Vnímání
Percep ní procesy Percep ní procesy (neboli vnímání) jsou poznávací procesy, které organizují a interpretují senzorické informace, dávají jim význam a dávají je do smysluplných celk produktem jsou vjemy Na základ zných informací z vn jšího prost edí dávají odpov na i základní typy otázek:
CO?
lov k se p i vnímání vyrovnává edevším s omezeností sítnicového obrazu
SÍTNICOVÝ OBRAZ VJEM 1. evrácený obraz sv ta >>>>> Vnímán správn 2. Obraz zmenšený >>>>> Vnímána skute ná velikost 3. Dvojrozm rný >>>>> Trojrozm rný 4. Zobrazení na zak ivené ploše >>>>> Žádné deformace sv ta 5. Sítnicové obrazy jsou dva >>>>> Sv t vidíme jedenkrát 6. Vlivem o ních pohyb prom nlivý >>>>> Stabilizovaný 7. Ambiguitní >>>>> Jednozna ný 8. Mapa sv tel a stín >>>>> Strukturaný vjem
Sítnicový obraz
Sítnicový obraz : 2-D a mnohozna ný
Identifikovat tvar nelze pouze ze sítnicového obrazu Stejný p edm t promítá nestejný sítnicový obraz v závislosti na vlastnostech zdroje sv tla, na odrazivých vlastnostech povrchu sledovaného objektu, na vzájemné orientaci zdroj sv tla - objekt, na orientaci objektu vzhledem ke sm ru pohledu. zné p edm ty promítají stejný sítnicový obraz následkem kombinace vzdálenosti, velikosti a orientace t chto p edm.
Tvar z... Informace o tvaru je možné extrahovat z zných zdroj : stereo pohyb stíny siluety textura
Tvar z pohybu
Tvar ze stereo
Tvar ze stín
Tvar ze siluet
Tvar z textury
Opracování sítnicového obrazu = organizace, len ní, strukturování zorného pole Elementy zorného pole nejsou vid ny samostatn a na sob nezávisle. Podle ur itých kritérií jsou n které z nich p azovány k sob Tj. psychický akt organizace jako p edpoklad vy len ní objektu ze zbytku zorného pole + p edpoklad vystoupnutí klí ových znak objektu vzhledem k ned ležitému zbytku
Gestalt psychologie nesouhlasná reakce na strukturalismus (Wundt, Titchener) vjem jako stavba poskládaná z elementárních stavebních prvk Vjem není pouze agregát element
Sítnicový obraz : sv tla/stíny
Figura-pozadí eho si v zorném poli všimneme --- --- Vlastnosti figury Strukturování zorného pole bývá ob as neúsp šné - kamufláž, reversibilní, ilusorní kontury,...
Vlastnosti figury a pozadí Figura blízká ohrani ená detailní ur itá nasycená uzav ená symetrická Pozadí vzdálené spojité povšechné neostré splývající uzavírající bez symetrie
Uzav enost a textura: Figury jsou s v tší pravd podobností uzav ené a mají texturu odlišnou od pozadí
Symetrie:
Blízkost Blízké edm ty/elementy máme sklon si p i vnímání shlukovat.
Podobnost Podobné p edm ty/elementy máme sklon si spojovat
Vhodné pokra ování edm ty/elementy navazující na p edešlý trend máme sklon le ovat.
Spole ný osud edm ty/elemen ty se spole ným pohybem (sm rem, rychlostí) máme sklon si spojovat.
Uzav ení edm ty/elementy vyty ené ne do posledního detailu máme sklon ucelovat.
