JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta OCHRANA PŘED CHEMICKÝM TERORISMEM Otakar Mika a Jiří Patočka České Budějovice 2007
Věnováno památce plukovníka Viktora Ettela, autora knihy Chemická válka (1932) Recenzent: plk. prof. Ing. Dušan Vičar, CSc. Otakar Mika a Jiří Patočka, 2007 1. vydání ISBN 978-80-7040-934-3
OBSAH 1. ÚVOD... 7 2. HLAVNÍ DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY... 10 2.1 Přehled historických souvislostí... 16 2.2 Podrobné vymezení pojmu terorismu... 19 2.3 Strategické trendy... 22 3. LEGISLATIVA... 24 3.1 Zbraně hromadného ničení a mezinárodní dohody... 24 3.2 Chemické zbraně a Česká republika... 25 3.3 Mezinárodní společenství v boji proti terorismu... 26 3.3.1 Mezinárodní konference a sympozia... 28 3.3.2 Národní konference a sympozia... 29 3.4 Národní legislativa... 30 3.5 Národní akční plán boje proti terorismu... 31 4. CHEMICKÝ TERORISMUS... 33 4.1 Současný stav a tendence vývoje... 33 4.2 Kritická infrastruktura... 34 5. PROSTŘEDKY CHEMICKÉHO TERORISMU... 36 5.1 Chemické zbraně a otravné látky... 36 5.1.1 Základní popis hlavních otravných látek... 38 5.1.1.1 Nervově paralytické OL... 38 5.1.1.2 Zpuchýřující OL... 39 5.1.1.3 Všeobecně jedovaté OL... 40 5.1.1.4 Dusivé OL... 40 5.1.1.5 Dráždivé OL... 41 5.1.1.6 Psychoaktivní OL... 42 5.1.2 Nové trendy ve vývoji otravných látek... 43 5.2 Nebezpečné chemické látky... 43 5.2.1 Závažné chemické havárie... 43 5.2.2 Chemické havárie s únikem chemické látky... 45 5.2.3 Toxické látky... 46 5.2.4 Hořlavé látky a výbušniny... 47 5.2.5 Možnosti zneužití průmyslových toxických látek... 49 5.2.6 Šíření oblaku plynů nebo par... 52 5.2.7 Ochrana objektů a zařízení... 53 3
5.2.8 Bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek... 53 5.2.9 Příklady nebezpečných chemických toxických látek... 54 5.2.9.1 Amoniak NH 3... 54 5.2.9.2 Chlor Cl 2... 54 5.2.9.3 Oxid siřičitý SO 2... 55 5.2.9.4 Fosgen COCl 2... 55 5.2.9.5 Metylizokyanát C 2 H 3 NO... 55 5.2.10 Závěry k chemickému ohrožení... 56 5.2.11 Základní profil teroristů a jejich motivace... 56 5.3 Scénáře chemického terorismu... 58 5.3.1 Základní východiska pro tvorbu scénářů... 58 5.3.2 Příklady scénářů chemického terorismu... 58 5.3.3 Selhání zpravodajských, bezpečnostních a informačních služeb... 60 5.4 Perspektivy vývoje chemického terorismu... 62 6. OCHRANA PŘED CHEMICKÝM TERORISMEM... 63 6.1 Systém návazných opatření... 63 6.1.1 Preventivní opatření... 63 6.1.2 Represivní opatření... 64 6.1.3 Ochranná opatření... 64 6.1.4 Záchranná a likvidační opatření... 64 6.2 Bezpečnostní a zpravodajské služby... 65 6.3 Informovanost a příprava obyvatelstva... 65 6.4 Osobní a rodinná příprava občanů... 68 6.5 Integrovaný záchranný systém... 69 6.5.1 Předchůdce integrovaného záchranného systému... 69 6.5.2 Integrovaný záchranný systém v současné době... 70 6.5.3 Úkoly a základní působení integrovaného záchranného systému... 71 6.5.4 Typové plány mimořádných událostí... 72 6.6 Ochrana osob... 74 6.6.1 Detekce a identifikace nebezpečných látek... 74 6.6.2 Varování obyvatelstva... 75 6.6.3 Vyrozumění složek IZS... 76 6.6.4 Individuální ochrana osob... 77 6.6.5 Ochrana osob... 78 6.6.6 Chemická kázeň... 78 6.6.7 Improvizovaná ochrana... 79 6.6.8 Kolektivní ochrana osob... 80 4
6.6.9 Evakuace... 81 6.6.10 Dekontaminace... 83 6.7 Meteorologické podmínky... 84 6.8 Nerovnost povrchu terénu a jeho pokrytost... 85 6.9 Závěrečné shrnutí... 85 7. PŘÍLOHY... 88 7.1 Stručná případová studie I (chemický terorismus)... 88 7.2 Stručná případová studie II (chemická havárie)... 90 7.3 Přehled současných českých ochranných masek... 92 7.4 Doporučené způsoby chování osob při mimořádné události... 93 7.5 Návrh informace pro obyvatelstvo (chemický terorismus)... 96 8. LITERATURA...98 5
1. ÚVOD Chemický průmysl a chemická výroba doznala v průběhu 20. století nebývalého rozvoje. S chemickými výrobky se setkáváme doslova na každém kroku. Bez řady chemických výrobků si už současný život nedovedeme představit. Chemie a její aplikovaná forma tak pomohla lidstvu dosáhnout vysokého stupně rozvoje společnosti a vysoké životní úrovně a život jedince činí pohodlným a komfortním. Bez řízeného rozvoje chemického průmyslu nelze počítat s dalším rozvojem rozvinuté společnosti. S mnoha pozitivními rysy chemie, chemického průmyslu a chemické výroby však vznikají také negativní dopady těchto činností na člověka, zvířata, životní prostředí a na majetek. Nejvíce je to vidět na závažných průmyslových haváriích, které proběhly například na konci 20. století a které se významnou měrou zasloužily o postupně a systematicky řešenou prevenci závažných průmyslových havárií. Jak řada chemických, tak i radiačních havárií 20. století ukázala, že člověk ještě zdaleka nemá pod kontrolou jevy a procesy, které pak vedly mnohdy iniciované lidskou chybou k selhání celých technických a technologických systémů a v důsledku toho vznikly závažné dopady na životy a zdraví osob, životní prostředí a majetek. Podrobněji bude o těchto negativních událostech pojednáno i s příklady a odkazy na literaturu na jiném místě. 20. století také zaznamenalo zrod chemických zbraní, které byly v období 1. světové války masově nasazeny a způsobily nejen značné ztráty na životech, ale i nesmírné utrpení osob. Chemie a její produkty byly také zneužity k usmrcování osob v německých koncentračních táborech, neznámější je zneužití cyklonu B, který byl vyráběn v průběhu druhé světové války v chemickém závodě v Kolíně. V průběhu 20. století byly chemické zbraně masově nasazeny v několika známých případech. Jednak byly chemické zbraně masově použity v období 1. světové války. Dále to bylo použití chemických zbraní fašistickou Itálii proti Habeši v polovině 30. let minulého století. Značně rozsáhlé použití chemických látek bylo uskutečněno americkou armádou během vietnamské války v 60. a 70. letech 20. století. Důsledky použití chemických zbraní, otravných látek a nebezpečných toxických látek jsou ve Vietnamu významně pociťovány až do dnešních dnů mnoho tun těchto látek bylo záměrně použito nejen proti lidem a hospodářským zvířatům, ale obecně proti fungujícímu ekosystému (nejznámější je případ Orange Agent). Třetím významným konfliktem 20. století bylo použití chemických zbraní během irácko-íránské války v 80. létech 20. století. Zajímavé na tom je, že chemické zbraně byly použity jednostranně jen iráckou armádou. V tomto období došlo také k použití chemických zbraní vůči bezbrannému vlastnímu civilnímu obyvatelstvu ve městě Halabža v roce 1988. 