Praktické cvičení č. 9.

Podobné dokumenty
Praktické cvičení č. 10.

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Praktické cvičení č. 8.

Praktické cvičení č. 11.

11. Morfologie - stonek

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Stavba stonku. Stavba stonku

Vznik dřeva přednáška

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

5. Anatomická a morfologická stavba dřeva

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Vladimír Vinter

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

1. Rozměry a životní formy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

1. Rozměry. MORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Stonek = nadzemní část rostlin, nese listy a květy, je článkovaný (internodia=články nody=uzliny) Šířka:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

Stavba kořene. Stavba kořene

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologické základy péče o stromy II.

Vodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)

10. Morfologie - kořen

Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).

D.3 Dendrologický průzkum

Martina Bábíčková, Ph.D

ROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ

Gymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)

Vladimír Vinter

Praktické cvičení č. 5.

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Název materiálu: Stonek

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

KALINOVO NÁBŘEŽÍ - LOKALITA 2

MORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34

Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

Stavba č.1 Položkový výkaz výměr

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Vladimír Vinter

Abies alba Jedle bělokorá Strom do 50 m Vzpřímené rozpadavé šišky

Cactus sp. /Gardening-Basics/Propagation/Cacti/Cacti-29.html

Inventarizace dřevin

Orgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.

STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA

Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je

Buněčná teorie života:

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Rostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:

Rostlinná pletiva BIOLOGIE

Praktické cvičení č. 12.

Cytologie a anatomie pro pokročilé aneb Úvod do rostlinné embryologie

Anatomie, histologie a embryologie

INDEX QBR Datový list do terénu

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

INVENTARIZACE A DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Vladimír Vinter

květy široce otevřené asi 10 cm v průměru, bílé, někdy slabě načervenalé s 9-12 okvětními lístky (počet se liší podle variet) Univerzita 3.

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

SROVNÁNÍ DVOUDĚLOŽNÝCH A JEDNODĚLOŽNÝCH ROSTLIN

World of Plants Sources for Botanical Courses

ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA

Vladimír Vinter

DŘEVO pracovní list II.

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

Vladimír Vinter

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Cílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)

Anatomie a morfologie rostlin - stonek

kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez Osnova přednášky 3: Pletiva základní, vodivá Stonek

olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta

Určování dřev podle makroskopických znaků

Transkript:

Praktické cvičení č. 9.

CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L. - tis červený) sympodiální: monocházium (Tilia sp. - lípa, Populus sp. - topol), dicházium (Syringa sp. - šeřík, Aesculus sp. - jírovec, Acer sp. - javor) b) růst bočních větví akrotonický (Fraxinus L. sp. jasan) bazitonický (Rosa L. sp. - růže) 2. Stavba stonku a) primární - byliny (dvouděložné: Ranunculus repens L. - pryskyřník plazivý, Lamium L. sp. - hluchavka; jednoděložné: Zea mays L. - kukuřice setá) - Příčné řezy, barvení fluoroglucinolem a HCl b) sekundární - dřeviny b 1 celkový charakter sekundární kůry a stavba lenticely (Sambucus nigra L. - bez černý; př. ř., barvení)

b 2 nerovnoměrná činnost felogénu: lišty, žebra pravého korku (Acer campestre L. - javor babyka) lišty, žebra feloidu (Ulmus carpinifolia Gled. - jilm habrolistý) časově zpožděná činnost felogénu (Euonymus verrucosus Scop. - brslen bradavičnatý)

STONEK (kaulom) Článkovaný orgán - články = internodia - uzliny = nody - listy, úžlabní pupeny (axilární pupeny) Olistěný stonek prýt, zákonité uspořádání listů Způsoby růstu stonku * vrcholový - činností vzrostného vrcholu (akropetálně vznikají články, uzliny, primordia listová a úžlabní pupeny) * lineární - rovnoměrné prodlužování článků, po určitou dobu mají ještě meristematický charakter * interkalární - činností interkalárního meristému * druhotné sekundární tloustnutí - u nahosemenných a většiny dvouděložných rostlin růst do tloušťky - činností sekundárních meristémů: kambium (sek. lýko, sek. dřevo, parenchym paprsků) + felogén (korek + zelená kůra = sek. kůra) Funkce: generuje a nese postranní stonky, listy, květy, plody vodivá spojovací, asimilační, transpirační, zásobní, rozmnožovací, ochranná (kolce)

Vzrostný vrchol stonku (Elodea canadensis)

Větvení stonku U nižších rostlin - hemiblastické vidličnaté větvení - dichotomické Vzrostný vrchol se rozdělí na 2 nové vrcholy: homobrachiální heterobrachiální př. řasy, játrovky, plavuně, vranečky

