcí akty vydané orgány, na které Výkonný výbor delegoval své rozhodovací pravomoci a změny obsažené v přístupových smlouvách nových členských států. 12 Schengenské acquis se tedy používá ve všech zemích Evropské unie především jako označení pro právní regulaci týkající se různých oblastí, ale vždy státních hranic a jejich ochrany. 13 Schengenské acquis se zaměřuje zejména na tyto oblasti: odstranění policejních kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru s možností jejich dočasného obnovení; posílení kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru; spolupráce policejních, administrativních a justičních orgánů schengenských států vynucená zrušením vnitrostátních kontrol a bariér bránících pohybu mezi schengenskými státy; částečná harmonizace vízové a azylové politiky; výměna informací mezi schengenskými státy a vytvoření schengenské databáze. 14 Schengenský systém byl původně vytvořen jako samostatný systém nezávislý na Evropských společenstvích. Změnu v tomto ohledu přinesl až Protokol o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, který byl součástí Amsterodamské smlouvy z roku 1997 a který od 1. května 1999 zahrnul schengenské úmluvy a pravidla do rámce Evropské unie. Přijetím protokolu o začlenění se rovněž schengenské acquis stalo závazné v plném rozsahu i pro všechny budoucí členské státy Evropské unie. Pro případ, že by však některé ustanovení schengenského systému bylo v rozporu s právem Evropského společenství, Amsterdamská smlouva určuje, že v takovém případě má 12 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace str. 288. 13 JANŠOVÁ, Marie: Schengenské acquis - vývoj schengenského práva, epravo.cz, http://www.epravo.cz/top/clanky/schengenske-acquis-vyvoj-schengenskeho-prava-17578.html, 12. 3. 2011. 14 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace str. 283 284.

16 přednost komunitární norma. 15 Schengenské acquis je dle dokumentu Schengenské acquis a rozšíření vydaného Evropskou unií v roce 2001, rozděleno do dvou kategorií: Acquis I. kategorie představuje acquis nezávislé na SIS II. a musí být aplikováno již při vstupu do Evropské unie, zatímco acquis II. kategorie je závislé na SIS II. a musí být implementováno nejpozději současně se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. Do acquis I. kategorie spadají zejména tyto oblasti: překračování vnějších hranic; požadavky pro umístění vízových štítků; povinnosti dopravců; vzájemná pomoc mezi policejními orgány pro účely prevence a odhalování trestných činů; vzájemná spolupráce v trestních věcech; boj proti nelegálnímu dovozu omamných a psychotropních látek; výměna informací o střelných zbraních; ochrana osobních dat. Acquis II. kategorie se pak týká těchto oblastí: překračování vnitřních hranic; udělování krátkodobých a dlouhodobých víz; podmínky pro pohyb a pobyt občanů třetích zemí; přeshraniční policejní spolupráce; Schengenský informační systém; ochrana osobních dat v Schengenském informačním systému. 16 3.3.1 Schengenská dohoda Smlouva o vytvoření schengenského systému, tzv. Schengenská dohoda, byla 15 Europa.eu, Amsterodamská smlouva, Protokol o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/amsterodamska_smlouva_cs.pdf, str. 85, 12. 3. 2011. 16 DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky, Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno 2006, str. 94, http://www.euroskop.cz/gallery/4/1252- ceska_politika_v_eu_evropsky_integracni_proces_a_zajmy_cr.pdf, 20. 4. 2011.

17 podepsána dne 14. června 1985 v lucemburském městečku Schengenu představiteli Belgie, Nizozemí, Lucemburska, Francie a SRN. Dohoda je tvořena 33 články, ve kterých jsou zakotvena krátkodobá i dlouhodobá opatření, k jejichž provádění se signatářské státy zavázaly s ohledem na společný zájem realizovat stanovený cíl co nejdříve. Z krátkodobého hlediska např. dohoda v oblasti pohybu osob požadovala omezení kontrol osobních vozidel pouze na zrakovou kontrolu bez zastavování vozidel s občasnými namátkovými kontrolami a snížení doby kontrol profesionální silniční přepravy na minimum. Osobám bydlícím v blízkosti státních hranic pak měla zajistit možnost překračovat státní hranici i mimo povolené hraniční přechody. V dlouhodobé perspektivě dohoda požadovala postupné odstranění kontrol na společných hranicích a jejich přesunutí na vnější hranice či harmonizaci vízové a imigrační politiky. 17 Z dnešního pohledu má však Schengenská dohoda význam spíše politický, neboť sice vytvořila chybějící instrument k zajištění volného pohybu a umožnila spuštění schengenské spolupráce, avšak pro tyto aktivity stanovila pouze rámec. 18 Dohoda navíc nevyžadovala ratifikaci ze strany smluvních států a byla prováděna pouze na prozatímním základě. 3.3.2 Schengenská prováděcí úmluva Výrazný posun přinesla až tzv. Schengenská prováděcí úmluva, kterou dne 19. června 1990 podepsali signatáři Schengenské dohody, a která v současné době představuje základní dokument schengenského acquis. Prováděcí úmluva Schengenskou dohodu dále rozvedla a specifikovala a stanovila podrobná pravidla fungování schengenského systému v praxi. 19 Na rozdíl od Schengenské dohody již prováděcí úmluva vyžadovala ratifikaci ze strany parlamentů států, které úmluvu podepsaly. Prováděcí úmluva obsahuje 142 článků, které se detailně věnují celé řadě oblastí, mezi které patří například: zrušení kontrol na vnitřních hranicích; posílení kontrol na vnějších 17 Ministerstvo vnitra ČR, Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu dne 14. června 1985, str. 1 5, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/dohoda.pdf, 12. 3. 2011. 18 Ministerstvo vnitra ČR, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html#predpisy, 12. 3. 2011. 19 Ministerstvo vnitra ČR, Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, str. 1, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/umluva.pdf, 13. 3. 2011.

18 hranicích; zlepšení spolupráce mezi justičními, policejními, celními a dalšími orgány; postupná harmonizace některých dalších důležitých postupů týkajících se zejména víz, problematiky azylu, zbraní a střeliva a soudní spolupráce v trestních věcech; ustavení Schengenského informačního systému či zjednodušení mezistátní přepravy zboží. 20 Na základě Schengenské prováděcí úmluvy vznikl zvláštní orgán schengenské spolupráce, Výkonný výbor, ve kterém byla každá země zastoupena zpravidla představitelem na ministerské úrovni. Výkonný výbor disponoval rozsáhlými pravomocemi v oblasti interpretace Schengenských úmluv a přijímání prováděcích norem. Spolu s Výkonným výborem byl zřízen i Schengenský sekretariát, který měl za úkol poskytovat výboru administrativní služby, a několik specializovaných agentur. Poté, co začala platit Amsterodamská smlouva, a schengenské právo bylo začleněno do komunitárního práva, byl Výkonný výbor nahrazen Radou ministrů a Schengenský sekretariát byl začleněn do Generálního sekretariátu Rady Evropské unie. 21 3.3.3 Výjimky ze schengenského acquis Do schengenské spolupráce se nikdy nezapojily dva členské státy Evropské unie: Velká Británie a Irsko, které si pro sebe v Amsterdamské smlouvě vyjednaly výjimky. Důvodem je neexistující britský systém osobních dokladů, který od svých občanů nevyžaduje vlastnictví jakéhokoli osobního dokladu a hraniční kontroly tak představují poslední možnost, jak zabránit nelegálním imigrantům vstoupit na britské území. Dalším důvodem je geografická poloha, kdy má Velká Británie jako ostrovní stát možnost efektivně kontrolovat své hranice. Příčinou neúčasti Irska na schengenském systému jsou jeho specifické vazby na Velkou Británii. Mezi Irskem a Velkou Británií totiž fungují obdobná pravidla pro pohyb osob jako mezi státy schengenského prostoru a pokud by se Irsko k Schengenu připojilo, muselo by tak ukončit své privilegované vztahy s Velkou Británií. Další výjimku představuje Dánsko, které sice podepsalo Schengenské dohody, avšak nesouhlasilo s jejich začleněním do práva Evropské unie. Dánsko má podle Protokolu o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie šest měsíců od 20 PIKNA, Bohumil: Schengenské dohody, Policejní akademie České republiky v Praze, http://www.polac.cz/g2/view.php?eu/zakl_term/cast_3.html, 13. 3. 2011. 21 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace str. 287.

19 vzniku nového acquis na to, aby se rozhodlo, které z těchto norem implementuje do svého domácího systému a které nikoli. I když se Dánsko rozhodne pro implementaci nového acquis, jeho povinnosti zůstávají omezené na vztahy mezi členskými státy EU podle mezinárodního práva a nevzniká mu odpovědnost za implementaci jako v ostatních oblastech komunitárního práva. 22 Výjimečné postavení v rámci Schengenu mají i Norsko, Island a Švýcarsko, které jsou sice součástí schengenského prostoru, avšak nejsou členy Evropské unie. Pro Norsko a Island představoval vstup do schengenského prostoru nutnost, neboť mezi nimi a Švédskem a Finskem, které jsou členskými státy Evropské unie, existovala tzv. Severská pasová unie, která umožňovala volný pohyb po celé Skandinávii a Islandu. 23 Po zapojení Švédska a Finska do Schengenu tak proti sobě stály zrušené vnitřní kontroly mezi státy Severské pasové unie na straně jedné a požadavek posílení kontrol na vnějších hranicích Evropské unie, tedy zejména na pozemní hranici Norska se Švédskem a Finskem, na straně druhé. Aby mohl být zachován model volného pohybu mezi severskými státy, bylo proto pro Norsko a Island v roce 1999 vytvořeno tzv. přidružené členství k schengenskému prostoru. Jedná se však o členství do jisté míry asymetrické, neboť Norsko a Island musí plně přijmout povinnosti vyplývající ze schengenského acquis, naproti tomu však mají jen omezenou možnost podílet se na vzniku nového acquis. 24 V roce 2008 se pak k schengenskému prostoru připojilo na základě referenda z roku 2005 i Švýcarsko, v jehož případě se jednalo o logickou volbu, neboť je ze všech stran obklopeno státy Schengenu. 3.4 Oblasti schengenské spolupráce Nejviditelnějším rysem schengenské spolupráce, který má výrazný praktický dopad na každodenní život občanů států, které se zapojily do schengenského systému, je možnost překračovat státní hranice kdykoli a kdekoli, s výjimkou soukromých pozemků a chráněných oblastí, pro které platí určitá omezení, bez povinnosti procházet hraniční kontrolou. Aby v souvislosti s odstraněním kontrol nedošlo k ohrožení vnitřní bezpečnosti států Schengenu, bylo nutné, aby všechny zúčastněné státy přijaly závazná 22 Tamtéž, str. 288 289. 23 HRABÁLEK, Martin: Schengen a jeho vývoj, CEVRO, http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualnicislo-on-line/2007/10/197529-schengen-jeho-vyvoj.html, 14. 3. 2011. 24 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace str. 289.

