ODHAD OBJEMU NÁDRŽÍ POTŘEBNÉHO PRO KOMPENZACI POKLESU ODTOKU VLIVEM KLIMATICKÉ ZMĚNY

ODHAD OBJEMU NÁDRŽÍ POTŘEBNÉHO PRO KOMPENZACI POKLESU ODTOKU VLIVEM KLIMATICKÉ ZMĚNY Ing. Martina Peláková, Mgr. Matthijs Boersema Zadavatel: Číslo výtisku: Ministerstvo zemědělství ČR Praha, listopad 2005

Název a sídlo organizace: Ředitel: Zadavatel: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Podbabská 30, 160 62 Praha 6 Ing. Lubomír Petružela, CSc. Česká republika - Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 Zástupce zadavatele: Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru VH politiky Zahájení a ukončení úkolu: srpen 2005 - listopad 2005 Místo uložení zprávy: Odbor hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie VÚV T.G.Masaryka Náměstek ředitele: Ing. Mark Rieder Vedoucí sekce: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Vedoucí oddělení: Hlavní řešitel: Ing. Oldřich Novický Ing. Martina Peláková Řešitelé: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Ing. Martina Peláková Mgr. Matthijs Boersema

Obsah ČÁST A: HYDROLOGICKÉ URČENÍ OBJEMU POTŘEBNÉHO PRO KOMPENZACI POKLESU ODTOKU VLIVEM KLIMATICKÉ ZMĚNY... 2 1 Scénáře klimatické změny... 3 2 Důsledky klimatické změny pro vodní režim v ČR... 5 3 Výstavba nových vodních nádrží... 6 4 Přístup k řešení a cíl studie... 6 5 Vstupní data... 8 6 Postup výpočtu pro jedno povodí... 8 7 Popis modelu hydrologické bilance... 9 8 Výsledky... 10 9 Závěr... 17 ČÁST B: ZPRACOVÁNÍ STANDARDNÍHO VODOHOSPODÁŘSKÉHO ŘEŠENÍ PRO TŘI VYBRANÁ POVODÍ: NECHRANICE, ŽELIVKA, ŘÍMOV 18 1. Úvod...19 1.1. Zaměření a cíle úkolu...19 2. Metodika řešení...20 2.1. Výběr nádrží...20 2.2. Hydrologické podklady...20 2.3. Ukazatelé zabezpečenosti...22 3. Postup a výsledky řešení...24 3.1. Nádrž Římov na Malši...24 3.2. Nádrž Švihov na Želivce...28 3.3. Nádrž Nechranice na Ohři...32 3.4. Diskuse předpokladů a výsledků řešení...37 4. Závěry...39 1

Část A Hydrologické určení objemu potřebného pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., Ing. Martina Peláková, Mgr. Matthijs Boersema 2

1 Scénáře klimatické změny V době řešení úkolu byly dostupné scénáře vycházející ze stavu vývoje GCM (globálních klimatických modelů) z roku 2000 pro časový horizont roku 2050 zkonstruované na MFF UK Kalvovou a kol. (2002). Jako nejvhodnější byly vybrány dva modely globální cirkulace: HadCM2 a ECHAM4. Byly použity dva scénáře emisí CO 2 z lidských činností: SRESA2 jako pesimistická varianta a SRESB1 jako optimistická varianta vývoje koncentrací CO 2. Pro teplotní citlivosti byly zvoleny také dvě mezní hodnoty 1,5 C a 4,5 C. (Pro stanovení citlivosti klimatu na změnu koncentrace skleníkových plynů je používán odhad změny průměrné globální teploty při zdvojnásobení koncentrace CO 2 ekv. Koncentrace ostatních skleníkových plynů je přepočtena ekvivalentně dle jejich účinku na oteplení.) Scénáře klimatické změny jsou kombinací typu modelu, scénáře emisí CO 2 a teplotní citlivosti viz tabulku 1. Scénáře udávají mimo jiné změny srážek (obr. 1), teploty (obr. 2) a vlhkosti vzduchu pro jednotlivé měsíce v roce a jsou stejné pro celé území ČR. Dříve provedené rozbory (Kašpárek a kol., 2003) ukázaly, že rozdílnost dvou zmíněných klimatických modelů je nevýznamná vzhledem k vlivu předpokládaných emisí CO 2 i vlivu teplotní citlivosti. Pro výpočty v rámci tohoto úkolu byl použit pouze scénář EC2H, jako nejpesimističtější varianta vývoje emisí CO2 při největší citlivosti klimatu na zvýšení koncentrace CO2 za použití globálního klimatického modelu ECHAM4. Důvodem je snaha o vystižení nejhorší možné situace ve vodním hospodářství ČR, se kterou je třeba do budoucna počítat. Tab. 1 Přehled scénářů klimatické změny GCM emise CO2 teplotní citlivost scénář malá (1,5 C) EC1L SRESB1 (10 GtC/rok) velká (4,5 C) EC1H ECHAM4 malá (1,5 C) EC2L SRESA2 (17 GtC/rok) velká (4,5 C) EC2H malá (1,5 C) Ha1L SRESB1 (10 GtC/rok) velká (4,5 C) Ha1H HadCM2 malá (1,5 C) Ha2L SRESA2 (17 GtC/rok) velká (4,5 C) Ha2H 3

změna srážek (%) 20 10 0-10 Změna srážek EC1L EC2H -20 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíc Obr. 1 Změna srážek podle scénářů klimatické změny EC1L a EC2H v sezónním chodu 5 Změna teploty změna teploty ( C) 4 3 2 1 EC1L EC2H 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíc Obr. 2 Změna teploty podle scénářů klimatické změny EC1L a EC2H v sezónním chodu 4

2 Důsledky klimatické změny pro vodní režim v ČR Klimatická změna bude podle současných poznatků významně ovlivňovat vodní režim na území České republiky, jak bylo popsáno například v práci Kašpárka a kol. (2003). Základním důsledkem klimatické změny je pokles průměrné dlouhodobé odtokové výšky ve všech povodích. Celkový odtok klesne do roku 2050 v případě optimistického scénáře EC1L na úroveň 80-94 % a v případě pesimistického scénáře EC2H na úroveň 57-86 % vůči nezměněnému klimatu. (Rozpětí uvedených hodnot reprezentuje výsledky z 50 povodí.) Sezónní chod celkového odtoku je klimatickou změnou také ovlivněn. V průběhu jarních, letních a podzimních měsíců bude celkový odtok v roce 2050 ve většině povodí o 10-20 % (EC1L), resp. o 30-40 % (EC2H) menší než ve 20. století. V zimních měsících bude naopak odtok větší, což je způsobeno zejména zvýšením teploty, které povede k častějšímu tání sněhu už v průběhu zimy a k většímu podílu dešťových srážek na úkor sněhových. Na obrázku 3 je příklad odtoku z povodí Labe po Brandýs n. L. Minima odtoku klesají v některém měsíci pod polovinu původní hodnoty ve všech zkoumaných povodích. Účinek klimatické změny na minimální průtoky je tedy velmi významný a indikuje ohrožení zásobní funkce vodních zdrojů, které nemají dostatečnou akumulaci pro překrytí období sucha. Průměry a minima měsíčních výšek odtoku. Povodí Labe po Brandýs. výška odtoku (mm/měsíc) 30 20 10 výchozí stav scénář EC1L scénář EC2H 0 XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X měsíce hydrologického roku Obr. 3 Vliv klimatické změny na odtok z povodí Labe po Brandýs n. L. v sezónním chodu 5