20. března 1995 došlo k použití sarinu při chemickém útoku vůči civilnímu obyvatelstvu v tokijském metru, kde bylo 12 osob usmrceno a dalších téměř 5 000 osob bylo různým způsobem zasaženo. Tento zákeřný chemický útok připravila a provedla japonská náboženská sekta Nejvyšší pravda Óm ve vlastní zemi a proti vlastnímu obyvatelstvu. Událost je všeobecně považována za určitý předěl, kdy se možnost použití chemických zbraní/otravných látek v teroristickém duchu stala holou a krutou skutečností. Podrobně tuto událost popisuje zahraniční literatura a některé podrobné případové studie byly publikovány v České republice (podrobnosti jsou uvedeny v části Literatura). Z historie lidstva je známa celá řada závažných průmyslových havárií, mnohé z nich byly podrobně popsány formou případových nebo rozborových studií v českém odborném tisku. Tyto nechtěné události by se mohly stát do značné míry inspirativními pro některé teroristické skupiny nebo nepřátelsky naladěné jedince. Proto byla i těmto událostem věnována náležitá pozornost. Značně široké možnosti a kreativita teroristů či pomatených nebo nepřátelsky smýšlejících jedinců může vytvořit mnoho diametrálně odlišných teroristických scénářů reálně proveditelného chemického terorismu se zneužitím především průmyslových toxických látek. Vždyť mnohé z nich jako chlor, fosgen a kyanovodík byly používány masově v průběhu první světové války jako náplně 7
chemických zbraní. Vyspělá demokratická a svobodná lidská společnost nebude nikdy dokonale ochráněna a zabezpečena proti teroristickým útokům, a to včetně velmi účinného chemického terorismu. Obecná a speciální toxikologie a údaje o nebezpečných chemických látkách byly široce publikovány v mnoha výborných a obsáhlých odborných knihách, skriptech a publikacích. Tyto zdroje však mohou paradoxně sloužit i k přípravě možných scénářů chemického terorismu. Kromě těchto běžně dostupných a mnohdy velmi podrobných informací je možné najít řadu potřebných a také zneužitelných informací na internetu, případně existuje řada různých chemických databází, o kterých je podrobně pojednáno v dalších kapitolách. Poměrně velmi rozsáhlou oblastí je možnost zneužití legálních i ilegálně získaných drog a jiných medikamentů. Svědčí o tom mimo jiné i obecně známá skutečnost, že všechny vyspělé armády se zabývaly a zabývají v rámci komplexu ochrany proti chemickým zbraním a otravným látkám také možností účinné ochrany před psychoaktivními, halucinogenními a jinými psychicky a psychologicky působícími chemickými látkami. Tyto skutečnosti jsou snadno dokumentovatelné v různé odborné literatuře a je možné uvést, že se jednalo především o období od konce druhé světové války do současnosti, kdy byla výše uvedeným látkám věnována značná pozornost, zvláště pak v období studené války. Bohužel se v současné době dosti jasně ukazuje, že prostřednictvím terorismu lze změnit běh sociálního, ekonomického a politického vývoje minimálně ve střednědobé úrovni (například politická situace ve Španělsku po teroristickém útoku v Madridu v březnu 2004). Pro řadu organizací a nedemokratických chudých zemí se pak terorismus jeví jako efektivní nástroj pro prosazování vlastních zájmů ve střetu se silnějšími protivníky. Terorismus je dnes bezesporu celosvětový závažný a těžce řešitelný problém, proti kterému se musí čelit jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Růst z něho vyplývajících rizik nutí instituce, organizace a státy spojovat síly a spolupracovat v boji proti tomuto zlu. Globální spolupráce v boji proti terorismu je dnes životní nutností. To platí i pro země Evropské unie a tedy i pro Českou republiku, která se na protiteroristických aktivitách rovněž aktivně a významně podílí, zejména v oblasti zahraničněpolitické, ve sféře policejních, zpravodajských, bezpečnostních a informačních služeb a dále také na poli likvidace, případně zmírňování následků prostřednictvím jednotlivých složek integrovaného záchranného systému. Velmi nerovnoměrný vývoj jednotlivých světových oblastí a regionů, rychle se zvětšující propast mezi bohatým Severem a chudým Jihem, trvale probíhající války a ozbrojené konflikty, asymetrické čerpání neobnovitelných zdrojů, rostoucí zadluženost mnoha zemí, zvyšující se chudoba, podvýživa, hlad, nemoci, nedostatek nezávadné vody u zvětšující se části populace, přelidnění a nezdravý vývoj velkých sídelních aglomerací, růst závažné a organizované kriminality, migrace obyvatel, znečišťování všech složek životního prostředí, ohrožení biodiverzity a další globální problémy provázejí lidstvo a biosféru při vstupu do třetího milénia. Současný svět je totálně provázán řadou vztahů. Propojení základních složek životního prostředí, úplné rozdělení světa, ekonomické vazby a rovněž dopravní a komunikační infrastruktury vedly k současné globalizaci, která pro celé lidstvo, společenství, jednotlivé státy, regiony, obce i jednotlivé obyvatele planety přináší nové výzvy. Jedinou komplexní strategickou koncepcí postmoderní společnosti, která nemá racionální alternativu a jediná je s to adekvátně reagovat na uvedená ohrožení a výzvy, je strategie trvale udržitelného rozvoje, která má globální charakter a implikuje všechny aspekty zachování holé existence a budoucího vývoje lidské společnosti, biosféry a planety Země. Vzhledem k zmíněné globalizaci není proti teroristickým úderům imunní žádná část světového společenství, proto i v našich podmínkách je nutno na základě analýzy hrozeb soudobého terorismu posuzovat možnosti ohrožení obyvatel České republiky a okolních států, biosféry, všech složek životního prostředí i jednotlivých oblastí společenských činností a příslušných infrastruktur. Události 11. září 2001 jasně a přesvědčivě ukázaly celému světu, že ani bohatá demokratická společnost na vysoké morální a technické úrovni s vybudovanými ochrannými a bezpečnostními 8
strukturami není dostatečně připravena čelit hrozbám současného terorismu, který nabývá na extrémní brutalitě a je schopen sáhnout i po nejúčinnějších prostředcích ničení zbraních hromadného ničení. Ultraterorismus nebo superterorismus, tj. chemický, biologický, radiologický, případně jaderný terorismus představuje nejen budoucí, ale bohužel reálné současné závažné hrozby, jak ukázalo použití sarinu japonskou sektou Óm Šinrikjó již v roce 1994 ve městě Macumoto a následně v roce 1995 v tokijské podzemní dráze. Publikace Ochrana před chemickým terorismem byla zpracována pouze na základě otevřených domácích a zahraničních informačních zdrojů se zaměřením na poslední dekádu, kdy je těmto otázkám věnována zvýšená pozornost. Obsáhlý souhrn použité a doporučené literatury vytváří možnost hlubšího studia jednotlivých otázek chemického terorismu. Při tvorbě takového souboru byl hlavní důraz položen na česky, případně anglicky psané a relativně dobře dostupné informační zdroje. 9
