DEVÍTKA č. 4/2011-2011/č. 4 Celé údolí Vlaského by měla zatopit přehrada Zablokování rozvoje hrozí 65 lokalitám v České republice, které jsou výhledově, v horizontu padesáti až sto let, určeny pro stavbu přehradních nádrží. Jedna z nich by v budoucnu mohla zatopit údolí řek Moravy a Krupé nad Hanušovicemi, druhá údolí Březné nad Hoštejnem. Generel těchto lokalit nedávno schválila ministerstva zemědělství a životního prostředí. Jeho cílem je řešit budoucí nedostatek vody. Z analýz Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a ze scénářů změn klimatu vyplývá, že ve většině povodí by v roce 2070 chybělo padesát až sedmdesát procent dnes povoleného odběru vody. Výjimkou je jen povodí Odry, uvedl Radek Ležatka z ministerstva zemědělství. Množit se mají extrémní projevy počasí, zejména jarní povodně a letní sucha. Vyrovnat tyto výkyvy by měly právě navrhované přehrady. Generel vychází ze starších plánů 186 lokalit navržených postupně od začátku 20. století. Pro odpor obcí, které před pěti lety sepisovaly protestní petice, se plán nakonec zúžil na 65 míst. I kdyby na nich žádné přehrady nakonec nevznikly, generel má na ně dopad už dnes. Určuje totiž, co se na území nesmí budovat, aby se pak takové stavby nemusely nákladně vykupovat a likvidovat, kdyby přehrada dostala zelenou. V lokalitách není možné stavět například silnice, nové mosty, inženýrské sítě, skládky, zařízení pro průmysl nebo těžbu nerostů. Menší stavby jako chalupy jsou povolovány jen jako dočasné. Viděl jsem stavební povolení na malou vodní elektrárnu, kde bylo uvedeno, že je vydáno pouze na dobu padesáti let, řekl starosta Malé Moravy Antonín Marinov (nez.). Právě Malou Moravu a jejích devět místních částí by případná přehrada postihla v našem regionu nejvíc. Hráz by totiž stála v místě kamenolomu za Hanušovicemi a voda by zatopila celé Vlaské, kterým vede jediná spojnice obce s Olomouckým krajem a taky železnice. Přehrada by od světa zcela odřízla osady Vysokou a Vojtíškov. O údolní přehradě se tady mluví snad šedesát let, teď ale dostal záměr konkrétnější podobu. Lidi trochu počítají s tím, že se nikdy neuskuteční, náklady by totiž byly astronomické. Ale žádný investor sem nepůjde, když nemá jistotu perspektivy. A bez ní se oblast navíc vylidňuje. Rok co rok klesá počet obyvatel obce o deset až dvacet lidí, řekl starosta Marinov. Malá Morava je jednou z deseti obcí, které zaslaly ministerstvu písemný nesouhlas s generelem. Ten jí ale není nic platný, jde o stavby ve vyšším zájmu. Pod vodou přehrady by zmizela i silnice z Hanušovic do Starého Města. Hladina by sahala až po odbočku na Chrastice. Ze Starého Města by se muselo jezdit oklikou přes Vikantice a Brannou, tedy po silnici, jejíž údržba je v zimě velmi problémová. Záměr nám komplikuje život, a kdyby se přehrada skutečně stavěla, znamenalo by to zánik celých osad, i když voda by je nezaplavila, řekla starostka Starého Města Vlasta Pichová (nez.). S generelem nesouhlasí ani Hoštejn, byť by se jeho katastru přehrada dotkla jen nepatrně; voda by zaplavila jen méně frekventovanou komunikaci z Hoštejna přes Drozdovskou Pilu do Štítů. Přehrada by znehodnotila životní prostředí a turistickou zajímavost oblasti, což je to jediné, co můžeme nabídnout, uvedl starosta Hoštejna Jan Kunčar (nez.). Vodní plocha u Hanušovic by byla vodárenským zdrojem pro severní a střední Pomoraví. Mohla by navíc zajistit protipovodňovou ochranu sídel až po soutok s Moravskou Sázavou. Přehrada u Hoštejna by byla mimo jiné rezervním zdrojem pro napojení na skupinový vodovod Zábřeh. Zajistila by i protipovodňovou ochranu sídel na Moravské Sázavě. Navržené lokality pro akumulaci vody v našem regionu: Lokalita Hoštejn - plocha 489,3 hektaru, objem vody až 166 mil. kubíků. Lokalita Hanušovice - 533,9 hektaru, objem vody 135 mil. kubíků. Šumperský deník, 1. 11. 2011 Památná lípa u bývalého polesí u Mizerů ve Vojtíškově má obvod kmene úctyhodných 445 cm a výšku 25 metrů. Foto Kamila Tóthová
2 - DEVÍTKA č. 4/2011 Jak neuvěřitelně rychle se časy mění... Desátého prosince letošního roku pojede rozhodnutím Pardubického kraje po kolejích v údolí řeky Moravy osobní vlak naposledy. O tom, jak náchylné jsou věci kolem nás na zlovůli mocných, svědčí i tento úryvek z Návrhu dopravní strategie Ministerstva dopravy a spojů České republiky, který mluví o rozvoji železniční dopravy na naší trati: Trať č. 021: Hanušovice Dolní Lipka Lichkov Letohrad Doudleby n. O. Častolovice Týniště n. O. Úsek Hanušovice Dolní Lipka udržovat v normovém stavu. Úsek Dolní Lipka Lichkov udržovat v normovém stavu a zvážit jeho elektrizaci. Elektrizovat traťový úsek Lichkov Letohrad. Úsek Letohrad Týniště n. O. optimalizovat a výhledově elektrizovat. Na trati zřídit železniční zastávky Vojtíškov, Křivá Voda, Vysoký Potok, Horní Hedeč, Červený Potok obec, Horní Lipka, Dolní Boříkovice, Celné, Sobkovice, Jablonné n. O. město, Mistrovice, Kunčice n. O., Kunčice n. O. Ovčín, Letohrad Orlice, Letohrad město a Brná n. O. Zastávku Mladkov přesunout severněji k obci. Nástupiště v Těchoníně přesunout z výhybny 300 m východněji za lichkovské zhlaví výhybny k silnici do obce. Zastavování v žst. Podlesí zrušit. Stávající žz. Červený Potok zrušit. Zastavování vlaků v žst. Jablonné n. O. zrušit. Žst. Jablonné n. O. ponechat pro křižování OsVů v taktové dopravě a pro odstavování souprav končících vlaků. V žz. Červený Potok zajistit navazování autobusů na lince Velká Morava Králíky tak, aby od Velké Moravy byl přestup na Dolní Lipku a od Hanušovic byl přestup do Králík. V žz. Prostřední Lipka zajistit navazování autobusů od Horní Lipky nebo od Heřmanic do Králík tak, aby od Horní Lipky, resp. Heřmanic byl přestup na Dolní Lipku a od Hanušovic byl přestup do Králík. V nové žz. Dolní Boříkovice zajistit přípoj na autobusové linky Králíky Dolní Boříkovice Červená Voda a Králíky Boboszów Międzylesie v relaci Letohrad Dolní Boříkovice, resp. Letohrad Mezilesí. V žz. Záměl zajistit ostrou návaznost přípojných autobusů Ústí n. O. Vamberk Rychnov nad Kněžnou tak, aby vznikly přípoje v relaci Ústí n. O. Doudleby n. O. Přípoj v relaci Žamberk Vamberk bude zajištěn tím, že v žst. Doudleby n. O. dojde k setkání vlaků ze všech tří směrů. Bohužel, výše řečené zůstane jen na papíře a zajímat se o to budou snad už jen milovníci železniční historie. Škoda. Připravil Petr Mahel V sobotu 8. října proběhlo na Vysokém Potoku slavnostní žehnání kapličly Panny Marie Růžencové. Foto: www.obecmalamorava.cz