3 Výstavba nových vodních nádrží Jednou z možností, jak řešit předpokládaný nedostatek vody, je výstavba vodních nádrží. Ve směrném vodohospodářském plánu ČSR (SVP) z roku 1988 byl naposledy aktualizován seznam výhledových vodních nádrží. Obsahuje 464 plánovaných nádrží, z toho 210 územně hájených. Zbytek je pouze evidovaný, územně nehájený. Některé z těchto nádrží již byly postaveny, jedná se asi o 5 nádrží. Územní hájení je respektováno dodnes, v současné době dochází k jeho revizi. Jako jeden z podkladů pro řešení této problematiky jsme se pokusili posoudit objemy výhledově plánovaných nádrží s ohledem na předpokládanou klimatickou změnu. 4 Přístup k řešení a cíl studie Pro posouzení potenciálních možností hájených nádrží kompenzovat účinky klimatické změny byl použit zjednodušený přístup, založený na stanovení objemu vody, o který je v případě hydrologických poměrů ovlivněných klimatickou změnou větší nedostatkový objem pod zvoleným mezím průtokem. Tento postup není náhradou vodohospodářského řešení jednotlivých nádrží. Nezkoumá se, v jak dlouhém období by bylo před nástupem kritického období hydrologického sucha nutno vodu akumulovat. Mezní průtok byl zvolen jako kvantil průměrných měsíčních průtoků s pravděpodobností překročení 70 % (Q70 %m ), takže lze oprávněně předpokládat, že pokud dopad klimatické změny nebude zcela katastrofální, bude reálné v sezóně nebo několikaletém období před začátkem kritického hydrologického sucha vodu potřebnou ke kompenzaci průtoků v nádržích akumulovat a při průtokové depresi nadlepšit průtoky. Nejedná se o vyrovnání průtoků na Q70 %m, ale o zvětšení průtoků v období poklesu pod tuto mez na průběh odpovídající stavu před klimatickou změnou. Pro ověření, v jakém vztahu je takto zjednodušené řešení k standardnímu vodohospodářskému řešení, byla zpracována samostatná studie pro několik zvolených nádrží. Studie je součástí této zprávy (část B). Řešení bylo provedeno v přiměřeně velkých dílčích povodích, nikoliv v detailním členění povodí jednotlivých nádrží. Rozdělení území ČR na dílčí povodí (viz obr. 4) bylo provedeno po analýze dostupných hydrologických a meteorologických dat, která jsou pro řešení nezbytná. Cílem řešení bylo ve zvolených povodích stanovit: největší možný chybějící objem vody při vyplnění scénáře klimatické změny EC2H vzhledem ke stavu ve 20. století pro vyrovnání průtoků na původní stav v období poklesu pod Q70 %m, součet celkových ovladatelných objemů všech územně hájených nádrží plánovaných ve výhledu (bez nádrží již postavených). Pro odhad řad průtoků ovlivněných klimatickou změnou byl použit model hydrologické bilance. Jeho parametry se stanoví (kalibrují) podle řad pozorovaných neovlivněných meteorologických a hydrologických pozorování. Vstupní meteorologické veličiny se pak transformují podle zvoleného scénáře a použijí jako vstupy pro běh modelu odpovídající poměrům po klimatické změně. Výstupem je řada průtoků, ovlivněná touto změnou. 6

Obr. 4 Rozdělení území ČR na 32 povodí, pro která byly spočítány nedostatkové objemy a objemy plánovaných nádrží 7

5 Vstupní data Cílem úkolu bylo vypočítat objemy nádrží potřebných ke kompenzaci dopadů klimatické změny v povodích střední velikosti. Při níže uvedeném postupu vyžadoval výpočet pozorované časové řady těchto 4 veličin: srážkový úhrn (mm) za měsíc, průměr na povodí odtok (mm) za měsíc, přepočtený na plochu povodí relativní vlhkost vzduchu (%) průměr za měsíc a povodí teplota vzduchu ( C) průměr za měsíc a povodí S ohledem na požadavek střední velikosti povodí a na základě dostupných dat bylo provedeno rozdělení území České republiky na 32 povodí. Povodí Labe bylo rozděleno na 16 povodí, pro která byly zpravidla k dispozici časové řady z období 1932-1990. Povodí Odry bylo rozděleno na 7 povodí, z toho pro 2 povodí (Lužické Nisy a Smědé) byla k dispozici data z období 1957-1990 a pro ostatní pouze z období 1971-1990. Povodí Moravy bylo rozděleno na 9 povodí s daty z období 1971-1990. Data z období po roce 1990 nebyla použita pro srovnání původního stavu a klimatickou změnou ovlivněného stavu záměrně, protože poslední desetiletí 20. století se jeví podle mnoha výzkumů významně teplejší než předchozí stoleté období. Teploty v poslední dekádě 20. století klimatická změna již poznamenala. Mezi klimatology však není zcela jednotný názor na to, jakou měrou se na zvýšení teploty podílí nárůst skleníkových plynů oproti možnému přirozenému kolísání klimatu. Dále byly použity scénáře klimatické změny ve formě tabulek, které udávají pro každý měsíc v roce aditivní změnu teploty vzduchu a relativní změnu pro atmosférické srážky a vlhkost vzduchu. Scénáře jsou jednotné pro celou Českou republiku. 6 Postup výpočtu pro jedno povodí a) modelování hydrologické bilance s pozorovanými řadami klimatických veličin pomocí hydrologického modelu BILAN-SIMBA a optimalizace jeho parametrů podle pozorované odtokové výšky, b) modifikace pozorovaných řad klimatických veličin podle scénáře klimatické změny EC2H pro časový horizont roku 2050, c) modelování modifikovaných řad pomocí hydrologického modelu BILAN-SIMBA za použití parametrů stanovených optimalizací na základě pozorovaných řad, d) posouzení míry využití vody v povodí, ze které vyplývá velikost odtoku (hodnocená procenty překročení měsíčního odtoku), který se zvolí jako hranice pro kompenzaci poklesu odtoku, e) výpočet nedostatkových objemů pro řadu odtoků reprezentující původní stav klimatu, f) výpočet nedostatkových objemů pro řadu odtoků reprezentující změněný stav klimatu, g) vyhledání největšího rozdílu mezi nedostatkovými objemy (změněný stav původní stav) viz obr. 5. 8

140 120 100 Jizera - Předměřice (plocha povodí 2158 km 2 ) odtok - výchozí stav odtok - rok 2050 práh Q70% největší rozdíl 54 mm*2158 km 2 *10 3 = 116 mil. m 3 odtok (mm) 80 60 40 20 0 1 13 25 37 49 61 73 85 97 109 121 měsíc Obr. 5 Způsob určení největší možné potřeby vody při změně klimatu (největší rozdíl nedostatkového objemu při změně klimatu a nedost. objemu ve výchozím období) 133 145 157 169 181 193 205 217 229 7 Popis modelu hydrologické bilance Model hydrologické bilance SIMBA, sestavený podle několikaletých zkušeností s analogickým starším modelem BILAN, vyvinutý ve VÚV T.G.M., byl ověřen na několika desítkách povodí z ČR i evropských států, používají jej i některá zahraniční pracoviště. Model počítá v měsíčním kroku chronologickou hydrologickou bilanci povodí či území. Vyjadřuje základní bilanční vztahy na povrchu povodí, v zóně aerace, do níž je zahrnut i vegetační kryt povodí, a v zóně podzemní vody. Jako ukazatel bilance energie, která hydrologickou bilanci významně ovlivňuje, je použita jen teplota vzduchu. Vstupními hodnotami modelu jsou časové řady měsíčních výšek srážek na povodí, řady průměrných měsíčních teplot vzduchu a řady průměrných relativních vlhkostí vzduchu. Při odhadu parametrů modelu se zadávají řady průměrných měsíčních odtokových výšek v závěrovém profilu povodí. Výpočtem se určuje potenciální evapotranspirace, územní výpar, infiltrace do zóny aerace, průsak touto zónou, zásoba vody ve sněhu, zásoba vody v půdě, zásoba podzemní vody. Odtok je modelován jako součet tří složek: přímého odtoku, hypodermického odtoku a základního odtoku. Model má osm volných parametrů. Pro jejich odhad se v profilech s vodoměrným pozorováním používá optimalizační program, který hledá parametry tak, aby bylo dosaženo minimální hodnoty zvoleného kritéria shody modelovaného odtoku s pozorovanými daty. 9