Proces identifikace objektu Rozpoznávání znak (Selfridge Selfridge) Rozpoznávání prost ednictvím komponent (Biederman) Teorie integrace vlastností (Treismanová Treismanová) Po íta ový model (Marr Marr)
Rozpoznání prost ednictvím komponent Geons 1/23/02 Pattern Recognition 17
Rozpoznání prost ednictvím komponent
Rozpoznání prost ednictvím komponent
Objekt Identifikace Primitives Teorie integrace vlastností Slou ení Primitives Obraz objektu Srovnání obrazu s pam tí Anne Treismanová (1987, 1993) Rozpoznání objektu
Preatentivní stadium Zam ené stadium Pam Dekomposice obrazu. Detekce základních vlastností ( primitives ). Všímání si nestejností. Seskládání a spole né zpracování informací z jednotlivých kanál. Konfrontace vzniklého obrazu s obrazy uloženými v pam ti.
Teorie integrace vlastností Objekt Identifikace Primitives Primitives Barva Jas Pohyb Zak ivení Orientace Zakon ení Slou ení Primitives
Teorie integrace vlastností Primitives
Teorie integrace vlastností Všímání si rozdíl v hodnotách primitives - pop out -
Teorie integrace vlastností Objekt Identifikace Primitives Slou ení Primitives Zam ená pozornost jakožto arbitr rozhodující o výb ru znak
Objekt Marr v model Prvotní ná rt David Marr (1982) 2.5-D ná rt 3 -- D ná rt Vjem objektu
Hrubý ná rt Nalezení oblastí diskontinuity v intensit sv tla. Indikují kontury. Vztah mezi konturami. Hotový prvotní ná rtek je popisem vztah na sítnici (nikoliv v reálném prostoru). 2.5-D ná rt Rekonstrukce etí dimense. Závislost na momentální podob. Závislé na úhlu pohledu. 3-D ná rt Rozpoznání objektu, rekonstrukce etí dimenze. A to z libovolného úhlu. Nezávislé na úhlu pohledu.
Hrubý ná rt
Hrubý ná rt
3-D ná rt
Vjem p edm není determinován pouze charakteristikou sítnicového obrazu - vliv kontextu, znalostí, o ekávání, kognitivních styl, kategorisací
Instead of giving us a scene of fully realized forms, Cézanne supplies us with layers of suggestive edges, out of which forms slowly unfurl. Our vision is made of lines, and Cézanne has made the lines distressingly visible. (Meyer Schapiro) i prohlížení Cézannových obraz máme možnost si uv domit (za normálních okolností nev domé) shora dol (top-down) p sobící sobící mentální procesy, které jednoduché smyslové po itky a dojmy dávají do vztah a souvislostí a umož ují nám tak dát tomu, co vidíme, konkrétní smysl a význam.
Neurolog Oliver Sacks ve své knize popsal p ípad jednoho svého pacienta (Dr. P), jehož (vizuální) sv t byl velice podobný tomu na Cézannových malbách. Jednou dal O.S. otev el asopis National Geographic a poprosil Dr. P, aby popsal které fotografie. Jeho reakce byky opravdu pozoruhodné. T kal o ima od jedné v ci k druhé, ulpíval na drobných detailech stejn, jako t kal po mém obli eji. Upoutal ho nápadn sv tlý bod, barva, tvar, o tom mi povídal, ale nikdy neobsáhl obraz jako celek. Vid l pouze jednotlivosti, které ohmatával o ima, jako radarový paprsek ohmatává p edm t, který má p enést na obrazovku. Nikdy nespojil jednotlivosti, celek mu unikal. Nikdy nevystihl povahu, ráz ekl bych fyziognomii obrazu. O žádné zobrazené krajin nebo scén nem l vlastn žádnou p edstavu. Usoudil, že vyšet ení skon ilo, a za al se rozhlížet po svém klobouku. Natáhl ruku, nahmátl hlavu své ženy a pokoušel se pozvednout ji, p enést a nasadit na hlavu. Zcela z ejm byl p esv en, že se dotýká svého klobouku. Problém Dr. P nebyl v jeho o ích, ale v tom, co následovalo. Jeho mozek nedokázal interpretovat jeho smyslové dojmy, takže sv t vnímal jako beznad jný chaos fragment. Aby rozpoznal svou ženu, rukavici, r ži, musel Dr. P provést náro nou analýzu svých vlastních smyslových dojm : koupil jsem si r ži do klopy. Když jsem mu ji podával, bral ji do ruky jako botanik nebo morfolog, ne tak, jak lov k ijímá kv tinu. Asi patnáct centimetr dlouhé, konstatoval. Útvar na konci je ervený, má záhyby a je upevn n na dlouhém zeleném držáku. Ano, to je esný popis, a co myslíte, že to je? To není lehké odhadnout. P esný popis všech t chto detail nikdy v jeho mysli nevytvo il pojem r že. Musel si p ivon t, aby ji dokázal rozpoznat.