Obec Malá Morava Vás zve na Rozsvícení vánočního stromu v pátek 2. 12. 2011 u obecního úřadu Malá Morava Program: Zahájení 15.00 hod. Vystoupení dětí z MŠ Slavnostní rozsvícení 16.30 hod. Zpívání pod vánočním stromem. Hraje skupina Protektor. Můžete se také těšit na vepřové speciality z domácí zabíjačky. Na zahřátí grog, svařené víno, horká medovina a jiná zahřívadla. Pro případ nepříznivého počasí je připraven vytápěný velkokapacitní stan. Rok 2011 se neúprosně chýlí ke svému konci. Chalupáři a osadníci na Vysoké pomaličku bilancují. Naše velké díky patří Silnicím Hanušovice za celoroční údržbu příjezdové cesty Mnoho drobných kulturních památek v našem krásném kraji ještě stále čeká na své zachránce, tak jako tento křížek v areálu bývalého státního statku ve Vojtíškově. Foto Kamila Tóthová Na svoji ochotu doplatil KŘIVÁ VODA - Tento rok tu natáčeli filmaři nový český film. Naši občane jim ochotně vycházeli vstříc. Ale... Když se jeden z občanů vracel v nočních hodinách domů z práce domu do místní časti Křivá Voda, zastavili ho lidé z filmového štábu, a jestli by prý nemohl nechat auto dál od domu, aby tu mohli příští den natáčet. Zaparkoval tedy své auto na kraj vozovky a šel dále domů pěšky. Ale ráno zažil velký šok, když svoje auto nenašel na místě, kde jej v noci zaparkoval. Našel ho až na hlavní silnici z Podlesí na pilu. Filmový štáb ho tam přesunul bez jeho svolení. Petr Mahel Čerstvý vítr z Vysoké DEVÍTKA č. 4/2011-3 Školka má novou zahradu VYSOKÝ POTOK - V srpnu letošního obec Malá Morava realizovala rekonstrukci dětské zahrady v mateřské škole ve Vysokém Potoku. V areálu vznikl nový přístupový chodník a byl nově oplocen. Staré herní prvky, které již nevyhovovaly současným normám, byly nahrazeny novými. Přibylo pískoviště, dětský domeček, dvě houpadla a dětská herní z Vlaského až k nám na Vysokou. Nezapomíná na nás ani Obecní úřad Malá Morava s panem starostou. Pokud není sněhová kalamita, cesty jsou vždy bezpečně protaženy. V létě pomáhá s údržbou zelených ploch a kaple. Rovněž děkujeme obecnímu úřadu za finanční příspěvek na sportovní a kulturní akce. Ani chataři a chalupáři nezahálejí. Při svých brigádách během roku udržují pořádek a zkrášlují svou osadu. Kosení trávy kolem cest a rezervoáru s vodou jsou každoroční samozřejmostí. Letos jsme provedli opravu základů pod odpočívadlem na Centrálním náměstí, odstranili nálety na běžkařských tratích a vybudovali propusť na Zeleném potoku. Kultura a sport na Vysoké kvetou jako letní louka. Ve dvou střediscích, u Reichlů a u Lužíků, se odehrávají nejdůležitější akce. U Reichlů jsme se mohli zúčastnit karnevalu na lyžích, ochutnávky pálenek Čupr Drink Down, oslavy MDŽ, stavění a kácení máje, domácí zabíjačky připravené paní Danou Bínovou a panem Ladislavem Lužíkem, oslav Mikuláše a Tanyny Show. U Lužíků v nově zbudované multifunkční Schubert aréně se pořádal turnaj v curlingu, tři turnaje v petangu, velký volejbalový turnaj za účasti 38 hráčů, dětský den v režii pana Jaromíra Straky, letní kino, dvakrát se odehrálo přátelské utkání ve volejbalu mezi Vysokou a Malou Moravou. V kapli proběhlo vítání nových občánků, rodina Strakova zorganizovala drakiádu a rodina Liškova lampiónový průvod zakončený hledáním pokladu. Velice nás těší spolupráce s okolními osadami, s Vojtíškovem a Malou Moravou. Na sportovní i kulturní akce přicházejí rodiče s dětmi a rozhodně se nikdo nenudí. Závěrem děkujeme všem nadšencům, kteří s kulturními a sportovními akcemi vypomáhají, a těšíme se na další rok. J. S.+V. L. sestava. Dále byl instalován mobiliář, dvě lavičky, originální odpadkový koš a stojan na kolo. Opravou dětské zahrady byla dokončena kompletní přestavba budovy mateřské školy ve Vysokém Potoku. Na realizaci zakázky se podílely firmy FLORA SERVIS Brno a Jaroslav Ceh z Vysokého Potoka. Obec Malá Morava
4 - DEVÍTKA č. 4/2011 Ubývají i opeření obyvatelé lesů Vedle ptáků obývajících pole se začaly zmenšovat i populace ptáků lesních. Konstatovala to analýza dat České společnosti Seznam míst určených k odkládání využitelných složek odpadu (sklo, plasty, papír, nápojové kartony) 1. Vysoký Potok u obecního úřadu 2. Vysoký Potok na křižovatce u garáží (pozemek p. č. 248) 3. Malá Morava u pohostinství 4. Malá Morava u prodejny potravin 5. Malá Morava u pošty 6. Sklené u zastávky autobusu (pozemek p. č. 261/1) 7. Vlaské pila (u domu č.p.2 Wojeschovi) 8. Vlaské u vchodu do areálu dílen 9. Vojtíškov u okálů čp. 2 ornitologické. Ubývají podle ní zejména ty nejpočetnější druhy. Ptáků u nás stále ubývá, nejhůře jsou na V minulém čísle jsme vás informovali o natáčení nového českého filmu v naší obci a nešťastné události, která následovala. Po požáru je Vaňkův statek ve Vojtíškově již pod novou střechou. Foto Kamila Tóthová tom ptáci zemědělské krajiny a nezdá se, že by se dařilo negativní trend zastavit. Stále přicházíme o skřivany, čejky, chocholouše i o ptáky roku 2011 - strnady obecné, sdělil ČTK ředitel společnosti Zdeněk Vermouzek. Špatnou zprávou po zahrnutí výsledků letošního sčítání je, že dobře na tom nejsou ani lesní ptáci. Situace se podle Vermouzka nezhoršila z roku na rok, letos ale data ornitologové hlouběji analyzovali. Zatímco do poloviny devadesátých let lesních ptáků podle výsledků hodnocení přibývalo, za posledních 15 let se jejich početnost pomalu, ale vytrvale snižuje. Co stojí za úbytkem lesních ptáků, odborníci dosud nevědí, u opeřených obyvatel polí to jsou klimatické změny a intenzivní hospodářství. Čeští ornitologové počítají ptáky dvakrát za sezonu na více než stovce lokalit. Výzkumy proto mohou opřít o unikátní třicetiletou řadu dat. ekolist.cz 10. Vojtíškov u bytovek čp. 77 a 79 11. Vojtíškov u pensionu Sport 12. Vojtíškov na parkovišti zastávka autobusu (pozemek p. č. 22) 13. Vysoká na parkovišti (pozemek p. č. 529/5) 14. Křivá Voda u domu č. p. 2 (paní Fousková) 15. Podlesí u prodejny potravin 16. Podlesí u hřiště 17. Severomoravská chata 18. Zlatý Potok zastávka autobusu Snímek z IX.ročníku Burčákových slavností na Severomoravské chatě. Konaly se ve dnech 1.-2. října, v krásné dny babího léta. Oblíbený burčák byl z Březí u Mikulova. Nechybělo pečené prase, cimbálová muzika... Foto Kamila Tóthová