8 Výsledky V povodí Labe, kde jsme pro výpočet použili u většiny povodí časové řady z období 1932-1990, se největší rozdíl deficitů pohybuje mezi 63 a 227 mm (viz obr. 6). Vážený průměr je zhruba 130 mm, přičemž deficitní období trvá ve většině povodí několik let (maximum je 3,8 roku v povodí Otavy). Výsledky pro mezipovodí Labe-Brandýs, Vltava-Modřany a Labe- Děčín byly získány odečtením vypočítaných objemů pro dílčí povodí od celků tak, jak je naznačeno v tabulce 2. Jejich spolehlivost je poměrně malá. Nádrže plánované pro výhledové období jsou rozmístěny zejména na horních a středních tocích (viz obr. 7), v členité krajině, protože lokality byly vybírány s ohledem na vhodnost přírodních podmínek. Objemy plánovaných nádrží přepočtené na plochy povodí se pohybují od 0 mm (např. v povodí Ploučnice) až po 344 mm (povodí horního Labe). Když tedy porovnáme deficitní objemy a objemy plánovaných nádrží v jednotlivých povodích, často se výrazně odlišují oběma směry (viz obr. 8), přestože v celkovém průměru pro povodí Labe vychází objem nádrží přepočtený na plochu 70 mm, tj. 54 % deficitního objemu. Při uvážení nepřesnosti uvedených výpočtů je možno konstatovat, že odhad objemu nádrží potřebných pro kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny je shodou okolností přibližně stejný nebo mírně větší než objem výhledově plánovaných nádrží. Nesoulad mezi potřebou vody a možnostmi výstavby nádrží ve zvolených povodích není problematický vzhledem k umístění plánovaných nádrží převážně na horních tocích. Stávající nádrže do srovnání objemů nádrží a deficitních objemů zahrnuty nebyly, protože jejich prostory již v současné době plní nějaký účel. V povodí Moravy a Odry (kromě povodí Lužické Nisy a Smědé) byly použity pro výpočet časové řady pouze z období 1971-1990, protože dřívější data nebyla k dispozici a v časovém období vymezeném pro řešení úkolu nebylo možné je pro delší období připravit. V tomto období se nevyskytla tak extrémní suchá období jako ve 30. a 40. letech 20. století, proto výsledky z těchto povodí nedosahují tak velkých hodnot a nelze je považovat za definitivní. Podle orientačních porovnání vlivu výběru období na výsledky předpokládáme, že v povodí Moravy a Odry by podobně jako v povodí Labe největší rozdíl deficitů místo průměrných 41 mm, které jsou uvedeny v tabulce 3, přesahoval hodnotu 100 mm. Objem plánovaných nádrží přepočtený na plochu je v moravských povodích větší než v Čechách, pohybuje se mezi 14 a 291 mm, v průměru 94 mm. V povodích Moravy a Odry je naplánováno 2674 mil. m 3 nádrží, což činí 43 % z celkového součtu objemů pro ČR, plocha těchto povodí zaujímá pouze 35 % území ČR. V povodí Labe naopak byly již postaveny nádrže zaujímající celkový objem 2550 mil. m 3, zatímco v povodích Moravy a Odry mají stávající nádrže celkový objem jen 843 mil. m 3. 10

Tab. 2 Výsledky pro jednotlivá povodí Čechy (výchozí data 1932-1990) Číslo stanice Tok Povodí Název stanice Průměrný měsíční odtok pozorovaný modelovaný modelovaný - scénář EC2H práh Q 70% Délka deficitního období Největší možná potřeba vody (A) Podíl A na průměr ném ročním odtoku Největší možná potřeba vody Objem plán. nádrží Objem plán. nádrží/ plocha povodí (B) [mm] [mm] [mm] [mm] [roky] [mm] [%] [mil.m 3 ] [mil.m 3 ] [mm] [-] 0060 Labe Království 41 39 30 26 1,8 115 31 82 245 344 3,0 0150 Úpa Česká Skalice 37 37 28 27 1,8 160 48 82 19 36 0,2 0180 Metuje Hronov 29 27 19 11 1,8 141 62 76 12 23 0,2 0370 Orlice Týniště n. O. 32 30 22 19 1,8 150 57 230 312 203 1,4 1020 Jizera Tuřice 31 30 23 20 0,8 63 23 138 185 84 1,3 1040-0060-0150-0180-0370-1020 Labe mezipovodí Brandýs n. L. 20 20 14 13 1,8 90 58 675 225 30 0,3 1090 Vltava Vyšší Brod 35 35 24 24 1,8 184 63 335 370 203 1,1 1330 Lužnice Bechyně 15 14 8 8 3,3 121 122 471 35 9 0,1 1510 Otava Písek 21 20 12 13 3,8 227 154 680 499 167 0,7 1670 Sázava Poříčí n. S. 15 14 8 8 2,4 102 104 443 96 22 0,2 1990 Berounka Dobřichovice 11 11 6 6 2,6 90 125 797 1038 117 1,3 2000-1090-1330-1510-1670-1990 Vltava mezipovodí Praha-Modřany 14 14 8 9 3,3 256 155 1124 126 29 0,1 2190 Ohře Louny I. 19 18 12 10 1,9 84 58 405 267 55 0,7 2390 Ploučnice Benešov n. P. 20 20 13 15 2,8 171 112 204 0 0 0,0 2400-1040-2390-2000-2190 Labe mezipovodí Děčín 16 16 10 10 3,3 178 112 806 65 14 0,1 2440 Kamenice Hřensko 33 32 26 24 2,8 151 49 33 0 0 0,0 3200 Lužická Nisa Hrádek n. N. 40 35 26 24 2,6 191 60 72 0 0 0,0 3230 Smědá Frýdlant v Č. 60 54 42 34 1,0 129 26 41 21 67 0,5 Poměr B/A Pozn.: Hodnoty uvedené šedě kurzívou neplatí pro mezipovodí, ale pro celé povodí dané stanice. 11

Tab. 3 Výsledky pro jednotlivá povodí - Morava (výchozí data 1971-1990) Číslo stanice Tok Povodí Průměrný měsíční odtok Název stanice pozorovaný modelovaný modelovaný - scénář EC2H práh Q 70% Délka deficitního období Největší možná potřeba vody (A) Podíl A na průměr ném ročním odtoku Největší možná potřeba vody Objem plán. nádrží Objem plán. nádrží/ plocha povodí (B) [mm] [mm] [mm] [mm] [roky] [mm] [%] [mil.m 3 ] [mil.m 3 ] [mm] [-] 2570 Odra Svinov 22 20 14 11 1,3 64 39 103 389 241 3,8 2750 Opava Děhylov 19 19 12 11 0,9 35 23 73 243 117 3,3 2940-2570- Odra mezipovodí Bohumín 25 22 16 14 0,8 36 24 39 52 48 1,3 2750 3030 Olše Věřňovice 40 30 22 19 0,8 44 17 40 84 92 2,1 3090a3110 Vidnávka a Bělá Poměr B/A Vidnava a Jeseník 31(52) 24(45) 16(36) 14(33) 1,0(0,6) 64 33(15) 43 29 43 0,7 3550 Morava Moravičany 30 27 21 20 0,8 59 24 92 454 291 4,9 3670-3550 Morava mezipovodí Olomouc-N. S. 22 21 16 15 0,6 18 19 32 193 110 6,1 3900 Bečva Dluhonice 28 27 21 16 0,7 51 21 81 226 143 2,8 4215-3900- Morava mezipovodí Strážnice 17 16 12 10 0,8 17 21 78 72 15 0,9 3670 4290 Moravská Dyje Janov 14 13 8 6 1,0 28 27 21 46 60 2,1 4570 Svitava Bílovice n. S. 11 11 6 7 2,3 81 107 93 16 14 0,2 4620-4570 Svratka mezipovodí Židlochovice 10 10 6 6 2,4 56 88 155 237 85 1,5 4780 Jihlava Ivančice 10 10 6 5 2,5 65 94 173 315 118 1,8 4805-4780- Dyje mezipovodí Břeclav-Ladná 8 8 5 5 2,5 27 79 112 228 54 2,0 4620-4290 Pozn.: Hodnoty uvedené šedě kurzívou neplatí pro mezipovodí, ale pro celé povodí dané stanice. 12