20 opatření, tzv. schengenské standardy (zakotvené v schengenském acquis), které mají zajistit maximální ochranu schengenského prostoru. Vysokých bezpečnostních standardů má být dosaženo intenzívní spoluprácí členských států zejména v těchto oblastech: ochrana vnějších hranic; policejní a justiční spolupráce; vízová spolupráce či sdílení informací prostřednictvím Schengenského informačního systému. 3.4.1 Ochrana vnějších hranic Pro většinu občanů členských států Schengenu se nejviditelnějším znakem schengenské spolupráce stalo zrušení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Tyto kontroly byly přesunuty na vnější hranice Schengenu, tedy na hranice států, které nejsou členy schengenského prostoru. Při překračování vnitřních hranic schengenského prostoru nemusí občané procházet hraniční kontrolou, i nadále však platí, že v případě náhodné kontroly se všechny osoby musí prokázat platným dokladem totožnosti (občanským průkazem či cestovním pasem). Je však třeba zmínit, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích není absolutní a v případě potřeby může být dočasně obnoveno (např. v době konání evropských summitů a summitů NATO či vrcholových sportovních šampionátů apod.) s cílem posílit bezpečnost zúčastněných zemí. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru však s sebou přináší i možná rizika a negativní jevy. Na jedné straně volný pohyb v rámci společného prostoru usnadnil v mnoha ohledech život řádným občanům, na straně druhé však vytvořil příznivější podmínky i pro volný pohyb nežádoucích osob, nelegální migraci, kriminální aktivity či organizovaný zločin, jelikož vnější hranice Schengenu představuje poslední formální bariéru, která může těmto možným negativním důsledkům uvolnění vnitřních hranic zabránit. Na vnějších hranicích schengenského prostoru byly proto naopak posíleny kontroly a prostředky (finanční, technické i personální) ušetřené na zrušených vnitřních kontrolách tak byly přesunuty na vnější hranice. 25 Občané třetích zemí, přicházející do schengenského prostoru, se zde musí podrobit důkladné kontrole, jejímž cílem je ověřit splnění všech podmínek pro vstup a pobyt ve společném prostoru. Obdobná pravidla pro kontroly platí i pro vzdušný prostor. Na mezinárodních letištích jsou proto odděleni cestující, kteří cestují v rámci schengenského prostoru od těch, kteří se pohybují mimo společný prostor. Zatímco cestující na tzv. vnitřních letech 25 Tamtéž, str. 284.

21 podléhají pouze kontrole totožnosti za účelem vstupu do letadla, cestující na vnějších letech musí navíc projít pasovou kontrolou. Standardní bezpečnostní prohlídce však i nadále podléhají všichni cestující bez ohledu na to, do jaké destinace směřují. Významnou roli při ochraně hranic má Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, známá pod zkratkou FRONTEX, která má zejména za úkol koordinovat spolupráci členských států Evropské unie, pokud jde o ochranu vnějších hranic. 26 FRONTEX rovněž úzce spolupracuje s dalšími partnery odpovědnými za bezpečnost vnějších hranic (EUROPOL, CEPOL, OLAF), celní spolupráci či spolupráci v oblasti hygienických a veterinárních kontrol. 27 Základním právním předpisem Evropské unie, který upravuje pravidla pro volný přeshraniční pohyb osob a s tím související ochranu vnějších hranic, je tzv. Schengenský hraniční kodex ze dne 15. března 2006. Dle Schengenského hraničního kodexu jsou osoby překračující vnější hranice klasifikovány do dvou skupin; první skupinu tvoří tzv. osoby požívající právo Společenství na volný pohyb, kam patří občané států schengenské spolupráce, členských států Evropské unie, Lichtenštejnska a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků; druhou skupinu pak představují občané ostatních, tzv. třetích zemí. 28 Užitečným nástrojem pro členské státy schengenského prostoru je pak Schengenský katalog doporučení a nejlepší praxe vydaný Radou EU. Tento katalog poukazuje na nejlepší praxi zaznamenanou v ostatních členských státech a dává doporučení na určitá opatření, která mají lépe připravit policejní orgány a orgány celní správy na splnění schengenského acquis. 3.4.2 Policejní a justiční spolupráce Zrušení kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru umožňuje pachatelům trestných činů de facto volný pohyb v rámci celého Schengenu, což si 26 HRABÁLEK, Martin: Frontex a jeho role v ochraně hranic EU, Středoevropské politické studie, http://www.cepsr.com/clanek.php?id=416, 19. 3. 2011. 27 Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX), http://europa.eu/agencies/community_agencies/frontex/index_cs.htm, 19. 3. 2011. 28 Europa.eu, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32006r0562:cs:html, 19. 3. 2011.

22 vynutilo úzkou přeshraniční spolupráci policejních složek jednotlivých členských států. Aby nemohli pronásledovaní zločinci volně přejet státní hranice, zatímco policii by na hranicích skončila pravomoc a musela by se tak na hranicích zastavit, Schengenská prováděcí úmluva umožňuje policejním orgánům schengenských států nejen vzájemnou výměnu informací o hledaných osobách či zboží, ale zejména možnost překročit při pronásledování pachatelů přesně definovaných závažných trestných činů státní hranici a pokračovat v pronásledování i na území jiného státu. Při přeshraničním pronásledování však policie musí dodržovat určitá pravidla a omezení, ke kterým patří zejména respektování právního řádu státu, na jehož území se nachází. Omezení se týkají zejména použití služební zbraně, kterou smí policisté použít pouze v případě nutné obrany, či možnosti zadržet a zatknout pronásledovanou osobu. Tu smí až na výjimky zadržet a zatknout pouze policie příslušného státu, na jehož území se osoba nachází a rovněž případné vydání zadržené osoby do jiné země Evropské unie musí proběhnout standardní cestou. 29 Důležitým nástrojem přeshraniční spolupráce v trestní oblasti, který se však netýká pouze států schengenského prostoru, ale všech členských států Evropské unie, je tzv. evropský zatýkací rozkaz, který umožňuje předávání hledaných osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Jeho smyslem je co nejvíce zjednodušit a zrychlit proceduru předávání hledaných osob mezi členskými státy a kompenzovat tak neomezený pohyb přes vnitřní hranice. Členský stát tak může např. vyhlásit pátrání po osobě, která spáchala závažný trestný čin a v případě dopadení požádat její o předání k trestnímu stíhání či výkonu trestu odnětí svobody. Evropský zatýkací rozkaz zcela nahrazuje dřívější multilaterální úmluvy o vydávání. 30 Významnou roli při policejní spolupráci mezi členskými státy zejména v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu a terorismu pak hraje Europol (Evropský policejní úřad), který představuje agenturu Evropské unie v oblasti prosazování práva. Jeho hlavní činností je shromažďování, analýza a šíření informací a koordinace operací ve 27 členských státech Evropské unie a dalších partnerských státech, ke kterým patří 29 ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace str. 286. 30 Policie České republiky, Evropský zatýkací rozkaz, http://www.policie.cz/clanek/evropsky-zatykacirozkaz.aspx, 21. 3. 2011.

23 např. Austrálie, Kanada, USA či Norsko. 31 Justiční spolupráce členských států Schengenu zahrnuje nejen faktickou součinnost příslušných soudů, ministerstev a dalších orgánů v trestním řízení a při výkonu rozhodnutí, ale rovněž harmonizaci v oblasti legislativy. Cílem je zabezpečit extradici mezi jednotlivými členskými státy, slučitelnost dalších předpisů, zejména trestního řízení, koordinaci norem o příslušnosti soudních a jiných orgánů činných v trestném řízení a hmotněprávních trestních úprav týkajících se organizovaného zločinu, terorismu a obchodu s drogami. 32 3.4.3 Vízová spolupráce Mezi jednotlivými státy schengenského prostoru došlo rovněž k částečné harmonizaci vízové politiky, která již existuje v rámci celé Evropské unie. V této oblasti byl např. stanoven jednotný seznam zemí, jejichž státní příslušníci potřebují pro vstup na území Evropské unie vízum, tzv. černý seznam, a seznam zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, tzv. bílý seznam. Mezi státy Schengenu navíc došlo k harmonizaci podmínek pro krátkodobý pobyt na území schengenského prostoru a bylo zavedeno tzv. schengenské vízum. Po jeho získání může držitel pobývat a volně se pohybovat po celém území schengenského prostoru po dobu tří měsíců během šestiměsíčního období od prvního vstupu na území Schengenu, a to buď jednorázově, nebo v součtu jednotlivých pobytů. 33 Vydávání dlouhodobých víz, udělení povolení k pobytu či získání státního příslušenství však zůstává zcela v kompetenci jednotlivých členských států, které si stanoví vlastní politiku v této oblasti. Nicméně platné povolení k pobytu v jednom státě schengenského prostoru umožňuje jeho držiteli vstoupit a pobývat na území jiných států Schengenu po dobu až tří měsíců. 31 Europol, Profil Europolu, http://www.europol.europa.eu/index.asp?page=facts_cs&language=cs, 16. 4. 2011. 32 MACHOTKOVÁ, Šárka: Oblasti schengenské spolupráce, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/302/sekce/oblasti-schengenske-spoluprace/, 21. 3. 2011. 33 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Tiskárna Ministerstva vnitra, Praha 2007, str. 4, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2751- fe7bc5b25e5b55ccc09bf896bc44ca47.pdf, 25. 3. 2011.

24 3.4.4 Schengenský informační systém Základní nástroj využívaný všemi členskými státy Schengenu k zajištění bezpečnosti na území schengenského prostoru představuje Schengenský informační systém (SIS). Tento informační systém obsahuje společnou databázi, která umožňuje příslušným orgánům (zejména policejním, celním a justičním) všech států schengenského prostoru sdílet a vzájemně si vyměňovat informace o některých osobách a věcech důležité pro zajištění bezpečnosti a práva ve společném prostoru. Do systému jsou vkládány vybrané záznamy z jednotlivých vnitrostátních databází, tato data jsou pak v případě potřeby téměř okamžitě, v řádu několika málo minut, dostupná všem ostatním státům Schengenu, což umožňuje rychle reagovat a přijmout nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti. Schengenský informační systém obsahuje zejména údaje o: osobách hledaných za účelem zatčení; nežádoucích státních příslušnících třetích zemí, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území schengenského prostoru; pohřešovaných osobách; osobách hledaných za účelem zajištění jejich spolupráce v trestním řízení; hledaných věcech (např. odcizených či ztracených dokladech, automobilech, střelných zbraních, padělaných bankovkách a dalších). 34 Stávající SIS, původně nastavený pouze pro 18 států, však po rozšíření schengenského prostoru není schopen plně fungovat, proto se v současné době připravuje spuštění SIS II., který má být uveden do provozu koncem roku 2011. SIS II. plně nahradí stávající SIS a navíc bude rozšířen o některé nové funkce a druhy záznamů o hledaných osobách a věcech, jako jsou např. fotografie, otisky prstů a další, které by měly zefektivnit zajištění bezpečnosti na území Schengenu. 35 V rámci zajištění ochrany osobních údajů má každý občan právo na přístup k informacím o jeho osobě obsaženým v SIS a v případě zjištění nesrovnalostí se obrátit na příslušný úřad s žádostí o uvedení do souladu s národní legislativou. V případě, že 34 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími orgány státní správy, Základní informace o schengenském informačním systému, Praha 2007, str. 2, http://www.euroskop.cz/gallery/2/690-sis_cesky_web.pdf, 25. 3. 2011. 35 Euroskop.cz, Postupné zavádění schengenských standardů, http://www.euroskop.cz/8751/sekce/postupne-zavadeni-schengenskych-standardu/, 25. 3. 2011.