DEVÍTKA č. 4/2011-5 Linka 980 Žamberk - Klášterec n./o. - Pastviny - Mladkov - Králíky - Hanušovice platnost od 11.12.2011 návrh jízdního ádu pracovní dny íslo turnusu íslo spoje 2 195101/1 195103/1 191101/1 950101/2 1 950101/4 1 3 5 9 D 11 D 13 15 D 17 19 21 D 23 25 D X X X X X X X X X X X X X X X X X Žamberk,,aut.nádr. 5:39 8:35 9:35 11:25 13:35 14:35 15:35 16:35 17:00 19:00 Žamberk,,Masarykovo nám. Žamberk,,koupališt 5:40 Žamberk,,ZEZ 5:41 Líšnice,,dol. Líšnice,,pod Jednotou 5:44 9:41 11:30 Líšnice,Zakopanka,u stožáru 5:46 Pastviny,,u kanálu Pastviny,,Na pláži Žamberk,,na Drahách 8:37 13:37 15:37 16:37 17:37 Žamberk,,VEMAS 8:40 16:40 Líšnice,Zakopanka 8:43 16:43 Klášterec n.orl.,,korek 8:46 13:44 15:44 16:46 17:44 Klášterec n.orl.,zbudov 8:47 13:45 15:45 16:47 17:45 Pastviny,,k iž. Pastviny,,Bubla ka Klášterec n.orl.,lhotka Klášterec n.orl.,,zš 8:49 13:47 15:47 16:49 17:47 Klášterec n.orl.,lhotka 8:50 13:48 15:48 16:50 17:48 Pastviny,,Bubla ka 8:52 13:50 15:50 16:52 17:50 Pastviny,,k iž. 5:52 8:54 9:47 11:36 13:52 14:42 15:52 16:54 17:14 17:52 19:14 Pastviny,Vitanov 5:54 8:56 13:54 15:54 16:56 17:54 Mladkov,Vl kovice 5:57 8:59 9:51 11:39 13:57 15:57 16:59 17:57 Mladkov,,u kostela 6:01 9:03 9:56 11:44 14:01 15:00 16:01 17:03 17:23 18:01 19:23 Mladkov,,dílny 9:06 17:06 Lichkov,,žel.st. 9:09 p íjezd Sp vlaku z Pardubic 8:57 12:59 14:59 16:59 19:01 Lichkov,,žel.st. odjezd 9:10 17:10 Lichkov,,ObÚ 6:06 9:12 10:01 11:47 14:06 15:05 16:06 17:12 17:27 18:06 19:27 Lichkov,,hor. 9:14 17:14 Králíky,Dolní Lipka,žel.st. 9:17 10:07 11:51 17:17 Králíky,,Hedva 9:20 17:20 Králíky,,zdrav.st. 6:14 9:21 14:14 16:14 17:21 18:14 Králíky,,aut.st. p íjezd 6:16 9:23 10:09 11:55 14:16 15:15 16:16 17:23 17:35 18:16 19:35 Králíky,,aut.st. odjezd 9:25 10:10 12:00 17:25 17:37 19:37 Králíky,,odb.Horní Lipku 9:27 17:27 Králíky, ervený Potok,obchod 9:29 17:29 Králíky, ervený Potok,u kostela 9:31 10:15 12:05 17:31 17:43 19:43 Malá Morava,,pohostinství 9:35 10:21 12:09 17:35 17:47 19:47 Malá Morava,,pila 9:38 17:38 Malá Morava,Vojtíškov,mlýn 9:40 17:40 Malá Morava,Vlaské,dílny 9:42 17:42 Hanušovice,Žleb,rozc. 9:45 17:45 Hanušovice,,Potraviny 9:48 10:33 12:20 17:48 18:00 20:00 Hanušovice,,žel.st. p íjezd 9:51 17:51
6 - DEVÍTKA č. 4/2011
DEVÍTKA č. 4/2011-7 Linka 980 Žamberk - Klášterec n./o. - Pastviny - Mladkov - Králíky - Hanušovice platnost od 11.12.2011 návrh jízdního ádu sobota, ned le, svátek 2 195101/1 195103/1 195103/1 191101/3 950101/2 950101/8 íslo turnusu íslo spoje omezení jízdy 101 103 D D 105 D D 107 109 D 111 D Žamberk,,aut.nádr. odjezd 6:35 8:35 9:35 11:25 12:35 13:20 14:35 14:35 16:35 17:00 18:35 19:00 Žamberk,,na Drahách 6:37 8:37 12:37 14:37 16:37 18:37 Žamberk,,VEMAS 6:40 8:40 12:40 14:40 16:40 18:40 Líšnice,,pod Jednotou 9:41 11:30 13:25 Líšnice,Zakopanka 6:43 8:43 12:43 14:43 16:43 18:43 Klášterec n.orl.,,korek 6:46 8:46 12:46 14:46 16:46 18:46 Klášterec n.orl.,zbudov 6:47 8:47 12:47 14:47 16:47 18:47 Klášterec n.orl.,,zš 6:49 8:49 12:49 14:49 16:49 18:49 Klášterec n.orl.,lhotka 6:50 8:50 12:50 14:50 16:50 18:50 Pastviny,,Bubla ka 6:52 8:52 12:52 14:52 16:52 18:52 Pastviny,,k iž. 6:54 8:54 9:47 11:36 12:54 13:31 14:42 14:54 16:54 17:14 18:54 19:14 Pastviny,Vitanov 6:56 8:56 12:56 14:56 16:56 18:56 Mladkov,Vl kovice 6:59 8:59 9:51 11:39 12:59 13:34 14:59 16:59 18:59 Mladkov,,u kostela 7:03 9:03 9:56 11:44 13:03 13:39 15:00 15:03 17:03 17:23 19:03 19:23 Mladkov,,dílny 7:06 9:06 13:06 15:06 17:06 19:06 Lichkov,,žel.st. p íjezd 7:09 9:09 13:09 15:09 17:09 19:09 p íjezd Sp vlaku z Pardubic Lichkov,,žel.st. odjezd 7:10 9:10 13:10 15:10 17:10 19:10 Lichkov,,ObÚ 7:12 9:12 10:01 11:47 13:12 13:42 15:05 15:12 17:12 17:27 19:12 19:27 Lichkov,,hor. 7:14 9:14 13:14 15:14 17:14 19:14 Králíky,Dolní Lipka,žel.st. 7:17 9:17 10:07 11:51 13:17 13:46 15:17 17:17 19:17 Králíky,,Hedva 7:20 9:20 13:20 15:20 17:20 19:20 Králíky,,zdrav.st. 7:21 9:21 13:21 15:21 17:21 19:21 Králíky,,aut.st. p íjezd 7:23 9:23 10:09 11:55 13:23 13:50 15:15 15:23 17:23 17:35 19:23 19:35 Králíky,,aut.st. odjezd 7:25 9:25 10:10 12:00 13:25 13:55 15:15 15:25 17:25 17:37 19:25 19:37 Králíky,,odb.Horní Lipku 7:27 9:27 13:27 15:27 17:27 19:27 Králíky, ervený Potok,obchod 7:29 9:29 13:29 15:29 17:29 19:29 Králíky, ervený Potok,u kostela 7:31 9:31 10:15 12:05 13:31 14:00 15:31 17:31 17:43 19:31 19:43 Malá Morava,,pohostinství 7:35 9:35 10:21 12:09 13:35 14:04 15:35 17:35 17:47 19:35 19:47 Malá Morava,,pila 7:38 9:38 13:38 15:38 17:38 19:38 Malá Morava,Vojtíškov,mlýn 7:40 9:40 13:40 15:40 17:40 19:40 Malá Morava,Vlaské,dílny 7:42 9:42 13:42 15:42 17:42 19:42 Hanušovice,Žleb,rozc. 7:45 9:45 13:45 15:45 17:45 19:45 Hanušovice,,Potraviny 7:48 9:48 10:33 12:20 13:48 14:15 15:48 17:48 18:00 19:48 20:00 Hanušovice,,žel.st. p íjezd 7:51 9:51 13:51 15:51 17:51 19:51
8 - DEVÍTKA č. 4/2011
