Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno



Podobné dokumenty
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Nádorový supresor p53: klíč k pochopení kancerogeneze

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Vakcíny z nádorových buněk

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Virus Epsteina a Barrové

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Oddělení genetiky a molekulární biologie

Protinádorová imunita. Jiří Jelínek

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Modul obecné onkochirurgie

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Toxické látky v potravinách s nebezpečím onkologické aktivace

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Příspěvek k hodnocení prognostického potenciálu indexu proliferace a apoptózy plazmatických buněk u mnohočetného myelomu

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Struktura a funkce biomakromolekul

Přehled regresivních změn

Jan Krejsek. Funkčně polarizované T lymfocyty regulují obranný i poškozující zánět

Patologie a klasifikace karcinomu prostaty, Gleasonův systém. MUDr. Marek Grega. Ústav patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Grantové projekty řešené OT v současnosti

IV117: Úvod do systémové biologie

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

Intraduktální proliferující léze mléčné žlázy. Dušan Žiak

Laboratoř molekulární patologie

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Globální pohled na průběh replikace dsdna

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Okruhy otázek ke zkoušce

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

MUDr Zdeněk Pospíšil

Interpretace serologických výsledků. MUDr. Pavel Adamec Sang Lab klinická laboratoř, s.r.o.

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

VYUŽITÍ CYTOLOGICKÝCH A MOLEKULÁRNĚ BIOLOGICKÝCH METOD PŘI DETEKCI NÁDORŮ Definice problematiky Profil přístupů Nádorová heterogenita

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

tky proti annexinu V Protilátky u trombofilních stavů u opakovaných těhotenských ztrát 2003 By Default! Slide 1

Apoptóza. Veronika Žižková. Ústav klinické a molekulární patologie a Laboratoř molekulární patologie

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ NA ÚMG

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

MUDr. Iva Slaninová, Ph.D. Biologický ústav LF

Jak analyzovat monoklonální gamapatie

Obecná charakteristika živých soustav

1. Molekulární podstata vzniku a vývoje nádorů. Molekulární patologie nádorů. 2. Metody molekulární patologie

Základy buněčné biologie

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

Cyklická neutropenie a její původ

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

OBOROVÁ RADA BIOCHEMIE A PATOBIOCHEMIE


Specifická izolace microrna pomocí magnetizovatelných mikročástic

Epigenetika mění paradigma současné medicíny i její budoucnost

Vznik a vývoj nádorového onemocnění

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU

ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Intracelulární detekce Foxp3

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetický screening predispozice k celiakii

Testování biomarkerů u kolorektálního karcinomu.

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

M A T U R I T N Í T É M A T A

M ASARYKŮ V ONKOLOGICKÝ ÚSTAV Žlutý kopec 7, Brno

5 hodin praktických cvičení

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Huntingtonova choroba

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu

Vliv mesodiencefalické modulace. Interní klinika FN v Motole a UK 2. LF Praha

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Přehled výzkumných aktivit

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Transkript:

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door)

Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá? 2. Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? Kde se bere riziko vzniku nádorů? 3. Jak se organismus brání maligní transformaci? Které překážky musí nádorová buňka překonat při svém vývoji? Jak se liší nádorová buňka od zdravé?

Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá? 2. Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? Kde se bere riziko vzniku nádorů? 3. Jak se organismus brání maligní transformaci? Které překážky musí nádorová buňka překonat při svém vývoji? Jak se liší nádorová buňka od zdravé?

Proč nás rakovina tolik zajímá? 1. Je to závažné onemocnění, které se týká každého z nás!?

pravděpodobnost úmrtí na rakovinu v USA 1:7 (14%)

pravděpodobnost úmrtí na rakovinu v USA 1:7 (14%) choroby srdce pravděpodobnost úmrtí 1:5 (20%)

2007 Klinická onkologie 23 (5) 2010, 311-324

Proč nás rakovina tolik zajímá? 1. Je to závažné onemocnění, které se týká každého z nás!? 2. Je to nesmírně zajímavý, fascinující biologický fenomén.

Proč nás rakovina tolik zajímá? 1. Je to závažné onemocnění, které se týká každého z nás!? 2. Je to nesmírně zajímavý, fascinující biologický fenomén. 3. Nebo je to ještě nějak jinak? přesahy Pierre Jurdic, Francie: osteoklast, barven cytoskelet Pierre Favre, Švýcarsko

Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá? 2. Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? Kde se bere riziko vzniku nádorů? 3. Jak se organismus brání maligní transformaci? Které překážky musí nádorová buňka překonat při svém vývoji? Jak se liší nádorová buňka od zdravé?

Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? člověk 1 >3x10 13

Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? 1. Velký počet buněk 2. Různé buněčné typy (rozrůzňování - diferenciace) 3. Odpovídající zastoupení jednotlivých buněčných typů v rámci jednotlivých typů tkání, orgánů, celého organismu 4. Správné umístění odpovídajících buněčných typů, tkání, orgánů 5. Všechny buňky v těle nesou stejnou genetickou informaci!!

Jak se buňky diferencují?

Jak se buňky diferencují?