Vnímání je uvozené podmínkami (p i) pozorování kontext egocentrická perspektiva osobnost - p ání, ání, o ekávání, sociální vlivy
Vliv kontextu D EL B O E U F E B B I N G H A U S
Relativita
R2
Št stí není dáno tím, co máme, ale tím, co nemáme a co si zárove dokážeme snadno p edstavit, že bychom to mohli mít.
Vliv kontextu
Vliv kontextu
Vliv kontextu
Vliv kontextu
Vliv nastavení Stroop v test
lov k nereaguje na podn ty samotné, ale na jejich významy, tedy na to, jak se odráží v jeho mysli a jak si je vykládá. vliv kontextu vliv frekvence vliv nedávnosti vliv pot eb, p ání a preferencí Najdi písmeno O Najdi íslo nula.
Vliv preferencí
Vliv p ání a hodnot Bruner & Goodmanová (1947)
Vliv sociálního tlaku
Osobnostní determinanty
VLIV KULTURY Naprostá v tšina vlastností a proces vnímání je druhov universální Zjišt ní odolnosti n kterých skupin v i zrakovým klam m Hypotesa tesa ova sv ta pravoúhlých a rovnob žných linií --- Vliv podmínek ve smyslu optimalizace schopnosti orientovat se v charakteristickém prostoru ---
VLIV KULTURY Doslovné chápání plošného zobrazení = Nevidí je prostorov, ani se nesnaží dosazovat do obrázk (2-D) reálné výjevy (3-D)
Vý et charakteristických vlastností» Vnímání je omezené citlivostí a kapacitou Tato omezenost nás nikterak nehandicapuje v život Vnímání rekonstruuje externí realitu z mizérie na sítnici Vnímání se musí vypo ádat s neustálou prom nou podob sv ta Vnímání je spoluutvá eno osobnostními a situa ními faktory «
Vnímání je aktivní, mnohovrstevnatý proces rekonstruující realitu z torza údaj na sítnici P E S T O Finální vjem je v naprosté v tšin p ípad pravd podobný
KDE?
VNÍMÁNÍ PROSTORU Jak daleko od pozorovatele je sledovaný p edm t Absolutní vzdálenost Který ze dvou sledovaných p edm je blíž od pozorovatele Relativní vzdálenost Jak daleko od sebe jsou oba sledované p edm ty Relativní vzdálenost Jak je sledovaný p edm t dlouhý/široký Jakým sm rem je orientovaný v i pozorovateli Velikost Orientace Kde se p edm t v kontextu ostatních prvk zorného pole nachází Lokalizace Jaké je naše místo v rámci zrakového pole Orientace
VNÍMÁNÍ PROSTORU Házím kabát na v šák Nesu sousto na vidli ce do úst Oháním se po kolem letící mouše echázím silnici Beru si od n koho knihu ídím auto Rozhlížím se po kraji Snažím se zorientovat v davu
CUE NEBO CLUE? KLÍ E jednozna ný konkrétní, absolutní údaj vypovídá o jednom aspektu sítnicového obrazu NÁPOV DI nazna ující relativní údaj vypovídá o trendech v sítnicovém obrazu monitorování a interpretace míry, trend, gradient, prom n... v sítnicovém obrazu nebo innosti o ních sval
Klí e Okulomotorické Sítnicové Monokulární Binokulární Obrázkové Pohybové
Hloubkové klí e Okulomotorické - zpráva z innosti o ních sval Sítnicové - interpretace sítnicového obrazu
VERGENCE i pozorování bližších objekt se o i stá í k sob tak, aby obraz objektu dopadal na žlutou skvrnu KONvergence i pozorování vzdálen jších objekt se o i rozchází tak, aby obraz objektu dopadal na žlutou skvrnu DIvergence
VERGENCE
VERGENCE
AKOMODACE Zm na tvaru ky tak, aby paprsky sledovaného objektu dopadaly na jediné místo sítnice - t.j. prevence rozmazaného obrazu Bližší p edm ty - zak ivení Vzdálen jší p edm ty - zplošt ní
AKOMODACE
AKOMODACE + VERGENCE
Monokulární vodítka Interposice Velikost obrazu na sítnici Znalost skute né velikosti Atmosférická perspektiva Gradient textury Výška v zorném poli Lineární perspektiva Pohyb