25 občan nesouhlasí s vyjádřením příslušného úřadu, může se dále obrátit na národní úřad pro ochranu osobních údajů. Na dodržování práva jednotlivců na přístup k údajům v SIS dále dohlíží nezávislý Schengenský společný dozorový orgán složený ze zástupců národních úřadů pro ochranu osobních údajů států schengenského prostoru. 36 4. Přípravy České republiky na vstup do Schengenu 4.1 Období před vstupem České republiky do Evropské unie 4.1.1 Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci Česká republika se na vstup do schengenského prostoru začala připravovat již v roce 1998, kdy vznikla v rámci Pracovního výboru pro integraci ČR do EU mezirezortní Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci, která měla za úkol koordinovat přípravu mezi jednotlivými orgány státní správy. Základní důraz byl kladen na legislativní aktivity, prosazování nosných koncepcí a zajišťování finančních prostředků. 37 V rámci činnosti této pracovní skupiny byla rovněž vypracována strategie příprav České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce, tzv. Schengenský akční plán ČR. Hlavním důvodem takto časných příprav je provázanost schengenských pravidel s pravidly Evropské unie, neboť v roce 1997 (s účinností od května 1999) se schengenská spolupráce přesunula na úroveň EU a vstup do schengenského prostoru se tak stal nedílnou součástí členství v Evropské unii. 38 Po kandidátské země Evropské unie tak byla stanovena podmínka převzetí celého schengenského acquis, chtějí-li vstoupit do Evropské unie. Přípravy České republiky na vstup do Schengenu proto v prvních několika letech probíhaly společně s přípravami na vstup do Evropské unie, neboť Česká republika musela již ke dni vstupu do Evropské unie přijmout velkou část schengenských standardů. 36 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími orgány státní správy, Základní informace o schengenském informačním systému str. 2. 37 ČELIKOVSKÝ, Jiří: Schengenské acquis a Česká republika, EUROPEUM, http://www.europeum.org/cs/integrace/26-integrace--8/695-schengenske-acquis-a-eska-republika, 12. 4. 2011. 38 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa, Díl VIII., č. 46, str. 1, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2776-225f22ded5d0ad7700a30d2df7274e35.pdf, 12. 4. 2011.

26 4.1.2 Schengenský akční plán České republiky Výraznější posun v přípravách pak nastal v roce 2001, kdy Vláda České republiky svým Usnesením ze dne 28. března 2001 k Návrhu organizačního zabezpečení přebírání Schengenského acquis v období předcházejícím referenčnímu datu pro vstup České republiky do Evropské unie, tj. do 31. prosince 2002 a v období do zahájení úplného provádění Schengenského acquis přijala strategii příprav České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce, jejíž nejdůležitější součástí je Akční plán pro dokončení implementace Schengenského acquis v České republice neboli tzv. Schengenský akční plán České republiky (SAP ČR), který stanovil detailní postup a úkoly jednotlivých rezortů tak, aby byly splněny všechny podmínky pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích. 39 Tento plán vycházel z těchto základních principů: přípravy České republiky budou organizovány v souladu s acquis I. a II. kategorie; Česká republika má zájem vstoupit do schengenského prostoru při nejbližší možné příležitosti; Česká republika je připravena zajistit i vnější schengenskou hranici, bude-li to potřeba. 40 Tento plán byl následně dvakrát aktualizován. Schengenský akční plán ČR z roku 2003 na vládní úrovni oficiálně deklaroval zájem České republiky vstoupit do schengenského prostoru a jako cílové datum pro několik nadcházejících let stanovil říjen 2007. Současně v něm Česká republika potvrdila, že bude schopna plně kontrolovat pozemní hranice až do doby, kdy budou zrušeny. Poslední aktualizace Schengenského akčního plánu ČR proběhla v roce 2005 a zachovává kontinuitu dlouhodobé strategie, kdy Česká republika vychází z přesvědčení, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích je základním principem schengenské spolupráce, a proto by měl být časový odstup v implementaci schengenského acquis I. a 39 Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 28. března 2001 č. 304 k Návrhu organizačního zabezpečení přebírání Schengenského acquis v období předcházejícím referenčnímu datu pro vstup České republiky do Evropské unie, tj. do 31. prosince 2002 a v období do zahájení úplného provádění Schengenského acquis, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/a6b312b53e22ac66c12571b6006d28df, 10. 4. 2011. 40 ČELIKOVSKÝ, Jiří: Vstup ČR do schengenského prostoru, Ministerstvo vnitra ČR, http://www.euroskop.cz/gallery/41/12426-schengen.pdf, 10. 4. 2011.

27 II. kategorie co nejmenší. Tento poslední SAP ČR byl plně harmonizován s akčními plány států Visegrádské skupiny, jejichž ministři vyjádřili svůj zájem na zrušení kontrol na vnitřních hranicích ve stejném okamžiku. Schengenský akční plán z roku 2005 současně představoval základní koncepci pro následný schengenský hodnotící proces. 4.1.3 Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis Významným nástrojem k posouzení aktuálního stavu připravenosti a stanovení úkolů potřebných pro implementaci schengenského acquis se stala Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, kterou vláda České republiky od roku 2001 každoročně projednávala. Součástí této zprávy je vyhodnocení Harmonogramu úkolů pro dokončení implementace schengenského acquis, které poskytuje Vládě ČR aktuální informace o stavu implementace schengenského acquis a ta případně může včas reagovat na problémy, které se v průběhu příprav vyskytnou. 41 Členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy a ředitelé Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu mají na základě Usnesení Vlády ČR ze dne 2. prosince 2002 ke Zprávě o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis za úkol vyhotovit informaci o dosaženém pokroku při plnění schengenského acquis v podobě vyhodnocení Harmonogramu úkolů pro dokončení implementace schengenského acquis vždy k 31. prosinci až do zahájení úplného provádění schengenského acquis a tuto informaci zaslat 1. místopředsedovi vlády a ministru vnitra vždy do 14. ledna. 42 Poslední verzi Zprávy o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis schválila Vláda České republiky v dubnu 2007. 4.1.4 Smlouva o přistoupení k Evropské unii Závazek přijmout schengenské acquis v plném rozsahu stvrdila Česká republika spolu s dalšími devíti kandidátskými státy svým podpisem Smlouvy o přistoupení České 41 Ministerstvo vnitra, Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, str. 4 5, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/zprava_pripravenost_2006.pdf, 12. 4. 2011. 42 Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 2. prosince 2002 č. 1202 ke Zprávě o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/70cca2f0e595c3d7c12571b60070a57d, 12. 4. 2011.

28 republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii dne 16. dubna 2003 v řeckých Athénách. K tomu, aby mohla přístupová smlouva vstoupit v platnost a kandidátské země mohly k 1. květnu 2004 společně vstoupit do Evropské unie, bylo nutné smlouvu ratifikovat nejpozději do 30. dubna 2004. 43 Při ratifikačním procesu bylo v České republice poprvé využito institutu referenda nahrazujícího rozhodnutí Parlamentu, které proběhlo v červnu 2003 a ve kterém se více než 77% občanů České republiky vyjádřilo pro vstup do Evropské unie. Nedílnou součástí přístupové smlouvy je Akt o podmínkách přistoupení, jehož Článek č. 3 se zabývá schengenským acquis a Příloha č. I, která obsahuje výčet schengenského acquis, které bylo začleněno do rámce Evropské unie a které je pro nové členské státy závazné ode dne přistoupení k Evropské unii (tzv. acquis kategorie II.). 44 Jednání o přistoupení České republiky k Evropské unii zahrnovala celou řadu oblastí, do oblasti Spravedlnost a vnitro pak spadala i problematika Schengenu. Tato problematika je specifická tím, že Česká republika zde má postavení důvěryhodného partnera ostatních členských zemí Evropské unie, resp. schengenského prostoru a Česká republika i Evropská unie se proto společně dohodly, že pro tuto oblast nebudou uplatňovat žádná přechodná období. Samotná jednání se pak týkala zejména vnitřní bezpečnosti Evropské unie, kam spadá překračování vnitřních a vnějších hranic schengenského prostoru, azylová a vízová politika, policejní a soudní spolupráce, boj proti organizovanému zločinu a další. Součástí příprav České republiky na členství v Evropské unii i schengenském prostoru byla i nutnost realizace řady legislativních i nelegislativních opatření, která měla za cíl modifikovat právní a institucionální prostředí v České republice tak, aby došlo k jeho zkvalitnění a byly vytvořeny předpoklady pro operativní spolupráci s ostatními členskými státy. 45 43 Evropská komise, Smlouva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, str. 13, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/smlouvacr.pdf, 16. 4. 2011. 44 Evropská komise, Akt o podmínkách přistoupení, Příloha I., http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm, 16. 4. 2011. 45 Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Odbor komunikační strategie, Příloha I., Výsledky jednání o přistoupení ČR k EU v jednotlivých kapitolách, str. 10, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/smlouva_o_pristoupeni_mzv.pdf, 16. 4. 2011.

29 4.2 Období po vstupu České republiky do Evropské unie 4.2.1 Pracovní skupina Hodnocení Schengenu Po vstupu České republiky do Evropské unie zanikla Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci, proto Vláda ČR svým Usnesením ze dne 21. ledna 2004 uložila ministru vnitra založit novou mezirezortní pracovní skupinu, která by byla pověřena organizací a prováděním hodnotících kontrolních misí v České republice v souvislosti s dokončením příprav na zapojení České republiky do schengenské spolupráce. 46 Pokynem ministra vnitra č. 7 ze dne 11. března 2005 proto vznikla Pracovní skupina Hodnocení Schengenu, jejímž hlavním úkolem bylo provést hodnocení v závěrečných fázích přípravy České republiky na vstup do schengenského prostoru a vytvořit za tímto účelem nezbytné organizační předpoklady. 47 Tato pracovní skupina představovala hlavní koordinační orgán pro ministerstva a ostatní úřady veřejné správy, které se podílely na přípravě a následném provádění schengenského acquis ve své působnosti. Hlavním úkolem mezirezortní pracovní skupiny bylo zejména provést autoevaluace, vypracovat odpovědi na otázky evaluačního dotazníku, připravit expertní hodnotící mise a následně vyhodnotit závěrečné zprávy. V rámci této skupiny vzniklo několik expertních skupin, a sice pro vzdušné hranice, policejní spolupráci, víza a ochranu osobních údajů; tyto skupiny měly za úkol zejména co nejefektivněji naplánovat přípravy České republiky na hodnocení zahraničními experty v roce 2006. Vzhledem k pokračujícím přípravám na zrušení kontrol na vnitřních hranicích byly následně ve 2. polovině roku 2006 vytvořeny dvě další expertní skupiny: pro informační kampaň a pro odstraňování překážek na státních hranicích. 48 4.2.2 Národní plán řízení ochrany státních hranic ČR V souvislosti s přípravou České republiky na plné zapojení do schengenské spolupráce byl vypracován Národní plán řízení ochrany státních hranic České 46 Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 21. ledna 2004 č. 77 ke Zprávě o připravenosti České republiky k převzetí Schengenského acquis, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/7f3bbe176b470e76c12571b6006c863b, 16. 4. 2011. 47 Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html, 16. 4. 2011. 48 Celní správa České republiky, Příprava České republiky 16. 4. 2011.