DEVÍTKA č. 4/2011 - Kaple ve Vysoké je po opravě Kaple Franze Schuberta ve Vysoké letos prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Z prosincových pranostik Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc. Jaký prosinec, takový červen. Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší. Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent. Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice. Začne-li zima až s adventem, potrvá deset týdnů. 9 Návštěvníci mohou obdivovat interiér, který opět září novotou. Veřejnost by mohlo také zajímat, že její prostory mohou být vhodné také k různým společenským obřadům, jako jsou svatby. Prohlídku kaple je možné telefonicky dohodnout s rodinou Strakových na telefonním čísle 604 930 516. Totéž včetně obřadů lze dohodnout také se starostou obce panem Antonínem Marinovem na tel. čísle 724 186 911. Kamila Tóthová Olšovské palačinky Ingredience: 1 kg syrových brambor, 150 g hladké mouky, 2 vejce, 150 g kysaného zelí, trochu mléka, sůl, 2 stroužky česneku, majoránka, pepř, olej. Postup: nastrouháme syrové brambory, přidáme sůl, vejce, mléko, mouku a prolisovaný česnek, okořeníme a nakonec přidáme pokrájené kysané zelí. Na rozpáleném oleji pečeme placičky z po obou stranách dozlatova.
10- DEVÍTKA č. 4/2011 Pár slov o kravském mléku Člověk je jediný savec, který pije mléko jiného savce Tato věta je často používaná lidmi, kteří mléko nepijí. Většinou je ještě doplněna poznámkou o kočkách, které také pijí mléko, ale jen díky lidem. Když se podíváme do historie, nejstarší doklady o domestikaci skotu byly nalezeny v Thesálii, Řecku, Anatolii a Turecku již 7 000 let př. n. l. V období nedostatku potravy bylo pití mléka, jako zdroje živin, výhodou. Postupně pak lidé přišli na systém uchovávání mléka v podobě zakysaných mléčných výrobků a sýrů. Pro zemědělce bylo mléko vždy pozitivem a přečkali tak nejedno kruté období. V současnosti, kdy je potravin dostatek, je mléko stále důležitým zdrojem bílkovin a především vápníku. Mléko má v lidské populaci dlouhou tradici a je považováno za základní potravinu. Člověk je opravdu výjimkou v živočišné říši a to nejen v oblasti získávání potravy. Díky těmto skutečnostem dokázali naši předkové přečkat nedostatek potravy. Pití mléka je pro člověka spíše přínosem, díky kterému jsme dokázali přežít až do současnosti. Mléko je jen bílá voda Toto tvrzení je možné vidět v mnoha diskuzích o mléku. Tento názor se týká především odstředěného mléka a vztáhl se na všechny typy mlék. Krom toho je konvenčně prodávané mléko srovnávané s mlékem přímo od krávy. Pak dochází k dojmu, že mléko z obchodu nemůže být vlastně mléko, ale jen bílá voda. Chutnost potravin zajišťují tuky. Mléko přímo z farmy má obsah tuku kolem 4 % i více. Záleží na plemenu, roční době a mnoha jiných okolnostech. Běžně se na trhu objevují 3 typy mlék, dělené dle tučnosti na plnotučné (více než 3,5 % tuku), polotučné (1,5-1,8 % tuku) a mléko odtučněné (více než 0,5 % tuku). Pokud si lidé koupí mléko odtučněné, může jim tato bílá tekutina připomínat vodu, protože obsah tuku je opravdu nízký, téměř nulový. V odstředěném mléce dochází ke snížení především látek vázaných na tuk, tedy vitaminů rozpustných v tucích. Oproti tomu je procentuálně vyšší obsah sacharidů, bílkovin a vápníku. Odstředěné mléko není sice tak lahodné jako plnotučné, ale není jen bílá voda. Díky nižšímu obsahu tuků se naopak procentuálně zvyšuje obsah ostatních živin. Mléko je příliš tučné V prvé řadě záleží o jaké mléko jde. V předchozí kapitole byl řešen problém odtučněného mléka, které může připomínat vodu. Zde je opačný problém. Mléko plnotučné vnímají lidé jako příliš tučné. V každém případě záleží na tom, v jakém množství je daná potravina konzumována. Plnotučné mléko obsahuje 3,5 % tuku, takže ve 100 ml se nachází 3,5 g tuku. Pokud by člověk vypil sklenici mléka o objemu 200 ml, přijme 7 g tuku. Je důležité brát ohled na již zmíněné množství. Pokud se bude srovnávat maso s mlékem, bude vhodné počítat se 100 g masa a 200 ml plnotučného mléka. Také v tomto případě je obsah tuku v mléce nižší než v mase. Při porovnání mléka s ostatními živočišnými potravinami, patří mléko k těm méně tučným. Teď už jen záleží čemu dají lidé přednost. Buď si odepřou steak z vepřového masa, který by při hmotnosti 200 g obsahoval 36 g tuku a nebo omezí odpovídající množství mléka, což je v případě plnotučného mléka 1 l. Mléko obsahuje nezdravé živočišné tuky a cholesterol V mléčném tuku se nachází největší část nasycených mastných kyselin - SFA (53-72 %), méně monoenových - MUFA (26-42 %) a nejméně polyenových - PUFA (2-6 %). Podle uznávaných doporučení by měl být příjem PUFA a MUFA, které se nachází především v rostlinných zdrojích, dvakrát vyšší než příjem SFA především z živočišných zdrojů. Mléko, které je významným zdrojem SFA může způsobit nerovnováhu v příjmu jednotlivých mastných kyselin. Je proto důležité si uvědomit, že při pití mléka, je vhodné snížit příjem SFA z ostatních zdrojů, a to buď omezením živočišných tuků, případně sušenek a jiného Je až k neuvěření, že nás v červenci letošního roku zasáhla blesková povodeň. I díky teplému podzimu se mohlo pracovat na opravách škod. Snímek je z Malé Moravy. Foto Petr Mahel sladkého pečiva a nebo výběrem mléka s nižší tučností, případně omezením jeho množství. Obsah tuku a SFA v různých typech mléka Příjem cholesterolu za den by neměl přesáhnout 300 mg. Literatura uvádí, že mléko obsahuje 5-15 mg cholesterolu na 100 ml mléka. Z toho vyplývá, že v jedné sklenici (200 ml) je 10-30 mg cholesterolu v závislosti na jeho tučnosti. Je tedy možné říci, že v ideálním případě, kdy je jediným zdrojem cholesterolu mléko, je povoleno vypít 10 sklenic plnotučného mléka. Ve skutečnosti je ale zdrojem cholesterolu, stejně jako SFA, mnoho dalších potravin. Díky výše uvedeným poznatkům je možné potvrdit úvodní tvrzení, že mléko obsahuje nezdravé živočišné tuky, kterými lidé laicky nazývají SFA, a cholesterol. V souvislosti s předchozí kapitolou bylo také dokázáno, že obsah tuku a cholesterolu v mléce není tak významný jako v jiných