INTERPOSICE Dva p edm ty ve stejné oblasti zorného pole Bližší p edm t áste zakrývá výhled na vzdálen jší p edm t
INTERPOSICE
INTERPOSICE chudá informace, ale dominantní vliv
VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU Velikost obrazu na sítnici se s vzdáleností zmenšuje PROTO i srovnání dvou alespo ádov stejn velkých objekt - ten z nich, který promítá v tší sítnicový obraz, považujeme za bližší Kompensace r zných velikostí sítnicového obrazu --- konstantní vnímaná velikost (size-distance invariance hypothesis)
SÍTNICOVÝ ROZM R velikost sítnicového obrazu klí ová informace: interakce velikost, vzdálenost, sítnicový rozm r - z jednoho usuzujeme na druhé škálování sítnicového obrazu na použitelné údaje
SIZE-DISTANCE INVARIANCE HYPOTHESIS
VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU
VELIKOST SÍTNICOVÉHO OBRAZU http://www.yout ube.com/watch?v=obg6xvrex Zg
Geometrické klamy (dosazení 3-D na plochu)
ZNALOST VELIKOSTI Znalost skute né velikosti sledovaného objektu napom že k odhadu absolutní vzdálenosti (robustn jšímu vjemu)
ZNALOST VELIKOSTI Vzdálenost balónu vnímána podle isouzené/domnívané velikosti
ZNALOST VELIKOSTI
ZNALOST VELIKOSTI
ZNALOST VELIKOSTI
Ames v pokoj (konflikt sítnicového rozm ru s neexistující lineární perspektivou)
ZNALOST VELIKOSTI http://www.youtube.com/watch?v=ttd0yjxf0no http://www.youtube.com/watch?v=?v=tc_lqiao2b8
sí ní klam (vjem p i i absenci kontextu)
LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA Sbíhání paralelních linií sm rem do hloubky Leon Baptist Alberti
LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA
LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA
LINEÁRNÍ PERSPEKTIVA
GRADIENT TEXTURY Textura uniformního povrchu se sm rem do hloubky stává menší a zhušt jší James Jerome Gibson
GRADIENT TEXTURY
GRADIENT TEXTURY
ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA Vzdálené p edm ty jsou vnímány vlivem vlhkosti vzduchu a jeho zne išt ní ne zcela ost e a s modravým nádechem
ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA
ATMOSFÉRICKÁ PERSPEKTIVA
VÝŠKA V ZORNÉM POLI Vzdálen jší objekty zpravidla leží v zorném poli výše, nebo se na povrch zemský díváme z nadhledu p ibližn 1,5 metru
VÝŠKA V ZORNÉM POLI
VÝŠKA V ZORNÉM POLI
STÍNY
PARALAXA POHYBU Vzdálen jší objekty se esunují po sítnici delší dobu a pomalejší rychlostí než bližší objekty
PARALAXA POHYBU
OPTICKÝ TOK = systematické prom ny promítaného pohybu edm v ase
OPTICKÝ TOK
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA ( ervená na levé oko)
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
BINOKULÁRNÍ DISPARITA rozdíl v míst na sítnici, kam dopadá sítnicový obraz dvou zných objekt
BINOKULÁRNÍ DISPARITA
interposice velikost na sítnici výška v poli lineární perspektiva lineární perspektiva + gradient textury atmosférická perspektiva
DEPTH CUES
DEPTH CUES
K o n f l i k t n á p o v d í
K o n f l i k t n á p o v d í
K o n f l i k t n á p o v d í
K o n f l i k t n á p o v d í
EFEKTIVITA NÁPOV DÍ JAK KDY Hloubkové klí e náramn vlivné, ale práv jen v ur itých konkrétních podmínkách, jejichž navození není vždy zcela samoz ejmé innost lineární perspektivy je nap. podmín na soub žnými liniemi, gradientu uniformitou textury, vergence vzdáleností do 2 metr...