30 republiky, který představoval základní strategický dokument ČR v oblasti ochrany vnějších hranic a jehož cílem bylo zejména zajistit transformaci systému ochrany státních hranic a efektivní využití stávajících kapacit s ohledem na plánované zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Národní plán vychází z doporučení Schengenského katalogu doporučení a nejlepší praxe a zaměřuje se jak na období před zrušením hraničních kontrol, tak po nich. Je založena na tzv. čtyřpásmovém modelu ochrany státních hranic: do prvního pásma jsou zahrnuty aktivity prováděné mimo území EU/schengenského prostoru (v zemích původu a tranzitu); do druhého pásma spadá spolupráce v oblasti ochrany hranic; třetí pásmo zahrnuje ochranu vnější hranice, kterou Česká republika po svém vstupu a vstupu sousedních zemí do schengenského prostoru zajišťuje pouze na mezinárodních letištích provozujících lety mimo Schengen; do čtvrtého pásma jsou zařazeny aktivity na území České republiky, které jsou zaměřeny proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě. 49 Vláda České republiky schválila národní plán svým usnesením ze dne 18. dubna 2007. 50 4.2.3 Praktické zapojení do schengenské spolupráce Aby byla Česká republika co nejlépe připravena na budoucí schengenskou spolupráci, rozhodla se Vláda ČR v rámci své strategie zavádět nepovinná schengenská pravidla do každodenní praxe v maximální míře již před svým vstupem do schengenského prostoru. Již ke dni vstupu do Evropské unie, tj. k 1. květnu 2004 proto ČR převzala většinu pravidel uplatňovaných členskými státy Evropské unie, resp. schengenského prostoru. Po svém vstupu do Unie tak již Česká republika spolupracovala s členskými státy Schengenu v oblasti překračování vnějších hranic, povinnosti dopravců, vzájemné spolupráce v trestních věcech, vzájemné pomoci mezi policejními orgány za účelem prevence a odhalování trestných činů, boje proti 49 Hospodářská komora České republiky, 200/08 Národní plán řízení ochrany státních hranic ČR; T: 9. 10. 2008, http://www.hkcr.cz/pomahame-vasemu-podnikani/pripominkovani-legislativy-2/novematerialy-k-pripominkam-1/nove-materialy-k-pripominkam/20008-narodni-plan-rizeni-ochrany-statnichhranic-cr-t-9102008.aspx, 21. 4. 2011. 50 Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 18. dubna 2007 č. 394 k Národnímu plánu řízení ochrany státních hranic České republiky, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?open&2007&04-18, 21. 4. 2011.

31 nelegálnímu dovozu omamných a psychotropních látek, výměny informací o střelných zbraních či ochraně osobních údajů. Krátce před svým vstupem do schengenského prostoru se Česká republika rovněž zapojila do společného Schengenského informačního systému (SIS). 4.2.3.1 Ochrana hranic Při ochraně společných hranic kladla Česká republika již před svým vstupem do schengenského prostoru důraz zejména na spolupráci se sousedními státy, a to zejména s Německem, Rakouskem a Polskem, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální smlouvy o policejní spolupráci. Každodenní spolupráce je rozvíjena zejména prostřednictvím společných školení a cvičení, společných hlídek či zřizováním společných komunikačních center. V rámci této bilaterální spolupráce se sousedními státy tak české policejní orgány pověřené ochranou státních hranic České republiky získaly již po svém vstupu do Evropské unie mj. možnost v případě podezření vyzvat osobu k prokázání totožnosti, provést prohlídku osoby, zavazadel a dopravního prostředku do vzdálenosti 5 km od státních hranic a v případě pronásledování osoby pak vstoupit na jiný než veřejně přístupný pozemek a provést prohlídku dopravního prostředku až do vzdálenosti 25 km od státních hranic. 51 Na těch hraničních přechodech, kde to bylo možné, pak vznikla společná odbavovací stanoviště pro policejní orgány České republiky a sousedního státu tak, aby byla prováděna pouze jedna hraniční kontrola a došlo tak ke zjednodušení a urychlení procesu odbavení občanů Evropské unie. Součástí vzájemné spolupráce je rovněž podpora v mimořádných situacích, v době konání Mistrovství světa ve fotbale v roce 2006 tak např. v Německu působil tým tří desítek českých policistů, kteří pomáhali svým německým kolegům zajistit bezpečnost při konání této události. Již po svém vstupu do Evropské unie rovněž Česká republika v rámci zapojení se do jednotného vnitřního trhu Evropské unie (celní unie) přestala na svých hranicích se sousedními sáty provádět kontroly zboží; kontroly přeshraničního převozu zboží byly zachovány pouze na mezinárodních letištích. 51 Euroskop.cz, Postupné zavádění schengenských standardů 18. 4. 2011.

32 4.2.3.2 Policejní a justiční spolupráce Po vstupu do Evropské unie se pro Českou republiku stala závazná část schengenského acquis týkající se činnosti policejních a justičních orgánů. Jedná se zejména o pravidla týkající se vzájemné pomoci mezi policejními složkami v oblasti prevence a odhalování trestných činů, vzájemné spolupráce justičních orgánů v trestních věcech či boje proti nelegálnímu obchodu s omamnými a psychotropními látkami a střelnými zbraněmi. Po svém začlenění do Evropské unie Česká republika rovněž implementovala do svého právního řádu další předpisy, na jejichž přípravě se podílela již jako členský stát EU. Policejní spolupráce s členskými státy schengenského prostoru, do které se Česká republika zapojila ještě před svým vstupem do Schengenu, zahrnovala především spolupráci při konkrétních akcích jako je odhalování a vyšetřování trestných činů a s tím související opatřování, uchovávání, zpracování a analýza příslušných informací. Intenzívní spolupráce pak probíhala zejména se sousedními státy, s nimiž Česká republika uzavřela bilaterální dohody umožňující vzájemnou výměnu informací mezi policejními a celními orgány, provádění společných hlídek, účast na společných cvičeních a školeních a další. Pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a vzájemnou pomoc členských států Evropské unie či předávání osob na základě Evropského zatýkacího rozkazu, Česká republika již před svým vstupem do schengenského prostoru prováděla naprostou většinu schengenských pravidel. Evropský zatýkací rozkaz přijala Rada EU svým Rámcovým rozhodnutím Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV) s účinností od 7. srpna 2002. 52 Do české legislativy byl následně Evropský zatýkací rozkaz implementován Zákonem č. 539/2004 Sb., který novelizuje Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Novelizace nabyla účinnosti dne 1. listopadu 2004. 53 Česká republika možností Evropského zatýkacího rozkazu využívá, v roce 2006 např. české soudy vydaly 107 evropských zatýkacích rozkazů a 78 osob bylo na základě evropského 52 EUR-Lex, Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV), http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32002f0584:cs:html, 18. 4. 2011. 53 Portál veřejné správy České republiky, 539/2004 Sb., změna trestního řádu a některých dalších zákonů, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?pc_8411_p=i& PC_8411_l=539/2004&PC_8411_ps=10#10821, 18. 4. 2011.

33 zatýkacího rozkazu zadrženo na území České republiky, 29 osob pak v zahraničí. 54 4.2.3.3 Vízová a konzulární spolupráce Česká republika se rovněž ihned po svém vstupu do Evropské unie zapojila do společné vízové politiky Evropské unie a přijala jednotný seznam zemí, jejichž státní příslušníci musí před vstupem na území Evropské unie získat vízum, tzv. černý seznam, a seznam zemí, jejichž státní příslušníci mohou na území EU vstupovat bez víza, tzv. bílý seznam. Současně byly provedeny další změny týkající se pravidel vydávání českých víz či formátů vízových štítků a způsobu jejich lepení do cestovních dokladů. Dnem 1. září 2006 pak nabyl účinnosti Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů a který v České republice nově zavádí vydávání cestovních dokladů se strojově čitelnou zónou a biometrickými údaji, ke kterým patří od 1. září 2006 digitální zobrazení obličeje a od 1. května 2008 i otisky prstů. 55 4.2.3.4 Schengenský informační systém (SIS) Jednou z hlavních podmínek pro vstup České republiky do schengenského prostoru a odstranění kontrol na vnitřních hranicích dne 21. prosince 2007 bylo připojení České republiky k Schengenskému informačnímu systému (SIS). Podle původního plánu se Česká republika spolu s ostatními novými členskými státy EU měla připojit k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II.), který měl být dokončen v březnu 2007, neboť kapacita původního SIS nebyla dostatečná pro rozšíření o deset nových států. Ve vývoji SIS II. však došlo k výraznému zpoždění a hrozilo tak, že státy nebudou moci vstoupit do Schengenu v prosinci 2007, proto předložilo Portugalsko návrh využít stávajícího SIS s připojením aplikace SISone4ALL, kterou vyvinulo a nabídlo zdarma poskytnout novým členským státům. Rada EU následně v prosinci 2006 tento návrh přijala a do projektu se tak zapojily všechny nové členské státy s výjimkou Kypru. V létě 2007 byly v České republice provedeny všechny potřebné testy a školení a následně 1. září 2007 byl za využití aplikace SISone4ALL 54 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa, Díl IV., č. 42, str. 2, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2772-36d282a1808bacc1ec848558f1d99f39.pdf, 18. 4. 2002. 55 Portál veřejné správy České republiky, Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?l=136/2006, 18. 4. 2011.

34 SIS plně spuštěn. 56 Připojením do Schengenského informačního systému získaly policejní, celní, justiční a další orgány přístup do společné schengenské databáze obsahující data všech členských států schengenské spolupráce, jejíž využívání je základním předpokladem pro zrušení kontrol na vnitřních hranicích. SIS představuje účinný nástroj využívaný zejména při: pátrání po hledaných, pohřešovaných a nežádoucích osobách; pátrání po hledaných věcech; vyhledávání a sledování osob a věcí důležitých pro trestní řízení; předcházení zneužití identity; mezinárodní policejní a justiční spolupráci při vyšetřování a odhalování trestné činnosti; rychlé výměně kriminálně relevantních informací. 57 Po 1. září 2007 současně Česká republika začala do SIS vkládat všechna relevantní data ze svých vnitrostátních databází a od tohoto data se prověření záznamů v SIS stalo standardní součástí hraničních kontrol všech občanů třetích zemí překračujících státní hranice České republiky. V České republice, stejně jako ve všech členských zemích Schengenu, byla současně zřízena národní centrála SIRENE (Supplementary Information Regest at the National Entry Žádost o doplňující informace k vnitrostátnímu systému), která je součástí Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR spolu s Národní jednotkou Europolu a národní ústřednou Interpolu. SIRENE představuje národní ústřední bod pro výkonnou schengenskou spolupráci a především pro pátrání prostřednictvím SIS a je rovněž centrálním místem pro přeshraniční sledování, pronásledování a Evropský zatýkací rozkaz. 58 Centrála SIRENE poskytuje doplňující informace a koordinuje opatření ve vztahu k záznamům v SIS (např. pokouší-li se osoba, které byl odepřen vstup do schengenského prostoru, znovu do něj vstoupit apod.) a rovněž zajišťuje výměnu údajů důležitých pro policejní a justiční spolupráci, provádí vyhledávání v databázi, koordinuje přeshraniční operace apod. 56 Euroskop.cz, Postupné zavádění schengenských standardů 18. 4. 2011. 57 Tamtéž, 18. 4. 2011.