2. HLAVNÍ DEFINICE A ZÁKLADNÍ POJMY Pokud jsou v legislativě uvedeny, byly definice a základní pojmy převzaty (zpravidla bez úprav) z platné české legislativy. Jako příklad jsou citovány některé základní zákony z oblasti krizového řízení a havarijního plánování, případně také rozsáhlejší publikace v oblasti krizového řízení a medicíny katastrof. Hlavní definice a základní pojmy byly také částečně převzaty z názvoslovné normy chemického vojska NN 30 0101 (autor Ing. Ladislav Trtílek, Praha 2002). V mnoha případech byly hlavní definice a základní pojmy účelně zkráceny. V několika jiných případech pak zase byly hlavní definice a základní pojmy naopak mírně rozšířeny a doplněny o poslední dostupné aktuální informace. Problematika zbraní hromadného ničení a ochrana před nimi je poměrně složitá a komplexně pojatá ochrana má mnohdy charakter mezioborový. Podobně problematika chemického terorismu a ochrana před ním má mezioborový charakter a zahrnuje mnohé obory chemické i jiné. Jsou však uvedeny jen definice a základní pojmy, které mají přímý vztah k chemickému terorismu. Jako další zdroj definic a základních pojmů krizového řízení byla použita odborná publikace Horák, R. Krč, M. Ondruš, R. Danielová, L.: Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu, Linde, a.s., Praha 2004. Tento zdroj však také bezesporu čerpá z již citované názvoslovné normy chemického vojska. Jednotlivé hlavní definice a základní pojmy jsou řazeny abecedně pro snadnější vyhledávání a rychlou orientaci čtenáře. Atropin Látka, která se pro svoje spasmolytické vlastnosti (schopnost uvolňovat křeče) používá v autoinjektorech jako antidotum proti účinkům nervově paralytických otravných látek. Atropin je chemicky D,L-hyosciamin, který patří do skupiny tropanových alkaloidů. Autoinjektor Prostředek pro injekční podání antidota svépomocí nebo vzájemnou pomocí jako první pomoc při zasažení nervově paralytickými otravnými látkami. Autoinjektor se může rovněž použít pro injekční podání jiných léčiv, např. analgetik. Binární chemická munice Munice, v níž jsou výchozí látky uloženy odděleně a výstřelem, odpálením střely nebo jiným způsobem se smíchají, reagují spolu a vytvoří otravnou látku teprve během dopravy munice na cíl. Použité výchozí látky jsou zpravidla relativně nejedovaté a nazývají se prekurzory. Cesty vstupu do organismu Způsoby, kterými se bojová biologická látka, radioaktivní látka nebo toxická chemická látka může dostat do lidského organismu. Z obecného hlediska mají význam čtyři základní cesty vstupu: dýchacím ústrojím (inhalačně), kůží (perkutánně), pozřením (ingescí) a poraněním. Dálková detekce Zjišťování přítomnosti bojových biologických nebo toxických chemických látek dálkovým detektorem z místa, na kterém se tyto látky nevyskytují. Dekontaminace Dekontaminace je jedno z významných opatření proti působení radioaktivních, chemických a otravných látek a bojových biologických prostředků. Zahrnuje odmořování (odstraňování chemických a otravných látek), dezaktivaci (odstraňování radioaktivních látek) a dezinfekci 10
(odstraňování bojových biologických látek) z různých povrchů. Dekontaminace zahrnuje také hygienickou očistu osob. Detekce Zjišťování přítomnosti nebo monitorování (sledování) přítomnosti bojových biologických nebo toxických chemických látek a radioaktivních látek. Detektor Zařízení určené ke zjišťování nebo monitorování přítomnosti škodlivin. Rozhodujícími vlastnostmi detektoru jsou rychlost odezvy (čas zjištění přítomnosti látky) a citlivost (možnost zjištění požadované koncentrace). Detektory mohou zjišťovat škodliviny v místě použití, mohou se umisťovat v určité vzdálenosti od zajišťovaného prvku nebo mohou zjišťovat vzdálené škodliviny. Domino efekty Zvýšení rizika vzniku závažné havárie a závažnosti jejích následků v důsledku blízkosti dalšího objektu nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná chemická látka. Evakuace Jeden ze základních způsobů ochrany obyvatelstva. Je souhrnem zvláštních opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob a věcných prostředků (jako vybraného cenného materiálu) v daném pořadí priorit z míst ohrožení na shromaždiště, respektive na bezpečná místa. Evakuační plán Dokument obsahující souhrn organizačních a materiálně-technických zvláštních opatření směřujících k organizovanému přemístění osob, určeného cenného materiálu z prostorů, kde hrozí nebo nastala událost, která vede k ohrožení životů a zdraví obyvatelstva nebo ke škodě na majetku. Hasičský záchranný sbor (HZS) České republiky HZS je záchranným sborem, jehož základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek před požáry a poskytnout účinnou pomoc při mimořádných událostech. HZS je hlavní složkou Integrovaného záchranného systému ČR. Havárie Nežádoucí mimořádná, částečně nebo zcela neovládaná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s provozem technických zařízení, výrobou, užitím, skladováním, zneškodňováním nebo přepravou nebezpečných látek a která vede ke ztrátě života, poškození nebo ohrožení zdraví lidí, živých organismů nebo životního prostředí nebo k prokazatelné újmě na majetku. Havarijní připravenost Havarijní připravenost je soubor opatření k zabezpečení činností při podezření a vzniku průmyslových havárií s cílem omezit jejich rozvoj a důsledky a zahrnuje zajištění likvidace následků havárií. Chemická havárie Havárie (destrukce) zařízení infrastruktury spojená s únikem nebezpečných průmyslových chemických látek do okolí v množství, které vážné ohrožuje osoby a životní prostředí. Zákon o prevenci závažné havárie definuje podrobněji tak zvanou závažnou havárii, která může způsobit havarijní následky typu požáru, výbuchu nebo úniku toxických látek. 11
