Jméno: Třída: Datum: Sladkovodní ekosystémy I Rybník Pracovní list č. 1: Práce ve škole Úkol č. 1: Přečtěte si následující text a vhodně doplňte chybějící slova, která jsou uvedena pod textem. Rybníky jsou umělé vodní nádrţe s menší plochou a hloubkou, můţeme je dělit na dvě skupiny a to na, které jsou naplňovány sráţkovou vodou, a na, které byly vybudovány na vodních tocích. V Českých zemích byly budovány jiţ od doby Karla IV. a mezi největší rybníků patří Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rybník je jeden z nejasněji ohraničených ekosystémů, který od jara do podzimu pulzuje bohatým ţivotem. Rybníky slouţí kromě jako zásobárna vody v krajině a poskytují ţivotní prostředí mnoha ţivočišným i rostlinným druhům. V kolem rybníků si staví svá hnízda řada ptačích druhů mezi jinými například bukač velký nebo sýkořice vousatá. Kromě ptáků je rybník také rájem hmyzu a to nejen toho nad vodní hladinou, ale také pod ní, jelikoţ larvální stadia hmyzu jsou časti vázána na. Úkol č. 2: Přiřaďte rostliny a ţivočichy do správných skupin obývajících ekosystém rybníku (2 pojmy nebudou pouţity). Fytoplankton A Stulík ţlutý Zooplankton B Lín obecný Bentos C Váţka ploská (imago) Vyšší rostliny D Plovatka bahenní Nekton E Microcystis F Blešivec potoční G Škumpa rozpuková
Úkol č. 3: Do schématu vyznačte různými barvami trofické vazby (pastevně-kořistnický řetězec a dekompoziční řetězec) a do tabulky zapište běţné ţivočichy pastevněkořistnického řetězce v tomto ekosystému.
Jméno: Třída: Datum: Sladkovodní ekosystémy II - Řeka Pracovní list č. 2: Práce ve škole Úkol č. 1: Pojmenujte jednotlivá pásma říčního systému a zapište do nich příslušné druhy ryb, které jsou pro tuto část toku typické.
Úkol č. 2: K obrázkům přiřaďte charakteristiky, které k nim náleţí. Voda říčkou proudí rychle, kvalita vody po proudu se významně nemění. Voda má vysokou samočisticí schopnost. Vodní rostliny, pobřeţní vegetace a vodní bezobratlí ţijící na dně pod kameny (larvy chrostíků, jepic a pošvatek) z vody vychytávají znečišťující látky, zejména dusík, fosfor a organické látky vznikající při rozkladu organismů. Mechanické znečištění větve, odumřelé části rostlin, částice půdy apod. se zachytává při březích. Dno říčky je různorodé pokryté mnoţstvím kamenů, jemným pískem, místy bahnité. Vytváří dobré podmínky pro výskyt rozmanitých druhů rostlin a ţivočichů. Na vybetonovaném břehu neroste vegetace. Ve zpevněném dně se nedaří rostlinám zakořenit. Ryby přicházejí o vhodná místa k nakladení jiker trdliště a nemohou se tedy rozmnoţovat. Četné meandry poskytují prostor pro hnízdění vodnímu ptactvu. Do vody je z okolí polí splachováno velké mnoţství znečišťujících látek hnojiva, pesticidy. Ve vodě se dobře daří řasám a sinicím, při jejich rozkladu je spotřebováván kyslík. Rychlost vodního proudu je v různých částech toku odlišná, poskytuje tak vhodný biotop pro rozličné druhy ţivočichů, kteří jsou přizpůsobeni jeho různé rychlosti. Chladná čistá voda, poměrně chudá na ţiviny, obsahuje dostatečné mnoţství kyslíku. Ţivočichové vázaní zcela nebo z části na vodní prostředí na břehu bez vegetace nenaleznou úkryt ani vhodnou potravu. Napřímené koryto s uměle zpevněnými břehy rychle odvádí vodu z krajiny a neumoţňuje v jarním období její rozlití do periodický zaplavovaných území luţní les.
Úkol č. 3: Obrázky ukazující vývoj meandru nejsou ve správném pořadí, očíslujte je tak, aby obrázek dával smysl a přiřaďte k šipkám správné popisky.