Tab. 4 Objemy plánovaných nádrží podle územní působnosti podniků povodí Podnik objem [mil. m 3 ] Povodí Labe s. p. 1043 Povodí Vltavy s. p. 2169 Povodí Ohře s. p. 350 Povodí Odry s. p. 797 Povodí Moravy s. p. 1855 Celkem 6214 13

Obr. 6 Největší možné chybějící množství vody (za celé suché období) v podmínkách klimatické změny (rok 2050) [mm neboli tis. m 3 /km 2 ] 14

Obr. 7 Výhledově plánované objemy nádrží v jednotlivých povodích [mm neboli tis. m 3 /km 2 ] 15

Obr. 8 Poměr mezi objemem plánovaných nádrží a chybějícím objemem vody v podmínkách klimatické změny (výsledky pro moravská povodí nezobrazeny) 16

9 Závěr V celkovém součtu pro povodí Labe odhad zásobních objemů potřebných na částečnou kompenzaci poklesu odtoku vlivem klimatické změny sice řádově odpovídá objemům plánovaných nádrží, je však téměř dvakrát větší, takže ani všechny nádrže by pro kompenzaci nestačily. Objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku: 6584 mil. m 3 Objem plánovaných nádrží: 3540 mil. m 3 Pro povodí Moravy a Odry jsou výsledky výpočtů objemů potřebných pro kompenzaci méně reprezentativní vzhledem k nedostatečné délce použitých vstupních časových řad (20 let). Předpokládáme, že při použití delších řad bychom došli k větším objemům potřebných na částečnou kompenzaci poklesu odtoku. Objem potřebný pro kompenzaci poklesu odtoku: (1249 mil. m 3 ) Objem plánovaných nádrží: 2674 mil. m 3 Při orientačním odhadu cca dvojnásobně většího objemu potřebného na částečnou kompenzaci poklesu odtoku (analogie podle výsledků z povodí Labe) dospějeme k závěru, že pro částečnou kompenzaci dopadu klimatické změny by bylo třeba využít všech uvažovaných objemů nádrží. Literatura Kalvová, J., Kašpárek, L., Janouš, D., Žalud, Z., Kazmarová, H. a kol. (2002): Scénáře změny klimatu na území České republiky a odhady dopadů klimatické změny na hydrologický režim, sektor zemědělství, sektor lesního hospodářství a na lidské zdraví v ČR. Národní klimatický program ČR, publ. č. 32, Praha, 141 s. Kašpárek, L. a kol. (2003): Vliv klimatických změn na množství a kvalitu vodních zdrojů a na hydrologické poměry v ČR. Závěrečná zpráva úkolu VaV/650/3/02. VÚV T.G.M., Praha, 192 s. Výzkumný ústav vodohospodářský (1988): Směrný vodohospodářský plán ČSR - publikace č. 34 Vodní nádrže. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu ČSR, Praha. 17

Část B Zpracování standardního vodohospodářského řešení pro tři vybraná povodí: Nechranice, Želivka, Římov Objem nádrže potřebný pro zajištění nároků na odběry a zachování ekologických průtoků v případě klimatické změny Prof. Ing. Zdeněk Kos, DrSc. 18

1. ÚVOD 1.1. Zaměření a cíle úkolu Problematika zabezpečení dostatečných vodních zdrojů při klimatické změně vyžaduje posouzení nutnosti akumulace vody v nádržních prostorech za těchto změněných podmínek. Ze zpráv o klimatické změně IPCC [1] vyplývá nutnost se na změnu klimatu připravit. Proto zadalo MZe ČR úkol, v jehož rámci byla vypracována tato studie. Studie je zaměřena na určení nádržních prostorů za klimatické změny vodohospodářskými prostředky a její dopad na nalepšovací účinky vybraných nádrží. Jsou uvažovány tři nádrže různého typu v hydrologicky rozdílných povodích a to: Římov na Malši, Švihov na Želivce a Nechranice na Ohři. Výsledky slouží pro porovnání tohoto standardního vodohospodářského řešení nádrží se způsobem použitým zadavatelem pro řadu profilů v ČR. Pro potřeby této studie se tento způsob označuje jako hydrologické určení objemu potřebného k vyrovnání průtoků při klimatické změně na průtoky za současných klimatických podmínek, to pro průtoky nižší než je daný limitní průtok (zkráceně hydrologický odhad objemu). 1.1.1. Přehled použitých scénářů klimatické změny V současné době jsou dostupné scénáře z roku 2000 zkonstruované na MFF UK v rámci prací Národního klimatického programu ČR. Jako nejvhodnější byly vybrány dva modely globální cirkulace: HadCM2 a ECHAM4. Jako scénář emisí byl použit SRESA2 jako pesimistická varianta a SRESB1 jako optimistická varianta vývoje koncentrací CO 2. Pro teplotní citlivosti byly zvoleny hodnoty 1,5 C (nízká citlivost) a 4,5 C (vysoká citlivost). Přehled scénářů je uveden v Tabulce 1. Tabulka 1 Přehled scénářů klimatické změny zkrácené označení model GCM scénář emisí klimatická citlivost EC1L ECHAM4 SRESB1 Malá EC1H ECHAM4 SRESB1 Velká EC2L ECHAM4 SRESA2 Malá EC2H ECHAM4 SRESA2 Velká Ha1L HadCM2 SRESB1 Malá Ha1H HadCM2 SRESB1 Velká Ha2L HadCM2 SRESA2 Malá Ha2H HadCM2 SRESA2 Velká Na základě zkušeností z prací Národního klimatického programu ČR byly pro zkoumání vlivu klimatické změny na vodní zdroje v řadě studií použity scénáře EC1L a EC2H, které vymezují rozmezí s nejpříznivějšími a nejméně příznivými kombinacemi scénářů imisí a klimatické citlivosti pro model ECHAM4. Pro potřeby této studie byl použit nejnepříznivější scénář EC2H. Výsledky podle modelu Ha2H se od výsledků podle modelu ECHAM4 zásadně neliší, vliv rozdílnosti modelů je v porovnání s vlivem scénářů imisí i vlivem klimatické citlivosti nevýznamný. 19

2. METODIKA ŘEŠENÍ Metodické postupy jsou zaměřeny na porovnání standardního vodohospodářského řešení nádrží se způsobem použitým zadavatelem pro řadu profilů v ČR. Pro potřeby této studie se tento způsob označuje jako hydrologické určení objemu potřebného k vyrovnání průtoků při klimatické změně na průtoky za současných klimatických podmínek, a to pro průtoky nižší než je daný limitní průtok (zkráceně hydrologický odhad objemu). Dále byla metodika zaměřena na určení objemu nádrže potřebného pro zajištění nároků na odběry a zachování ekologických průtoků v případě klimatické změny. Pro tyto cíle byl sestaven simulační model zásobní funkce nádrže hospodařící do vlastního profilu. Pomocí tohoto modelu byly provedeny výpočty režimových křivek nádrží na základě klimatického scénáře EC2H a na zhodnocení dopadů změny klimatu na vybrané funkce izolovaných nádrží. Pro srovnání s metodou hydrologického odhadu objemu byly vypočteny pro zadané velikosti nalepšení rovného limitnímu průtoku potřebné nádržní objemy. Pro stanovení režimových křivek za předpokladu klimatické změny byla použita metoda deterministických a stochastických a simulačních modelů ( tj. s přímým využitím řad průtoků a s využitím generace tisíciletých řad generovaných průtoků). 2.1. Výběr nádrží K analýze byly vybrány tři nádrže. Kritériem pro výběr byl různý typ hydrologického povodí, typ nádrže a její vodohospodářská funkce, ale i dostupnost hydrologických podkladů v současných a klimatickou změnou ovlivněných podmínkách. Nádrž Římov na Malši hlavní účely: klíčový zdroj pitné vody pro jihočeskou aglomeraci; nalepšování průtoků; energetické využití MVE;víceletá nádrž. Nádrž Švihov na Želivce - hlavní účely: klíčový zdroj pitné vody pro zásobování Prahy; výrazně víceletá nádrž; Nádrž Nechranice na Ohři - hlavní účely: zásobování vodou, závlahy, rekreace, energetické využití MVE; sezónní nádrž. Údaje o nádržích byly převzaty z příslušných manipulačních řádů a dalších publikací [12, 13, 14]. Je však třeba mít na zřeteli, že uváděné nároky na nádrže nejsou konstantní a v realitě se mění se změnou přírodních podmínek a se sociálněekonomickým vývojem společnosti. 2.2. Hydrologické podklady 2.2.1. Hydrologické charakteristiky povodí nádrží Jednotlivá povodí nádrží byla charakterizována základními geografickými, orografickými, klimatickými, hydrologickými a hydrogeologickými údaji, které byly předány zadavatelem. 20