potravinách. Škraloup na mléce obsahuje škodliviny Lidé odstraňují škraloup ze dvou důvodů. Jedna skupina lidí jej vyhodí, protože jim nechutná a druhá skupina se jej zbaví, protože se obává jeho škodlivých účinků. Je všeobecně známo, že při ohřívání mléka se za určitou dobu po záhřevu objeví na povrchu tenká blanka, škraloup. Tento proces je závislý jak na teplotě, tak délce zahřívání mléka. Čím vyšší teplota a delší doba záhřevu, tím jsou změny ve složení mléka větší. Nejvýznamnější změna se týká bílkovin, především laktalbuminu. Tato mléčná bílkovina se sráží již při teplotě 65-70şC. Krom laktalbuminu může škraloup obsahovat 4 % fosforečnanu vápenatého a v případě plnotučného mléka také tuk. Z mléka jde postupným odstraňováním škraloupu získat až 50 takových vrstviček, jejichž složení se postupně mění. Škraloup je tedy složen především z mléčných bílkovin a látek, které se v mléce přirozeně vyskytují. Mléko z Olšovske země Potřebujeme: (dávka pro 4 osoby) 1,5 l mléka, 6 vajec, 15 dkg cukru, 2 PL mouky, 1 sáček vanilkového cukru, špetku soli Jak na to: Z bílků, soli a 5 dkg cukru ušleháme tvrdou pěnu. Dáme vařit do široké nádoby asi 1/3 mléka. Když se mléko mírně vaří, z pěny vykrajujeme malou lžičkou noky, které vaříme v mléce asi 1-1,5 min, poté je otočíme a vaříme znovu 1 min. Nedáváme tam moc noků najednou, protože při vaření nabudou. Uvařené noky vybereme na talíř. Poté, když jsou noky uvařené, dolijeme zbytek mléka a vaříme. Do rozšlehaných žloutků přidáme trochu mléka, 2 PL mouky, zbytek cukru, vanilkový cukr (až potud se všechny recepty shodují, dále je možné modifikovat uvařením jablek nebo kdoulí na plátky, nebo přistrouhat citrónovou kůru, atd). Poté pomaly nalijeme do vařícího se mléka rozšlehané žloutky s moukou a cukrem, a ještě povaříme za stálého míchání kým nezhoustne. Necháme vystydnout, do studeného vložíme noky z bílků a můžeme podávat Připravila Kamila Mahelová, Brno
Růže - něžná péče o pleť Vznešenost a elegance růží si získala srdce nejedné ženy. Tato květina, zasvěcená bohyni Afrodité, krásou nejen oplývá, krásu dokonce i rozdává a léčí. V letních měsících na našich zahradách vykvétá královna květů, jak růži nazvala známá básnířka Sapfó. Růže dnes můžeme nalézt v tisících kultivarů, vášnivý šlechtitelé každým rokem přinášejí nové barevné variace, vůně a nové tvary, od klasických keříkovitých růží, přes stromkovité a popínavé. Růže jsou ozdobou zahrad, jsou krásné ve váze a v květinových aranžmá. Jsou ale i lékem a pohlazením nejen pro naši pleť. Růže pro krásnou a jemnou pleť Účinky růží na naši pleť jsou zjemňující, zklidňující a velmi šetrné. Přípravky z růžových plátků se hodí k péči o jakýkoliv typ pleti, zejména však na pleť citlivou, se sklonem k alergickým reakcím. V jednom z předešlých dílů našeho seriálu jsme si již uvedli recept na přípravu pleťové vody z růžových plátků. Velice oblíbené jsou ale i oleje a krémy s růžovým výtažkem. Při pravidelném používání tyto přípravky pleť zvláčňují, vyživují, dodávají jí svěžest a mladistvý vzhled. Doporučují se také v případě silně vysušené pokožky a pokud trpíme oněmi nepěknými rozšířenými a popraskanými cévkami v kůži. Připravte si harmonizující růžovou koupel Okvětní plátky růží můžeme také přidávat do relaxačních a osvěžujících koupelí celého těla. Buď je čerstvě natrhané jednoduše vhodíme do koupele, či předem zalijeme horkou vodou a pak vlijeme do vany. Sušené okvětní lístky se skvěle hodí do koupelových solí. Takovou koupelovou sůl si jednoduše namícháme ze zakoupené koupelové mořské soli a sušených květů, k růžím se hodí například levandule, která díky svým obsahovaným látkám ještě posílí relaxační účinek koupele. Podmanivé a afrodiziakální aroma růží Růže jsou v kosmetickém průmyslu populární nejen pro své blahodárné účinky na pleť, aromatické esence růží jsou už po mnohé generace vyhledávanou ingrediencí pro výrobu parfémů, kolínských vod, mýdel, osvěžovačů vzduchu, vonných olejů i esenciálních olejů moderní aromaterapie. Aroma růže je považováno za harmonizující, afrodiziakální a regenerační. Bulharsko je známé svou tradiční výrobou kosmetiky z růžových květů. Osobně jsem ochutnala dokonce i bulharský růžový džem, díky svému silnému aroma byl na můj vkus poněkud neobvyklý. Zcela jistě však má blahodárné účinky. Růže léčí i při vnitřním užití Okvětní lístky růží lze užívat i vnitřně, buď ve formě čaje, sirupu, nebo výše zmíněného džemu. Takové přípravky aplikujeme například jako podporu léčby respiračních onemocnění, hlavně nemocí plic a průdušek. Pomáhají ale také při trávicích potížích, pro celkové zlepšení trávení a zejména pro obnovu a regeneraci střevní flóry. Sběr a sušení růžových plátků Pro léčebné účely používáme okvětní lístky v čerstvém stavu, nebo je můžeme sušit pro pozdější použití. Sklízet lze květy ze všech dostupných kultivarů, na jaře z růže šípkové, nyní v létě pak jakékoli, které máme k dispozici. Sklizeň i sušení okvětních plátků vyžaduje trochu opatrnosti - dbáme na to, abychom je příliš nepomačkali a nezapařili. Proto je jemně po jednom otrháváme z květů a ukládáme do košíku, nebo v tenké vrstvě přímo na sušící plát či do nízké kartónové krabice. Růžové plátky sušíme ve stínu nebo v dobře větrané místnosti, zpočátku bez obracení, ke konci sušení je můžeme několikrát provzdušnit a protřepat. Sušenou drogu uložíme buď do dobře hermeticky uzavíratelné nádoby mimo dosah slunečních paprsků, nebo je použijeme k výrobě např. koupelové soli. Vyrobte si léčivý růžový olej pro krásnou pleť Na závěr si uvedeme recept na domácí výrobu pleťového oleje z okvětních lístků růží. Tento olej se hodí na ošetření citlivé a suché pleti, na popraskanou kůži na patách, na namáhanou a vysušenou pokožku na rukou, na menší popáleniny, ale také na kůži spálenou sluncem, či jako ošetření po opalování. Recept na růžový olej Čerstvě natrhané růžové okvětní lístky napěchujeme do