EFEKTIVITA NÁPOV DÍ PODLE VZDÁLENOSTI
VÝVOJ Novorozenec - rozost ený pohled na sv t (20/600) - registruje pouze velké p edm ty + zna ný kontrast v obraze + prudkou zm nu v zorném poli - vývoj sítnice, zrakového kortexua funk ního propojení mezi okem a mozkem
Nápov di z pohybu 2. m síc - reakce na prudké p iblížení Binokulární disparita vrozená - 6. m síc - schopnost používat Okulomotorické Akomodace - zm na tvaru ky - první náznaky ve 2. m síci, pln v 5. m síci Vergence - 5. m síc Obrázkové VÝVOJ Lineární perspektiva, interposice, velikost na sítnici - 7. m síc Disponovat neznamená ješt automaticky um t využívat
V roce už schopnost využívat všechny informa ní zdroje o prostoru (kvalita?)
KAM?
Informa ní potenciál pohybu = co m žeme díky pohybu zjistit o okolním sv Pohyb umož uje p edjímat budoucí polohu sledovaného p edm tu srazí-li mne auto Pohyb napomáhá vy lenit figuru z pozadí detekce kontur, ztráta výhody ochranného zbarvení Pohyb poskytuje informace o tvaru sledovaného p edm tu jak vypadá z r zných úhl pohledu Pohyb p itahuje pozornost zm na indikuje nebezpe í nebo profit; zna ná citlivost periferních oblastí sítnice na pohyb; únava receptor
Užite nost pohybu pro pozorovatle ovšem spo ívá v tom, že je nositelem d ležitých informací o prost edí. Napomáhá p i vnímání tvaru a prostoru a p i interakci s naším okolím. Tvar z pohybu Biologický pohyb Pohybová paralaxa Optický tok as zbývající do st etu
Tvar z pohybu V n kterých p ípadech jediná možnost, jak uvid t edm t plasticky Když je pozorovaný p edm t stacionární, vidíme ho plošn /2 l o š 2 n -- D Trojrozm rn ho dokážeme vnímat pouze proto, že si jeho podobu m žeme prohlédnout z r zných úhl a dát si do prostorových souvislostí klí ové elementy objektu.
Tvar z pohybu
Biologický pohyb Pohyb bod (rozmíst ných po t le lov ka) v tmavém pokoji. Eliminace kontextu. V klidovém stadiu nic ne íkající, chaotická sm s sv telných bod. Možnost z tak malého množství informací interpolovat r zné údaje o pohybujícím se i o jeho pohybu.