Chemická situace Situace, která vzniká po použití chemických zbraní, otravných látek nebo po úniku či použití průmyslových toxických látek. Je charakterizována druhem, rozsahem, charakterem a stupněm chemického zamoření. Chemické zbraně Druh zbraní hromadného ničení. Využívají prudce jedovatých účinků otravných látek, které působí na lidský organismus. Skládají se z otravných látek, toxinů a prostředků dopravy na cíl. Chemický terorismus Jako chemický terorismus označujeme použití chemických zbraní nebo pouze použití ničivých náplní těchto zbraní (otravné látky, toxiny atd.) nebo průmyslových toxických látek proti civilnímu obyvatelstvu, infrastruktuře společnosti nebo jiným součástem společnosti. Integrovaný záchranný systém (IZS) IZS je systém zabezpečení koordinovaného postupu složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních pracích. Kolektivní ochrana Soubor organizačních a materiálních opatření, jejichž cílem je chránit skupiny osob proti zevnímu ozáření ionizujícím zářením a zasažení radioaktivními, bojovými biologickými nebo toxickými chemickými látkami. Prostředky kolektivní ochrany chrání i před účinky konvenčních zbraní. Vlastní ochranu zajišťují prostředky kolektivní ochrany. Kontaminace Ukládání, absorpce a přítomnost radioaktivních, průmyslových toxických chemických a otravných látek a bojových biologických látek v množstvích a koncentracích, které se považují za škodlivé pro životy a zdraví osob a vůči nimž se provádí ochranná opatření. Krizová připravenost Připravenost státní organizace (nebo její složky) nebo připravenost jiných organizací k rychlému a účinnému řešení mimořádných událostí a krizových situací v oblasti své působnosti na svěřeném území. Meteorologické údaje Důležité údaje, které se týkají pohybů atmosféry a atmosférických jevů. Údaje jsou důležité pro vyhodnocování radiační, chemické a biologické situace po použití zbraní hromadného ničení, po radiační nebo chemické havárii, případně po aktech chemického, biologického a radiologického terorismu. Jedná se především o směr a rychlost přízemního a výškového větru, teplotu vzduchu a půdy, pokrytost oblohy mraky, vlhkost vzduchu apod. Mimořádná událost Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními silami a vlivy a také havárie, které ohrožují životy nebo zdraví osob a zvířat, životní prostředí a majetek a vyžadují provedení záchranných a likvidačních opatření. Mióza Zúžení očních zorniček. Jeden z typických příznaků zasažení osob nervově paralytickými otravnými látkami. Subjektivně se mióza projevuje zhoršením vidění i za dobrých světelných podmínek. 12
Monitorování chemické situace Zahrnuje monitorování ohnisek použití chemických zbraní a otravných látek, vznik a průběh chemických havárií, chemický průzkum a chemickou kontrolu, shromažďování, vyhodnocování a předávání informací o použití chemických zbraní, o chemických haváriích a údajů o meteorologické situaci. Mykotoxiny Vysoce toxické chemické látky, které vznikají v houbách a plísních. Řadí se mezi toxiny. Nebezpečná chemická látka Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, který vykazuje jednu nebo více nebezpečných vlastností, klasifikovaných podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích (např. jedovatost, hořlavost, výbušnost, škodlivost pro životní prostředí atd.). Nehoda Nežádoucí mimořádná, krátkodobě neovládaná událost, která vznikla a proběhla ve velice krátkém časovém intervalu s dopadem na část provozu nebo zařízení, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí, živých organismů nebo životního prostředí nebo došlo k prokazatelné výrazné újmě na majetku. Objekt Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna nebezpečná chemická látka v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, ve vlastnictví nebo v užívání provozovatele. Ochrana obyvatelstva Plnění opatření civilní ochrany, jako je varování obyvatelstva, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku. Ochranná maska Základní prostředek individuální ochrany určený k ochraně jednotlivce. Poskytuje ochranu dýchacích cest, očí a obličeje proti zasažení radioaktivními, bojovými biologickými a toxickými chemickými látkami. Ochrannou masku zpravidla tvoří souprava, která je složena z obličejové masky, filtru, brašny a dalších součástí. Ochrana před zbraněmi hromadného ničení (OPZHN) Jedná se o souhrn organizačních a technických preventivních, represivních a likvidačních bezpečnostních opatření, které mají za cíl oslabit vliv a odstranit následky ničivých účinků zbraní hromadného ničení. Součásti OPZHN jsou speciální opatření jako například: detekce a monitorování nebezpečných látek; varování; ochrana osob a materiálů; zdravotnická opatření; dekontaminace; odstraňování následků napadení apod. Otravné látky (OL), dříve také bojové otravné látky (BOL), nyní bojové chemické látky (BCHL) Chemické sloučeniny a jejich směsi, které při bojovém použití mohou svými účinky usmrtit, vážně poranit nebo zneschopnit osoby, kontaminovat životní prostředí, osoby, výzbroj, objekty a další materiál. Patří mezi toxické chemické látky. Jsou součástí chemických zbraní. Podle účinků se rozdělují na nervově paralytické, zpuchýřující, dusivé, všeobecně jedovaté, dráždivé a psychoaktivní. Podle českých vojenských norem sem patří i toxiny. Nezahrnují látky používané k zajištění pořádku a bezpečnosti, herbicidy, dýmotvorné látky a zápalné látky. 13
Prevence Organizační a technická bezpečnostní opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít nepříznivé události (mimořádné události) a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti. Prostředky individuální ochrany Prostředky určené k ochraně dýchacích cest, očí a povrchu těla osob před zasažením radioaktivními, bojovnými biologickými nebo toxickými chemickými látkami a před světelným a tepelným zářením jaderného výbuchu. Částečně mohou chránit před zápalnými látkámi. Zahrnují ochranné prostředky dýchacích orgánů (ochrannou masku, izolační dýchací přístroj), ochranné brýle a různé typy ochranných prostředků povrchu těla (ochranné kombinézy a pláště), včetně ochranných mastí. Prostředky kolektivní ochrany Zařízení (úkryty, budovy, vozidla apod.), která slouží k ochraně skupin osob před zasažením radioaktivními, bojovnými biologickými nebo toxickými chemickými látkami, před ničivými faktory jaderného výbuchu a zápalnými látkámi. Jejich obvyklou součástí je filtrační a ventilační zařízení. Provozovatel Každá právnická nebo fyzická osoba, která ke dni účinnosti zákona o prevenci závažných havárií užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude nebezpečná chemická látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v zákoně o prevenci závažných