uzavíratelné nádoby z průhledného skla a zalijeme panenským slunečnicovým olejem tak, aby byly úplně ponořené (lze použít i panenský olivový olej - extra virgin). Sklenici umístíme na slunné místo, a necháme takto 3-4 týdny louhovat, přičemž sklenici často protřepeme, neotvíráme ji však. Nakonec olej slijeme přes plátno a růžové plátky důkladně vymačkáme. Růžový olej skladujeme nejlépe v menší uzavíratelné skleněné lahvičce. www.bylinky.eu DEVÍTKA č. 4/2011-11 Rozloučení se sezónou Poslední říjnový víkend byl v pevnosti K S-5 U potoka ve znamení loučení s uplynulou sezónou. Další návštěvníci se sem budou moci podívat až zase na jaře. Také letos mají zdejší nadšenci a milovníci naší vojenské historie za sebou několik brigád. Přesto dokázali ušetřit mnoho peněz na příští rok, kdy hodlají do této předválečné pevnosti mohutně investovat. Opravovat se budou především izolace a potom bude bunkr opět obsypán zeminou, tak jak to bylo po jeho dokončení a předání československé armádě Kde je Olšovská zem? V našem zpravodaji se objevují olšovské recepty, někdy se o Olšovské zemi píše v pohádkách od paní Brňákové, máme tu i sněžnickou olšovskou pochoutku. Kde ale ta Olšovská země leží? Najdete ji na Malé Moravě, nedaleko kostela. Již dnes ji označují malé tabule. Petr Mahel na konci třicátých let minulého století. Poslední pracovní den zdejší bunkráci využili k rozestavování tankových zátarasů. A práce to byla nelehká, vždyť jeden takový ocelový ježek váží až 250 kilogramů! Svým způsobem si zdejší osádka zaslouží naše uznání. Ještě před dvaceti lety jim málokdo věřil, že dokáží z někdejší betonové ruiny udělat památku, která naši obec může směle reprezentovat i v tvrdé konkurenci. Petr Mahel
12- DEVÍTKA č. 4/2011 Jak se proměnily Morava, Nisa a Orlice Bylo to dávno. Na vrcholu Klepáč vládl starý král Sněžník. Měl tři dcery. Narodily se společně v jeden den jako trojčata. Všechny Děti z naší mateřské školy v letošním školním roce navštívily představení v hanušovickém kině a divadelní představení v Králíkách. Foto Kamila Tóthová Pozvánka na divadelní představení Divadelní soubor Lipka působí v Králíkách a na jevištích v nejbližším i vzdálenějším okolí již osm let. Sdružuje ochotníky z celého Králicka, od Červené Vody a Heřmanic až po Těchonín. V jeho repertoáru najdeme především veselohry. Po debutu s hrou Kristián v roce 2004 si naši amatérští herci zahráli Pytlákovu schovanku, vlastní velmi úspěšnou divadelní adaptaci legendárního filmu Na samotě u lesa, klasickou komedii Slaměný klobouk, sklepáckou armádní parodii Mlýny a v minulé sezóně úsměvnou vzpomínku na české vlastence v Podkrkonoší s názvem Republiku za koně a fotbal. Opět po roce připravuje Divadelní soubor Lipka další premiéru. Po premiéře 14. ledna v Červené Vodě se poprvé představí se svou první vlastní hrou s názvem Květ sakury také na Malé Moravě. tři byly krásné a měly nespoutanou povahu. Měly jednu velkou vadu. I když byly sestry, záviděly si. Když dostala Morava krásné šaty, musely je mít také Nisa a Orlice. Když dostala Nisa štěně, musely mít štěňata i Orlice a Morava. Když dostala Orlice hříbě, musely je mít i Morava a Nisa. Drobné dárky si odnášely do svých komnat a s nikým se nechtěly dělit. Děvčata s přibývajícím věkem byla stále krásnější a nespoutanější. Když přišel čas, povolal si král dcery k sobě a chtěl jim předat vládu nad královstvím. Protože neměl mužského potomka, chtěl přenechat vládu nad celým královstvím všem třem dcerám. Zavolal si tedy Moravu, Nisu i Orlici a sdělil jim svoje rozhodnutí. Princeznám se však takové řešení nelíbilo. Každá chtěla panovat v celém království sama. Společně se vydaly za starou čarodějnicí, aby jim poradila, jak změnit nežádoucí rozhodnutí. Čarodějnice dobře znala úmysl krále Sněžníka a nechtěla se protivit jeho vůli. Připomněla jim závažnost otcova rozhodnutí, ale ony se na ni zle obořily. Marně jim domlouvala. Sestry křičely, dupaly a zlobily se. Jejich křik se však začal měnit v hukot, slovům nebylo rozumět. Nohy se jim propadaly do země, ruce, tělo i hlava se začaly měnily na vodu. Když sestry viděly, co se s nimi děje, utíkaly každá na jinou stranu, daleko pryč od čarodějnice, aby se zbavily jejího kouzla. Nic jim to nebylo platné. Místo tří dívek tu byly tři prameny, které tekly každý na jinou stranu. Od té doby řeka Morava teče do Černého moře, Nisa do Baltského a Orlice do Severního. Tak dívky zůstaly na Klepáči, ale odchází každá na jinou stranu. A Sněžník, ten kraluje stále ve svém království na rozhraní Čech a Polska. Jak dostal Dominik tři zlaté vlasy Bylo to dávno, kdy na Malé Moravě bydlel chalupník Dominik. Byl stále nespokojený, bručel si pod fousy, zlobil se a také hořekoval. Nelíbilo se mu, že má malý domek, malou zahrádku, malé políčko, malé jabloňky, hrušně i švestky. Kravičky málo dojí a slepice nesou málo vajíček. A jak se tak mračil, usmyslel si, že půjde ke Zlatému potoku hledat zlato a drahé kamení. Vzal si velký pytel a šel. Musel jít do prudkého kopce a stoupal stále výš a výš, až přišel k prameni Zlatého potoka. Začal zde žebronit a naříkat a přitom prohraboval kamínky v prameni. Hořekoval a hořekoval, stěžoval si na svoji bídu, že nic nemá a co všechno potřebuje. Pramen Zlatého potoka hlídal vodník Zlatoušek. Jeho vlasy nebyly zelené jako u ostatních vodníků, ale byly zlaté. Když Zlatoušek uslyšel Dominikovo hořekování, zželelo se mu ho a dal mu tři zlaté vlasy. Také mu poručil: Až přijdeš domů, polož ty tři zlaté vlasy pod práh a nikomu o tom nic neříkej! Dominikovi zasvítili oči, už ani neslyšel, co mu Zlatoužek přikazuje. Nepoděkoval, nechal ležet pytel na zemi a už utíkal domů. Zlatoušek jen pokýval hlavou a vrátil se do pramene Zlatého potoka. Dominik dychtivě pospíchal, neohlížel se napravo ani nalevo, držel tři zlaté vlasy, neviděl, že se stmívá a že bude brzy noc. S posledním slunečním paprskem doběhl ke své malé chaloupce. Třásl