Povodí nádrže Římov na Malši Řeka Malše pramení v Novohradských horách, jejichž vrcholky jen mírně překračují výšku 1000 m n. mořem. Průměrná srážka na povodí je 740 mm/rok, průměrná potenciální evapotranspirace 497 mm/rok, průměrná výška odtoku 270 mm. Roční průběh srážek je poněkud odlišný od průběhu typického pro ČR, více srážek vypadne v jarních měsících. Novohradské hory jsou tvořeny zejména vyvřelinami, akumulace podzemních vod se uskutečňuje jen ve zvětralinovém, značně mocném pokryvu. Odtok je poměrně rozkolísaný což charakterizuje koeficient variace denních průtoků 1,22 Povodí nádrže Švihov na Želivce Povodí Želivky nad nádrží Švihov leží v západní části Českomoravské vrchoviny, maximální nadmořská výška cca 700 m n. mořem. Tomu odpovídá průměrná roční srážka 675 mm, která jen o 100 mm převyšuje potenciální evapotranspiraci. Průměrná odtoková výška je 185 mm. Povodí je tvořeno krystalinickými horninami, ve kterých se nevytváří podstatné zásoby podzemní vody, takže i rozkolísanost denních průtoků je střední (koeficient variace 1,2 ). Povodí nádrže Nechranice na Ohři Povodí Ohře po nádrž Nechranice je v měřítcích ČR již dosti velké. Ohře přivádí vodu dílem z Německa (Smrčiny), dílem ze Slavkovského lesa, z největší části z Krušných hor. Odvodňuje však jejich závětrnou stranu, na které jsou srážky zřetelně menší, než na návětrné straně v Německu. Průměrná srážka na povodí je blízká hodnotě 700 mm/rok,, průměrná potenciální evapotranspirace je 575 mm/rok, průměrná výška odtoku cca 240 mm/rok. V povodí se vyskytují zejména krystalinické horniny s puklinovou propustností, akumulace podzemních vod není příliš významná. V obdobích sucha i odtok z horských toků klesá do velmi malých hodnot. Vlastní tok Ohře vzhledem k velikosti povodí má rozkolísanost střední, koeficient variace denních průtoků blízký hodnotě 1. 2.2.2. Základní hydrologické časové řady Základní vstupní časovou řadou je pozorovaná řada průměrných měsíčních odtokových výšek v odpovídajícím vodoměrném profilu předaná zadavatelem. Za předpokladu stejných odtokových výšek v tomto profilu a profilu nádrže byla přenásobením plochou povodí nádrže vytvořena základní řada průměrných měsíčních průtoků pro profil nádrže, dále označovaná jako "reálná" řada SKP. Výjimkou je nádrž Římov, kde byl volen odlišný postup ( viz.dále). Hydrologické řady pro podmínky ovlivněné klimatickou změnou podle scénáře EC2H byly modelovány hydrologickým modelem SIMBA.Příslušné řady jsou označovány jako R2H pro nádrž Římov, S2H pro nádrž Švihov a N2H pro nádrž Nechranice. 2.2.3. Lineární regresní model Pro zjištění zabezpečenosti řešení pří klimatické změně byly úlohy řešeny stochasticky s využitím 1000-letých syntetických řad průměrných měsíčních průtoků. Změněné hydrologické podmínky byly modelovány obvyklou metodou lineárního regresního modelu, přičemž výchozí řadou byla řada průměrných měsíčních průtoků v přehradním profilu. Přitom výchozí řady měsíčních průtoků v přehradním profilu 21

byly vypočteny z řad odtokových výšek namodelovaných hydrologickým modelem SIMBA na základě scénáře EC2H. Pro potřeby této studie byly zkoumány funkce izolovaných nádrží nalepšujících na nalepšený průtok do vlastního profilu. Základní posouzení bylo provedeno simulačním výpočtem, který používá přímo časové řady v příslušných profilech (deterministický simulační model). Pro odhad zabezpečenosti funkce nádrží při klimatické změně byl použit stochastický simulační model, který uvažuje náhodnost hydrologických vstupů. Výsledkem výpočtů jsou výsledky v podobě režimových křivek nádrže poskytujících potřebné informace o vztazích mezi celkovým nalepšením Qn, velikostí zásobního objemu Az a zabezpečeností podle trvání Pt. Režimové křivky byly vyjádřeny ve formě. Az = f(qn;pt). Úloha byla řešena v generovaných 1000 letých řadách průměrných měsíčních průtoků pro klimatickou změnou ovlivněné podmínky. V stochastických hydrologických podmínkách není výstupem jedné varianty řešení pouze jedna režimová křivka, ale svazek křivek odpovídající řešení ve větším počtu syntetických řad, což umožňuje intervalový odhad hodnot Qn, Az a Pt. V předkládané studii byly režimové křivky počítány z 5 syntetických řad průměrných měsíčních průtoků a to pro klimatickou změnou ovlivněné podmínky. Vzhledem k velkému počtu výstupů byly používány pro vodohospodářské řešení jedna nebo dvě režimové křivky, které charakterizují možné výsledky. 2.3. Ukazatelé zabezpečenosti Konkrétní využití nádrží je ve většině případů kombinací více účelů a stanovení návrhové zabezpečenosti je otázkou individuálních rozborů jednotlivých vodních děl. V optimálním případě by návrhové zabezpečenosti měly být výsledkem ekonomických rozborů důsledků omezení dodávky vody za poruchy. Vzhledem k obtížím, které však u některých účelů a jejich kombinací vznikají při finančním vyjadřování ztrát jsou v praxi často používány doporučené normativy návrhové zabezpečenosti. Tabulka 2 ČSN 736815 Vodohospodářská řešení vodních nádrží Normativy návrhové zabezpečenosti dodávky vody pro různé účely Účel nádrže Třída A: Vodovody pro více než 150 000 obyvatel, jaderné elektrárny, tepelné elektrárny nad 500 MW, vybrané průmyslové podniky celostátního významu Třída B: Vodovody pro 50 000 až 150 000 obyvatel, tepelné elektrárny do 500 MW, průmyslové podniky celostátního významu (mimo podniky v třídě A) Třída C: Vodovody pro méně než 50 000 obyvatel, průmyslové podniky oblastního významu, živočišná výroba mimo chov ryb a vodní drůbeže Třída D: Vodní elektrárny (zabezpečenost se vztahuje k dohodnutému průtoku, který se stanovuje individuálně), plavba, místní průmysl, závlahy, chov ryb a vodní drůbeže, lesnictví, rekreace Minimální normativní zabezpečenost Pt % 99,5 98,5 97,5 95 22