havárií. První pomoc Okamžitá, avšak dočasná péče poskytovaná na místě obětem nehody, neštěstí nebo náhlého onemocnění k odvrácení komplikací, zmírnění bolesti a uchování života, dokud nebude zajištěna zdravotnická záchranná služba nebo profesionální lékař jiným způsobem. Riziko Hrozivá událost nebo pravděpodobnost výskytu potenciálně ničivého jevu v daném období a na určitém místě. Riziko závažné havárie Pravděpodobnost vzniku závažné havárie a jejích možných následků, které by mohly nastat během určitého období nebo za určitých okolností. Terorismus Terorismus je společensky nebezpečný jev projevující se v národním i mezinárodním měřítku. Je to předem připravené, promyšlené použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti mnohdy nezúčastněným osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím mají být splněny politické, ideologické nebo náboženské požadavky. Toxická dávka Množství toxické chemické látky, které po vniknutí do organismu vyvolá příznaky otravy. Toxické dávky jsou prahové (PD), efektivní (ED), zneschopňující (ID) a smrtelné (LD). Indexem se vyjadřuje procento zasažených jedinců z celku. Toxická dávka se vyjadřuje v gramech nebo miligramech na jednotku hmotnosti anebo na hmotnost osoby (70 kg). Toxicita (jedovatost) Vlastnost některých látek způsobovat po proniknutí do organismu chorobné změny nebo smrt. 14
Toxiny Látky vytvořené živými organismy (rostlinami, mikroorganismy, houbami) nebo získané synteticky, které se vyznačují vysokou toxicitou. Umístění nebezpečné látky Projektované množství nebezpečné chemické látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu či zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie. Varování Vyhlašování a rozšiřování zpráv, které upozorňují na bezprostřední nebezpečí. Může rovněž obsahovat informaci o ochranných opatřeních. K varování se používají zpravidla všechny dostupné prostředky, jako je místní rozhlas, radiové vozy, rozhlas a televize. V České republice je v současné době zaveden pouze jeden varovný signál. Vyjádření veřejnosti Písemné vyjádření každé fyzické osoby nebo právnické osoby k bezpečnostnímu programu prevence závažné havárie či bezpečnostní zprávě nebo vnějšímu havarijnímu plánu anebo jejich aktualizaci v průběhu jejich veřejného projednávání. Vyrozumění složek IZS Souhrn organizačních a technických opatření zabezpečujících včasné předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události orgánům krizového řízení podle stanového pořadí. Zařízení Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná chemická látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována. Závažná havárie Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která vede k bezprostřednímu nebo následnému závažnému poškození nebo ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku, jež přesahuje limity uvedené v příloze zákona o prevenci závažných havárií. Zbraně hromadného ničení (ZHN) Souhrnný výraz pro jaderné zbraně, chemické zbraně a bakteriologické (biologické) zbraně. Jejich použití způsobuje masové ztráty osob, zničení materiálu a rozsáhlé škody v infrastruktuře. Ničivé účinky jednotlivých zbraní hromadného ničení se však poměrně význačně liší. Zóna havarijního plánování Území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož územním obvodu se nachází objekt nebo zařízení, kde je umístěna nebezpečná chemická látka, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu a v němž zajišťuje veřejné projednávání stanovených dokumentů. 15
2.1 Přehled historických souvislostí Chemické zbraně byly poprvé masově nasazeny v době 1. světové války. V té době se jako ničivá náplň chemických zbraní používala poměrně široká škála otravných látek. Za počátek chemické války je všeobecně považována událost ze dne 22. dubna 1915, kdy německé vojsko vypustilo na francouzské pozice kolem 180 tun plynného chloru. Ten zasáhl kolem 15 000 francouzských vojáků, z nichž do 3 dnů 5 000 zemřelo. První vlnový chlorový útok navrhl vrchnímu německému velení a následně připravoval německý profesor Fritz Haber. Po chloru to byly další otravné látky jako fosgen, kyanovodík, difosgen, chlorkyan a 12. července 1917 byl poprvé použit opět německou stranou sulfidický yperit. Celkem bylo v průběhu 1. světové války chemickými zbraněmi zasaženo skoro 1 300 000 vojáků, z toho 92 000 zasažených vojáků zemřelo. K používání chemických zbraní v období 1. světové války sáhly všechny významné válčící strany: Německo, Rakousko-Uhersko, Rusko, Francie, Anglie a Spojené státy americké. V předvečer 2. světové války byla v Německu objevena první nervově paralytická otravná látka a tou byl tabun, v průběhu války pak Němci objevili ještě další dvě nervově paralytické otravné látky: sarin a následně i soman. Ve 2. světové válce nebyly chemické zbraně prakticky použity, přesto byly v arzenálech válčících stran udržovány v pohotovosti značné kapacity chemických zbraní. V poválečné době byly chemické zbraně použity v lokálních konfliktech. Nasazení chemických zbraní bylo rozsáhlé v době vietnamské války (1961-1973). Tehdy použily americké jednotky tuny jedovatých látek za různým účelem, především pak defolianty (látky určené k odstranění listů stromů), ale i dráždivé otravné látky (například dráždivou látku CS). Negativní následky působení chemických zbraní a otravných látek jsou patrné v dané oblasti do současné doby. Dalším příkladem použití chemických zbraní může být irácko-íránská válka (1980-1988), kde byly nasazeny chemické zbraně jednostranně pouze ze strany Iráku. Použity byly otravné látky tabun, sarin, cyklosarin, yperit a kyanovodík. Použití těchto látek bylo potvrzeno nezávislými chemickými experty OSN. Přesné údaje o ztrátách způsobených chemickými zbraněmi nejsou známy, ale odhaduje se, že tyto ztráty činily 30 000 až 100 000 íránských vojáků. Není pochyb o tom, že řada velmocí vyvíjela nové chemické zbraně a moderní účinnější otravné látky. Odhaduje se, že k částečnému zastavení a zmrazení těchto programů došlo až po skončení studené války. Existuje však vážné podezření, že mnoho států třetího světa stále pracuje na rozvoji svého chemického vojenského potenciálu. Ne nadarmo se označují chemické zbraně za jaderné zbraně chudých. Jak se tyto historické zkušenosti promítají do současné doby? Ještě před několika lety platila teze o tom, že teroristé se snaží na sebe upozornit jen omezeným množstvím lidských nebo jen materiálových obětí. Jejich násilí bylo vykalkulováno