se nedočkavostí a volal svoji ženu: Podívej se, jaké jsem dostal tři zlaté vlasy! Zapomněl, že nemá o vlasech nikomu říkat. Dychtivost a chtivost mu zaslepila oči a omámila rozum. Kde se vzal, tu se vzal, zafoukal vítr a odfoukl pryč tři zlaté vlasy, které držel Dominik v ruce. Marně je Dominik hledal, vlasy zmizely. Je to veselohra o muži, který si myslel, že našel bezpečný způsob, jak uniknout z šedi dvacetiletého manželství. Její děj se odehrává v naší ryzí současnosti, proto se zde setkáte také s mobilními telefony, internetem i problematikou sociálních sítí. Neobyčejný příběh ženatého čtyřicátníka, kterému život připraví nečekané překvapení, chce svého diváka nejen pobavit, ale také přimět k zamyšlení a sdělit mu mnoho zajímavého z jemu méně známého světa. Více však neprozradíme. A proto, nebudete-li mít právě jiný program, srdečně vás zveme v sobotu 21. ledna 2012 od 20.00 hod. na naše představení v sále Kulturního domu Malá Morava. Příjemnou zábavu vám přeje Milena Brňáková Vrátil se znovu k prameni Zlatého potoka, znovu zde hořekoval a naříkal, ale Zlatoušek se už neukázal. Zlatoušek ze Zlatého potoka dává dary jednou do roka. Dominik za tři vlasy nepoděkoval a pak stále jen hořekoval. Milena Brňáková Divadelní soubor Lipka
DEVÍTKA č. 4/2011-13
- DEVÍTKA č. 4/2011 14 O Formánkovi z Vojtíškova Bylo to dávno,kdy žil na Vojtíškově chalupník Formánek. Žil spokojeně v domku se svojí ženou a dětmi. Na malém políčku pěstovali všechno, co potřebovali k obživě pro sebe, kravičku, kozu i malého čuníka ve chlívku. Měli se rádi a dařilo se jim dobře. Jen střechu měli děravou, byla došková a některé došky bylo třeba vyměnit. Formánek se často díval na oblohu, bál se šedivých mraků, ze kterých dlouze prší. Střecha byla stará a před deštěm je nechránila. Kde však vzít novou slámu? Musejí počkat až do žní a to je ještě daleko. Všechno bych dal v sázku, pomyslel si Formánek, jen mít novou střechu! Kde se vzal, tu se vzal, stál u Formánka myslivec. Zelená kamizola, na hlavě klobouček s bažantím perem, ale jedna noha byla nějak kratší, jakoby se mu špatně stálo a oči měl černé a pichlavé. Přání R. Trávníčková Tak ty chceš novou střechu? zeptal se černý panáček. Já ti ji mohu dát a k tomu pytel plný zlaťáků. Formánek se lekl, nevěděl odkud se tu ten černý myslivec vzal. Když však uslyšel, jakou nabídku mu myslivec udělal, hned začal uvažovat, jak by opravil střechu, dětem koupil nové botky a ženě něco pěkného, aby měla radost. Pro sebe by koupil koníka, aby mu pomáhal při práci na poli. Nu dobře, povídá Formánek, ale co za to budeš chtít? Ale jen maličkost, nic tě to nebude stát, jen mi podepíšeš krví dlužní úpis na svoji duši. A až přijde čas, odvedu si tě s sebou. Byla to divná řeč, ale Formánek už viděl, jak se jim bude dobře dařit. Čert mu podal bílý papír, který byl už popsaný, husí brk seřízl do špičky, píchl chalupníka do prstu a ten se podepsal na dlužní úpis. Potom myslivec zmizel, jen pytel zlaťáků tu po něm zůstal. Jsem jen holou větou. A s tebou příběhem. Nic lepšího než mlčet a trápit se nesvedem, tak mi půjč svoje křídla a já odletím. Že je nemáš? Já sama jsem ti je dala, svou duši otvírala, abych dosáhla a mohla být s tebou. Teď mě tvé zlo a mlčení zebou a já jsem jen tou holou větou a smutným okvětím. Tak půjč mi je a já poletím. Ptáček R. Trávníčková Kdybych mohla vkročit tam, kam vcházíš jenom ty, tam, kde leží malý ptáček zabitý do srdce tvého soukromého a jediného, zahřála bych ho dlaněmi a vzkřísila k dechu tobě pro potěchu. Běžel čas, Formánek opravil střechu, přistavěl k chaloupce novou světničku, koupil koníka a také jemu postavil malou stáj. Dařilo se jim stále lépe, děti měly červené tváře a žena si celý den zpívala. Jednou navečer zaťukal na dveře černý myslivec. Ukázal Formánkovi úpis a chtěl, aby chalupník šel s ním. Tu se teprve Formánek lekl. Nechtělo se mu opustit rodinu. Formánkova žena Apolenka se na myslivce podívala, uviděla na noze kopyto a konec černého ocasu, který mu čouhal z nohavice. Hned poznala, že je to čert. Dostala nápad, jak čerta oklamat. Pozvala čerta dál, posadila ho ke stolu a vítala jej jako vzácného hosta. Nabízela mu dobroty, až se mu sliny sbíhaly. Nejvíce mu nabízela makové koláče a vařila mu odvar z makovic. Čertovi pamlsky chutnaly, v pekle takovou dobrotu nikdo neuvaří. Proto čert neznal žádné lidské jídlo. Po odvaru z makovic se mu chtělo spát. Hlava mu klesla, svalil se na lavici a začal chrápat, až chalupa nadskakovala. A jak tak spal, vypadl mu z kapsy dlužní úpis. Apolenka na nic nečekala, popadla úpis a hodila ho do kamen. Když se čert probudil, marně hledal úpis. Obrátil kapsy naruby, ale úpis nikde. Vztekle zadupal nohama a jak tak dupal, vyběhl ven a tam se proměnil v koníka. Překvapeně zařehtal, ale v čert se z něj už nestal. Formánek ho pohladil a zavedl jej do nové stáje a od té chvíle měli koníky dva. Čerti se na Vojtíškově už neukázali, protože se báli, že by je chalupníkova žena Apolenka zase nějak přelstila. Nakonec všechno dobře dopadlo. Všichni žili šťastně a spokojeně. Také novému koníkovi se tu líbilo. Formánek se o něj dobře staral. Vždyť bez tohoto koníka by se tak dobře neměli. Milena Brňáková Letní kino žije! VYSOKÁ - Ne, není to vtip ani apríl! Skutečně. Na Vysokou u Malé Moravy dorazilo letní kino. Rodina Lužíkova zorganizovala pro místní osadníky a chataře tuto u nás nezvyklou atrakci. V Schubert aréně se 20. srpna, v předvečer 43.výročí okupace naší republiky sovětskými vojsky, promítal český film Pelíšky. Velkoplošné projekce se zúčastnilo bezmála 40 diváků. Po úvodním krátkém proslovu si všichni připili Pelíškovkou. Vynikající herecké výkony našich špičkových umělců vtáhly diváky do děje takovým způsobem, že mnozí po skončení filmu měli slzy na krajíčku, jiní prožívali s herci období svého mládí a vzpomínali na radostné i strastné chvíle ve dnech kolem 21. srpna roku 1968. L. L.