Uvedené normativy byly v této studii použity jako jeden z parametrů umožňující vzájemné porovnání dopadů klimatické změny na zásobní funkce jednotlivých nádrží. Všechny analyzované nádrže byly uvažovány jako zdroj pro zásobování vodou a pro zajištění minimálního (ekologického) zůstatkového průtoku pod nádrží. Požadované celkové nalepšení Qn je tedy součtem odběru a MZP při zvolené návrhové zabezpečenosti Pt = 99,5 %, což odpovídá třídě A v uvedené normě. Kromě těchto účelů, kdy uvedená zabezpečenost je srovnávacím ukazatelem pro jednotlivé analyzované nádrže, byly v některých konkrétních případech rámcově posouzeny i jiné účely, jejichž zabezpečenost je nižší. Pro tyto případy byla volena zabezpečenost 99,0%. Pro posouzení vzájemných vztahů mezi celkovým nalepšením nádrže Qn a velikostí jejího zásobního objemu Az ve stochastických hydrologických podmínkách byly pro výpočty zvoleny variantní hodnoty zabezpečenosti Pt = 99,99%; 99,90%; 99,5%; 99% a 98%. V tomto případě se tedy nejedná o návrhové parametry, ale o ukazatele umožňující posoudit dopad klimatické změny na zásobní funkci analyzované nádrže. 23

3. POSTUP A VÝSLEDKY ŘEŠENÍ 3.1. Nádrž Římov na Malši Hlavním účelem nádrže je akumulace vody pro vodárenské využití a zajištění trvalého minimálního (ekologického) průtoku v toku pod přehradou jakož i minimálního průtoku v profilu Roudné při kompenzačním nalepšování. Dále nádrž zajišťuje povodňovou ochranu a energetické využití průtoků v MVE. V předkládané studii však, v souladu s jejím cílem, nádrž Římov plní pouze zásobní funkci s nalepšováním do vlastního profilu. Reprezentuje zásobní nádrž v hydrologických podmínkách Malše a Novohradských hor (viz výše). 3.1.1. Podklady pro řešení Hydrologické údaje: Plocha povodí: 488,4 km 2 Průměrný dlouhodobý průtok Q a = 4,1 m 3 s 1 Základní průtokovou řadou je pozorovaná řada průměrných měsíčních průtoků ve vodoměrném profilu Římov za období 1944-80. Tato řada byla dále prodloužena na období 1944-90 a to následovně: Řada instrumentálních pozorování ČHMÚ 1944-90 byla podrobena statistické analýze a bylo potvrzeno ovlivnění přirozených průtoků v posledním desetiletí provozem vodárenské nádrže Římov. K rekonstrukci ovlivněné části řady průměrných měsíčních průtoků 1981-90 byly použity odtokové výšky v profilu Kaplice. Lineární regrese za období 1971-1981 prokázala praktickou rovnost odtokových výšek v obou profilech. Získaná řada průměrných měsíčních průtoků v přehradním profilu Římov, (označená RSKP), představuje výchozí reálnou řadu pro výpočty vodohospodářského řešení. Na základě vybraných klimatických a emisních scénářů byla ve VÚV TGM pomocí hydrologického modelu SIMBA namodelována 47-letá řada průměrných odtokových výšek ve vodoměrném profilu Římov, která reprezentuje klimatické podmínky popsané scénářem EC2H. Tato řada byla přepočtena na řadu průměrných měsíčních průtoků v přehradním profilu (označena R2H) a použita jako výchozí podklad pro generování syntetických 1000-letých řad průměrných měsíčních průtoků reprezentujících podmínky ovlivněné změnou klimatu. Lineárním regresním modelem bylo vypočteno pět syntetických 1000-letých řadách průměrných měsíčních průtoků (označeny GR2H1 až GR2H5), které byly dále použity pro výpočet režimových křivek a stanovení důsledků změny klimatu na vodohospodářskou funkci nádrže. Pro vodohospodářské řešení z nich byla vybrána nejnepříznivější řada GR2H4. Parametry nádrže : Údaje jsou uvedeny podle manipulačního řádu, vydaného v roce 1994 Objem stálý A s = 2,069 mil.m 3 zásobní A z = 30,016 mil. m 3 ochranný ovladatelný A ro = 1,551 mil. m 3 24

celkový ovladatelný A co = 33,636 mil. m 3 celkový prostor A c = 33,805 mil. m 3 Kóta dna: 427,50 m n.m. stálého nadržení: 442,50 m n.m. zásobního prostoru: 470,65 m n.m. ochranného ovladatelného prostoru: 471,40 m n.m. celkového prostoru: 471,48 m n.m. Průměrný zabezpečený odběr pro úpravnu vody: 1,708 m 3 s 1 Zajištění trvalého minimálního průtoku : 0,650 m 3 s 1 Pro výpočty poskytla společnost Vodní díla TBD, a.s. charakteristiku nádrže v elektronické formě, z níž vyplývají pro dané hladiny v nádrži dále uvedené hodnoty objemů A s a A z, které byly použity při řešení, stejně jako ve studii [2]: Objem stálý A s = 2,28 mil.m 3, objem zásobní A z = 30,12 mil. m 3 Limitní průtok hydrologického odhadu objemu Pro srovnání standardního vodohospodářského řešení s metodou hydrologického odhadu objemu byly zadavatelem předány hodnoty limitního průtoku. Pro nádrž Římov tato hodnota činila Q(RHYDR)= 2,58 m 3 s 1. Hydrologický odhad objemu činil Az(RHYDR) = 74 mil. m 3. 3.1.2. Režimové křivky Režimové vztahy mezi objemem nádrže Az, konstantním nalepšením Qn a zabezpečeností Pt byly počítány pro syntetickou řadu GR2H4 průměrných měsíčních průtoků pro klimatické podmínky popsané scénářem EC2H. Jejich číselné hodnoty a grafická vyjádření jsou uvedena v tabulce 3 a v obrázku 1. Tabulka 3 Zásobní objemy nádrže Římov při scénáři EC2H Řada GR2H4 a řada R2H Qn(m 3.s -1 ) Řada GR2H4 R2H Pt(%) 99,5 99,0 98,0 1,4 33,5 28,0 23,2 27,1 1,6 46,0 38,5 31,5 32,6 1,8 61,0 53,5 43,8 45 2,0 88,0 73,5 62,0 60 2,2 126,0 111,0 91,5 75 2,4 240,0 204,0 169,0 102 25

Obrázek 1 Zásobní objemy nádrže Římov při scénáři EC2H, řada GR2H1 a řada R2H Zásobní objemy nádrže Římov řada GR2H4 250 200 Az mil. m3 150 100 50 0 1,4 1,6 1,8 2,0 2,2 2,4 Qn m3/s 99,5 99 98 R2H Tabulka 3 a obrázek 1 uvádějí vztahy mezi konstantním nalepšením Qn, zásobním objemem Az a zabezpečeností podle trvání Pt, Az = f(pt;qn) vypočtené ze výše uvedené vybrané syntetické řady GR2H4. Pro srovnání jsou zobrazeny i režimové křivky vypočtené a z 47-leté průtokové řady R2H modelované pro změněné klimatické podmínky hydrologickým modelem SIMBA. Tabulka a obrázek umožňují posoudit citlivost zásobního objemu Az na zabezpečenosti Pt a na změny parametru Qn. Zabezpečenost Pt byla volena v hodnotách 99,50%, 99% a 98%. 3.1.3. Vodohospodářské řešení a hydrologický odhad objemu. Vodohospodářské řešení nádrže Římov na Malši bylo provedeno pro nalepšení průtoků Qn = Q(RHYDR) = 2,58 m 3 s 1 v souladu s hodnotou použitou zadavatelem pro hydrologický odhad objemu. Řešení bylo provedeno nejdříve deterministickým simulačním modelem pro současné klimatické podmínky ( řada RSKP Římov, současné klimatické podmínky) a pro klimatický scénář EC2H (řada R2H). Z tohoto řešení vyplynuly potřebné objemy nádržních zásobních prostorů pro současné klimatické podmínky Az (RSKP) = 35,34 mil. m 3 a pro změněné klimatické podmínky při scénáři EC2H, tj. Az(R2H) = 278 mil. m 3. Potřebný objem odvozený metodou používanou zadavatelem (hydrologický odhad objemu) činil Az(RHYDR)= 74 mil. m 3.Rozdíl mezi oběma výsledky je třeba vysvětlit. Odečtením Az(R2H) Az (RSKP) = 278-35 = 243 mil.m 3 se výsledek nepřiblíží dostatečně hodnotě Az(RHYDR). Je tedy třeba problém analyzovat podrobněji. Řešit nádrž pro konstantní nalepšení Qn = 2,58 m 3 s 1 za klimatické změny vlastně není možné, protože Qn = 2,58 m 3 s 1 je větší než dlouhodobý průměrný průtok za klimatické změny Qa (R2H) = 2,48 m 3 s 1. Standardní vodohospodářské řešení nalepšuje průtoky na uvažovanou hodnotu Qn = 2,58 m 3 s 1 v každém měsíci zkoumaného období.. Metoda hydrologického odhadu objemu tak činí jen tehdy, když je současný průtok vyšší než hodnota Qn = 26

