Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když ceny, pak za stejný obnos peněz si můžeme koupit méně Měření inflace: 1.) Index spotřebitelských cen = CPI koš statků a služeb podle výdajů průměrné domácnosti v určitém roce statistikové měsíčně zjišťují cenu použité ceny v sobě zahrnují i nepřímé daně (př. DPH nebo spotřební daně) výrobkům se přiřazuje určitá váha v tomto koši, pak provedou jejich a výsledkem je P Index spotřebitelských cen (CPI) měří vývoj cen ve spotřebním koši běžné domácnosti, přičemž struktura spotřebního koše je po určité období fixní. CPI = vážený průměr podílu cen jednotlivých statků dnes a v základním roce, přičemž váhou je podíl výdajů na daný statek na celkových výdajích domácnosti v základním roce (tj.váhy jsou fixní). v důsledku fixní struktury spotřebního koše CPI inflaci zpravidla nadhodnocuje, protože nezachycuje rostoucí kvalitu a substituci výrobků a služeb 1i w 0i výpočet: CPI 100 p p w i i aneb ((cena statku letos/cena statku loni)* váha v koši)/ vah v koši p1i cena i-tého statku či služby ve daném roce p0i cena statku či služby v minulém roce wi váha v koši 2.) Index cen výrobců = PPI více indexů: o index cen zemědělských výrobců o index cen průmyslových výrobců o index cen stavebních prací existuje zde opět fixní koš ovšem s jinými výrobky vypovídá o konkurenceschopnosti výrobců ΔPPI se časem promítají do CPI 3.) Deflátor HDP HDP o nominální v běžných cenách sledovaného roku o reálný ve stálých cenách základního roku výpočet: nominální HDP deflátor HDP 100 reálný HDP zde jsou zachyceny všechny statky a služby vyprodukované v dané ekonomice Míra inflace ( ): CPI CPI 2007 2006 07 / 06 CPI 2006 100 Deflace: = pokles všeobecné cenové hladiny (opak inflace) Desinflace: - 1 -
= pokles tempa míry inflace Dělení inflace podle prvotní příčiny: POPTÁVKOVÁ INFLACE je způsobena pozitivním poptávkovým šokem posun AD doprava: o růst vládních výdajů o růst investičních výdajů firem o růst spotřebních výdajů domácností o zvýšení čistého exportu Výsledkem je : P Y NABÍDKOVÁ (NÁKLADOVÁ) INFLACE způsobena negativními nákladovými šoky AS posun SAS nahoru růst nákladů: o zvýšení o nominálních mezd růst světových cen surovin firmy budou ochotny nabízet stejné množství produkce pouze za vyšší ceny Výsledkem je: P RHDP (Y) (produkce) SETRVAČNÁ INFLACE je spojena s tzv. inflačním očekáváním zaměstnanci očekávají určitou míru inflace při jednání o mzdách následně požadují nárůst mezd minimálně ve stejné výši jako inflace pokud firmy vyhoví zaměstnancům, zvýší se jim náklady = nepříznivý nabídkový šok posun SAS nahoru (SAS2) při stejné AD by se produkt dostal pod potenciál a vzrostla by nezaměstnanost na to bude reagovat vláda, že zvýší výdaje nebo ČNB zvýší peněžní zásobu tzn. posun AD doprava (AD2) to se bude neustále opakovat (zamci opět očekávají určitou, chtějí mzdy a firmám N tzn. posun na SAS3 opět dojde k Y u G nebo peněžní zásoby a křivka AD se posune doprava na AD3) postupné zvyšování inflace se nazývá mzdově inflační spirála Dělení inflace - podle závažnosti: mírná v řádu jednotek lidé věří penězům a drží je smlouvy uzavírány v nominálních veličinách - 2 -
pádivá dvojciferné či trojciferné hodnoty lidé přestávají penězům věřit dochází k indexaci smlouvy mají inflační dodatky př. růst mezd podle inflace hyperinflace stovky či tisíce procent ročně lidé opouští peníze platby v zahraničních měnách nebo dochází ke směnnému obchodu př. hyperinflace v Německu po 1.sv.válce Dopady inflace: k tomu je třeba rozlišit nominální a reálné veličiny Nominální a reálný důchod: nominální důchod = počet korun, které obdržíme např. ve formě mzdy, Z +, nájemného, úroků v bance reálný důchod = vyjadřuje množství statků a služeb, které si za nominální důchod můžeme koupit 1. pokud by rostla mzda rychleji než rostou ceny, můžeme si koupit více statků a služeb = vzrostl reálný důchod 2. pokud mzda roste, ale ceny jsou