35 4.2.4 Schengenský hodnotící proces Česká republika, stejně jako všechny ostatní státy usilující o začlenění do schengenského prostoru, musela před svým vstupem projít tzv. schengenským hodnotícím procesem, v rámci kterého je prověřována připravenost kandidátského státu na plné převzetí schengenského acquis, ale rovněž způsob uplatňování schengenských standardů v praxi, neboť hodnocení se podrobují i státy, které se na schengenské spolupráci již plně podílejí. Hodnocení se skládá z dotazníkové části a následných expertních návštěv vybraných pracovišť. Organizací hodnotících misí v České republice byla pověřena mezirezortní Pracovní skupina Hodnocení Schengenu, k jejímž hlavním úkolům patřilo zejména provést autoevaluace, vypracovat odpovědi na otázky evaluačního dotazníku, připravit metodický materiál pro organizaci příprav jednotlivých misí, organizovat ve spolupráci s gesčními resorty hodnotící mise, vypracovat Zprávu o návazných opatřeních a organizovat implementaci doporučení z hodnotících zpráv. Samotné hodnocení připravenosti nových členských států na vstup do schengenského prostoru pak prováděla pracovní skupina Rady EU Hodnocení Schengenu (SCH-EVAL). Dne 6. listopadu 2004 vyzvala Evropská rada Radu EU, Komisi a členské státy k přijetí všech nezbytných opatření umožňujících zrušení kontrol na vnitřních hranicích co nejdříve za podmínky, že budou splněny všechny požadavky schengenského acquis a v roce 2007 bude zprovozněn SIS II. Na svém zasedání dne 2. prosince 2004 následně Rada EU schválila nový program hodnocení zahrnující nové členské státy a současně vznik pracovní skupiny Rady EU Hodnocení Schengenu. Dne 10. května 2005 pak Rada EU schválila harmonogram hodnocení nových členských států, na základě kterého má být schengenské hodnocení nových členských států EU zahájeno v první polovině roku 2006. 59 Česká republika společně s Maďarskem, Polskem, Slovenskem a Slovinskem deklarovala svou připravenost na zahájení schengenských evaluací od 1. ledna 2006. 60 (Časový harmonogram přípravy a průběhu hodnocení České republiky viz Příloha č. 2.) 58 Policie České republiky, Národní centrála SIRENE, http://www.policie.cz/clanek/narodni-centralasirene.aspx, 18. 4. 2011. 59 ČELIKOVSKÝ, Jiří: Vstup ČR do schengenského prostoru 20. 4. 2011. 60 Ministerstvo vnitra, Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, duben 2006, str. 2, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/zprava_pripravenost_2006.pdf, 20. 4. 2011.

36 Samotné hodnocení bylo zahájeno v červnu 2005, kdy nové členské státy Evropské unie obdržely rozsáhlé evaluační dotazníky týkající se všech oblastí schengenské spolupráce. Tyto dotazníky musely všechny státy začátkem prosince 2005 odevzdat vyplněné Generálnímu sekretariátu Rady EU. Následně po odevzdání odpovědí dne 10. ledna 2006 prezentovala Česká republika v rámci jednání pracovní skupiny Rady EU SCH-EVAL úroveň své připravenosti na zrušení kontrol na vnitřních hranicích. 4.2.4.1 Praktické hodnocení připravenosti České republiky Praktické hodnocení bylo zahájeno v lednu 2006, a sice v těch oblastech, které nejsou závislé na přístupu do Schengenského informačního systému: policejní spolupráce (19. až 23. února 2006); ochrana dat (7. až 9. března 2006); vzdušné hranice (19. až 22. června 2006); víza (16. května 2006 na Generálním konzulátu ČR v Petrohradě a 23. června 2006 na Velvyslanectví ČR v Kyjevě). 61 Během období od února 2006 do října 2007 navštívil Českou republiku v rámci hodnotící mise celkem sedmkrát tým zahraničních expertů, kteří měli za úkol pozorovat plnění schengenských pravidel v praxi a následně vyhodnotit připravenost ČR na zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Zahraniční experti při svých návštěvách v České republice zjistili zejména tyto nedostatky: Ochrana hranic: nutnost dokončit úpravu infrastruktury dle schengenských standardů, potřeba užší spolupráce orgánů podílejících se na ochraně hranic v čtyřpásmovém systému řízení ochrany státních hranic, nedostatek kvalifikovaného a jazykově vybaveného personálu služby cizinecké a pohraniční policie na letišti v Praze, prostor pro zlepšení provádění hraničních kontrol a analýz rizik; Vízová a konzulární spolupráce: rozhodovací proces týkající se žádostí o víza, znalost rizik nelegálního přistěhovalectví, v některých případech zrušení povinnosti platit poplatky za vydání víza, bezpečnostní situace na konzulárních úřadech, razítkování vízových štítků, vyplňování a typy dat uvedených ve 61 Celní správa České republiky, Příprava České republiky 20. 4. 2011.

37 strojově čitelné zóně, školení personálu v schengenské problematice; Ochrana dat: novely zákona o Policii ČR a dalších zvláštních zákonů musí specifikovat pravomoci Úřadu pro ochranu osobních údajů ve vztahu k SIS a kanceláři SIRENE a nutnost zajistit, že nebudou přetrvávat žádné pochybnosti týkající se zákonných výjimek z uplatňování jeho pravomocí; Policejní spolupráce: jednotný kontaktní bod pro přeshraniční pronásledování a sledování, k zvážení zavedení evropského modelu kriminálně-zpravodajských informací. 62 Na základě pozorování připravili experti závěrečné zprávy obsahující mj. závěry a doporučení k nápravě zjištěných nedostatků; tyto zprávy byly poté předloženy k diskusi a schválení v rámci pracovní skupiny SCH-EVAL. Doporučení obsažená v závěrečných hodnotících zprávách musí být jednotlivými členskými státy bezezbytku splněna, o způsobu realizace doporučení a odstranění zjištěných nedostatků má každý stát povinnost informovat formou Zprávy o návazných opatřeních ( follow-up zpráva ). Pokud některý stát v době návštěvy hodnotících expertů nesplnil schengenské standardy, bylo ze strany Rady EU požadováno provedení opakovaného hodnocení zaměřeného na zjištěné nedostatky. Česká republika musela absolvovat opakovanou návštěvu expertů na letišti Brno Tuřany, neboť v době návštěvy expertů zde nebyly dokončeny stavební práce. 4.2.4.2 Rozhodnutí Rady EU Rada EU byla o dílčích výsledcích hodnocení nových členských států následně informována v prosinci 2006 formou souhrnných zpráv o postupu příprav, ve kterých byla obsažena nejdůležitější zjištění a které představovaly první přehled o připravenosti států na plnění schengenských standardů. Tyto výsledky schválila Rada EU na svém zasedání dne 5. prosince 2006, na kterém rovněž stanovila termíny pro rozšíření schengenského prostoru o nové členské státy a zrušení hraničních kontrol: 62 Ministerstvo vnitra, Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, březen 2007, str. 6 7.

38 na vnitřních pozemních a mořských hranicí nejpozději k 31. prosinci 2007; na mezinárodních letištích nejpozději do konce března 2008. 63 Na tomto zasedání byl rovněž schválen portugalský návrh na rozšíření kapacity stávajícího Schengenského informačního systému (SIS) prostřednictvím projektu SISone4all z důvodu problémů ve vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II.) tak, aby nedošlo ke zpoždění rozšíření Schengenu o nové členské státy. Poslední praktické hodnocení připravenosti nových členských států na vstup do schengenského prostoru se týkalo SIS, resp. SISone4all, který všechny nové státy s výjimkou Kypru začaly využívat od 1. září 2007. Toto hodnocení proběhlo ve druhé polovině září 2007. Celkovými výsledky schengenského hodnocení nových členských států Evropské unie se zabývala Rada EU na svém zasedání dne 8. listopadu 2007. Na základě praktického hodnocení expertů uskutečněného v jednotlivých státech konstatovala Rada EU připravenost států na vstup do schengenského prostoru a zrušení hraničních kontrol v těchto termínech: na vnitřních pozemních a mořských hranicích 21. prosince 2007; na mezinárodních letištích 30. března 2008. Následně po odsouhlasení rozšíření Schengenu ze strany Evropského parlamentu přijala Rada EU dne 6. prosince 2007 konečné rozhodnutí o rozšíření schengenského prostoru o Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko, na základě kterého zrušila Česká republika o půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 hraniční kontroly na svých hranicích se sousedními státy. 64 63 Tamtéž, str. 5. 64 Úřední věstník Evropské unie, Rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2007 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice (2007/801/ES), http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2007:323:0034:0039:cs:pdf, 21. 4. 2011.

39 4.2.5 Informační kampaň Jelikož s sebou vstup České republiky do schengenského prostoru přinesl řadu změn, které se v praxi dotýkají jak civilních občanů České republiky a českých orgánů státní správy, tak cizinců pobývajících na území ČR nebo přijíždějících do ČR, bylo proto nutné informovat laickou i odbornou veřejnost o právech a povinnostech vyplývajících z plného zapojení České republiky do schengenské spolupráce. Již v červnu 2006 v rámci Pracovní skupiny Hodnocení Schengenu vznikla mezirezortní expertní skupina pro informační kampaň, jejímž hlavním úkolem bylo stanovit podobu, rozsah a formu informační kampaně, která bude předcházet vstupu České republiky do Schengenu. Samotná informační kampaň byla organizována centrálně pod vedením Ministerstva vnitra ve spolupráci s expertní skupinou pro informační kampaň a dalšími orgány státní správy a jejím cílem bylo komunikovat potřebné informace a změny související se vstupem České republiky do schengenského prostoru a zrušení kontrol na hranicích se sousedními státy směrem k veřejnosti a celkově zvýšit povědomí o Schengenu. Informační kampaň probíhala ve 2. polovině roku 2007 a byla oficiálně zahájena dne 17. července 2007, kdy proběhla společná tisková konference premiéra a ministra vnitra. 65 Informační kampaň byla realizována jak prostřednictvím médií (internet, tisk, televizní a rozhlasové vysílání), tak prostřednictvím informačních materiálů (letáky, brožury). Nejrozsáhlejší a nejucelenější zdroj informací představoval internetový vládní portál Euroskop.cz, kde lze v sekci Schengen a ČR nalézt komplexní informace ke vstupu České republiky do Schengenu, a to včetně všech důležitých dokumentů a informačních materiálů, které jsou zde ke stažení. 66 Významným zdrojem informací se stal rovněž týdeník Veřejná správa, ve kterém od září do prosince 2007 vyšlo celkem 13 dílů seriálu věnovaného schengenskému prostoru a připravovanému vstupu České republiky. Informační kampaň probíhala celkem ve třech fázích: První část kampaně, která byla zaměřena na plánované spuštění Schengenského 65 Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html#kampan, 24. 4. 2011. 66 Euroskop.cz, Schengen a ČR, http://www.euroskop.cz/8750/sekce/priprava-cr-na-vstup-do-schengenu/, 25. 4. 2011.