DEVÍTKA č. 4/2011-15
16- DEVÍTKA č. 4/2011 Fotbalisté přezimují na 9. místě tabulky Naši fotbalisté mají za sebou podzimní část utkání III. třídy okresního přeboru mužů, kde hrají ve skupině A. Tři vítězství a dvě remízy jim zajistily přezimování na devátém místě tabulky. Věříme, že do jarní části se pustí se stejnou vervou a vybojují pro nás ještě lepší výsledek. Přinášíme vám úplný přehled výsledků podzimní části soutěže: Malá Morava - Lesnice B 1:2 (Branky: Marčan Vladimír - Hajtmar Michal, Konrád Zdeněk; ŽK: Hnátek Zdeněk, Ač Viktor, Schweidler Tomáš - Hoffmann Dominik, Hajtmar Michal) Bratrušov - Malá Morava 1:2 (Branky: Balody Radim - Marčan Vladimír, Új Ladislav; ŽK: Bursa ít - Knápek Petr, Tóth Michal) Malá Morava - Brníčko 1:3 (Branky: Marčan Vladimír - Bednář Martin 2, Hejl Michal; ŽK: Hnátek Zdeněk - Dopita Milan, Suchomel Jakub) Malá Morava - Ruda n. M. B 0:0 (ŽK: Mitvalský Miloslav - 0) Rovensko - Malá Morava 4:0 (Branky: Minář Pavel 4) Malá Morava - Leština B 1:2 (Branky: Hulín Josef - Maistryszin Jiří, Puchr Martin) Vikýřovice B - Malá Morava 8:2 (Branky: Mičo Michal 3, Václahovský Vít 2, Václavský Ondřej 2, Černohous Tomáš - Schweidler Tomáš, Tóth Michal; ŽK: 0 - Tóth Michal) Malá Morava - Jedlí 2:2 (Branky: Hulín Josef, Tóth Michal - Krňávek Zdeněk, Skoumal Luděk; ŽK: Jackulák David, Bubela Jan, Új Ladislav, Schweider Tomáš - Krňávek Zdeněk) Turnaj v pétanque VYSOKÁ - Poslední pěkné podzimní dny využili nadšenci petangu k účasti na závěrečném letošním oficiálním turnaji v Schubert aréně. Na Vysoké u Lužíků se sešlo devět družstev, která bojovala o hlavní cenu - zcela novou sadu petangových koulí věnovanou do turnaje obcí Malá Morava. Do finále postoupil Hawai team z Rapotína, jenž se pod vedením Mistra Reného Frnky ujal vedení nad domácími horaly Bína týmem 8:1. Ale zlepšenou hrou otočili Bínovci výsledek ve svůj prospěch 13:9 a v celém turnaji zvítězili. Cenu za třetí místo si do Brna odvezli Liškovi, tradiční účastníci sportovních akcí pořádaných v Schubert aréně. Bramborová medaile zbyla na Bury team z Velkých Losin. Členové všech družstev si odvezli spoustu věcných cen a nezapomenutelných zážitků ze sportovního klání. Pořadí: 1. Bína tým, 2. Hawai team, 3. Lišáci, 4. Bury team, 5. Svoboďáci, 6. Voloszczuk bombers, 7. Lužíkovci, 8. Jára a Lenka, 9. Rohlíček. L. L. Petrov-Sobotín B - Malá Morava 2:4 (Branky: Hradil Petr, Kovář Ondřej - Hulín Josef 2, Mitvajský Miloslav, Uj Ladislav; ŽK: Fojtík Jiří, Huf František, Vašíček Patrik - 0) Malá Morava - Bohdíkov B 3:2 (Branky: Hulín Josef, Schweidler Tomáš, Tóth Michal - Dobeš Václav, Šárník Jiří; ŽK: Tóth Michal, Hulín Josef - Gercis Blažej, Nuzík Martin, Mazák Radek) Nový Malín B - Malá Morava 5:1 (Branky: Čontoš Štefan 3, Kůřil Leoš, Novák Marek - Schweidler Tomáš; ŽK: 0 - Új Ladislav, Marčan Vladimír) Tabulka po podzimní části soutěže 1. Vikýřovice B 11 10 1 0 43:17 31 2. Brníčko 11 8 0 3 33:21 24 3. Rovensko 11 7 2 2 26:14 23 4. Leština B 11 6 4 1 32:16 22 5. Bratrušov 11 5 1 5 22:21 16 6. Lesnice B 11 4 2 5 18:19 14 7. Jedlí 11 3 4 4 27:20 13 8. Bohdíkov B 11 3 2 6 23:33 11 9. Malá Morava 11 3 2 6 17:31 11 10. Petrov-Sobotín B 11 3 0 8 9:28 9 11. Ruda n. M. B 11 2 2 7 19:24 8 12. Nový Malín B 11 2 0 9 18:43 6 Snímek Kamily Tóthové je z utkání Malomoravských s Jedlím. DEVÍTKA - občasník obce Malá Morava pro místní části Malou Moravu, Vojtíškov, Podlesí, Vysoký Potok, Sklené, Zlatý Potok, Křivou Vodu, Vlaské a Vysokou. Vydává Obec Malá Morava, IČ: 00302970, Vysoký Potok 2, 788 33 Hanušovice. Odpovědný redaktor - Petr Mahel. Redakční rada - Kamila Tóthová, Jaroslava Cehová, Arnošt Juránek. E-mail na redakci: devitkamm@seznam.cz. Na Ministerstvu kultury ČR registrováno dne 15. 12. 2008. Evidenční číslo periodického tisku - MK ČR 18670. Uzávěrka tohoto čísla byla 21. 11. 2011, vydáno dne 28. 11. 2011