Q(HYDR). Pokud je tato hodnota současného průtoku nižší než Qn, pak vlastně nalepšuje pouze na tuto hodnotu. Bylo tedy provedeno standardní vodohospodářské řešení na proměnné nalepšení, které se rovná Qp = min(2,58; Qi ), kde Qi je průtok z řady RSKP pro právě zpracovávaný měsíc i. Z tohoto řešení vyplynula hodnota Az (red) = 135 mil. m 3. Tato hodnota je již bližší hodnotě Az(RHYDR), ale stále je mezi nimi značná diference. V dalším byl hledán důvod této diference. Metoda hydrologického odhadu objemu vlastně určuje deficit mezi průtoky při klimatické změně a průtoky při současných klimatických podmínkách za kritické období. Ve standardním vodohospodářském modelu to odpovídá práznění nádrže. V standardním vodohospodářské řešení nádrže je však třeba zabezpečit také plnění nádrže a to vede k vyšším nárokům na nádržní objemy. 3.1.4. Vodohospodářské řešení nádrže pro zajištění nároků na odběry a zachování ekologických průtoků v případě klimatické změny. Pro vodohospodářské řešení nádrže Římov byly vybrány dvě hodnoty celkového nalepšení, které zhruba odpovídají uváděným nárokům na vodárenské zásobování a zajištění minimálního zůstatkového průtoku z nádrže Římov. Jedná se o nalepšení Qn = 2,2 m 3 s 1, odpovídající údaji Povodí Vltavy, [9] a celkové nalepšení Qn = 2,4 m 3 s 1 odpovídající hodnotě požadované manipulačním řádem nádrže Římov. Pro tyto hodnoty celkového nalepšení byly dále určeny zabezpečenosti Pt a porovnány pro různé klimatické podmínky a velikosti zásobního prostoru nádrže. Celkové nalepšení Qn = 2,2 m 3 s 1 v současných klimatických podmínkách a při Az = 30,12 mil.m3 lze zajistit se zabezpečeností podle trvání Pt, která přesahuje významně požadovanou hodnotu 99,5 %. Významný dopad na zásobování vodou má však klimatická změna podle scénáře EC2H, kdy uvažované nalepšení nelze zajistit vůbec s uspokojivou zabezpečeností (Pt ~ 84%). Celkové nalepšení Qn = 2,4 m 3 s 1 lze v současných klimatických podmínkách a při Az = 30,12 mil.m 3 zajistit se zabezpečeností podle trvání Pt, která také přesahuje hodnotu 99,5%. Za klimatické změny podle scénáře EC2H lze dosáhnout daného nalepšení pouze se zabezpečeností hluboko pod hodnotou normativní ( Pt ~ 77 %). Za klimatické změny tedy nelze dodržet požadovanou zabezpečenost Pt = 99,5%. Hodnota požadovaného nalepšení je problematická, protože požadované nalepšení Qn = 2,4 m 3 s 1 se již blíží dlouhodobému průměrnému průtoku při klimatické změně Qa(R2H)= 2,48 m 3 s 1. Vodárenský účel nádrže Římov nelze tedy za klimatické změny s dostatečnou zabezpečeností splnit. Pro tento cíl by bylo nutné zvýšit zásobní objem nádrže Římov na 126 mil. m 3 (pro Qn = 2,2 m 3 s 1 ) resp. 240 mil. m 3 (pro Qn = 2,4 m 3 s 1 ). Tento požadavek je nereálný a proto by bylo třeba pro zásobení obyvatel pitnou vodou nutné hledat nový zdroj vody o vydatnosti 0,8 až 1,0 m 3 s 1, protože nádrž Římov může za klimatické změny se současným zásobním objemem zajistit s dostatečnou zabezpečeností pouze nalepšení Qn = 1,4 m 3 s 1 3.1.5. Závěry vodohospodářského řešení Srovnání standardního vodohospodářského řešení nádrže Římov na Malši a metody hydrologického odhadu objemu vede k závěru, že je toto srovnání vhodné pouze pro 27

shodně stanovené podmínky nalepšování průtoků. Pro skutečné vodohospodářské řešení vodárenské nádrže dostáváme rozdílné hodnoty odpovídající různým vstupním podmínkám. Prokazuje se však jasně nutnost dalších akumulací vody v rozsahu asi 100 mil. m 3 nebo jiné řešení pro zajištění požadavků na vodárenské odběry za klimatické změny. 3.2. Nádrž Švihov na Želivce Účelem nádrže je akumulace vody pro zásobování Prahy pitnou vodou a zajištění trvalého minimálního (ekologického) průtoku v toku pod přehradou. Rovněž v předkládané studii, v souladu s jejím cílem, plní nádrž Švihov tyto funkce a reprezentuje víceletou zásobní nádrž v hydrologických podmínkách Želivky v západní části Českomoravské vrchoviny. 3.2.1. Podklady pro řešení Hydrologické údaje: Údaje jsou uvedeny podle materiálů Povodí Vltavy Plocha povodí: 1178,29 km 2 Průměrný dlouhodobý průtok Qa = 6,93 m 3 s 1 Základní vstupní časovou řadou je pozorovaná řada průměrných měsíčních odtokových výšek za období 1961 1990 ve vodoměrném profilu Soutice, předaná zadavatelem. Za předpokladu stejných odtokových výšek v profilu Soutice a profilu nádrže Švihov byla přenásobením plochou povodí nádrže Švihov vytvořena základní řada průměrných měsíčních průtoků pro nádrž Švihov. Na základě vybraného klimatického a emisního scénáře byla ve VÚV TGM pomocí hydrologického modelu SIMBA namodelována 30-letá řada průměrných měsíčních odtokových výšek v profilu Soutice, která reprezentuje klimatické podmínky popsané scénářem EC2H. Tato řada byla přepočtena na řadu průměrných měsíčních průtoků v přehradním profilu. Z ní bylo lineárním regresním modelem vypočteno pět syntetických 1000-letých řadách průměrných měsíčních průtoků (označeny GS2H1 až GS2H5), které byly dále použity pro výpočet režimových křivek a stanovení důsledků změny klimatu na vodohospodářskou funkci nádrže. Z nich byly pro řešení vybrány nejnepříznivější řada GS2H1 a řada, která dávala naopak nejpříznivější výsledky GS2H5. Parametry nádrže : Údaje byly použity podle materiálů Povodí Vltavy Objem stálý As = 20,584 mil.m 3 zásobní Az = 245,998 mil. m 3 (v této studii v souladu se studií [2] bylo použito Az = 245 mil. m 3 ) ochranný ovladatelný Aro = 0 celkový ovladatelný Aco = 266,573 mil. m 3 celkový prostor Ac = 308,973 mil. m 3 Kóta dna: 323,16 m n.m. stálého nadržení: 343,10 m n.m. zásobního prostoru: 377,00 m n.m. celkového prostoru: 379,80 m n.m. 28