stejné, můžeme si koupit stejné množství statků a služeb jako před zvýšením mezd = reálný důchod se nezměnil 3. pokud mzda roste, ale ceny rostou rychleji = reálný důchod klesl %Δ reálného důchodu = %Δ nominálního důchodu %Δ cenové hladiny Dopady neočekávané inflace: tratí příjemci nominálních dávek (př. sociální dávky, důchod) v případě prosazení si mezd, bude tento nárůst nižší než inflace a reálný Y vyšší daně (posun do jiného daňového pásma) uložené úspory v bance budou úročeny méně % než je, která bude ten rok vyšší tzn. opět tratím ve vztahu dlužník věřitel tratí věřitel odrazení firem od investic inflace způsobuje N spojené s kolektivními smlouvami a dodatečné N v podobě přetištění cenovek atd. Protiinflační politika: 1) Monetární restrikce prováděny CNB o zvýšení úrokových měr o snížení množství peněz v oběhu dojde k AD produkce u P 2) Fiskální restrikce prováděny vládou o snížení vládních výdajů o zvýšení daní o snížení transferů dojde k AD P produkce u 3) Odstranění očekávání vláda, ČNB - 3 -
o provádění důvěryhodné politiky (dopředu oznámí, že podniknou určité kroky ke - pokud však tato prohlášení nebudou důvěryhodná, setrvačná inflace bude neustále pokračovat) 4) Cenová a mzdová regulace vláda zmrazí růst mezd a cen (v tržní EKO není moc vítáno, dochází k potlačení informační fce ceny, inflaci to spíše jen oddálí a po zrušení cenové a mzdové regulace se opět vrátí). tato regulace je přijímána jako doplněk fiskální a monetární restrikce Metody snížení inflace: (1) "Cold turkey" šoková terapie - výrazné snížení růstu agregátní poptávky (najednou) (2) Gradualistická metoda - cílem je postupné snižování růstu agregátní poptávky Phillipsova křivka (PC) inflace a nezaměstnanost: Původní verze Phillipsovy křivky: zachycuje negativní vztah mezi mírou mzdové inflace a mírou nezaměstnanosti čím šší je u, tím nižší je mzdová inflace čím ší je u, tím šší je mzdová inflace proč? o pokud je nízká u fy musí nabízet vyšší mzdu nulová míra mzdové inflace je spojena s určitou mírou nezaměstnanosti = přirozená míra nezaměstnanosti u* u* je taková u, která odpovídá Y* Cenová Phillipsova křivka: Samuelson a Solow nahradili mzdovou inflaci v původní PC cenovou inflací nahrazení mzdové inflace cenovou inflací předpoklad, že fy zvyšují své ceny (a tím roste inflace), podle toho, jak jim rostou mzdové náklady cenová inflace (%) = mzdová inflace (%) růst produktivity práce Phillipsova křivka vyjadřuje negativní vztah mezi cenovou inflací a u - 4 -
Phillipsova křivka rozšířená o očekávání: Friedman (kritika PC) o vztah mezi inflací a u podle něj platí pouze pro krátké období a to vlivem peněžní iluze očekávání inflace vedlo k vzniku setrvačné inflace výsledkem bude pouze čím dál vyšší míra inflace tzn. inflace akceleruje Shrnutí PC: volba mezi u a mírou inflace existuje pouze v krátkém období (SPC) v dlouhém období se nezaměstnanost nachází vždy na své u* a míra inflace akceleruje dlouhodobá Phillipsova křivka (LPC) je vertikální na úrovni u* Phillipsova křivka a model AD AS: bod A dlouhodobá rovnováha vláda bude chtít snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou míru o zvýšení vládních nákupů statků a služeb pravý obrázek roste produkt, roste cenová hladina = bod B nový bod krátkodobé rovnováhy levý obrázek zvýšení nominálních mezd, zaměstnanci více pracují = bod B krátkodobý pokles míry nezaměstnanosti pod přirozenou míru o dlouhé období: zaměstnanci zjistí, že jim klesly reálné mzdy, budou požadovat nárůst nominálních mezd posun křivky AS na pravém obrázku Deflace: při deflaci dlužníci musí vracet hodnotnější peníze (dluhy jsou v nominálních jednotkách) dlužníci se mohou dostat do problémů bankroty, nesplácení dluhů pokles HDP nárůst míry nezaměstnanosti ekonomika by upadla do recese při deflaci je tzn. dochází k poklesu všeobecné cenové hladiny Deflace P Př. Neočekávaně vysoká zpravidla nejvíce postihuje věřitele. - 5 -