Kdo to všechno řídí? Kde se bere riziko vzniku nádorů?

Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? Neustále komunikují! Struktura signální dráhy růstové faktory receptory růstových faktorů a proteiny Ras cytoplazmatické přenašeče transkripční faktory

Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá? 2. Jak se chovají buňky ve zdravém mnohobuněčném organismu? Kde se bere riziko vzniku nádorů? 3. Jak se organismus brání maligní transformaci? Které překážky musí nádorová buňka překonat při svém vývoji? Jak se liší nádorová buňka od zdravé?

Jediná odrodilá buňka Nádory vznikají porušením základních pravidel sociálního chování. Pro organismus nepředstavuje vážné riziko, pokud se jednotlivá buňka nahodile nezachová správně. Potenciálně nebezpečná situace nastává tehdy, pokud dojde v jedné buňce ke genetické změně, která buňce dovolí přežít, rozdělit se a tak produkovat dceřinné buňky s podobně asociálním chováním. Organizace tkáně nebo i celého organismu tak může být rozvrácena postupně expandujícím klonem abnormálních buněk.

Nádorová buňka se vyvíjí postupným hromaděním genetických (a epigenetických) změn

Vícestupňová kancerogeneze spojená s kroky klonální expanze (selekce)

Sedm typických znaků nádorových buněk

Poškození regulace buněčného cyklu 1, 2

Poškození apoptózy (programované buněčné smrti) 3 Apoptotický program je latentně přítomen ve všech buňkách. Buňky jsou neustále připraveny odumřít apoptózou, je-li to v zájmu celého organismu. Signály indukující apoptózu: poškození DNA, aktivace onkogenů, hypoxie, ztráta kontaktu s okolními strukturami (buňkami, ECM), nepřítomnost signálů přežití, signály smrti,

4 Získání neomezeného replikačního potenciálu Většina buněk lidského těla se nemůže dělit do nekonečna, ale naopak má naprogramovaný (tzn. určený vnitřními faktory) konečný počet buněčných dělení, kterými může projít. To souvisí s existencí a funkcí telomer, struktur na koncích chromozomů.

Funkce telomer a telomerázy Telomery jsou repetitivní sekvence na koncích lineárních chromozomů, na které se váží proteinové komplexy. Jejich hlavní funkcí je ochrana konců lineárních chromozomů. Telomeráza je enzym, který je nutný pro kompletní replikaci konců DNA, tj. pro udržování stabilní délky telomer. Většina buněk neexprimuje telomerázu a telomery se proto progresivně zkracují při každém buněčném dělení. chromozomální DNA telomerická DNA KRIZE

Indukce angiogeneze 5 Schopnost nádorů přesáhnout svou velikostí masu o průměru větší než 1 mm závisí na jejich schopnosti zajistit přístup ke krevnímu systému. karcinom in situ angiogenní klon neovaskularizace a expanze nádoru metastázy

Nádor je komplexní tkáň Při procesu vzniku a vývoje nádorů spolupracují s nádorovými buňkami i buňky nenádorové.

Tvorba metastáz 6 Metastázy jsou nejzhoubnějším jevem při nádorovém onemocnění a jsou příčinou asi 90 % úmrtí pacientů s nádorovým onemocněním. Méně častou příčinou je bezprostřední působení primárního nádoru: nádory mozku, nádory žlaznatých buněk, leukémie, lymfomy

Metastatická kaskáda 1. Uvolnění nádorové buňky z primárního nádoru. 2. Prostoupení ECM a bazální membrány, vstup do cirkulačního systému. 3. Migrace cirkulačním systémem. 4. Vystoupení z cirkulačního systému, prostoupení bazální membrány a ECM. 5. Tvorba sekundárního nádoru (metastázy). Invazi nádorových buněk lze chápat jako pohyb buněk spojený s regulovanou adhezí a uvolňováním adheze (od ECM, mezi buňkami navzájem) a proteolýzou ECM.

Vývoj nádorů trvá roky

Vícestupňová kancerogeneze spojená s kroky klonální expanze (selekce)

Navýšení genetické nestability 7 Z výpočtu, který vycházel ze známé mutační rychlosti v somatických buňkách (10-6 na gen na generaci buněk), se zdálo, že k takové akumulaci mutací nemůže během lidského života dojít. Jakým mechanismem dochází k této akumulaci? Nádory jsou geneticky nestabilní, tj. je u nich vyšší rychlost, s jakou dochází k mutacím.

Sedm získaných vlastností maligního nádoru: obecné znaky kancerogeneze zánět podporující nádor přeprogramování energetického metabolismu únik imunitní odpovědi

Individuální průběh kancerogeneze Individuální je: pořadí zásahů počet zásahů konkrétní zasažené geny

Proč nás rakovina tolik zajímá? 1. Je to závažné onemocnění, které se týká každého z nás!? 2. Je to nesmírně zajímavý, fascinující biologický fenomén. 3. Nebo je to ještě nějak jinak? přesahy

Je rakovina pouze nemoc?

Není rakovina princip?

Děkuji za pozornost!