Zabezpečený odběr pro vodárenské využití: 5,25 m 3 s 1 Minimální zůstatkový průtok : 0,25 m 3 s 1 Průměrný dlouhodobý průtok Qa = 6,93 m 3 s 1 Poměrné nalepšení alfa = Qn/Qa = 5.5/6,93 = 0,8 Limitní průtok hydrologického odhadu objemu Pro srovnání standardního vodohospodářského řešení s metodou hydrologického odhadu objemu byly zadavatelem předány hodnoty limitního průtoku. Pro nádrž Švihov tato hodnota činila Q(SHYDR)= 3,8 m 3 s 1. Hydrologický odhad objemu činil Az(SHYDR) = 145 mil. m 3. 3.2.2. Režimové křivky Režimové vztahy mezi objemem nádrže Az, konstantním nalepšením Qn a zabezpečeností Pt byly počítány ve dvou syntetických řadách průměrných měsíčních průtoků pro klimatické podmínky popsané scénářem EC2H. Výsledky jsou uvedeny jednak tabelárně a jednak graficky. Tabulka 4 Zásobní objemy nádrže Švihov při scénáři EC2H Řada GS2H1 a řada S2H Qn(m 3.s -1 ) Řada GS2H1 S2H Pt(%) 99,99 99,90 99,50 99,00 98,00 2,0 189,0 148,0 113,0 98,5 79,0 106,7 2,5 243,0 193,0 154,0 138,0 113,0 159,3 3,0 295,0 241,0 203,0 185,0 156,0 238,1 3,5 383,0 359,0 308,0 268,0 238,0 341,9 Obrázek 2 Zásobní objemy nádrže Švihov při scénáři EC2H, řada GS2H1 a řada S2H Zásobní objem nádrže Švihov řada GS2H1 400 350 300 250 Az mil. m3 200 150 100 50 0 2 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Qn m3/s 99,9 99,5 99 98 S2H 29

Tabulka 5 Zásobní objemy nádrže Švihov při scénáři EC2H Řada GS2H5 a řada S2H Qn(m 3.s -1 ) Řada GS2H5 S2H Pt(%) 99,99 99,90 99,50 99,00 98,00 2,0 145,0 117,0 96,8 83,0 68,0 106,7 2,5 182,0 166,5 142,0 125,0 105,0 159,3 3,0 242,0 230,0 200,0 178,0 155,0 238,1 3,5 489,0 430,0 328,0 280,0 232,5 341,9 Obrázek 3 Zásobní objemy nádrže Švihov při scénáři EC2H řada GS2H5 a řada S2H Zásobní objem nádrže Švihov GS2H5 Az mil. m3 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 2 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 2,9 3 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 Qn m3/s 99,9 99,5 99 98 S2H Tabulky 4 a 5 a obrázky 2 a 3 uvádějí vztahy mezi konstantním nalepšením Qn, zásobním objemem Az a zabezpečeností podle trvání Pt, Az = f(pt;qn) vypočtené ze dvou výše uvedených vybraných syntetických řad Qm. Pro srovnání jsou zobrazeny i režimové křivky vypočtené a z 30-leté průtokové řady S2H modelované pro změněné klimatické podmínky hydrologickým modelem SIMBA. Tabulka a obrázky umožňují posoudit citlivost zásobního objemu Az na zabezpečenosti Pt a na změny parametru Qn. Zabezpečenost Pt byla volena v hodnotách v tabulkách 99,99%, 99,90%,99,50%, 99% a 98% a v obrázcích 99,9%,99,5%, 99% a 98%. 3.2.3. Vodohospodářské řešení a hydrologický odhad objemu. Vodohospodářské řešení nádrže Švihov na Želivce bylo provedeno pro nalepšení průtoků Qn = Q(SHYDR) = 3,8 m 3 s 1 v souladu s hodnotou použitou zadavatelem pro hydrologický odhad objemu. Řešení bylo provedeno nejdříve deterministickým simulačním modelem pro současné klimatické podmínky ( řada SSKP Švihov, současné klimatické podmínky) a pro klimatický scénář EC2H (řada S2H). Z tohoto řešení vyplynuly potřebné objemy nádržních zásobních prostorů pro současné 30

klimatické podmínky Az (SSKP) = 42 mil. m 3 a pro změněné klimatické podmínky při scénáři EC2H,tj. Az(S2H) = 404 mil. m 3. Potřebný objem odvozený metodou používanou zadavatelem (hydrologický odhad objemu) činil Az(SHYDR)= 145 mil. m 3 m Rozdíl mezi oběma výsledky je třeba vysvětlit. Odečtením Az(S2H) Az (SSKP) = 404-42= 362 mil.m 3 se výsledek nepřiblíží dostatečně hodnotě Az(SHYDR). Je tedy třeba problém analyzovat podrobněji. Standardní vodohospodářské řešení nalepšuje průtoky na uvažovanou hodnotu Qn = 3,8 m 3 s 1 vždy. Metoda hydrologického odhadu objemu tak činí jen tehdy, když je současný průtok vyšší než hodnota Qn. Pokud je tato hodnota současného průtoku nižší než Qn, pak vlastně nalepšuje pouze na tuto hodnotu. Bylo tedy provedeno standardní vodohospodářské řešení na proměnné nalepšení, které se rovná Qp = min(3,8; Qi ), kde Qi je průtok z řady SSKP pro právě zpracovávaný měsíc i. Z tohoto řešení vyplynula hodnota Az ( red) = 249 mil. m 3 m. Tato hodnota je již bližší hodnotě Az(SHYDR), ale stále je mezi nimi značná diference. V dalším byl hledán důvod této diference. Metoda hydrologického odhadu objemu vlastně určuje deficit mezi průtoky při klimatické změně a průtoky při současných klimatických podmínkách za kritické období. Ve standardním vodohospodářském modelu to odpovídá prázdnění nádrže. V standardním vodohospodářské řešení nádrže je však třeba zabezpečit také plnění nádrže a to vede k vyšším nárokům na nádržní objemy. Další podrobná analýza vedla k vyhledání kritického období, které určuje potřebný objem v při hydrologickém odhadu objemu a porovnání hospodaření nádrží v témže období. Toto období je mezi roky 1972 a 1974. Na počátku tohoto období však nádrž při simulaci není zcela naplněna a má obsah jen V1i = 236 mil m 3 při řešení uvažující Qn = 3,8 m 3 s 1 a obsah V2i = 166 mil m 3, při řešení uvažujícím Qp = min (3,8;Qi). Tento poslední údaj V2i už velmi dobře koresponduje s objemem Az(SHYDR) a poskytuje se tak vysvětlení diference mezi hodnotami odvozenými různými metodami. 3.2.4. Vodohospodářské řešení nádrže pro zajištění nároků na odběry a zachování ekologických průtoků v případě klimatické změny. Podle současného manipulačního řádu má nádrž Švihov zabezpečovat nalepšení Qn = 5,5 m 3 s 1, tj. zabezpečený odběr pro vodárenské využití: Qvod= 5,25 m 3 s 1 a minimální zůstatkový průtok MZP= 0,25 m 3 s 1 Zabezpečenost tohoto nalepšení je dostatečná, tj. vyšší než Pt=99,5 %. Skutečné využití nádrže se pohybuje mezi maximem v roce 1991, kdy bylo Qn = 4,75 +0,25 = 5,0 m 3 s 1 a hodnotou Qn = 3,75 + 0,25 = 4,0 m 3 s 1 v roce 2001. V současné době využití mírně narůstá. Při klimatické změně při scénáři EC2H však zabezpečenost nalepšení rapidně klesá a nádrž s objemem Az = 245 mil. m 3 by nalepšení Qn = 5,5 m 3 s 1 nemohla vůbec zajistit, protože by toto nalepšení bylo vyšší než průměrný průtok při klimatické změnně Qa(S2H) = 3,83 m 3 s 1. Ani uvažované nalepšení Qn = 3,8 m 3 s 1 nelze zajistit s dostatečnou zabezpečeností, protože je jen nepatrně nižší než průměrný průtok za klimatické změny. Vzhledem k tomu nelze problém řešit izolovaně dalším nádržním objemem v uvažovaném povodí. Řešení je možné ve vodárenské soustavě zásobení hl. m. Prahy zvýšením využití vodárny Podolí (dnes je využívána jen dva měsíce v roce). Z nádrže Švihov by při klimatickém scénáři EC2H bylo možné dostatečně zabezpečit (tj. na Pt= 99,5%) pouze Qn = 3,3 m 3 s 1. 31