40 informačního systému k 1. září 2007, probíhala v období od 21. srpna 2007 do 16. září 2007 a byla realizována prostřednictvím internetových bannerů a inzerátů v tištěných médiích 67 a byla doprovázena informačními letáky s názvem Základní informace o Schengenském informačním systému, které připravilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími orgány státní správy. 68 Tyto letáky vyšly v několika jazycích: čeština, angličtina, ruština, francouzština, němčina. Druhá část kampaně byla spuštěna v říjnu 2007 a byla zaměřena na cizince a změny, které nastanou v souvislosti se vstupem a pobytem na území České republiky po vstupu do schengenského prostoru. Kampaň probíhala ve vybraných cizojazyčných tištěných periodikách a rovněž prostřednictvím informačních letáků Informace pro cizince, které zpracovalo Ministerstvo vnitra rovněž v několika jazykových variacích (česky, anglicky, rusky, francouzsky, ukrajinsky a vietnamsky). 69 Poslední třetí a hlavní část informační kampaně probíhala v prosinci a listopadu 2007 a zaměřovala se na širokou veřejnost. Informační kampaň využívala inzerce v internetových a tištěných médiích, inzertních ploch v prostředcích městské hromadné dopravy a vlacích, reklamních ploch novinových stánků, billboardů či rozhlasových spotů. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy rovněž pro tuto příležitost vydalo informační leták Cestujeme po Evropě 70 a brožuru Česká republika vstupuje do Schengenu. 71 67 Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic 25. 4. 2011. 68 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími orgány státní správy, Základní informace o schengenském informačním systému, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/letak_sis02.pdf, 25. 4. 2011. 69 Ministerstvo vnitra, Informace pro cizince, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/letak_vstup_cz.pdf, 25. 4. 2011. 70 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Cestujeme po Evropě, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/letak_cestujeme.pdf, 25. 4. 2011. 71 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/eunie/schengen_brozura.pdf, 25. 4. 2011.

41 5. Motivace vstupu České republiky do Schengenu z pohledu hlavních aktérů české politické scény Cílem této bakalářské práce je zejména odpovědět na otázku, co bylo hlavní motivací České republiky pro vstup do schengenského prostoru, resp. jak tuto motivaci vnímali hlavní aktéři české politické scény. Vzhledem k tomu, že přijetím Amsterdamské smlouvy, resp. jejího Protokolu o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, se s účinností od 1. května 1999 stalo členství v schengenském prostoru nedílnou součástí členství v Evropské unii, a tedy závazné pro všechny budoucí členské státy EU, je proto třeba posuzovat spíše to, zda hlavní aktéři české politické scény usilovali o vstup České republiky do Evropské unie a zda s tím související členství v Schengenu vnímali a vysvětlovali jako výhodu pro ČR nebo spíše jako závazek vyplývající z členství ČR v EU. Jako hlavní aktéry české politické scény jsem si zvolila dvě přední české polické strany: Občanskou demokratickou stranu (ODS) a Českou stranu sociálně demokratickou (ČSSD), které mají tradičně odlišný volební program a voličskou základnu a lze tedy i předpokládat, že se lišil i jejich pohled na vstup České republiky do Evropské unie a schengenského prostoru. Jako třetího aktéra jsem si zvolila Ministerstvo vnitra ČR (MVČR), resp. informační brožuru s názvem Česká republika vstupuje do Schengenu vydanou MVČR ve spolupráci s dalšími státními orgány v rámci informační kampaně vedené před vstupem České republiky do schengenského prostoru, jejímž cílem bylo komunikovat směrem k veřejnosti důležité změny související se vstupem ČR do Schengenu. 5.1 Občanská demokratická strana (ODS) Občanská demokratická strana si ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 určila vstup České republiky do Evropské unie k 1. květnu 2004 jako jednu ze svých priorit, přesto však evropskou spolupráci chápe jako směs liberalizujících a regulujících prvků, jako směs mezivládního a nadnárodního způsobu rozhodování, jako směs spolupráce, ale i nemilosrdného střetu zájmů. Současně klade důraz na význam národního státu a zachování státní suverenity, a to zejména v klíčových otázkách, jako je fiskální, zahraniční či bezpečnostní politika. Proto ODS ve svém volebním programu vyjádřila svůj zájem, aby Česká republika

42 vstoupila do Evropské unie v co nejbližším možném termínu, aby měla jako její člen možnost aktivně ovlivňovat budoucí vývoj Evropské unie a v rámci aktivní práce v Konventu o budoucím uspořádání EU na její půdě prezentovat a prosazovat vlastní představy o budoucnosti evropské integrace. ODS současně zdůrazňuje význam transatlantické spolupráce s USA v rámci NATO, která nesmí být oslabena na úkor evropské obranné a bezpečnostní politiky. 72 Tento trend následně ODS potvrdila i ve svém programovém letáku s názvem Když do EU tak s ODS, vydanému při příležitosti konání referenda o vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2003, ve kterém zopakovala své prohlášení, že evropskou integraci chápe nikoli jako cíl sám o sobě, ale jako nástroj k realizaci vlastních cílů. 73 Konzistentní postoj Občanské demokratické strany k otázce evropské integrace je zjevný i z jejího volebního programu pro volby do Evropského parlamentu v roce 2004 s názvem Stejné šance pro všechny, ve kterém ODS zdůrazňuje roli České republiky jakožto aktivního spolutvůrce evropské integrace po jejím vstupu do Evropské unie. Členství České republiky v EU vnímá jako šanci zaujmout důstojnou a rovnoprávnou pozici v rámci EU, avšak při respektování vlastních zájmů České republiky, vycházejících z jejího geografické a geopolitického postavení a historických zkušeností. Jednou z priorit ODS v Evropském parlamentu je pak vyvíjet politický tlak a hledat spojence zejména mezi novými členskými státy za účelem co nejrychlejšího odstranění diskriminačních podmínek zavedených vůči novým členským zemím během jednání o jejich přístupu do EU, například v oblasti volného pohybu osob, služeb, podpor zemědělcům v nových členských zemích a dalších oblastech. 74 Rovněž ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 ODS potvrdila, že vstup do Evropské unie představoval pro Českou republiku jeden ze strategických cílů, a to jak z politických, tak z ekonomických důvodů, který České republice otevřel velký politický i hospodářský prostor. ODS ve svém volebním programu znovu zopakovala svou snahu usilovat o co nejrychlejší odstranění 72 Občanská demokratická strana, Volební desatero, str. 4, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2002.pdf, 25. 4. 2011. 73 Občanská demokratická strana, Když do EU tak s ODS, str. 2, http://www.ods.cz/docs/programy/leaflet_eu.pdf, 25. 4. 2011. 74 Občanská demokratická strana, Stejné šance pro všechny, Program pro volby do Evropského parlamentu, str. 4, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2004e.pdf, 25. 4. 2011.

43 diskriminačních podmínek zavedených vůči novým členským zemím, jako je např. oblast volného pohybu osob a služeb či podpora zemědělců v nových členských zemích. 75 Obecně lze tedy říci, že ODS dlouhodobě zastává spíše konzervativní přístup k evropské integraci, podle kterého by měla Česká republika z členství v EU vytěžit maximum k dosažení svých vlastních cílů, a to zejména ekonomických, ale současně si zachovat svou národní suverenitu v oblastech jako je fiskální, bezpečnostní, obranná či zahraniční politika. Začlenění České republiky do schengenského prostoru a s tím související volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu proto chápe jako projev liberalizace, jako pozitivní program, který přináší všem členským státům, resp. jejich občanům, výhody. 76 5.2 Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) Česká strana sociálně demokratická se na rozdíl od ODS ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 dotýká problematiky evropské integrace pouze velmi okrajově. Přesto je však z volebního programu ČSSD patrná podpora evropské integrace, kdy podle ČSSD rovnoprávné členství v Evropské unii přinese České republice výhody (např. vyšší zaměstnanost, příjmy z fondů EU, studijní stipendia, výměnné stáže v rámci EU), které budou zárukou posílení demokracie, stability a prosperity České republiky. 77 Proevropský postoj ČSSD je patrný i z brožury vydané v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2004 s názvem Evropa hlavně pro lidi, která představuje jednotlivé kandidáty ČSSD pro volby do Evropského parlamentu. Brožura se zaměřuje celkem na deset bodů, k jejichž zlepšení má dle ČSSD napomoci právě členství České republiky v Evropské unii: mír a bezpečí, modernizace země, hospodářský růst a silné regiony, sociální dialog evropské mzdy a platy, vymahatelnost práva, ochrana spotřebitelů, prosperita a šance mladým, podpora kultury a vzdělávání, solidarita a rovné příležitosti, rozvoj venkova a zdravé životní prostředí. 75 Občanská demokratická strana, Společně pro lepší život, Volební program 2006, str. 54, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2006.pdf, 25. 4. 2011. 76 DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky str. 96. 77 Česká strana sociálně demokratická, Volební program ČSSD 2002, str. 1 10, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/volebni_program_cssd_2002.pdf, 25. 4. 2011.

44 ČSSD na rozdíl od ODS prosazuje utváření společné evropské obranné, bezpečnostní a zahraniční politiky, užší spolupráci při boji proti přeshraniční kriminalitě, posílení role Evropského policejního úřadu, společnou ochranu vnějších hranic či budování společných krizových jednotek rychlého nasazení. 78 Svou podporu co nejhlubší evropské integraci vyjadřuje ČSSD i ve svém Dlouhodobém programu ČSSD, kde klade důraz na co nejhlubší evropskou integraci, kdy za probíhající ekonomickou integrací musí rychle následovat i integrace politická, sociální a kulturní, aby byl zabezpečen zdárný rozvoj Evropské unie a garantován evropský sociální model. 79 Ve svém Střednědobém programu ČSSD zdůrazňuje hlavní výhody, které s sebou úzká evropská integrace přináší: posílení demokratického systému a právního státu v ČR; rozšíření práv českých občanů o práva občanů Evropské unie; začlenění do nejvýznamnějšího světového hospodářského seskupení a s tím související výhody plynoucí z jednotného vnitřního trhu EU; řešení problémů, které jsou nad síly a možnosti České republiky např. v oblasti životního prostředí, vyrovnávání úrovně regionů, zapojení do celoevropských dopravních, telekomunikačních a energetických sítí apod.; urychlení ekonomického růstu v České republice a růst životní úrovně obyvatel; značný objem ekonomické pomoci z evropských fondů. 80 Prosazování úzké evropské spolupráce sociálními demokraty je patrné i z Koncepce směřování České republiky v rámci Evropské unie na léta 2004 až 2013, kterou schválila tehdejší sociálně-demokratická vláda v čele s premiérem Vladimírem Špidlou svým usnesením ze dne 11. února 2004. 81 V této koncepci vláda deklarovala co 78 Česká strana sociálně demokratická, Evropa hlavně pro lidi, Volby do Evropského parlamentu 11. a 12. června 2004, str. 2 5, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/brozura_eu_2004_komplet.pdf, 25. 4. 2011. 79 Česká strana sociálně demokratická, Dlouhodobý program ČSSD, str. 6, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/programove-dokumenty/dlouhodoby-program.pdf, 25. 4. 2011. 80 Česká strana sociálně demokratická, Střednědobý program ČSSD, str. 7, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/programove-dokumenty/strednedoby-program.pdf, 25. 4. 2011. 81 Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 11. února 2004 č. 124 ke Koncepci směřování České republiky v rámci Evropské unie na léta 2004 až 2013, http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/ab208a94905a0a70c12571b6006ddd59, 25. 4. 2011.