tak, aby na sebe upozornili a hlavně upoutali pozornost co největšího počtu médií. Bohužel nejen události 11. září 2001 ve Spojených státech amerických, ale i další události jasně ukázaly, že výše uvedené se stává minulostí a že teroristé se nezastaví před zabíjením stovek a tisíců nevinných obětí. A k takovému účelu se teroristům hodí chemické zbraně nebo jejich ničivé náplně. Navíc je zřejmé, že se teroristé při své činnosti necítí vázáni žádnými etickými a morálními, natož pak právními normami, což může vést i k použití krajních prostředků z kategorie zbraní hromadného ničení nebo jejich účinných součástí. Teroristé nebudou váhat zneužít chemické zbraně k zastrašování a vydírání. Některé zbraně hromadného ničení nebo jejich ničivé součásti se tak mohou stát velmi účinným nátlakovým prostředkem při vydírání státních činitelů, státních institucí nebo i různých skupin obyvatelstva, průmyslových a zemědělských koncernů, i kdyby nedošlo k jejich přímému použití. Panika po teroristickém útoku s neznalostí toho co dělat, jak se zachovat může způsobit často více ztrát na životech a eventuálně i majetkových škod než vlastní akt terorismu. To především platí v místech s vysokou koncentrací osob. Vysoká koncentrace osob se jednoduše rovná také vysoké 16
zranitelnosti osob. Takových míst je však v infrastruktuře moderní společnosti celá řada a můžeme tam počítat například autobusová, vlaková nádraží a metro hlavně v době dopravní špičky; letiště; supermarkety a hypermarkety; zimní stadiony; koncertní sály; kina a divadla; velké hotely a mnoho dalších veřejně přístupných míst. Proto je ve vyspělých zemích věnována značná pozornost osvětě a výchově obyvatelstva k dostatečné připravenosti pro případy vzniku mimořádných událostí, kterých je celá řada. Teroristické útoky nebo nepřátelské akty vyšinutých a psychicky nemocných jedinců tvoří jen určitou část mimořádných událostí. Na každou mimořádnou událost se však každý občan může celkem dobře připravit předem. To pochopitelně plně platí i pro jednotlivé kompetentní orgány státní správy. Tu však jedinec jen těžko může zásadně ovlivnit. Může se však připravit sám, připravit svoji rodinu, eventuálně i své přátele a známé. Je jednoznačně prokázáno, že dobrá a komplexní připravenost snižuje možné následky závažných mimořádných událostí o více jak 50 %, a to již stojí za jistou námahu. O tom podrobně referuje kapitola Osobní a rodinná připravenost v další části této publikace. Štěstí přeje připraveným Znát znamená být připraven Být připraven znamená přežít To jsou citace některých známých a pravdivých rčení. Připravenost může zachránit život anebo podstatně snížit možné poškození zdraví osob, eventuálně snížit jiné škody. Nahlédnutím do dobových časopisů (viz níže) zjistíme, že i naši předkové více jak před půl stoletím dobře věděli, co znamená dobrá připravenost: Není ohrožen, kdo je připraven. (citace z občasníku Více gumy, Československo 1936) Neboj se ten, kdo jsi připraven! (citace z časopisu Obrana obyvatelstva, září 1937) Terorismus představuje závažný celosvětový problém. Jisté je, že v dohledné době se ho nepodaří zcela potlačit, ale je nutné s ním nekompromisně a trvale bojovat všemi dostupnými prostředky. Zvláště je nutné se připravit na nové hrozby terorismu, za které jsou již jednoznačně považovány následující jevy: chemický terorismus biologický terorismus radiologický terorismus a nakonec i jaderný terorismus V současné době jsou důležité níže uvedené otázky, na které mohou kvalifikovaně odpovědět jen skuteční odborníci: Co to je chemický terorismus a hrozí nám i v České republice, nebo se nás to netýká? Jak se musíme zachovat při hrozbě chemického teroristického útoku nebo v jeho průběhu či po něm? Máme dostatek základních znalostí a prakticky nacvičených dovedností v tom, jak se máme správně zachovat a kde se máme bezpečně ukrýt? Máme připraveny dostatečně akční plány a metodiky pro rychlou a kvalifikovanou odezvu na takové útoky? Jsou záchranné síly a prostředky odborně i kapacitně dostatečné pro zvládnutí a řešení mimořádné situace při rozsáhlém teroristickém útoku? Je odborný personál záchranných sil dostatečně technicky vybaven, dobře připraven a vycvičen? Jedním z významných aspektů současné doby a pravděpodobně i blízké budoucnosti je zvyšování frekvence, agresivity, kreativity ve formě prostředků, forem a metod, a bohužel i úspěšnosti terorismu. 17
Rozdíl mezi terorismem a kriminalitou není vždy zcela zřejmý. Terorismus má vždy politické cíle a politický obsah. Terorismus, jehož kořeny spočívají ve vyhrocených rozporech ekonomického a sociálního charakteru, má samozřejmě své vyhraněné politické cíle. Jeho politický obsah bývá namnoze formálně motivován národnostními (etnickými), náboženskými či dokonce kulturněcivilizačními pohnutkami. Jakýkoliv terorismus je podmíněn dostatečnými finančními zdroji. V souvislosti s narůstajícím úsilím po uplatnění chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu v mezinárodním měřítku mají nároky na jeho finanční krytí progresivně narůstající tendenci. Za současných podmínek se jako nejdostupnější zdroj financování terorismu jeví mezinárodní organizovaný zločin. Vzhledem k uvedeným skutečnostem je vymezení rozhraní mezi politickým a kriminálním charakterem terorismu velmi obtížné. Obdobně je velmi nesnadné rozlišit kriminální stránku terorismu od legitimní snahy po národnostní, případně sociální emancipaci. Přesná definice terorismu je z mnoha důvodů obtížná, a proto se nepodařilo přesnou a dostatečně výstižnou definici terorismu jednoznačně formulovat. Postupem času prošel terorismus celou řadou různých menších a větších proměn, až se nakonec stal celosvětovou rozšířenou chorobou. Historie terorismu a teroristických činů je poměrně velmi bohatá a je dokumentována v mnohých monografiích. Diverzní akce v mírovém a válečném stavu, partyzánský či gerilový boj používají podobné metody destrukce. Nejzávažnějšími teroristickými činy poslední doby byly teroristické útoky na budovy Světového obchodního centra v New Yorku dne 11. září 2001. Jen v USA při těchto útocích přišlo o život celkem 3 047 obětí (podle amerického tisku z období září 2002). Celkově bylo v době tragédie evakuováno přes 25 000 osob. Předpokládá se, že vlastní teroristické sítě jsou tak důkladně rozvětvené a flexibilní, že se ani po několika letech celosvětové kampaně proti terorismu nepodařilo tyto sítě zničit ani podstatně oslabit. Markantním