Jméno: Třída: Datum: Suchozemské ekosystémy I - Pole Pracovní list č. 3: Práce ve škole Úkol č. 1: Charakterizujte bramborářskou zemědělskou oblast a zakreslete ji do obrázku. Úkol č. 2: Seřaďte uvedené kraje dle hodnoty rozlohy orné půdy od nejvyšší hodnoty po nejniţší. Ústecký Jihomoravský Karlovarský Pardubický 1.. 2.. 3.. 4..
Úkol č. 3: Pojmenujte druhy obilovin a napište jejich původ. Příl. 4.
Jméno: Třída: Datum: Suchozemské ekosystémy II - Louka Pracovní list č. 4: Práce ve škole Úkol č. 1: Do mapy zakreslete CHKO Bílé Karpaty, CHKO Pálava a NPR Mohelenská hadcová step. Úkol č. 2: Doplňte tajenku. Dobytek působí na vegetaci nejen okusem, ale také? Pole ponechané bez hospodářské činnosti. Odstranění lesního porostu. Rostlinný druh typický pro vlhké louky (Caltha sp.). Trvalá travní formace tropického pásu. Čeleď našich travin. Dodávání ţivin do půdy. Oblast ČR, do které dorazili pastevci z Rumunska.
Úkol č. 3: Doplňte vhodně slova do textu. Kousek hezké loučky se vstavači či jinými vzácnostmi můţete objevit kdekoliv, dokonce i poblíţ velkých měst. Kdo se ale trochu zajímá o ochranu přírody, ví, ţe největším pojmem jsou louky. Jde o jedinečně pestré květnaté louky rozptýlenými solitérními dřevinami (dubem, bukem), které pokrývají svahy po lesích. K největším vzácnostem na nich patří např. všivec statný, mečík obecný a hlavně bezpočet roztodivných jmen pětiprstka ţeţulník, bradáček vejčitý i srdčitý, rudohlávek jehlancovitý či vstavač muţský. Bělokarpatské louky jsou rozesety na západních úbočích Bílých Karpat na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a. Mnoho z nich má status rezervací (u Horní Němčí, Strání, Hrubé Vrbky, Kněţdubu, Javorníku nad Veličkou, Stráţnice, Valašských Klobouk, Bylnice aj.), ale i mimo ně se dá najít mnoho krásných luk, které jsou z jara a počátkem léta pastvou pro oči.
Jméno: Třída: Datum: Suchozemské ekosystémy III - Les Pracovní list č. 5: Práce ve škole Úkol č. 1: Prohlédněte si obrázky a určete, který les lépe zadrţuje vodu a proč. Odpověď napište ve stručnosti do připravených řádků. Luţní lesy se nacházejí podél vodních toků na pravidelně zaplavovaném území. Vodní tok meandruje korytem, voda není nijak omezována pevnými břehy. Charakteristické jsou zejména různé druhy keřových a stromových vrb a olše. Pravidelné záplavy dokonce luţním lesům prospávají. Dávají podmínky pro rozvoj druhově velmi pestrého společenstva. V tůních, které se vytvářejí v luţním lese díky periodickým záplavám, můţeme nalézt třeba vzácné bezobratlé. Luţní les je nenahraditelný zvláště při povodních, protoţe povodeň se po něm můţe neškodně rozlít. Retenční schopnost nivy je opravdu veliká.