45 nejrychlejší zapojení do schengenské spolupráce a prohloubení této spolupráce prostřednictvím Schengenského informačního systému jako jednu ze svých priorit. ČSSD podporovala jak rychlé začlenění České republiky do Schengenu, tak prohloubení těsnější spolupráce v záležitostech justice a vnitra. 82 Obecně lze konstatovat, že ČSSD klade silný důraz na význam evropské integrace a všech aspektů, které s sebou tato integrace přináší. Na rozdíl od ODS prosazuje co nejtěsnější spolupráci České republiky v rámci evropské unie, a to nejen v ekonomické a hospodářské oblasti, ale rovněž v oblasti obranné, bezpečnostní a zahraniční politiky. Členství České republiky v Evropské unii vnímá jako jednoznačně pozitivní a zdůrazňuje výhody vyplývající z tohoto členství, které mají napomoci posílení demokracie, stability a prosperity České republiky. 5.3 Informační brožura Česká republika vstupuje do Schengenu V prosinci 2007 vydalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy informační brožuru s názvem Česká republika vstupuje do Schengenu určenou široké veřejnosti, která shrnuje základní fakta související se vstupem České republiky do schengenského prostoru a zaměřuje se na konkrétní změny, které přináší plné zapojení do schengenské spolupráce nejen pro civilní občany České republiky, ale i pro orgány státní správy. Kromě toho brožura odpovídá na vybrané často kladené otázky související se vstupem České republiky do Schengenu, vyvrací některé mýty o Schengenu a informuje o výhodách plného zapojení ČR do schengenské spolupráce. Brožura informuje zejména o těchto výhodách: Cestování v rámci Schengenu: právo na volný pohyb osob v rámci schengenského prostoru a s tím související zrušení kontrol na vnitřních hranicích výrazně usnadní a urychlí cestování po pozemních a vodních komunikacích, které bude možné překračovat bez nutnosti zastavení; zkrátí se rovněž odbavovací proces na mezinárodních letištích pro lety v rámci schengenského prostoru, kdy cestující nebudou muset procházet pasovou kontrolou; Harmonizace vízové spolupráce: harmonizace podmínek pro vstup a krátkodobý 82 DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky str. 96.

46 pobyt na společném území mezi státy schengenské spolupráce otevře České republice nové možnosti pro cestovní ruch zaměřený na klientelu ze zemí, které mají vůči Evropské unii vízovou povinnost; občané těchto států budou moci navštívit Českou republiku na základě jednotného schengenského víza, které platí po dobu tří měsíců; 83 Rozvoj příhraničních regionů: vstup do Schengenu s sebou přinese další možnosti pro rozvoj příhraničních regionů a posílení spolupráce a cestovního ruchu mezi městy a obcemi sousedních států v okolí hranic; Přístup k záznamům v SIS: Česká republika po vstupu do schengenského prostoru získá přístup k záznamům ze společné schengenské databáze, která umožňuje všem členským státům Schengenu sdílet a vzájemně si vyměňovat informace nezbytné pro zajištění bezpečnosti a práva na území Schengenu; do SIS jsou vkládána vybraná data o osobách a věcech z vnitrostátních databází všech členských států, která jsou téměř okamžitě k dispozici, což umožňuje členským státům rychle reagovat a přijmout všechna nezbytná opatření; 84 Účinné potírání kriminality: plné zapojení do schengenské spolupráce přinese zefektivnění boje s trestnou činností a nelegální migrací; vstup do Schengenu umožní českým policistům pronásledovat osobu podezřelou ze spáchání závažného trestného činu i na území sousedního státu. Brožura poukazuje rovněž na možná rizika související se zrušením kontrol na společných hranicích, avšak současně uvádí opatření, která budou přijata za účelem eliminace těchto možných negativních dopadů. Závěr Ve své bakalářské práci jsem si vytyčila dva hlavní cíle: zmapovat fázi příprav České republiky na vstup do schengenského prostoru a odpovědět na otázku, jak hlavní aktéři české politické scény vnímali a vysvětlovali motivaci vstupu České republiky do schengenského prostoru. Samotné přípravy České republiky na schengenskou spolupráci trvaly téměř deset let, neboť byly již součástí příprav na členství v Evropské unii, na které se Česká 83 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu str. 9.

47 republika systematicky připravovala již od roku 1998. Zatímco přípravy před vstupem České republiky do Evropské unie zahrnovaly především provedení nezbytných institucionálních změn a implementaci příslušných legislativních opatření do českého právního systému, neboť většina těchto opatření byla současně podmínkou členství České republiky v Evropské unii, přípravy po vstupu České republiky do Evropské unie se pak již soustředily zejména na aplikaci schengenských pravidel do praxe. Vnitřní bezpečnostní orgány České republiky a další orgány státní správy postupně harmonizovaly svou činnost s bezpečnostními orgány ostatních států schengenské spolupráce, a to zejména v oblasti ochrany hranic, policejní a justiční spolupráce, spolupráce ve vízové oblasti či využívání Schengenského informačního systému. Česká republika následně úspěšně absolvovala hodnocení v rámci schengenského hodnotícího procesu a mohla tak k 21. prosinci 2007 zrušit kontroly na pozemních a k 31. březnu 2008 na vzdušných hranicích. Pokud jde o motivaci vstupu České republiky do schengenského prostoru, resp. o to, jak tuto motivaci vnímali hlavní aktéři české politické scény, vzhledem k tomu, že Amsterdamská smlouva začlenila schengenské acquis do právního rámce Evropské unie a členství v schengenském prostoru se tak stalo nedílnou součástí členství v Evropské unii, a tedy závazné pro všechny nové členské státy Unie, bylo třeba posuzovat spíše to, jak hlavní aktéři české politické scény vnímali a vysvětlovali motivaci vstupu České republiky do Evropské unie a jakým způsobem byly následně komunikovány informace o vstupu České republiky do Schengenu. První z aktérů, Občanská demokratická strana, si sice stanovila co nejrychlejší vstup České republiky do Evropské unie jako jednu ze svých priorit, nicméně k otázce evropské integrace zastává spíše konzervativní postoj. ODS je především zastáncem ekonomické integrace a přínos členství České republiky v Evropské unii spatřuje především v oblasti ekonomické a hospodářské, kde by podle ní České republika měla vytěžit maximum k dosažení svých vlastních cílů. Naproti tomu však ODS odmítá integraci politickou a Česká republika by si podle ní měla zachovat svou národní suverenitu zejména v oblasti obranné, bezpečnostní, zahraniční či fiskální politiky. Ve svém programu upozorňuje na možné negativní důsledky v případě sjednocení těchto politik, které vyplývají ze specifik českého prostředí, odlišné úrovně a zkušeností. Při komunikaci motivace České republiky pro vstup do Evropské unie se ODS zaměřuje na 84 Tamtéž, str. 5.

48 praktický význam členství a výhody, které s sebou toto členství České republice přináší, přístup ODS lze proto vysvětlit spíše jako intergovernentální. Rovněž druhý z aktérů, Česká strana sociálně demokratická, byla již od počátku pro vstup České republiky do Evropské unie. Na rozdíl od ODS však prosazuje nejen integraci ekonomickou, ale rovněž integraci politickou, sociální a kulturní a klade důraz na co nejtěsnější spolupráci členských států v oblasti obranné, bezpečnostní a zahraniční politiky. ČSSD klade silný důraz na význam evropské integrace a všech aspektů, které s sebou tato integrace přináší a členství České republiky v Evropské unii vnímá jako jednoznačně pozitivní. Při prezentování motivace České republiky pro vstup do Evropské unie ČSSD zdůrazňuje nejen praktické výhody, které České republice přináší členství v Evropské unii, ale rovněž se zaměřuje na symbolický význam členství a vyzdvihuje důležitost nadnárodních evropských institucí. Přístup ČSSD k otázce evropské lze tedy vnímat jako kombinaci neofunkcionalismu a intergovernmentalismu. Třetí z aktérů, Ministerstvo vnitra ČR, ve své informační kampani, resp. brožuře Česká republika vstupuje do Schengenu, pak komunikuje členství České republiky v schengenském prostoru zejména z praktického hlediska, informuje o změnách, které plné zapojení do schengenské spolupráce České republice přináší, a upozorňuje jak na výhody, tak na možná rizika. Současně však upozorňuje na společná opatření přijatá v rámci Evropské unie k eliminaci těchto rizik a možných negativních dopadů souvisejících se zrušením kontrol na společných hranicích. V informační brožuře jsou zmíněny jak výhody pro Českou republiku, tak účinnost spolupráce mezi jednotlivými schengenskými státy, proto lze i tento přístup chápat spíše jako mix vycházející jak z teorie neofunkcionalismu, tak z teorie intergovernmentalismu. Summary Bachelor thesis titled Preparations of the Czech Republic for the entry into the Schengen area ranges preparation prior to entry of the Czech Republic into the Schengen area, and through analysis of selected documents monitors the behavior of key actors in Czech political scene (ODS, CSSD, the Ministry of Interior) before entering the Schengen area and answers the question how these actors perceived and explained to the Czech Republic's main motivation for entering the Schengen area, respectively the European Union. As a theoretical basis there are two different

49 theoretical approaches to European integration: neofunkcionalism and intergovernmentalism. The behavior of these players of the Czech political scene before entry into the Schengen area is subsequently assigned to one of the defined theoretical approaches. The actual preparations of the Czech Republic to the Schengen cooperation lasted nearly ten years since they were already part of preparations for EU membership. While preparing before the Czech Republic's entry into the European Union included in particular the necessary institutional changes and the implementation of legislative measures in the Czech legal system, since most of these measures were also a conditions of membership of the Czech Republic in the European Union, preparations after the Czech Republic joined the European Union had focused particularly on the application of Schengen rules into practice. Regarding the motivation of the Czech Republic's entry into the Schengen area, respectively about how this motivation perceived the major players of the Czech political scene, since the Amsterdam Treaty incorporated the Schengen acquis into the legal framework of the European Union and membership in the Schengen area become an integral part of European Union membership, and therefore mandatory for all new member States of the Union, it is considered as the main actors in the Czech political scene perceived and explained the motivation of the Czech Republic's entry into the European Union and how the information about Czech Republic's entry into the Schengen area was then communicated. An analysis of selected documents shows that the various players of the Czech political scene of the Czech Republic presented the motivation for entering the Schengen area, respectively European Union, differently. Civic Democratic Party (ODS) to communicate the motivation for the Czech Republic joining the European Union focused on the practical importance of membership and the benefits that come with this membership of the Czech Republic provides, approach of the ODS can therefore be explained rather as intergovernmental. By contrast, the Czech Social Democratic Party (CSSD) in presenting the motivation for the Czech Republic joining the European Union, stressed not only the practical benefits that membership in the European Union brings to the Czech Republic, but also focused on the symbolic importance of membership and emphasized the importance of supranational European institutions. The approach of European Social Democrats to the issue can be read as a combination of neofunkcionalism and intergovernmetalism. The last of the participants observed, the Interior Ministry, in its brochure Czech Republic enters the Schengen area, mentioned both advantages for the Czech Republic's membership in the Schengen

50 and the efficiency of cooperation between the Schengen States, therefore, this approach can be also seen more as a mix based on the neofunkcionalism and intergovernmentalism theory.