Větvení heterobrachiální Plavuň (Lycopodium)

U vyšších rostlin - holoblastické Větve vznikají z úžlabních (axilárních) pupenů, zakládajících se na vzrostném vrcholu v úžlabí listových základů základ listu úžlabní pupen 1. monopodiální větvení (monopodium) silná apikální dominance Terminální pupen pokračuje ve vývinu, hlavní stonek je souvislý, postranní větve jsou obvykle kratší, nepřerůstají hlavní stonek (smrk, jedle, bukovité) 2. sympodiální větvení (sympodium) zeslabená apikální dominance Postranní větve nabudou převahy nad hlavním stonkem, vrcholový pupen odumírá (nebo ukončuje růst vytvořením květu)

Monopodium

monochazium U sympodiálně větveného stonku se střídavými listy po odumření vrcholového pupenu se z nejbližšího axilárního pupenu vyvíjí 1 postranní větev, která získává obvykle terminální postavení (hlavní stonek je zdánlivě souvislý) původně úžlabní pupen jizva po odpadlém terminálu jizva po podpůrném pupenu př. lípa, jilm dichazium U sympodiálně větveného stonku se vstřícnými listy po odumření terminálu vyrůstají 2 výhony př. šeřík, jmelí, starší větve javoru, jasanu, jírovce zasychající terminál axilární pupeny

Monochazium Dichazium

Způsob růstu postranních větví akrotonie (stromy) - postranní větve se zvětšují od báze stonku k vrcholu mezotonie bazitonie (keře) - nejintenzivněji se vyvíjejí bazální pupeny, hlavní výhon často odumírá

Akrotonie Bazitonie

Ranunculus repens - stonek př. ř. (dvouděložná bylina) - kolaterální cévní svazek uspořádaný do kruhu epidermis a kutikula primární kůra parenchym základního pletiva sklerenchymatická pochva floém kambium xylém centrální dutina - intercelulára - typ středního válce: eustélé svazky cévní (uspořádané do kruhu)

Primární stavba stonku x zakládání kambia Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) - dvouděložná bylina - stonek př. řez epidermis a kutikula primární kůra sklerenchymatická pochva floém xylém parenchym základního pletiva centrální dutina - intercelulára kambium kolaterální cévní svazky uspořádány do kruhu eustélé

Kolaterální svazek cévní otevřený stonek pryskyřníku (Ranunculus) - příčný řez Počátek tvorby kambia mechanická pochva protofloém metafloém metaxylém protoxylém

Zea mays - kukuřice setá - př. ř. stonkem Jednoděložná rostlina, kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené. Rozlišení primární kůry a středního válce schází. epidermis a kutikula pruh lignifikovaných buněk cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené parenchym základního pletiva - typ středního válce: ataktostélé

Primární stavba stonku Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná rostlina - př. řez stonkem parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené epidermis a kutikula kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené ataktostélé

Primární stavba stonku Kukuřice setá (Zea mays)- jednoděložná r. - př. řez stonkem- detail parenchym základního pletiva cévní svazky kolaterální (uzavřené), roztroušené pruh lignifikovaných buněk epidermis a kutikula kolaterální cévní svazky uzavřené, roztroušené ataktostélé

Lamium album - hluchavka bílá - př. ř. stonkem, dvouděložná r. kolenchym rohový epidermis trichom cévní svazek intercelulára (dutina) parenchym. b. - zbytek dřeně parenchym kůry kambium parenchym. b. zdřevnatělé b.stěny xylém kambium floém

Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem trichom epidermis kolenchym rohový parenchym kůry floém xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)

Hluchavka bílá (Lamium album) - dvouděložná r. - př. řez stonkem Druhotně ztloustlý stonek epidermis parenchym kůry floém kambium xylém parenchym. b. - zbytek dřeně intercelulára (dutina)

Vytváření sekundární kůry (peridermu) Bez černý (Sambucus nigra) kolenchym epidermis epidermis epidermis korková b. felogén zelená kůra kolenchym (prim. kůra) epidermis korek (felém) felogén feloderm kolenchym

Vytváření sekundární kůry (peridermu) epidermis korek (felém) felogén feloderm primární kůra

Sambucus nigra - bez černý - LENTICELA felém felém primární kůra felogén feloderm epidermis interceluláry výplňové buňky (s četnými intercelulárami)

Lenticela Bez černý (Sambucus nigra) merenchym - výplňové buňky (s četnými intercelulárami) felém felogén feloderm primární kůra epidermis floém xylém

Nerovnoměrná činnost felogénu Javor babyka (Acer campestre L.) - lišty, žebra pravého korku