důkazem toho je pak i překvapivá skutečnost, že nejhledanější terorista světa Usáma bin Ládin už roky uniká CIA a FBI, americké armádě a dalším speciálním složkám USA, které jsou do boje proti terorismu intenzivně zapojeny. Nutno připomenout, že americkým presidentem Georgem W. Bushem vyhlášený boj proti terorismu začal v globálním měřítku již v říjnu 2001. Jestliže ještě relativně nedávno byly cíle teroristických útoků lokalizovány jen do několika málo oblastí světa, dnes je zřejmé, že k teroristickému útoku může dojít kdekoliv a kdykoliv a že hrozba globálního terorismu je zcela reálná. Terorismus se tak bohužel stává neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Vzhledem k tomu, že terorismus vychází z řady motivů, mezi nimi i etnických, národnostních a politických, je rovněž obtížné přesně vymezit hranice terorismu v prostředí občanských nepokojů, občanských válek, etnických a národnostních střetů, které používají analogické formy a nástroje ozbrojeného násilí motivované např. právem na sebeurčení. Diverzity takových pohledů jsme byli svědky v období rozpadu kolonialismu a spravedlivého boje národů proti neokolonialismu v polovině 20. století i později. Ani současná doba neumožňuje v tomto směru černobílé vidění. Zevní pohledy na většinu dnes probíhajících násilných sporů a občanských válek s nacionálními a etnickými motivy, často s účastí náboženských aspektů i pohledy na celé krizové oblasti jsou obecně značně protichůdné. Označení jedné strany sporu za teroristickou je zpravidla podmíněno politickými a ekonomickými zájmy o řešení v zájmu druhé bojující strany, resp. ve vlastním zájmu. Proto není výjimkou ani politická, zpravodajská a vojenská spolupráce s jednou stranou, včetně záměrného vyvolání krizové situace. V současné době se objevuje řada informací z této oblasti, ale mnohdy články a statě skládají z domácí a zahraniční literatury autoři, kteří mají jen velmi malé znalosti z dané oblasti. To přináší nebezpečí zkreslených a nekvalitních informací a ve svém důsledku v některých případech i více škody než užitku. Čtenář by se měl dozvědět to nejpodstatnější, jak se zachovat, aby si zachránil život, eventuálně účinně pomohl svým blízkým, nemohoucím nebo dětem. 18
Významným předělem v historii terorismu se stal chemický útok sarinem v tokijském metru, který si vyžádal 12 obětí na lidských životech, zranil více než 1 000 osob z čehož 17 osob bylo v kritickém stavu, 37 osob bylo vážně zdravotně postiženo a 984 bylo poškozeno jen lehce. Celkový počet obětí byl však podle japonské policejní zprávy 4 460 osob. Nejzávažnějším teroristickým činem pak byl dobře připravený teroristický útok na centrum USA, na budovy World Trade Center a na budovu Pentagonu dne 11. září 2001. Při těchto útocích přišlo o život celkem 3 047 nevinných obětí (údaj podle amerických zdrojů z doby prvního výročí tragedie). Katastrofa tohoto rozsahu dosud nemá na světě obdoby a iniciovala kromě jiného celosvětovou kampaň proti terorismu, do které se aktivně zapojila i Česká republika. Následovaly však bohužel další ničivé teroristické útoky: Moskva říjen 2002, téměř 1 000 diváků divadla bylo zadržováno jako rukojmí 50členným čečenským teroristickým komandem celkem zahynulo 130 obětí z řad diváků i záchranářů při záchranné akci (zlikvidována byla celá teroristická skupina). Bali podzim 2002, výbuch v luxusním hotelovém komplexu celkem 202 oběti, většinou to byli australští turisté (88 osob). Istanbul podzim 2003, během 5 dnů došlo v listopadu 2003 ke dvěma teroristickým útokům, které si vyžádaly celkem 56 obětí a zranily 783 nevinných lidí. Madrid jaro 2004, došlo ke čtyřem útokům na vlakové soupravy, při kterých přišlo o život 192 obětí, a tyto události měly přímý vliv na nadcházející volby v zemi. Přímým důsledkem bylo i to, že Španělsko stáhlo svoje vojenské jednotky z Iráku. Beslan začátek školního roku 2004, kdy došlo při teroristické akci k 120 nevinným dětským obětem přímo v prostorách školy. Londýn červenec 2005, došlo ke koordinovanému teroristickému útoku na dopravní linky ve velkoměstě tři útoky v podzemní dráze a jeden na autobus. Celkem bylo usmrceno 55 nevinných obětí a došlo ke zranění 700 osob. Podle hodnocení amerických státních zdrojů je na seznamu tzv. darebáckých států (rogue states) několik zemí, které jsou vážně podezírány, že podporují terorismus. Již několik let do skupiny těchto zemí patří: KLDR, Libye, Irák, Súdán, Sýrie, Írán a Kuba. 2.2 Podrobné vymezení pojmu terorismu Definování terorismu je velice obtížné. Navíc tento fenomén prochází rychlým a dynamickým vývojem, a to především v posledních letech. V knize Politický terorismus shromáždil její autor Alex P. Schmid 109 různých definic terorismu, které se v literatuře objevily od roku 1936 do roku 1981. Clutterbuck cituje čínského filozofa a vojevůdce Sun Tsu, který vidí základ teroristického přístupu v tom, že zabije jednoho a vystraší deset tisíc ostatních. Komplexnost terorismu se zvyšuje a definice se tak stává stále obtížnější. Připomeňme ještě několik zajímavých definic terorismu, jak jsou uvedeny v politologických encyklopediích a slovnících z posledních let: Oxfordský slovník světové politiky (vydán v češtině v roce 2000). Pod heslem terorismus se mimo jiné uvádí: V současnosti se za terorismus označují takové akty teroru, které vycházejí od vládních protivníků. Rozsah činnosti, jež tento termín zahrnuje, je velmi široký, můžeme však vyjmenovat čtyři hlavní formy: úkladné vraždy a atentáty, bombové útoky, držení jednotlivců jako rukojmí a v nedávné době také únosy letadel 19