Biologický pohyb http://www. youtube.co m/watch?v =FAAyB5j Gx_4&feat ure=relaterelate d
Optický tok i pozorovatelov pohybu prostorem se všechny elementy v jeho zorném poli pohybují, míjejí vzad; s výjimkou ur itého místa, k n muž pozorovatel sm uje Optický tok nese informaci umož ující ur it : kde se v prost edí nacházím kam mí ím kdy bych se s p ekážkou mohl st etnout (kolize) jak/kudy se vyhnu p ekážkám
Optický tok kontrakce expanse
Vyhýbání se st etu Žádný dobrý instruktor létání po vás nebude chtít, abyste nejd íve vypo ítali trajektorii svého letadla ve 4-D prostoru, potom to samé u inili pro druhé letadlo a následn ob trajektorie porovnali a ur ili, zda hrozí st et nebo nehrozí. V takovém p ípad by se vám velice snadno mohlo stát, že byste možnost st etu odhalili p íliš pozd. Když se blíží jiné letadlo a bojíte se, že byste se mohli st etnout, podívejte se na rýhu v elním skle a sledujte, zda se druhé letadlo relativn vzhledem k této rýze pohybuje. Jestliže nikoli, potom co nejrychleji strhn te ízení. Použití jednoduché heuristiky poskytne stejn kvalitní informace, rychleji, s menší pravd podobností chyby nebo omylu a navíc na základ intuitivn ístupného pravidla.
as zbývající do kolize Speciální d ležitost z toku má informace o možné hrozící kolizi. Pr h a stupe pr žné expanse sítnicového obrazu doty ného p edm tu na pozorovatelov sítnici je nejd ležit jším údajem pro výpo et momentu st etu, ímž i pro rozhodnutí zda, co a jak na sob zm nit. sob zm nit. Lee, 1976
Zp tná vazba pro idi e
Chytání mí ku Vypo ítat trajektorii letícího mí ku není v bec jednoduché. Teoreticky, mí ek letí po parabolické trajektorii. Aby mozek vybral tu správnou parabolu, musel by být schopen odhadnout výchozí rychlost, výchozí vzdálenost Krom toho v reálném sv je let mí ku ovlivn n odporem vzduchu, poryvy v tru a rotací mí ku. To všechno by mozek musel vzít v úvahu, kdyby cht l správn odhadnout místo dopadu mí ku. A to všechno v rámci n kolika málo sekund po dobu co je mí ek ve vzduchu. Když lov k vyhodí mí ek vysoko do vzduchu a potom se ho snaží znovu chytit, chová se zp sobem, jako kdyby k p edpovídání trajektorie mí ku používal a ešil sadu složitých diferenciálních rovnic. lov k nemusí diferenciální rovnice znát a ani se nemusí starat o to, co to diferenciální rovnice vlastn je, to ale nemá žádný vliv na jeho schopnost mí ek chytit. Na n jaké podv domé úrovni probíhá n co, co je funk ekvivalentní provád ní velice složitých a komplikovaných výpo.
Chytání mí ku výpo etní teorie
Chytání mí ku heuristika pohledu Zafixujte sv j pohled na mí ek, za te b žet a p izp sobujte rychlost svého b hu tak, aby se úhel vašeho pohledu (mezi okem a mí kem ve vztahu k povrchu) z stával konstantní. Zafixujte sv j pohled na mí ek, za te b žet a izp sobujte rychlost svého b hu tak, aby mí ek stoupal konstantní rychlostí. Heuristika pohledu ukazuje, jak m že být komplexní problém rychle a jednoduše vy ešen. Ignoruje všechny informace, které jsou relevantní z hlediska výpo tu trajektorie letu mí ku, a zohled uje pouze jednu jedinou informaci, úhel pohledu.