51 Použité zdroje 1. ČELIKOVSKÝ, Jiří: Schengenské acquis a Česká republika, EUROPEUM, http://www.europeum.org/cs/integrace/26-integrace--8/695-schengenske-acquisa-eska-republika, 12. 4. 2011. 2. ČELIKOVSKÝ, Jiří: Vstup ČR do schengenského prostoru, Ministerstvo vnitra ČR, http://www.euroskop.cz/gallery/41/12426-schengen.pdf, 10. 4. 2011. 3. Česká strana sociálně demokratická, Dlouhodobý program ČSSD, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/programovedokumenty/dlouhodoby-program.pdf, 25. 4. 2011. 4. Česká strana sociálně demokratická, Evropa hlavně pro lidi, Volby do Evropského parlamentu 11. a 12. června 2004, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/brozura_eu_2004_komplet.pdf, 25. 4. 2011. 5. Česká strana sociálně demokratická, Střednědobý program ČSSD, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/dokumenty/programovedokumenty/strednedoby-program.pdf, 25. 4. 2011. 6. Česká strana sociálně demokratická, Volební program ČSSD 2002, http://www.socdem.cz/soubory/ke-stazeni/volebni_program_cssd_2002.pdf, 25. 4. 2011. 7. DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky, Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno 2006, http://www.euroskop.cz/gallery/4/1252- ceska_politika_v_eu_evropsky_integracni_proces_a_zajmy_cr.pdf, 20. 4. 2011. 8. DOČKAL, Vít: Politologická analýza a teorie evropské integrace II, Global Politics, http://www.globalpolitics.cz/clanky/teorie-evropske-integrace, 25. 3. 2011. 9. DRULÁK, Petr: Teorie mezinárodních vztahů, Portál, Praha 2010. 10. EUR-Lex, Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (2002/584/SVV), http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32002f0584:cs:html, 18. 4. 2011. 11. Europa.eu, Amsterodamská smlouva, Protokol o začlenění Schengenského systému do rámce Evropské unie, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/amsterodamska_smlouva_cs.pdf, str. 85, 12. 3. 2011. 12. Europa.eu, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=celex:32006r0562:cs:html, 19. 3. 2011.

52 13. Europol, Profil Europolu, http://www.europol.europa.eu/index.asp?page=facts_cs&language=cs, 16. 4. 2011. 14. Euroskop.cz, Postupné zavádění schengenských standardů, http://www.euroskop.cz/8751/sekce/postupne-zavadeni-schengenskychstandardu/, 25. 3. 2011. 15. Euroskop.cz, Schengen a ČR, http://www.euroskop.cz/8750/sekce/priprava-crna-vstup-do-schengenu/, 25. 4. 2011. 16. Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX), http://europa.eu/agencies/community_agencies/frontex/index_cs.htm, 19. 3. 2011. 17. Evropská komise, Akt o podmínkách přistoupení, Příloha I., http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm, 16. 4. 2011. 18. Evropská komise, Smlouva o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/smlouvacr.pdf, 16. 4. 2011. 19. Hospodářská komora České republiky, 200/08 Národní plán řízení ochrany státních hranic ČR; T: 9. 10. 2008, http://www.hkcr.cz/pomahame-vasemupodnikani/pripominkovani-legislativy-2/nove-materialy-k-pripominkam-1/novematerialy-k-pripominkam/20008-narodni-plan-rizeni-ochrany-statnich-hranic-crt-9102008.aspx, 21. 4. 2011. 20. HRABÁLEK, Martin: Frontex a jeho role v ochraně hranic EU, Středoevropské politické studie, http://www.cepsr.com/clanek.php?id=416, 19. 3. 2011. 21. HRABÁLEK, Martin: Schengen a jeho vývoj, CEVRO, http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2007/10/197529- schengen-jeho-vyvoj.html, 14. 3. 2011. 22. JANŠOVÁ, Marie: Schengenské acquis - vývoj schengenského práva, epravo.cz, http://www.epravo.cz/top/clanky/schengenske-acquis-vyvoj-schengenskehoprava-17578.html, 12. 3. 2011. 23. MACHOTKOVÁ, Šárka: Co je Schengen?, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/300/sekce/co-je-schengen/, 13. 3. 2011. 24. MACHOTKOVÁ, Šárka: Historie schengenské spolupráce, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/301/sekce/historie-schengenske-spoluprace/, 13. 3. 2011. 25. MACHOTKOVÁ, Šárka: Oblasti schengenské spolupráce, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/302/sekce/oblasti-schengenske-spoluprace/, 21. 3. 2011. 26. MACHOTKOVÁ, Šárka: Rozšiřování Schengenu v minulosti, Euroskop.cz, http://www.euroskop.cz/8882/sekce/rozsirovani-schengenu-v-minulosti/, 13. 3. 2011.

53 27. Ministerstvo vnitra ČR, Dohoda mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, podepsaná v Schengenu dne 14. června 1985, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/dohoda.pdf, 12. 3. 2011. 28. Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html, 16. 4. 2011. 29. Ministerstvo vnitra ČR, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html#predpisy, 12. 3. 2011. 30. Ministerstvo vnitra ČR, Úmluva k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/umluva.pdf, 13. 3. 2011. 31. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Tiskárna Ministerstva vnitra, Praha 2007, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2751- fe7bc5b25e5b55ccc09bf896bc44ca47.pdf, 25. 3. 2011. 32. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa, Díl VIII., č. 46, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2776-225f22ded5d0ad7700a30d2df7274e35.pdf, 12. 4. 2011. 33. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Česká republika vstupuje do Schengenu, Seriál o Schengenu na stránkách týdeníku Veřejná správa, Díl IV., č. 42, http://www.euroskop.cz/gallery/9/2772-36d282a1808bacc1ec848558f1d99f39.pdf, 18. 4. 2002. 34. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s dalšími orgány státní správy, Cestujeme po Evropě, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/letak_cestujeme.pdf, 25. 4. 2011. 35. Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími orgány státní správy, Základní informace o schengenském informačním systému, Praha 2007, http://www.euroskop.cz/gallery/2/690-sis_cesky_web.pdf, 25. 3. 2011. 36. Ministerstvo vnitra, Informace pro cizince, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/letak_vstup_cz.pdf, 25. 4. 2011. 37. Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, Schengenská spolupráce a ochrana státních hranic, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen.html#kampan, 24. 4. 2011. 38. Ministerstvo vnitra, Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, duben 2006, http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/azyl/schengen/zprava_pripravenost_2006.pdf, 20. 4. 2011.

54 39. Ministerstvo vnitra, Zpráva o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, březen 2007. 40. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Odbor komunikační strategie, Příloha I., Výsledky jednání o přistoupení ČR k EU v jednotlivých kapitolách, http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/smlouva_o_pristoupeni_mzv.pdf, 16. 4. 2011. 41. Občanská demokratická strana, Když do EU tak s ODS, http://www.ods.cz/docs/programy/leaflet_eu.pdf, 25. 4. 2011. 42. Občanská demokratická strana, Společně pro lepší život, Volební program 2006, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2006.pdf, 25. 4. 2011. 43. Občanská demokratická strana, Stejné šance pro všechny, Program pro volby do Evropského parlamentu, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2004e.pdf, 25. 4. 2011. 44. Občanská demokratická strana, Volební desatero, http://www.ods.cz/docs/programy/program_2002.pdf, 25. 4. 2011. 45. PIKNA, Bohumil: Schengenské dohody, Policejní akademie České republiky v Praze, http://www.polac.cz/g2/view.php?eu/zakl_term/cast_3.html, 13. 3. 2011. 46. Policie České republiky, Evropský zatýkací rozkaz, http://www.policie.cz/clanek/evropsky-zatykaci-rozkaz.aspx, 21. 3. 2011. 47. Policie České republiky, Národní centrála SIRENE, http://www.policie.cz/clanek/narodni-centrala-sirene.aspx, 18. 4. 2011. 48. Portál veřejné správy České republiky, 539/2004 Sb., změna trestního řádu a některých dalších zákonů, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.1 55/701?PC_8411_p=I&PC_8411_l=539/2004&PC_8411_ps=10#10821, 18. 4. 2011. 49. Portál veřejné správy České republiky, Zákon č. 136/2006 Sb., kterým se mění některé zákony na úseku cestovních dokladů, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?l=136/2006, 18. 4. 2011. 50. ŠLOSARČÍK, Ivo: Politický a právní rámec evropské integrace, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Praha 2005. 51. Úřední věstník Evropské unie, Rozhodnutí Rady ze dne 6. prosince 2007 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v České republice, Estonské republice, Lotyšské republice, Litevské republice, Maďarské republice, Republice Malta, Polské republice, Republice Slovinsko a Slovenské republice (2007/801/ES), http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:l:2007:323:0034:0039:cs:pd F, 21. 4. 2011. 52. Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 11. února 2004 č. 124 ke Koncepci směřování České republiky v rámci Evropské unie na léta 2004 až 2013, http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/ab208a94905a0a70c12571b600 6DDD59, 25. 4. 2011.

55 53. Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 18. dubna 2007 č. 394 k Národnímu plánu řízení ochrany státních hranic České republiky, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?open&2007&0 4-18, 21. 4. 2011. 54. Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 2. prosince 2002 č. 1202 ke Zprávě o připravenosti České republiky k převzetí schengenského acquis, http://racek.vlada.cz/usneseni/usnweb.nsf/0/70cca2f0e595c3d7c12571b600 70A57D, 12. 4. 2011. 55. Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 21. ledna 2004 č. 77 ke Zprávě o připravenosti České republiky k převzetí Schengenského acquis, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/7f3bbe176b470e76 C12571B6006C863B, 16. 4. 2011. 56. Vláda České republiky, Usnesení Vlády České republiky ze dne 28. března 2001 č. 304 k Návrhu organizačního zabezpečení přebírání Schengenského acquis v období předcházejícím referenčnímu datu pro vstup České republiky do Evropské unie, tj. do 31. prosince 2002 a v období do zahájení úplného provádění Schengenského acquis, http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/a6b312b53e22ac66 C12571B6006D28DF, 10. 4. 2011.

56 Seznam příloh Příloha č. 1: Mapa stávajícího schengenského prostoru (obrázek) Příloha č. 2: Etapy hodnocení Schengenu (tabulka)

57 Přílohy Příloha č. 1: Mapa stávajícího schengenského prostoru (obrázek) Zdroj: Cizinci v České republice, Schengenský prostor Legenda: tmavomodrá barva označuje státy, které jsou plně zapojené do schengenské spolupráce; světlomodrá barva označuje budoucí členské státy, které se dosud schengenské spolupráce plně neúčastní; žluté tečky znázorňují malé evropské státy, které nejsou členy Evropské unie, ale mají zájem o vstup do schengenského prostoru; tyrkysová tečka představuje Monako, které sice není členským státem Schengenu; ale díky bilaterálním úmluvám s Francií se de facto stalo součástí schengenského prostoru.

58 Příloha č. 2: Etapy hodnocení Schengenu (tabulka) Zdroj: DOČKAL, Vít, FIALA, Petr, KANIOK, Petr, PITROVÁ, Markéta: Česká politika v Evropské unii, Evropský integrační proces a zájmy České republiky