Encyklopedie politiky (vydána v roce 1999) píše: Terorismus v politice používání teroristických prostředků k zastrašování politických odpůrců a ovlivňování veřejného mínění. Cílem terorismu je obvykle vyvíjení extrémního psychického nátlaku na jednotlivce nebo častěji na celé skupiny obyvatelstva... Blackwellova Encyklopedie politického myšlení (vydána v češtině roce 2000) říká: Terorismus, politické násilí zaměřené na vládu, ale často ohrožující i řadové občany. Jeho cílem je vytvořit atmosféru strachu, v níž by vláda splnila požadavky teroristů Politologický slovník (vydaný v roce 2001) uvádí následující: Terorismus termín používaný v právu k označování trestné činnosti spočívající v tom, že pachatel nebo pachatelé někoho úmyslně usmrtí nebo se o to pokusí nebo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí nebo že mu způsobí újmu na zdraví či jinou újmu, s cílem vynutit si splnění podmínek poškozujících ústavní zřízení republiky. Teroristické prostředky jsou nejčastěji používány k zastrašování politických odpůrců a k ovlivnění veřejného mínění. Cílem terorismu je obvykle vyvíjet extrémní psychický nátlak na jednotlivce nebo častěji na celé skupiny obyvatelstva Alex P. Schmid v knize Encyklopedii světového terorismu (2001) navrhuje tuto stručnou definici terorismu: Terorismus je ekvivalentem válečných zločinů v období míru. Tento autor také uvádí dvě zajímavé teze: Problém odlišení teroristického aktu od kriminálního činu komplikuje stanovisko pozorovatele a čím jednodušší je definice terorismu, tím účinnější lze přijmout legislativu na jeho potírání. Výsledná vědecká definice terorismu, uvedená v Encyklopedie světového terorismu, dostala konečnou podobu v roce 1988: Terorismus je metoda vzbuzování strachu prostřednictvím opakovaných násilných aktů, vykonávaných tajnými nebo polotajnými jednotlivci, skupinami či státními orgány z idiosynkratických, kriminálních nebo politických důvodů, přičemž na rozdíl od atentátů nejsou přímé oběti násilí pravým terčem teroru. Okamžité lidské oběti násilných aktů jsou obvykle buď vybrány náhodně (příležitostné terče) z cílové veřejnosti, nebo záměrně (representativní neboli symbolický terč) a slouží k předání zprávy. Komunikační procesy mezi teroristy (organizací), (ohroženou) obětí a hlavním terčem, založené na násilí a šíření strachu, jsou využívány k manipulaci hlavního terče (veřejnosti) tím, že se z nich stávají terče teroru, požadavků nebo upoutání pozornosti v závislosti na tom, zda jde o zastrašování, násilné donucování nebo šíření propagandy. Z literárního průzkumu je ale také zřejmé, že autoři se velmi různí, a to až do takových extrémů, že jeden autor nazve příslušníka nějakého hnutí teroristou, zatímco druhý ho nazve bojovníkem za svobodu. Shodně se však většina autorů vyhýbá pojetí, že terorismus je osobní záležitost jednotlivce. Čili se spíše zabývají analýzou politických programů a podpory od státních a nebo místních institucí a společnosti jako takové. Problémy s definováním terorismu je možné také ilustrovat na rozsáhlém díle Encyklopedie, Světový terorismus, Od starověku až po útok na USA, které má celkově 535 stran a vyšlo v roce 2001. Problematice definování terorismu je zde věnováno plných 10 stran textu. Podle našeho českého Encyklopedického slovníku z roku 1993 je terorismus definován jako: Souhrn antihumánních metod hrubého zastrašování politických odpůrců hrozbou síly a užití různých forem násilí. Vedle individuálního terorismu existuje terorismus skupin, některé koordinují svoji činnost na mezinárodní úrovni (mezinárodní terorismus). OTTOVA encyklopedie zase přináší následující definici terorismu: Terorismus, strategie boje či metoda hrubého zastrašování politických odpůrců nebo obyvatelstva hrozbou násilím či užitím násilí. Terorismus slouží k vynucování určitého politického cíle; terčem jsou vojenské, policejní nebo jiné administrativní objekty, komunikace, významné hospodářské 20
objekty a civilní obyvatelstvo. K prostředkům terorismu patří například únosy osob či dopravních prostředků a pumové útoky či vraždy. Stručný politický slovník z roku 1986 popisuje terorismus takto: Terorismus politika zastrašování třídních a politických odpůrců. Encyklopedie politiky z roku 2004 definuje terorismus následovně: Terorismus v politice používaní teroristických prostředků k zastrašování politických odpůrců a ovlivňování veřejného mínění. Cílem terorismu je obvykle vyvíjení extrémního psychického nátlaku na jednotlivce nebo častěji na celé skupiny obyvatelstva. Významnou roli zde hrají, především v posledních letech, i všechny druhy médií, neboť věnují zprávám o terorismu značnou pozornost, mnohdy se snahou udělat z vlastního aktu terorismu senzaci, čímž vlastně jistým způsobem teroristické požadavky nebo dokonce i program zveřejňují. Problematika terorismu a médií je velmi komplikovaná, ale také velmi významná. Základní složitost spočívá v tom, že občané v demokratické společnosti mají právo na rychlé, úplné a pravdivé informace. V tomto kontextu je možno připomenout některé zásadní právní normy, které se dané problematiky dotýkají. Jsou níže řazeny v chronologickém sledu: zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (tzv. krizový zákon ), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 349/2004 Sb., o prevenci závažných havárií, ve znění pozdějších předpisů. Na druhé straně však takové rozsáhlé informace mohou sloužit jako vzor a nebo návod pro přípravu a následné spáchání stejného anebo podobného činu. Všechny druhy médií (televize, rozhlas, tisk, internet) mají značný vliv na občany a silně působí na myšlení a jednání milionů svých diváků, posluchačů, čtenářů nebo návštěvníků webových stránek na internetu. Zkušenosti posledních let ukazují, že v celospolečenském zájmu bezpečnosti by měly být vytvořeny speciální mechanismy, které by našly správnou vyváženost v podávání informací pro širokou veřejnost. Zajímavá a vystihující charakteristika terorismu byla uvedena v roce 2003 na webové stránce Bezpečnostní informační služby (BIS) České republiky: Společně s organizovaným zločinem a šířením zbraní hromadného ničení patří terorismus zejména jeho mezinárodní forma k nejzávažnějším rizikům ohrožujícím celou lidskou civilizaci. Globálnost tohoto nebezpečí potvrzuje fakt, že podstatná část světa byla zasažena, nebo je ohrožena terorismem politického a náboženského charakteru, akcemi regionálních či nadnárodních teroristických a extremistických organizací a skupin. Bez ohledu na mimořádné úsilí bezpečnostních složek všech demokratických států mezinárodní terorismus eliminovat se s jeho aktivitami každoročně setkává kolem padesáti až šedesáti zemí. Téměř nic neřeší zpřísnění trestů. Mezinárodní teroristé k jejichž požadavkům patří změna vnitřní a zahraniční politiky, změna právního systému, propuštění vězněných teroristů či zaplacení výkupného a umožnění bezpečného úniku jsou odhodláni ke všemu, nedají se zastrašit, často jsou připraveni zemřít při sebevražedném útoku. Zastavení připravené akce je proto nesmírně obtížné a stejně obtížná je i jakákoliv prevence. (podrobněji viz webová stránka BIS v části Terorismus: www.bis.cz) V běžných sdělovacích prostředcích, ale někdy i v odborné literatuře se vyskytují chyby a nepřesné pojmenovaní jevů. To zpravidla pramení z nedostatečné odborné erudice autora. 21