Úkol č. 2. Podle přiloţené tabulky určete, jaký vegetační stupeň a druhové sloţení odpovídá lesu ve stádiu klimaxu v nadmořské výšce: A) 310 m n. m.: B) 504 m n. m.: C) 696 m n. m.: D) 1012 m n. m.: Tab. 1. Přehled vegetačních lesních stupňů a jejich klimatická charakteristika (podle: KOLEKTIV, 2001 in WINTEROVÁ, L., 2005) Vegetační lesní Nadmořská Průměrná Roční Vegetační stupeň výška (m) teplota ( C) srážky (mm) doba (dny) 1. dubový do 350 přes 8,0 do 6000 přes 165 2. bukodubový 350-400 7,5-8,0 600-650 160-165 3. dubobukový 400-550 6,5-7,5 650-700 150-160 4. bukový 550-600 6,0-6,5 700-800 140-150 5. jedlobukový 600-700 5,5-6,0 800-900 130-140 6.smrkobukový 700-900 4,5-5,5 900-1055 115-130 7. bukosmrkový 900-1050 1,0-4,5 1050-1200 100-115 8. smrkový 1050-1350 2,5-4,4 1200-1500 60-100 9. klečový nad 1350 pod 2,5 přes 1500 do 60 Úkol č. 3. Podle jednotlivých fází vývoje ekosystému přiřaďte obrázkům čísla ve správném pořadí a odhadněte dobu vývoje jednotlivých fází (např. 10 let po vykácení). Vzrostlý les (1) mýtina s bylinami (2) paseka s rychle rostoucími dřevinami (3) porost (4). č. doba: č. doba: č. doba: č. doba:
Jméno: Třída: Datum: Suchozemské ekosystémy IV - Vesnice Pracovní list č. 6: Práce ve škole Úkol č. 1: Vesnice naší republiky jsou v různých oblastech charakteristické typem svých lidových staveb. Následující dva typy architektury přiřaďte do některé z oblastí (např. Haná, Jesenicko, Slovácko apod.). Nápovědou můţe být, ţe se jedná o dva typy stavení vyskytující se na Moravě. V druhém kroku se pokuste stručně charakterizovat krajinu, do které byste vesnici tohoto typu zasadili. Oblast: Charakteristika krajiny: Oblast: Charakteristika krajiny: Úkol č. 2: Ve větách najděte pojmy související s vesnicí. Dítě nemůţe letět samo, takţe je nutný doprovod. Osa další cesty není zatím známa. Nemám ţádné zkušenosti s tavením kovů. Na letišti byl zbaven kovových předmětů. Na cestu si musím pořídit alespoň sto dolarů.
Úkol. č. 3: Vysvětlete stručně následující pojmy. kolonizace raabizace urbanizace
Jméno: Třída: Datum: Suchozemské ekosystémy V - Město Pracovní list č. 7: Práce ve škole Úkol č. 1: Zakreslete jednoduché schéma města Brna (například ve tvaru kruhu s orientací schématu k severu), do kterého vyznačíte historické jádro a jeho hlavní památky, dále pak místa s největší koncentrací sluţeb, obytné zóny, městskou zeleň, rekreační objekty a průmyslové objekty. Nejedná se o mapu není nutné přesně vymezovat ulice a podobně, jde spíše o orientaci. Úkol č. 2: Vytvořte dvojice jednotlivých funkcí města s jejich příklady (2 příklady nebudou přiřazeny). 1) obytná. A) nádraţí, parkoviště, obchvat města, garáţe 2) rekreační. B) skládka, čistička, energetické sítě 3) technická. C) školy, zdravotnictví, kultura, zábava 4) obsluţní. D) pomoc seniorům, postiţeným, lidem bez domova E) sídliště, nájemní domy, rodinné domy F) parky, lesy zahrady, sportoviště
Úkol č. 3: Doplňte tajenku. Druh ţivočicha ničící městské památky. Třetí největší město ČR. Lázeňské město léčby kardiovaskulárních onemocnění. Místo likvidace odpadu. Menší měst na Luţnici. Komplex obytných panelových domů. Město na řekách Mţe, Radbuza, Úhlava, Úslava. Opevnění. Stavební pozemek. Území s vazbami na dané město.
Jméno: Třída: Datum: Kulturní krajina Pracovní list č. 8: Práce ve škole Úkol č. 1: Porovnejte oba obrázky a popište rozdíly krajinami, zaměřte se na prvky krajiny, působení eroze, ţivotní prostředí, retenční schopnost, estetickou hodnotu apod. Úkol č. 2: Určete zda je tvrzení pravdivé. Součástí zemědělské krajiny jsou především pole, louky, a pastviny. Lesní porosty nejsou součástí kulturní krajiny. Degradovaná krajina představuje krajiny zničené povrchovou těţbou. Rekultivace je navrácení původních druhů do krajiny. ANO x NE ANO x NE ANO x NE ANO x NE
Úkol č. 3: Do schématu zakreslete koloběh vody v krajině. Příl. 4.
Jméno: Třída: Datum: Ochrana přírody a krajiny v ČR Pracovní list č. 9: Práce ve škole Úkol č. 1: Do mapy zakreslete národní parky ČR. Úkol č. 2: Jmenujte biosférické rezervace UNESCO. Úkol č. 3: Jmenujte alespoň tři příklady biocenter a biokoridorů. biocentra: biokoridory: