Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách

Transkript

1 Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Ing. Eva Soukalová, CSc. Nové Město na Moravě dubna 25

2 Obsah přednášky Pozorovací síť podzemních vod Aktuální stavy PZV Předpovědi podzemních vod Periodicita časových řad podzemních vod Aktuální stavy průtoků Dopad klimatické změny na PVV

3 Hydrologické sucho Hydrologické sucho vzniká následkem nedostatku srážek a projevuje se jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemnich vod (průtoky ve vodních tocích, hladiny jezer a nádrží, podzemní vody). Přitom vznik hydrologického sucha je ovlivněn i způsobem lidského užívání vody, proto je nutno na hydrologické sucho pohlížet jako na přírodní fenomén, který však může být prohlouben lidským působením. Nedostatek srážek se v komponentách podzemní části hydrologického cyklu projevuje s určitým zpožděním. Hydrologické sucho je pak nezbytné pojímat jako výsledek působení procesů hydrologického cyklu a antropogenního ovlivnění v rámci celého povodí

4 Pozorovací síť podzemních vod Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) provozuje jedinou státní celoplošnou pozorovací síť podzemních vod na území ČR, která v roce 23 zahrnovala asi 2 objektů. Pro účely sledování stavu podzemních vod se objekty pozorovací sítě dělí na - prameny - a vrty v mělkých a hlubinných zvodních. V síti pramenů se sledují vydatnosti a teploty vody, zatímco ve vrtech se měří výšky hladiny podzemní vody. Vrty v mělkých zvodních jsou zpravidla umístěny v poříčních zónách a přilehlých terasových stupních, většina z nich je umístěna v kvartéru. Hlubinné vrty jsou situovány tak, aby charakterizovaly různé hydrogeologické struktury

5 Hlásná síť podzemních vod

6 PZV stav sucha Charakterizován třemi kategoriemi závažnosti podle pravděpodobnosti výskytu odvozené za referenční období 8 2 Mírné sucho jsou označeny stavy pod hodnotou spodního kvartilu (tj. pravděpodobnosti překročení 75 85% Silné sucho je hodnoceno jako pravděpodobnost překročení 85 5 % Mimořádné sucho jsou označeny stavy, které odpovídají nejnižším 5 % historických pozorování (tj. pravděpodobnost překročení 5%). Hodnocení je prováděno jak pro jednotlivé objekty, tak souhrnně pro definované oblasti povodí.

7 Mapa vyhodnocení kategorií sucha

8 Stav PZV březen 25

9 Aktuální informace PZV VB34 Charvatská Nová Ves

10 Aktuální stav hladin PZV Hevlín Vítonice

11 hladina PZV v m n.m. hladina PZV v m n.m. Předpovědi hladin PZV Doba předpovědi Středně dlouhé předpovědi hladin PZV zpracovávají se řady průměrných měsíčních hladin Dlouhodobé předpovědi zpracovávají se časové řady ročních průměrných hladin 86,4 54, 54,4 53, 53,4 52, 52, VB262 Božice průměrné roční hladiny periody: 3, 4, 5, VB36 Lanžhot průměrné měsíční hladiny , 85,4 84, VB262 AR model 84,4

12 Korelační analýza Prognózy se stanoví korelační analýzou na základě koeficientu korelace mezi měsíčními stavy Koeficienty korelace mezi sousedními měsíci jsou poměrně vysoké r =,7, klesají s délkou předpovědi

13 Úroveň hladiny [m n. m.] Harmonická analýza V hydrologických časových řadách je možno vyčlenit: trend, sezonní složku, cyklickou složku víceletou, složku náhodnou a složku katastrofální. Trend představuje systematickou změnu v časové řadě. Projevuje se jako dlouhodobý vzestup nebo pokles hladiny podzemní vody. Po identifikaci trendu se přistoupí k jeho aproximaci matematickými křivkami. Nejvhodnější je trend lineární. Je-li statisticky významný (určíme podle koeficientu korelace), provede se eliminace trendu, což je první krok dekompozice časové řady. Dalším krokem dekompozice časové řady je určení krátkodobých a dlouhodobých periodických kolísání podle periodogramu. Vybraný časový úsek by měl být homogenní (např. po odečtení trendu). Podle periodogramu vybereme podle délky časové řady 4 8 maximálních hodnot a pomocí těchto frekvencí se spočítá prognoza pro následující měsíce. Významnost periody se posuzuje Fisherovým testem. Protože většina period je statisticky nevýznamná, uvažuje se o tendenci 58,2 k periodicitě nebo kvaziperiodicitě. 58, 57,8 Nejvýznamnější u většiny vrtů je 57,6 2 měsíční perioda, která koresponduje VB34 57,4 VB356 se sezóním doplňováním podzemní vody. 57,2 57, XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X Měsíce

14 Periodogram,4 Periodogram VB25 Kralice vybrané periody: 2, 3, 5, 8 let,2,,8,6,4,

15 hladina PZV v m n.m. Roční předpovědi hladiny PZV $y t y p + j 25,6 25,4 25,2 ( A cos t B sin t) j j j j VB25 Kralice na Hané průměrné roční hladiny periody: 2, 5, 8 roků 25 24,8 VB25 24,6 24,4 24,2 24

16 Reziduální složka,6 VB25 Rezidua,4,2 Rezidua -,2 -,4 -,6

17 Název osy hladina PZV v m n.m. 26,6 VB25 Kralice na Hané průměrné měsíční hladiny periody:, 5, 8 let Měsíční předpovědi 26, 25,6 25, 24,6 24, 23,6 26,6 26, Použití autoregresní analýza třetího řádu ~ r a a r a r a r t t 2 t 2 3 t 3 VB25 AR model 25,6 25,2 25, 25, 24,8 24,6 24,6 24,4 24,2 24, 24, 23,8 23,

18 Hodnocení prognóz Klasifikace efektivnosti předpovědního modelu se posuzuje podle podílu směrodatných odchylek předpovídaných hodnot a směrodatných odchylek pozorovaných hodnot s p Hodnocení prognózy s s n i ( y y) t n 2.4 dobrá.6 Uspokojivá.8 slabá s p n ( ~ yt yt ) 2 i n Velikost rozdílu mezi skutečnou a předpovídanou hodnotou posoudíme přípustnou chybou: F =,674 s, kde s je směrodatná odchylka naměřených hodnot

19 hladina PZV v m n.m Hladina PZV v m.m. KB527 Lanžhot, vrt V 2 Banín KB527 Lanžhot průměrné roční hladiny , ,5 Výskyt minimálních hladin: 22, 3, 34, 43, 52, 64, 74, 84, 3, 23 KB527 AR model 5letá perioda Vrt V 2 Banín Průměrné roční hladiny

20 roční úhrn srážek v mm hodnoty periodogramu Periody - srážky Napajedla - roční úhrny srážek model: periody 2, roků Peridogram roční úhrny srážek Napajedla 5-24 nejvýznamnější periody: 2,, 5 let Min. 32: 368 mm 2 38 mm mm mm mm Napajedla - roční úhrny srážek 5-24 periody: 2,, 5, 4, 3 roky

21 Výskyt minimálních hladin podzemní vody Jako málo vodné se z hlediska podzemních vod jevily roky 34, 44, 54, 64, 74, 84,3, 23 a 22. V povodí Moravy byly dosaženy minimální hladiny převážně v letech 74, 3 a 84, v povodí Jihlavy většinou v letech 5 a 83, v povodí Svratky v letech v povodí Dyje v letech 74, 83 a 23. V roce 22 se hladiny podzemních vod přiblížily nebo překročily absolutní minimální hladiny v horním povodí Jihlavy a v povodí Dyje.

22 hladfina PZV v m n.m. hladina PZV v m n.m. Významné periody Nejvýznamnější u většiny vrtů se jeví dvanáctiměsíční perioda, která koresponduje se sezónním doplňováním podzemní vody. Jako druhá nejvýznamnější ze směrodatně prokázaných je perioda přibližně pětiletá. Dvouletá perioda je třetí nejvýznamnější. U řad s šedesátiletou řadou pozorování se vyskytují rovněž statisticky významné 3-leté periody VB2 Šaratice průměrné roční hladiny periody: 2, 5, 7, let VB84 Kunovice průměrné roční hladiny periody:, 2, 5, 2 4,5 75, 4 3,5 3 VB2 AR model 74,6 74, VB84 AR model 2,5 73,6

23 hladina PZV v m n.m.zev osy hladina PZV v m n.m. hladina PZV v m n.m. hladfina PZV v m n.m. Vrt Banín 2 Banín - 25letá perioda Banín- periody 5, 6, 25 let Banín - periody 2, 5,, 6, 25 let Banín - AR model

24 hladina PZV v m n.m. hladiny PZV v m n.m. hladina PZV v m n.m. Trendy minimální roční hladiny KB6 Ladná 5,4 y 5,2 = -,73x + 72,4 R² =,58 5, 58,8 58,6 58,4 58,2 58, 57,8 57, ,4 66,2 66, 65,8 65,6 65,4 KB556 Strážnice 65,2 65, y = -,5x + 75,43 R² =,674 64, ,5 3, 2,5 2,,5, KB8 Břest-Kyselovice y = -,6x + 223,53 R² =,368, , ,7 386,6 386,5 386,4 386,3 386,2 386, VB35 Vladislav 386, 385, y = -,33x + 32,72 R² =, ,

25 Opatření v PZV Ministerstvo životního prostředí doporučuje pro řešení problematiky sucha kromě dlouhodobějších opatření i opatření operativní obdobně jako u povodní: zavedení tří stupňů aktivit bdělost, pohotovost a nebezpečí. Zpracovává se návrh indikátorů pro sucho a typové plány pro dlouhodobé sucho. Pro přípravu opatření při stavech bdělosti, pohotovosti a nebezpečí bude nutno zpracovávat prognózy minimálních hladin podzemní vody. Z pohledu dlouhodobých poklesů hladin podzemních vod a jejich dopadu na využívané zdroje podzemních vod zastihuje stav pohotovost pravděpodobně % obyvatel. Mezi opatření při mimořádných situacích mohou vodoprávní úřady omezit nebo zakázat na nezbytně nutnou dobu nakládání s vodami podle platného povolení k odběru vody z vodního zdroje. Opatření pro zmírnění dopadů sucha v podzemní vodě zahrnují rovněž zlepšení retenčních schopností krajiny spojené s revitalizací krajiny a efektivnější hospodaření se srážkovými vodami.

26 Povrchové vody hydrologické sucho V případě povrchových vod, vodních toků, je za sucho považována situace, kdy průtok poklesne pod určitou kritickou mez. V České republice je za tuto mez považována hodnota tzv. 355denního průtoku Q 355d. Q 355d označuje průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po dobu 355 dní v roce, za stav sucha jsou tedy označena přibližně 3 % nejsušších dní.

27 průtok v m3/s Vodoměrná stanice Strážnice 4 2 Strážnice - Morava průměrné roční průtoky Qmin = 2,46 m 3 /s.8.5 Q 355 =. m 3 /s Qa = 58. m 3 /s

28 Povrchové vody

29 Aktuální denní průtokové hodnoty

30 Odhad vlivu klimatické změny na průtoky Pro horizont 2 23: nevýrazné nárůsty nebo poklesy průměr Qa = do 5% Q355d = do 5% průměr Qmin7d = +.2% Qmin7d = - 2.% Pro horizont 24 26: výraznějších poklesy průměr Qa = cca - 5% Q355d = cca - 3% průměr Qmin7d = - 7,% Qmin7d = -,% Pro horizont 27 2: ještě výraznější poklesy průměr Qa = cca - 3% Q355d = cca - 23% průměr Qmin7d = - 5,5% Qmin7d = - 8,2% Výsledky porovnání charakteristik minimálních průtoků ukazují na vliv klimatické změny ve druhém a zejména v třetím časovém horizontu.

31 Hladový kámen v Děčíně jedna z nejstarších hydrologických památek v Evropě Nejstarší čitelný nápis je z roku 66 Částečně viditelný kámen na konci července 23 Q 4 = 3 m 3 /s Q 47 = 4, m 3 /s

32 Hladový kámen 2. srpna 4

33 Ústí nad Labem. srpen 4

34 Děkuji za pozornost Eva Soukalová