Prahy Schopnost vnímat pohyb práv jen v ur itém rozmezí je ur ená fyziologií zrakového ústrojí 1. Absolutní práh dolní - pohyb rychlostí 1 palec za 14 sekund /// výsek 0.3 0 zorného pole za vte iny /// p i kontextu až 0.04 0 zorného pole za vte inu 2. Absolutní práh horní - zhruba 1000-násobek prahu dolního
Prahy 3. Aktualizace sítnicového obrazu - p ibližn ibližn 60 milisekund 4. Relativní práh - 5%-ní rozdíl v rychlosti dvou sledovaných objekt (roste s absolutní rychlostí?) 5. Relativní práh u zrychlení - 20-30% 30%-ní rozdíl v rychlosti sledovaného podn tu
Pohybová agnosie Porucha schopnosti vnímat pohyb... nalívání tekutiny do šálku, sledování filmu, p echázení p es silnici... Ostatní poznávací funkce nejsou porušeny akinetopsie (Zihl, von Cramon & Mai, 1983)
Pohyb podn tu je možné vnímat prost ednictvím: - pohyby po sítnici - pohyby o í - pohyby hlavy i fixované, pohybující se objekt se p esouvá po sítnici i sledují dráhu pohybu hlava sleduje dráhu pohybu, o i v klidu
Skute ný a zdánlivý pohyb Skute ný pohyb Pozorovatel a/nebo pozorovaný p edm t se pohybují. Zdánlivý pohyb Stroboskopický Indukovaný Autokinetický pohyb Následné p sobení
Stroboskopický pohyb Fí fenomén SKUTE NOST st ídavé rozsv cení a zhasínání dvou blízkých sv telných zdroj VJEM pohyb sv tla putujícího z jednoho místa na druhé a zp t Ryan Exner, 1885 Wertheimer, 1912
Stroboskopický pohyb
Stroboskopický pohyb asový interval mezi sekvencemi (ISI): < 30msec - sv tla se zdají rozsv cet a zhasínat sou asn 30-60msec - pon kud pohyb 60msec - optimální interval pro vjem pohybu 60-100msec - pon kud pohyb 100msec - dv sv tla bez jakéhokoliv vztahu Korteho zákon (1915): koordinace hodnot trvání exposice, délky sekvence mezi ob ma podn ty, vzdálenosti mezi podn ty a intensity sv tla Podmín nost jednotlivých parametr pro optimální fí-zážitek musí být ISI slad né s dalšími parametry nap. se vzr stající vzdálenosti mezi sv tly roste i ISI
Stroboskopický pohyb
Stroboskopický pohyb Fí fenomén je jen jeden druh stroboskopického pohybu. Nejznám jší z nich je vjem pohybu zp sobený exposicí rychlého sledu po sob jdoucích stacionárních objekt, které se systematicky prom ují, ili princip filmu 16---24---72 snímk /s
Indukovaný pohyb = zdánlivý pohyb sledované figury vyvolaný pohybem jejího referen ního rámce obvykle se pohybuje figura, nikoliv pozadí (Duncker 1929, 1938) nap. síc za mraky, pohled z mostu do eky, vlak na vedlejším nástupišti
Indukovaný pohyb
Autokinetický efekt malý sv telný bod v temném prost edí vidíme bezcíln bloumat po prostoru nic nepom že uv dom ní si jeho stálosti možná vysv tlení : absence záchytného bodu, který by umožnil srovnání; nap tí v o ních svalech vyvolává sakadické ní pohyby, které nejsme schopni kompensovat; únava receptor konformita (Sherif, 1936)
Následné p sobení pohybu Následné p sobení pohybu tehdy, když delší dobu up en sleduješ kontinuální pohyb a poté emístíš pohled na vedlejší stacionární plochu. Výsledkem je zdání pohybu v opa ném sm ru. Snáze lze navodit u objekt fascinujících, itažlivých Waterfall illusion únavová reakce specialisovaných bun k
http://www.youtube.com/watch?v=?v=rtbe Mloswco Dívejte se do st edu spirálu po dobu jedné a p l minuty a pak se podívejte na k ži na své ruce.
Nature vs. nurture Téma vnímání prostoru jako ilustrativní íklad pro demonstraci tohoto sporu Možnosti zjišt ní: Sensitivní období života Adaptace Vliv kultury
Sensitivní období = imprinting Zásah do p irozeného vývoje v tomto období (Held & Hein) (Hubel & Wiesel) LEŽITOST být v sensitivním období vystaven bohaté podn tové stimulaci a interagovat s okolím
Sensitivní období (Held & Hein) (Hubel & Wiesel) Nevytvo ená vazba mezi vlastními pohyby a prom nami podob v zorném poli Vidí všechno, ale bez vlastní zkušenosti mu to nedává smysl i prvním otev ení o í je ko ka naprosto slepá na deprivované oko Pozd ji n co málo je schopna vnímat, ale nikdy už ost e